ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 54a02250-7108-11dc-a103-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 93, place 50, work 2, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
20. ledna 1904.
4 masthead
Císlo 20
5 article
državy německé a na územi jich rozptýleno jest 3700 bělochů, z nichž je 2300 Némců. Hererové bývali dříve ozbrojeni oštěpy — assa gaji — a kyji. Nyní mají ale již také pušky staršího druhu i moderní zadovky. Opatřivše si hojně koní ple- nem, jsou tím nebezpečnějšími. Němci pospíchají proto, by vyslali do Afriky posily z různých druhů vojska. Na vyzvání, aby se hlásili dobro volníci z 2. námořní divise, přihlásila se celá divise talo o 1000 mužích. Celkem má ale být mobilisováno 800 mužů, kteři mají býti po nej rychlejším parníku dopravním do osad vysláni kam ale po odplutí mohou přibýti až za půl třetího týdne. Jest otázkou, nepřijedou-li již pozdě, a otázkou druhou, zdaž skrovný ten počet stačí povstání potlačiti. Nejnověji telegrafuje se, že v osadě zavražděn byl farmář Jäger a jeho manželka. Také matka bývalého guvernéra osady Francois, vdova po gonerálu, jež sídlí v osad na farmě syna svého, setníka, i tento, jsou na životech ohroženi. Okohanydu obléhá té chvile 400 Hererův, ale prvé již čety kmene toho hrnou se k místu tomu. K povstání dala podnět jak se pravi, známá lačnost Němců po majetku domorodcův, a v tomto případě zvláště po jejich dobytku. Když se náčelník Hererův, Abraham Christian, opřel brutálnímu zakročení okresníh náčelníka německého, poručíka Jobsta, strhlas přestřelka a Hererové odpověděli na ztráty sv při ní všeobecným povstáním.
Herero Němec Jäger Francois Hererův Abraham Jobst Afrika Hererův
6 article
Dnes projednáván v říšském sněmu něme ckém požadavek, jež vláda německá ve příčině vyslání posil do Afriky na sněm vznesla. Ředitel osadního úřadu dr. Stürbel poda přehled událostí v osadě a opatření učiněných, i tvrdil, že Hererové měli už dávno prý chu povstati. Povstání to prý dávno již připravo- váno, ale přípravy obratně zatajeny, neboť far máři a missie nic z nich nepozorovali. Posl. Spaun navrhl za střed, aby všechny požadavky povolily se ihned v 1. i v 2. čtení Posl. Bebel přál si však, aby 2. čtení doda- tečných úvěrů odročilo se, až by známy byly příčiny povstání. Hererové — dí tent řečník socialistický — měli za- jisté závažné příčiny k zoufalému boji svému. Sami missionáři tvrdí že běloši oddávali se opilství, prostopášnostem a brutálnostem. Poněvadž socialní demokraté nevědí — doložil řečník — nedopustila-li se sama vláda viny zdrží se hlasování. Na konec sněm přijal všechny požadavky v 1. i 2. čtení.
doktor Stürbel Herero Posl Bebel Afrika
7 article Schůze v Mladé Vožici.
Schůze v Mladé Vožici. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Na neděli dne 17. ledna 1904 dopoledne svolal říšský poslanec pan dr. Hynek Lan schůzi voličů do Mladé Vožice, aby podal zprávu o nynější politické situaci a činnosti své na rado říšské a zavedl rozhovor o následcích pohron živelních, které v červenci loňského roku celý okres mladovožický tak těžce stihly a o nedo- statečnosti státní akce pomocné. Schůze byla tak četně navštivena, že pro- stranný sál, jakož i všechny vedlejší místnost hótelu pana Stibrala „U zlaté hvězdy“ tak pře- plněny byly, že sta a sta lidí zůstalo před hote- lem na náměsti. Za předsedu zvolen jednomyslně pan Jan Konopiský, starosta ze Staré Vožice a zn mistopředsedu pan Vojtěch Dvořák, rolník v Pohnanci a za zapisovatele p. František Mareš, starosta z Blanice. Když byl předseda shromážděné srdečně uvítal, udělil slovo svolavateli schůze té, řiš- skému poslanci dru. Langovi. Týž v řeči své, obsáhlé a vroucně pronesené, pojednal nejprve o nynější politické situaci a boji, který vedou strany české se zapřísáhlými odvěkými nepřátel českého národa, o strannictví vlády Körbrovy. která bere stále ohledy jen na přání Němců, zdráhá se vyříditi oprávněné požadavky českého národa a vládne proti lidu českému pod rouškou své předstírané nestrannosti, pojednal o při- činách a pohnutkách, které vedly poslance strany svobodomyslné k opětnému zahájení obstrukce na radě říšské. Přešed pak na pole národohospodářské rozebral zevrubně nynější tíseň rolnictva jiho- českého, její příčiny, tepal řizně neupřímnost vlády při řešení nalehavých otázek hospodář- ských a nedostatečnost vládní akce pomocné ze příčinou zažehnání bídy a nouze trvající.
doktor Hynek Lana Stibral Konopiský Dvořák Mareš Lang Körbrův Němec Mladá Vožice Stará Vožice Blanice U zlatý hvězda
8 article
Řeč jeho, často pochvalou přerušovaná, byl přijata s ohromným potleskem. Pan Jan Holub, rolník z Mutic, tázal se řečníka, zdali mu známo, že při rozdělování pod- pory v komitétu pomocném v Praze použito bylo pro okres mladovožický kliče 4%, kdežto pro jiné okresy že použito bylo klíče 69% až i 8 Pan Antonin Hájek, rolník v Mlad Vožici, tázal se, jakým způsobem hodlá zemský výbor schváliti zemské přirážky, zvýšené na 79%, a p. JanŠvec, starosta v Řemičově, stě- žoval si opět, že z přispěvků, 170.000 K, který obnos připadl na okres mladovožický, hodlá okresní komitět věnovati 20.000 K ke stavbě okresních silnic, kdežto žadatel si přeje, by těchto 20.000 K též mezi hladové rolníky a rol- nické dělnictvo rozděleno bylo a uvedl, že sám místodržitel království českého deputaci mlado- vožické sdělil, že on s tím rozdělením souhlasí.
Holub Hájek Mutice Praha Mlad Vožice
9 article
Když byl poslanec dr. Hynek Lang tyto dotazy ke všeobecné spokojenosti zodpověděl, přečetl místopředseda resoluci, v níž se pravi: Ježto stát byl a jest povinen přispěti ob- čanům, bez své viny co nejtíže poškozeným, od kterých žádá tak veliké, přímo již nesnesitelné daně přímě i nepřímé, prohlašujeme, že pomoc, kterou stát poskytl okresům, živelní pohromou postiženým v království českém, je nepatrná vzhledem k nesmírnosti povstalých škod, ze- jmena zcela nepatrný, ba nad míru malý jest obnos 170.000 K, který z oněch, vládou pro království české poskytnutých 6 millionů korun připadl na nejvíce poškozený náš okres a pro- testujeme také i proti tomu, aby z této částk ještě čási per 20.000 K na stavbu okresních silnic byla věnována, žádajíce rozdělení i této částky mezi nouzi a hlad trpící občany. Také zmocňuje se nás oprávněné rozhořče- ní, když shledáváme, že vláda úplně zanedbala svolání sněmu království českého, který ná- sledkem lehkomyslné a zcela bezdůvodné ob- strukce německé nebyl minule způsobilý ku plod- né práci.
doktor Lang
10 article
Na konec žádáme své pány poslance, bys vším úsilím pracovali dle možnosti své k od- činění hospodářsky truchlivých následků živelní pohromy loňské. Resoluce tato byla jednomyslně a s nadše- ním přijata. Na to poděkováno jménem celého shro- máždění předsedou, p. Konopiským, panu po- slanci a projevil mu jménem rolnictva úplnou důvěru, kterážto slova provázena byla bouřlivým. dlouhotrvajícím potleskem. Protest majitelů domů proti zamý- šlenému zvýšení zemských přirážek. Ve dvoraně Měšťanské besedy pražské včera večer konala se schůze majitelů domů ze všech čtvrtí praž- ských, aby na ní rozhodně bylo protestováno proti navrhovanému zvýšení zemské přirážky z 55 na 72 % Schůze byla velmi četně navšlívena. Zúčastnili se jí zejmena členové městské rady a sboru obecních star ších pp. Kasalický, Jirousek, Portik, dr. Scharí, Hu- báček, dr. Vlček, Eim, Romováček, Čupr. Novotný Maděra, dr. Jeřábek, Prášek, Zimek a j. U předsedni- ckého stolu zasedli zástupcové jednotlivých pražských majitelů domů. Schůzi zahájil předseda Ústředního spolku ma- jitelů domů p. Fr. A. Urbánek a pravil: Z četného účastenství vašeho doufám, že nám kyne neocenitelný prospěch ze svornosti a tato svornost nás chrání proti konfiskaci našeho jmění. Odstranili jsme protestní schůzí „u Choděrů“ zvýšení obecních přirážek o 4 a doufám, že odstraníme také novou hrozící pohromu zvýšením zemských přirážek o 17%. Toto zvýšení přirážky je tak nehezké, že není pochybnosti o tom, že ti pánové nahoře nahlédnou, že nám činí křivdu.
Konopiský Jirousek Portikum doktor Scharí Hu Vlček Eim Romováček Čupr Maděra Jeřábek Prášek Zimek A Urbánek Choděra
11 article
(Souhlas.), a že nás nemohou na dále vyssávat (Opětný souhlas.) Když se zvýšila před několika léty přirážka z 39% na 55%, říkalo se a také psalo, že toto zvýšení potrvá jen několik rokův a jakmile budou zemské finance ozdravěny, že přirážka opět bude snížena. Zdá se, že ti pánové nedovedli ly zemské finance ozdravěti, poněvadž nejen že přirážky zemské neklesají, ale ony mají stoupati! Tu bych rád věděl. co nám ještě zbude, nám ubohým poplatníkům! (Sou- hlas.) My se musíme starati o všecko a jsme obtíženi daněmi tak, že už nelze ani myslit, že by námti pánové u zemského výboru mohli dále něco udělit. Když jsme se děsili 4% zvýšeně přirážky obeení bylo nás na schůzi „u Choděry“ takové množstvi, očekávali jsme při 17% nával ještě větší a proto jsme opatřili nejrozsáhlejší sál. My dokážeme, že musíme prolestovati proti bezpráví nám činěnému. (Hlučný souhlas.) Rozpravu zahájil stavitel p. Hodek, jenž uvedl že o majetek majitelů domů dělí se jako o závod: stát země a matička Praha. Nenajde se druhého města v Evropě, které by platilo tolik daní a přirážek, jako v Praze. Je to smutné, že Praha má být střediskom nejvyšších poplatků. Jak u nás ten blahobyt vypadá zřejmo z těch velikých počtů exekučních prodejů Není to dostatečným mementem pro ly pány, abysi toho jednou konečně povšimli a přestali nás tak vy- ssávat? Řečník vyličuje strasti majitelů domů při vyhotovování různých nařízení a uvádí, že v Praze obnášejí daně 47.4825, ve Vídni 38.96, v Krakově 42.39, v Brně 44.85, ve Št. Hradci 45, v Pešti 27.12, v Záhřebě 22.10%. V Německu poměr ten ještě jest příznivější. U nás je situace pro majitele domů ještě povážlivější, poněvadž musíme platit dávky z nájmů neobdržených. Řečník dokazuje ciferně, jak těžce jsou majitelé domů daněmi stižení a končí své výklady:
Choděra Hodek Praha Evropa Vídeň Krakov Brno Hradec Pešť Záhřeb Německo
12 article
Zemský výbor má v rozpočtu škrtat, kde jen trochu lze škrtat, aby se poplatníkům ulevilo. Proč má n potřeby země tolik přispívat obyvatelstvo království. proč něčím nepřispívá také Vídeň? Jestli to tak dále půjde jako dosud, budou nám říkat c. k. domovníci (Hlučná veselost.) Člověk neví, co má v tom domě ji- ného dělat, než vybírat činži a odvádět ji na daně Proto voláme: Pryč se zvýšením zemských dávek (Hlučný souhlas a potlesk.) Pan dr. Scharf miní, že náklady země sna by se daly zmenšit, ale těžko je šetřiti v položkách školských, kulturních a komunikačních a ostatní po- ložky nevydaly by tolik, aby to prospělo. Výpomoc uzavřením půjčky jest pomocí z nouze, která se pozděj mstí na poplatnictvu. Zemský výbor usnesl se tedy zvýšit přirážky a proti tomu staví se poplatníci. Dlužno hledati prostředek jiný a i ten dá se nalézti. Říše tate povstala ze samostatných států. Nechť se změní do- savadní centralistická soustava a nechť království če- ské ponechá si své výtěžky na své potřeby. (Hlučný souhlas.) Lze to snadno učinil, aby beze změny ústavy byl jednotlivé zemi dán výtěžek některé daně, nebol s přirážkovým hospodářstvím nepůjde to již ani v ob- cích, na to pak v celém království. Rečník navrhuje. aby v resoluci položen byl důraz na to, že finančni poměry tohoto království nezbytně toho vyžadují, aby království českému byl dán samostatný zdroj příjmů
doktor Scharf Vídeň
13 article
(Hlučný souhlas.) Pan Klubal míní, že By se dala zavěst Borně z vývozu minerální vody a z monopolu sirek a do- poručuje, aby při kandidaturách poslaneckých dbáno bylo toho, aby do korporací zákonodárných byli vy- síláni odhodlaní zástupcové majitelů domů. (Souhlas.) Pan dr. Vlček posuzuje rozpočet král. českéh na rok 1903 a uváděl, že povinností poslanců není. aby dovolovali přepfnati síly poplatnictva. Naproi tomu platí země veliké obnosy na instituce a zařízení. které by vlastně měl hraditi stát. Poslanci slibovali. že se přičiní, aby stát konal svoji povinnost, ale ne- učinili toho a v tom směru musí nastati náprava, nebot poplatníci takového hospodářství jsou už syli. (Sou- hlas.) Posl. dr. Baxa prohlásil, že lidoví poslanci ne- mohou hlasovati pro zvýšení přirážek vzhledem k dnešnímu přetížení poplatnictva, a že se o to přičiní. aby se nestalo skutkem navrhované zvýšení zemské přirážky. (Souhlas.) Po řečích pp. Kukly a Kasalického sděli předseda p. Urbánek, že omluvné přípisy zaslali posl. dr. Herold, dr. Pantůček, dále došly dopisy z Vys Veselí a z Chrudimi. Ústřední výbor podal protest zemskému výboru proti zvýšení přirážek. Před zahá- jením sněmu bude svolána manifestační schůze všech spolků majitelů domů z celého království.
Klubal Borna doktor Vlček Posl Baxa Kukla Urbánek Herold Pantůček Veselý Chrudim
14 article
Pan Hodek navrhl ku přijeti tuto resoluci- „My, majitelé domů v Praze, shromáždění n protestní schůzi dne 19. ledna 1904 ve velkém sále Měšťanské besedy v Praze, zastoupení spolky maji- telů domů pro Nové město a Vyšehrad, Staré město a Josefov, Malou stranu a Hradčany, Holešovicea Libeň, protestujeme důrazně proti zamýšlenému zvýšení zemských přirážek o 17% z důvodů, že naše domy dosavadními berněmi již značně jsou přetíženy a že my nejvíce daněmi postiženi jsme, ačkoliv v jiných státech tak se neděje, a že tako- vým novým zatížením daňovým byli bychom ze svých majetků vypuzováni, po případě zcela ože- bračeni, a že na každý způsob značí to přímou konfiskaci a znehodnocení majetku našeho a že stavem tímto náš majetek ani by se realisovati ne- dal. Uváživše však celý vývoj finančního hospodář- ství zemského v poslední době, vyslovujeme záro- veň své přesvědčení, že trvalého zaražení alespoň dalšího zatížení poplatnictva král. českého jen ten- kráte lze docíliti, bude-li království tomu navrácen ne-li veškerý příspěvek, jimž pokladnici státní plnl. tedy alespoň jeden ze druhů daní, zejmena daně reální. Resoluce byla jednohlasně přijata a doplňky do- poručeny ústřednímu výboru k dalšímu uvážení.
Hodek Praha Vyšehrad Stará město Josefov Hradčany Holešovicea Libeň
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Bída. Ze všech stran docházejí zprávy o vzmáhající se bídě mezi lidem, o bídě takové kterouž nelze porovnati s kalamitou pomíjející, s prostým hospodářským úpadkovým intervalem, s hlubokým poklesnutím blahobytu, nýbrž která zasahujíc ne jednotlivce, nýbrž celé okresya kraje, rozežírá základ a hospodářskou podstatu lidi, vyhání je od rodinného krbu a drti nich poslední zbytky mravní síly. Úpadek ten poznati lze nejen v chudších krajích českých, kde nikdy neměli obyvatelé na růžích ustláno, ale i ve krajích zámožnějších. Přičina ie přiro- zena: v krajích chudších takové znehodnocení cerealií, že půda dnes vynáší při namáhav práci mnohdy celé rodiny, kteráž se v kalkulaci neúčtuje, méně ještě než kapitál. V krajích úrodnějších je zase příčinou všeho krise cukrovar- nická. Však nejinak má se to v krajích průmy- slových a živnostenských. V našich menších
Přičin
16 article
malých městech je živnostník zle na tom, po- něvadž je po zlatém proudu, který, ovšemže v různé mohutnosti, dosud vždy ještě se nesl z venkova do města. Průmysl náš střední i velký leží ladem, jednak nadbylkem repro- dukce ve všech oborech, jednak též vítěz- nou konkurenci světovou oněch států vý- hradně průmyslových, s nimiž my z různých důvodů u nás i mimo nás v úspěšný zápas pustiti se nemůžeme. Kdežto všude jinde stát a říše všemi svými prostředky a pomůckami je k disposici bojujícímu za vítězství obchodua průmyslu, je u nás průmysl i obchod výhradně jen dojnou krávou pro státní pokladnu. Všude jinde je státní správa doma i za hranicemi velikým podpůrným organismem obchodu i prů- myslu. U nás o zdar těchto dvou instilucí, jimiž podmíněn je ne pouze blahobyt státu, ale i jeho agilnost, pružnost, jeho síla i moca sláva, nikdo se nestará. U nás ale také nikdo nedbá strádajíeího lidu nejmenšího, který hyne, když hospodář nic nemá a továrna je zavřena.
17 article
Čeho má se ubožák uchopit, když z domova poslední peřinu již odvlékl, když postel a stůl spálil, aby se ohřál a při tom z vyžebraných kůrek uvařil si polévku. A v takovém stavu nalezají se tisícové lidu dělného, zejmena v krajích, jež lonského roku posliženy byly hroznou kata- strofou krupobitní. Péro nedovede vypsat, co dnes již se tam děje a nedostaví-li se pomoc ještě v čas, potom lze očekávati to nejhorší. Jíst lid musí a jist bude, jenom že si prostě vezme a sice tam, kde to bude nej- bl!ž a nejpohodlnější. Nechť nikdo nespekuluje na to, že lid dá se zadržeti moci autoritativního slova, nikoli. Dokud to šlo, bralo se na úvěr. Kdo dával na úvěr, měl odbyt ohromný. A mnozi obchodnici, mlynáři, krupaři i pekaři na venkově pokud mohli, po- skytovali úvěr lidu, však nadešel také pro ně okamžik, kdy musili ustati, pakli nechtěli sami sebe zničiti. Zásobárny ale nikde nejsou, nejsou také nikde jiné prameny veřejné, jež by posky- tovaly zálohy — jsou to ale stravo v ny a noelehárny a do těch žene se hladový lid. Poskytují-li potravu a útočiště potulujíeím se lidem po kraji, proč ne také poctivým obča- nům, kteří proto v největší jsou nouzi, že jim led všechno rozbil a že nikde nenalézají kousku práce, aby si to nejnutnější k vý- živě vydělali? Ano, vydělati chce si naš lid a nikoli almužnu. V ohledu tom ale přes všechno úsilí nie se neděje. Bylo navrhováno v příčině té leccos, však u nás byrokratická zdlouhavost a nehybnost, nedostatek odvahy podniknouti věc mimořádnou, jež se vymyká všední manipulaci kancelářské, k tomu se neod- hodlala. Toho naši páni nedovedou. Co prová- děli Římané se svými vodovody v době bídy, co dělo se i u nás, toho důkazem pověstná zed hladová a potom Bělského a Belerediova silnice.
Říman Bělský Belerediův
18 article
Věříme, že nelze pustiti se do velkolepých prací vodních bez předběžných plánů a rozpočtů, ale jisté práce by se zhruba konati daly hneda již tím bylo by mnoho vykonáno. Když žádal poslanec jeden v čele depulace onehdy u moc- ného pána za urychlení stavby dráhy, kterou sluší pokládati eminentně za stavbu z nouze. byl odbyt na chodbě, ani do kanceláře nebyla deputace uvedena. Tak se pomáhá našim ubo- žákům, pro něž nikdo nemá slitování! Když onehdy velkostatkář z jižních Čech — tedy zajisté ne člověk ukvapeně soudíci, s revolučními allu- rami, řekl ministru, že lid v jeho kraji přestane platit daně, poněvadž na ně nesežene i kdyby mu tam vyslali armádu exekutorů, odvětil pan ministr s úsměvem, aby tedy neplatili. Jin že je také taková bída. Především to není pravda a potom pěkná to omluva vůbec. Tam ve Vídni bída ovšem se nepociťuje a líčí se zcela věrně dle pravdy, jak to vypadá tam. kde krupobití vše rozbilo, kde přival vše od- nesl a kde neurodilo se letos ani tolik bram- borů, by do Vánoc pro lidi stačily — o do- bytku nebudiž tu ani zmínka učiněna — kde marně pátrá oko, aby lidem silným, ku práci ochot- ným a způsobilým zjednalo práci a skrovný výdělek, tam mizí dnes i to, co dlouho bylo tam domovem a co pokládáme za zjev nejpo- vážlivější — osobní bezpečnost. — Ještě jednou voláme k těm, kteří nemají slito- vání, když jde o to, by obce i jednollivci ko- nali vůči celku tak zvanou povinnost, aby oni dnes na vzájem vzbudili v lidu, jenž nalezá se na pokraji zoufalství, utišující přesvědčení, že je tu ještě někdo, který, až bude nejhůře, po mocné mu ruky podá. Kdo by ale nevěřil líčen našemu, kdo by domnival se, že přeháníme, nechť navštiví onen kraj a přesvědčí se na vlastn oči, že co tu tvrdíme, je všechno smutná. bolestná pravda.
Čechy Vídeň
19 article
— Německá duše lidová a český soudce. Dr. Körber pravil prý kdysi, že při obsazování míst soudcovských dbáti bude vždy jen výhradně o to, aby kompetent byl pro úřad ten způso- bilým. Za to jej nyní německo-krajinské listy češou, zatajujíce, že k tomu pan chef vlády něco přidal. Dodal totiž, »že jest ale ochoten jen vyhověti obecnému přání, kde se toho možnost ukáže.« Co to znamená, to víme, nicméně připominá k výroku tomu ústecký list následující: »Dr Körber nevi patrně již, co to znamená, být pro úřad způsobilým. Český zemský rada, český soudce jednotlivec, český státní zástupce, který německém kraji úřadovati má, postrádí kvalifikace k poslání tomu, poněvadž mu ne- známá je německá duše lidová, kniha sedmi pečetěmi zavřená. Český soudce, jenž ne- zná jazyka našeho, tim méně pak našich dialektů, nemůže ani při nejskvělejších vlastnostech charakteru, ani př největší soudcovské geniálnosti býti pravým soudcem lidu německého. Proto nechť nám Körber s něčím takovým nepřichází.« — Pra- obyčejný žvast. Ta kniha, z níž zvi soudce, že kdo krade, je zlodějem, není tak nepří- slupná, aby k jejímu porozumění musil byt znalým »egalandského« dialektu. Jakým prá- vem ale nám se opovažují vnuco vati titéž Němci ve vyšších ze- jmena instancích Němce za s o u d ce?
doktor Körber Němec Český zemský rada
20 article
Nechť rozevrou sehematismus a přesvědčí se mnoho li jest českých soudcův u vrchního soudu a mnoho-li německých. Mnoho-li českých u správ ního a nejvyššího a mnoho-li tam Čechů! Z toho poznají, jak často němečtí soudcové soudí nás Čechy, aniž by měli tu sedmi pečeti uzavřenou knihu, jakou je naše duše lidová. Proto ven s německými soudci u druhé a třetí instancel — Průmysl a vývoz. Jeho Excellenee ministr zahraničných věcí domníval se ve své řeči, kterou měl onehdy v rozpočtovém výboru delegačním, že stači na vysvětlení, proč pozbyl jsme trhu na Balkáně prostě to říci, tím že vinni jsou dodavatelé, již ani co do jakosti ani co do cen a do vyměřené dodací lhůty zá- kazníkům nevyhověli a tím usnadnili čilé kon- kurenci německé, aby usadila se tam, kde dříve oni byli. Kdyby byl otevřeně a přímo jmenoval pan ministr odvětví, jichž se to týká, kdyby byl řekl v těch a těch oborech to a to se délo,a průmyslu toho vlastní vinou pozbyli jsme všude a ne pouze na Balkáně, ani slova by nikdo namítnouti nesměl. Však paušálovati to J. Excellence neměla práva. To není pravda, co tvrdil. Průmyslníci a obchodníci zdejší z veliké většiny solidním a přesným jednáním snažili se trh na jihovýchodě si udržeti a nebyl to také snad moment, v němž byli by bývali poraženi, zápas trval dlouho, konečně ale byli přece jenom vytlačeni, poněvadž se jim nedostávalo ani z daleka oněch úlev, jako německým exportérům, a potom také ne oněch častých, ve- lice užitečných a při obchodě ne- zbytných pokynů se strany kon- sulátů, jako dostávalo se jich Němcům. A v tom hledati jest příčinu úpadku našeho balkánského a zabalkánského obchodu. Proto také se průmyslníci proti slovům zahra- ničného ministra ohražují. A činí tak právem.
Čecho Němec Balkán
21 article
— Po obšírném, žádných zbytků pochyb- nosti nezůstavujícím výkladu posl. dra. Kramáře, ve včerejším našem odpoledním vydání uveřej- něném, z něhož vychází na jevo, že ze všech pověstí o chystaných smiřovačkách pravdu má jedině ona, kteráž mluví o zbořených mostech, vedoucích od poslanců našich ke vládě i k Něm- cům, dlužno podivati se také bystře na moravské smiřovačky, k nimž v několika dnech sejíti se má zvláštní permanentní výbor. Náhodou stal se, že k věci současně promluvil známý lidový poslanec moravský Vychodil na voličské schůzi a odstavec jeho řeči o stálém výboru jest pro smiřovačkovou situnci velmi poučný. Prohlásilo posl. Vychodil, že strana lidová vstoupila do vý- boru tohos vědomím našich bratří v Čechách setrvá v něm jen tehdy, bude-li odbor skutečně permanentně pracovati a bude-li s tím srozuměn výkonný výbor strany svobodomyslné.“ Jinak posl. Vychodil o úspěchu 21členného výboru mo- ravského velice pochybuje zvláště pro německý zásadní odpor proti české universitě i skončii svůj úsudek v ten smysl, že „to bude těžké na- mlouvání jako v Prodané nověstě“. Ježto tedy podle slov posl. Kramáře jest jasno, že všechno následování „osvědčených“, sebe permanentněj- ších vzorů moravských na zemském sněmu krá- lovství českého jest vyloučeno, a že vůbec za ny- néjších okolnosti na obnovení nějakých styků mezi poslanci a vládou a tudiž také německými poslanci pomyšlení není, vystupuje dvojakost českého postupu vůči Němcům v Čechách a na
Vychodil Kramář Němec Německo Čechy
22 article
Moravě tím nápadněji do očí, že se vynikající poslanec moravský odvolává na souhlas bratř českých ke zřejmé omluvě vstupu strany li- dové do vyrovnacího výboru, neboť není pochyby, že se smiřovačky těší asi tak stejné popularite jak u českých, tak i u moravských bratří. K tomu všemu přistupuje i to okolnost, že nestoudnost německých řečníků také na Moravě nemá mezí
Morava
23 article
Posl. Albrecht, známý nabadatel německé mlá deže k učení se „druhému zemskému jazyku“ hlásal na schůzi olomouckého „D. Vereinu“ v ne- děli, že „češství musí býti s největší bezohled- ností potíráno,“ aby zabráněno bylo dobýván různých německých měst českými protivníky a že především musí býti mařeno zřizování če- ských středních škol soukromých (1!), ježto z nich vychází méně cenný materiál, ustanovený k tomu, aby Němcům ubíral nižší místa úřad- nická, kdežto prý kýžená česká universita ma býti jenom přípravným kursem pro vyšší místa úřadnická. V resoluci, kterou shromáždění při- jalo, mluví se s týmž zřejmým posměchem o uni- versitním požadavku českém a největší důraz klade se na národní kurie na zemském sněmu. Za takových předzvěstí není nie snažšího než po- staviti moravským smiřovačkám horoskop, jich obeslání, jež závisí ostatně ještě od předběžných porad českých stran, nebylo by ničím jiným než úspěchem Körbrovy vlády, setkané jenom z krás- ných řečí Körbrových a bezpříkladných politi- ckých nezdarů, jak dr. Kramář praví. Úspěch ten byl by tím nevčasnější, že situace drem. Kra- mářem přesně označená — pokud se poslanců našich z Čech týče — není ani moravským vůd- cům neznáma. Domyslí-li posl. Vychodil své srovnání z „Prodané nevěsty“, shledá, že úspěch této opery založen ze značné části také na roli — Vaškově, která hezky vypadá právě jen v „Pro- dané .... — Včerejší doplňovací volby poslanoe do sněmu království českého ve volebním okresu Králové Dvůr-Jaroměř zúčastnilo se ze 4507 celkem 3810 oprávněných voličů. Tři hlasy byly neplatny. Společný český kandidát pan Jan Kotlant, statkář v Holohlavech, ob- držel 2461 hlas a německý kandidát Joseí Matzner z Hradiště 1344 hlasy. Dva hlasy zněly na jiná jména. Zvolen byl tudíž český kandidát pan Jan Kotlant.
Posl Albrecht Němec Körbrův Körbrový Kramář Vaškův Kotlant Matzner Čechy Jaroměř Holohlavy Hradiště Zvolen Králové Dvůr
24 article
— Lipnické volby před správním soudem. Z Vídně, 19. ledna. Tento tribunál jednal o7 stížnostech proti seznamům voličským, vylože- ným k volbě obecního zastupitelstva v Lipníku. Jednalo se o volby, vykonané loni v létě, při kterých Němci udrželi I. a II. sbor. První však většinou pouze 16 hlasy proti 14. Žaloby byly podány německými i českými voliči. Němečti stěžovatelé namířili své žaloby proti okresnímu hejtmanství, čeští proti rozhodnutí reklamační komise. Německé žalobce a reklamační komisi zastupoval posl. na říšské radě dr. Licht, české stížnosti posl. dr. Žáček. Politické úřady zastu- poval min. tajemník dr. Herrmann. Tři stižnost německé projednány společně a prohlášeny se- nátem dílem nepřípustnými, dílem bezdůvod- nými. Čtvrtá žaloba podána byla drem. Richar- dem ryt. Skénem, místoředitelem cukrovaru lip- nicko-břeclavského. Tohoto zařadila německá reklamační komise do I. sboru volebního, protože byl zanesen s daní vyšší, nežli jak mu byla přede- psána. K informaci správního soudu bylo uděleno slovo v této záležitosti vrch. fin. radovi Stolaří- kovi z Brna. Tento vykládal, že původní pře- depsání daně stalo se následkem formální chyby úřadníka, která však byla později výběrčím opra- vena. Správní soud odmítl žalobu dra. Richarda Skéna, poněvadž o mylném předepsání berně ani Skéne, ani obecní úřad vyrozuměn nebyl. Při této žalobě jednalo se o to, zdali učitelé zemského ústavu pro hluchoněmé — volitelé to čeští — jsou úřadníky nebo učiteli, a tudíž bez ohledu na poplatnost svoji náležejí do II. sboru.
Němec doktor Licht Žáček Herrmann Richard Skén Vídeň Lipník Brno obecní zastupitelstvo cukrovar lípanicka
25 article
Nález o této žalobé bude vynesen 4. února. V obou posledních žalobách, které čeli proti rekla- mační komisi, poprvé rozhodla se zásadní otázka velice důležitá, zdali totiž úlevy na dani pozem- kové a domovní, které ve smyslu zákona o dani osobní se poskytují z výnosu daně z příjmů, mají se odpočítati od poplatnosti, která je pro volitel- nost rozhodující, čili nic. Správní soud otázku tuto rozhodl v souhlasu s rozhodnutím rekla- mační komise přisvědčivě, tak že sedmá žaloba Borkensteinova byla zamitnuta celá jako bez- důvodná, v šesté žalobě pak odmítnuta byla jen stížnost jednoho voliče, pokud se této otázky týkala. Stížnostem tří jiných voličů, při kterých jednalo se o jiné otázky, bylo však vyhověnoa nálezy reklamační komise zrušeny. — Z Olomoucka. (Pův. zpráva.) V poslední čtvrti minulého roku vstoupilo na severní Moravě v život sdružení starostů okresu olomouckého, které, vědomo si své důležitosti, chápe a usku- tečňuje poslání své vážně a opravdově. Vedle otázek menších, okresního významu, neucházejí pozornosti jeho ani zjevy rázu širšího a vlivu hlubšího, jak je doba s sebou přináší. Ukázala to krásná schůze starostenského sboru, konaná v Národním domě v Olomouci v sobotu dne 16.
Olomoucko Morava Olomouc národní dům
26 article
t. m. dopoledne. Snahy národní: kulturní, hospo- dářské i politické nalezly na ni vlivného zastance a mluvčího, a Čechové na Olomoueku právem v nejlepších nadějích slibují si nejeden úspěch ve kterémkolí odvětví našeho života od bdělosti rázného vystupování starostenského sboru olo- mouckého. Schůze sobotní byla zároveň s volič- skou schůzí posl. Vychodila, který podav referát o činnosti sněmu i rady říšské, ujištěn byl plnou důvérou i uznáním svého voličstva, jež vysloveno i české delegaci na radě říšské a sněmu zemském. V příslušné resoluci česká delegace se vyzývá „pokud vláda nevyhovi oprávněným a nanejvýše potřeb- ným požadavkům českého národa, k nejráznějšímu postupu ve sbo- rechzákonodárných.“ I o palčivé otázee zemského výborství na Moravě proneseno přání, vrcholící v tom, aby členové zemského výboru (dr. Žáček a posl. Rozkošný) vzdajíce se zejména říšských mandátů a jiných čelných funkci, věno- vali veškeré síly své hájení českých zájmů zemském výboru a aby proto — pokud možno — i trvale v Brně sídlili. Po schůzi voličské posl. Vychodila konána schůze starostů, jejiž bohatost programovou dosvědčuje nejlépe resoluce, v které se žádá zejmena převzeti české reálky v Olomoucí do státní správy, podpora české výroby a obchodu českým obecenstvem, by se zrušila kontrolní shromáždění záložníků a šetřilo se ve vojenské správě citu a práv národů. Resoluce vy- slovuje souhlas se slovy posl. dra. Kramáře k pa- novníkovi v delegacích.
Čecho Vychodil doktor Žáček Kramář Morava Brno Olomouc
27 article
— Poznámky ku pracím assanačním. Z nedlouho nastane jaro a s ním saisona stavební, leč v obvodu assanačním tak to asi nepůjde, jak se za to původně mělo. Příčina, že právě v Praze na břehu Vltavy, naproti Letné tk pomalu to jde, kdežto na Vinohradech domy jakoby z vody rostly, je zřejmá. Na periferii staví se především levněji než uvnitř města a také se zdá, že na Královských Vinohra- dech mnohem snadnějí a pohodlněji lze nabýti slavebního úvěru, než dole v městě. Hlavní ale příčina zůstává neustále ta, že málo kdo odváží se přes všechny výhody zákona assa- nační stavěti v Praze, kde musí býti připraven na to, že dům jeho po několik let zů- stane aspoň z poloviny prázdný m. A z jakých to důvodů? Jednak proto, že věc náramně se plíží a potom, že zlíbilo se rozho- dujícím v této věci pánům ponechativ dosavadním stavu některé budovy staré, nalezají-li se náhodou ve stavební čáře, bez zřetele na to, jaké je niveau jejich a domů sou- sedních i protějších. Toť se ví, že nikdo ze slušných lidi nenajme si byt v domě, i kdyby byl se sebe větším přepychem zařízen, má-li neustále před očima obraz, jaký na příklad po- skytuje dnes tak zvaná Zlatá a s druhé strany
Praha Vltava Letná
28 article
Široká ulice v židovském městě. Komu možno imputovati, aby bydlil v domě, s protějškem červenými záclonami opatřeným, nebo v sou- sedství domu, jež je červotočina, v níž v tklivé shodě žijí lidé s potkany, netopýrya s milliony šváby. Tam je na příklad domek, v němž samý vetešník se starou obuví. V tomto domku odháněji a shazují lidé šváby tak, jako by to byly mouchy. Playdovali jsme vždy pro to, aby stalo se arrangement takové, by možno bylo zbudovat novou tuto čásť města najednou, právě jako stalo se na Vinohradech ve čtvrti, jež vznikla na místě Eichmannovy zahrady, leč pro co se nenajde nejvyšlapanější cestička, není na radnici smyslu. O to, jak pochodí za tako- vých okolnosti majitelé domů a poplatníci, nikdo se nestará. — Jan Ludevit Lukes. Vzácné juhileum oslaví počátkem února veřejnosti české a ze- jmena kruhům pěvecko-hudebním dokonale zná- mý majitel operní školy, sám druhdy vynikající tenorista český, pan Jan Ludevít Lukes. Pro- slulý mistr, jenž v listopadu dosáhne úctyhod- ného, kmetského věku osmdesáti let, dovrši po- čátkem příštiho měsíce padesátileti umě- lecké, plodné činnosti. Život jeho, stejně zají- mavý, jako celý jeho zjev, vykazuje několik pestrých fásí, v nichž neustále vine se zářný ideál hudebního umění, jež zůstalo mu nade vše a přese vše. Narodiv se dne 22. listopadu 1824 v Ústí nad Orlicí, jevil záhy značné nadání k hudbě a zpěvu. Vystudoval v Brně gymnasium a „filosofii“, později odešel do Vídně na fakultu právnickou. Stav se tam vychovatelem, ze skromných výdělků svých uspořený groš věnoval na svá studia hudební a pěvecká. Mistři tehdejší
Eichmannův Jan Ludevit Lukes Ústí nad Orlice Brno Vídeň