3
masthead
20. ledna 1904.
5
article
državy německé a na územi jich rozptýleno
jest 3700 bělochů, z nichž je 2300 Némců.
Hererové bývali dříve ozbrojeni oštěpy — assa
gaji — a kyji.
Nyní mají ale již také pušky staršího druhu
i moderní zadovky. Opatřivše si hojně koní ple-
nem, jsou tím nebezpečnějšími. Němci pospíchají
proto, by vyslali do Afriky posily z různých
druhů vojska. Na vyzvání, aby se hlásili dobro
volníci z 2. námořní divise, přihlásila se celá
divise talo o 1000 mužích. Celkem má ale být
mobilisováno 800 mužů, kteři mají býti po nej
rychlejším parníku dopravním do osad vysláni
kam ale po odplutí mohou přibýti až za půl
třetího týdne. Jest otázkou, nepřijedou-li již
pozdě, a otázkou druhou, zdaž skrovný ten počet
stačí povstání potlačiti. Nejnověji telegrafuje se,
že v osadě zavražděn byl farmář Jäger a jeho
manželka. Také matka bývalého guvernéra osady
Francois, vdova po gonerálu, jež sídlí v osad
na farmě syna svého, setníka, i tento, jsou na
životech ohroženi. Okohanydu obléhá té chvile
400 Hererův, ale prvé již čety kmene toho
hrnou se k místu tomu. K povstání dala podnět
jak se pravi, známá lačnost Němců po majetku
domorodcův, a v tomto případě zvláště po jejich
dobytku. Když se náčelník Hererův, Abraham
Christian, opřel brutálnímu zakročení okresníh
náčelníka německého, poručíka Jobsta, strhlas
přestřelka a Hererové odpověděli na ztráty sv
při ní všeobecným povstáním.
Herero
Němec
Jäger
Francois
Hererův
Abraham
Jobst
Afrika
Hererův
6
article
Dnes projednáván v říšském sněmu něme
ckém požadavek, jež vláda německá ve příčině
vyslání posil do Afriky na sněm vznesla.
Ředitel osadního úřadu dr. Stürbel poda
přehled událostí v osadě a opatření učiněných,
i tvrdil, že Hererové měli už dávno prý chu
povstati. Povstání to prý dávno již připravo-
váno, ale přípravy obratně zatajeny, neboť far
máři a missie nic z nich nepozorovali.
Posl. Spaun navrhl za střed, aby všechny
požadavky povolily se ihned v 1. i v 2. čtení
Posl. Bebel přál si však, aby 2. čtení doda-
tečných úvěrů odročilo se, až by známy byly
příčiny povstání. Hererové — dí tent
řečník socialistický — měli za-
jisté závažné příčiny k zoufalému
boji svému. Sami missionáři tvrdí
že běloši oddávali se opilství,
prostopášnostem a brutálnostem.
Poněvadž socialní demokraté nevědí — doložil
řečník — nedopustila-li se sama vláda viny
zdrží se hlasování.
Na konec sněm přijal všechny požadavky
v 1. i 2. čtení.
doktor
Stürbel
Herero
Posl
Bebel
Afrika
7
article
Schůze v Mladé Vožici.
Schůze v Mladé Vožici.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Na neděli dne 17. ledna 1904 dopoledne
svolal říšský poslanec pan dr. Hynek Lan
schůzi voličů do Mladé Vožice, aby podal zprávu
o nynější politické situaci a činnosti své na rado
říšské a zavedl rozhovor o následcích pohron
živelních, které v červenci loňského roku celý
okres mladovožický tak těžce stihly a o nedo-
statečnosti státní akce pomocné.
Schůze byla tak četně navštivena, že pro-
stranný sál, jakož i všechny vedlejší místnost
hótelu pana Stibrala „U zlaté hvězdy“ tak pře-
plněny byly, že sta a sta lidí zůstalo před hote-
lem na náměsti.
Za předsedu zvolen jednomyslně pan Jan
Konopiský, starosta ze Staré Vožice a zn
mistopředsedu pan Vojtěch Dvořák, rolník
v Pohnanci a za zapisovatele p. František
Mareš, starosta z Blanice.
Když byl předseda shromážděné srdečně
uvítal, udělil slovo svolavateli schůze té, řiš-
skému poslanci dru. Langovi. Týž v řeči své,
obsáhlé a vroucně pronesené, pojednal nejprve
o nynější politické situaci a boji, který vedou
strany české se zapřísáhlými odvěkými nepřátel
českého národa, o strannictví vlády Körbrovy.
která bere stále ohledy jen na přání Němců,
zdráhá se vyříditi oprávněné požadavky českého
národa a vládne proti lidu českému pod rouškou
své předstírané nestrannosti, pojednal o při-
činách a pohnutkách, které vedly poslance strany
svobodomyslné k opětnému zahájení obstrukce
na radě říšské.
Přešed pak na pole národohospodářské
rozebral zevrubně nynější tíseň rolnictva jiho-
českého, její příčiny, tepal řizně neupřímnost
vlády při řešení nalehavých otázek hospodář-
ských a nedostatečnost vládní akce pomocné ze
příčinou zažehnání bídy a nouze trvající.
doktor
Hynek Lana
Stibral
Konopiský
Dvořák
Mareš
Lang
Körbrův
Němec
Mladá Vožice
Stará Vožice
Blanice
U zlatý hvězda
8
article
Řeč jeho, často pochvalou přerušovaná, byl
přijata s ohromným potleskem.
Pan Jan Holub, rolník z Mutic, tázal se
řečníka, zdali mu známo, že při rozdělování pod-
pory v komitétu pomocném v Praze použito bylo
pro okres mladovožický kliče 4%, kdežto pro
jiné okresy že použito bylo klíče 69% až i 8
Pan Antonin Hájek, rolník v Mlad
Vožici, tázal se, jakým způsobem hodlá zemský
výbor schváliti zemské přirážky, zvýšené na
79%, a p. JanŠvec, starosta v Řemičově, stě-
žoval si opět, že z přispěvků, 170.000 K, který
obnos připadl na okres mladovožický, hodlá
okresní komitět věnovati 20.000 K ke stavbě
okresních silnic, kdežto žadatel si přeje, by
těchto 20.000 K též mezi hladové rolníky a rol-
nické dělnictvo rozděleno bylo a uvedl, že sám
místodržitel království českého deputaci mlado-
vožické sdělil, že on s tím rozdělením souhlasí.
Holub
Hájek
Mutice
Praha
Mlad Vožice
9
article
Když byl poslanec dr. Hynek Lang tyto
dotazy ke všeobecné spokojenosti zodpověděl,
přečetl místopředseda resoluci, v níž se
pravi: Ježto stát byl a jest povinen přispěti ob-
čanům, bez své viny co nejtíže poškozeným, od
kterých žádá tak veliké, přímo již nesnesitelné
daně přímě i nepřímé, prohlašujeme, že pomoc,
kterou stát poskytl okresům, živelní pohromou
postiženým v království českém, je nepatrná
vzhledem k nesmírnosti povstalých škod, ze-
jmena zcela nepatrný, ba nad míru malý jest
obnos 170.000 K, který z oněch, vládou pro
království české poskytnutých 6 millionů korun
připadl na nejvíce poškozený náš okres a pro-
testujeme také i proti tomu, aby z této částk
ještě čási per 20.000 K na stavbu okresních
silnic byla věnována, žádajíce rozdělení i této
částky mezi nouzi a hlad trpící občany.
Také zmocňuje se nás oprávněné rozhořče-
ní, když shledáváme, že vláda úplně zanedbala
svolání sněmu království českého, který ná-
sledkem lehkomyslné a zcela bezdůvodné ob-
strukce německé nebyl minule způsobilý ku plod-
né práci.
doktor
Lang
10
article
Na konec žádáme své pány poslance, bys
vším úsilím pracovali dle možnosti své k od-
činění hospodářsky truchlivých následků živelní
pohromy loňské.
Resoluce tato byla jednomyslně a s nadše-
ním přijata.
Na to poděkováno jménem celého shro-
máždění předsedou, p. Konopiským, panu po-
slanci a projevil mu jménem rolnictva úplnou
důvěru, kterážto slova provázena byla bouřlivým.
dlouhotrvajícím potleskem.
Protest majitelů domů proti zamý-
šlenému zvýšení zemských přirážek.
Ve dvoraně Měšťanské besedy pražské včera večer
konala se schůze majitelů domů ze všech čtvrtí praž-
ských, aby na ní rozhodně bylo protestováno proti
navrhovanému zvýšení zemské přirážky z 55 na 72 %
Schůze byla velmi četně navšlívena. Zúčastnili se jí
zejmena členové městské rady a sboru obecních star
ších pp. Kasalický, Jirousek, Portik, dr. Scharí, Hu-
báček, dr. Vlček, Eim, Romováček, Čupr. Novotný
Maděra, dr. Jeřábek, Prášek, Zimek a j. U předsedni-
ckého stolu zasedli zástupcové jednotlivých pražských
majitelů domů.
Schůzi zahájil předseda Ústředního spolku ma-
jitelů domů p. Fr. A. Urbánek a pravil: Z četného
účastenství vašeho doufám, že nám kyne neocenitelný
prospěch ze svornosti a tato svornost nás chrání proti
konfiskaci našeho jmění. Odstranili jsme protestní
schůzí „u Choděrů“ zvýšení obecních přirážek o 4
a doufám, že odstraníme také novou hrozící pohromu
zvýšením zemských přirážek o 17%. Toto zvýšení
přirážky je tak nehezké, že není pochybnosti o tom,
že ti pánové nahoře nahlédnou, že nám činí křivdu.
Konopiský
Jirousek
Portikum
doktor
Scharí
Hu
Vlček
Eim
Romováček
Čupr
Maděra
Jeřábek
Prášek
Zimek
A Urbánek
Choděra
11
article
(Souhlas.), a že nás nemohou na dále vyssávat
(Opětný souhlas.) Když se zvýšila před několika léty
přirážka z 39% na 55%, říkalo se a také psalo, že
toto zvýšení potrvá jen několik rokův a jakmile budou
zemské finance ozdravěny, že přirážka opět bude
snížena. Zdá se, že ti pánové nedovedli ly zemské
finance ozdravěti, poněvadž nejen že přirážky zemské
neklesají, ale ony mají stoupati! Tu bych rád věděl.
co nám ještě zbude, nám ubohým poplatníkům! (Sou-
hlas.) My se musíme starati o všecko a jsme obtíženi
daněmi tak, že už nelze ani myslit, že by námti
pánové u zemského výboru mohli dále něco udělit.
Když jsme se děsili 4% zvýšeně přirážky obeení
bylo nás na schůzi „u Choděry“ takové množstvi,
očekávali jsme při 17% nával ještě větší a proto jsme
opatřili nejrozsáhlejší sál. My dokážeme, že musíme
prolestovati proti bezpráví nám činěnému. (Hlučný
souhlas.)
Rozpravu zahájil stavitel p. Hodek, jenž uvedl
že o majetek majitelů domů dělí se jako o závod: stát
země a matička Praha. Nenajde se druhého města
v Evropě, které by platilo tolik daní a přirážek, jako
v Praze. Je to smutné, že Praha má být střediskom
nejvyšších poplatků. Jak u nás ten blahobyt vypadá
zřejmo z těch velikých počtů exekučních prodejů
Není to dostatečným mementem pro ly pány, abysi
toho jednou konečně povšimli a přestali nás tak vy-
ssávat? Řečník vyličuje strasti majitelů domů při
vyhotovování různých nařízení a uvádí, že v Praze
obnášejí daně 47.4825, ve Vídni 38.96, v Krakově
42.39, v Brně 44.85, ve Št. Hradci 45, v Pešti 27.12,
v Záhřebě 22.10%. V Německu poměr ten ještě jest
příznivější. U nás je situace pro majitele domů ještě
povážlivější, poněvadž musíme platit dávky z nájmů
neobdržených. Řečník dokazuje ciferně, jak těžce jsou
majitelé domů daněmi stižení a končí své výklady:
Choděra
Hodek
Praha
Evropa
Vídeň
Krakov
Brno
Hradec
Pešť
Záhřeb
Německo
12
article
Zemský výbor má v rozpočtu škrtat, kde jen trochu
lze škrtat, aby se poplatníkům ulevilo. Proč má n
potřeby země tolik přispívat obyvatelstvo království.
proč něčím nepřispívá také Vídeň? Jestli to tak dále
půjde jako dosud, budou nám říkat c. k. domovníci
(Hlučná veselost.) Člověk neví, co má v tom domě ji-
ného dělat, než vybírat činži a odvádět ji na daně
Proto voláme: Pryč se zvýšením zemských dávek
(Hlučný souhlas a potlesk.)
Pan dr. Scharf miní, že náklady země sna
by se daly zmenšit, ale těžko je šetřiti v položkách
školských, kulturních a komunikačních a ostatní po-
ložky nevydaly by tolik, aby to prospělo. Výpomoc
uzavřením půjčky jest pomocí z nouze, která se pozděj
mstí na poplatnictvu. Zemský výbor usnesl se tedy
zvýšit přirážky a proti tomu staví se poplatníci. Dlužno
hledati prostředek jiný a i ten dá se nalézti. Říše tate
povstala ze samostatných států. Nechť se změní do-
savadní centralistická soustava a nechť království če-
ské ponechá si své výtěžky na své potřeby. (Hlučný
souhlas.) Lze to snadno učinil, aby beze změny ústavy
byl jednotlivé zemi dán výtěžek některé daně, nebol
s přirážkovým hospodářstvím nepůjde to již ani v ob-
cích, na to pak v celém království. Rečník navrhuje.
aby v resoluci položen byl důraz na to, že finančni
poměry tohoto království nezbytně toho vyžadují, aby
království českému byl dán samostatný zdroj příjmů
doktor
Scharf
Vídeň
13
article
(Hlučný souhlas.)
Pan Klubal míní, že By se dala zavěst Borně
z vývozu minerální vody a z monopolu sirek a do-
poručuje, aby při kandidaturách poslaneckých dbáno
bylo toho, aby do korporací zákonodárných byli vy-
síláni odhodlaní zástupcové majitelů domů. (Souhlas.)
Pan dr. Vlček posuzuje rozpočet král. českéh
na rok 1903 a uváděl, že povinností poslanců není.
aby dovolovali přepfnati síly poplatnictva. Naproi
tomu platí země veliké obnosy na instituce a zařízení.
které by vlastně měl hraditi stát. Poslanci slibovali.
že se přičiní, aby stát konal svoji povinnost, ale ne-
učinili toho a v tom směru musí nastati náprava, nebot
poplatníci takového hospodářství jsou už syli. (Sou-
hlas.)
Posl. dr. Baxa prohlásil, že lidoví poslanci ne-
mohou hlasovati pro zvýšení přirážek vzhledem k
dnešnímu přetížení poplatnictva, a že se o to přičiní.
aby se nestalo skutkem navrhované zvýšení zemské
přirážky. (Souhlas.)
Po řečích pp. Kukly a Kasalického sděli
předseda p. Urbánek, že omluvné přípisy zaslali
posl. dr. Herold, dr. Pantůček, dále došly dopisy z Vys
Veselí a z Chrudimi. Ústřední výbor podal protest
zemskému výboru proti zvýšení přirážek. Před zahá-
jením sněmu bude svolána manifestační schůze všech
spolků majitelů domů z celého království.
Klubal
Borna
doktor
Vlček
Posl
Baxa
Kukla
Urbánek
Herold
Pantůček
Veselý
Chrudim
14
article
Pan Hodek navrhl ku přijeti tuto resoluci-
„My, majitelé domů v Praze, shromáždění n
protestní schůzi dne 19. ledna 1904 ve velkém sále
Měšťanské besedy v Praze, zastoupení spolky maji-
telů domů pro Nové město a Vyšehrad, Staré město
a Josefov, Malou stranu a Hradčany, Holešovicea
Libeň, protestujeme důrazně proti zamýšlenému
zvýšení zemských přirážek o 17% z důvodů, že
naše domy dosavadními berněmi již značně jsou
přetíženy a že my nejvíce daněmi postiženi jsme,
ačkoliv v jiných státech tak se neděje, a že tako-
vým novým zatížením daňovým byli bychom ze
svých majetků vypuzováni, po případě zcela ože-
bračeni, a že na každý způsob značí to přímou
konfiskaci a znehodnocení majetku našeho a že
stavem tímto náš majetek ani by se realisovati ne-
dal. Uváživše však celý vývoj finančního hospodář-
ství zemského v poslední době, vyslovujeme záro-
veň své přesvědčení, že trvalého zaražení alespoň
dalšího zatížení poplatnictva král. českého jen ten-
kráte lze docíliti, bude-li království tomu navrácen
ne-li veškerý příspěvek, jimž pokladnici státní plnl.
tedy alespoň jeden ze druhů daní, zejmena daně
reální.
Resoluce byla jednohlasně přijata a doplňky do-
poručeny ústřednímu výboru k dalšímu uvážení.
Hodek
Praha
Vyšehrad
Stará město
Josefov
Hradčany
Holešovicea Libeň
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Bída. Ze všech stran docházejí zprávy
o vzmáhající se bídě mezi lidem, o bídě takové
kterouž nelze porovnati s kalamitou pomíjející,
s prostým hospodářským úpadkovým intervalem,
s hlubokým poklesnutím blahobytu, nýbrž která
zasahujíc ne jednotlivce, nýbrž celé okresya
kraje, rozežírá základ a hospodářskou podstatu
lidi, vyhání je od rodinného krbu a drti
nich poslední zbytky mravní síly. Úpadek ten
poznati lze nejen v chudších krajích českých,
kde nikdy neměli obyvatelé na růžích ustláno,
ale i ve krajích zámožnějších. Přičina ie přiro-
zena: v krajích chudších takové znehodnocení
cerealií, že půda dnes vynáší při namáhav
práci mnohdy celé rodiny, kteráž se v kalkulaci
neúčtuje, méně ještě než kapitál. V krajích
úrodnějších je zase příčinou všeho krise cukrovar-
nická. Však nejinak má se to v krajích průmy-
slových a živnostenských. V našich menších
Přičin
16
article
malých městech je živnostník zle na tom, po-
něvadž je po zlatém proudu, který, ovšemže
v různé mohutnosti, dosud vždy ještě se nesl
z venkova do města. Průmysl náš střední
i velký leží ladem, jednak nadbylkem repro-
dukce ve všech oborech, jednak též vítěz-
nou konkurenci světovou oněch států vý-
hradně průmyslových, s nimiž my z různých
důvodů u nás i mimo nás v úspěšný zápas
pustiti se nemůžeme. Kdežto všude jinde stát
a říše všemi svými prostředky a pomůckami je
k disposici bojujícímu za vítězství obchodua
průmyslu, je u nás průmysl i obchod výhradně
jen dojnou krávou pro státní pokladnu. Všude
jinde je státní správa doma i za hranicemi
velikým podpůrným organismem obchodu i prů-
myslu. U nás o zdar těchto dvou instilucí,
jimiž podmíněn je ne pouze blahobyt státu, ale
i jeho agilnost, pružnost, jeho síla i moca
sláva, nikdo se nestará. U nás ale také nikdo
nedbá strádajíeího lidu nejmenšího, který hyne,
když hospodář nic nemá a továrna je zavřena.
17
article
Čeho má se ubožák uchopit, když z domova
poslední peřinu již odvlékl, když postel a stůl
spálil, aby se ohřál a při tom z vyžebraných
kůrek uvařil si polévku. A v takovém stavu
nalezají se tisícové lidu dělného, zejmena v krajích,
jež lonského roku posliženy byly hroznou kata-
strofou krupobitní. Péro nedovede vypsat, co dnes
již se tam děje a nedostaví-li se pomoc ještě
v čas, potom lze očekávati to nejhorší. Jíst lid
musí a jist bude, jenom že si prostě
vezme a sice tam, kde to bude nej-
bl!ž a nejpohodlnější. Nechť nikdo
nespekuluje na to, že lid dá se zadržeti moci
autoritativního slova, nikoli. Dokud to šlo,
bralo se na úvěr. Kdo dával na úvěr, měl
odbyt ohromný. A mnozi obchodnici, mlynáři,
krupaři i pekaři na venkově pokud mohli, po-
skytovali úvěr lidu, však nadešel také pro ně
okamžik, kdy musili ustati, pakli nechtěli sami
sebe zničiti. Zásobárny ale nikde nejsou, nejsou
také nikde jiné prameny veřejné, jež by posky-
tovaly zálohy — jsou to ale stravo v ny
a noelehárny a do těch žene se hladový
lid. Poskytují-li potravu a útočiště potulujíeím
se lidem po kraji, proč ne také poctivým obča-
nům, kteří proto v největší jsou nouzi, že jim
led všechno rozbil a že nikde nenalézají
kousku práce, aby si to nejnutnější k vý-
živě vydělali? Ano, vydělati chce si naš lid
a nikoli almužnu. V ohledu tom ale přes
všechno úsilí nie se neděje. Bylo navrhováno
v příčině té leccos, však u nás byrokratická
zdlouhavost a nehybnost, nedostatek odvahy
podniknouti věc mimořádnou, jež se vymyká
všední manipulaci kancelářské, k tomu se neod-
hodlala. Toho naši páni nedovedou. Co prová-
děli Římané se svými vodovody v době bídy,
co dělo se i u nás, toho důkazem pověstná zed
hladová a potom Bělského a Belerediova silnice.
Říman
Bělský
Belerediův
18
article
Věříme, že nelze pustiti se do velkolepých prací
vodních bez předběžných plánů a rozpočtů, ale
jisté práce by se zhruba konati daly hneda
již tím bylo by mnoho vykonáno. Když žádal
poslanec jeden v čele depulace onehdy u moc-
ného pána za urychlení stavby dráhy, kterou
sluší pokládati eminentně za stavbu z nouze.
byl odbyt na chodbě, ani do kanceláře nebyla
deputace uvedena. Tak se pomáhá našim ubo-
žákům, pro něž nikdo nemá slitování! Když
onehdy velkostatkář z jižních Čech — tedy zajisté
ne člověk ukvapeně soudíci, s revolučními allu-
rami, řekl ministru, že lid v jeho kraji přestane
platit daně, poněvadž na ně nesežene i kdyby
mu tam vyslali armádu exekutorů, odvětil pan
ministr s úsměvem, aby tedy neplatili. Jin
že je také taková bída. Především to není
pravda a potom pěkná to omluva vůbec. Tam
ve Vídni bída ovšem se nepociťuje a líčí se
zcela věrně dle pravdy, jak to vypadá tam.
kde krupobití vše rozbilo, kde přival vše od-
nesl a kde neurodilo se letos ani tolik bram-
borů, by do Vánoc pro lidi stačily — o do-
bytku nebudiž tu ani zmínka učiněna — kde
marně pátrá oko, aby lidem silným, ku práci ochot-
ným a způsobilým zjednalo práci a skrovný
výdělek, tam mizí dnes i to, co dlouho bylo
tam domovem a co pokládáme za zjev nejpo-
vážlivější — osobní bezpečnost. —
Ještě jednou voláme k těm, kteří nemají slito-
vání, když jde o to, by obce i jednollivci ko-
nali vůči celku tak zvanou povinnost, aby oni
dnes na vzájem vzbudili v lidu, jenž nalezá se
na pokraji zoufalství, utišující přesvědčení, že
je tu ještě někdo, který, až bude nejhůře, po
mocné mu ruky podá. Kdo by ale nevěřil líčen
našemu, kdo by domnival se, že přeháníme,
nechť navštiví onen kraj a přesvědčí se na vlastn
oči, že co tu tvrdíme, je všechno smutná.
bolestná pravda.
Čechy
Vídeň
19
article
— Německá duše lidová a český soudce.
Dr. Körber pravil prý kdysi, že při obsazování
míst soudcovských dbáti bude vždy jen výhradně
o to, aby kompetent byl pro úřad ten způso-
bilým. Za to jej nyní německo-krajinské listy
češou, zatajujíce, že k tomu pan chef vlády
něco přidal. Dodal totiž, »že jest ale
ochoten jen vyhověti obecnému
přání, kde se toho možnost ukáže.«
Co to znamená, to víme, nicméně připominá
k výroku tomu ústecký list následující: »Dr
Körber nevi patrně již, co to znamená, být
pro úřad způsobilým. Český zemský rada, český
soudce jednotlivec, český státní zástupce, který
německém kraji úřadovati má, postrádí
kvalifikace k poslání tomu, poněvadž mu ne-
známá je německá duše lidová, kniha sedmi
pečetěmi zavřená. Český soudce, jenž ne-
zná jazyka našeho, tim méně pak
našich dialektů, nemůže ani při
nejskvělejších vlastnostech charakteru, ani př
největší soudcovské geniálnosti býti pravým
soudcem lidu německého. Proto nechť nám
Körber s něčím takovým nepřichází.« — Pra-
obyčejný žvast. Ta kniha, z níž zvi soudce,
že kdo krade, je zlodějem, není tak nepří-
slupná, aby k jejímu porozumění musil byt
znalým »egalandského« dialektu. Jakým prá-
vem ale nám se opovažují vnuco
vati titéž Němci ve vyšších ze-
jmena instancích Němce za s o u d ce?
doktor
Körber
Němec
Český zemský rada
20
article
Nechť rozevrou sehematismus a přesvědčí se
mnoho li jest českých soudcův u vrchního soudu
a mnoho-li německých. Mnoho-li českých u správ
ního a nejvyššího a mnoho-li tam Čechů! Z toho
poznají, jak často němečtí soudcové soudí nás
Čechy, aniž by měli tu sedmi pečeti uzavřenou
knihu, jakou je naše duše lidová. Proto ven
s německými soudci u druhé a třetí
instancel
— Průmysl a vývoz. Jeho Excellenee
ministr zahraničných věcí domníval se ve své
řeči, kterou měl onehdy v rozpočtovém výboru
delegačním, že stači na vysvětlení, proč pozbyl
jsme trhu na Balkáně prostě to říci, tím že
vinni jsou dodavatelé, již ani co do jakosti
ani co do cen a do vyměřené dodací lhůty zá-
kazníkům nevyhověli a tím usnadnili čilé kon-
kurenci německé, aby usadila se tam, kde dříve
oni byli. Kdyby byl otevřeně a přímo jmenoval
pan ministr odvětví, jichž se to týká, kdyby byl
řekl v těch a těch oborech to a to se délo,a
průmyslu toho vlastní vinou pozbyli jsme
všude a ne pouze na Balkáně, ani slova by
nikdo namítnouti nesměl. Však paušálovati to
J. Excellence neměla práva. To není pravda, co
tvrdil. Průmyslníci a obchodníci
zdejší z veliké většiny solidním
a přesným jednáním snažili se trh
na jihovýchodě si udržeti a nebyl
to také snad moment, v němž byli
by bývali poraženi, zápas trval
dlouho, konečně ale byli přece
jenom vytlačeni, poněvadž se jim
nedostávalo ani z daleka oněch
úlev, jako německým exportérům,
a potom také ne oněch častých, ve-
lice užitečných a při obchodě ne-
zbytných pokynů se strany kon-
sulátů, jako dostávalo se jich
Němcům. A v tom hledati jest příčinu úpadku
našeho balkánského a zabalkánského obchodu.
Proto také se průmyslníci proti slovům zahra-
ničného ministra ohražují. A činí tak právem.
Čecho
Němec
Balkán
21
article
— Po obšírném, žádných zbytků pochyb-
nosti nezůstavujícím výkladu posl. dra. Kramáře,
ve včerejším našem odpoledním vydání uveřej-
něném, z něhož vychází na jevo, že ze všech
pověstí o chystaných smiřovačkách pravdu má
jedině ona, kteráž mluví o zbořených mostech,
vedoucích od poslanců našich ke vládě i k Něm-
cům, dlužno podivati se také bystře na moravské
smiřovačky, k nimž v několika dnech sejíti se
má zvláštní permanentní výbor. Náhodou stal
se, že k věci současně promluvil známý lidový
poslanec moravský Vychodil na voličské schůzi
a odstavec jeho řeči o stálém výboru jest pro
smiřovačkovou situnci velmi poučný. Prohlásilo
posl. Vychodil, že strana lidová vstoupila do vý-
boru tohos vědomím našich bratří v Čechách
setrvá v něm jen tehdy, bude-li odbor skutečně
permanentně pracovati a bude-li s tím srozuměn
výkonný výbor strany svobodomyslné.“ Jinak
posl. Vychodil o úspěchu 21členného výboru mo-
ravského velice pochybuje zvláště pro německý
zásadní odpor proti české universitě i skončii
svůj úsudek v ten smysl, že „to bude těžké na-
mlouvání jako v Prodané nověstě“. Ježto tedy
podle slov posl. Kramáře jest jasno, že všechno
následování „osvědčených“, sebe permanentněj-
ších vzorů moravských na zemském sněmu krá-
lovství českého jest vyloučeno, a že vůbec za ny-
néjších okolnosti na obnovení nějakých styků
mezi poslanci a vládou a tudiž také německými
poslanci pomyšlení není, vystupuje dvojakost
českého postupu vůči Němcům v Čechách a na
Vychodil
Kramář
Němec
Německo
Čechy
22
article
Moravě tím nápadněji do očí, že se vynikající
poslanec moravský odvolává na souhlas bratř
českých ke zřejmé omluvě vstupu strany li-
dové do vyrovnacího výboru, neboť není pochyby,
že se smiřovačky těší asi tak stejné popularite
jak u českých, tak i u moravských bratří. K tomu
všemu přistupuje i to okolnost, že nestoudnost
německých řečníků také na Moravě nemá mezí
Morava
23
article
Posl. Albrecht, známý nabadatel německé mlá
deže k učení se „druhému zemskému jazyku“
hlásal na schůzi olomouckého „D. Vereinu“ v ne-
děli, že „češství musí býti s největší bezohled-
ností potíráno,“ aby zabráněno bylo dobýván
různých německých měst českými protivníky
a že především musí býti mařeno zřizování če-
ských středních škol soukromých (1!), ježto
z nich vychází méně cenný materiál, ustanovený
k tomu, aby Němcům ubíral nižší místa úřad-
nická, kdežto prý kýžená česká universita ma
býti jenom přípravným kursem pro vyšší místa
úřadnická. V resoluci, kterou shromáždění při-
jalo, mluví se s týmž zřejmým posměchem o uni-
versitním požadavku českém a největší důraz
klade se na národní kurie na zemském sněmu.
Za takových předzvěstí není nie snažšího než po-
staviti moravským smiřovačkám horoskop, jich
obeslání, jež závisí ostatně ještě od předběžných
porad českých stran, nebylo by ničím jiným než
úspěchem Körbrovy vlády, setkané jenom z krás-
ných řečí Körbrových a bezpříkladných politi-
ckých nezdarů, jak dr. Kramář praví. Úspěch
ten byl by tím nevčasnější, že situace drem. Kra-
mářem přesně označená — pokud se poslanců
našich z Čech týče — není ani moravským vůd-
cům neznáma. Domyslí-li posl. Vychodil své
srovnání z „Prodané nevěsty“, shledá, že úspěch
této opery založen ze značné části také na roli —
Vaškově, která hezky vypadá právě jen v „Pro-
dané ....
— Včerejší doplňovací volby poslanoe do
sněmu království českého ve volebním okresu
Králové Dvůr-Jaroměř zúčastnilo se
ze 4507 celkem 3810 oprávněných voličů. Tři
hlasy byly neplatny. Společný český kandidát
pan Jan Kotlant, statkář v Holohlavech, ob-
držel 2461 hlas a německý kandidát Joseí
Matzner z Hradiště 1344 hlasy. Dva hlasy zněly
na jiná jména. Zvolen byl tudíž český
kandidát pan Jan Kotlant.
Posl
Albrecht
Němec
Körbrův
Körbrový
Kramář
Vaškův
Kotlant
Matzner
Čechy
Jaroměř
Holohlavy
Hradiště
Zvolen
Králové Dvůr
24
article
— Lipnické volby před správním soudem.
Z Vídně, 19. ledna. Tento tribunál jednal o7
stížnostech proti seznamům voličským, vylože-
ným k volbě obecního zastupitelstva v Lipníku.
Jednalo se o volby, vykonané loni v létě, při
kterých Němci udrželi I. a II. sbor. První však
většinou pouze 16 hlasy proti 14. Žaloby byly
podány německými i českými voliči. Němečti
stěžovatelé namířili své žaloby proti okresnímu
hejtmanství, čeští proti rozhodnutí reklamační
komise. Německé žalobce a reklamační komisi
zastupoval posl. na říšské radě dr. Licht, české
stížnosti posl. dr. Žáček. Politické úřady zastu-
poval min. tajemník dr. Herrmann. Tři stižnost
německé projednány společně a prohlášeny se-
nátem dílem nepřípustnými, dílem bezdůvod-
nými. Čtvrtá žaloba podána byla drem. Richar-
dem ryt. Skénem, místoředitelem cukrovaru lip-
nicko-břeclavského. Tohoto zařadila německá
reklamační komise do I. sboru volebního, protože
byl zanesen s daní vyšší, nežli jak mu byla přede-
psána. K informaci správního soudu bylo uděleno
slovo v této záležitosti vrch. fin. radovi Stolaří-
kovi z Brna. Tento vykládal, že původní pře-
depsání daně stalo se následkem formální chyby
úřadníka, která však byla později výběrčím opra-
vena. Správní soud odmítl žalobu dra. Richarda
Skéna, poněvadž o mylném předepsání berně ani
Skéne, ani obecní úřad vyrozuměn nebyl. Při
této žalobě jednalo se o to, zdali učitelé
zemského ústavu pro hluchoněmé — volitelé to
čeští — jsou úřadníky nebo učiteli, a tudíž bez
ohledu na poplatnost svoji náležejí do II. sboru.
Němec
doktor
Licht
Žáček
Herrmann
Richard Skén
Vídeň
Lipník
Brno
obecní zastupitelstvo
cukrovar lípanicka
25
article
Nález o této žalobé bude vynesen 4. února. V
obou posledních žalobách, které čeli proti rekla-
mační komisi, poprvé rozhodla se zásadní otázka
velice důležitá, zdali totiž úlevy na dani pozem-
kové a domovní, které ve smyslu zákona o dani
osobní se poskytují z výnosu daně z příjmů, mají
se odpočítati od poplatnosti, která je pro volitel-
nost rozhodující, čili nic. Správní soud otázku
tuto rozhodl v souhlasu s rozhodnutím rekla-
mační komise přisvědčivě, tak že sedmá žaloba
Borkensteinova byla zamitnuta celá jako bez-
důvodná, v šesté žalobě pak odmítnuta byla jen
stížnost jednoho voliče, pokud se této otázky
týkala. Stížnostem tří jiných voličů, při kterých
jednalo se o jiné otázky, bylo však vyhověnoa
nálezy reklamační komise zrušeny.
— Z Olomoucka. (Pův. zpráva.) V poslední
čtvrti minulého roku vstoupilo na severní Moravě
v život sdružení starostů okresu olomouckého,
které, vědomo si své důležitosti, chápe a usku-
tečňuje poslání své vážně a opravdově. Vedle
otázek menších, okresního významu, neucházejí
pozornosti jeho ani zjevy rázu širšího a vlivu
hlubšího, jak je doba s sebou přináší. Ukázala
to krásná schůze starostenského sboru, konaná
v Národním domě v Olomouci v sobotu dne 16.
Olomoucko
Morava
Olomouc
národní dům
26
article
t. m. dopoledne. Snahy národní: kulturní, hospo-
dářské i politické nalezly na ni vlivného zastance
a mluvčího, a Čechové na Olomoueku právem
v nejlepších nadějích slibují si nejeden úspěch
ve kterémkolí odvětví našeho života od bdělosti
rázného vystupování starostenského sboru olo-
mouckého. Schůze sobotní byla zároveň s volič-
skou schůzí posl. Vychodila, který podav
referát o činnosti sněmu i rady říšské, ujištěn
byl plnou důvérou i uznáním svého voličstva, jež
vysloveno i české delegaci na radě říšské a sněmu
zemském. V příslušné resoluci česká delegace
se vyzývá „pokud vláda nevyhovi
oprávněným a nanejvýše potřeb-
ným požadavkům českého národa,
k nejráznějšímu postupu ve sbo-
rechzákonodárných.“ I o palčivé otázee
zemského výborství na Moravě proneseno přání,
vrcholící v tom, aby členové zemského výboru
(dr. Žáček a posl. Rozkošný) vzdajíce se zejména
říšských mandátů a jiných čelných funkci, věno-
vali veškeré síly své hájení českých zájmů
zemském výboru a aby proto — pokud možno —
i trvale v Brně sídlili. Po schůzi voličské posl.
Vychodila konána schůze starostů, jejiž bohatost
programovou dosvědčuje nejlépe resoluce, v
které se žádá zejmena převzeti české reálky v
Olomoucí do státní správy, podpora české výroby
a obchodu českým obecenstvem, by se zrušila
kontrolní shromáždění záložníků a šetřilo se ve
vojenské správě citu a práv národů. Resoluce vy-
slovuje souhlas se slovy posl. dra. Kramáře k pa-
novníkovi v delegacích.
Čecho
Vychodil
doktor
Žáček
Kramář
Morava
Brno
Olomouc
27
article
— Poznámky ku pracím assanačním. Z
nedlouho nastane jaro a s ním saisona stavební,
leč v obvodu assanačním tak to asi nepůjde,
jak se za to původně mělo. Příčina, že právě
v Praze na břehu Vltavy, naproti Letné tk
pomalu to jde, kdežto na Vinohradech domy
jakoby z vody rostly, je zřejmá. Na periferii
staví se především levněji než uvnitř města
a také se zdá, že na Královských Vinohra-
dech mnohem snadnějí a pohodlněji lze nabýti
slavebního úvěru, než dole v městě. Hlavní
ale příčina zůstává neustále ta, že málo kdo
odváží se přes všechny výhody zákona assa-
nační stavěti v Praze, kde musí býti připraven
na to, že dům jeho po několik let zů-
stane aspoň z poloviny prázdný m.
A z jakých to důvodů? Jednak proto, že věc
náramně se plíží a potom, že zlíbilo se rozho-
dujícím v této věci pánům ponechativ
dosavadním stavu některé budovy
staré, nalezají-li se náhodou ve
stavební čáře, bez zřetele na to,
jaké je niveau jejich a domů sou-
sedních i protějších. Toť se ví, že nikdo
ze slušných lidi nenajme si byt v domě, i kdyby
byl se sebe větším přepychem zařízen, má-li
neustále před očima obraz, jaký na příklad po-
skytuje dnes tak zvaná Zlatá a s druhé strany
Praha
Vltava
Letná
28
article
Široká ulice v židovském městě. Komu možno
imputovati, aby bydlil v domě, s protějškem
červenými záclonami opatřeným, nebo v sou-
sedství domu, jež je červotočina, v níž
v tklivé shodě žijí lidé s potkany, netopýrya
s milliony šváby. Tam je na příklad domek,
v němž samý vetešník se starou obuví. V tomto
domku odháněji a shazují lidé šváby tak, jako
by to byly mouchy. Playdovali jsme vždy pro to,
aby stalo se arrangement takové, by možno
bylo zbudovat novou tuto čásť města najednou,
právě jako stalo se na Vinohradech ve čtvrti,
jež vznikla na místě Eichmannovy zahrady, leč
pro co se nenajde nejvyšlapanější cestička, není
na radnici smyslu. O to, jak pochodí za tako-
vých okolnosti majitelé domů a poplatníci, nikdo
se nestará.
— Jan Ludevit Lukes. Vzácné juhileum
oslaví počátkem února veřejnosti české a ze-
jmena kruhům pěvecko-hudebním dokonale zná-
mý majitel operní školy, sám druhdy vynikající
tenorista český, pan Jan Ludevít Lukes. Pro-
slulý mistr, jenž v listopadu dosáhne úctyhod-
ného, kmetského věku osmdesáti let, dovrši po-
čátkem příštiho měsíce padesátileti umě-
lecké, plodné činnosti. Život jeho, stejně zají-
mavý, jako celý jeho zjev, vykazuje několik
pestrých fásí, v nichž neustále vine se zářný
ideál hudebního umění, jež zůstalo mu nade vše
a přese vše. Narodiv se dne 22. listopadu 1824
v Ústí nad Orlicí, jevil záhy značné nadání
k hudbě a zpěvu. Vystudoval v Brně gymnasium
a „filosofii“, později odešel do Vídně na fakultu
právnickou. Stav se tam vychovatelem, ze
skromných výdělků svých uspořený groš věnoval
na svá studia hudební a pěvecká. Mistři tehdejší
Eichmannův
Jan
Ludevit
Lukes
Ústí nad Orlice
Brno
Vídeň