2
masthead
V Praze, ve středu dne 20. ledna 1904.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
předplácí ae-
v Praze v atainistraei
na měsit
na čtvrt léta . . . . 6 K —
s dvoji šeniáškou
Bs měa
nttlta . . . . 7 k 50k
ve BlIsIkách: 2 K n0n
na měsle .
Pešíen:
n tot ta . . . . 9 K oo
s dvají sdásilken
na měst
na ttrrt leb
Praha
5
article
Pohroma Němců v jihozápadní
Africe.
Pohroma Němců v jihozápadní
Africe.
Pyšné říši „dobrých mravův a bázně boži
z nenadání vykvetla nemalá mrzutost. Ještě mi
nulé soboty trůnní řeč, již byl zahájen říšský
sněm německý, nezmínila se ani slovičkem o ně
jaké nepříjemnosti v zahraničné politice něme-
cké; všechny styky Německa sl ostatním světem,
postaveny v ní vůbec stranou, mohly dle toho
býti pokládány za velice přátelské neb aspoň
uspokojívé: však už v pondělí na to sám ně-
mecký kaneléř, hr. Bülow, pospíšil si vyložiti
zástupcům sjednoceného národa, že v jedné
části nové državy německé za mořem, na zá-
padním pobřeží jižní Afriky, v zemi Hererův,
vypukla revoluce domorodcův proti osadníkům
německým a že už jest tam Němcům velmi zle-
To vše sběhlo se prodlením několika dnův
řišský kaneléř sám veřejně doznal, že „první
zvěsti o pouhé možnosti takové bouře v jiho-
západní Africe došly ho právě před osmi dny.
Telegramy, rozeslané z Berlína o tétéž věci, po-
cházejí ze čtvrtka a z pátku minulého téhodne
a neobsahovaly ani nejmenší obavy, že z ohnička
by mohl vzplanouti záhubný požár, jenž by ně-
meckou državu ve vzdálených končinách oněch
vážně ohrozil. A už se stalo, čeho ani státníci,
diplomati a generálové berlínští se nenadáli. Hr
Bülow v říšském sněmě předvčírem zřejmě po-
věděl, že telegramy, jež ve dnech právě prošlých
z jižní Afriky byl dostal, nezůstavují ani nej-
menší pochybnosti o vážnosti situace. Na to jal
se líčiti poslancům podrobně, jak v zemi He-
rerův, již Němci nazývají „ochranným územím“
to vypadá. Uveřejnili jsme ve včerejším čísle
svém z líčení jeho výňatek, jak nám byl sdělen
telegrafickým úřadem. Věc jest příliš důležitá a
pro další rozvoj zahraničné politiky německ
v Africe zajímavá, abychom přestali na stručném
výňatku onom.
Němec
Bülow
Hererův
jihozápadní Afrika
Německo
Afrika
Berlín
Hradec
jižní Afrika
He
6
article
Doplňujeme obraz, jejž hr. Bülow o revo-
luci Hererův proti osadníkům německým byl po-
dal, následujícími podrobnostmi: „Vzpoura v ně-
kolika málo dnech zachvátila část osady, kudy
probíhá železnice a kde nejhustěji bydlí bili
osadníci. Ovoce pilnosti a vytrvalosti celého de-
sítiletí bylo v území povstaleckém zničeno. Ve-
liká část osadníkův ztratila své jmění: domya
dvorce, půdu a dobytek. Ještě těžší jsou starosti
o osud bělochův, kteří ze svých farem se dali na
útěk do (vojenských) stanic německých. Te
chvile není lze zjistiti, kolik farmařských rodin
německých, bydlicích ve velikých vzdálenosteeh
roztroušeně po celé zemi, ještě sťastně stihlo d
ochranných zdí stanice.
Z tohoto vylíčení možno vyrozuměti, že Ně-
mocko ve své jihozápadní osadě africké jest po
stiženo pohromou velikou, ba přímo katastro
fální, a že snad všichni jeho naozbr
jení příslušníci v oné končině zhynuli; vždy
nejnovější telegramy vypravují, že počet i vo-
jákův němeekých, kteří v boji s domorodei
padli, jest z načný.
To zajisté jest pohroma větší, než jaká byl
stihla Německo v Číně a ve které byl zavražděr
německý vyslanec! Německý kaneléř sám praví.
že ovoce desítileté pilnosti a vy
trvalosti německé v zemi Hererův rá-
zem bylo zničeno, že i osadníci němečtí, kteř
snad zachránili životy své útěkem do vojenských
stanic německých, přišli o všechen svůj ma-
jelek a jsou zcela na mizině! —
A povstání, jež v několika dnech tak se roz-
šířilo a takové sily nabylo, dle vyznání něme-
ckého kaneléře bylo zosnováno a úplně připra-
veno v největšitajnosti, překvapil
Němee vbezstarostností jejich, vy
puklo vší zhoubnou mocí svou tal
náhle, že ani „nejlepší znalci ochranného území
prý neměli potuchy o blížícím se nebezpečí.
Bülow
Hererův
Německo
Čína
7
article
Toto přiznání hr. Bülowa dokazuje, že ná-
rod domorodých Hererův provedl své povstán
proti nenáviděným cizincům s nejšťastnějším
rozmyslem, s nejúplnější kázní, se vší odhodla-
ností a tudíž i s rozhodným zdarem. Hr. Bülow
praví, že k povstání tomuto nebylo pražádné př-
činy, že osadníci němečtí nezavdali k němu ani
nejmenšího podnětu.
Bylo by třeba vyslechnouti i Herery; však
snadno se domysliti, co by vypravovali. Zpup-
nost a pánovitost živlu německého jest na celém
světě tatáž; v Africe na vlas taková, jak
v Evropě. A přidruži-li se k ní ještě hrabivost
peněz, lakota půdy, „svatá žízeň zlata“, na
jehožto rýžování a dolování do země Hererův
vnikli: tož snadno se dobrati příčin povstání
jež téměř za několik hodin dosáhlo účinkův, pr
německé osadníky zdrcujících.
S jakou obezřelostí bylo podniknuto, po-
dotýká zase sám německý kaneléř. „Propuklo
když guvernér německý s hlavní silou válečnou
byl odtáhl na jih proti odbojným Bondelsvartům
když tedy byl na dvacet dní cesty vzdálen odje
viště nynější katastrofy. Následkem toho útulky
ve středu osady byly opatřeny jen slabými a po
veliké prostoře rozptýlenými sbory vojenskými.“
Všechnatato sdělení způsobila předvčírem
v říšském sněmě německém nejtrapnější dojem
a hluboké rozčilení. Zároveň vzato na vědomost.
že císař Vilém byl nařídil, aby už zejtra (ve
čtvrtek) z válečných přístavův severoněmeckých
vypluly nejrychlejší parníky s námořní pěchotou
do Swakopmundu. Tato pomocná výprava vá-
lečnictví německého může prý stihnouti na míst
svého určení nejdříve dne 8. února. Do té doby
povstalci domorodí zajisté nebudou nečinní, ale
pospíší si, aby si zabezpečili úspěchy, jichž proti
osadníkům německým jedním vzmachem byli
dosáhli! —
Bülow
Hererův
Herero
Vilém
Hradec
Afrika
Evropa
8
article
Damové čili Hererové, t. j. „veselý lid“
počtem asi 100.000 duší, obývají západní po-
břeži v jižní Africe, severně od Kapska, jsou roz-
děleni na několik kmenův, žijících pod zvláštním
náčelníky, ve stavu ještě polodivokém. Praví se
o nich, že velice si libují ve zpěvu. Patrně ten-
kráte zazpívali cizím vetřelcům tak, až jim za-
lehlo v uších. Pobřežní pruh jejich vlasti jest
neúrodná písčina, střed její nazývá se „zátoka
velrybová“. Na západ vypíná se od severu
k jihu vysočina, v jejíchžto horách jsou bohatá
ložiska mědi, železa, cínu a zlata. Patrně po-
klady tyto zvábily sem dobrodruhy německé.
kteří rádi by byli v cizí zemi brzy pány, jako
všude. Přišli sem r. 1886, když Německo s Por-
tugalskem se dohodlo, co každé z nich si tu
vezme za své. Za sedmnáct let dovedli vzbouřiti
proti sobě ke krvavé pomstě „lid veselý“, jehož
největší radostí až do jejich příchodu byl —
zpěv!
Němci v Berlíně utěšují se, že prý i Angli-
čané, i Francouzové musili domorodce ve svých
osadách teprv přemoci, skrotit a podrobit. A tak
prý i Hererové budou musit být násilím přiveden
ku poslušnosti a získáni pro „německý mrav, pro
německou vzdělanost, pro německé právo.“
Dam
Herero
Němec
Angl
Francouz
jižní Afrika
Kapsko
Německo
Berlín
9
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 19. ledna.
(Zvl. telef. „Nár. Listů“.)
Déle 8 hodin trvala dnešní schůze roz-
počtového výboru rakouské delegace. Většinu
její vyplnil ministr vojenství Pitreich sám a jeho
zástupce, chef dělostřeleckého departementu
v min. vojenství, Krobatin. Tento mluvil 5 hodin,
tak že několik členů delegace, kteří jsou zároven
poslanci, prohodili žertem: tohohle mohly bysi
vydlužiti strany obstrukční u nás.
Na zástupce min. vojenství byly dnes uči-
něny ve příčině nových děl opětné dotazy, jednak
předsedou rozpočtového výboru, drem. Bärn-
reithrem, jinak del. drem. Stránským. Tento
svůj návrh, v sobotu podaný, aby totiž učinila
se v jednání rozpočtové komise přestávka, za
které by se svolala nestranná expertise o dělech,
koncem dnešní schůze vzal nazpět. Ale marným
a bezúspěšným tento podnět nebyl. Pánové
ostatních stran několikráte si rozmyslili věc tak
pronikavou a nákladnou, jakou jest opatření no-
vých děl, promrskati za malou hodinu, bez ná-
ležitého a zevrubného šetření o tom, zdali dopo-
ručovaný materiál jest také výhodným a do-
brým.
Dnešní stať „Neue Fr. Presse“, která vzhle-
dem na projevy ministra vojenství po stránee
jazykové vyličuje budoucnost v Cislajtanii jako
takovou, ve které bude armádní němčina docela
prý zatlačena, vykládá se v delegačních kruzíeh
jako úmysl vnésti do klidu delegační kampaně
kvás a poštvati zároveň Němce k odporu. Vy-
slovováno však bylo také podezření, že hlavní
orgán bývalé německé obstrukce nemluvil za
sebe, nýbrž propůjčil se tu za hilasatele ně-
komu, komu překážejí věci, jak se vyvinuly v
letošních delegacích a který bojí se, že porovnání
mezi kampaní delegační a kampaní říšské rady
dopadne jenom a jedině v jeho neprospěch.
doktor
Stránský
Neue
Němec
Vídeň
Délos
Francie . Presse
10
article
Z Vídně, 19. ledna. (C.- B.)
Rozpočtový výbor rakouský rokoval
dále o mimořádném vojenském rozpočtu.
Na přání s mnoha stran předseda dr. Bírn-
reither učinil ještě několik dotazů ministrovi po srov-
návacích zkouškách mezi ocelí a bronzem a vypo-
člení cen pro ocel a bronz, je li pravda, že o Fr-
hatdlově palentu (lafeta se zpátečným odrazem)j
patentový spor mezi Kruppem a Erhardlem, hodlá l
vojenská správa při výrobě lafet dbáli soukromého
průmyslu a konečně hodlá-li předložiti výboru zprávu
o pokusech s ocelí a bronzem.
Ministr Pitreich lituje, že oba první řečníciv
této olázce prohlasili již předem králce a stručně
bez udání důvodů, že budou hlasovati proti této
položce. Domníval se, že bude prost povinnosti mlu
vit o polřebě nového vyzbrojení polního dělostřele-
ctva. Zavedením dalekonosných, přesně střílejícíeh
malokaliberných repetýrek rovnováha mezi vyzbro-
jením dělostřeleclva a pěchotou byla porušena velice
v neprospěch dělostřelectva a tím způsobena akce
dělostřeleckých techniků jako zcela přirozená pří
čina. Prvním následkem bylo zavedení trhacích stře
k ničení chráněného odpůrce. Je známo, kterak jin
státy byly tím donuceny nahraditi hlavně ocelov
hlavněmi z niklové oceli v době, kdy otázka rychlo-
palných děl nebyla ještě řešitelna. Rakousko bylo
tehdy ušetřeno této nákladné změny ve výzbroji.
majíc bronzové hlavně, které snesly trhací střely
doktor
Bírn
Krupp
Vídeň
Francie
Rakousko
11
article
Brzdou proti zpětnému pohybu děla, jíž opatře
hotový polní materfál, byla také umožněna přimě-
řená rychlá palba. Dotud měla se věc, o níž jednáme
příznivě. Ale jinak mělo se to se střelivem. Vojensk
správa měla rozhodnouti, má-li být opatřeno nove
střelivo pro stará děla. Tato otázka mohla se jer
popříti. Neboť vynaložit asi 12 millionů zl. na děla
jichž užívá se skoro 25 let a která nemohou nikterai
vyhověti dnešním požadavkům, bývalo by se dalc
omluviti tím méně, poněvadž nemohlo býti pochyb
nosti, že dříve nebo později musí býti zaveden při-
měřený model, jenž bude nalezen. Ministr líčí ze
vrubně modely děl, vozů a střeliva, komisí pro poln
děla tato vyrobená a podrobená ostré zkoušce, vykláda
obrat způsobený Erhartovými děly, přibranými k po-
kusům v otázce děla se zpětným odrazem a oporou
které dopadly rozhodně ve prospěch děla se zpětným
odrazem, načež komise pro polní děla vypracovala
nové konstrukce, které měly výsledek velmi příznivý
Jen v příčině konstrukce spodní lafety, ochran-
nýsh štítů a některých jiných věcí zůstaly alespoň
pro vojenskou správu ještě pochybnosti. Ministerstv
vojenství dalo tedy zhotoviti děla se spodními lafe-
tami různé konstrukce. Děla ta byla spojena v baterii,
odevzdána vojsku k prozkoumání a podání úsudku.
Erhartův
12
article
Tak se má záležitost dnes a ministr může jen ujistiti
že je řešitelna až na volbu spodní lafety. Otázka,
o níž se jedná, je životním nervem branné síly moc
nářství, neboť s nynějšími starými, těžkými děly
i když by jim byl dán nový náboj, dělostřelectvo ne
mohlo by více podstoupiti boj s děly se zpětným od
razem. Líčí nebezpečí, jemuž při moderním válčení
byla by vydána armáda, kdyby cítila, že je vyzbro
jena podstatně špatněji než nepřítel. Ač uznává
veliké finanční oběti, které přinášejí se branné síle
mocnářství, prosí výbor, by povolil požadovaný obnos
tím spíše, poněvadž čas kvapí. Přecházeje k otázce
maji-li býti zavedeny hlavně bronzové nebo ocelové
ministr děkuje především předsedovi delegace za vřelá
slova v arsenále pronesená k dělostřelecivu a praví.
že úspěch a dějiny daly vždy za pravdu našemu dělo-
střelectvu, které jak v oboru technickém, tak i na
bojištích, bralo se od jakživa svou vlastní cestou.
13
article
Nyní najednou nechce se mu důvěřovati, chce se po-
chybovat o jeho výkonnosti a to v otázce, která se
týká jeho životní existence.
Na poznámku delegáta dra. Stránského, že vy-
nálezci mají přirozeně přání dopomoci svému vyná-
lezu k vítězství, ministr odpovídá, že inspektor dělo-
střelectva, jenž již jako nadporučík proslavil se, se-
strojiv ručnici opakovačku zavedenou r. 1870 u rakou-
ského četnictva, u francouzského námořnictva a
portugalské armádě, jenž je dělovým technikem vy-
nikajícím, aspoň v Evropě známým, nepřimlouval se
předem za bronz, nýbrž teprve, když přesvěděil se
nejostřejšími pokusy a zevrubnými informacemi tak
o ocelářském průmyslu.
Hlavní inspektor dělostřelectva chce pouze opa
třiti co nejlepší rychlostřelně dělo, v otázce ma
teriálu není stranou, přidržuje se svého přesvědčení
Řečník nezná případu, že by se bývaly požadovaly
peníze na výzbroj, jež později shledána nevhodnou
V r. 1886—7 osvědčili se vojenští i civilní techni
kové i průmysl. Ministr pojednává o tehdejším pře-
zbrojení pěchoty, zavedení bezdýmného prachu,
zlepšeních a vynálezech v oboru polního i pevnost
ního dělostřelectva v r. 1890 a konstatuje, že anitu
nestal se žádný poklesek. Dále dovozoval, proč
zvláštní komisi bylo svěřeno vypracovati dopodrobna
konstrukci nového polního děla. V 1890 konaly se
Stránský
Evropa
14
article
Přemyslu v Haliči velké pevnostní manévry, při
nichž se střílelo ostrým nábojem. K zužitkování
tehdejších skušenosti jmenorána velká, různě složená
komise za předsednictví hlavního dělostřeleckého
inspektora. Když shledalo se, že podrobné práce
pokusy bude možná provésti záhy — čas kvapil,
neboť schylovalo se k řecko turecké vojně — jen
náležitým rozdělením práce, navrhl nynější ministi
sám, aby všecky podrobné práce o pevnostním dělo-
střelectvu přikázaly se vojensko-technickému komi-
tétu, o dělostřelectvu polním zvláštní komisi dělové
Tento návrh přijat, ale členové vojensko-techni-
ckého komitétu a komise pro polní dělostřelectvo
zůstaly spolu v úzkém styku. Tak vzníkla tato ko-
mise a teď tvrdí se, že byla tak sestavena jen proto
aby pomohla k vílězství bronzu. Valná část tehdej-
ších členů komise i on sám, začala porady v do
mnění, že budoucí polní dělo musí míti ocelovou
hlaveň. Rozumí se to samo sebou, neboť spolu-
pracovníci Uchatiovi tajili své do r. 1896 úspěchy
oboru zpracování bronzu a svěřili je pouze osobám
jež o nich ze služebních ohledů věděti musily. V ko-
misi jednalo se o tom, zda ocel nebo bronz pouze
akademicky, neboť pro nedostatek potřebných úprav
zkoušky arsenálského ředitele nepokročily ještě tak,
aby se mohl učiniti konečný úsudek. V těchto aka-
demických rozpravách mínění o bronzu a oceli,
srazila se. Spor neplatil rozhodnutí o jedné nebo
druhé hmotě, ale o to, že třeba současných pokusů
s bronzem a ocelí nebylo žádných pochybností,
že sluší také důkladně prostudovat otázku finanční.
Dělostřelecký inspektor vynasnažoval se pouze o po-
třebné úpravy v arsenále, aby se usnadnila racio-
nální práce s bronzem pro praktické zkoušky.
Přemysl
Uchati
Halič
15
article
Mnozi členové komise — také ministr — změ-
nili svůj názor o nevyhnutelnosti ocele potud, že
považovali náležité úpravy v arsenále za nutnéa
ministerstva vojenslví se k nim odhodlalo. Přesvěd-
čila-li se vojenská správa nejostřejšími zkou-
škami, že pouze bronzové hlavně vyhovují dokonale
všem požadavkům, nebylo vyhnutí, že ocelárny, jež
mohou dodati výborné hlavně, byly nepříjemně do-
jaty. Avšak musí povážili, že vojenská správa zájmy
celku musí stavěti výš než zájmy jednotlivých kruhů.
Ministr je povděčen del. dru. Kramářovi, že stano
visko to trefně vylkl. Ubezpečuje del. Pergelta, že
hlavní podil na hmotném nákladu případne našemu
průmyslu. Ministerstvo vojenství povede si tak, jako
při objednávkách horských děl a houfnic. Souhilasi
s del. kn. Schönburgem, že pouze ministr vojenslví
a předsednictvo mohou převzíti zodpovědnost. Po-
ukazuje v tom ohledu na předchozí případ v r. 1866
s manlicherovkami. Ministr hr. Bylandt prohlásil
tenkrát, že výbor může uspořádat anketu, ale on
(ministr) a jeho podřízení se jí nezúčastní.
Referent Czerkowaki prohlásil tehda ve výboru
že zodpovědnost za technickou stránku zůstavujese
vojenské správě. Proto ministr staví se k nynějšímu
návrhu delegáta dra. Stránského tak jako tehdá mi
nistr hrabě Bylandt a žádá zpravodaje o mimorád
ném rozpočtu vojenském, ahy zachoval se jako dvor
rada Czerkowski v roce 1886.
Vládní zástupce g m. ryt. Krobatin podával pak
41/2 hodiny zevrübnou zprávu o dělové otázce. Kon-
statoval, že lechnikové a vojáci musí pracovati na
řešení této olázky společně. Voják udá, co chcea
technik stará se o uskutečnění. Před třiceti léty
rozhodlo se ve prospěch bronzu a minulá doba dala
nám za právo, neboť ani trhací granáty, ani bez
dýmný prach nekyžadovaly, aby se hlavně vyměnily.
Bylandt
Czerkowaki
Stránský
Czerkowski
Kon
16
article
Zůstalo se při bronzu, protože je na hlavně dobrýa
našim poměrům nejpříznivější. Nepochopuje, nará-
žeje na výčitky báňských a strojních průmyslníků,
že se připisuje taková důležitost volbě hlavňového
materiálu. V pamětním spise odůvodňuje se převaba
ocele nad bronzem větší absolutní pevností, pružno ti
a tažností, ale pomijí se veledůležitý činitel změna
příčného řezu a stažnost a přece se na tuhost male-
riálu t. j. jeho tažnost a smrštnost zapomínati nesuí.
Řečník vyvraci námitku, že bronz v dělo
hlavní není jednostejným tělesem. K námitce pam t
ního spisu, že počátečná rychlost je skrovná, pozna-
menává řečník, že polní dělo má působiti především
proti živým předmětům, lidem a zvířatům a dělati je
neschopnými k boji. V polní vojně střilí se na hori-
zontální cíl, neboť pěchota používá pohotových
úkrytů, aby co možná záhy a beze ztrát dorazila na
protivníka a proto je v krátké době svého skuted-
ného postupu pravdivým cílem. Proto dovoláváme se
rychlopalných děl, aby se co možná nejvíce použilo
krátké chvíle postupu pěchoty. Potní děla donáše
ná 6—7 km; za tímto prostorem může býti pro-
tivník znepokojován, ale trefná střelba na určité
malé pásmo není možnou.
km
17
article
Druhým požadavkem je rasance poletu. Na po
čátku let 1890 uvažovalo se o budoucích dělech
s 800 m. počáleční rychlosti výstřelu a Švýcarsko.
o jehož vědecké zdatnosti nelze pochybovati, přece
zavedlo před několika nedělemi nové kruppovské
dělo s počáteční rychlostí pouze 480 m., což svědčí.
že rozhodovaly tu pouze vojenské požadavky. Z toho
pozná výbor, že vojenská správa nespokojila se
s počáteční rychlostí 500 m. z technických, nýbrž
z vojenských příčin. Vládní zástupce odporuje pří-
klady náhledu, že na bronzovou hlaveň smí působlí
jen 1800 atmosfér a dospívá k závěrku, že volhou
střelného praeparátu nemusí se přeháněti napjetí
plynů. Pojednav o účinku velké počáteční rychlosti
na konstrukci praví, že při větší tíži hlavně kon
strukce lafety je snazší, než při hlavních lehčích.
Švýcarsko
18
article
Vojenská správa nebála se zavést u našich bronzo-
výc hlavní nitroglycerinový prach, jenž hoří vyšší
teplotou, než prach nytrocellulosový, čehož by ne-
bylo bez zkušenosti s vývarou cínu. Při konservo-
vání hlavní nesmí se zapominati také, aby mužstva
bylo šetřeno.
Pojednav o lafetách vládní zástupce konstatoval
konečné, že bývalo by lépe, kdyby pamětní spis
nebýval zmiňoval se o technických tajnostech, nebot
jich ve skutečnosti není, třeba neobsahovaly složení
hmoty ke zpracování určené, nýhrž způsob práce
Správným je tvrzení, že nevyžádána nabídka cen
na dodávku všech děl s ocelovými hlavněmi, ale
vládní zástupce ví z vlastní dlouholeté zkušenosti.
jaké ceny by se bývaly udávaly. Nutnost výměny
bronzových hlavní za ocelové v dohledné době jest
asi jen proroctvím, se stanoviště polních dělostřelen
zcela neoprávněným. Prorokovalo se to před 30 lety,
ale nesplnilo se. Kruh náhledů jest uzavřen. Zá-
časlněné kruhy soudí stejně o podřízeném významu
volby hlavňového materiálu, otázka je tedy řešitelna
a o jejím zodpovědění za našich poměrů není žádné
pochybnosti. Zmíniv se ještě, že při vyjednávání o
lafetách jednalo se s cizími i tuzemskými firmami
velmi blahovolně, řečník ukončil své, pochvalou
provázené vývody poznámkou, že vojenská správa
je přesvědčena o správnosti svého postupu.
19
article
Čásť Krobatinových výkladů prohlášena za dů-
věrnou.
Del. dr. Pergalt dotazoval se vojenské správy po
gážích, mzdách a dotacích pro arsenální ředitelstvo
a přidělený šláb, pro komandované důstojníky, pod
důstojníky a vojíny; zda při zůrokování a amortisuci
nákladu na bronzová děla nepřihlíží se pouze k
zvláštním nynějším výlohám. Ptá se proto, že brona
je jinde dražší než ocel a nepochopuje, že by děla
bronzová byla lacinější než ocelová.
Del. dr. Stránský ptá se vojenské správy, je-
kujný bronz lepší, než ocel, zda tento materiál vy-
hovuje pouze nynějším požadavkům. Dále vyptává
se na neroztržnost bronzových hlavní brizantním
granáty s větším nábojem; je-li pravda, že vojenská
správa nedostala dosud žádnou nabídku cen na
celkovou dodávku ocelových hlavní od někter
tuzemské dělovky a zda je vyloučeno použiti
posledních bronzových děl jejich přelitím; je-i
pravda, že od tuzemské dělovky koupeno pouze
jedno kompletní dělo na zkoušku, od cizích závodů
více, že ještě před rozhodnutím o dělové otázce v ar-
senále pořízena úprava k výrobě Erhardtových
hlavní a příslušná dodávka zadána cizozemské
firmě; že zaplatilo se oné firmě 100.000 K za jeji
patenty a slíbeno jí dalších 400.000 K pro případ
že zavedou se v Rakousku děla se zvratným nárazem
jakékoli konstrukkce.
Krobatinový
Del
doktor
Pergalt
Stránský
Erhardtův
Rakousko
20
article
Také del. kn. Schönburg a dr. Kram á
učinili dotazy, na něž vládní zástupce g.-m. Kro-
batin zevrubně odpověděl.
Delegát dr. Stránský pro jasný výklad vládníh
zástupce odvolal svůj odročovací návrh, načež všecky
tituly mimořádného rozpočtu i s 15mill. úvěrem n
nová polní děla byly přijaty.
Delegát hr. Kottulinsky vyslovil soustras
nad felixdorfským neštěstím a přimlouval se za ná
ležité zaopatření rodin jeho obětí.
Místopředseda bar. Chlumecký konstatova
svorný souhlas výboru s tímto podnětem, načet
schůze skonřena.
Příští bude zejtra.
Schönburg
doktor
Kram
Stránský
21
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. ledna. (Ze schůze mo
ravských nacionálů.) V neděli mluvil
německo-nacionální poslanci Zimmer a Albrecho
ve voličské schůzi v Olomouci. Po jich referá-
tech o hospodářské a politické situaci přijato
byla navržená resoluce, v níž vysloveny následu-
jící požadavky. Místo dosavadní hospodářské
pospolitosti s Uhrami poslanci mají se domáhat
úplného odloučení od Uher a žádati za perso-
nální unii. Němečtí členové rakouské delegace
mají býti vyzváni, aby nedopustili omezení plat-
nosti německého jazyka v armádě. Němečtí po-
slanci vůbec mají si pilně všímati návalu českých
úřadníků do německých úřadů. Pokud se týče
moravského stálého smiřovacího výboru, ně-
mečti členové jeho nemají dopustiti za žádnou
cenu, aby se něktorý předmět vyňal z celéh
sporného souboru a vyřídil zvlášť. Ve změně
moravského sněmovního volebního řádu- Němei
nemohou spatřovati vhodný prostředek na ukli
zení národnostních sporů; připustiti by mohl
jedině zřízení národních kurií. Na konec vyslo-
vuje se politování, že vláda dosud přísně nepo-
trestala ty české členy olomoucké obchodní ko-
mory, kteří se ozvali proti nynějšímu hospodář-
ství německé komorní většiny. Je-li třeba ně-
jakého důkazu, že právě Němci se brání zuby
nehty jakémukoli dorozumění s národem če-
ským a vyplývajícímu odtud uklizení vnitřníeh
zmatků rakouských, olomoucká resoluce jest toho
důkazem makavým.
V Praze, 19. ledna. (Uherská kriti ka
rakouských centralistů.) Býv. posl.
Zimmer
Albrecho
Němec
Praha
Olomouc
Uhry
22
article
P. Busbach zaslal „Pester Lloydu“ úvahu o po
sledních centralistických řečech kn. Windisch
grätze, hr. Schönborna, dra. Körbra a dra. Der
schatty v rakouské říšské radě a v delegaci
tvrdí, že projevy ty zasluhují, aby byly v Uhrách
vážně uváženy. „V těchto nepřetržitých útocích
na tvrz našeho státního práva — praví pisate
— zračí se zjevná methoda a dobře promyšlený
plán, dle něhož se uherské státní právo má po-
stupně omezovati a konečným jich cílem jest
centralisace a germanisace, které
jsme zvykli pokládati již za překonané stano-
visko. Za nynějších poměrů, když se Němci stal
nepatrnou menšinou v říši, chtějí on
pánové své centralisační a germanisační plány
rozšířiti také na Uhry? Risum tenentis! Za tímte
účelem chtěji svolati na pomoc armádu jakožto
pevně zkloubené, silné německé těleso, jehož
součástkou jest také uherské vojsko? Za týmž
účelem podali v delegaci návrh, aby vedení.
správa a vnitřní organisace vojska byly prohlá-
šeny za absolutní výsostné právo? Ježto dle
uherských zákonů není vůbec nijakého absolut-
ního výsostného práva, nýbrž všechna práva
mají svůj původ ve vůli národa, jevící se cestou
zákonodárnou, jest patrno, že návrh výše jmeno-
vaný směřuje přímo proti základním zásadám
uherského státního práva.
Busbach
Lloyd
Windisch
Schönborn
Němec
Uhry
23
article
Jest přirozeno, že ty a takové projevy se
strany rakouské poskytuji stále novou stravu
uherským stranám opposičným a ztěžují posta-
vení hr. Tiszy. Obstrukce vystupuje opět troufa-
leji a počítá, že má nyní k disposici opět 40
hlasů, jichž pomocí může vyřízení druhé bra-
necké předlohy protáhnouti opět na měsíce. Ve
straně neodvislosti bojovní živlové nedávají se
už držeti na uzdě Košutově a aby mohli zjevně
pomáhati obstrukci, vystupují ze strany, jako
učinil právě posl. Bedöházy. V opposičných kru-
zích nabývá totiž převahy přesvědčení, že ná-
rodní ústupky, slíbené Maďarům Tiszovým pro-
gramem, neberou se ve Vídni vážně a že v nej-
lepším případě splnění těchto ústupků bude se
protahovati do nekonečna. To vše může posiei
Tiszovou podrýti tak, že padne dříve, než se vše-
obecně očekává.
Košutův
Maďar
Tiszův
Tiszová
Vídeň
24
article
Ze Lvova, 18. ledna. (Nová politická
strana.) V neděli konala se v jednom ze zdej-
ších hotelů porada několika demokratických po-
slanců polských a jich přátel z hlavního města
i z venkova. Účelem porady bylo založení nové
národní (všepolské) politické strany na základech
demokratických a sestavení programu. Porada
skončila volbou výboru, jemuž uloženo sestaviti
program a předložiti jej příští schůzi na schvá
lení.
V drebném prodeji:
ranní čísle o sobě . . . za fh
odpoladní
. . . ns z
Ve slialkich na venkověa
ranní čelo. . . . . . . . n00
oápolednní
. . . . . . . 3h
Inseráty
platí ze hotevé sopřed.
Fřečplacení a inserty přijímá dminl-
strace v Marianské ulici č.
Tane r noházejí se ték re dakce-
tiskácna a ezpudice „Národnich Listá“.
Eakopisy se novracuji
Národnich
Lvov
25
article
Ze Lvova, 18. ledna. (Vzrůstruských
čtenářských spolků.) Ukrajinofilské
„Dilo“ podává přehled venkovských čítáren, za-
ložených spolkem „Prosvitou“. Z přehledu toho
vysvítá, že od r. 1891, kdy „Prosvita“ obrátila
poprvé svou pozornost na ruský venkov haličský
a začala po vsích a městečkách zakládati malo-
ruské čtenářské spolky, počet takových čítáren
vzrostl do letoška na 1345. Připočítá-li se
k tomuto číslu ještě počet velkoruských čítáren,
založených po venkově spolkem Kačkovského,
jichž jest také mnoho set, shledá se, že oba
hlavní osvětové spolky halíčsko-ruské snaží se
všemožně, aby aspoň částečně nahradily škodu,
kterou trpí ruský lid v Haliči následkem nedo-
statku národních škol.
Prosvita
Lvov
Dila
Halič
26
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. ledna.
Otázka elsasko-lotrinská
vzrušivší opětně franeouzskou veřejnost, když byl
vypovězen vládou Combesovou abbé Delso
a když vůdce socialistů dřive prohlásil, že neexi-
stuje více revindikace elsasko-lotrinská, což mu
vyneslo skvělou repliku Pavla Deschanela, je
předmětem velmi zajímavého článku našeho paříž-
ského dopisovatele Reně Henryho v »La
Libertés.
René Henry uvádí myšlenky velkých spiso-
vatelů a politiků o otázce elsasko lotrinské. Při-
pomíná krásný a vlastenecký román René Bazina
»Oberlé« a díla Gastona Mocha, jenž si přeje
mír, není vášnivcem nacionalistickým a jenž přes
to tak výmluvně hájí požadavky a práva fran-
couzská na odňaté provincie. »Osvobození Elsa-
sko Lotrinska z područí německého bude jitřen-
kou mezinárodní spravedlnosti,« napsal Gaston
Moch.
Zajímavě psal o Elsasku- Lotrinsku Švéd
Antonín Nyström, jenž posuzuje otázku s ne-
stranností cizince a jenž prohlásil, že Francie
se nesmí zřeknouti nároků na své provincie, ji-
nak by se zřekla sama sebe, svých tradicí, po-
nížila by se.
Dále uvádi Henry citáty ze známé řeč
Pavla Deschanela před rokem pronešené ve sně
movně proti Jaurěsovi.
Historik Ernest Lavisse není chauvinistou
a jeho stanovisko v otázce elsasko-lotrinskéje
zeela opačně názorům Jaurěsovým. Ve své knize
»Všeobecný rozhled po dějinách Evropy«, píše
Lavisse, že Německo potupilo Francii odnětím
duší francouzských ve zmíněných provinciích, ž
použilo starého práva přemoci.
Delso
Pavel Deschanel
Henry
René Henry
Bazin
Oberlý
Moch
Elsa
Lotrinsko
Švéd
Nyström
Laviss
Jaurěsův
Praha
Rena
Francie
Evropa
Německo
Le Libertés
27
article
Velký filosof Renan, jejž při odhalení pomniku
v Tréguieru velebil Combes jako svého před-
chůdce a učitele, v přednášce »Co je národ«
prohlašuje ohledně Elsaska a Lotrinska podobné
mínění jako Lavisse. »Národ nemá podobné
jako král právo říči provincii: »patříš mi, vezmu
si tě!« Provincie — to jsou její obyvatelé
ti jedině mají rozhodovati o její osudu«.
Dále uvádí Henry významné řeči Julesa
Ferryho, jehož politiku v jistém ohledu sledují,
čili jak praví Henry, karikují representanti
»blocu«, byl rozhodným zastancem práva Francie
na odňaté provincie, na něž stále myslil, dle
slov Gambettových, ale vůči Německu zacho-
vával reservu, poněvadž potřeboval mír, aby
Franeii vydobil nové državy koloniální.
V řečech Gambeltových ozývá se všude
bolesť ztráty krásných provineil. Vzrušujíeí
episoda odehrála se v září 1872 v Thonanu,
když Gambetta vítal zástupce francouzské spo-
lečnosti elsasko lotrinské. Výmluvný politik po
několik minut přednáší nadšenou apologii obou
provincil a konečně podlehá svému dojmutí:
»Ach, vznešené provincie!.. vždy oddané
Francii! Trpíme, pravil, ale trplme pro Francii,
pro svou vlasť, máme v sobě srdce téhož ná
roda. (Pohnutí.) Pánové, nemohu pokračovat.
Nemožno mluvit... Hle, to jsou ony kraje«.
Gambetta okazuje do dálky a slzy mu přerývají
hlas. Vysílen klesá na židli a posluchači pro-
pukají v pláč. V té době by se nesměl odváži
Jaurés mluvit tak, jako mluvil před rokem.
Renan
Combes
Henry
Ferry
Gambettův
Franeie
Gambetta
Jaurés
Francie
Německo
Thonan
28
article
Vážné povstání proli Němcům v jižní Africe.
Vzpoura, kterou kmen Hererů vyhlásil
Němeům v državě jejich na západním pobřežl
jižní Afriky, jest mnohem nebezpečnější, nežli
bylo do nedávna pokládáno povstání jiného
kmene tamního, Bondelzvertů. Vážný ráz vzpoury
mnohem četnějšího kmene toho doznal také
kaneléř Bülow ve včerejší schůzi sněmu něme-
ckého ve vývodech, s nimiž jsme čtenáře své
již seznámili. Netoliko čelné místo osady Vin-
dbuk, nýbrž i různé stanice železnice, kteráž
pojí je s hlavním městem osady, Svakopmun-
dem, jsou povstalei ohroženy Povstání vzniklo
u Okohandže, 70 km. sev. od Vindhuku; stísněna
jest rovněž ale velice také železniční stanice
Otzimbingue, v níž již od roku 1849 jest sta-
nice porýnské společnosti missijní. V Okohandži
má tamních asi 100 Evropanů jakás lakás opev-
nění i s věží, k obraně zařízenou. Hererové
posunuli čety své mezi Vindhuk, Omarusu
Svakopmund i ohrožují tak i missijní staniei
Velký Boman. Běloši v okresích v přední řadé
ohrožených čítají na 1000 osob dospělých. Né-
mecké mužstvo ochranné posunuto jest poděl
železnice od Svakopmundu až ke stanici Oka-
sise, na 289 km. délky, kdež kolona poručíka
Zülova následkem poboření železnice jest v ne-
bezpečné míře ohrožena. Za ní v Kasibilu sbírá
se oddil 120 mužů k vyproštění Otzimbingue. Na
severu tvoři hranici ještě Omarusu a Valesber
a na východě Vindhuk. Především jde Němcům
o to, by osadníky své zachránili a pak aby te-
prve, možno-li, na povstalce ve vlastníchsi
dlech jich udeřili.
Hererové neb Damorové, bojovný kmen
černošský, čílají skorem 100.000 hlav, tedy
skorem polovici obyvatelstva této jihoafrické
Němec
Herero
Evropan
Svakopmund
Běloch
Otzimbingue
Damorová
jižní Afrika
Vindhuk
Otzimbingue
km