ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 549db150-7108-11dc-855d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 47, person 80, work 3, org 3
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve středu dne 20. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 20.
4 article
Na rauní a odpol. listy předplácí ae- v Praze v atainistraei na měsit na čtvrt léta . . . . 6 K — s dvoji šeniáškou Bs měa nttlta . . . . 7 k 50k ve BlIsIkách: 2 K n0n na měsle . Pešíen: n tot ta . . . . 9 K oo s dvají sdásilken na měst na ttrrt leb
Praha
5 article Pohroma Němců v jihozápadní Africe.
Pohroma Němců v jihozápadní Africe. Pyšné říši „dobrých mravův a bázně boži z nenadání vykvetla nemalá mrzutost. Ještě mi nulé soboty trůnní řeč, již byl zahájen říšský sněm německý, nezmínila se ani slovičkem o ně jaké nepříjemnosti v zahraničné politice něme- cké; všechny styky Německa sl ostatním světem, postaveny v ní vůbec stranou, mohly dle toho býti pokládány za velice přátelské neb aspoň uspokojívé: však už v pondělí na to sám ně- mecký kaneléř, hr. Bülow, pospíšil si vyložiti zástupcům sjednoceného národa, že v jedné části nové državy německé za mořem, na zá- padním pobřeží jižní Afriky, v zemi Hererův, vypukla revoluce domorodcův proti osadníkům německým a že už jest tam Němcům velmi zle- To vše sběhlo se prodlením několika dnův řišský kaneléř sám veřejně doznal, že „první zvěsti o pouhé možnosti takové bouře v jiho- západní Africe došly ho právě před osmi dny. Telegramy, rozeslané z Berlína o tétéž věci, po- cházejí ze čtvrtka a z pátku minulého téhodne a neobsahovaly ani nejmenší obavy, že z ohnička by mohl vzplanouti záhubný požár, jenž by ně- meckou državu ve vzdálených končinách oněch vážně ohrozil. A už se stalo, čeho ani státníci, diplomati a generálové berlínští se nenadáli. Hr Bülow v říšském sněmě předvčírem zřejmě po- věděl, že telegramy, jež ve dnech právě prošlých z jižní Afriky byl dostal, nezůstavují ani nej- menší pochybnosti o vážnosti situace. Na to jal se líčiti poslancům podrobně, jak v zemi He- rerův, již Němci nazývají „ochranným územím“ to vypadá. Uveřejnili jsme ve včerejším čísle svém z líčení jeho výňatek, jak nám byl sdělen telegrafickým úřadem. Věc jest příliš důležitá a pro další rozvoj zahraničné politiky německ v Africe zajímavá, abychom přestali na stručném výňatku onom.
Němec Bülow Hererův jihozápadní Afrika Německo Afrika Berlín Hradec jižní Afrika He
6 article
Doplňujeme obraz, jejž hr. Bülow o revo- luci Hererův proti osadníkům německým byl po- dal, následujícími podrobnostmi: „Vzpoura v ně- kolika málo dnech zachvátila část osady, kudy probíhá železnice a kde nejhustěji bydlí bili osadníci. Ovoce pilnosti a vytrvalosti celého de- sítiletí bylo v území povstaleckém zničeno. Ve- liká část osadníkův ztratila své jmění: domya dvorce, půdu a dobytek. Ještě těžší jsou starosti o osud bělochův, kteří ze svých farem se dali na útěk do (vojenských) stanic německých. Te chvile není lze zjistiti, kolik farmařských rodin německých, bydlicích ve velikých vzdálenosteeh roztroušeně po celé zemi, ještě sťastně stihlo d ochranných zdí stanice. Z tohoto vylíčení možno vyrozuměti, že Ně- mocko ve své jihozápadní osadě africké jest po stiženo pohromou velikou, ba přímo katastro fální, a že snad všichni jeho naozbr jení příslušníci v oné končině zhynuli; vždy nejnovější telegramy vypravují, že počet i vo- jákův němeekých, kteří v boji s domorodei padli, jest z načný. To zajisté jest pohroma větší, než jaká byl stihla Německo v Číně a ve které byl zavražděr německý vyslanec! Německý kaneléř sám praví. že ovoce desítileté pilnosti a vy trvalosti německé v zemi Hererův rá- zem bylo zničeno, že i osadníci němečtí, kteř snad zachránili životy své útěkem do vojenských stanic německých, přišli o všechen svůj ma- jelek a jsou zcela na mizině! — A povstání, jež v několika dnech tak se roz- šířilo a takové sily nabylo, dle vyznání něme- ckého kaneléře bylo zosnováno a úplně připra- veno v největšitajnosti, překvapil Němee vbezstarostností jejich, vy puklo vší zhoubnou mocí svou tal náhle, že ani „nejlepší znalci ochranného území prý neměli potuchy o blížícím se nebezpečí.
Bülow Hererův Německo Čína
7 article
Toto přiznání hr. Bülowa dokazuje, že ná- rod domorodých Hererův provedl své povstán proti nenáviděným cizincům s nejšťastnějším rozmyslem, s nejúplnější kázní, se vší odhodla- ností a tudíž i s rozhodným zdarem. Hr. Bülow praví, že k povstání tomuto nebylo pražádné př- činy, že osadníci němečtí nezavdali k němu ani nejmenšího podnětu. Bylo by třeba vyslechnouti i Herery; však snadno se domysliti, co by vypravovali. Zpup- nost a pánovitost živlu německého jest na celém světě tatáž; v Africe na vlas taková, jak v Evropě. A přidruži-li se k ní ještě hrabivost peněz, lakota půdy, „svatá žízeň zlata“, na jehožto rýžování a dolování do země Hererův vnikli: tož snadno se dobrati příčin povstání jež téměř za několik hodin dosáhlo účinkův, pr německé osadníky zdrcujících. S jakou obezřelostí bylo podniknuto, po- dotýká zase sám německý kaneléř. „Propuklo když guvernér německý s hlavní silou válečnou byl odtáhl na jih proti odbojným Bondelsvartům když tedy byl na dvacet dní cesty vzdálen odje viště nynější katastrofy. Následkem toho útulky ve středu osady byly opatřeny jen slabými a po veliké prostoře rozptýlenými sbory vojenskými.“ Všechnatato sdělení způsobila předvčírem v říšském sněmě německém nejtrapnější dojem a hluboké rozčilení. Zároveň vzato na vědomost. že císař Vilém byl nařídil, aby už zejtra (ve čtvrtek) z válečných přístavův severoněmeckých vypluly nejrychlejší parníky s námořní pěchotou do Swakopmundu. Tato pomocná výprava vá- lečnictví německého může prý stihnouti na míst svého určení nejdříve dne 8. února. Do té doby povstalci domorodí zajisté nebudou nečinní, ale pospíší si, aby si zabezpečili úspěchy, jichž proti osadníkům německým jedním vzmachem byli dosáhli! —
Bülow Hererův Herero Vilém Hradec Afrika Evropa
8 article
Damové čili Hererové, t. j. „veselý lid“ počtem asi 100.000 duší, obývají západní po- břeži v jižní Africe, severně od Kapska, jsou roz- děleni na několik kmenův, žijících pod zvláštním náčelníky, ve stavu ještě polodivokém. Praví se o nich, že velice si libují ve zpěvu. Patrně ten- kráte zazpívali cizím vetřelcům tak, až jim za- lehlo v uších. Pobřežní pruh jejich vlasti jest neúrodná písčina, střed její nazývá se „zátoka velrybová“. Na západ vypíná se od severu k jihu vysočina, v jejíchžto horách jsou bohatá ložiska mědi, železa, cínu a zlata. Patrně po- klady tyto zvábily sem dobrodruhy německé. kteří rádi by byli v cizí zemi brzy pány, jako všude. Přišli sem r. 1886, když Německo s Por- tugalskem se dohodlo, co každé z nich si tu vezme za své. Za sedmnáct let dovedli vzbouřiti proti sobě ke krvavé pomstě „lid veselý“, jehož největší radostí až do jejich příchodu byl — zpěv! Němci v Berlíně utěšují se, že prý i Angli- čané, i Francouzové musili domorodce ve svých osadách teprv přemoci, skrotit a podrobit. A tak prý i Hererové budou musit být násilím přiveden ku poslušnosti a získáni pro „německý mrav, pro německou vzdělanost, pro německé právo.“
Dam Herero Němec Angl Francouz jižní Afrika Kapsko Německo Berlín
9 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 19. ledna. (Zvl. telef. „Nár. Listů“.) Déle 8 hodin trvala dnešní schůze roz- počtového výboru rakouské delegace. Většinu její vyplnil ministr vojenství Pitreich sám a jeho zástupce, chef dělostřeleckého departementu v min. vojenství, Krobatin. Tento mluvil 5 hodin, tak že několik členů delegace, kteří jsou zároven poslanci, prohodili žertem: tohohle mohly bysi vydlužiti strany obstrukční u nás. Na zástupce min. vojenství byly dnes uči- něny ve příčině nových děl opětné dotazy, jednak předsedou rozpočtového výboru, drem. Bärn- reithrem, jinak del. drem. Stránským. Tento svůj návrh, v sobotu podaný, aby totiž učinila se v jednání rozpočtové komise přestávka, za které by se svolala nestranná expertise o dělech, koncem dnešní schůze vzal nazpět. Ale marným a bezúspěšným tento podnět nebyl. Pánové ostatních stran několikráte si rozmyslili věc tak pronikavou a nákladnou, jakou jest opatření no- vých děl, promrskati za malou hodinu, bez ná- ležitého a zevrubného šetření o tom, zdali dopo- ručovaný materiál jest také výhodným a do- brým. Dnešní stať „Neue Fr. Presse“, která vzhle- dem na projevy ministra vojenství po stránee jazykové vyličuje budoucnost v Cislajtanii jako takovou, ve které bude armádní němčina docela prý zatlačena, vykládá se v delegačních kruzíeh jako úmysl vnésti do klidu delegační kampaně kvás a poštvati zároveň Němce k odporu. Vy- slovováno však bylo také podezření, že hlavní orgán bývalé německé obstrukce nemluvil za sebe, nýbrž propůjčil se tu za hilasatele ně- komu, komu překážejí věci, jak se vyvinuly v letošních delegacích a který bojí se, že porovnání mezi kampaní delegační a kampaní říšské rady dopadne jenom a jedině v jeho neprospěch.
doktor Stránský Neue Němec Vídeň Délos Francie . Presse
10 article
Z Vídně, 19. ledna. (C.- B.) Rozpočtový výbor rakouský rokoval dále o mimořádném vojenském rozpočtu. Na přání s mnoha stran předseda dr. Bírn- reither učinil ještě několik dotazů ministrovi po srov- návacích zkouškách mezi ocelí a bronzem a vypo- člení cen pro ocel a bronz, je li pravda, že o Fr- hatdlově palentu (lafeta se zpátečným odrazem)j patentový spor mezi Kruppem a Erhardlem, hodlá l vojenská správa při výrobě lafet dbáli soukromého průmyslu a konečně hodlá-li předložiti výboru zprávu o pokusech s ocelí a bronzem. Ministr Pitreich lituje, že oba první řečníciv této olázce prohlasili již předem králce a stručně bez udání důvodů, že budou hlasovati proti této položce. Domníval se, že bude prost povinnosti mlu vit o polřebě nového vyzbrojení polního dělostřele- ctva. Zavedením dalekonosných, přesně střílejícíeh malokaliberných repetýrek rovnováha mezi vyzbro- jením dělostřeleclva a pěchotou byla porušena velice v neprospěch dělostřelectva a tím způsobena akce dělostřeleckých techniků jako zcela přirozená pří čina. Prvním následkem bylo zavedení trhacích stře k ničení chráněného odpůrce. Je známo, kterak jin státy byly tím donuceny nahraditi hlavně ocelov hlavněmi z niklové oceli v době, kdy otázka rychlo- palných děl nebyla ještě řešitelna. Rakousko bylo tehdy ušetřeno této nákladné změny ve výzbroji. majíc bronzové hlavně, které snesly trhací střely
doktor Bírn Krupp Vídeň Francie Rakousko
11 article
Brzdou proti zpětnému pohybu děla, jíž opatře hotový polní materfál, byla také umožněna přimě- řená rychlá palba. Dotud měla se věc, o níž jednáme příznivě. Ale jinak mělo se to se střelivem. Vojensk správa měla rozhodnouti, má-li být opatřeno nove střelivo pro stará děla. Tato otázka mohla se jer popříti. Neboť vynaložit asi 12 millionů zl. na děla jichž užívá se skoro 25 let a která nemohou nikterai vyhověti dnešním požadavkům, bývalo by se dalc omluviti tím méně, poněvadž nemohlo býti pochyb nosti, že dříve nebo později musí býti zaveden při- měřený model, jenž bude nalezen. Ministr líčí ze vrubně modely děl, vozů a střeliva, komisí pro poln děla tato vyrobená a podrobená ostré zkoušce, vykláda obrat způsobený Erhartovými děly, přibranými k po- kusům v otázce děla se zpětným odrazem a oporou které dopadly rozhodně ve prospěch děla se zpětným odrazem, načež komise pro polní děla vypracovala nové konstrukce, které měly výsledek velmi příznivý Jen v příčině konstrukce spodní lafety, ochran- nýsh štítů a některých jiných věcí zůstaly alespoň pro vojenskou správu ještě pochybnosti. Ministerstv vojenství dalo tedy zhotoviti děla se spodními lafe- tami různé konstrukce. Děla ta byla spojena v baterii, odevzdána vojsku k prozkoumání a podání úsudku.
Erhartův
12 article
Tak se má záležitost dnes a ministr může jen ujistiti že je řešitelna až na volbu spodní lafety. Otázka, o níž se jedná, je životním nervem branné síly moc nářství, neboť s nynějšími starými, těžkými děly i když by jim byl dán nový náboj, dělostřelectvo ne mohlo by více podstoupiti boj s děly se zpětným od razem. Líčí nebezpečí, jemuž při moderním válčení byla by vydána armáda, kdyby cítila, že je vyzbro jena podstatně špatněji než nepřítel. Ač uznává veliké finanční oběti, které přinášejí se branné síle mocnářství, prosí výbor, by povolil požadovaný obnos tím spíše, poněvadž čas kvapí. Přecházeje k otázce maji-li býti zavedeny hlavně bronzové nebo ocelové ministr děkuje především předsedovi delegace za vřelá slova v arsenále pronesená k dělostřelecivu a praví. že úspěch a dějiny daly vždy za pravdu našemu dělo- střelectvu, které jak v oboru technickém, tak i na bojištích, bralo se od jakživa svou vlastní cestou.
13 article
Nyní najednou nechce se mu důvěřovati, chce se po- chybovat o jeho výkonnosti a to v otázce, která se týká jeho životní existence. Na poznámku delegáta dra. Stránského, že vy- nálezci mají přirozeně přání dopomoci svému vyná- lezu k vítězství, ministr odpovídá, že inspektor dělo- střelectva, jenž již jako nadporučík proslavil se, se- strojiv ručnici opakovačku zavedenou r. 1870 u rakou- ského četnictva, u francouzského námořnictva a portugalské armádě, jenž je dělovým technikem vy- nikajícím, aspoň v Evropě známým, nepřimlouval se předem za bronz, nýbrž teprve, když přesvěděil se nejostřejšími pokusy a zevrubnými informacemi tak o ocelářském průmyslu. Hlavní inspektor dělostřelectva chce pouze opa třiti co nejlepší rychlostřelně dělo, v otázce ma teriálu není stranou, přidržuje se svého přesvědčení Řečník nezná případu, že by se bývaly požadovaly peníze na výzbroj, jež později shledána nevhodnou V r. 1886—7 osvědčili se vojenští i civilní techni kové i průmysl. Ministr pojednává o tehdejším pře- zbrojení pěchoty, zavedení bezdýmného prachu, zlepšeních a vynálezech v oboru polního i pevnost ního dělostřelectva v r. 1890 a konstatuje, že anitu nestal se žádný poklesek. Dále dovozoval, proč zvláštní komisi bylo svěřeno vypracovati dopodrobna konstrukci nového polního děla. V 1890 konaly se
Stránský Evropa
14 article
Přemyslu v Haliči velké pevnostní manévry, při nichž se střílelo ostrým nábojem. K zužitkování tehdejších skušenosti jmenorána velká, různě složená komise za předsednictví hlavního dělostřeleckého inspektora. Když shledalo se, že podrobné práce pokusy bude možná provésti záhy — čas kvapil, neboť schylovalo se k řecko turecké vojně — jen náležitým rozdělením práce, navrhl nynější ministi sám, aby všecky podrobné práce o pevnostním dělo- střelectvu přikázaly se vojensko-technickému komi- tétu, o dělostřelectvu polním zvláštní komisi dělové Tento návrh přijat, ale členové vojensko-techni- ckého komitétu a komise pro polní dělostřelectvo zůstaly spolu v úzkém styku. Tak vzníkla tato ko- mise a teď tvrdí se, že byla tak sestavena jen proto aby pomohla k vílězství bronzu. Valná část tehdej- ších členů komise i on sám, začala porady v do mnění, že budoucí polní dělo musí míti ocelovou hlaveň. Rozumí se to samo sebou, neboť spolu- pracovníci Uchatiovi tajili své do r. 1896 úspěchy oboru zpracování bronzu a svěřili je pouze osobám jež o nich ze služebních ohledů věděti musily. V ko- misi jednalo se o tom, zda ocel nebo bronz pouze akademicky, neboť pro nedostatek potřebných úprav zkoušky arsenálského ředitele nepokročily ještě tak, aby se mohl učiniti konečný úsudek. V těchto aka- demických rozpravách mínění o bronzu a oceli, srazila se. Spor neplatil rozhodnutí o jedné nebo druhé hmotě, ale o to, že třeba současných pokusů s bronzem a ocelí nebylo žádných pochybností, že sluší také důkladně prostudovat otázku finanční. Dělostřelecký inspektor vynasnažoval se pouze o po- třebné úpravy v arsenále, aby se usnadnila racio- nální práce s bronzem pro praktické zkoušky.
Přemysl Uchati Halič
15 article
Mnozi členové komise — také ministr — změ- nili svůj názor o nevyhnutelnosti ocele potud, že považovali náležité úpravy v arsenále za nutnéa ministerstva vojenslví se k nim odhodlalo. Přesvěd- čila-li se vojenská správa nejostřejšími zkou- škami, že pouze bronzové hlavně vyhovují dokonale všem požadavkům, nebylo vyhnutí, že ocelárny, jež mohou dodati výborné hlavně, byly nepříjemně do- jaty. Avšak musí povážili, že vojenská správa zájmy celku musí stavěti výš než zájmy jednotlivých kruhů. Ministr je povděčen del. dru. Kramářovi, že stano visko to trefně vylkl. Ubezpečuje del. Pergelta, že hlavní podil na hmotném nákladu případne našemu průmyslu. Ministerstvo vojenství povede si tak, jako při objednávkách horských děl a houfnic. Souhilasi s del. kn. Schönburgem, že pouze ministr vojenslví a předsednictvo mohou převzíti zodpovědnost. Po- ukazuje v tom ohledu na předchozí případ v r. 1866 s manlicherovkami. Ministr hr. Bylandt prohlásil tenkrát, že výbor může uspořádat anketu, ale on (ministr) a jeho podřízení se jí nezúčastní. Referent Czerkowaki prohlásil tehda ve výboru že zodpovědnost za technickou stránku zůstavujese vojenské správě. Proto ministr staví se k nynějšímu návrhu delegáta dra. Stránského tak jako tehdá mi nistr hrabě Bylandt a žádá zpravodaje o mimorád ném rozpočtu vojenském, ahy zachoval se jako dvor rada Czerkowski v roce 1886. Vládní zástupce g m. ryt. Krobatin podával pak 41/2 hodiny zevrübnou zprávu o dělové otázce. Kon- statoval, že lechnikové a vojáci musí pracovati na řešení této olázky společně. Voják udá, co chcea technik stará se o uskutečnění. Před třiceti léty rozhodlo se ve prospěch bronzu a minulá doba dala nám za právo, neboť ani trhací granáty, ani bez dýmný prach nekyžadovaly, aby se hlavně vyměnily.
Bylandt Czerkowaki Stránský Czerkowski Kon
16 article
Zůstalo se při bronzu, protože je na hlavně dobrýa našim poměrům nejpříznivější. Nepochopuje, nará- žeje na výčitky báňských a strojních průmyslníků, že se připisuje taková důležitost volbě hlavňového materiálu. V pamětním spise odůvodňuje se převaba ocele nad bronzem větší absolutní pevností, pružno ti a tažností, ale pomijí se veledůležitý činitel změna příčného řezu a stažnost a přece se na tuhost male- riálu t. j. jeho tažnost a smrštnost zapomínati nesuí. Řečník vyvraci námitku, že bronz v dělo hlavní není jednostejným tělesem. K námitce pam t ního spisu, že počátečná rychlost je skrovná, pozna- menává řečník, že polní dělo má působiti především proti živým předmětům, lidem a zvířatům a dělati je neschopnými k boji. V polní vojně střilí se na hori- zontální cíl, neboť pěchota používá pohotových úkrytů, aby co možná záhy a beze ztrát dorazila na protivníka a proto je v krátké době svého skuted- ného postupu pravdivým cílem. Proto dovoláváme se rychlopalných děl, aby se co možná nejvíce použilo krátké chvíle postupu pěchoty. Potní děla donáše ná 6—7 km; za tímto prostorem může býti pro- tivník znepokojován, ale trefná střelba na určité malé pásmo není možnou.
km
17 article
Druhým požadavkem je rasance poletu. Na po čátku let 1890 uvažovalo se o budoucích dělech s 800 m. počáleční rychlosti výstřelu a Švýcarsko. o jehož vědecké zdatnosti nelze pochybovati, přece zavedlo před několika nedělemi nové kruppovské dělo s počáteční rychlostí pouze 480 m., což svědčí. že rozhodovaly tu pouze vojenské požadavky. Z toho pozná výbor, že vojenská správa nespokojila se s počáteční rychlostí 500 m. z technických, nýbrž z vojenských příčin. Vládní zástupce odporuje pří- klady náhledu, že na bronzovou hlaveň smí působlí jen 1800 atmosfér a dospívá k závěrku, že volhou střelného praeparátu nemusí se přeháněti napjetí plynů. Pojednav o účinku velké počáteční rychlosti na konstrukci praví, že při větší tíži hlavně kon strukce lafety je snazší, než při hlavních lehčích.
Švýcarsko
18 article
Vojenská správa nebála se zavést u našich bronzo- výc hlavní nitroglycerinový prach, jenž hoří vyšší teplotou, než prach nytrocellulosový, čehož by ne- bylo bez zkušenosti s vývarou cínu. Při konservo- vání hlavní nesmí se zapominati také, aby mužstva bylo šetřeno. Pojednav o lafetách vládní zástupce konstatoval konečné, že bývalo by lépe, kdyby pamětní spis nebýval zmiňoval se o technických tajnostech, nebot jich ve skutečnosti není, třeba neobsahovaly složení hmoty ke zpracování určené, nýhrž způsob práce Správným je tvrzení, že nevyžádána nabídka cen na dodávku všech děl s ocelovými hlavněmi, ale vládní zástupce ví z vlastní dlouholeté zkušenosti. jaké ceny by se bývaly udávaly. Nutnost výměny bronzových hlavní za ocelové v dohledné době jest asi jen proroctvím, se stanoviště polních dělostřelen zcela neoprávněným. Prorokovalo se to před 30 lety, ale nesplnilo se. Kruh náhledů jest uzavřen. Zá- časlněné kruhy soudí stejně o podřízeném významu volby hlavňového materiálu, otázka je tedy řešitelna a o jejím zodpovědění za našich poměrů není žádné pochybnosti. Zmíniv se ještě, že při vyjednávání o lafetách jednalo se s cizími i tuzemskými firmami velmi blahovolně, řečník ukončil své, pochvalou provázené vývody poznámkou, že vojenská správa je přesvědčena o správnosti svého postupu.
19 article
Čásť Krobatinových výkladů prohlášena za dů- věrnou. Del. dr. Pergalt dotazoval se vojenské správy po gážích, mzdách a dotacích pro arsenální ředitelstvo a přidělený šláb, pro komandované důstojníky, pod důstojníky a vojíny; zda při zůrokování a amortisuci nákladu na bronzová děla nepřihlíží se pouze k zvláštním nynějším výlohám. Ptá se proto, že brona je jinde dražší než ocel a nepochopuje, že by děla bronzová byla lacinější než ocelová. Del. dr. Stránský ptá se vojenské správy, je- kujný bronz lepší, než ocel, zda tento materiál vy- hovuje pouze nynějším požadavkům. Dále vyptává se na neroztržnost bronzových hlavní brizantním granáty s větším nábojem; je-li pravda, že vojenská správa nedostala dosud žádnou nabídku cen na celkovou dodávku ocelových hlavní od někter tuzemské dělovky a zda je vyloučeno použiti posledních bronzových děl jejich přelitím; je-i pravda, že od tuzemské dělovky koupeno pouze jedno kompletní dělo na zkoušku, od cizích závodů více, že ještě před rozhodnutím o dělové otázce v ar- senále pořízena úprava k výrobě Erhardtových hlavní a příslušná dodávka zadána cizozemské firmě; že zaplatilo se oné firmě 100.000 K za jeji patenty a slíbeno jí dalších 400.000 K pro případ že zavedou se v Rakousku děla se zvratným nárazem jakékoli konstrukkce.
Krobatinový Del doktor Pergalt Stránský Erhardtův Rakousko
20 article
Také del. kn. Schönburg a dr. Kram á učinili dotazy, na něž vládní zástupce g.-m. Kro- batin zevrubně odpověděl. Delegát dr. Stránský pro jasný výklad vládníh zástupce odvolal svůj odročovací návrh, načež všecky tituly mimořádného rozpočtu i s 15mill. úvěrem n nová polní děla byly přijaty. Delegát hr. Kottulinsky vyslovil soustras nad felixdorfským neštěstím a přimlouval se za ná ležité zaopatření rodin jeho obětí. Místopředseda bar. Chlumecký konstatova svorný souhlas výboru s tímto podnětem, načet schůze skonřena. Příští bude zejtra.
Schönburg doktor Kram Stránský
21 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. ledna. (Ze schůze mo ravských nacionálů.) V neděli mluvil německo-nacionální poslanci Zimmer a Albrecho ve voličské schůzi v Olomouci. Po jich referá- tech o hospodářské a politické situaci přijato byla navržená resoluce, v níž vysloveny následu- jící požadavky. Místo dosavadní hospodářské pospolitosti s Uhrami poslanci mají se domáhat úplného odloučení od Uher a žádati za perso- nální unii. Němečtí členové rakouské delegace mají býti vyzváni, aby nedopustili omezení plat- nosti německého jazyka v armádě. Němečtí po- slanci vůbec mají si pilně všímati návalu českých úřadníků do německých úřadů. Pokud se týče moravského stálého smiřovacího výboru, ně- mečti členové jeho nemají dopustiti za žádnou cenu, aby se něktorý předmět vyňal z celéh sporného souboru a vyřídil zvlášť. Ve změně moravského sněmovního volebního řádu- Němei nemohou spatřovati vhodný prostředek na ukli zení národnostních sporů; připustiti by mohl jedině zřízení národních kurií. Na konec vyslo- vuje se politování, že vláda dosud přísně nepo- trestala ty české členy olomoucké obchodní ko- mory, kteří se ozvali proti nynějšímu hospodář- ství německé komorní většiny. Je-li třeba ně- jakého důkazu, že právě Němci se brání zuby nehty jakémukoli dorozumění s národem če- ským a vyplývajícímu odtud uklizení vnitřníeh zmatků rakouských, olomoucká resoluce jest toho důkazem makavým. V Praze, 19. ledna. (Uherská kriti ka rakouských centralistů.) Býv. posl.
Zimmer Albrecho Němec Praha Olomouc Uhry
22 article
P. Busbach zaslal „Pester Lloydu“ úvahu o po sledních centralistických řečech kn. Windisch grätze, hr. Schönborna, dra. Körbra a dra. Der schatty v rakouské říšské radě a v delegaci tvrdí, že projevy ty zasluhují, aby byly v Uhrách vážně uváženy. „V těchto nepřetržitých útocích na tvrz našeho státního práva — praví pisate — zračí se zjevná methoda a dobře promyšlený plán, dle něhož se uherské státní právo má po- stupně omezovati a konečným jich cílem jest centralisace a germanisace, které jsme zvykli pokládati již za překonané stano- visko. Za nynějších poměrů, když se Němci stal nepatrnou menšinou v říši, chtějí on pánové své centralisační a germanisační plány rozšířiti také na Uhry? Risum tenentis! Za tímte účelem chtěji svolati na pomoc armádu jakožto pevně zkloubené, silné německé těleso, jehož součástkou jest také uherské vojsko? Za týmž účelem podali v delegaci návrh, aby vedení. správa a vnitřní organisace vojska byly prohlá- šeny za absolutní výsostné právo? Ježto dle uherských zákonů není vůbec nijakého absolut- ního výsostného práva, nýbrž všechna práva mají svůj původ ve vůli národa, jevící se cestou zákonodárnou, jest patrno, že návrh výše jmeno- vaný směřuje přímo proti základním zásadám uherského státního práva.
Busbach Lloyd Windisch Schönborn Němec Uhry
23 article
Jest přirozeno, že ty a takové projevy se strany rakouské poskytuji stále novou stravu uherským stranám opposičným a ztěžují posta- vení hr. Tiszy. Obstrukce vystupuje opět troufa- leji a počítá, že má nyní k disposici opět 40 hlasů, jichž pomocí může vyřízení druhé bra- necké předlohy protáhnouti opět na měsíce. Ve straně neodvislosti bojovní živlové nedávají se už držeti na uzdě Košutově a aby mohli zjevně pomáhati obstrukci, vystupují ze strany, jako učinil právě posl. Bedöházy. V opposičných kru- zích nabývá totiž převahy přesvědčení, že ná- rodní ústupky, slíbené Maďarům Tiszovým pro- gramem, neberou se ve Vídni vážně a že v nej- lepším případě splnění těchto ústupků bude se protahovati do nekonečna. To vše může posiei Tiszovou podrýti tak, že padne dříve, než se vše- obecně očekává.
Košutův Maďar Tiszův Tiszová Vídeň
24 article
Ze Lvova, 18. ledna. (Nová politická strana.) V neděli konala se v jednom ze zdej- ších hotelů porada několika demokratických po- slanců polských a jich přátel z hlavního města i z venkova. Účelem porady bylo založení nové národní (všepolské) politické strany na základech demokratických a sestavení programu. Porada skončila volbou výboru, jemuž uloženo sestaviti program a předložiti jej příští schůzi na schvá lení. V drebném prodeji: ranní čísle o sobě . . . za fh odpoladní . . . ns z Ve slialkich na venkověa ranní čelo. . . . . . . . n00 oápolednní . . . . . . . 3h Inseráty platí ze hotevé sopřed. Fřečplacení a inserty přijímá dminl- strace v Marianské ulici č. Tane r noházejí se ték re dakce- tiskácna a ezpudice „Národnich Listá“. Eakopisy se novracuji
Národnich Lvov
25 article
Ze Lvova, 18. ledna. (Vzrůstruských čtenářských spolků.) Ukrajinofilské „Dilo“ podává přehled venkovských čítáren, za- ložených spolkem „Prosvitou“. Z přehledu toho vysvítá, že od r. 1891, kdy „Prosvita“ obrátila poprvé svou pozornost na ruský venkov haličský a začala po vsích a městečkách zakládati malo- ruské čtenářské spolky, počet takových čítáren vzrostl do letoška na 1345. Připočítá-li se k tomuto číslu ještě počet velkoruských čítáren, založených po venkově spolkem Kačkovského, jichž jest také mnoho set, shledá se, že oba hlavní osvětové spolky halíčsko-ruské snaží se všemožně, aby aspoň částečně nahradily škodu, kterou trpí ruský lid v Haliči následkem nedo- statku národních škol.
Prosvita Lvov Dila Halič
26 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. ledna. Otázka elsasko-lotrinská vzrušivší opětně franeouzskou veřejnost, když byl vypovězen vládou Combesovou abbé Delso a když vůdce socialistů dřive prohlásil, že neexi- stuje více revindikace elsasko-lotrinská, což mu vyneslo skvělou repliku Pavla Deschanela, je předmětem velmi zajímavého článku našeho paříž- ského dopisovatele Reně Henryho v »La Libertés. René Henry uvádí myšlenky velkých spiso- vatelů a politiků o otázce elsasko lotrinské. Při- pomíná krásný a vlastenecký román René Bazina »Oberlé« a díla Gastona Mocha, jenž si přeje mír, není vášnivcem nacionalistickým a jenž přes to tak výmluvně hájí požadavky a práva fran- couzská na odňaté provincie. »Osvobození Elsa- sko Lotrinska z područí německého bude jitřen- kou mezinárodní spravedlnosti,« napsal Gaston Moch. Zajímavě psal o Elsasku- Lotrinsku Švéd Antonín Nyström, jenž posuzuje otázku s ne- stranností cizince a jenž prohlásil, že Francie se nesmí zřeknouti nároků na své provincie, ji- nak by se zřekla sama sebe, svých tradicí, po- nížila by se. Dále uvádi Henry citáty ze známé řeč Pavla Deschanela před rokem pronešené ve sně movně proti Jaurěsovi. Historik Ernest Lavisse není chauvinistou a jeho stanovisko v otázce elsasko-lotrinskéje zeela opačně názorům Jaurěsovým. Ve své knize »Všeobecný rozhled po dějinách Evropy«, píše Lavisse, že Německo potupilo Francii odnětím duší francouzských ve zmíněných provinciích, ž použilo starého práva přemoci.
Delso Pavel Deschanel Henry René Henry Bazin Oberlý Moch Elsa Lotrinsko Švéd Nyström Laviss Jaurěsův Praha Rena Francie Evropa Německo Le Libertés
27 article
Velký filosof Renan, jejž při odhalení pomniku v Tréguieru velebil Combes jako svého před- chůdce a učitele, v přednášce »Co je národ« prohlašuje ohledně Elsaska a Lotrinska podobné mínění jako Lavisse. »Národ nemá podobné jako král právo říči provincii: »patříš mi, vezmu si tě!« Provincie — to jsou její obyvatelé ti jedině mají rozhodovati o její osudu«. Dále uvádí Henry významné řeči Julesa Ferryho, jehož politiku v jistém ohledu sledují, čili jak praví Henry, karikují representanti »blocu«, byl rozhodným zastancem práva Francie na odňaté provincie, na něž stále myslil, dle slov Gambettových, ale vůči Německu zacho- vával reservu, poněvadž potřeboval mír, aby Franeii vydobil nové državy koloniální. V řečech Gambeltových ozývá se všude bolesť ztráty krásných provineil. Vzrušujíeí episoda odehrála se v září 1872 v Thonanu, když Gambetta vítal zástupce francouzské spo- lečnosti elsasko lotrinské. Výmluvný politik po několik minut přednáší nadšenou apologii obou provincil a konečně podlehá svému dojmutí: »Ach, vznešené provincie!.. vždy oddané Francii! Trpíme, pravil, ale trplme pro Francii, pro svou vlasť, máme v sobě srdce téhož ná roda. (Pohnutí.) Pánové, nemohu pokračovat. Nemožno mluvit... Hle, to jsou ony kraje«. Gambetta okazuje do dálky a slzy mu přerývají hlas. Vysílen klesá na židli a posluchači pro- pukají v pláč. V té době by se nesměl odváži Jaurés mluvit tak, jako mluvil před rokem.
Renan Combes Henry Ferry Gambettův Franeie Gambetta Jaurés Francie Německo Thonan
28 article
Vážné povstání proli Němcům v jižní Africe. Vzpoura, kterou kmen Hererů vyhlásil Němeům v državě jejich na západním pobřežl jižní Afriky, jest mnohem nebezpečnější, nežli bylo do nedávna pokládáno povstání jiného kmene tamního, Bondelzvertů. Vážný ráz vzpoury mnohem četnějšího kmene toho doznal také kaneléř Bülow ve včerejší schůzi sněmu něme- ckého ve vývodech, s nimiž jsme čtenáře své již seznámili. Netoliko čelné místo osady Vin- dbuk, nýbrž i různé stanice železnice, kteráž pojí je s hlavním městem osady, Svakopmun- dem, jsou povstalei ohroženy Povstání vzniklo u Okohandže, 70 km. sev. od Vindhuku; stísněna jest rovněž ale velice také železniční stanice Otzimbingue, v níž již od roku 1849 jest sta- nice porýnské společnosti missijní. V Okohandži má tamních asi 100 Evropanů jakás lakás opev- nění i s věží, k obraně zařízenou. Hererové posunuli čety své mezi Vindhuk, Omarusu Svakopmund i ohrožují tak i missijní staniei Velký Boman. Běloši v okresích v přední řadé ohrožených čítají na 1000 osob dospělých. Né- mecké mužstvo ochranné posunuto jest poděl železnice od Svakopmundu až ke stanici Oka- sise, na 289 km. délky, kdež kolona poručíka Zülova následkem poboření železnice jest v ne- bezpečné míře ohrožena. Za ní v Kasibilu sbírá se oddil 120 mužů k vyproštění Otzimbingue. Na severu tvoři hranici ještě Omarusu a Valesber a na východě Vindhuk. Především jde Němcům o to, by osadníky své zachránili a pak aby te- prve, možno-li, na povstalce ve vlastníchsi dlech jich udeřili. Hererové neb Damorové, bojovný kmen černošský, čílají skorem 100.000 hlav, tedy skorem polovici obyvatelstva této jihoafrické
Němec Herero Evropan Svakopmund Běloch Otzimbingue Damorová jižní Afrika Vindhuk Otzimbingue km