2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
18. ledna 1904.
5
article
dnes nutno dovolávati se státní a zákonodárné
ochrany, jež boztoho vždy postupuje krokem hle-
mýždím. (Hlučný souhlas.)
Pokud jde o otázku řepařskou a zejmena olázku
ceny řepy, míní řečník, že cukrovary, jež tak černě
byly malovaly budoucnost, přestály přece jen prvn
kampaň éry brusselské bez otřesu. Je sice pravda,
že je po nejlepších konjunkturách, pravda je také, že
situace za minulý rok změnila se ve prospěch cukro
varů, protože, jak známo, zlepšily se nejen konju
ktury, nýbrž kvalitativně i výtěžek z eukrovky proti
předloňsku. Obnášeloť procento cukru v řepě předloni
ještě průměrně v království českém 15.3, za minulý
rok činilo však již 16, někde dokonce až 17.2.
(Slyštel)
Není vyloučeno, že tu čí onde způsobí brussel
ská konvence jistý olřes, je možná, že některý cu
krovar ji odstůně, nebo že ten či onen nevynese snad
příště tolik, jako doposud. Snad právě z této příčiny
naléhá se na řepaře, by zájmům cukrovarů podřídili
zájmy vlastní a vytýká se, že takové cukrovary maji
podstatný vliv na obecní nebo okresní hospodářství
protože na ně přispivají.
Slyštel
6
article
Nám však netřeba se obávati nikdy otřesů tako
vých, jež by přivodily zastavení práce v cukrovaru
Máme prostředky, bychom chopiti se mohli industria
lisace zemědělství tam, kde nám náleží. Dle zákona
o družstevních společenstvech z r. 1873 by rolnictvo
v tom případě mělo — a zcela právem — nejen pří
ležitost a možnost, nýbrž ve vlastním svém zájmu
povinnost, vzíti cukrovar finančně slabý, který zajisté
vždy byl škůdcem cen řepy, do svých vlastních ru-
kou. (Souhlas.) Rolnictvo a řepaři nechtějí z podniků
takých míti zvláštního zisku, nýbrž spokojí se i ve
vlastním cukrovaru výdělkem, jakého lze za daných
cukerních cen očekávati. (Pochvala.)
Jaký význam má české řepařství v ohledu ho-
spodářském patrno z toho, že z 216 cukrovarů v Ra-
kousku připadá 129 na království české, nečítaje9
rafináren a že na jeden cukrovar připadá 12.599
cukru konsumního a 36.939 q surového, čili 50, 692
cukru v hodnotě vůbec. Pokud se týče osevu, připadá
průměrně 1200 ha půdy na jeden cukrovar a ke zpra-
cování 300.000 q řepy. Nejmenší výroba obnáší
u cukrovaru 15.000 q. průměrná 50.000 q. největší
137.000 q. Při 12% cukernatosti je k výrobě 1 q cukru
třeha 850 q, při 15.3% cukernatosti — jako předloni
— již jen 654 q řepy, z čehož vyplývá jak nesprave-
dlivým byl dosavadní způsob placení řepy i při nor-
mální její jakosti. A je-li cena řepy o 15% cukerna-
tosti K 1.80, značí-li další procento o 36 h, třel
procento o 54 h vyšší hodnotu dodané cukrovky,
uváží-li se, že prostřední cukrovar jen při jednom
procentu uspoří 60.000 K, je nárok řepařsíva na 2k
za kg řepy zcela důvodným a oprávněným. (Souhlas.
Ra
7
article
Než není jenom zapotřebí domáhati se odstra-
nění rayonu. Třeba stráže neustálé, neboť na obzoru
ukazuje se právě nové mračno hrozivé: cukrovary
hledí totiž nahradili sobě rayon změnami sazeb n
dovoz. Žádají, by sazby pod 10 km byly sníženya
přes 10 km zvýšeny — bezpochyby proto, by řepa
rayonového obvodu nemohla býti zavážena do cukro-
varů ostatních. (Pohnutí.)
Ústiední jednota vykoná zajisté také v této věci
svoji povinnost. Ale aby kroky její nejen v tomto
případě, nýbrž i ve všech ostatních také na příště se-
tkaly se se zdarem, nutno výdatné součinnosti všeho
řepařstva, jež platného výrazu dojde teprve v mo
hutné organisaci, soustřeďující veškeré příslušníky ře-
pařského odvětví a provedené ve všech obcích, okre
sích a rolnických institucích soustavně. (Souhlas.
Prodej řepy v jednotlivých okresích představuje s
řečník pro příští dobu sorganisovaný tím způsobem.
aby dál se prostřednictvím místních organisací
nikoli, jako dosud, agenty a to ve veřejných, všem
interessentům přístupných místnostech. (Hlučná po-
chvala a pollesk.)
Zástupce strany agrární p. Švehla z Hostivař
vysvětluje rovněž dosavadní neúspěchy řepařstva
jenom nedostatečnou jeho organisací a nesvorným
postupem, dovozuje, žo chabostí jednotlivců, kteři
nižší ceny cukrovarům povolují, mařena je jakákol
náprava. Organisovaná svépomoc a svorná součin-
nost jsou jedinými zásadami dalšího zdaru. (Hlučná
pochvala)
Pan Čepek ze Satalic doporučuje jako účinný
prostředek proti nepovolnosti cukrovarů zřízení druž-
stevních sušíren řepy, které zcela dobře a s úspěchem
bylo by lze použíti jako výdatné pícniny. Sušírna
taková byla by za rok zaplacena a rolník nebyl by
nadále nucen úpčti pode jhem tvrdošíjného cukro-
varu. (Pochvala)
Potom schválena byla jednomyslně tato
resoluce:
Švehla
Čepek
Hostivař
Satalice
km
8
article
„My, pěstilelé řepy okresu brandýsskéhio n.u
shromáždění dne 17. ledna 1904 na manífestačn
schůzí v okresním domě, prohlašujeme rayonový
kartel, cukrovary nám znovu vnucený i důsledky
z tohoto lstivého jednání plynoucí, za potupu plat-
ných zákonů a za lichvu ve velkém, provozovanou
na rolnictvu.
Prohlašujeme opětně, a to s veškerým důrazem
že s rayonovým nevolnictvím nikdy se nesmíříme
a že boj nejlužší mu vypovídáme, v němž setrváme
Žádáme české kluby poslanecké, v totn případě
že by snad dělnost parlamentu byla možnou a pří-
pustnou, ať již pod kteroukoli vládou, aby zákor
rayonový na prvé místo svého pracovního progra-
mu postavili. Zároveň zavazujeme se svou ctí
podpisem, že v tom případě, že by cukrovary ne-
přijatelné podmínky, dnes nám nabízené, v jiné
lepší nezměnily, pro letošní rok pěstování řepy
cukrovky úplně se zřekneme aneb na nejvyšší míru
obmezíme. Nastane-li tato nutnost, pak zapřísaháme
všechny řepaře, aby akci naši všemožně podporo-
vali, nebot nemajíce jiné zhraně, jiné ochrany před
nebezpečím úplného vysílení a vyssání, jsme nu
ceni postaviti se nepřátelům našim přímo ve tvái
a prověsti odpor proti nim až do těch největšícl
důsledků.“
Předsedou okresního odboru Ústřední jednoty
zvolen p. Josef Svatoň z Popovic, místopředsedou
p. Bedřich Došek z Toušeně, členy pp.: Josef Be-
ran a Al. Kuklík ze Záp. Fr. Zvěřina z Jiren.
Josef Kolenský z Vel. Nehvizd, Ant. Balo u
z Mratína, V. Králík z Brazdimi, E. Kratochví
z Mstčtic, Fr. Čížek z Jiren a Č. Došek z Tou
šeně.
Svatoň
Došek
Zvěřina
Kolenský
Antonín
V Králík
Brazdimi
Popovice
Toušeň
Zápy
Francie
Jiren
Vela
Nehvizdy
Bala
Mratín
okresní dům
Josef Berána
Mstčtic
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. ledna. (Pokusy o smír.)
Přátelé dra. Körbra, jenž dovrší zejtra čtvrtý rok
svého ministerského předsednictví, rozpínají na
všechny strany tykadla, zkoumajíce, nebylo-li
by přece jen možno užiti nynějšího parlament-
ního bezvětří ku pokusům o takové urovnání par-
lamentních poměrů, aby se dr. Körber mohl do-
žiti i pátého výročí svého předsednictví. Po zná-
mých pokusech polských vládních listů přichází
dnes se svou úvahou i „N. Fr. Presse“. Mluv
prý jménem četných kruhů, jichž citu by se pří-
čilo, kdyby se nynějších dlouhých sněmovních
prázdnin, které potrvají snad až do března, ne-
použilo na rozmnotání vnitřních zmatků. Pokus
se prý skutečně stane, ale opatrně, zkoumavě,
poněvadž prvé kroky jsou nejobtížnější. Před
seda ministerstva dr. Körber — vykládá „N. Fr-
Presse“ — chová své plány dosud v tajnosti,
ale až zmizí různé nezdravé plody prázdninové
nezodpovědné politiky, vystoupí zřejměji formy
ve které se má přiodíti tento nový pokus. Každý
nový smiřovací pokus činí na Němce těžké ná-
reky, neboť na jejich nejupřímnější (!) smířlivost
bylo jim vždy odpovídáno státoprávními dekla-
macemi, na jejich ústupnost (1!) zvýšenými po-
žadavky.“ Po této farizejštině orgán vídeňské
bursy vyslovuje předtuchu, že se stane pokus
o jakési kompensační jednání neb částečné do-
rozumění. Na to namítá, že by snad bylo snáze
projednati celý soubor česko-německého sporu,
než jednotlivé jeho části, poněvadž Němci jsou
ze zásady proti vyjednávání částečnému. Na
Körbr
doktor
Körber
Němec
Praha
FranciePresse
10
article
sněmě českém se dle jeho mínění vyrovnací vý-
bor ustaviti nemůže, poněvadž mezi německou
obstrukcí v Praze a českou ve Vídni panuje
junctim, tak že by ani nebylo možno projednati
na sněmě návrh, směřující k ustavení smiřova-
cího výboru. Vláda ostatně nevstoupila officiálně
ve styk ani s Němci, ani s Čechy, s těmito už
proto ne, že klatba, vydaná českým klubem na
dra. Körbra, nebyla dosud odvolána. Ale jinak
má se prý věc s vyjednáváním neofficiálným. Vy-
jednavači s jedně i s druhé strany (s které
druhé?) jsou neustále v práci, ačkoli se nemohou
vykázati nijakým platným zmocněním. Všechny
rozhovory jsou nezávazné a mohou býti kdykoli
popřeny. Vypouštějí se tykadla r když vykonala
svou práci, opět se vtahují. Nezodpovědní poli-
tikové konají, co jich vůdcové konati nesmějí.
zkoumají minění jiných činitelů a přinášejí svým
představeným pokyny, zárodky návrhů atd. Ale
nikdo nechce převziti zodpovědnost, boje se, aby
se jeho jméno neoetlo ve spojení s neúspěchem.
„Pokusy — končí „N. Fr. Pr.“ své rozjímání —
jsou teprve v počátcích; zmocnění vyjednavatelé
ještě se na jevišti neobjevili.“ „N. Fr. Pr.“ dělá
tu zbytečně drahoty, překrucujíc dle svého zvyku
fakta. Na české straně není čeho tajiti, poněvadž
české podmínky smíru jsou pevny s jsou každé
mu známy. S té strany se tedy tykadla nevystr
kují. Kdo očichává vzduch, jest „N. Fr. Pr.
bližši než nám a proto vídeňský list měl by ho
jmenovati plným jménem.
Němec
Praha
Vídeň
Čechy
Francie
11
article
V Praze, 17. ledna. (Rakou sk
střední školy.) Dle výkazu ministerstva
osvěty jest letos v Rakousku 222 gymnasií
reálných gymnasií a 171 reálka. Na královstv
české připadá 63 gymnasií a 35 reálek, na
Moravu 30 gymnasií a 31 reálka, na Slezsko
7 gymnasií a 4 reálky. Co do jazyka vyučova
cího jest 116 gymnasií a 69 reálek německých.
51 gymnasií a 37 reálek českých, 3
gymnasií a 10 reálek polských, 3 gymnasia
žádná reálka ruská, 5 gymnasií a 1 reálka
srbsko chorvatská, žádné gymnasium a ž ád-
ná reálka slovinská, 6 gymnasií a 3 reálky
vlašské, konečně 11 gymnasií a 1 reálka
utrakvistická — jsou to ústavy německo-slovin-
ské a německo-rumunské v Kráňsku, Štyrsku
Bukovině. Nově zřízeny letos české státní gy
mnasium v Žižkově, druhé státní gymnasium
Tarnově, druhá státní reálka v druhém okrese
vídeňském, státní reálka v Knittelfeldě, druhá
státní reálka ve Lvově a státní reálka v Sna-
tyně. Do správy státní převzaty počátkem letoš
ního školního roku české obecné gymnasium v
Benešově, německé obecné gymnasium ve Frýdku,
soukromé polské gymnasium v Těšíně a česká
obecná rešlka v Kroměříži převzata do správy
zemské.
Z Pešti, 16. ledna. (Hr. Khuen-Héder-
váry.) „N. P. Journal“ dovídá se z Vídně, že
bývalý chorvatský bán a potom uherský mini-
sterský předseda hr. Khuen-Héderváry bude sku
tečně jmenován ministrem a latere v kabinetě
Tiszově. Včerejší slyšení Khuenovo u císaře sou
visí patrně s tímto jmenováním. Hr. Khuen uči-
nil prý již opatření, aby po jeho návratu z Egypla
veškeren jeho nábytek byl převezen do Vídně do
uherského ministerského paláce.
Khuen
Héderváry
Praha
Rakousko
Morava
Slezsko
Žižkov
Tarnov
Knittelfelda
Lvov
Benešov
Frýdek
Těšín
Kroměříž
Pešť
Hradec
Vídeň
Štyrsko Bukovina
Héder
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Nová — reforma Viléma II.
Vilém II. zavedl novou důležitou — r
formu. Na příště při všech dvorních slavnostech
kračeti budou v čele průvodu dva heroldové. Stalc
se tak poprvé již při slavnosti řádu Černého orla
Vilém II. povolal k veledůležité hodnosti té
vládního assesora hr. Rantzaua a Lekova. Kro
heroldů Vilém II. ne sice sám ušil, ale do nej
menších podrobnosti sám určil a stanovil.
Ministerská krise v Anglii.
Londýnský dopisovatel listu leedského »Mer
cury« dovídá se, že Balfour ohrožen jest novou
krisí ministerskou. Projevy jeho k stoupencům
zvýšení celních sazeb, jež učinil, během posled-
ních voleb doplňovacích, pohnuly prý dalš
členy vlády jeho, že podali protest proti směru,
do něhož jest strana konservativní Chamberlai-
nem zjevně a Balfourem potutelně zatlačována
Ministři tito prohlásili, že by musili podati de-
missi, kdyby Balfour ve směru tom dále pokra-
čoval, jak známo, vystoupili dříve již někteři
státníci z vlády Balfourovy pro její sklon k
ochranářství a byli již tehdy stěží nahraženi.
Vilém II
Rantzau
Lekův
Balfour
Ministr
Anglie
Balfour
Balfourův
13
article
Neúspěchy chamberlainovců.
Zaznamenali jsme v sobotu, že také po-
slední — páteční — volba doplňovací do po-
slanecké sněmovny anglické skončila porážkou
chamberlainoveů, tentokráte dokonce nejen ztrátou
hlasů, nýbrž i ztrátou mandátů, jehož většinou
několikatisícovou liberálové dobyli na konserva-
tiveích. Tento zisk na hlasech a dílem i na
mandálech ve prospěch stoupenců svobodné tržby
jeví se vůbec od té doby, kdy Chamberlain vy-
stoupil s ochranářským projektem svým. Od té
chvíle — a to nehledě ještě k zmíněné volbě
páteční — vybojováno bylo 10 doplňovacích
voleb sněmovních a v každé z nich přibylo
stoupencům svobodné tržby více hlasů než
chamberlainoveům. Ve volbách těch, provedených
vesměs skorem v okresích dosud vládě náleže-
jících, připadlo liberálním kandidátům za před-
chozích voleb 27.503 hlasů, vládním kandi-
dátům 39.579 hlasů. Za nynějšíoh doplňo
vacích voleb stoup! ale počet hlasů liberálníeh
na 39.645, konservativních pak jen na 40.247
Přibylo tedy liberálům 12.000 hlasů, konserva
tiveům ani ne celých 1000 hlasů; průměrn
pak v každém okrese liberálům 1200 hlasů
konservativeům pouze 67 hlasů. Co mandátů pak
se týče, ztratili konservativci za 10 doplňovacích
voleb těch mandáty 2, včetně pak volby pátečn
3 mandáty. Za těchto okolností vláda Balfourova
stěží bude míti chuť přikročiti k rozpuštění sně
movny, jímž nedávno ještě — hrozila, zvlášti
když pokračuje rozklad ve vlastním táboře
jejím.
Chamberlain
Balfourův
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Němci a zemské hospodářství. »Roze
vřete-li kdekoli chcete účet zemský nebo roz
počet, všude se přesvědčite, s jakou svědomi
tostí počíná si sněm tohoto království naprot
oběma národnostem stejně, vizte naproti tomu
jak jste si vy páni Němci počínali naproti nám.
když jste jedinými pány byli na sněmu. Ne
dbali jste ani našich duševních ani hmotných
potřeb a vše co jste na zemských dávkách se-
brali, sobě jste si ponechali, nás odkázavše jen
na to, co jste nám dáti musili.« Tak již před
lety zakladatel tohoto listu na sněmu královstv
českého apostrofoval Němce a co dnes se děje
Čteme co dnes na příklad píše jeden z čelněj-
ších krajinských německých listů a hledejtev
tom nejnepatrnější známku národní smířlivosti.
jen stin spravedlnosti, jen zrnečko slušnosti
»Co nám přináší sněm?« táže se list ten a od-
povídá sám sobě: »Ještě větší deficit než lon
a zvýšení přirážek. Pěkné to hospodářství
Rozčilení mezi poplatníky následkem této zprávy
roste každým okamžikem a odevšad již zaznivá
heslo: neplatit! A přece mají patrně jen Něme
příčinu ke vzdoru. Neboť Němci v této zemi.
jakkoli jest jich početně méně než Čechů, plat
následkem své hospodářské pokročilosti mnohem
více dani než Čechové. Proto také stihne Čechy
zvýšení přirážek mnohem méně než nás Němce.
Němec
Čecho
15
article
Ostatně jsou Čechové vším vinni,
že v zemi tak hanebné rozhostil
se hospodářství. V čí rukou nalezá se
správa zemská? V rukou českých. A kdo mě
dosud největší prospěch z peněz zemských
Kdykoli Němci žádali od země něco užitečného
a nezbylného, chtěli to mít Čechové ihned také
a dostalo se jim toho a sice ve výměře větší
než Němcům, k vůli té tak zvané paritě. A na
tuto paritu, která ani neexistuje
poněvadž Němci musí býti v kaž-
dém ohledu jinak posuzováni než
Češi, tak mnoho se již hřešilo
i při jmenování úřadníků. Kdyby
tato parita, recpective toto veškeré
jednání trvalo ještě několik let,
pilní a podnikaviNěmei by se v zá-
jmu krmících se lenivých Čechů za-
krváceli! A proto nezbude nie jiného proti
tomu, než rozluka. Pryč, pryč od sebe! . . . .«
My tedy Čechové jako inferiorní národ, který se
s Němci rovnati nemůže, máme býti posuzováni
dle jiného měřitka, než oni! Slyšte tuto něme-
ekou píseň míru, toto bratrské vyzvání ku přátel-
skému závodění na půdě nám společné. Slyšíte
neustále tu lež — z níž národně a politieky by
se nic vytlouci nedalo, kdyby byla třeba prav-
dou — a to jejich finanční praeponderenci. Nu.
vyjděte jim vstříc a podávejte jim ruku. On
ji odmitnou, poněvadž dle nich, ta ruka je okrádá.
Vstupte k nim přes práh, oni vás vyženou, po-
něvadž to jejich půda, kterou Čech svou pří-
tomností nesmí poskvrniti, proneste k nim slovo
upřímné, oni vám odpoví násilím, poněvadž jazyl
váš nenávidí a nabídněte jim se jim ochotně ke
smíru, oni vás odbudou potupným smíchem, po-
něvadž jim, jako vyšším a cennějším, na míru
s vámi pranie nesejde!.
Čecho
Němec
Čech
Čo
16
article
— Dnešní koncert Spolku českých žurna-
listů v Praze zahájen bude v Rudolfinu přesně
o 7. hod. večerní. Úpozorňujeme, že při vstupním
čísle programu (Ševčíkova škola) budou všechny
vchody do koncertní síně zavřeny a že na zá-
kladě zvláštního nařízení není dovoleno stát
v parkelu u dveří. Postup programu půjde
svižným tempem, aby koncert byl skončen pře
10. hodinou. Pokladna nebude otevřena. Pořada-
telstvo prosi, aby konec koncertu nebyl rušen
předčasným odchodem; poskytneť ostatně » Dáblův
trilek« dle vlastního úsudku p. prof. Ševčíka
zvláštního požitku.
— Něco tak ostudného jako afféra prol.
Dittricha už dávno nebylo pražské a vůbec české
veřejnosti nabídnuto ke ztrávení, a hnusení nad
tímto soustem, veřejnosti imputovaným, stoupá
každým dnem. Jak jsme již sdělili, skládají se
na bedra professorova již zase všechny hod-
nosti, z nichž byl průběhem vyšetřování sesazen,
vyjma ovšem jeho vysokoškolský učitelský úřad.
z něhož vůbec suspendován nebyl. Minulého tý-
dne zahájil zase své soudnělékařské úkonyu
zemského soudu, tedy bezprostředně v dosahu
téhož meče slepé justice, jímž se původně roz-
máchla nad hlavou prof. Dittricha, aby hrozivý
svůj gest brzo změnila ve zdvořilý salut před
oslnivou nevinností německého universitního
vědce a úrazového kalkulanta do vlastní kapsy.
Dáblův
profesor
Ševčík
Dittrich
Praha
spolek český žurno
Rudolfinum
Ševčíkův škola
17
article
A tak marně hledá se ten, kdo by se styděl za
německého pana professora, který v naprostém
nedostatku takového hnutí mysli, jakožto nad-
člověk germánského plemene, dada vyšetřujícím
soudcem rozeslati po pražských redakcích českýeh
„odpuštění“ urážky na cti, „spáchané“ článkem
o jeho vyšetřování úrazových klientů cestou spi-
ritistickou, objevuje se na bývalém svém půso-
bišti s tváří nejchladnější ne-ostýchavosti. Když
se řeznický učeň přehmátne v kapse a vytáhne
svému mistru několik korun, sedí bez milosti
což jest samozřejmě, německý professor, který
záludnými likvidacemi přestěhoval tak mnohou
korunu z úrazové pokladny do své, sedí také —
dále na stolici své proslulosti a katedře své fa-
kulty, jakoby se nebylo korunami chumelilo. Za-
pomenutí takové urážky veřejného svědomí vše
zahojí a prof. Dittrich má vyhráno dříve, než se
czve poslední: fuj! nad jeho afférou.
— Zkomoleniny topografické. Dr. Pergelo
projevil žádost, aby upuštěno bylo při výrobě
map generálního štábu od dosavadního způsobu
označovati jména míst, řek, hor a ostatních
zeměpisných pojmů dvojím způsobem
Jednu, jak skutečně a správně se jmenují
potom, jak jim lid říká. Dr. Pergelt aspoň tak se
vyslovil, však namířeno měl proti českému způsobu
psaní místních názvů původně českých. Playdoval
prostě pro německé zkomoleniny starých č
ských názvů, aby co nejdříve český jejich po
profesor
Dittrich
doktor
Perget
Pergelt
18
article
vod byl zapomenut. To byl účel páně Pergel
tova přání. A nedivíme se ani dost málo,že
Němce od hlavy až k patě to mrzí, když za
stupuje v parlamentě: Březnice, Neštěmice
Mojžíř, Veselí, Neštědice, Povrhy, Dobětice, Mlýni
ště, Ryjee, Žežice, Mirkov, Mnichov atd. a že by
raději byl, kdyby svět zapomněl, to že jsou vla stní
jména těchto původně českých obcí, z nichž
později stala se v ústech německého lidu místa
Prissnitz, Nestomitz, Mosern, Wesseln, Nester
schitz, Pömmerle, Doppitz, Leinisch, Reinlitz,
Seesitz, Mörkau a München. Panu Pergeltovi
snad vadí, že nad Litoměřicemi, nad témito
ode dávna německými Litoměřicemi pne se
český Radobyl, jejž estetičtí Němci přeložil
v »Rothe Beute a že lid, i ten německý
lid, zase naopak pořád ještě mluví jen
o Milešovce, vom Millöschauer a nikdy ne
o »Donnersbergu« — chápeme to, ale mapa
generálního štábu má býti především sroz-
umitelná a tam kde je vedle českého užíván
místní jméno německé, nechť se také jen připojí,
my nic proti tomu míti nebudeme, když vedle
Pergel
Němec
Mosern
Wesseln
Nester
Pömmerle
Doppitz
Leinisch
Reinlitz
Seesitz
Mörkau
Pergelt
Březnice
Veselí
Neštědice
Povrha
Dobětice
Ryjee
Žežice
Mirkov
Mnichov
Litoměřice
Neštěmice Mojžíř
Rothe Beute
19
article
Ústí n. Orl. vytiskne se též Wildensch wert.
vedle Třeboně Wittingau a vedle Kutné Hory
Kuttenberg. Dr. Pergelt opovažuje se vyslovili
takovéto přání právě v době, kdy zahajuje
»Spolek pro německé záj my
v cizině« akci proti komolen
názvů německých a jeden z jeho professorů, vy-
zývá všechny Němce, aby mu zasllali zajímavé
názvy místní, zejmena takové, jež z řeči lidu
mizí. Při tom dokazuje velmi dobře, jakým
jsou pokladem takováto jmena pro studia ná-
rodopisná, zejmena o minulosti. Zajímavé též
počínání si páně Pergeltovo, porovnáme-li je
nemistným odporem, aby se užívalo ku ozna-
čení pražských ulic a náměstí výhradně tako
vých názvů, jež jim dal ten, kdo jedině po zá-
koně byl k tomu oprávněn. Ale tací jsou
Němci ve všem: co nám na škodu do toho nás
mocí vnucují, sami ale se z toho vykrucují.
Wittingau
doktor
Pergelt
Němec
Pergeltův
Třeboň
Kutná Hora
20
article
— Smířovačky!! Částí nedělního tisku ven-
kovského kluše polský šiml, „Rokowania czesko-
niemicckio“ nadepsaný, na štěstí hned v patách
provozený rozhodným zamítnutím „Czasových
nápadů, ani zdravých, aniž honorowých, a hned
za odbytým úryvkem z polského pisatele, kterýž
namáhá se šl. Körbrovi prokázati pověstné dobré
služby, rozléhá se českým tiskem poplašné vo-
lání: Smiřovačky! Není listu nedělní sklizně
venkovské, v němž bychom se neshledali s po-
křikem proti smiřovačkám, a odsouzením rady
krakovských rozšafníků, nejvhodnější ovšem
hned bezprostředně po vyzývavostech vlastních
vůdců německého lidu v Čechách, Prada a
Schückera, hned po německé žádosti za ně-
mecko-českou „provincii“ a přímém vnucení
této provincie Čechám, kdyby zástupcové če-
ského lidu neobeslali smiřovačky, aneb na nich
zamítli německý požadavek rozdělení země. Pro-
vincii za vnitřní řeč úřadní a slib university, kte-
rou slibuje zatím jenom „Czas“ a kterou per-
horeskují táž ústa, jež se v Liberci neroztrhla
slovem o vlastní česko-německé provincii, te
nové perle v koruně habsburské — na vyloup-
nutí! Jest věru úžasno, že se odvažují pověstn
trousitelé zpráv o zahájených anebo zahájen
tak blízkých smiřovaček se svými periodiekými
záchvaty vyrovnacími v době vždy nejnevhod-
nější, ve chvíli, kdy se protivnici národa če-
ského domnívají, že známým slovem císařovým.
v delegačním cerklu k dru. Kramářovi pronese-
ným, byli jím Češi vydáni na bezohledný pospas.
Czasový
Kramář
Čech
Smířovačka
Čechy
Prado
Schücker
Liberec
21
article
Už dávno si neopovážil žádný Němec proplách-
nouti ústa českou věcí tak drze, jako Pradea
Schücker na poslední své schůzi a po takovém
výlovu německé domýšlivosti, na nejurážlivější
stupeň vyzývavosti napjatém, zvoní se zasez
Vídně na adventový zvonek nastávajícího smíru
mezi Čechy a Němci. Jenom snad proto, aby
pravdu podržela věštba tři neděle stará, že
osvědčený (!) moravský vzor stálého
výboru — mimochodem řečeno, na den 25. t. m.
v Brně svolaného — má býti také v Praze insta-
lován?! Či snad aby zachováno bylo „junctim“
moravského i českého narovnávání s Němci, již
po zmaru prvních moravských smiřovaček před
pověděné brněnským staročeským listem s tal
překvapující určitostí? Nuže, o to, aby se zmaři
pokus dosazení stálého výboru na zemském
sněmu království českého co nejdůkladnějí v po-
čátcích, kdyby k nim skutečně z konservativní
strany dojíti mělo, jest postaráno — včerejší
„Bohemií“, kteráž ujišťuje, že by se takový
návrh pro německou obstrukci na sněmu nedo-
stal ani ku projednání, neřku-li prý, aby se vy-
konaly volby takového stálého výboru! Nepo-
třebuje tudíž česká obstrukce za sebou spalovat
mosty sama, a veřejné mínění české, poplašené
zápachem smiřovaček, jejž svádějí různí pů-
vodcové jeden na druhého, může tedy z ne-
jedné příčiny přihlížeti ku příští věcí nejbliž-
ších s klidem, zračícím se v pevném, nezlomném
postavení českého poselstva, jehož vůdce, dr
Němec
Vídeň
Čechy
Brno
Praha
Nepa
Bohemia
22
article
Pacák, s příslušným sarkasmem a nikdy neselhá-
vající trefností označil v listě, sobě blízkém, nej-
novější a tak obnošený tric Körbrův s konferen
cemi, jakožto snahu, „odsunouti válečné vozy
do remise.“ Vynálezci válečných vozů, husité
ovšem remis pro své povozy neznali,, a jejich
potomci je stavěti nebudou. Jediná otázka zbývá
jak dlouho dá si český národ stále ohmatávati
hrdlo svými přáteli, rokojujícimi o tom, kde by se
nejsnáze podříznouti dalo?! To, kostí pronikající
broušení nože o německo-nacionální hrnec stává
už se pomalu nudným.
— Klub národní strany svobodomyslné
Členská schůze konati se bude dneso
půl 8. hod. večerní ve velkém sále Méšťansk
besedy pražské. Na jednacím pořadu jest
»Rozhovor o nutností opatřen
vhodných a důstojných místno st
pro obě vysoká učení česká.« Upo-
zorňujeme, že schůze tato jest schů z
členskou politického klubu, k níž
mimo pp. professory a členy klubu přístup mají
jen ti, komu klubem pozvání dodáno bylo.
Kdo by z takto pozvaných přál s
promluviti, nechť přihlásí se dne
mezi 5.—6. hod. odpol. v místnosti
Klubu národní strany svobodomyslné za účelem
ustanovení pořadu pp. řečníků. Schůze má z
účel uspíšiti rozhodnutí o opatření nezbytných
a důstojných místností pro obě vysoká učení
česká, aby nezůstalo při nynějším provisoriu.
— Osobní. U tabáční režie jmenování byli ad
junkti Alois Hlaváček u generálního ředitelstva
a Jan Hrázký v továrně v Ottakringu tajemníky
na svých místech a Alois Jungwirth ředilelem
továrny v Jáchymově.
Pacák
Hlaváček
Hrázký
Jungwirth
Jáchymov
23
article
— Úmrtí. Dne 16. ledna t. r. zemřela na Král.
Vinohradech slečna Marie Vycpálkova, dcera
p. Václava Vycpálka, dlouholetého ředitele kanceláře
vinohradského notáře pana Karla Czulíka. Pohřeb
koná se v úterý o 3. hodině odpolední z kostela
vinohradského.
— Čestné občanství. Obecní zastupitelstvo te-
línské usneslo se ve schůzi dne 26. prosince 1903
jmenovati pana Anton-ína Šulce, statkáře a
okresního starostu berounského čestným občanem
starobylé obce Tetína. Jmenování toto bylo vyzna-
menanému oznámeno deputací, již zúčastnili se sta-
rosta obce pan Jan Podubecký, obecní radní pp. Jos.
Klika a A. Novák a člen obecního výboru učitel p.
Los, kterýž vřelým oslovením vzpomenul zásluh
páně starostových o okres a obec a ujistil jej vdě-
kem obyvatelstva.
— Dary. Správní rada První česko-moravské
továrny na stroje odevzdala komisaři p. Roubalovi,
správci libeňského komisařství, obnos 150 korun na
lidovou kuchyni libeňskou.
— Archaeologický sbor musea král. českého za-
hájil činnost svou dne 30. prosince 1843 a začalr.
1854 vydávati »Památky archaeologické« jako orgán
sboru. Na oslavu 60tého výroči činnosti sboru a
zároveň na oslavu dokončení 50. roč. Památek ar-
chaeologiekých pořádá sbor archaeologický dne 23.
ledna t. r. o 5. hod. odpol. slavnostní sezení v sále
musejním. Program: 1. Proslov předsedy. 2. Historie
Archaeologického sboru a Památek archaeologických
přednese dr. Pič. 3. O vzniku a vývoji historického
oddělení v museu král. českého přednesou: dr. Č.
Zibrt, bibliotekář, V. Schulz, archivář, J. Smolik,
kustos sbírky numismatické, J. Koula, kustos sbírky
historické a národopisné, dr. Píč, kustos sbírky prae-
historické. 4. Co učiněno v Čechách za posledních
50 let na ocenění a zachránění památek uměleckých,
přednese E. Šittler.
Král
Vycpálkův
Vycpálek
Czulík
Anton
Šulc
Podubecký
Klik
A Novák
Los
Roubal
Zibrt
V Schulz
J Smolik
J Koula
doktor
Píč
E Šittler
Tetín
Čechy
obecní výbor učitel p
Archaeologický sbor muzeum král
Archaeologický sbor
muzeum král
24
article
— Po schůzi truhlářských dělníků. Projev za-
městnavatelů truhlářských o nynější podstatě ruchu
dělnictva toboto odvětví, zavdal dělníkům truhlář-
ským podnět k pořádání schůze včera dopoledne
v sále konviktském. Účastenství bylo velmi hojně.
Na schůzi učiněn projev proti zaměstnavatelům i proti
těm, kdož projev ten uveřejnili. Po ukončení schůze
ubírali se účastníci za zpěvu dělnických písní po
Ferdinandově třídě a Ovocnou ulicí na Václavské ná-
městí a pak do Jindřišské ulice, cestou projevy ne-
spokojenosti provolávajíce. Když ale u Bredovské ul.
dán byl povel k zatýkání každého, kdo by neupo-
slechl vyzvání k rozchodu, zástup odebral se k Ha-
vlíčkovu náměstí, kde se úplně rozešel. Na ulicíeh
bylo pohotově mnoho policistů. Pro vyzývání zá-
stupu k demonstracím byl zatčen 16letý učeňí Aleí
Walhin z čís. 227—1.
— Zatýkání žebráků. V pražském policejním ob-
vodu bylo v minulém týdnu zatčeno 85 osob pro
žebrolu.
— Z administrace obecních náplavek. Na všech
obecních náplavkách se dnes pracuje za příčinou
odvážení ledu.
— Neměli peněz na pálenku dva bratří z mokré
čtvrti, 32letý Čeněk Štolba a 34letý Karel Loudaa
proto se ohlíželi pilně po nějakém objektu, který by
jim vyplnil tuto citelnou mezeru v jejich potřebách.
Ubírali se v sobotu večer po Jakubském náměstí na
Smíchově a spatřili dvoukolový vozík před krámem
obchodníka p. Bedřicha Krupičky. Mrkli na sebe.
ti dva žízniví, porozuměli si a už vozík táhli k zá-
padnímu nádraží. »U anděla« zastavili a nabízeli
vozík ke koupi, ale dříve než se nalezl kupec, při-
kvapil policista a Štolbu s Londou zatkl. Vozík byl
vrácen majiteli. Po pálence toužili, ti dva žíznivi a
dostali se do separace na vodu.
Ferdinandův
Štolba
Loudaa
Krupička
Londa
Jindřišská
vlíčkovo náměstí
Jakubský náměstí
Smíchov
25
article
— První nehoda na velocipedu letos stala s
včera odpoledne na nároží Palackého třídy a Skré-
tovy ulice na Král. Vinohradech. Lázeňský zřízenec
Heřman Roubitschek, 49 roků starý a na Vinohradech
v čís. 653 bydlící, sjížděl do Skrétovy ulice a právě
na svahu zlomila se vidlice u předního kola. Jezdee
sletěl s takovou prudkostí s velocipedu na dlažbu,
že si vyrazil dva zuby a značně se poranil v obli-
čeji. Zkrvácený odvezen byl do všeobecně nemocnice
a po obvázání rány ponechán byl v domácím
ošetřování.
Král
Heřman Roubitschek
Palacký třída
Skrétův ulice
26
article
— Nešlěsti na železnici. Z Čes. Budějovic se
nám píše: Ve stanici Cmuntu v Dolních Rakousích
událo se v sobotu na kolejích neštěstí, jehož obětí
stali se dva dělníci. Krátce po příjezdu pražského
rychliku přejížděla roztřiďo vací lokomotiva z odboční
koleje na kolej hlavní, při čemž narazila na oddíl
čtyř železničních dělníků, pracujících na hlavní ko-
leji. Při tom byli dva dělníci, na zevnější straně ko-
lejí kopající, lehce zráněni, druzí dva však utrpěli
zranění velmi těžká, neboť byli přejeti. Jednomu
z nich, ženatému dělníku Zimelovi, byla levá ruka
v rameni utržena a lebeční kost roztříštěna. Nešťast-
ník vzdor strašným ranám svým ze země sám po-
vstal a z místa neštěstí se vzdálil. Druhý dělník,
jmenem Brandlner, jest zraněn smrtelně, maje roz-
máčknulý hrudní koš a roztrženou dutinu břišní.
Stav jeho prohlášen za beznadějný. Neštěstí událo
se vinou roztřiďovačů, kteří pracující dělníky neup-
zornili a ještě větší vina padá na strojvůdce Brettla,
který včasným zapísknutím lokomolivou mohl neštěstí
zabrániti. Oba těžce zranění dělníci dopraveni byli
do blízkého nádražního skladiště, kde jim poskyt-
nula byla p. drem. Strassem první lékařská pomo
a Zimlovi odňato roztříštěné rámě. Ihned na to byli
pak poledním vlakem oba nešťastníci dopraveni do
česko budějovické nemocnice, kamž doprovázel je p.
dr. Strass a několik jejich soudruhů. Neštěstí toto
bude míti dohru u soudu.
Brettl
Ziml
doktor
Strass
Čes . Budějovice
Cmunt
Dolní Rakousy
27
article
— Náhlé úmrtí. Včera v poledne na cestě z do-
mova k obědu zemřel v Sokolské třídě 72letý písai
v kanceláři Františkovy dráhy Ant. Hlásek, bydlící
v č. 9. v Táborské ulíci. Mrtvola byla převezena do
pathologického ústavu. — V Soukenické ul. č. 24.Il.
bydlící 58letá vdova po poštovním úřadníku paní
Terezie Schantnerová včera po 7. hod. večerní na
Poříčí byla stižena mdlobou. Kolemjdoucí odnesli ji
do blízkého hostince, kde vdova za chvíli zemřela.
Lékař pan dr. Pilař konstatoval, že mrtvice způso-
bila náhlou smrt a dal mrtvolu převézt do bytu.
— Usnul na kolejích. Vleké shromáždění obe-
censtva povstalo včera o 8. hodině večerní na Vá-
clavském náměstí před domem č. 53 proto, že tam
na kolejích ležel muž, který tak spokojeně chrápal,
jakoby ležěl v prachových peřinách. Dva motorové
vozy musily zastavit, aby spáč nebyl koly rozdrcen.
Trvalo dlouho, než spáč byl probuzen a na strážnici
policejní odvezen. Sotva udal, že se jmenuje Václav
Volkan, že je ze Žižkova č. 867 a už zase usnul,
Byl ponechán v separaci až do rána.
— Dopadený vojenský sběh. Zmínili jsme se, že
ve sklepě škol v Jungmannově třídě v Plzni zalčen
byl dne 5. ledna z Prahy uprchlý vojenský sběh
22letý Jindřich Procházka a že po dodání do nového
posádkového vězení z něho v noci na čtvrtek prchl.
Schantnerová
doktor
Pilař
Volkan
Žižkův
Procházka
soukenický ulice
Jungmannův třída
Plzeň
Praha
Františkův dráha
28
article
Sotva že se Procházka dostal na svobodu, vloupal se do
světnice, kterou obývali řezničtí pomocníci majitelky
řeznického závodu pí. Barthelmové v Komenského ul.a
odcizil z něho množství šatstva a obuvi. Do civilního
obleku se hned také převlékl a zanechal v bytě vo-
jenské střevíce, které jej prozradily. Celý den po-
tuloval se Procházka, po němž zavedeno úsilovné
pátrání, v okolí Plzně a když se večer vrátil do města.
byl po 10. hodině v noci v Husově třídě zatčen
policejním strážníkem. Procházka přiznal se k zmí-
něné krádeži a udal, že z vězení uprchl o 3. hodině
ranní. Po spáchané krádeži převlekl se do odcize-
ných šatů a svoje vojenské uschoval do sklepu domu
čís. 17 na Palackého náméstí. Procházka byl ještě
téže noci silnou vojenskou hlídkou odveden z rad-
nice do hlavních kasáren, kde byla mu dána
železa.
— Za učitele, professora a spisovatele vydával
se 29letý Frant. Kosik a s těmito tituly provozoval
podvody. Nejprve působil v Brně, kde vylákal mnoho
knih a byl odsouzen do žaláře na 6 měsíců a na 10
let, z Brna byl vypovězen. Potom přeložil své půso-
bení do Olomouce. Trafikantce Julii Pohlové namlu-
vil, že chce složit zkoušky a vylákal na ní 320 K.
Kavárníkovi p. Jindř. Leitnerovi v Olomouci způsobil
škodu 20 K, vrchnímu číšníku tamtéž K 9.54, od šva-
dleny Julie Pivodové v Olomouci vylákal 100 korun
předstíráním, že si chce zařídit kancelář, pak ještě
podvedl J. Dvořáka o 14 K, knihkupectví Hölzlovo o
30 K a knihkupectví Prombergrovo o 48 K. Kosík
z Olomouce odjel do Prahy a ubytoval se v Chlu-
mově ulici č. 18 na Žižkově a chtěl pokračovati v
svém šibalském působení. Včera byl však vypátrán
a k soudu dopraven.
Procházka
Husův
Palacký
František
Pohl
K Kavárník
Jindřichův
Leitner
Pivoda
J Dvořák
Hölzlův
Prombergrův
K Kosík
Komenský ulice
Plzeň
Brno
Olomouc
Praha
Chla
Žižkov