1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v ponděli dne 18. ledna 1904.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. lIsty
předplácí se
v Praze v adminislrael
na vniěsíe
sa čtrit leta . . . . 6 K —
s dvojí čonářke
na ivt leta . . . . 7 K oo
ve fHalkách: a K sot
na něske .
Peštow:
na mněsíe
na čtrrt kia . : . : 9 k o
s drojí záellkou
na měnl
na tvrt lta: : : I K aoi
Praha
5
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
Körbrovo jubileum.
Z Vídně, 18. ledna. Zejíra tomu budou
čtyři roky, co bylo jmenováno ministerstvo dra.
Körbra. Dnes jsou tomu čtyři roky co byl on
jmenován ministerským předsedou.
Některé listy již včera sobě pospíšily, ně
které dokonce — jako Ebenhochův linecký žurná
— již předevčírem si přivstaly oslavit
smutné toto jubileum. Myslíme, že
dr. Körber s dobrou by se byl potázal, kdyby
si byl předem veškeru oslavu zakázal. Nen
věru k ni příčiny. Neboť také pochlebníci jeho
v dnešních listech mohou toliko ukazovati na
okolnosti polehčující.
Jenom veselý dojem působí úvaha, již
uveřejňuje o jeho čtyřletí antisemitský oficiosu
»Neueste Nachrichten«. Spravedlivá
billance prý nade vši pochybu může konstatovat
přebytek »Nejzávažnější věcí jest, že Ra-
kousko za Körbra zase nabylo trochu sebevě-
domi naproti Uhrám. Dříve se myslilo, že nelze
zde vůbec Uhrám čeliti ani tenkráte, kdyby žá-
daly věci sebe nespravedlivější. Nyní se však
vl, že to je možno. Do celé správy dostal se
západoevropský jakýsi duch a ministerský před-
seda byrokraeii dává na srozuměnou, že žijeme
ve věku dvacátém a ne v první polovině deva-
tenáetého. A tak 4 roky Körbrovy summa
summarum jsou roky pokroku.«
»Reichswehr« pak neuměla vypočl-
tati nic jiného, než jednu položku positivní: že
nastalo v parlamentě ticho. Ovšem
dle tohoto listu hlavními vinniky, že dr. Körbe
politicky a parlamentně nevykonal nic, jsou
Čechové. Že jest v parlamentě ticho
je zásluhou Čechů: oni neprovozují svou ob
strukci známým sprostým a surovým
způsobem zářivé a povýšené kultury něme-
cké, nýbrž zachovávají důstojnost také v kraj
ním odporu proti nynějšímu ministerstvu a sy-
stému.
Körbrův
Ebenhochův
doktor
Körber
Körbe
Čecho
Vídeň
Uhry
Neueste Nachrichten
6
article
Nechceme nikterak drátem a na tomto
místě činiti úvahu, co dr- Körber vykonal a ne
vykonal. Stačí konstatovati, že nesplni
ani jediný ůkol, pro který byl po
volán: neprovedl česko-německou dohodu,
neskončil parlamentně rakousko-uherské vyrov
nání, nezjednal dělnost poslanecké sněmovny
To jsou tři passivní položky, proti kte
rým aktivní není žádná; neboť dráhu turskou
nikdo nebude počítat za prospěch. Dr. Körber
ve 4 letech hospodařil od pěti ke čtyřem.
Čechy, kteří byli již na linii, na kter
bylo možno dospět k dorozumění a způsobi
nápravu hříchu, spáchaného r. 1899, zatlači
ještě více do odboje, než byli před 4 roky.
Letošní pak rok čtvrtý jeho vlády znamenán
jest odchodem českého ministra, který jest vněj-
ším důkazem, že poměr vlády k Čechům stal
se takovým, že ani byrokrat dr. Rezek ne-
uznal již další trvání v úřadě za možné.
Körber
doktor
Čecho
Rezek
Čechy
poslanecký sněmovna
7
article
Vídeňská městská dráha.
Z Vídně, 18. ledna. Předevčírem byl uve-
řejrěn celkový výsledek přijmů a výdajů na ví
deňské městské dráze za rok 1903. Je vel m
nepříznivý. Přijalo se o 210 176 K měně
než roku 1902. Z toho plyne, že tato dráha,
na kterou bylo věnováno 10 mill. zl., je čím
dále passivnější. V rozpočtu na rok 1904 od
haduje ministr dr. Wittek schodek této dráhy
na 800.000 K. Včera bylo dáno vojenským lé-
kařům vyrozumění, že pozbývají výhod, jakýeh
požívali na této dráze.
Bylo podotčeno, že na této dráze pozbývaj
platnosti vůbec veškeré výhody.
Ministr železnic řekl kdysi jedné deputnei
vídeňské, že též on je velkým povozníkem a že
pracuje s deficitem.
Na městské vídeňské dráze s trvalým
A tu ještě Němci vyčitají, že Praze dána byl
státní subvence na úkoly, které koná
za stát, subvence, která je rozvržena na 10
let a jejíž roční částka je mnohem nepatrnější
než měla původně být. Na vídeňské městské
dráze se peníze vyhazují o knem.
Nová česká jednota ve Vídni.
Z Vídně, 17. ledna. V Savojském hötelu
v VI. okresu vídeňském konána byla dnes usta-
vující valná hromada jednoty »Máj« pro pěsto-
vání dramatického, pěveckého a hudebního umění
Wittek
Němec
Vídeň
Praha
8
article
ve Vídni. Zakladatelé nové jednoty, sociální
demokraté, zvali k ustavující schůzi všechny
kdož jednotě chtějí k dosažení ušlechtilých cílů
podati pomocnou ruku, kdož pracovati chtějí
k duchovnému povznášení českého dělnictva ve
Vídni žijícího. V této první schůzi přihlásilo s
145 členů činných a 6 zakládajících.
Redaktor Fr. Tomášek ukázul ve své
úvodní řeči na důležitost tohoto sdružení, jež
je povoláno, aby tříbilo umělecký vkus a aby
vyvolávalo potřebu uměleckých požitků u člen
stva, i volal k součinnosti všechny přátele
umění bez rozdílu stran.
Není žádného dle stran rozděleného umění
je jen jedno pro každého v národní společnosti
a proto všichni společně mu mohou sloužiti
Český dělník dosud ve Vídni neměl svého veli
kého střediska, dosavadní zábavy pořádány byly
porůznu v malých místnostech a malými pro
středky i přirozeně nemohly uspokojovati, jeli
kož po stránce umělecké mohly poskytovat jen
velmi málo. »Máj« klade si úkol veliký: združi
uměnímilovné české pracovníky k systematick
práci, jejíž metou je mimo jiné: stálé če
ské divadlo ve Vídni, »Máj« má své
sídlo ve Vídni, ale působnost jeho sahá po ce
lých Dolních Rakousích.
Zvýšit duchovnou úroveň, zvyšovat ji stále
a otevirat přístup ke všem ušlechtilým požitkům
duchovním je hlavním vodítkem nové jednoty
Německý dělník má ve Vídni steré výhody
příležilosti v tomto ohledu, české dělnictvo své-
pomocí chce si opatřiti prostředky, jimiž by
s dělnictvem německým mohlo udržeti na dráze
kulturního pokroku stejný krok. V ušlechtil
snaze této zasluhuje všestranné podpory českého
obyvatelstva vídeňského. Nesklamou-li naděje,
jež jsme si z dnešní schůze odnesli, budem
mít v létě již první českou arenu.
Tomášek
Vídeň
Francie
Dolní Rakousy
ský divadlo
9
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Makedonské reformy.
Z Cařihradu, 17. ledna. (C.-B.) Porta pro
testuje proti jmenování italského pomocník
vrchního velitele žandarmerie v makedonských
vilajelech. Namitá, že každá velmoc jenom jed
noho důstojníka dává a že tedy, ježto je vrchní
velitel Ital, italský pomocník zbytečným jest.
Z Cařihradu, 17. ledna. (C.-B.) Včera vy
dáno sultánské iradé ve příčině podepsání smlouvy
s generálem de Ceorgisem jakožto vrchnín
velitelem makedonského četnictva. Smlonva byla
již odeslána do Říma.
Z Caříhradu, 17. ledna. (C.-B.) Porta roze
slala včera opětně už požadovaný opi s in
strukcí, jež pro úřady makedonských vila-
jetů vydány byly ve příčině pravomoci a působ-
nosti civilních jednatelů vyslanectev spolčenýeh
velmoci.
Dánský král.
Z Gmundenu, 17. ledna. (C-B.) Dánsky
král Kristian odcestoval s věvodkyní. Cumber
landskou do Kodaně. Králův zdravotní stav je
docela uspokojivý.
Sarafov.
Z Říma, 17. ledna. (C.-B.) Boris Sara
fov odcestoval do Florencie.
Ze srbské diplomacie.
Z Bělehradu, 17. ledna. (C.-B.) Srbským
diplomatickým jednatelem v Sofii bude jme
nován dosavadní srbský generální konsul ve
Skoplji Michal Ristič a generálním konsulem
ve Skoplji ministerský tajemník Jovan Jova-
novič.
Protivládní meeting v Paříži.
Z Paříže, 16. ledna. (C.-B.) Dnes večer
konalo se tu shromáždění, jehož účelem bylo
protestovati proti vypovězení el-
saského poslance pro německý říšský
sněm p. Delsora. Shromáždění přijalo reso
luci, kterouž se protiklerikální politika vlády
odsuzuje a věrnosti Francouzů k Elsasu a Lo
trinsku vrouci výraz dává.
Ital
Ceorgis
Caříhrad
Kristian
Boris Sar
Ristič
Jov
Francouz
Cařihrad
Řím
Gmunden
Dánsko
Kodaň
Florencie
Bělehrad
Sofie
Paříž
10
article
Srbsko a Turecko.
Z Cařihradu, 16. ledna. (C.-B.) Srbské vy
slanectví podalo turecké vládě notu, ve kterés
stěžuje, že turecké pohraniční stráže nedovoluj
srbským železničným úřadníkům vstupovati ve
službě pohraničné stanice na turecké území
k čemuž přece dle smlouvy s Tureckem maj
právo.
Srbsko
Turecko
Cařihrad
11
article
NIi
NIi
Rusko a Japonsko.
Z Tokia, 17. ledna. (C.-B.) Zpráva »Reu
terovy kanceláře« z dobrého pramene ozna
muje: Japonsko obdrželo od ruské vlády sdě-
lení, že budou šetřena práva
privilegia, kterých moci svéh
času smlouvami s Čínou v Mandžu
sku nabyly, vyjma zahraničné kolonie,
s výhradou, že tato práva nebudou na
újmu příštímu postavení Ruska
v Mandžursku. Zde soudí se, že touto
výhradou celé ujištění ruské vlády praktické
ceny je zbaveno.
Z Tokia, 17. ledna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Místodržitel ruský Ale
xějev zabezpečil japonským obyvatelům Por
Arthuru pro případ války úplno
bezpečnost.
Z Paříže, 17. ledna. (C -B.) »Agence Ha
vase oznamuje ze Seulu: Přibylo sem 39 ná
mořních vojínů francouzského válečného kři
žáku »Pascal« na ochranu francouzského vy-
slanectva.
Z Nového Yorku, 16. ledna. (C.-B.) Pě
millionů dollarů japonského zlata byl
dovezeno v posledních 14 dnech do San Fran
ciska a další zlato jest ještě na cestě na za
placení dodávek potravin a nábojů.
Veškeré zlato bylo ihned sem odesláno.
Nepokoje v německé jihozápadní Africe.
Z Berlina, 17. ledna. (C.-B.) V Kielua
Wilhelmshafenu zmobilisováno bylo na císařův
rozkaz 250 námořních vojínů s příslušnými dů-
stojníky pro jihozápadní Afriku. Druhá divise
námořnická vypraví krom toho jeden oddíl se
čtyřmi strojovými děly. Mužstvo toto má od-
plouti na parníku severoněmeckého Lloydu dn
21. ledna z Wilhelmshafenu.
Arthur
Pascal
Lloyd
Rusko
Japonsko
Tokio
Čína
Mandžu
Mandžursko
Paříž
Nový York
San Fran
jihozápadní Afrika
Berlín
Reuterův
Kielua Wilhelmshafen
12
article
„Mezinárodní“ sjezd pro hygienu
školní.
(Příspěvek ke kapitole o politice a vědě.)
Rejtharský charakter národní povahy ně
mecké ukázal se zas jednou vůči nám Čechům
náramně zřetelně. Patrno, že Němci —
tenkráte je to výkvět národa — vědomě
úmyslně, kde mohou Čechy smelají s povrchu
země, kteréžto faktum od dotěravého nadbíhání
německé vědě odvráti konečně i některé našince
národně velmi vlažně. Širší kruhy nevědí do-
sud, oč běží. Vyložíme věc.
Z německé iniciativy dojde v Norimberce
k pořádání mezinárodního sje z du
pro školníhygiýnu. Věc je pozoru-
hodná a v záplavě lékařských sjezdů, jež čim
dále tím více pozbývají na významu, jistě dů-
ležitější, vzhledem k aktuálnosti snah, jež sjezd
chce urgovati (assanaci škol skrze uskutečnění
instituce školních lékařů atd.) a které knihou,
časopisem, papírovým dokumentem nelze tak
účinně podporovati, jako jednomyslným usne
šením mezinárodního sjezdu.
Za proteklorátu bavorského prince MUD
Ludvika Ferdinanda bude se v Norim berce oe
4. do 9, dubna 1904 konati I. mezinárodn
sjezd pro školní hygienu.
Za tím účelem jmenováno permanentn
mezinárodní komité z representantů školního
zdravotnietví, kteří vybráni (z némecké inicia-
tivy) z lůna všech (téměř) evropských národů
Nalezáme tu ruského, polského representania.
také bulharského a srbského, ba dokonce fin
ského a také dva řecké zástupce — avšak
žádného Čecha. Aby se zdálo, že z
kriterium vzata politická samostatnost, tedy země,
stát, říše, nikoli národnost, došlo povšimnutí
pořadatelstva i — Lucembursko (Theodor Witr
a dr. Klein), ale království české nikoli.
Čecho
Němec
Witr
doktor
Klein
Norimberk
Lucembursko
MUD Ludvik
13
article
Jak při té maximě dostali se však do perma-
nentního komitétu dr. Laitineu, professor hy-
gieny v Helsingforsu a prof. Bujwid z Kra
kova, když Finové a Poláci národní samoslat
nosti právě tak jako my nemají? Čtenář vid
nedůslednost, která je však, protože ze všech
národů evropských vypuštěni jen Čechové a Slo
váci, Slovinci, Chorvaté a Rusíní ze Slovanů
a z ostatních národností jen — Turci, kdežto
připuštěny všecky malé národnostil politicky samo-
statné i nesamostatné (Hollanďané, Finové, D-
nové, Norové, Švédové, Maďaři, Rumuni, Portu-
galci), jistě úmyslna a proto urážliva. Ani na
Japonce nezapomenuto, ačkoli jich školně-hygie-
nická literatura, je-li jaká, je v Evropě všude
naprosto neznáma, kdežto české práce školně-
hygienické (Záhoř, Růžička, Rychna atd.) citují
i německé odborné publikace, na př. Burger-
steina-Netolitzkého příruční kniha školní hygieny.
Za české korunní země figuruje v komitétu
jen prof. dr. Ferd. Hueppe, jako pracovník
hygienický jistě muž pilný, ale Němec, který
není ani v Čechách narozen, nýbrž je cizincem
(z Pomořan) a politicky nikoli nestranný. Tím
celá česká literatura, která je několikráte větš
a cennější, nežli příslušná literatura z pera v Če
chách bydlících Němců, s povrchu země sme-
tena a země česká má v mezinárodním sjezdu
jen německého represenlanta, p. professora ně
mecké university, k čemuž Čechové legitimnee
doktor
Laitineu
profesor
Bujwid
Fina
Polák
Čecho
Chorvat
Slovan
Turek
Noro
Švéda
Maďar
Rumun
Japonec
Růžička
Rychna
Burger
Ferd
Hueppe
Němec
Helsingfors
Evropa
Čechy
14
article
Aby se neřeklo, vyzval obstaravatel sjezdu
pro Čechy a Moravu, známý dr. T. Alt sch ul
i české kruhy bygienické k účastenstvi.
Fakulta, spolky lékařské a hygienické, ko
mora atd. sešly se, ustanovily delegáty a skon
stituovaly komitét po příkladu národních komi
tétů, jak při třech posledních mezinárodních
sjezdech lékařských fungovaly v Moskvě, Paříž
a Madridě. Za předsedu komitétu zvolen dr
Záhoř. Komilět se domáhal přirozeně toho
aby vedle delegace německé z Čech rovnomocná
a rovnoprávná česká delegace byla pořadatel
stvem uznána. Pletichy p. Altschula všal
dosáhly toho, že tento jistě spravedlivý požada
vek náš pořadatelstvem norimberským uznán
nebyl. Čechové měli vystupovati na sjezdu pod
aegidou dra. Altschula. Nikoho — menšího
Nehledě k tomu, že již první práce německého
pořadatelstva (korporace na provolání podepsané)
ignorovala Čechy a nehledě k tomu, že když
už německý organisační komitét neznal v Č
chách a na Moravě nikoho slavnějšího k obesílán
sjezdu a provedení přípravných prací, než pod-
prostředního »badatele«, frasovitého a mnoho
mluvného řečníka židovské národnosti, jenž nemá
jedině seriosni vědecké práce hygienické, jež by
se mohla rovnati hodnotou nejmenší z prae
české školy Kabrhelovy, že vedle hygienicko
statistického díla Záhořova je p. Altschulovo
dilettování v hygieně miň než »quantité něgli
geable«, jistě chtěl německý organisační výbor
norimberský jak volbou této osoby hygienického
nonvaleura, tak podřízením české vědecké práce
jeho aegidě nám Čechům dáti vědecký políček.
Ale to jsou ráuy, jež podle latinského rčen
vracejí se samy na toho, od koho pošly.
doktor
T Alt
Záhoř
Altschul
Čecho
Kabrhelův
Záhořův
Altschulův
Čechy
Morava
Moskva
Paříž
Madrid
Č chy
spolek lékařský a
15
article
Rozumí se, že české komité po těch zkuše-
nostech rozhodlo se zcela správně sjezd ne
obeslati. Na tom však po měm mínění nesm
zůstati. Pisatel této stati nebyl — prý nedopa
třením — ačkoli je také delegátem do komitétu
voleným, pozván do rozhodující schůze českého
komitétu i nemohl svoje mínění tlumočiti a za
stávati v komitétu. Navrhuje pak toto: O stavu
věci, strannickém, úmyslně Čechy na mezinárod
ním kolbišti vědy umlčujícím počínání norimber
ského pořadatelstva budiž bez odkladu — adresu-
jeme předsedovi českého komitélu dru. Záhořov-
— francouzsky psaným zaslánem, o jehož znění
nechť se komité ve schůzi nejbližší usnese, po
učeni všichni neněmečtí účastníci mezinárodního
sjezdu. Proklamace nechť upozorní neněmeck
členy permanentního komitétu na toto porušen
mezinárodního charakteru sjezdu a nechť je vy
zve, aby vynutili české národnosti její právo.
nebo sjezd neobeslali. Proklamace nechť se zašle
— podepsána nejpřednějšími českými muži vědy
lékařské — všem čelným neněmeckým lékařským
listům. Kdyby jen některé věc uveřejnily (a toho
při osobních známostech českých našinců v Pa-
říži, v Londýně, v Moskvě a Petrohradě, v Ko
dani, Krakově, ve Lvově, v Bělehradě, Sofii atd
atd. nebude nesnadno), dosti bude učiněno.
Čechy
Záhořov
Londýn
Moskva
Petrohrad
ko
Krakov
Lvov
Bělehrad
Sofie
16
article
Jen nespolknout urážku s tichou resignací.
Proti složení permanentního komitétu lze ostatně
všelicos namítati. Třebas školně-hygienická litera-
tura německá je bohatá, přece nelze omluviti
a jistě velikou neskromnost u pořadatele, jenž
má vždy hostu přednost dáti, prozrazuje, když
v tomto komitétu, z 50 členů se skládajícímu.
je Němců 16, tedy skoro třelina, Francouzové
jen 3 (jeden: prof. Proust, zatím zemřel)
Vlachové 3, Španělé 3 atd. Rád bych věděl,
jakou má školně hygienickou literaturu novořecké
písemnictví, jemuž se dostato dvou zástupeů.
Nezávidime žádné národnosti, ale tato křivda je
Němec
Francouz
Proust
Vlach
Španěl
18
article
V drobném prodejti
ranni číslo o sobě . . . za e
. . ua zh
odpoledui
Ve Glislkách za venkovs
ranní čílo. . . . . . . . 10
. . . . . . . 3h
odpoli edui
Inserát
platí ne hotově zapřel
Přečplacení a inserty přijíná sdmini
strace v Marianské ulici č. z
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna a ezpedice „ Národnich Lista-
Rukopdsy se novzaorj
List
Rukopdsa
19
article
příliš křiklavá, třeba od Němců nebylo lze nie
jiného čekati.
Jinak, z vědeckého stanoviska lze vskutk
litovati, že Němci jakožto pořadatelé sjezdu ne-
dovedli se ani při tomto kulturním díle povzněst
nad svoji nenávist k národu našemu, který se
nedá od nich pohltiti.
Němec
20
article
Manifestační schůze českých
řepařů,
Manifestační schůze českých
řepařů,
svolaná Ústřední Jednotou, místním jejím odborem
Spolkem hospodářským na včerejší dopoledne do za-
sedací síně okresního zastupitelstva v Brandýse n.
L., měla — právě tak, jako současná schůze novo-
benátecká — za účel, připomenouti povolaným or-
gánům opětně a s důrazem známě požadavky če-
ských pěstitelů řepy a protestovali proti jednání jak
vlády, tak i cukrovarů v olázce rayonové.
Schůzí četně navštívenou, na níž Ustřední Jed-
notu zastupoval okresní starosta českobrodský, pan
Novotný z Roztoklat, zahájil p. M a šek z Ostrova,
jenž uvítal srdečně shromážděné a představiv jim
přítomné hosty a delegáty, udělil slovo p. Novot-
nému, jehož pověřilo shromáždění funkcí před-
sednickou.
Pan Novotný tlumočil přítomným srdečný po-
zdrav řepařů kraje českobrodského a akcentoval pří-
činy, které zavdaly podnět k založení ústřední orga-
nisace českých řepařů. Bylo to odsouzení hodně po
čínání cukrovarů, které přímělo řepaře, sbromážděn
na předloňském sjezdu v Plodinové burse k usne-
sení, jímž protestováno s rozhořčením proti otrockému
jhu rayonu, pod nímž úpí čeští pěstitelé řepy a pro-
hlášeno, že příslušníci tohoto zemědělského oboru
všemi prostředky budou naléhati, by odstraněno bylo
konečně toto bezpráví a nespravedlnost.
Novotná
Brandýs
Ostrov
21
article
Usneseno tehda žalovati na ni veřejně, zejmena
klubům poslaneckým a vládě a zvolen k provedení
příslušných kroků komitét. Ten vykonal sice vše, c
mu bylo uloženo a také Ústřední jednota napjal
veškeré síly své, by toto příkoří, páchané na tak dů-
ležitém odvětví velkého stavu, bylo konečně už za-
mezeno. Sympatií získlali jsme — praví řečník —
na všech stranách, leč veškeré úsilí naše i poslanea
nemělo výsledku. Vinou vlády, která ve věci léto
nevykonala pranic, nalezáme se teď zase tam, kde
jsme tehdá byli. (Hlučný souhlas.) Jsou to poměry.
které musí roztrpčiti lid selský měrou nejvyšší.
Spása českého řepařstva spočívá jedině v důkladné
a moh tné organisaci, již representuje »Ústřední Jed-
nota« a která co nejůsilovněji budiž podporována.
Cukrovatník jeden po založení naší Jednoty varoval
nás, bychom nepodkopávali půdu cukrovarnickému
průmyslu a nezabíjeli tu slepičku, klerá nosí jestě
vajíčka. Naše Jednota — a prohlásil jsem to také
otevřeně onomu pánovi — nepodkopává snah prů-
myslu, naopak byl to vždy právě český rolník a naše
hospodářské spolky, které průmysl cukrovarnický
v dobách jeho tísně podporovaly do krajnosti a které
zajisté nedopustí ani na příště, by tento průmysl
pro zemědělství české zajistá důležitý snad upadl.
22
article
Čeho se však domaháme a co hájíme, jest naše právo
a spravedlivé naše požadavky. (Hlučný souhlas.)
Prohlašují jménem naší Jednoty, že byli jsme
vždy přátely cukrovarského průmyslu a že budeme
jimi také na dále. Chceme ruku v ruce poslupovati
s tímto průmyslem, leč podnět k této dohodě musí
vyjíti napřed se strany cukrovarníků, kteří nám
svého času odpověděli, že »mají jiné starosti než
s námi se zabývat«. Shoda ta musí však spočívati
na podkladu spravedlivém a bude jenom tehda mož-
nou, bude-li se s námi počítati nejenom v otázce
rayonové, nýbrž i v jiných otázkách na spravedlivém
základě. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Redaktor »Zemědělských Listů« pan Kolárský
úvodem k rozhovoru »O příštím prodeji cu-
krovky« podal shromážděným názorný přehled
vývoje cukerní otázky a podrobil zasloužené kritice
osudné chyby, jichž dopustila se vláda Körbrova jak
při úmluvách s ostatními státy, tak ústupky Mada-
rům, povolenými zejmena t. zv. surtaxou. V praxi
samotné zavedení surtaxy není síce ještě uzákoněno,
ale za rozháranosti nynější není vyloučeno, že do-
padne ve prospěch Maďarů, čímž ovšem protržena
bude celní a obchodní jednola a znásilněno Rakou-
sko a že Maďaři se surtaxou jíž počítají, patrnon
příklad z letáků, na nichž uvedeny jsou plnými
jmény firmy, které prodávají cukr rakouský, s vy-
zváním k boykotu. Za jiných poměrů bylo by se
pánům Maďarům odpovědělo tímže »poukazem« n
jejich mouku a dovoz jejich vůbec, byla by se už
dávno provedla potřebná očista a nebylo by bývalo
Kolárský
Maďar
Mada
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ve stravovně.
Napsal Jaroslav Hašek
Hašek
24
article
V oderské stravovně sešli se k večeru čtyř
vandráci. Nikdy se neviděli a snad nikdy víe ne
uvidí, ten půjde tam, ten onam, ale nezabýval
se tím nijak. Dosiačilo každému z nich, že ne
bude jist polévku a černý chléb sám.
Správce stravovací stanice, malý, polo slepý
muž, přijal od nich pracovní knížky a vytiskl
datum, neprohlížeje si nijak důkladně stránky
na předu, zdali mají právo zůstati přes noc v
stravovně.
Neptal se též nikoho, zda-li má povolení
k cestování, byl spokojen, že bude si moci za-
počílat do účtu za osm večeří, neboť měl zvláštn
systém, že počítal dvakrát tolik, co vydal.
Když přišlo pět strávníků, počítal, že jich
přišlo deset, když nepřišel nikdo, což se málo
kdy stávalo, napsal do účtu, který správně ode-
vzdával prvního každého měsíce na obecní úřad
že poskytl stravy třem.
Cestující tovaryši řádi sem chodili, ačkoli
strava byla zde bídná a celá stravovna měla pro
svou špínu odpuzující ráz. Chodili sem totiž
většinou tací, kteří neměli své knížky v pořádku.
zhotovovali povolení k cestování z kusu papíru,
na klerý vytiskl správce zdejší stravovny datum
25
article
pobytu stejně klidně jako na listy pracov
knížky, nacházející se v nejlepším pořádku.
Správce přinesl večeři a rozdal tenké kousky
chleba a bruče cosi o drahotě, odešel.
Polévka za chvíli zmizela a vandráci rozešl
se po městě za zaměstnáním, které vystihovala
slova, pronášená za dveřmi bytů, ve dveřích
krámů: „Chudý vandrovní, prosí poníženě,““ neb
„Smilujte se nad chudým cestujícím, který jde
pěšky po šest měsíců,“ dle toho, jak vyhlížel
osoba, která se objevila.
V řeznických krámech rikalo se, že vandrov-
ní jest řeznickým tovaryšem, v hostincích, že
jest číšníkem, u pekařů pekařem, třebas žadate
byl krejčím.
Podvečer jest nejpříhodnější doba. Každý
se obyčejně smíluje. Vandráci maji své taxy.
U řezníků dostane se pravidelně krejear, v ho-
stincích po dvou krejcařích, někdy i sklenk
piva, pekaři dávají housku nebo kus chleba
krejcar, mydláři dva krejcary a kožešníci, poně
vadž jich není tolik, dávají až pětník, ale nejvi
dostane se u zlatníků. Máte vidět, jakou radost
mají zlatníci, kdybyste k nim přišli: „Ponížen
prosím, chudý vandrovní, jsem vyučený zlat-
ník.“ Nejméně deset krejcarů, za to však obuv-
níci dávají po halíři.
Bylo již tma, když se vandráci vrátili do
stravovny. Kolik jsi sebral, kamaráde, ptal se
starý muž s obvázanou nohou vedle se zouva-
jíeího řeznického pomocníka.
26
article
„Třicet krejearů,“ řekl tázaný, sehovávaje
si pečlivě penize do boty, „nestojí to za řeč.
„Kde pak je čivrtý,“ tázal se někdo, kdy
již se natáhli pohodlně na špinavé slamníky
přikryli hrubou houní.
„Ach, kamarádi, ten je pod telegrafem,
řekl starý vandrák, „chytili ho na předměsti,
když žebral u pekaře. Byl to hodný kluk. Mii
než s korunou nikdy se večer nevrátil.
„Ty ho znáš?“ ptal se řezník, dokuruj
zbytek eigaretty.
„Jak bych ho neznal,“ řekl starý, žvýkaje
kousek doutníku. „Cestovali jsme spolu až
z Uher. Nikdy se nedal chytit. Když si vzpo-
menu, co kousků vyváděl a nic mu neudělali.
Jednou v Uhrách, bylo to v Komárně, šli jsme
kolem četnických kasáren. „Pojď starej, něco
smisnem,“ povídá, „jen chutě dovnitř.
Uhry
Komárno
27
article
„Frantíku,“ já na to, „což zde nevidíš
vorlíčka?“ „Jen pojď a nemel,“ povídá dál
Frantík. „Kluk byl v Uhrách jako doma, a ma-
ďarsky znal, jako když bičem mrská. Přijdem
tedy na chodbu a tam stráži něco povídá. Stráž
řekne: „dobrá!“ Už jsme v kuchyni. Tam řek
něco kuchaři a ke mně: „sedni si!“ Já jsem
si sed' a Frantík počne bourat kamna. Vypůjčí
si kladivko a jak tluče do kachlů, tak tluče. Chyt“
jsem ho za kabát a šeptám: „Frantíku, pro
Krista Pána, pamatuj se, dyť jseš krejčí a ne
kamnář. Frantík se na mne podíval a řek': „Tady
jsem kamnář ...
Frantík
Krist
Uhry
Stráž
28
article
„Kdybys nemluvil,“ ozval se řezník, „věsíš
nám bulika na nos. Budou vás pouštět do ka-
sáren mezi četníky dělat kamnáře. Ten tvůj ka-
marád je nlupák, když se dá chytit v Odrách.
„Hleďte, kamarádi,“ řekl starý, „jsem star
a mluvím pravdu, ať se propadnu, když, co jsem
povídal, není pravda. Ubohý kluk.
„Pořád nam nenařikej,“ bručel řezník, „vy
jste se k sobě hodili. Kluk hloupý jako novo
rozené štěně, dá se chytit v Odrách a ty starý
dědek, kulhavý, s obvázanou nohou. Vy jste a
pořídili ve světě.
„Kamarádi, když vám povídám, to byl kluk
až jedna radost. Vyžebral korunu denně při nej
menším, a když nešlo vyžebrat, vzali jsme si,co
se dalo,“ řekl starý.
„Také se vyznám, kde je o co se opřít,
řekl třelí, „ale že by takový dědek, jako jsi ty
dovedl něco ukrást...“ Třetí se dal do smíchu
„Jsem sedmdesát let na světě,“ odpovědě
muž se zavázanou nohou a . ..
„Kdybys byl ještě sedmdesát,“ řekl řezník
„tak ti nevěřím ani slova. Ty jsi asi něco ukrad
Máš nohu jako žok, pořád naříkáš. Kdo chee
krást, musí být čipernější. Učil jsem se řezní-
kem, ale řemeslo nevedu už deset let, deset le
vandruji, leceos jsem víděl, ale aby někdo tak
hle lhal, to jsem neviděl a neuvidím.
„Spi dědečku, ať na tebe nevstanu,“ řek
jemným, dobráckým hlasem třetí.
„Nepřej si nás, sice spíš na dvoře,“ doda
druhý, „zavři oči a nemluvl?
Máša
Odra
29
article
Všiehni se utišili. Starý muž jen chvílemi
naříkal. Zahaleni pod dekou, ustnali spokojeně,
ačkoliv nevěděli, jak zejtra se jim povede, kde
no najedí, kde přespí noc. Ze špinavého dvorku
vnikal do světnice rozbitými okny zápach ku-
chyňských odpadků. Spali. Tři usnuli a dva
ráno skoro současně se probudili. První z nich,
řezník, rozhledl se v ranním šeru kolem sebe
a víděl třetího, vynořujícího se z houně.
„Kde pak je starý,“ ozval se řezník.
„I hrome,“ řekl třetí, „ptáček už je vzhůru,
starý dědek, kdo by se nadál, že tak časně
vstane.
„To je zvláštní,“ řekl řezník, seskakujes
slamníku na lavici, kde si včera uložil boty
„Kde pak mám boty a kabát?“ vykřikl,
když zpozoroval, že boty a kabát zmizely. „Ne-
dal's je, kamaráde, někam?“
Třetí se usmál: „Co bych s nimi dělal, po
dívej se, mám své věci u stolu. I hrome, kam se
mně poděly moje shrnovačky a tlumok?“
„Snad je někam schoval ten dědek, ta le-
grace se mu nevyplatí,“ mluvil rozčileně řezník,
„kam šel, jen až přijde.“ Dědek nepřišel.
Starý muž kráčel zatím již po silnici z Ful-
neku, vykračuje si v řezníkových botách, maje
na zádech shrnovačky a v kapse třicet krejcarů,
které si řezník schoval do bot a kromě toho
dvacet krejearů, které stržil prodáním řezníkova
31
article
kabátu v koralně v Jestřábi.