ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 547e9090-7108-11dc-bea2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 62, person 73, org 7
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 18. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 18.
4 article
Na ranní n odpol. lIsty předplácí se v Praze v adminislrael na vniěsíe sa čtrit leta . . . . 6 K — s dvojí čonářke na ivt leta . . . . 7 K oo ve fHalkách: a K sot na něske . Peštow: na mněsíe na čtrrt kia . : . : 9 k o s drojí záellkou na měnl na tvrt lta: : : I K aoi
Praha
5 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“ Körbrovo jubileum. Z Vídně, 18. ledna. Zejíra tomu budou čtyři roky, co bylo jmenováno ministerstvo dra. Körbra. Dnes jsou tomu čtyři roky co byl on jmenován ministerským předsedou. Některé listy již včera sobě pospíšily, ně které dokonce — jako Ebenhochův linecký žurná — již předevčírem si přivstaly oslavit smutné toto jubileum. Myslíme, že dr. Körber s dobrou by se byl potázal, kdyby si byl předem veškeru oslavu zakázal. Nen věru k ni příčiny. Neboť také pochlebníci jeho v dnešních listech mohou toliko ukazovati na okolnosti polehčující. Jenom veselý dojem působí úvaha, již uveřejňuje o jeho čtyřletí antisemitský oficiosu »Neueste Nachrichten«. Spravedlivá billance prý nade vši pochybu může konstatovat přebytek »Nejzávažnější věcí jest, že Ra- kousko za Körbra zase nabylo trochu sebevě- domi naproti Uhrám. Dříve se myslilo, že nelze zde vůbec Uhrám čeliti ani tenkráte, kdyby žá- daly věci sebe nespravedlivější. Nyní se však vl, že to je možno. Do celé správy dostal se západoevropský jakýsi duch a ministerský před- seda byrokraeii dává na srozuměnou, že žijeme ve věku dvacátém a ne v první polovině deva- tenáetého. A tak 4 roky Körbrovy summa summarum jsou roky pokroku.« »Reichswehr« pak neuměla vypočl- tati nic jiného, než jednu položku positivní: že nastalo v parlamentě ticho. Ovšem dle tohoto listu hlavními vinniky, že dr. Körbe politicky a parlamentně nevykonal nic, jsou Čechové. Že jest v parlamentě ticho je zásluhou Čechů: oni neprovozují svou ob strukci známým sprostým a surovým způsobem zářivé a povýšené kultury něme- cké, nýbrž zachovávají důstojnost také v kraj ním odporu proti nynějšímu ministerstvu a sy- stému.
Körbrův Ebenhochův doktor Körber Körbe Čecho Vídeň Uhry Neueste Nachrichten
6 article
Nechceme nikterak drátem a na tomto místě činiti úvahu, co dr- Körber vykonal a ne vykonal. Stačí konstatovati, že nesplni ani jediný ůkol, pro který byl po volán: neprovedl česko-německou dohodu, neskončil parlamentně rakousko-uherské vyrov nání, nezjednal dělnost poslanecké sněmovny To jsou tři passivní položky, proti kte rým aktivní není žádná; neboť dráhu turskou nikdo nebude počítat za prospěch. Dr. Körber ve 4 letech hospodařil od pěti ke čtyřem. Čechy, kteří byli již na linii, na kter bylo možno dospět k dorozumění a způsobi nápravu hříchu, spáchaného r. 1899, zatlači ještě více do odboje, než byli před 4 roky. Letošní pak rok čtvrtý jeho vlády znamenán jest odchodem českého ministra, který jest vněj- ším důkazem, že poměr vlády k Čechům stal se takovým, že ani byrokrat dr. Rezek ne- uznal již další trvání v úřadě za možné.
Körber doktor Čecho Rezek Čechy poslanecký sněmovna
7 article
Vídeňská městská dráha. Z Vídně, 18. ledna. Předevčírem byl uve- řejrěn celkový výsledek přijmů a výdajů na ví deňské městské dráze za rok 1903. Je vel m nepříznivý. Přijalo se o 210 176 K měně než roku 1902. Z toho plyne, že tato dráha, na kterou bylo věnováno 10 mill. zl., je čím dále passivnější. V rozpočtu na rok 1904 od haduje ministr dr. Wittek schodek této dráhy na 800.000 K. Včera bylo dáno vojenským lé- kařům vyrozumění, že pozbývají výhod, jakýeh požívali na této dráze. Bylo podotčeno, že na této dráze pozbývaj platnosti vůbec veškeré výhody. Ministr železnic řekl kdysi jedné deputnei vídeňské, že též on je velkým povozníkem a že pracuje s deficitem. Na městské vídeňské dráze s trvalým A tu ještě Němci vyčitají, že Praze dána byl státní subvence na úkoly, které koná za stát, subvence, která je rozvržena na 10 let a jejíž roční částka je mnohem nepatrnější než měla původně být. Na vídeňské městské dráze se peníze vyhazují o knem. Nová česká jednota ve Vídni. Z Vídně, 17. ledna. V Savojském hötelu v VI. okresu vídeňském konána byla dnes usta- vující valná hromada jednoty »Máj« pro pěsto- vání dramatického, pěveckého a hudebního umění
Wittek Němec Vídeň Praha
8 article
ve Vídni. Zakladatelé nové jednoty, sociální demokraté, zvali k ustavující schůzi všechny kdož jednotě chtějí k dosažení ušlechtilých cílů podati pomocnou ruku, kdož pracovati chtějí k duchovnému povznášení českého dělnictva ve Vídni žijícího. V této první schůzi přihlásilo s 145 členů činných a 6 zakládajících. Redaktor Fr. Tomášek ukázul ve své úvodní řeči na důležitost tohoto sdružení, jež je povoláno, aby tříbilo umělecký vkus a aby vyvolávalo potřebu uměleckých požitků u člen stva, i volal k součinnosti všechny přátele umění bez rozdílu stran. Není žádného dle stran rozděleného umění je jen jedno pro každého v národní společnosti a proto všichni společně mu mohou sloužiti Český dělník dosud ve Vídni neměl svého veli kého střediska, dosavadní zábavy pořádány byly porůznu v malých místnostech a malými pro středky i přirozeně nemohly uspokojovati, jeli kož po stránce umělecké mohly poskytovat jen velmi málo. »Máj« klade si úkol veliký: združi uměnímilovné české pracovníky k systematick práci, jejíž metou je mimo jiné: stálé če ské divadlo ve Vídni, »Máj« má své sídlo ve Vídni, ale působnost jeho sahá po ce lých Dolních Rakousích. Zvýšit duchovnou úroveň, zvyšovat ji stále a otevirat přístup ke všem ušlechtilým požitkům duchovním je hlavním vodítkem nové jednoty Německý dělník má ve Vídni steré výhody příležilosti v tomto ohledu, české dělnictvo své- pomocí chce si opatřiti prostředky, jimiž by s dělnictvem německým mohlo udržeti na dráze kulturního pokroku stejný krok. V ušlechtil snaze této zasluhuje všestranné podpory českého obyvatelstva vídeňského. Nesklamou-li naděje, jež jsme si z dnešní schůze odnesli, budem mít v létě již první českou arenu.
Tomášek Vídeň Francie Dolní Rakousy ský divadlo
9 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Makedonské reformy. Z Cařihradu, 17. ledna. (C.-B.) Porta pro testuje proti jmenování italského pomocník vrchního velitele žandarmerie v makedonských vilajelech. Namitá, že každá velmoc jenom jed noho důstojníka dává a že tedy, ježto je vrchní velitel Ital, italský pomocník zbytečným jest. Z Cařihradu, 17. ledna. (C.-B.) Včera vy dáno sultánské iradé ve příčině podepsání smlouvy s generálem de Ceorgisem jakožto vrchnín velitelem makedonského četnictva. Smlonva byla již odeslána do Říma. Z Caříhradu, 17. ledna. (C.-B.) Porta roze slala včera opětně už požadovaný opi s in strukcí, jež pro úřady makedonských vila- jetů vydány byly ve příčině pravomoci a působ- nosti civilních jednatelů vyslanectev spolčenýeh velmoci. Dánský král. Z Gmundenu, 17. ledna. (C-B.) Dánsky král Kristian odcestoval s věvodkyní. Cumber landskou do Kodaně. Králův zdravotní stav je docela uspokojivý. Sarafov. Z Říma, 17. ledna. (C.-B.) Boris Sara fov odcestoval do Florencie. Ze srbské diplomacie. Z Bělehradu, 17. ledna. (C.-B.) Srbským diplomatickým jednatelem v Sofii bude jme nován dosavadní srbský generální konsul ve Skoplji Michal Ristič a generálním konsulem ve Skoplji ministerský tajemník Jovan Jova- novič. Protivládní meeting v Paříži. Z Paříže, 16. ledna. (C.-B.) Dnes večer konalo se tu shromáždění, jehož účelem bylo protestovati proti vypovězení el- saského poslance pro německý říšský sněm p. Delsora. Shromáždění přijalo reso luci, kterouž se protiklerikální politika vlády odsuzuje a věrnosti Francouzů k Elsasu a Lo trinsku vrouci výraz dává.
Ital Ceorgis Caříhrad Kristian Boris Sar Ristič Jov Francouz Cařihrad Řím Gmunden Dánsko Kodaň Florencie Bělehrad Sofie Paříž
10 article
Srbsko a Turecko. Z Cařihradu, 16. ledna. (C.-B.) Srbské vy slanectví podalo turecké vládě notu, ve kterés stěžuje, že turecké pohraniční stráže nedovoluj srbským železničným úřadníkům vstupovati ve službě pohraničné stanice na turecké území k čemuž přece dle smlouvy s Tureckem maj právo.
Srbsko Turecko Cařihrad
11 article NIi
NIi Rusko a Japonsko. Z Tokia, 17. ledna. (C.-B.) Zpráva »Reu terovy kanceláře« z dobrého pramene ozna muje: Japonsko obdrželo od ruské vlády sdě- lení, že budou šetřena práva privilegia, kterých moci svéh času smlouvami s Čínou v Mandžu sku nabyly, vyjma zahraničné kolonie, s výhradou, že tato práva nebudou na újmu příštímu postavení Ruska v Mandžursku. Zde soudí se, že touto výhradou celé ujištění ruské vlády praktické ceny je zbaveno. Z Tokia, 17. ledna. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Místodržitel ruský Ale xějev zabezpečil japonským obyvatelům Por Arthuru pro případ války úplno bezpečnost. Z Paříže, 17. ledna. (C -B.) »Agence Ha vase oznamuje ze Seulu: Přibylo sem 39 ná mořních vojínů francouzského válečného kři žáku »Pascal« na ochranu francouzského vy- slanectva. Z Nového Yorku, 16. ledna. (C.-B.) Pě millionů dollarů japonského zlata byl dovezeno v posledních 14 dnech do San Fran ciska a další zlato jest ještě na cestě na za placení dodávek potravin a nábojů. Veškeré zlato bylo ihned sem odesláno. Nepokoje v německé jihozápadní Africe. Z Berlina, 17. ledna. (C.-B.) V Kielua Wilhelmshafenu zmobilisováno bylo na císařův rozkaz 250 námořních vojínů s příslušnými dů- stojníky pro jihozápadní Afriku. Druhá divise námořnická vypraví krom toho jeden oddíl se čtyřmi strojovými děly. Mužstvo toto má od- plouti na parníku severoněmeckého Lloydu dn 21. ledna z Wilhelmshafenu.
Arthur Pascal Lloyd Rusko Japonsko Tokio Čína Mandžu Mandžursko Paříž Nový York San Fran jihozápadní Afrika Berlín Reuterův Kielua Wilhelmshafen
12 article
„Mezinárodní“ sjezd pro hygienu školní. (Příspěvek ke kapitole o politice a vědě.) Rejtharský charakter národní povahy ně mecké ukázal se zas jednou vůči nám Čechům náramně zřetelně. Patrno, že Němci — tenkráte je to výkvět národa — vědomě úmyslně, kde mohou Čechy smelají s povrchu země, kteréžto faktum od dotěravého nadbíhání německé vědě odvráti konečně i některé našince národně velmi vlažně. Širší kruhy nevědí do- sud, oč běží. Vyložíme věc. Z německé iniciativy dojde v Norimberce k pořádání mezinárodního sje z du pro školníhygiýnu. Věc je pozoru- hodná a v záplavě lékařských sjezdů, jež čim dále tím více pozbývají na významu, jistě dů- ležitější, vzhledem k aktuálnosti snah, jež sjezd chce urgovati (assanaci škol skrze uskutečnění instituce školních lékařů atd.) a které knihou, časopisem, papírovým dokumentem nelze tak účinně podporovati, jako jednomyslným usne šením mezinárodního sjezdu. Za proteklorátu bavorského prince MUD Ludvika Ferdinanda bude se v Norim berce oe 4. do 9, dubna 1904 konati I. mezinárodn sjezd pro školní hygienu. Za tím účelem jmenováno permanentn mezinárodní komité z representantů školního zdravotnietví, kteří vybráni (z némecké inicia- tivy) z lůna všech (téměř) evropských národů Nalezáme tu ruského, polského representania. také bulharského a srbského, ba dokonce fin ského a také dva řecké zástupce — avšak žádného Čecha. Aby se zdálo, že z kriterium vzata politická samostatnost, tedy země, stát, říše, nikoli národnost, došlo povšimnutí pořadatelstva i — Lucembursko (Theodor Witr a dr. Klein), ale království české nikoli.
Čecho Němec Witr doktor Klein Norimberk Lucembursko MUD Ludvik
13 article
Jak při té maximě dostali se však do perma- nentního komitétu dr. Laitineu, professor hy- gieny v Helsingforsu a prof. Bujwid z Kra kova, když Finové a Poláci národní samoslat nosti právě tak jako my nemají? Čtenář vid nedůslednost, která je však, protože ze všech národů evropských vypuštěni jen Čechové a Slo váci, Slovinci, Chorvaté a Rusíní ze Slovanů a z ostatních národností jen — Turci, kdežto připuštěny všecky malé národnostil politicky samo- statné i nesamostatné (Hollanďané, Finové, D- nové, Norové, Švédové, Maďaři, Rumuni, Portu- galci), jistě úmyslna a proto urážliva. Ani na Japonce nezapomenuto, ačkoli jich školně-hygie- nická literatura, je-li jaká, je v Evropě všude naprosto neznáma, kdežto české práce školně- hygienické (Záhoř, Růžička, Rychna atd.) citují i německé odborné publikace, na př. Burger- steina-Netolitzkého příruční kniha školní hygieny. Za české korunní země figuruje v komitétu jen prof. dr. Ferd. Hueppe, jako pracovník hygienický jistě muž pilný, ale Němec, který není ani v Čechách narozen, nýbrž je cizincem (z Pomořan) a politicky nikoli nestranný. Tím celá česká literatura, která je několikráte větš a cennější, nežli příslušná literatura z pera v Če chách bydlících Němců, s povrchu země sme- tena a země česká má v mezinárodním sjezdu jen německého represenlanta, p. professora ně mecké university, k čemuž Čechové legitimnee
doktor Laitineu profesor Bujwid Fina Polák Čecho Chorvat Slovan Turek Noro Švéda Maďar Rumun Japonec Růžička Rychna Burger Ferd Hueppe Němec Helsingfors Evropa Čechy
14 article
Aby se neřeklo, vyzval obstaravatel sjezdu pro Čechy a Moravu, známý dr. T. Alt sch ul i české kruhy bygienické k účastenstvi. Fakulta, spolky lékařské a hygienické, ko mora atd. sešly se, ustanovily delegáty a skon stituovaly komitét po příkladu národních komi tétů, jak při třech posledních mezinárodních sjezdech lékařských fungovaly v Moskvě, Paříž a Madridě. Za předsedu komitétu zvolen dr Záhoř. Komilět se domáhal přirozeně toho aby vedle delegace německé z Čech rovnomocná a rovnoprávná česká delegace byla pořadatel stvem uznána. Pletichy p. Altschula všal dosáhly toho, že tento jistě spravedlivý požada vek náš pořadatelstvem norimberským uznán nebyl. Čechové měli vystupovati na sjezdu pod aegidou dra. Altschula. Nikoho — menšího Nehledě k tomu, že již první práce německého pořadatelstva (korporace na provolání podepsané) ignorovala Čechy a nehledě k tomu, že když už německý organisační komitét neznal v Č chách a na Moravě nikoho slavnějšího k obesílán sjezdu a provedení přípravných prací, než pod- prostředního »badatele«, frasovitého a mnoho mluvného řečníka židovské národnosti, jenž nemá jedině seriosni vědecké práce hygienické, jež by se mohla rovnati hodnotou nejmenší z prae české školy Kabrhelovy, že vedle hygienicko statistického díla Záhořova je p. Altschulovo dilettování v hygieně miň než »quantité něgli geable«, jistě chtěl německý organisační výbor norimberský jak volbou této osoby hygienického nonvaleura, tak podřízením české vědecké práce jeho aegidě nám Čechům dáti vědecký políček. Ale to jsou ráuy, jež podle latinského rčen vracejí se samy na toho, od koho pošly.
doktor T Alt Záhoř Altschul Čecho Kabrhelův Záhořův Altschulův Čechy Morava Moskva Paříž Madrid Č chy spolek lékařský a
15 article
Rozumí se, že české komité po těch zkuše- nostech rozhodlo se zcela správně sjezd ne obeslati. Na tom však po měm mínění nesm zůstati. Pisatel této stati nebyl — prý nedopa třením — ačkoli je také delegátem do komitétu voleným, pozván do rozhodující schůze českého komitétu i nemohl svoje mínění tlumočiti a za stávati v komitétu. Navrhuje pak toto: O stavu věci, strannickém, úmyslně Čechy na mezinárod ním kolbišti vědy umlčujícím počínání norimber ského pořadatelstva budiž bez odkladu — adresu- jeme předsedovi českého komitélu dru. Záhořov- — francouzsky psaným zaslánem, o jehož znění nechť se komité ve schůzi nejbližší usnese, po učeni všichni neněmečtí účastníci mezinárodního sjezdu. Proklamace nechť upozorní neněmeck členy permanentního komitétu na toto porušen mezinárodního charakteru sjezdu a nechť je vy zve, aby vynutili české národnosti její právo. nebo sjezd neobeslali. Proklamace nechť se zašle — podepsána nejpřednějšími českými muži vědy lékařské — všem čelným neněmeckým lékařským listům. Kdyby jen některé věc uveřejnily (a toho při osobních známostech českých našinců v Pa- říži, v Londýně, v Moskvě a Petrohradě, v Ko dani, Krakově, ve Lvově, v Bělehradě, Sofii atd atd. nebude nesnadno), dosti bude učiněno.
Čechy Záhořov Londýn Moskva Petrohrad ko Krakov Lvov Bělehrad Sofie
16 article
Jen nespolknout urážku s tichou resignací. Proti složení permanentního komitétu lze ostatně všelicos namítati. Třebas školně-hygienická litera- tura německá je bohatá, přece nelze omluviti a jistě velikou neskromnost u pořadatele, jenž má vždy hostu přednost dáti, prozrazuje, když v tomto komitétu, z 50 členů se skládajícímu. je Němců 16, tedy skoro třelina, Francouzové jen 3 (jeden: prof. Proust, zatím zemřel) Vlachové 3, Španělé 3 atd. Rád bych věděl, jakou má školně hygienickou literaturu novořecké písemnictví, jemuž se dostato dvou zástupeů. Nezávidime žádné národnosti, ale tato křivda je
Němec Francouz Proust Vlach Španěl
18 article
V drobném prodejti ranni číslo o sobě . . . za e . . ua zh odpoledui Ve Glislkách za venkovs ranní čílo. . . . . . . . 10 . . . . . . . 3h odpoli edui Inserát platí ne hotově zapřel Přečplacení a inserty přijíná sdmini strace v Marianské ulici č. z Tam nacházejí se též redakce tiskárna a ezpedice „ Národnich Lista- Rukopdsy se novzaorj
List Rukopdsa
19 article
příliš křiklavá, třeba od Němců nebylo lze nie jiného čekati. Jinak, z vědeckého stanoviska lze vskutk litovati, že Němci jakožto pořadatelé sjezdu ne- dovedli se ani při tomto kulturním díle povzněst nad svoji nenávist k národu našemu, který se nedá od nich pohltiti.
Němec
20 article Manifestační schůze českých řepařů,
Manifestační schůze českých řepařů, svolaná Ústřední Jednotou, místním jejím odborem Spolkem hospodářským na včerejší dopoledne do za- sedací síně okresního zastupitelstva v Brandýse n. L., měla — právě tak, jako současná schůze novo- benátecká — za účel, připomenouti povolaným or- gánům opětně a s důrazem známě požadavky če- ských pěstitelů řepy a protestovali proti jednání jak vlády, tak i cukrovarů v olázce rayonové. Schůzí četně navštívenou, na níž Ustřední Jed- notu zastupoval okresní starosta českobrodský, pan Novotný z Roztoklat, zahájil p. M a šek z Ostrova, jenž uvítal srdečně shromážděné a představiv jim přítomné hosty a delegáty, udělil slovo p. Novot- nému, jehož pověřilo shromáždění funkcí před- sednickou. Pan Novotný tlumočil přítomným srdečný po- zdrav řepařů kraje českobrodského a akcentoval pří- činy, které zavdaly podnět k založení ústřední orga- nisace českých řepařů. Bylo to odsouzení hodně po čínání cukrovarů, které přímělo řepaře, sbromážděn na předloňském sjezdu v Plodinové burse k usne- sení, jímž protestováno s rozhořčením proti otrockému jhu rayonu, pod nímž úpí čeští pěstitelé řepy a pro- hlášeno, že příslušníci tohoto zemědělského oboru všemi prostředky budou naléhati, by odstraněno bylo konečně toto bezpráví a nespravedlnost.
Novotná Brandýs Ostrov
21 article
Usneseno tehda žalovati na ni veřejně, zejmena klubům poslaneckým a vládě a zvolen k provedení příslušných kroků komitét. Ten vykonal sice vše, c mu bylo uloženo a také Ústřední jednota napjal veškeré síly své, by toto příkoří, páchané na tak dů- ležitém odvětví velkého stavu, bylo konečně už za- mezeno. Sympatií získlali jsme — praví řečník — na všech stranách, leč veškeré úsilí naše i poslanea nemělo výsledku. Vinou vlády, která ve věci léto nevykonala pranic, nalezáme se teď zase tam, kde jsme tehdá byli. (Hlučný souhlas.) Jsou to poměry. které musí roztrpčiti lid selský měrou nejvyšší. Spása českého řepařstva spočívá jedině v důkladné a moh tné organisaci, již representuje »Ústřední Jed- nota« a která co nejůsilovněji budiž podporována. Cukrovatník jeden po založení naší Jednoty varoval nás, bychom nepodkopávali půdu cukrovarnickému průmyslu a nezabíjeli tu slepičku, klerá nosí jestě vajíčka. Naše Jednota — a prohlásil jsem to také otevřeně onomu pánovi — nepodkopává snah prů- myslu, naopak byl to vždy právě český rolník a naše hospodářské spolky, které průmysl cukrovarnický v dobách jeho tísně podporovaly do krajnosti a které zajisté nedopustí ani na příště, by tento průmysl pro zemědělství české zajistá důležitý snad upadl.
22 article
Čeho se však domaháme a co hájíme, jest naše právo a spravedlivé naše požadavky. (Hlučný souhlas.) Prohlašují jménem naší Jednoty, že byli jsme vždy přátely cukrovarského průmyslu a že budeme jimi také na dále. Chceme ruku v ruce poslupovati s tímto průmyslem, leč podnět k této dohodě musí vyjíti napřed se strany cukrovarníků, kteří nám svého času odpověděli, že »mají jiné starosti než s námi se zabývat«. Shoda ta musí však spočívati na podkladu spravedlivém a bude jenom tehda mož- nou, bude-li se s námi počítati nejenom v otázce rayonové, nýbrž i v jiných otázkách na spravedlivém základě. (Hlučná pochvala a potlesk.) Redaktor »Zemědělských Listů« pan Kolárský úvodem k rozhovoru »O příštím prodeji cu- krovky« podal shromážděným názorný přehled vývoje cukerní otázky a podrobil zasloužené kritice osudné chyby, jichž dopustila se vláda Körbrova jak při úmluvách s ostatními státy, tak ústupky Mada- rům, povolenými zejmena t. zv. surtaxou. V praxi samotné zavedení surtaxy není síce ještě uzákoněno, ale za rozháranosti nynější není vyloučeno, že do- padne ve prospěch Maďarů, čímž ovšem protržena bude celní a obchodní jednola a znásilněno Rakou- sko a že Maďaři se surtaxou jíž počítají, patrnon příklad z letáků, na nichž uvedeny jsou plnými jmény firmy, které prodávají cukr rakouský, s vy- zváním k boykotu. Za jiných poměrů bylo by se pánům Maďarům odpovědělo tímže »poukazem« n jejich mouku a dovoz jejich vůbec, byla by se už dávno provedla potřebná očista a nebylo by bývalo
Kolárský Maďar Mada
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ve stravovně. Napsal Jaroslav Hašek
Hašek
24 article
V oderské stravovně sešli se k večeru čtyř vandráci. Nikdy se neviděli a snad nikdy víe ne uvidí, ten půjde tam, ten onam, ale nezabýval se tím nijak. Dosiačilo každému z nich, že ne bude jist polévku a černý chléb sám. Správce stravovací stanice, malý, polo slepý muž, přijal od nich pracovní knížky a vytiskl datum, neprohlížeje si nijak důkladně stránky na předu, zdali mají právo zůstati přes noc v stravovně. Neptal se též nikoho, zda-li má povolení k cestování, byl spokojen, že bude si moci za- počílat do účtu za osm večeří, neboť měl zvláštn systém, že počítal dvakrát tolik, co vydal. Když přišlo pět strávníků, počítal, že jich přišlo deset, když nepřišel nikdo, což se málo kdy stávalo, napsal do účtu, který správně ode- vzdával prvního každého měsíce na obecní úřad že poskytl stravy třem. Cestující tovaryši řádi sem chodili, ačkoli strava byla zde bídná a celá stravovna měla pro svou špínu odpuzující ráz. Chodili sem totiž většinou tací, kteří neměli své knížky v pořádku. zhotovovali povolení k cestování z kusu papíru, na klerý vytiskl správce zdejší stravovny datum
25 article
pobytu stejně klidně jako na listy pracov knížky, nacházející se v nejlepším pořádku. Správce přinesl večeři a rozdal tenké kousky chleba a bruče cosi o drahotě, odešel. Polévka za chvíli zmizela a vandráci rozešl se po městě za zaměstnáním, které vystihovala slova, pronášená za dveřmi bytů, ve dveřích krámů: „Chudý vandrovní, prosí poníženě,““ neb „Smilujte se nad chudým cestujícím, který jde pěšky po šest měsíců,“ dle toho, jak vyhlížel osoba, která se objevila. V řeznických krámech rikalo se, že vandrov- ní jest řeznickým tovaryšem, v hostincích, že jest číšníkem, u pekařů pekařem, třebas žadate byl krejčím. Podvečer jest nejpříhodnější doba. Každý se obyčejně smíluje. Vandráci maji své taxy. U řezníků dostane se pravidelně krejear, v ho- stincích po dvou krejcařích, někdy i sklenk piva, pekaři dávají housku nebo kus chleba krejcar, mydláři dva krejcary a kožešníci, poně vadž jich není tolik, dávají až pětník, ale nejvi dostane se u zlatníků. Máte vidět, jakou radost mají zlatníci, kdybyste k nim přišli: „Ponížen prosím, chudý vandrovní, jsem vyučený zlat- ník.“ Nejméně deset krejcarů, za to však obuv- níci dávají po halíři. Bylo již tma, když se vandráci vrátili do stravovny. Kolik jsi sebral, kamaráde, ptal se starý muž s obvázanou nohou vedle se zouva- jíeího řeznického pomocníka.
26 article
„Třicet krejearů,“ řekl tázaný, sehovávaje si pečlivě penize do boty, „nestojí to za řeč. „Kde pak je čivrtý,“ tázal se někdo, kdy již se natáhli pohodlně na špinavé slamníky přikryli hrubou houní. „Ach, kamarádi, ten je pod telegrafem, řekl starý vandrák, „chytili ho na předměsti, když žebral u pekaře. Byl to hodný kluk. Mii než s korunou nikdy se večer nevrátil. „Ty ho znáš?“ ptal se řezník, dokuruj zbytek eigaretty. „Jak bych ho neznal,“ řekl starý, žvýkaje kousek doutníku. „Cestovali jsme spolu až z Uher. Nikdy se nedal chytit. Když si vzpo- menu, co kousků vyváděl a nic mu neudělali. Jednou v Uhrách, bylo to v Komárně, šli jsme kolem četnických kasáren. „Pojď starej, něco smisnem,“ povídá, „jen chutě dovnitř.
Uhry Komárno
27 article
„Frantíku,“ já na to, „což zde nevidíš vorlíčka?“ „Jen pojď a nemel,“ povídá dál Frantík. „Kluk byl v Uhrách jako doma, a ma- ďarsky znal, jako když bičem mrská. Přijdem tedy na chodbu a tam stráži něco povídá. Stráž řekne: „dobrá!“ Už jsme v kuchyni. Tam řek něco kuchaři a ke mně: „sedni si!“ Já jsem si sed' a Frantík počne bourat kamna. Vypůjčí si kladivko a jak tluče do kachlů, tak tluče. Chyt“ jsem ho za kabát a šeptám: „Frantíku, pro Krista Pána, pamatuj se, dyť jseš krejčí a ne kamnář. Frantík se na mne podíval a řek': „Tady jsem kamnář ...
Frantík Krist Uhry Stráž
28 article
„Kdybys nemluvil,“ ozval se řezník, „věsíš nám bulika na nos. Budou vás pouštět do ka- sáren mezi četníky dělat kamnáře. Ten tvůj ka- marád je nlupák, když se dá chytit v Odrách. „Hleďte, kamarádi,“ řekl starý, „jsem star a mluvím pravdu, ať se propadnu, když, co jsem povídal, není pravda. Ubohý kluk. „Pořád nam nenařikej,“ bručel řezník, „vy jste se k sobě hodili. Kluk hloupý jako novo rozené štěně, dá se chytit v Odrách a ty starý dědek, kulhavý, s obvázanou nohou. Vy jste a pořídili ve světě. „Kamarádi, když vám povídám, to byl kluk až jedna radost. Vyžebral korunu denně při nej menším, a když nešlo vyžebrat, vzali jsme si,co se dalo,“ řekl starý. „Také se vyznám, kde je o co se opřít, řekl třelí, „ale že by takový dědek, jako jsi ty dovedl něco ukrást...“ Třetí se dal do smíchu „Jsem sedmdesát let na světě,“ odpovědě muž se zavázanou nohou a . .. „Kdybys byl ještě sedmdesát,“ řekl řezník „tak ti nevěřím ani slova. Ty jsi asi něco ukrad Máš nohu jako žok, pořád naříkáš. Kdo chee krást, musí být čipernější. Učil jsem se řezní- kem, ale řemeslo nevedu už deset let, deset le vandruji, leceos jsem víděl, ale aby někdo tak hle lhal, to jsem neviděl a neuvidím. „Spi dědečku, ať na tebe nevstanu,“ řek jemným, dobráckým hlasem třetí. „Nepřej si nás, sice spíš na dvoře,“ doda druhý, „zavři oči a nemluvl?
Máša Odra
29 article
Všiehni se utišili. Starý muž jen chvílemi naříkal. Zahaleni pod dekou, ustnali spokojeně, ačkoliv nevěděli, jak zejtra se jim povede, kde no najedí, kde přespí noc. Ze špinavého dvorku vnikal do světnice rozbitými okny zápach ku- chyňských odpadků. Spali. Tři usnuli a dva ráno skoro současně se probudili. První z nich, řezník, rozhledl se v ranním šeru kolem sebe a víděl třetího, vynořujícího se z houně. „Kde pak je starý,“ ozval se řezník. „I hrome,“ řekl třetí, „ptáček už je vzhůru, starý dědek, kdo by se nadál, že tak časně vstane. „To je zvláštní,“ řekl řezník, seskakujes slamníku na lavici, kde si včera uložil boty „Kde pak mám boty a kabát?“ vykřikl, když zpozoroval, že boty a kabát zmizely. „Ne- dal's je, kamaráde, někam?“ Třetí se usmál: „Co bych s nimi dělal, po dívej se, mám své věci u stolu. I hrome, kam se mně poděly moje shrnovačky a tlumok?“ „Snad je někam schoval ten dědek, ta le- grace se mu nevyplatí,“ mluvil rozčileně řezník, „kam šel, jen až přijde.“ Dědek nepřišel. Starý muž kráčel zatím již po silnici z Ful- neku, vykračuje si v řezníkových botách, maje na zádech shrnovačky a v kapse třicet krejcarů, které si řezník schoval do bot a kromě toho dvacet krejearů, které stržil prodáním řezníkova
31 article
kabátu v koralně v Jestřábi.