3
masthead
22. ledna 1908. Císlo 21.
Císlo 21
4
article
socialističtí. Nezaměstnaných je nyn
v Berlíné 50..000.
Projev nedůvěry Bülowu.
Ve výkonném výboru německé svobodo
myslné strany zvítězil na včerejší poradě radikál
nější směr, kterýž usnesl se vyzvati svobodo-
myslné poslance říšské, aby v zejtřejší debate
o volebním právu v říšském sněmu vyslo vil
kaneléři Bülowu nedůvěru a aby
z vládního bloku vystoupili.
Také výkonný výbor dolní vládní národně
liberální strany usnesl se zřiditi zvláštní komisi
agitační pro reformu volebního práva. Ani
Prusku nezůstávají už tedy strany ve vládním
šiku — zadarmo!
K nastávajícímu sezeni anglického parlamentu.
Na konci tohoto měsíce bude zahájeno
nové období anglického parlamentu
jež bude míti velmi bohatý program pracovní
Hlavními předměty jeho budou: zákon školský
a zákon o zaopatření ve stáři a o osmihodinné
dobé pracovní pro horní dělníky. Včera přijel
z Paříže do Londýna premiér Sir Henry
Campbell-Bannerman, který v den
zahájení sněmovny přijme dělnickou depulaci
z parlamentního výboru kongresu »Trades
Union«, jež mu předloží požadavky dělníků,
týkajíci se zejména pensí ve stáří, hlasovacího
práva, všeobecné otázky vojenské atd
Události v Marokku.
Dle mapy, znázorňující politickou situne
marockou, uveřejněné znalcem poměrů maro
ckých drem. Weisbergrem v »Tempsu«, je pře
kvapující ohromná rozloha území kmenů ne-
odvislých. Územi toto zvané »bled-es sibae
je mnohokráte větší nežli »bled-el-maghzen«
území vládní, o něž se nyní děli Mulej Abdu
Aziz a Mulej Hafid. »Bled-es-siba« zaujímá čtyř
pětiny Marokka. Skoro celé vnitrozemi mu ná
leží. Mnohé kmeny je obývající uznávají sic
sultána marockého za svého »jmáma«, t. j. du-
chovního vládce, ale nepřipouštějí jeho skuteč-
nou suverenitu.
Bülow
Prusek
Campbell
Bannerman
Abd
Aziz
Paříž
Londýn
Maroko
Bled
německý svoboda
vládní blok
zahájený sněmovna
kongres
Trade Union
Mulej Hafid
5
article
»Bled-el-maghzen« zaujímá Gharb a Huz.
stará království Fezu a Marskeše, totiž pobřežní
kraje atlantické a kraj od moře Středozemního
na východě až k Figuigu a Udždě. Území sul
tánů pokrývá pouze pětinu říše, asi 100,000
čtverečních kilometrů. Abdul Aziz zůstává pá-
nem pláně gharbské od mysu Spartelu až na
jih k Rabatu. V Huzu, z větší části obydleném
Dukkaly, jsou mu ještě některé kmeny věrny
Území Abdul Aziza obnáší asi 35.000 čtver
kilometrů s 1,500 000 obyvateli, k čemuž je
nutno připočísti asi 10.000 čtv. km. krajů Ca-
sablanky a Udždy, obsazených francouzským vj
skem, jež zatím sspoň dlužno pokládati za pod-
robené starému sultánovi, Mulej Hafid je velite-
lem ve větší části Huzu s hlavním městem jihu
Marakešem a přístavem Safi. Jeho územi je po-
svátné, těžko přístupné a zaujímá plochu as
50000 čtv. km. a má přibližně 1,500.000
obyvatelů.
Celkem lze pokládati situaci Abdul Azize
za výlodnější nežli je jélo bratrac“ Muley Haf
má sice bojechtivé kmeny, ale jejich udatnos
bude asi sehlazena stále se rozšiřujícími vojen
skými operacemi kolem Casablanky a porážky
Muleye Resida budou výstrahou fanatikům
svaté války.
Dle posledních zpráv pařížských telegrafoval
pry generál d'Amade, že v Bereši du
nebyl podniknut útok. Pacifikace území Šaujů
pokračuje rychle díky zřízení spojovacích stanie
a pohyblivých kolon.
»Potit Parisien« oznamuje z Tangeru, že
Abdul Aziz odhodlal se ku překvapujíeímu
kroku. Chce prý požádati o přispění svého
staršího bratra Muleye Mohameda
kterého 14 let chová v zajetí v pa
láci reblatském. Doufá, že za jeho po
moci bude moci účinněji bojovati proti Muley
Hafidovi.
»Eeho de Paris« nevěří zprávě, že špa-
nělské poselstvo v Rabatu doslalo od maghzena
různé výhody, zejména četné monopoly a dovo-
lení ke stavbě elektrických tramiwayí a dráhy
Aziz
Abdul Aziza
d ' Amade
Muley
Mohamed
Bled
Spartel
Udžda
Marakeš
Casablanca
Tanger
km
Ee jít Paris
6
article
v Tangeru, neboť by to bylo ve zřejmém od
poru ke smlouvě algecirasské.
»Depěche Marocaine« uveřejňuje rozpravu
s osobností z okoli sultána Abdula Aziza. Pro-
hlášení Muleye Hafida ve Fezu za sultána ne-
třeba prý bráti přiliš vážně, neboť stalo se
kaidy, obávajícími se reforem, a nikoliv kmeny.
Muley Hafid neodvažuje se táhnouti do Fezu.
Provedení reforem jedině může zachovati samo-
statnost Marokka. Kaidové a ulemové připravují
soudcovské rozhodnutí, jímž bude prohlášena
za neplatnou proklamace Muleye Hafida z
sultána.
Italové proti králi Petru
Republikánská řimská »Ragione« profestuje
proti chystané návštěvě krále Petra v Římě
žádá, aby byl tento »dobrodruh« uvítán shnilým
jablky. Ovšem příliš silná frakce za listem tím
mimo Řím samý nestojí.
»Doba násilných vlád.«
Ve včerejším odpoledníku uvedli jsme již
eitát z listu Tolstého proti protipolské vyvlast-
ňovací předloze pruské. Slavný myslitel ruský
píše polskému romanopisei Sienkiewiczovi v pod-
statě dále ještě: Nadešla doba násil-
ných vlád. Všichni vládnoucí císa-
řové, králové, ministři, ano i vlivn
parlamentárníci, slovem všichni, kdož
jsou ještě hypnolisováni ideou státu, j sou
vyznavači dekadetní morálky a
musí jimi býti, aby mohli konati svoje řemeslo
Ale nejen přítomnost, nýbrž i minulost naplňuje
Tolstého hnusem a hněvem. I mezi všemi panov-
níky minulosti shledává jen jediného panovníka
poclivého, Mare Aurela. Všecky oslatní odsuzuje
a pro dnešní vladaře má leda jen útrpnost. Ne
však proti jejich osobám dlužno zápasiti, nýbrž
proti předsudku o nutnosti státu, kterýž odpo-
ruje křesťanskému přesvědčení a kterýž pro
moderní humanitu jest překážkou.
Abdul Aziza
Muley Hafid
Italos
Tolstý
Sienkiewicz
Aurel
Tanger
Maroko
Ragione
Řím
Mar
Muley Hafida
Depěche Marocaine
7
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z městského úřadu na Král. Vinohradech. Se
znam voličů, oprávněných v obci Kral. Vinobradech
k volbě poslance venkovškých obcí do sněmu krá-
lovství českého vyložen jest v městské radnici v úja-
dovně čís. 4 v přízemí na dobu 14 dnů ode dne 22
ledna do 4. února 1908 (včetně v úřadních hodinách)
aby každý do něho mohl nahlédnouti. Námtky prot
seznamu lze podati v nepřekročitelné 14denní lhůtě
reklamační ode dne vyložení seznamu běžící a dne
4. února 1908 končící v téže úřadovně v hodinách
úřadních.
Z Karlina. Seznam voličů pro volbu zemskébo
poslance za město Karlín vyložen jest k veřejnému
nahlédnutí u měst. úřadu v Karlíně v úřudovně č.2
po dobu 14 dnů v úřadních hodinách. V téže lhůte
podali možno namitky.
Král
Karlin
Karlín
8
article
Z Michle Obecní rada usnesla se doporučiti ob-
čanstvu kandidaturu pana JUDra. Jos. Herolda do
zemského sněmu, cenic tak nejlépe jeho zásluhyo
autonomii. Do seznamů voličských možno nahližeti
do 30. ledna u obecního úřadu.
Kaudídatury strany agrární. Za skupinu venkov
ských obci okresů sušického a horažďovického přija
byl v nedělní schůzi v Horažďovicích konané z
kandidála zemského poslanectví býv. poslanec p. St
Maver z Horažďovic. — Důvěrníci okresů Benešov
Nevektov a Vlaším schválilí kandidaturu p. Frani
Máše, rolníka z Ouročnice. — V okresu česko
brodském a černokosteleckém prohlášen byl za kan
didáta p. Bohumil Novák, rolník z Přistoupimi. —
Na Rakovnicku, Křivoklátsku, Louňsku a Novostra
šecku kandiduje opětně p. Ant. Mohl, ředitel ho
spodářské školy v Rakovníku.
Němečtí křeslanští sociálové a volby v král. če
ském. Z Vídně, 21. ledna. »Národní Listy« ohlásily
před týdnem, že křesťanští sociálové rozhodli se ne-
zasábnouti do sněmovních voleb v království českém
samostatnými kandidaturami a že usnesení to bud
autoritativně vyblášeno. Nyní je projev ten uvéřejněn
v »Německé korespondenci«, jéž sděluje tuto notu
»Několik křesťansko-sociálních volebních výborů míst-
ních v Čechách vyslovilo se rozhodně pro účasten-
ství při blízkých zemských volbách ve smyslu samo-
statných kandidatur. Tyto volební výbory nejednaj
v souhlase s ústředním vedením křesťansko-sociáln
strany, ze které již před dlouhým časem prohlášeno
bylo nejdůrazněji, že křesťanšti sociálové v králov-
ství českém sice velmi pronikavě zúčastní se voleb
Michl
JUDr
Fraňo Máša
Novák
Novostra
Horažďovice
St Maver
Benešov
Přistoupim
Rakovnicko
Křivoklátsko
Louňsko
Rakovník
Vídeň
Čechy
9
article
že však nepostaví žádných kandidátů vlastních, poně-
vadž podle nynějšího stavu možné úspěchy nebyly
by úměrny s výdaji a námahou, spojenými s posta
vením samostatných kandidátů.
Z Radnic. (Pův. dopis.) Městská rada svo-
lala na neděli dne 19. t. m. schůzi voličů, do
které dostavil se bývalý náš zemský poslanee
pan Josef Anýž, redaktor »Nár. Listů«, aby
podal zprávu o své činnosti v minulém obdob
sněmovním. Městský radní pan Jan Urba
zvolen byl předsedu schůze, p. Ant. Herma nn,
učitel, jeho náměstkem, a p. Jos. K ov a n da,
rolník, zapisovatelem. V obšírné řeči pojednal
býv. posl. Anýž o celé řadě otázek, jež byly
na pořadu jednání minulého zasedání sněmov-
ního. Za napjaté pozornosti voličů a jejich ča-
stého souhlasu podrobil břitké kritice neblahé
poměry, pro něž zemský parlament nemohl roz-
vinouti žádoucí působnost zákonodárnou. Obíral
se zemským hospodářstvím, záležitostmi škol-
skými, živnostenskými, jakož i poměrem jednot-
livých stran ke vládě. Zvláštní posudek věnoval
nespravedlivému řádu volebnímu i zastaralému
jednacímu zemského parlamentu a vyznačil za
své působnosti ve sněmovně i v komisích hlavní
momenty. Za všeobecného potlesku končil pro-
hlášením, že skládá mandát čistý a neporašený
do rukou voličů. Nepředstavuje se jako kandi-
dát. Bude-li opětně ucházeti se o jejich důvěru,
rozbodnou delegáti všech měst této volební sku-
piny, kteří právě v Berouně mají poradu. Ke
slovu přihlásil se pan Jan Ražička, majítel
parního mlýna a kamenouhelných dolů. Slovy
srdečnými děkoval býv. poslanci Anýžovi za pili.
horlivost i statečnost, osvědčovanou při hájení
zájmů veřejných, zvláště pak v oboru menšino-
vého školství. Také potřebám našeho města
snažil se vždy prospěti jak jen možno bylo.
Anýž
Urba
Antonín
Hermés
Jos
Ražiček
Beroun
10
article
Končil pak projevem naděje, že p. red. Anýže
milerádi uvitáme ve svém středu jako opět-
ného kandidáta a zvláště, o čemž nepochybují
jako svého poslance na zemském sněmu. Pan
předseda poděkoval přítomným účastníkům
i panu Anýžovi za důkladnou zprávu a schůzi
ukončil,
o e
Z Berouna. Důvěrníci měst zdejší volebn
skupiny shromáždili se v neděli dne 19. t. m
k vyzvání rokycanské místní organisace národní
strany svobodomyslné ku porádě o kandidátu
poslanectví pro sněm království českého. Návrh,
aby schválena byla kandidatura býv. poslanee
red. Josefa Anýže přijat byl 37 hlasy proti
jednomu.
Anýž
Beroun
organizace národní strana
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pan dr. Kramář níc nevi o smiřova-
čkách, a nikdo o nich neví mimo toho, kdo by
slova chtěl zneužit k zápasu proti straně sve-
bodomyslné jako agitačního hesla. Tak to povl-
dal pan dr. Kramář v neděli v Klatovech d
slova, dodávaje, že ani ministerský předseda
neví nic o chystání smiřovnček, pan dr. Kramál
prý s ním mluvil „předevčírem“ a bar. Beck
prý se divil, odkud se zpráva vzala. Na povi-
dačce o smířovačkách a dokoneh sub auspiciis
vlády, není prý ani zdání pravdy — pravil p. dr.
Kramář, že řekl bar. Beck. Podle toho byli by
pp. dr. Kramář a bar. Beck jediní dva lidé v Ra-
kousku, kteří ničeho nic nevědí o smířovačkách
v Čechách, aneb — věděti nechtějí. Aspon
pan bar. Beck, poněvadž o něm, jako předsedovi
ministerstva, nutno předpokládati, že jest au fai
ve věcech, týkajících se vnitřní polítiky cislaj-
tanské. Jinak stojí věci s panem předsedou „Na-
rodního klubu“, který stal se opět patrně obětí
své důvěřivosti, všem optimistům společné,
dal si prostě namluviti falešné zprávy o
bar. Becka, v jehož zájmu je snad, udržeti vůdce
české delegace v nevědomí o tom, co se děje.
co se chystá. Kterýkoli z voličů klutovských
mohl však pana posl. dra. Kramáře přešvěděiti
o opaku, kdyby byl s nejbližší stěny sňal kters-
koli denní aneb týdenní list. Mohl jej poučiti
z něho zevrubně o nynějším stavu smiřovaček.
Mohl mu z ranních listů nedělních sděliti, že
podle vídeňského sdělení zprávy, jakoby s
v nejbližší době měly u předsedy ministerstva
konati konferenceo českoněmeckém
doktor
Kramář
Kramál
Beck
Klatovy
Čechy
12
article
vyrovnání, nejsou správny. Byl by k tomu
mohl uvésti výklad nejtělesnějších orgánů ně-
meckých stran, že tentokráte nemá býti nastou-
pena cesta dorozumívacích konferencí o celém
komplexu sporných národních otázek, nýbrž že
mají býti učiněny předmětem dohovorů od pří
padu ku případu, že německé strany stojí na
stanovisku, že „jako dříve i nyní hodlají podati
ruku k smíru, že však národní mír může býti
tentokráte proveden pouze v etapách“ atd. Ž
zprávy o odložení takových porad vznikly ná-
sledkem řeči ministra krajana Práška, zejména
o pětíně českých úřadníků v centrálách, kterážt.
proposice v německých stranách velice rozladila
Že smiřovačkové konference odloženy, až na
dobu povolební, ježto prý ovzduší volebních
agitací jednáním takovým nesvědčí atd. atd.
Vážně nelze ovšem trvati na tom, že by všechny
tylo zprávy zůstaly tajny předsedovi „Národního
klubu“. Musí se tedy za to míti, že jest mu
pojem smiřovaček a koňfereneí vy
rovnacích totožný. V tom případě máme
právo k autentickému výkladu slova, je-
hož rychlá a všeobecná popularita v národě, dí
hořce opovržlivému přízvuku uvedeného slova.
jest symptomem českého cílění o „náredním
smíru“. „Smiřovučkami“ mysli se každé, ja-
kékoli jednání o národnostní vyrovnání mezi
Čechy a Němci za účelem praktického řešení
tohoto problému. Nikoli jen konference. To už
bylo vyloženc u příležitosti vtipu poslance
drn. Herolda o moderní nemožnosti kon-
ferencí, v nichž by seděl naproti princi Liechten-
steinovi posl. Klofáč atd. K pojmu smiřovaček
patří na př. také exposé předsedy ministerstva
s narážkou o díle smíření v Čechách, sno i ta-
kové věci, jako smiřovací intermezzo posl. dra.
Prášek
Němec
Herold
Klofáč
Čechy
národní klub
13
article
Kramáře s posl. drem. Lecherem, prohlášen“
dra. Kramáře, že se vláda chystá po provedeném
vyrovnání s Uhry k řešení nejpalčivějších. otázek
českoněmeckého sporu, že za tími účelem jest
výhodno míti dva dobré našince ve vládě, aby
spolupracovali na vyrovnaeích předlohácho
K smiřovačkám patří tak dobře apoštolování po-
slance prof. Masaryka s „čestnou a mužnou do-
hodou“, jako memoranda českými po-
slanei vypracovaná o nejpalčivě
ších otázkách českoněmeckéh
sporu a vládě doručená, petří k nim
ankety a interviewy listů a vynikajících aktiv-
ních politiků, výroky ministrů krajanů atd. atd-
K smiřovečkám, a tyť jsou v plném proudu, ná
leží konečně i klatovské prohlášení pana posl
dra! Kramáře, že o smiřovačkáck nikdo nic neví.
ale že není pochyby, že některé body če-
skoněmecké otázky budoa řešen
clestou zákona a že kdyby se tak
mělo stát proti nám, postaráme se
již, aby se zákonem nestaly. Není po-
sitivnějšího konstatování existence smiřovaček
nad toto opětovné prohlášení dra. Kramářea
není hroznější formy smiřovaček nad
tuto, drem. Kramářem ohlášenou, nad smifova-
čky tajnlě přichystané. Nehledíme už ani k te-
mu, že přes všechno naše zastoupení ve vládě
dobrými našinci není vyloučeno, že světlo sně
moven spatřiti mobou zákony nám nepr
znivé. Ale podle této methody smiřovaček
podle níž nikdo o nich neví, zvláště ani miíni
sterský předseda ani zodpovědný vůde
české delegace ve Vidni, dozvíme se o niei
až v den jich rozdání tiskem! Teprve potem
začíti má proti ním boj, budou-li proti nám
Čím!? Obstrukcí, prokletou od dra. Kramáře ne
nejhorouenější skálu jakožto největšího odsou-
zení hodný taktický prostředek český ...1?
Kramář
Lecher
profesor
Masaryk
Uhry
14
article
Brněnský orgůn pana dra. Žáčka pře
vyslovenou nechuť svou k polemikám odvětil
nám včera na náš sobotní článek o tom, jak se
časy mění a v nich i mínění „Mor. Orlice“, jež
před měsícem napsala proti našemu stanovisku.
nynější směsováni mladočeského vedení potíra-
jícímu, filipiku, spílajíc nám dissidentů a po
měsíci otískla vřelé uznání staročeským řeční-
kům v Českém Klubu za jejich bezohledné od-
souzení positivní politiky. To učinila
slovy: „Projevy staročeských politiků dra. Srba.
dra. Mattuše, dra. Horáčka řadí se k nejlepšímu.
co o nynějších politických poměrech z českéhie
tábora vůbec bylo pověděno.“ Dopadena takto.
bije orlice křídly a hledí vymknouti se z osidla.
do něhož sama neobratně vlezla. Pokouší se ote
způsobem obvyklého polemického primilivismu,
jemuž se v logice říká „mutatio eleneh i“.
Toho dopouští se, kdož zůmyslně dokazuje
anebo vyvraci něco docela jinéhc, než
dokázati aneb vyvrátiti měl. „Mor. Orlice“ byla
od nás usvědčena, že dne 15. prosince co nej-
rozhodněji odsuzovala stanovisko
proti Kramářově positivní politice, kdežto 16.
ledna na nejvyšší výsost velebil a sta-
novisko rovněž proti Kramářově positivní poli-
tice. Na místě, aby se držela této věci, jala se
„M. O.“ ze široka a daleke projednávati, proč
byl Pacák a Fořt ve vládě, zda se účastnili ně-
kteří vůdcové Gautschových jazykových naří-
zení a co tomu říkaly „Národní Listy“, to že
bylo její stanovisko alp. Po tom se „Meravské
Orlice“ nikdo neptá, a je to věc, do nejzevrub-
nějších podrobností již před měsícem vyřízená.
Mor
Srba
Mattuš
Horáček
M O
Pacák
Gautschův
Orlice
Meravský Orlice
15
article
List Žáčkův hájil positivní politiku Kramářovu
proti nám a hájilji nejenom ve svém pražském
dopisu od vlastního řádného dopisovatele, ale
i docela systematicky v oficiálních článcích praž-
ského sekretariátu národní strany svobodomysl-
né, jež v Čechách nouveřejňují leč týdenníky,
kteréž nesmějí aneb nedovedou vlastními slovy
pověděti, co si myslí.) Potom dal s nadšením
za pravdu nejen tomu, co podle jeho mínění nej-
lepšího, ale také co ve skutečnosti nejjizlivějšího
a nejprudšího bylo řečeno o positivní politiee
drem Srbem, Mattušem a Horáčkem. V tom at
nám „M. O.“ stojí, to ať vyvrátí aneb vysvětlí.
Že staročeští vůdcové ve svém klubu volali po
dohodě všech stran a že po ní volá také „M. O“,
že se tudíž staročešti vůdcové nacházejí s ni
na jednom stanovisku, to jsou vyláčky průhled-
ného kouzla. Na jakém základě chce míti dr.
Mattuš dohodu všech stran, snad na základě
Kramářově, jenž došel nejbezohlednějšího od-
souzení právě v Českém klubu a vřelého
uznání v „Mor. Orlici“?! Jak vidět, jest
methoda rozpravy, pěstovaná „Mor. Orlief“i,
pouhý šerm bliktry! Připomínáme, že stanovisko
dohody, jež my hájíme, chce dohodě stran ve
prospěch, nikoli na škodu českého pro-
gramu, a že naše snahy, přiměti vedení strany
mladočeské k plnění programu a závazných
usnesení strany nejsou radikalisme m,
a také ani jinak nespatrujeme v radikali-
smu universální lék pro české neduhy, jak
„M. O.“ tvrdi. Konečně pak ujišťujeme, že nám
ani ve snu nenapadlo považovati „Moravskou
Orlici“ za „neomylného papeže politického“,
brání se proti takovému nařknutí docela zby-
tečně.
Žáčkův
Kramářův
Srb
Mattuš
Horáček
M O
Mor
Orlik
Čechy
16
article
— Profesorským sborem vyznamenaný ře-
ditel. V prosinci minulého roku odešel na vlastní
žádost svojí do výslužby zasloužilý ředitel c. k.
českého vinohradského gymnasia vládní rada
pan dr. Josef Bernhard. Muž skromné a
vzácné povaby, vlastenec a lidumil, milovaný
sborem profesorským i žactvem. Stal se před
15 roky ředitelem vinohradského gymnasin, jež
vlastně založil a toto gymnasium bylo jeho život-
ním dílem. Věnoval mu všechnu svoji energiia
lásku a podařilo se mu přivésti ústav k tako-
vému rozkvětu, že je dnes největším če-
ským gymnasiem vůbec! Osvědčený paedngog.
otcovsky přitel sboru, tichý pracovník národní,
lidumil, muž bezpříkladné agilnosti — tak jeh
znali všichni, kterf sním příšli do styku a jeho
si proto vážili. Stál při ústavě od jeho založení
s nezmenšenou obětavostí a energií, až šediny
pokryly jeho hlavu. A jak pracoval, tak také
opustil svůj ústav. Při poslední konferenci, 26.
listopadu m. r. jím řízené, překvapil sbor tím,
že stisknuv mlěky ruce všem přítomným, roz-
loučil se na vždy s ústavem. Byl to jediný ne-
milý okamžik, který členům sboru svého při-
pravil; prosil jen, abý upustěno bylo ode všeho
loučení — které by bylo trapné a bolestné.
A sbor přivolil k jeho přání. Nebylo žádného
večírku, žádných oslav. Několik dní před tím,
než opustil ústav, odebrala se však k němu de-
putace sboru, která oznámila mu, jak sbor se
s ním loučí: že všichni členové sboru
*) Právě ve svém úterním listě otiskuje „Mor.
Orlice“ zase podcbný maskovaný článek na úvedním mí-
stě (Politika vládní nebo opposiční“) jakožto dopis
z Vídně, kdežto na př. pondělní „Plzeňské Listy
týž článek („Politika vládní nebo oposiční“) oliskují
jako svůj vlastní úvodníček beze změny, leda že v něm
oposici tisknou s jedním „p“.
doktor
Josef Bernhard
Mor
Orlice
Vídeň
17
article
Hudba.
Hudba.
Slavnostní představení „Dalibora“ v Ná-
rodním divadie, u příležitosti 60tého výročí Ná-
rodní besedy včera pořádané a pohostinským vy-
stoupením sl. Emmy Destinnové zvláště
okázalé, slákalo do vyprodaného domu přední
společenské kruhy pražské. Vedle korporativního
účastenství čestných členů a jubilejního výboru
Besedy, přitomni byli představení starosta měst
pražských dr. Gtoš, místodržítel hr. Couden-
hove, zástupce nejv. maršálka br. V. Schönborn,
starostové předměštští, ihtendant Národního di-
vadla posl. Herold, delegáti spolků a korporaí
atd. Večer zahájen byl příležitostnými verší Jar.
Vrchlického, jež recitovala „Terpsichora“
sl. Zd. Rýdlová. Sl. Destinnová v partii M
lady měla skvělý úspěch; rovněž vyznamenáni
nadšenou pochvalou i ostatní účinkující, zejména
pí. Bobková, pp. Boh. Pták a Kliment.
Text básně Vrchlického zní:
„Že tančit máme — proslov k tomu vážný
Což skoro nezní to jak ironie?
Či v posled Terpsichora anděl strážný
náš byla posud? Její poesie
snad vedla nás tím hravým krůčkem svým
přes hradla skal a přes propastí dým
Snad ona zahalena cetkou pestrou
všech našich geniů v sled byla sestrour
Byl nároů taktovkou stíd kapelníka
ku žití vzbuzen z těžké mátohy?
V chřest masopustních rolniček jak vniká
hlas přísný Mus? — Zde vyzní ubchý,
na plano vyzní v smíchu hrdliček,
jej stopi gracie a ženský vděk
a v rozmar pánů v první kvadrile,
jíž vyzní dutě, hluše, unylel
Tak jistě řekne švihák nejeden
a mnohá kráska v souhlas kývne tomu.
zde vázný sermon, nerozvážný sen,
své pěvče, seber partesy, jdi domů!
A básník šel by rád. — Leč posečkáníí
Vzpomínka malá zatíkala v skráni
a vzpomlnce se nikdo neubrání,
zvlášť přijde-li v den významný jak dnes.
tu zvítězí, ji nezdolá — ni ples!
Dalibor
Destinnová
doktor
Gtoš
V Schönborn
Herold
Vrchlický
Terpsichora
Zdeněk
Rýdlová
Bobková
Kliment
Ná
Musa
18
article
Před lety tak jsme začli šedesáti,
— jen shovie, sličné dámy, v přehled krátký! =
kdy vaše báby tančily i matky,
já v ples je skolébala, do pohádky.
Jak začlo ve mladých to srdcích pláti.
k českému taktu v něžných nožkách hráti)
Já — nebojte se! — nejsem historie,
jsem pouze smavá tance bohyně,
se mnou jde pouze Mládí, Poesie.
jen jeho kvílí nesouc ve klíně;
však třeba hravá jsem, přec pamět mám,
tak z minulosti dost kytiček nesu
a každé z vás po jedné ráde dám,
než utlá nožka pozvedne se k plesu.
Tak — co se zdálo žertem nevinným,
co začlo jako tanec, hra a šprým,
co Rozmar vykouzlil a Zábuva
jen českým slovem, pokud na parkelách
se neslo v nesmělých a krotkých větách
jak tucha nejistá a mlhavá,
přec národ byl, jenž nohu v lehký rej
si okřídlil sám o tom nevěda
skryl velký problém lehký za mumrai
vsil zrnko v půdu žilí.
Nuše Beseda tak stkala vidmo svoje
duhové, jež rozláčet má opět
před vámi po věku půli! —
Otců duchové i vašich matek
kruh ten přeznámý a tolik drahý.
jistě s námi budel
19
article
Té promiňte již upomince chudé,
jez plesu jásot drze předchá zí;
když kouzlit chtěla luzné ohrazy
z dob idylických! Však v těch našich bojích
jsme zasloužili, nejen v chvilku dnes,
by v brzké době v blaha celých zdrojích
se významnější, větší, pravý ples,
ples vítězství, laur odvěkých všech tužeb
k nám schýlil konečně, v němž v přístav vplujem
neb syti galantních i marných služeb,
my odpůrce své všecky — utancujeml
+ Vypsání konkursu. Zpěvácký spolek »Hlahol-
v Praze rozepisuje k 50letému jubileu svému dvě
ceny na nejlepší, nová, dosud nevydaná a neprove
dená díla pro smtšený sbor se soly a velkým orch
strem, po případě i s varhanami, za tčehto podmínek
1. Ceny jsou: první 1000 K (jeden tisíc korun), druh
600 K (šest set korun). 2. Text budiž buď světský
aneb duchovní (oratorní), mysl českou povznášející
pokud možno obsahu vlasteneckého, jinak ponecháv
se volba jeho skladateli. Skladba vyplniž celý kon
cert v době 11/2 až 2 hodin. 3. Výbor spolku vyžá-
daje si úsudek poroty, jejíž členové v čas jmenování
budou, rozhodne o přisouzení cen, není však po-
vinen obě ceny zadati a může ceny též jinak upra-
vili. 4. Dlla, soutěžící o cenu, buďtež v jednom exem-
pláři, t. j. v partituře, v klavírním výtahu s podle-
ženým textem, pak v rozepsaných zpěvních hlasech
solových a sborových zaslána do 28. února 1909 do
12. hodiny polední pod adresou: Zpěvácký spolek
Praha
Hlahol
20
article
»Hlahol« v Praze, do rukou slarosty Ferd. Tadry
v Praze, Palackého nábřeží č. p. 1672—II. u připo-
jení šifry a zapečetěné obálky, obsahující imene
skladatelovo. 5. Zadané exempláře i hlasy děl cenou
poctěných stanou se vlastnictvím zpěváckého spolku
»Hlahol« v Praze, dílo první cénou poctěné prove-
deno bude poprvé v jubilejním koncertu spolkovém
dílo druhou cenou poctěné provedeno bude poprvé
v některém pozdějším orchestrálním koncertu spol-
kovém. Spolku náleží bezplatné právo provozovac
děl cenou poctěných, jakož i právo rozmnožovací pr
účely vlastní, jinak zůstanou díla ta úplným vlastni-
ctvím skladatelovým. Dila nepbctená se vrátí. 6. Kon
kursu mohou se zúčastniti pouze skladalelé česko-
slovanští. V Prazé, v lednu 1908. Ferd. Tadra, sta
rosta. Stan. Sadilek, jednatel.
+ Z Ameriky. Frant. Kuchynka, virtnos na
kontrabas, bratr našeho virtuosh, který již delší dob
nedal se slyšeti, budí svým uměním v Americe prav
divy; tamější časopisy oplývají chválou. Široce se
něm rozepisuji: »Svornost Detroit«, »The Daily A gu
Leador«, »The Cleveland Presse, »Spravedinost«
Chicagu a jiné. Radí jej mezi největší virtuosy na
kontrabas.
Tadra
Sadilek
František
Kuchynka
Leador
Praha
Palacký nábřeží
Dila
Z Amerika
Amerika
Detroit
Chicago
Hlahol
the Daily
the Cleveland Presse
21
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Ve Splítu v Dalmacii usneslo se sdružení
tamních umělců uspořádati zemskou výsta vu
uměleckou. Výstava má býti otevřena v květnu
při příležitosti vysvěcení věže (!) tamní kathedrály
Bude uspořádána v příhodných a dosti rozsáhlých
místnostech »Hrvatského domu« a bude to
vůbec první slovanská výstava větších rozměrů
Dalmacii.
Chorvatské divadlo v Osěku, druhe
stálé divadlo v zemi, setkává se sice s úspěchem
obecenstva, ale velký jeho aparát přece jen laboruje
s oblížemi finančními. Byla mu zaručena zemská
subvence 8 tisíc korun, jež nestačí. Proto přimlouvaj
se nyní chorvalské listy za zvýšení na sumu
tisíc, poněvadt mladý podnik prokázal dobrou pro-
speritu.
Chorvatská spisovatelka M. Zurič- Zagorka
měla na Národním divadle v Zahřebě premiéru tií
drobných prací dramatických zároveň: »U lovu-
veselá hra o 2 aktech a aktovky »Intermez zo
a »Sto žena umije«. Jsou to zle kousavé satiry
s fraškovními náběhy, vybírané z domácího život
záhřebského a proto činí antorku, jež právě v těchto
dnech slavila výročí 10leté spisovatelské činnosti
oblíbenou a populární.
Ctitelé Lva Nik. Tolatého uspořádali
minulý týden v Petrohradě veliký umělecký večen
k jeho poctě; pro program večera ziskána byla řad
umělců a vynikajících literátů — N. A. Kotlja-
revskij. J. E. Rěpin, M. M. Kovalevskij.
D. (N. Ovsjanovsko-Kulikovskij a j. N
estrádě uspořádána výstava portrélův a fotografií
oslavencových i jiných děl výtvarného umění, jež se
vstahují k jeho osobě, dílu anebo inspiraci. Slavná
houslistka M. Michačlis a klavírní virtuos V. v
Pokrovskij sehráli Beethovenovu »Krentzerovt
sonatue
M Zurič
Zagorka
Nik
Tolatý
Kotlja
Rěpin
M M Kovalevskij
N Ovsjanovsko
Kulikovskij
M Michačlis
Pokrovský
Beethovenův
Krentzerovt
Dalmacie
Petrohrad
národní divadlo
22
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Krádež obrazů. Z Krakova, 21. ledna
Ke známému polskému mallří Kossakovi vlou
pali se včera zloději a ukradli více než třicet cen-
ných obrazů. Přes úsilovné pátrání není po pachate-
lích posud stopy.
= »Poctivý« nálezne a bihle. Z Neermovr
v Hannoversku se sděluje: Statkář Doden ztrati
před nějakým časem tobolku se 17.600 m papírovýc
peněz a všechno hledání a pátrání bylo marno
V těchto dnech obdržel dopis, v němž se mu zřejmě
změněným plsmem sdělovalo: »Část svých peněz —
8000 m — naleznele u timmelského mostu na pravo
zbytek obdržite za pět let s úroky, až dostaneme
peníze z Ameriky. Máte dobrý obchod a v bibli
stojí: »Kdo má dvě sukně, daruj jednu«. Zmíněných
8000 m naletl sla'kář na označeném místě v šedém
papíru. Osoba tajemného nálezce jest dosud ne
známa.
= Záhadný pokus otravy. Z Paříž e, 21. ledna.
Na zámku Abbaliale u Evreuxu byl učiněn pokus
otráviti majiteiku, vdovu Hebertovou a celou jej
četnou rodinu. Neznámý pachatel posypal v noe
maso, přichystané k jídlu, strychninem. Následkem
pudivné chuti členové rodiy maso nejedli. Soudí se
že pachatelem jest osoba s poměry v domácnost
obeznámená, kterou sluší hledati mezi vzdaleným
příslušníky.
= Železniční neštěslí v Italii. Z Milá n a, 21.
ledna. (K. k.) Doposud bylo zjištěno, že při srážee
vlaků bylo zabito 9 osob, mezi ni m
jedna žena a jedno dítě. Z trosek byl
doposud vytaženo 25 poraněných o sob
mezi nimiž tři těžce poraněné. Totožnost osob zabi-
tých, jakož i některých poraněných nebyla doposu
zjištěna. Mezi osobami, které byly po sti-
ženy neštěstím, nenalézá se doposu
žádný cizinec. — Z Milána, 21. ledna.
Kossak
Hebertův
Krakov
Amerika
Paříž
Milán
23
article
(K. k.) Z obětí železniční katastrofy byly dosu
poznány dvě mrtvoly a veškeří zranění. Cizozeme
mezi nimi není. Všichni zranění byli ve vlaku při-
jíždějícím z Bergama. Ministr pokladu Carcano
senátoři jedouci týmž vlakem do Říma zůstali dlouho
na místě neštěstí a spolu s úřady organisovali zá-
chranné práce. Po uvolnění trati mobl expresní viak
pokračovati v cestě do Říma. Není dosud zjištěno,
zda také cestující tohoto vlaku utrpěli úraz. Doprava
nebyla přerušena. Dle zpráv listů z a vini
neštěstí výhybkář, který je nezvěst
ným. Byl naň vydán již zatykač. N
místě katastrofy odehrávaly se v tem-
notě strašlivé výjevy. Po celou noc pokra-
čovalo se v záři pochodní v záchranných pracích.
Jest obava, že je pod troskami ješte
více obětí. — Z Rím a. 21. ledna. Ministí prác
měl s hl. ředitelem drah poradu, na které bylo
usneseno zahájiti neprodleně vyšetřování železničního
neštěstí na aquabelském mostě. Hl. náměstek ředitele
st. drah Alzona odjel již do Milanu říditi vyšetřování.
— Z Mlána, 21. ledna. (K. k) Při železničním
neštěstí na aquabelském mostě zahynulo 7 osob
Všechny byly zjištěny až na jednu dospělou osobu
a 10leté díte. Velký zástup obecenstva hrne se do
márnice, kde mrtvoly jsou vystaveny.
Srážka s polizisty. Z Hannoveru, 21.
ledna. (K. k.) Dnes v poledne shromáždilo se asi
600 nezaměstnaných dělníků před budovou jednoho
zdejšího časopisu, aby si vzalr »Arbeitsmarkt«, který
se tam vydává. Jeden z nezaměstnaných dělníků sáh
na jednoho ze strážníků a ten užil hned poboční
zbraně. Několik jiných nezaměstnaných delníků
vrhlo se s otevřenými noži na policejního úřadníka.
Jeden z výlržníků byl poraněn tak těžce, že musil
býti dopraven do nemocnice.
Milan
Řím
Mlat
Hannover
Rím a
Alzona
24
article
= Město zníčeno požárem. Z Buenos Aires
21. ledna. (K. k.) Největší část města Menuca v již-
ním Cilsku, které obývají hlavně Němci, byla zničena
požárem. Skoda je ohromná
= Požár v paláci sultánova tajemňíka. Z Caři-
hradu, 20. ledna. (K. k.) Včera večer úplně vyhiořel
palác druhého tajemníka sultánova Yzetla paše, který
nalézá te v predměstí Bešiktašu, sousedicím s lldi-
zem. Požár tente dal podnět k různým domněnkám
a pověstem, které však zdají se býti neodůvodněný-
mi. Požár vznikl očividně elektrickým vedením. Sou-
sedící paláe ministra vojenství byl zachráněn jenom
s velikou námahou
= Papež a spiritismus. Z Říma, 21. ledna.
V kruzích vatikánských se proslýchá, že papež hodlá
v nejbližší debě učiniti projev proti spíritismu, jehož
stálé šíření působí ve Vatikáně nepokoj. Kongregace
officii byla vyzvána, aby studovala důvody, pro něž
by bylo možno vystoupiti proti spiritismu a všem
okkultním vědá m.
Němec
Skoda
paš
Papež
Buenos Aires
Menuca
Řím
Vatikán
carhrad
25
article
= Přejeta vozem arcivévodovým. Z Pešti, 21.
ledna. (K. k.) (Uh. tel. kor. kanc.) V 11 hod. dopo-
ledne přejel na Deákově náměsti dvorní povoz,
v němž seděl arcivévoda Josef, 66letou soukrom-
nici Müllerovou. Arcivévoda ihned vystoupil
z vozu, ujal se ženy a poslal pro záchrannou společ-
nost. Když byla žena převezena do svého bytu, vy-
plal se na její stav, který prý není povážlivý.
= Velká krádež v Pešti. Z Pešti, 21. ledna.
Farní úřad nemocnice sv. Rocha vyrozuměl policii, že
z farní kanceláře nemocnice té ukraden byl složní list
s cennými papíry v hodnotě 50.000 K. Pacha telé,
kteří nemehli býti dosud vypětráni, vypáčili stůl, je-
hož obsah vykradli a po vykonaném činu zase stůl
pěkně zavřeli. Po té vypáčili, zloději železnou po-
kladnu a ukradli z ní wertheimské klíče, v n
uschovaně.
— K loupeži v tiílisské bance. Z Ženevy, 21.
ledna. Na základě dopisů, nalezených u ruských ter-
roristů, kteří byli zatčení v Mnichově, zatkla zdejší
policie tři další terroristy v bytě, jejž měla v Mni-
Deákův
Josef
Müllerův
Roch
K Pacho
Pešť
Ženeva
Mnichov