ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 540483f0-738c-11dc-84c2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: org 19, person 103, place 62, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. ledna 1908. Císlo 21.
Císlo 21
4 article
socialističtí. Nezaměstnaných je nyn v Berlíné 50..000. Projev nedůvěry Bülowu. Ve výkonném výboru německé svobodo myslné strany zvítězil na včerejší poradě radikál nější směr, kterýž usnesl se vyzvati svobodo- myslné poslance říšské, aby v zejtřejší debate o volebním právu v říšském sněmu vyslo vil kaneléři Bülowu nedůvěru a aby z vládního bloku vystoupili. Také výkonný výbor dolní vládní národně liberální strany usnesl se zřiditi zvláštní komisi agitační pro reformu volebního práva. Ani Prusku nezůstávají už tedy strany ve vládním šiku — zadarmo! K nastávajícímu sezeni anglického parlamentu. Na konci tohoto měsíce bude zahájeno nové období anglického parlamentu jež bude míti velmi bohatý program pracovní Hlavními předměty jeho budou: zákon školský a zákon o zaopatření ve stáři a o osmihodinné dobé pracovní pro horní dělníky. Včera přijel z Paříže do Londýna premiér Sir Henry Campbell-Bannerman, který v den zahájení sněmovny přijme dělnickou depulaci z parlamentního výboru kongresu »Trades Union«, jež mu předloží požadavky dělníků, týkajíci se zejména pensí ve stáří, hlasovacího práva, všeobecné otázky vojenské atd Události v Marokku. Dle mapy, znázorňující politickou situne marockou, uveřejněné znalcem poměrů maro ckých drem. Weisbergrem v »Tempsu«, je pře kvapující ohromná rozloha území kmenů ne- odvislých. Územi toto zvané »bled-es sibae je mnohokráte větší nežli »bled-el-maghzen« území vládní, o něž se nyní děli Mulej Abdu Aziz a Mulej Hafid. »Bled-es-siba« zaujímá čtyř pětiny Marokka. Skoro celé vnitrozemi mu ná leží. Mnohé kmeny je obývající uznávají sic sultána marockého za svého »jmáma«, t. j. du- chovního vládce, ale nepřipouštějí jeho skuteč- nou suverenitu.
Bülow Prusek Campbell Bannerman Abd Aziz Paříž Londýn Maroko Bled německý svoboda vládní blok zahájený sněmovna kongres Trade Union Mulej Hafid
5 article
»Bled-el-maghzen« zaujímá Gharb a Huz. stará království Fezu a Marskeše, totiž pobřežní kraje atlantické a kraj od moře Středozemního na východě až k Figuigu a Udždě. Území sul tánů pokrývá pouze pětinu říše, asi 100,000 čtverečních kilometrů. Abdul Aziz zůstává pá- nem pláně gharbské od mysu Spartelu až na jih k Rabatu. V Huzu, z větší části obydleném Dukkaly, jsou mu ještě některé kmeny věrny Území Abdul Aziza obnáší asi 35.000 čtver kilometrů s 1,500 000 obyvateli, k čemuž je nutno připočísti asi 10.000 čtv. km. krajů Ca- sablanky a Udždy, obsazených francouzským vj skem, jež zatím sspoň dlužno pokládati za pod- robené starému sultánovi, Mulej Hafid je velite- lem ve větší části Huzu s hlavním městem jihu Marakešem a přístavem Safi. Jeho územi je po- svátné, těžko přístupné a zaujímá plochu as 50000 čtv. km. a má přibližně 1,500.000 obyvatelů. Celkem lze pokládati situaci Abdul Azize za výlodnější nežli je jélo bratrac“ Muley Haf má sice bojechtivé kmeny, ale jejich udatnos bude asi sehlazena stále se rozšiřujícími vojen skými operacemi kolem Casablanky a porážky Muleye Resida budou výstrahou fanatikům svaté války. Dle posledních zpráv pařížských telegrafoval pry generál d'Amade, že v Bereši du nebyl podniknut útok. Pacifikace území Šaujů pokračuje rychle díky zřízení spojovacích stanie a pohyblivých kolon. »Potit Parisien« oznamuje z Tangeru, že Abdul Aziz odhodlal se ku překvapujíeímu kroku. Chce prý požádati o přispění svého staršího bratra Muleye Mohameda kterého 14 let chová v zajetí v pa láci reblatském. Doufá, že za jeho po moci bude moci účinněji bojovati proti Muley Hafidovi. »Eeho de Paris« nevěří zprávě, že špa- nělské poselstvo v Rabatu doslalo od maghzena různé výhody, zejména četné monopoly a dovo- lení ke stavbě elektrických tramiwayí a dráhy
Aziz Abdul Aziza d ' Amade Muley Mohamed Bled Spartel Udžda Marakeš Casablanca Tanger km Ee jít Paris
6 article
v Tangeru, neboť by to bylo ve zřejmém od poru ke smlouvě algecirasské. »Depěche Marocaine« uveřejňuje rozpravu s osobností z okoli sultána Abdula Aziza. Pro- hlášení Muleye Hafida ve Fezu za sultána ne- třeba prý bráti přiliš vážně, neboť stalo se kaidy, obávajícími se reforem, a nikoliv kmeny. Muley Hafid neodvažuje se táhnouti do Fezu. Provedení reforem jedině může zachovati samo- statnost Marokka. Kaidové a ulemové připravují soudcovské rozhodnutí, jímž bude prohlášena za neplatnou proklamace Muleye Hafida z sultána. Italové proti králi Petru Republikánská řimská »Ragione« profestuje proti chystané návštěvě krále Petra v Římě žádá, aby byl tento »dobrodruh« uvítán shnilým jablky. Ovšem příliš silná frakce za listem tím mimo Řím samý nestojí. »Doba násilných vlád.« Ve včerejším odpoledníku uvedli jsme již eitát z listu Tolstého proti protipolské vyvlast- ňovací předloze pruské. Slavný myslitel ruský píše polskému romanopisei Sienkiewiczovi v pod- statě dále ještě: Nadešla doba násil- ných vlád. Všichni vládnoucí císa- řové, králové, ministři, ano i vlivn parlamentárníci, slovem všichni, kdož jsou ještě hypnolisováni ideou státu, j sou vyznavači dekadetní morálky a musí jimi býti, aby mohli konati svoje řemeslo Ale nejen přítomnost, nýbrž i minulost naplňuje Tolstého hnusem a hněvem. I mezi všemi panov- níky minulosti shledává jen jediného panovníka poclivého, Mare Aurela. Všecky oslatní odsuzuje a pro dnešní vladaře má leda jen útrpnost. Ne však proti jejich osobám dlužno zápasiti, nýbrž proti předsudku o nutnosti státu, kterýž odpo- ruje křesťanskému přesvědčení a kterýž pro moderní humanitu jest překážkou.
Abdul Aziza Muley Hafid Italos Tolstý Sienkiewicz Aurel Tanger Maroko Ragione Řím Mar Muley Hafida Depěche Marocaine
7 article Volební ruch.
Volební ruch. Z městského úřadu na Král. Vinohradech. Se znam voličů, oprávněných v obci Kral. Vinobradech k volbě poslance venkovškých obcí do sněmu krá- lovství českého vyložen jest v městské radnici v úja- dovně čís. 4 v přízemí na dobu 14 dnů ode dne 22 ledna do 4. února 1908 (včetně v úřadních hodinách) aby každý do něho mohl nahlédnouti. Námtky prot seznamu lze podati v nepřekročitelné 14denní lhůtě reklamační ode dne vyložení seznamu běžící a dne 4. února 1908 končící v téže úřadovně v hodinách úřadních. Z Karlina. Seznam voličů pro volbu zemskébo poslance za město Karlín vyložen jest k veřejnému nahlédnutí u měst. úřadu v Karlíně v úřudovně č.2 po dobu 14 dnů v úřadních hodinách. V téže lhůte podali možno namitky.
Král Karlin Karlín
8 article
Z Michle Obecní rada usnesla se doporučiti ob- čanstvu kandidaturu pana JUDra. Jos. Herolda do zemského sněmu, cenic tak nejlépe jeho zásluhyo autonomii. Do seznamů voličských možno nahližeti do 30. ledna u obecního úřadu. Kaudídatury strany agrární. Za skupinu venkov ských obci okresů sušického a horažďovického přija byl v nedělní schůzi v Horažďovicích konané z kandidála zemského poslanectví býv. poslanec p. St Maver z Horažďovic. — Důvěrníci okresů Benešov Nevektov a Vlaším schválilí kandidaturu p. Frani Máše, rolníka z Ouročnice. — V okresu česko brodském a černokosteleckém prohlášen byl za kan didáta p. Bohumil Novák, rolník z Přistoupimi. — Na Rakovnicku, Křivoklátsku, Louňsku a Novostra šecku kandiduje opětně p. Ant. Mohl, ředitel ho spodářské školy v Rakovníku. Němečtí křeslanští sociálové a volby v král. če ském. Z Vídně, 21. ledna. »Národní Listy« ohlásily před týdnem, že křesťanští sociálové rozhodli se ne- zasábnouti do sněmovních voleb v království českém samostatnými kandidaturami a že usnesení to bud autoritativně vyblášeno. Nyní je projev ten uvéřejněn v »Německé korespondenci«, jéž sděluje tuto notu »Několik křesťansko-sociálních volebních výborů míst- ních v Čechách vyslovilo se rozhodně pro účasten- ství při blízkých zemských volbách ve smyslu samo- statných kandidatur. Tyto volební výbory nejednaj v souhlase s ústředním vedením křesťansko-sociáln strany, ze které již před dlouhým časem prohlášeno bylo nejdůrazněji, že křesťanšti sociálové v králov- ství českém sice velmi pronikavě zúčastní se voleb
Michl JUDr Fraňo Máša Novák Novostra Horažďovice St Maver Benešov Přistoupim Rakovnicko Křivoklátsko Louňsko Rakovník Vídeň Čechy
9 article
že však nepostaví žádných kandidátů vlastních, poně- vadž podle nynějšího stavu možné úspěchy nebyly by úměrny s výdaji a námahou, spojenými s posta vením samostatných kandidátů. Z Radnic. (Pův. dopis.) Městská rada svo- lala na neděli dne 19. t. m. schůzi voličů, do které dostavil se bývalý náš zemský poslanee pan Josef Anýž, redaktor »Nár. Listů«, aby podal zprávu o své činnosti v minulém obdob sněmovním. Městský radní pan Jan Urba zvolen byl předsedu schůze, p. Ant. Herma nn, učitel, jeho náměstkem, a p. Jos. K ov a n da, rolník, zapisovatelem. V obšírné řeči pojednal býv. posl. Anýž o celé řadě otázek, jež byly na pořadu jednání minulého zasedání sněmov- ního. Za napjaté pozornosti voličů a jejich ča- stého souhlasu podrobil břitké kritice neblahé poměry, pro něž zemský parlament nemohl roz- vinouti žádoucí působnost zákonodárnou. Obíral se zemským hospodářstvím, záležitostmi škol- skými, živnostenskými, jakož i poměrem jednot- livých stran ke vládě. Zvláštní posudek věnoval nespravedlivému řádu volebnímu i zastaralému jednacímu zemského parlamentu a vyznačil za své působnosti ve sněmovně i v komisích hlavní momenty. Za všeobecného potlesku končil pro- hlášením, že skládá mandát čistý a neporašený do rukou voličů. Nepředstavuje se jako kandi- dát. Bude-li opětně ucházeti se o jejich důvěru, rozbodnou delegáti všech měst této volební sku- piny, kteří právě v Berouně mají poradu. Ke slovu přihlásil se pan Jan Ražička, majítel parního mlýna a kamenouhelných dolů. Slovy srdečnými děkoval býv. poslanci Anýžovi za pili. horlivost i statečnost, osvědčovanou při hájení zájmů veřejných, zvláště pak v oboru menšino- vého školství. Také potřebám našeho města snažil se vždy prospěti jak jen možno bylo.
Anýž Urba Antonín Hermés Jos Ražiček Beroun
10 article
Končil pak projevem naděje, že p. red. Anýže milerádi uvitáme ve svém středu jako opět- ného kandidáta a zvláště, o čemž nepochybují jako svého poslance na zemském sněmu. Pan předseda poděkoval přítomným účastníkům i panu Anýžovi za důkladnou zprávu a schůzi ukončil, o e Z Berouna. Důvěrníci měst zdejší volebn skupiny shromáždili se v neděli dne 19. t. m k vyzvání rokycanské místní organisace národní strany svobodomyslné ku porádě o kandidátu poslanectví pro sněm království českého. Návrh, aby schválena byla kandidatura býv. poslanee red. Josefa Anýže přijat byl 37 hlasy proti jednomu.
Anýž Beroun organizace národní strana
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pan dr. Kramář níc nevi o smiřova- čkách, a nikdo o nich neví mimo toho, kdo by slova chtěl zneužit k zápasu proti straně sve- bodomyslné jako agitačního hesla. Tak to povl- dal pan dr. Kramář v neděli v Klatovech d slova, dodávaje, že ani ministerský předseda neví nic o chystání smiřovnček, pan dr. Kramál prý s ním mluvil „předevčírem“ a bar. Beck prý se divil, odkud se zpráva vzala. Na povi- dačce o smířovačkách a dokoneh sub auspiciis vlády, není prý ani zdání pravdy — pravil p. dr. Kramář, že řekl bar. Beck. Podle toho byli by pp. dr. Kramář a bar. Beck jediní dva lidé v Ra- kousku, kteří ničeho nic nevědí o smířovačkách v Čechách, aneb — věděti nechtějí. Aspon pan bar. Beck, poněvadž o něm, jako předsedovi ministerstva, nutno předpokládati, že jest au fai ve věcech, týkajících se vnitřní polítiky cislaj- tanské. Jinak stojí věci s panem předsedou „Na- rodního klubu“, který stal se opět patrně obětí své důvěřivosti, všem optimistům společné, dal si prostě namluviti falešné zprávy o bar. Becka, v jehož zájmu je snad, udržeti vůdce české delegace v nevědomí o tom, co se děje. co se chystá. Kterýkoli z voličů klutovských mohl však pana posl. dra. Kramáře přešvěděiti o opaku, kdyby byl s nejbližší stěny sňal kters- koli denní aneb týdenní list. Mohl jej poučiti z něho zevrubně o nynějším stavu smiřovaček. Mohl mu z ranních listů nedělních sděliti, že podle vídeňského sdělení zprávy, jakoby s v nejbližší době měly u předsedy ministerstva konati konferenceo českoněmeckém
doktor Kramář Kramál Beck Klatovy Čechy
12 article
vyrovnání, nejsou správny. Byl by k tomu mohl uvésti výklad nejtělesnějších orgánů ně- meckých stran, že tentokráte nemá býti nastou- pena cesta dorozumívacích konferencí o celém komplexu sporných národních otázek, nýbrž že mají býti učiněny předmětem dohovorů od pří padu ku případu, že německé strany stojí na stanovisku, že „jako dříve i nyní hodlají podati ruku k smíru, že však národní mír může býti tentokráte proveden pouze v etapách“ atd. Ž zprávy o odložení takových porad vznikly ná- sledkem řeči ministra krajana Práška, zejména o pětíně českých úřadníků v centrálách, kterážt. proposice v německých stranách velice rozladila Že smiřovačkové konference odloženy, až na dobu povolební, ježto prý ovzduší volebních agitací jednáním takovým nesvědčí atd. atd. Vážně nelze ovšem trvati na tom, že by všechny tylo zprávy zůstaly tajny předsedovi „Národního klubu“. Musí se tedy za to míti, že jest mu pojem smiřovaček a koňfereneí vy rovnacích totožný. V tom případě máme právo k autentickému výkladu slova, je- hož rychlá a všeobecná popularita v národě, dí hořce opovržlivému přízvuku uvedeného slova. jest symptomem českého cílění o „náredním smíru“. „Smiřovučkami“ mysli se každé, ja- kékoli jednání o národnostní vyrovnání mezi Čechy a Němci za účelem praktického řešení tohoto problému. Nikoli jen konference. To už bylo vyloženc u příležitosti vtipu poslance drn. Herolda o moderní nemožnosti kon- ferencí, v nichž by seděl naproti princi Liechten- steinovi posl. Klofáč atd. K pojmu smiřovaček patří na př. také exposé předsedy ministerstva s narážkou o díle smíření v Čechách, sno i ta- kové věci, jako smiřovací intermezzo posl. dra.
Prášek Němec Herold Klofáč Čechy národní klub
13 article
Kramáře s posl. drem. Lecherem, prohlášen“ dra. Kramáře, že se vláda chystá po provedeném vyrovnání s Uhry k řešení nejpalčivějších. otázek českoněmeckého sporu, že za tími účelem jest výhodno míti dva dobré našince ve vládě, aby spolupracovali na vyrovnaeích předlohácho K smiřovačkám patří tak dobře apoštolování po- slance prof. Masaryka s „čestnou a mužnou do- hodou“, jako memoranda českými po- slanei vypracovaná o nejpalčivě ších otázkách českoněmeckéh sporu a vládě doručená, petří k nim ankety a interviewy listů a vynikajících aktiv- ních politiků, výroky ministrů krajanů atd. atd- K smiřovečkám, a tyť jsou v plném proudu, ná leží konečně i klatovské prohlášení pana posl dra! Kramáře, že o smiřovačkáck nikdo nic neví. ale že není pochyby, že některé body če- skoněmecké otázky budoa řešen clestou zákona a že kdyby se tak mělo stát proti nám, postaráme se již, aby se zákonem nestaly. Není po- sitivnějšího konstatování existence smiřovaček nad toto opětovné prohlášení dra. Kramářea není hroznější formy smiřovaček nad tuto, drem. Kramářem ohlášenou, nad smifova- čky tajnlě přichystané. Nehledíme už ani k te- mu, že přes všechno naše zastoupení ve vládě dobrými našinci není vyloučeno, že světlo sně moven spatřiti mobou zákony nám nepr znivé. Ale podle této methody smiřovaček podle níž nikdo o nich neví, zvláště ani miíni sterský předseda ani zodpovědný vůde české delegace ve Vidni, dozvíme se o niei až v den jich rozdání tiskem! Teprve potem začíti má proti ním boj, budou-li proti nám Čím!? Obstrukcí, prokletou od dra. Kramáře ne nejhorouenější skálu jakožto největšího odsou- zení hodný taktický prostředek český ...1?
Kramář Lecher profesor Masaryk Uhry
14 article
Brněnský orgůn pana dra. Žáčka pře vyslovenou nechuť svou k polemikám odvětil nám včera na náš sobotní článek o tom, jak se časy mění a v nich i mínění „Mor. Orlice“, jež před měsícem napsala proti našemu stanovisku. nynější směsováni mladočeského vedení potíra- jícímu, filipiku, spílajíc nám dissidentů a po měsíci otískla vřelé uznání staročeským řeční- kům v Českém Klubu za jejich bezohledné od- souzení positivní politiky. To učinila slovy: „Projevy staročeských politiků dra. Srba. dra. Mattuše, dra. Horáčka řadí se k nejlepšímu. co o nynějších politických poměrech z českéhie tábora vůbec bylo pověděno.“ Dopadena takto. bije orlice křídly a hledí vymknouti se z osidla. do něhož sama neobratně vlezla. Pokouší se ote způsobem obvyklého polemického primilivismu, jemuž se v logice říká „mutatio eleneh i“. Toho dopouští se, kdož zůmyslně dokazuje anebo vyvraci něco docela jinéhc, než dokázati aneb vyvrátiti měl. „Mor. Orlice“ byla od nás usvědčena, že dne 15. prosince co nej- rozhodněji odsuzovala stanovisko proti Kramářově positivní politice, kdežto 16. ledna na nejvyšší výsost velebil a sta- novisko rovněž proti Kramářově positivní poli- tice. Na místě, aby se držela této věci, jala se „M. O.“ ze široka a daleke projednávati, proč byl Pacák a Fořt ve vládě, zda se účastnili ně- kteří vůdcové Gautschových jazykových naří- zení a co tomu říkaly „Národní Listy“, to že bylo její stanovisko alp. Po tom se „Meravské Orlice“ nikdo neptá, a je to věc, do nejzevrub- nějších podrobností již před měsícem vyřízená.
Mor Srba Mattuš Horáček M O Pacák Gautschův Orlice Meravský Orlice
15 article
List Žáčkův hájil positivní politiku Kramářovu proti nám a hájilji nejenom ve svém pražském dopisu od vlastního řádného dopisovatele, ale i docela systematicky v oficiálních článcích praž- ského sekretariátu národní strany svobodomysl- né, jež v Čechách nouveřejňují leč týdenníky, kteréž nesmějí aneb nedovedou vlastními slovy pověděti, co si myslí.) Potom dal s nadšením za pravdu nejen tomu, co podle jeho mínění nej- lepšího, ale také co ve skutečnosti nejjizlivějšího a nejprudšího bylo řečeno o positivní politiee drem Srbem, Mattušem a Horáčkem. V tom at nám „M. O.“ stojí, to ať vyvrátí aneb vysvětlí. Že staročeští vůdcové ve svém klubu volali po dohodě všech stran a že po ní volá také „M. O“, že se tudíž staročešti vůdcové nacházejí s ni na jednom stanovisku, to jsou vyláčky průhled- ného kouzla. Na jakém základě chce míti dr. Mattuš dohodu všech stran, snad na základě Kramářově, jenž došel nejbezohlednějšího od- souzení právě v Českém klubu a vřelého uznání v „Mor. Orlici“?! Jak vidět, jest methoda rozpravy, pěstovaná „Mor. Orlief“i, pouhý šerm bliktry! Připomínáme, že stanovisko dohody, jež my hájíme, chce dohodě stran ve prospěch, nikoli na škodu českého pro- gramu, a že naše snahy, přiměti vedení strany mladočeské k plnění programu a závazných usnesení strany nejsou radikalisme m, a také ani jinak nespatrujeme v radikali- smu universální lék pro české neduhy, jak „M. O.“ tvrdi. Konečně pak ujišťujeme, že nám ani ve snu nenapadlo považovati „Moravskou Orlici“ za „neomylného papeže politického“, brání se proti takovému nařknutí docela zby- tečně.
Žáčkův Kramářův Srb Mattuš Horáček M O Mor Orlik Čechy
16 article
— Profesorským sborem vyznamenaný ře- ditel. V prosinci minulého roku odešel na vlastní žádost svojí do výslužby zasloužilý ředitel c. k. českého vinohradského gymnasia vládní rada pan dr. Josef Bernhard. Muž skromné a vzácné povaby, vlastenec a lidumil, milovaný sborem profesorským i žactvem. Stal se před 15 roky ředitelem vinohradského gymnasin, jež vlastně založil a toto gymnasium bylo jeho život- ním dílem. Věnoval mu všechnu svoji energiia lásku a podařilo se mu přivésti ústav k tako- vému rozkvětu, že je dnes největším če- ským gymnasiem vůbec! Osvědčený paedngog. otcovsky přitel sboru, tichý pracovník národní, lidumil, muž bezpříkladné agilnosti — tak jeh znali všichni, kterf sním příšli do styku a jeho si proto vážili. Stál při ústavě od jeho založení s nezmenšenou obětavostí a energií, až šediny pokryly jeho hlavu. A jak pracoval, tak také opustil svůj ústav. Při poslední konferenci, 26. listopadu m. r. jím řízené, překvapil sbor tím, že stisknuv mlěky ruce všem přítomným, roz- loučil se na vždy s ústavem. Byl to jediný ne- milý okamžik, který členům sboru svého při- pravil; prosil jen, abý upustěno bylo ode všeho loučení — které by bylo trapné a bolestné. A sbor přivolil k jeho přání. Nebylo žádného večírku, žádných oslav. Několik dní před tím, než opustil ústav, odebrala se však k němu de- putace sboru, která oznámila mu, jak sbor se s ním loučí: že všichni členové sboru *) Právě ve svém úterním listě otiskuje „Mor. Orlice“ zase podcbný maskovaný článek na úvedním mí- stě (Politika vládní nebo opposiční“) jakožto dopis z Vídně, kdežto na př. pondělní „Plzeňské Listy týž článek („Politika vládní nebo oposiční“) oliskují jako svůj vlastní úvodníček beze změny, leda že v něm oposici tisknou s jedním „p“.
doktor Josef Bernhard Mor Orlice Vídeň
17 article Hudba.
Hudba. Slavnostní představení „Dalibora“ v Ná- rodním divadie, u příležitosti 60tého výročí Ná- rodní besedy včera pořádané a pohostinským vy- stoupením sl. Emmy Destinnové zvláště okázalé, slákalo do vyprodaného domu přední společenské kruhy pražské. Vedle korporativního účastenství čestných členů a jubilejního výboru Besedy, přitomni byli představení starosta měst pražských dr. Gtoš, místodržítel hr. Couden- hove, zástupce nejv. maršálka br. V. Schönborn, starostové předměštští, ihtendant Národního di- vadla posl. Herold, delegáti spolků a korporaí atd. Večer zahájen byl příležitostnými verší Jar. Vrchlického, jež recitovala „Terpsichora“ sl. Zd. Rýdlová. Sl. Destinnová v partii M lady měla skvělý úspěch; rovněž vyznamenáni nadšenou pochvalou i ostatní účinkující, zejména pí. Bobková, pp. Boh. Pták a Kliment. Text básně Vrchlického zní: „Že tančit máme — proslov k tomu vážný Což skoro nezní to jak ironie? Či v posled Terpsichora anděl strážný náš byla posud? Její poesie snad vedla nás tím hravým krůčkem svým přes hradla skal a přes propastí dým Snad ona zahalena cetkou pestrou všech našich geniů v sled byla sestrour Byl nároů taktovkou stíd kapelníka ku žití vzbuzen z těžké mátohy? V chřest masopustních rolniček jak vniká hlas přísný Mus? — Zde vyzní ubchý, na plano vyzní v smíchu hrdliček, jej stopi gracie a ženský vděk a v rozmar pánů v první kvadrile, jíž vyzní dutě, hluše, unylel Tak jistě řekne švihák nejeden a mnohá kráska v souhlas kývne tomu. zde vázný sermon, nerozvážný sen, své pěvče, seber partesy, jdi domů! A básník šel by rád. — Leč posečkáníí Vzpomínka malá zatíkala v skráni a vzpomlnce se nikdo neubrání, zvlášť přijde-li v den významný jak dnes. tu zvítězí, ji nezdolá — ni ples!
Dalibor Destinnová doktor Gtoš V Schönborn Herold Vrchlický Terpsichora Zdeněk Rýdlová Bobková Kliment Ná Musa
18 article
Před lety tak jsme začli šedesáti, — jen shovie, sličné dámy, v přehled krátký! = kdy vaše báby tančily i matky, já v ples je skolébala, do pohádky. Jak začlo ve mladých to srdcích pláti. k českému taktu v něžných nožkách hráti) Já — nebojte se! — nejsem historie, jsem pouze smavá tance bohyně, se mnou jde pouze Mládí, Poesie. jen jeho kvílí nesouc ve klíně; však třeba hravá jsem, přec pamět mám, tak z minulosti dost kytiček nesu a každé z vás po jedné ráde dám, než utlá nožka pozvedne se k plesu. Tak — co se zdálo žertem nevinným, co začlo jako tanec, hra a šprým, co Rozmar vykouzlil a Zábuva jen českým slovem, pokud na parkelách se neslo v nesmělých a krotkých větách jak tucha nejistá a mlhavá, přec národ byl, jenž nohu v lehký rej si okřídlil sám o tom nevěda skryl velký problém lehký za mumrai vsil zrnko v půdu žilí. Nuše Beseda tak stkala vidmo svoje duhové, jež rozláčet má opět před vámi po věku půli! — Otců duchové i vašich matek kruh ten přeznámý a tolik drahý. jistě s námi budel
19 article
Té promiňte již upomince chudé, jez plesu jásot drze předchá zí; když kouzlit chtěla luzné ohrazy z dob idylických! Však v těch našich bojích jsme zasloužili, nejen v chvilku dnes, by v brzké době v blaha celých zdrojích se významnější, větší, pravý ples, ples vítězství, laur odvěkých všech tužeb k nám schýlil konečně, v němž v přístav vplujem neb syti galantních i marných služeb, my odpůrce své všecky — utancujeml + Vypsání konkursu. Zpěvácký spolek »Hlahol- v Praze rozepisuje k 50letému jubileu svému dvě ceny na nejlepší, nová, dosud nevydaná a neprove dená díla pro smtšený sbor se soly a velkým orch strem, po případě i s varhanami, za tčehto podmínek 1. Ceny jsou: první 1000 K (jeden tisíc korun), druh 600 K (šest set korun). 2. Text budiž buď světský aneb duchovní (oratorní), mysl českou povznášející pokud možno obsahu vlasteneckého, jinak ponecháv se volba jeho skladateli. Skladba vyplniž celý kon cert v době 11/2 až 2 hodin. 3. Výbor spolku vyžá- daje si úsudek poroty, jejíž členové v čas jmenování budou, rozhodne o přisouzení cen, není však po- vinen obě ceny zadati a může ceny též jinak upra- vili. 4. Dlla, soutěžící o cenu, buďtež v jednom exem- pláři, t. j. v partituře, v klavírním výtahu s podle- ženým textem, pak v rozepsaných zpěvních hlasech solových a sborových zaslána do 28. února 1909 do 12. hodiny polední pod adresou: Zpěvácký spolek
Praha Hlahol
20 article
»Hlahol« v Praze, do rukou slarosty Ferd. Tadry v Praze, Palackého nábřeží č. p. 1672—II. u připo- jení šifry a zapečetěné obálky, obsahující imene skladatelovo. 5. Zadané exempláře i hlasy děl cenou poctěných stanou se vlastnictvím zpěváckého spolku »Hlahol« v Praze, dílo první cénou poctěné prove- deno bude poprvé v jubilejním koncertu spolkovém dílo druhou cenou poctěné provedeno bude poprvé v některém pozdějším orchestrálním koncertu spol- kovém. Spolku náleží bezplatné právo provozovac děl cenou poctěných, jakož i právo rozmnožovací pr účely vlastní, jinak zůstanou díla ta úplným vlastni- ctvím skladatelovým. Dila nepbctená se vrátí. 6. Kon kursu mohou se zúčastniti pouze skladalelé česko- slovanští. V Prazé, v lednu 1908. Ferd. Tadra, sta rosta. Stan. Sadilek, jednatel. + Z Ameriky. Frant. Kuchynka, virtnos na kontrabas, bratr našeho virtuosh, který již delší dob nedal se slyšeti, budí svým uměním v Americe prav divy; tamější časopisy oplývají chválou. Široce se něm rozepisuji: »Svornost Detroit«, »The Daily A gu Leador«, »The Cleveland Presse, »Spravedinost« Chicagu a jiné. Radí jej mezi největší virtuosy na kontrabas.
Tadra Sadilek František Kuchynka Leador Praha Palacký nábřeží Dila Z Amerika Amerika Detroit Chicago Hlahol the Daily the Cleveland Presse
21 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Ve Splítu v Dalmacii usneslo se sdružení tamních umělců uspořádati zemskou výsta vu uměleckou. Výstava má býti otevřena v květnu při příležitosti vysvěcení věže (!) tamní kathedrály Bude uspořádána v příhodných a dosti rozsáhlých místnostech »Hrvatského domu« a bude to vůbec první slovanská výstava větších rozměrů Dalmacii. Chorvatské divadlo v Osěku, druhe stálé divadlo v zemi, setkává se sice s úspěchem obecenstva, ale velký jeho aparát přece jen laboruje s oblížemi finančními. Byla mu zaručena zemská subvence 8 tisíc korun, jež nestačí. Proto přimlouvaj se nyní chorvalské listy za zvýšení na sumu tisíc, poněvadt mladý podnik prokázal dobrou pro- speritu. Chorvatská spisovatelka M. Zurič- Zagorka měla na Národním divadle v Zahřebě premiéru tií drobných prací dramatických zároveň: »U lovu- veselá hra o 2 aktech a aktovky »Intermez zo a »Sto žena umije«. Jsou to zle kousavé satiry s fraškovními náběhy, vybírané z domácího život záhřebského a proto činí antorku, jež právě v těchto dnech slavila výročí 10leté spisovatelské činnosti oblíbenou a populární. Ctitelé Lva Nik. Tolatého uspořádali minulý týden v Petrohradě veliký umělecký večen k jeho poctě; pro program večera ziskána byla řad umělců a vynikajících literátů — N. A. Kotlja- revskij. J. E. Rěpin, M. M. Kovalevskij. D. (N. Ovsjanovsko-Kulikovskij a j. N estrádě uspořádána výstava portrélův a fotografií oslavencových i jiných děl výtvarného umění, jež se vstahují k jeho osobě, dílu anebo inspiraci. Slavná houslistka M. Michačlis a klavírní virtuos V. v Pokrovskij sehráli Beethovenovu »Krentzerovt sonatue
M Zurič Zagorka Nik Tolatý Kotlja Rěpin M M Kovalevskij N Ovsjanovsko Kulikovskij M Michačlis Pokrovský Beethovenův Krentzerovt Dalmacie Petrohrad národní divadlo
22 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Krádež obrazů. Z Krakova, 21. ledna Ke známému polskému mallří Kossakovi vlou pali se včera zloději a ukradli více než třicet cen- ných obrazů. Přes úsilovné pátrání není po pachate- lích posud stopy. = »Poctivý« nálezne a bihle. Z Neermovr v Hannoversku se sděluje: Statkář Doden ztrati před nějakým časem tobolku se 17.600 m papírovýc peněz a všechno hledání a pátrání bylo marno V těchto dnech obdržel dopis, v němž se mu zřejmě změněným plsmem sdělovalo: »Část svých peněz — 8000 m — naleznele u timmelského mostu na pravo zbytek obdržite za pět let s úroky, až dostaneme peníze z Ameriky. Máte dobrý obchod a v bibli stojí: »Kdo má dvě sukně, daruj jednu«. Zmíněných 8000 m naletl sla'kář na označeném místě v šedém papíru. Osoba tajemného nálezce jest dosud ne známa. = Záhadný pokus otravy. Z Paříž e, 21. ledna. Na zámku Abbaliale u Evreuxu byl učiněn pokus otráviti majiteiku, vdovu Hebertovou a celou jej četnou rodinu. Neznámý pachatel posypal v noe maso, přichystané k jídlu, strychninem. Následkem pudivné chuti členové rodiy maso nejedli. Soudí se že pachatelem jest osoba s poměry v domácnost obeznámená, kterou sluší hledati mezi vzdaleným příslušníky. = Železniční neštěslí v Italii. Z Milá n a, 21. ledna. (K. k.) Doposud bylo zjištěno, že při srážee vlaků bylo zabito 9 osob, mezi ni m jedna žena a jedno dítě. Z trosek byl doposud vytaženo 25 poraněných o sob mezi nimiž tři těžce poraněné. Totožnost osob zabi- tých, jakož i některých poraněných nebyla doposu zjištěna. Mezi osobami, které byly po sti- ženy neštěstím, nenalézá se doposu žádný cizinec. — Z Milána, 21. ledna.
Kossak Hebertův Krakov Amerika Paříž Milán
23 article
(K. k.) Z obětí železniční katastrofy byly dosu poznány dvě mrtvoly a veškeří zranění. Cizozeme mezi nimi není. Všichni zranění byli ve vlaku při- jíždějícím z Bergama. Ministr pokladu Carcano senátoři jedouci týmž vlakem do Říma zůstali dlouho na místě neštěstí a spolu s úřady organisovali zá- chranné práce. Po uvolnění trati mobl expresní viak pokračovati v cestě do Říma. Není dosud zjištěno, zda také cestující tohoto vlaku utrpěli úraz. Doprava nebyla přerušena. Dle zpráv listů z a vini neštěstí výhybkář, který je nezvěst ným. Byl naň vydán již zatykač. N místě katastrofy odehrávaly se v tem- notě strašlivé výjevy. Po celou noc pokra- čovalo se v záři pochodní v záchranných pracích. Jest obava, že je pod troskami ješte více obětí. — Z Rím a. 21. ledna. Ministí prác měl s hl. ředitelem drah poradu, na které bylo usneseno zahájiti neprodleně vyšetřování železničního neštěstí na aquabelském mostě. Hl. náměstek ředitele st. drah Alzona odjel již do Milanu říditi vyšetřování. — Z Mlána, 21. ledna. (K. k) Při železničním neštěstí na aquabelském mostě zahynulo 7 osob Všechny byly zjištěny až na jednu dospělou osobu a 10leté díte. Velký zástup obecenstva hrne se do márnice, kde mrtvoly jsou vystaveny. Srážka s polizisty. Z Hannoveru, 21. ledna. (K. k.) Dnes v poledne shromáždilo se asi 600 nezaměstnaných dělníků před budovou jednoho zdejšího časopisu, aby si vzalr »Arbeitsmarkt«, který se tam vydává. Jeden z nezaměstnaných dělníků sáh na jednoho ze strážníků a ten užil hned poboční zbraně. Několik jiných nezaměstnaných delníků vrhlo se s otevřenými noži na policejního úřadníka. Jeden z výlržníků byl poraněn tak těžce, že musil býti dopraven do nemocnice.
Milan Řím Mlat Hannover Rím a Alzona
24 article
= Město zníčeno požárem. Z Buenos Aires 21. ledna. (K. k.) Největší část města Menuca v již- ním Cilsku, které obývají hlavně Němci, byla zničena požárem. Skoda je ohromná = Požár v paláci sultánova tajemňíka. Z Caři- hradu, 20. ledna. (K. k.) Včera večer úplně vyhiořel palác druhého tajemníka sultánova Yzetla paše, který nalézá te v predměstí Bešiktašu, sousedicím s lldi- zem. Požár tente dal podnět k různým domněnkám a pověstem, které však zdají se býti neodůvodněný- mi. Požár vznikl očividně elektrickým vedením. Sou- sedící paláe ministra vojenství byl zachráněn jenom s velikou námahou = Papež a spiritismus. Z Říma, 21. ledna. V kruzích vatikánských se proslýchá, že papež hodlá v nejbližší debě učiniti projev proti spíritismu, jehož stálé šíření působí ve Vatikáně nepokoj. Kongregace officii byla vyzvána, aby studovala důvody, pro něž by bylo možno vystoupiti proti spiritismu a všem okkultním vědá m.
Němec Skoda paš Papež Buenos Aires Menuca Řím Vatikán carhrad
25 article
= Přejeta vozem arcivévodovým. Z Pešti, 21. ledna. (K. k.) (Uh. tel. kor. kanc.) V 11 hod. dopo- ledne přejel na Deákově náměsti dvorní povoz, v němž seděl arcivévoda Josef, 66letou soukrom- nici Müllerovou. Arcivévoda ihned vystoupil z vozu, ujal se ženy a poslal pro záchrannou společ- nost. Když byla žena převezena do svého bytu, vy- plal se na její stav, který prý není povážlivý. = Velká krádež v Pešti. Z Pešti, 21. ledna. Farní úřad nemocnice sv. Rocha vyrozuměl policii, že z farní kanceláře nemocnice té ukraden byl složní list s cennými papíry v hodnotě 50.000 K. Pacha telé, kteří nemehli býti dosud vypětráni, vypáčili stůl, je- hož obsah vykradli a po vykonaném činu zase stůl pěkně zavřeli. Po té vypáčili, zloději železnou po- kladnu a ukradli z ní wertheimské klíče, v n uschovaně. — K loupeži v tiílisské bance. Z Ženevy, 21. ledna. Na základě dopisů, nalezených u ruských ter- roristů, kteří byli zatčení v Mnichově, zatkla zdejší policie tři další terroristy v bytě, jejž měla v Mni-
Deákův Josef Müllerův Roch K Pacho Pešť Ženeva Mnichov