ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5401ebe0-738c-11dc-9853-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 48, org 7, person 73, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 22. ledna 1903.
Praha
3 masthead
ani
4 masthead
ol vd. tode
5 masthead
Číslo zl
6 article
Na rannt a odpol. list, předpláci ' set v Praze v alninlstraci na nlaie n dvri leta . . . . 6 K — s drojí denátkee K 501. a mě dtnit 14a . . . . 7 K 50 k ve Blialkách- nl misíe . . . . . . 2 K 30 Pošton: n tvrt lels . . . . P K 00h s dvojí zisilkou a měst Bn . . . 1 k e
Praha Blialky
7 article České menšinové školy a příšti
České menšinové školy a příšti sněm. Vhodně, v době mohutnícího volebního ruchu do sněmu království českého, vydala »Menšinová knihovna« úhledně upra- vený svazeček, jehož název sám upozorňuje na nejpalčivější ránu, již od let a dosud bez nadějné vyhlídky na brzké její zacelení jest nésti českému lidu ve smíšeném území, na nedílné půdě staroslavného království ná- roda našeho. Čtouce líčení, opírající se ve- směs o fakta a data přesně doložená, o tom. co vytrpěti jest našim rodákům ve věcech školství, každou novou stránkou brožury jsme utvrzováni, že pisatel její nikterak ne- přepíná, když nazývá kulturním skan dálem dvacátého století, co sná šeti jest našincům pro »České menši nové školy«. Jednotlivé doklady o pronásledování ro- dičů, domáhajících se českých škol pro české své dítky, překonávají výčtem útrap, jež jdou až i na samy životní podmínky lidské jejich existence na mnoze i to, co oznamuje seo strádání lidu polského v Poznani pro obranu jazyka rodného ve škole a co stejně jitřivě zaznívá k nám v tétéž příčině z úpatí slo- venských Karpat. Kdežto však ani v Německu ani v Uhrách nezatajují před širší veřejností, že se ženou za jednotným národním státem, spadá české menšinové školství do ob- vodu státu, kterýž se na venek honosí tím, že jest ochrancem všech národů, v něm ži jících, že jest ke všem stejně spravedliv, že poskytuje všem podmínky volného vývoje že jest moderním, pokrokovým státeml A zvláště, pokud jde o poměry v krá- lovství českém, překypují vládní projevy uznáním zdatnosti, pokročilosti, pracovitosti a kulturnosti obou národních kmenů, zde sídlícíchl
Český menšit nový škola Poznaň Německo Uhry venský Karpaty
8 article
Nuže, čtěte II. svazek menšinové knihovny o Českých menšinových školách, a vízte, jaké jsou ony pod- mínky, za nichž se má úspěšně rozvijeti lid český ve smíšeném kraji, a pronikne vás nepřekonatelná hořkost k oné bezmezné falši, k onomu bezednému farisejství, kteréž zaujaly místa platných zákonů, kteréž z če ského člověka činí psance před zraky těch kdož jsou povoláni, aby bděli nad tím, by zákony se zachovávaly, by jim zjednávali průchod bez ohledu, zda se týkají kapita- listy či chuďasa, podnikatele či dělníka. Němce či Čecha l Musili bychom zde otisknouti celou tu knížku, kdybychom chtěli vypočísti všechny ony prostředky nekalé a nectné, jichž se užívá, aby se právo českých menšin na školy české zmařilo a kde se to plně nepodařilo, aby se ho lidu českému co nejdráže, za nej obmyslnějších mravních i hmotných útra dostalo. Jest právě doba volebního ruchu, doba nad jiné k tomu způsobilá, aby se všecko voličstvo české bez rozdílu svého politického přesvědčení obeznámilo s osudy českých národních menšin, aby si uvědomilo, jaké víře nepodobné překážky se kladou práv- nímu, občanskému postavení jejich, aby po- cítilo, jaké nesnesitelné břímě společenské se ukládá nejen našim menšinám, ale i školou povinným dítkám jejich a to na samém po- čátku při vstupu do — školní povinnost zákonem předepsané, a učinivši tak, aby po- chopilo, že není pro české voliče jiného, na- lehavějšího příkazu, než postarati se volbam nastávajícími o to, aby zjednalo osvobozen těmto svým krajanům, zasluhujícím neob mezený obdiv své statečnosti a houževna tosti především námi samými, všemi nám bez rozdílu politického nazírání.
Němec Čecho
9 article
Boj menšinového lidu českého za českou školu jest válkou více než třicetiletou, ba i od té doby, co vybojována byla první men šinová škola veřejná v r. 1885 uplynulo bezmála celé čtvrt století, a doposud nemůže se předpověděti, kdy boj ten bude úplně vy- bojován, kdy zjednán bude v nejpokroči lejším království říše průchod zákonu, kdyá jde o právo Čechů na školu. Nemá-liž všecko voličstvo české se vzcho piti již, aby zjednalo v tomto směru konečně nápravy, aby se dostalo konečně potřebného oddechu českým menšinám, těmto heroickým válečníkům kulturním, po tolik let stojícím v nekonečné a nelítostné školské sečil? Na celém smíšeném území není dosu bezvadně a všestranně vybudovaných ško českých, jak jsou zákony předepsány; ano. není ani jediné školy měšťanské ani veřejné. ani soukromé, ač českých dítek na Mostecku. Duchcovsku, Teplicku, Ústecku, Děčínsku, Žatecku, Litoměřicku a Chomutovsku jest na 45.000, z nichž pouze asi 15 000 může na- vštěvovati národní školu českou, veřejnou nebo soukromou (matiční) Na území onom dosud rovněž není ani jediné české ve řejné opatrovny!
Čecho Duchcovsko Teplicko Ústecko Děčínsko Žatecko Litoměřicko Chomutovsko
10 article
Aby se obešla povinnost vybudovati če- ské školy, již pohotové na plný počet tříd, zřizují se pobočky, jichž jest v některých ze jmenovaných obvodů více než tříd vlastních; tak má pět veřejných škol českých na Mo- stecku 26 tříd a 30 poboček, jenom aby se nemusily zřizovati další třídy až do školy osmitřídní. Tak má mostecká šestitřidní škola jedenácte poboček, pětitřídnív Lomu sedm poboček a pod. Dle zákona však nemají se pobočky zřizovati, dokud ne- dosáhla škola nejvyššího počtu tříd. se zřením k tomu, že jest školní návštěva osmiletá a že s každým školním rokem má se shodovatí další stupeň učební. Zřizování tříd postupných až do osmi má se říditi dle zákona a počtu žákův,a nikoliv dle libovůle úřadů školních. Tu. jakož i při zřizování škol potřebných mají úřady ty jednati samy, bez průtahu, ve sku tečnosti však nejen že toho nedbají, ale způ sobují nad to vyšetřováním poměrů českým rodičům opravdové křižové cesty. V celé řadě škol vyučuje se pouze polo denně, v Mostě na př. v osmi třídácha pobočkách. Ve smíšeném území není ani jediné obce, v níž by místní školní rada byla slo žena tak, aby to odpovídalo předpisům zá- kona; ještě hůře je tomu v okresních škol- ních radách. Místnosti škol českých jsou bez vyjímky nezpůsobilé, budovy zdravotně vadné; zkrátka, kdekoliv se pisatel zastavil a srovnal skutečné poměry menšinového školství če- ského s příslušnými předpisy školních zá konů, všude konstatuje nešetření, nedbání jich; ba zjišťuje, že by na podrobný výčet všech nedostatků bylo třeba společné práce mnoha spolupracovníků, kteří by snad ani za celý rok nebyli s to zmoci děsivý onen materiál, jakýž poskytuje pronásledované školství našich českých menšin, aby podán byl vzdělanému světu úplný a jasný obraz
Most
11 article
o tom, jak se šlape v kulturním státě dva- cátého století po zákonech, kultuře a lid skosti. Spis chce podati aspoň částečné infor mace o nekonečné bídě našich menšin, jev se býti srdcervoucím výkřikem jejich, který by poskytl aspoň nejnutnější data. České menšiny však zápasí bez oddechu a doufají, že voličstvo naše, že národ český nezapomene, že z lůna jeho vyšel nesmr telný učitel národů Jan Amos Komenskýa kojí se nadějí, že v nejbližším sněmování učiní se těmto do nebe volajícím poměrům v českém školství menšinovém konec. Sněm český, zejména přičiněním pro dra. Čelakovského, věnoval menšinskému školství vřelou svou péči, připravil i návrh zákona o něm, a jsme přesvědčeni, že i na dále bude otázku tuto pokládati za nejna- léhavější. Bude však na prospěch věci této, aby se posavadním zastancům menšin našich do stalo posily zvolením některého povolaného pracovníka v českém školství menšinovém. a aby za souhlasu všech českých stran byl kandidován. Zejména pokud jde o to, jak se nakládá s rodiči českých dítek, bude jeho svědectví zapotřebí, protože jest nutno, aby doba »vyšetřování poměrů« a pobytu rodičů byla úplně vymknuta z oboru místní libovůle. Voličové čeští, nezapomeňte proto při nastávajících volbách sněmovních na své stísněné bojovníky menšinové !
Jan Amos Komenský Čelakovský
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. ledna. (Vojenské otáz ky) Zprávy o pokusech, rozřešiti celý komplex vojenských otázek, stále odkládaných pro odpon Maďarů, nescházejí nyní s novinářských sloupeů Také „Pester Ll.“ polvrzuje, že dr. Wekerle za různých příležitosli měl s ministrem vojenstv porady o vojenských otázkách. Ovšem rozhovory ty byly prý dosud nezávuzny a neměly dokonce rázu oficiálního vyjednáváni.Týž list, jehož blízké styky s ministerstvem vnějších věcí jsou známy, potvrzuje i další zprávu, že v rozhodu- jících kruzích opravdu se pomýšlí svolati příště delegace koncem května neb počátkem června ale prý jen proto, aby uherští delegáti nebyl parlameniními pracemi zaměstnáni v době žní Avšak ať už se delegace sejdou na jaře, neb na podzim, vojenské otázky řešiti nebudou, po něvadž nespadají v obor kompetence delegační nýbrz jedině v pravomoe parlamentů. Nejdůleži tější vojenské otázky, k nimž úprava důstojni ekých platů jako věc čistě hospodářská nepatři týkaji se revise branného zákona, dvouleté vo jenské služby, zvýšení braneckého kontingentu a trestního řádu vojenského. Všechny tyto otáz ky mohou se však rozřešiti jedině v parlamen tech; jim budou podány potřebné předlohy, ač není dosud známo, kdy se to stane.
Maďar doktor Wekerle Praha Pester ll
13 article
V Praze, 21. ledna. (Ku poradám v Pulji.) K nedělní konferenci u bar. Becka jíž se účastnili místodržitel terstský, zemský hejtman istrijský a zástupcové Vlachů i Chor vatů istrijských, sděluje se ze strany dobře in formované, že podnět k ní zavdaly irredent ské demonstrace pulských Vlachů za ná vštěvy rakouských a uherských členů delegací kteréžto demonstrace způsobily prý na nejvyš ších místech velmi trapný dojem. Pulje jes hlavní válečný přístav rakouský a jde o to, aby byl sproštěn živlů nespolehlivých. Pomýšlí se prý na zostření policejního dozoru na cizince meškající v Pulji. Druhým předmětem konferen- cí jest reforma zemského volebního
Beck Vlach Chor Praha
14 article
řádu v Istrii, jež za minulého sněmovního zasedání zůstala pro neústupnost Vlachů neroz- řešena. V Praze, 21. ledna. (Pokyny polským delegátům.) Přijetí prolipolské vyvlastňo- vací předlohy pruským sněmem vzbudilo znova otázku, mohou-li polští členové rakouské dele- gace setrvati při tradiční polítice starého, kon- servativného polského kola a schvalovati šma- hem politiku ministerstva vnějších věcí, jež lp houževnatě na spolku s Německem jako hlav ním pilíři rakouské vnější politiky. Polské listy demekratické i lidové výzývají polské delegáty. aby vstoupili do oposice proti bar. Achrentha- lovi: „Jest ještě čas, píše „Kor. Lwow.“, na- praviti ve Vídni, co se stalo v Berlíně. Německá vláda, vynutivší si zákon vyvlastňovací, zbavila německou říši příznaku státu právního. Německá vláda, bojujíe proti Polákům takovou zbrani, jako jest vyvlastňovaci zákon, nutí nás, abychom proti ní užili všech prostředků, jichž nám dovo- luje užiti naše politická národnost. Jsou infamie které možno stavěti na pranýř; ale jsou infamie, které nutno rozdrtit a rozšlapat, poněvadž teprve potom se může utišiti naše rozbouřené svě- domí.“ A proto lvovský list dopsručuje pol ským delegátům za heslo „Pryč s trojspolkem!“ doulaje, že heslo to dojde ohlasu také mez ostalními delegáty slovanskými.
Vlach Polák Istria Praha Německo Vídeň Berlín
15 article
Toutéž otázkou zabývá se polšký publicista Alfred Szezepaňski v brožurce „Tř otázky“, vydané právě ve Varšavě. Troj- spolek, dílo Bismarkovo, nesloužil nikdy Rakou sku, nýbrž jen Prusku a přiměl-li Bismark Ra- kousko k uzavření trojspolku poukazem na ne- bezpečí, hrozící mu od Ruska, byl to podvod neboť Bismark současně, když uzavíral spolek s Rakouskom, uzavřel sám druhý, pojišťovaeí spolek s Ruskem. I kdyby však záminka Bismar- kova byla r. 1879 důvodna, pozbyla všelikéh významu od smlouvy mífrzstegské, neboť od t doby Rakousko žije s Ruskem v poměru nej přátelštějším. Trojspolek, vlastně dvouspolek neboť Italie k trojspolku de facto už nenáleží jest pro Rakousko dnes už nejen zbylečný, ný brž přímo skodlivý, poněvadž je nutí vydržovat ohromnou armádu na úkor osvětových a sočiál- ných potřeb obyvatelstva. Všechny státy evron ské snaží se všemožně udržeti mír, nebezpeč války nehrozí odnikud, leda z Německa, kter bylo hlavní příčinou, že mírové konference k nimž dal podnět ruský car, nepřivedly k elli.
Szezepaňski Bismarkův Prusek Varšava Rusko Rakousko Německo Troj Bismark Ra
16 article
Zruší-li Rakousko spolek s Německem, nevydá se tím v nebezpeči, zejména přistoupí-li ke spol ku ostalhích velkýehi států ovropských a s Ne meckem uzavře pouze potřebnou obchodní smlouvu. Německo má beztcho nyní jen jedi- ného spojence, Rakousko, a právě toto má z spolku nejvíce škody. Ovšem trojspolek byl nedávno prodloužer a může jíti jen o to, aby se příště neobnovoval Ale již v lednových delegacích polští poslan mohou dle názorů Alfr. Szezepaňského učmnit krok, který přinutí ministra vnějších věcí, aby zaujal přesné stanovisko ku Prusku. Vídeňský kongres z r. 1815 postavil Poláky ve všech třecl státech pod ochranou velmocí, jež smlonve podepsaly. Smlouva vídeňská nebyla dosud od- volána ani zrušena a proto polští delegáti mohou podati dotaz, pokládá-li Rakousko ůmluvy vídeňské z r. 1815 pro seb a pro Evropu dosud za závazné, uznává-li, že Prusko potíráním Poláků porušil- tyto úmluvy. Dle odpovědi ministra vnějšíel věcí polšti delegáti budou povinni se dále zacho vati.
Polák Rakousko Německo Prusko Evropa
17 article
V drobném prosejit za 8h ranní čísla o sobě . odpolednl . . . na 2h Ve Hillalkách na venkove ranní tisl, . 10h vdpolešsí . . . . . . . . 4k Iuseráťy plati se hotově napřel, Předplncení a insorty přljimá námstnl- strace v Marianszé ulici č. a. Tam nackáejí se tě4 redakre. tiskárna a ezpedice „Národnich Lista“. Bukopisy se nevraeejí
Národnich List Marianszé ulice
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. ledna. Hlas spravedlivého Němce o ruském státě a nš- rodě. V měsíčníku „Deutsche Rundschau“ byly vytištěny dojmy, které si vynesl z Ruska dr. Martin Schlesinger, jenž je procestoval pře- strojen za kupce. Úsudky dra. Schlesingra za- sluhují, aby byly vzaty na vědomí i u nás, ne- boť naše veřejnost jest úžasně zachvácena proti- ruskou štvanicí posledních let. 1ldz no e Někteří zahraniční spisovatelé — píše dr. Schlesinger — nadutě pohlížejí na Rusy jako na příslušníky jakési nižší rasy a líčí je jako nečistotné, opilé a omezené, ale to dokazuje pouze nevědomost takových pánů Ruskému sedláku možno odpustit, neví-li o cizich zemích a národech, ale nelze odpustiti vzdělancům těchto národů, profesorům, spisova- telům, novinářům, nevědí-li ničeho o Ruskua přece se opovažují o něm soudi Národ, který zbudoval největší pevninný stát, který dal světu Lva Tolstého, skladatelé kterého srostli s každým německým koncertním podiem, který společností moskevského divadla ukázal obyvatelstvu hlavního města německého zjevení velikého, opravdového umění — tako- vému národu nemůže být upírána kulturnost. Co se týče opilství, číslice dokazují, že Rus průměrně vypije skoro jen polovinu toho množství alkoholu, jako Němee.
Němec doktor Schlesinger Rusku Tolstý Rus Praha Rusko Deutsche Rundschau moskevský divadlo
19 article
Omezenými Rusové nemohou býti nazý- váni proto jen, že nepřicházejí do telecíno nadsení nad každou hřímavou modnou frasi. Ru- ský sedlák dobře ví, že v životě jen to má vý- znam, co má pevnou cenu. Rušti sedláci jsou přírodou bobatě nadáni. Často bývají všestran- nými mistry. Každý tesař je současně i soustruž- níkem a řezbářem. Bývá, že člověk, který po celý život stavěl jen dřevěné sruby, když mu ukážou nakreslený vzor, zhotoví takový bufet, že vyvolává nadšení u znalců uměni. V hladově- jicích guberniích nacházel jsem ženy, které se zaměstnávaly a živily nádherným vyšíváníma nl pletením nejjemnějších krajek. Ruskému národu, zakončuje p. Schlesinger, není zapotřebí kulfury cizí, ale potřebuje, aby v něm vlastní jeho synové neutloukali sebenit- a sebedůvěru, nýorž rozvíjeli jeho samočinnost a samorostlou kulturu vlastní, jež je schopna, aby čestně závodila s každou jinou.
Rus Schlesinger
20 article
Bavoři proli saveru německému. Bavoři prohlašují, že založí zvláštní jiho- německý lodní spolek ačli nynější lodní spolek neodřekne se gen. Keima a kn. Solma. Soudí, že tito vyštupovali na valné hromadě tak přikře proti spolku, protože na vysokých místech došl opory buď u kaneléře Bülowa neb u jiné jisté vysoké osobnosti. Proti tvrzení Keima, že ne- zneužil spolku k agitacím, chtějí Bavoři uveřej- niti nyní důkazy, že spolku použil za vole k sgitacím proti »středu«, soc. demokratům i proti svobodomyslným. I tyto prohlásil za ne- bezpečné. Na výtky prince Ruprechla prohlásil, že od »černých« nepřijímá podpor, že za nim stojí opory říše, zvlášté Bülow. Velké socialistické demonstrace a volební právo v Prusku. K zejtřejší odpovědi Bůlowa v řišském sněmu německém na socialistické dotazy o vo- lebním právu chystají se veliká opatření na za- mezení demonstrací. Dnes dopoledne konala se v Berlině řada sehůzí nezaměstnanců, v nichž mluvili vůdcové
Bavor Keim Bülow Ruprechl Prusko Berlín
21 title
FEUILLETON.
22 article Nové básnické překlady naše.
Nové básnické překlady naše. EdwinArnold.*) H. W. Longfellow.* Český čtenář, jemuž se překladem pana Františka Prachaře poprvé do ruky dostává báseň Edwina Arnolda asi sotva ví, že ona jest z moderních básní literatury světové jednou z nejčtěnějších a nejrozšířenějších. A již proto — nepřihližíme-i ani k aeslheticko stránce a umělecké výši epopeje této — jest skulkem vysoce záslužným úpný převod díla, které by se stanoviska anglicko-amerického sotva chybělo mezi stovkou nejeennějších nejoblibenějších knih básnických obou světů. Množství vydání, kterého báseň dostoupila různost olisků i formátů svědčí o oblibě, jaké se těší díla vskutku jen epochální, Patrně okolnost, že kniha spolu vedle ceny básnické jesl zároveň katechismem jednoho z nejvíce rozšířených náboženství (buddhismu), má v tomto neobyčejném rozšíření svou nepopiratelnou účast Jelikož pan překladatel svému krásnému českému vydání ani slůvka o básníkovi a básni nepřičinil (ano i krátkou předmluvu Arnoldovu — ani ne zcela pětistránkovou — z důvod mně neznámých vynechal) mám za povinnost k orientaci českého čtenáře aspoň několik řádků v obém směru připojíti.
H W Longfellow Prachař Edwin Arnold Arnoldov
23 article
Rodina Arnoldův jest pro literafuru angl ckou věru významná. Otec Tomáš zapsal se n poli theologickém a vychovatelském ke konci m *) Světlo Asie, čili veliké sebeodříkání. Na psal Edwin Arnold, z angličiny přeložil Fra lišek Prachař. Zpěv I.—IV. 1906. Zpěv V.— VIl 1907. Tiskem »Politiky«, nákladem překladatelovým Celek 2 K 40 h. *) H. W. Longfellow. Hiavata. Píseň. Nov přeložil Frant. Prachař, 1905. První plzeňské kalbtiskáma Stillera a Erbena. Nákladem překlada telovým. 2 k. nulého století jako šířitel volnějších názorů v jako zpracovatel Niebuhrových »Dějin římských«. Z synů jeho tři vynikli praci literární, Matthew a Edwin jako básníci a nejmladší Artur jako cestopisec a žurnalista. Starší Matthew, narozený r. 1822, zdědil mnoho z nábožensko-paedagogi ckých sklonů povahy otcovské, což obě je zjevno v jeho díle spisovatelském. Ale ještě silnější byl v něm básník a kritik. Jako básník patří Mat thew k vrcholům básnické éry Victorianské, třeba mnozí opět výše kritika pro jeho nestrannou při- snost velebl. Básně jeho dýší dechem ryzí anliky a jedna z nich »Zbloudilý snílek« (český čtenát najde ji v mé knize »Z cizích Parnassů «), do- cela jej proslavila. O deset let mladší bratr Edwin (narodil se r. 1832), byl ze začátku rovněž pro fesorem a později teprve žurnalistou. Již v mlád vyznamenán byl v Oxfordu jako dvaceliletý mladlk za báseň »Kvas Belsazarův«. Leta do 1861 strá- vil v Indii, kde se důkladně seznámil se starou literaturou sanskrtskou, která se stala pro dalš básnické jeho tvoření směrodatnou a rozhodující
Arnoldův Tomáš Edwin Arnold Fra H W Longfellow František Stiller Erben Niebuhrův Matthew Edwin Artur Mat Belsazarův Asie Oxford Indie
24 article
Po návratu svém z ciziny povolán byl za chef- redaktora světového listu »Daily Telegraph« Básnicky činně vystoupil r. 1853 knihou »Zpěvů výpravných a lyrických«, jimž r. 1856 sledovalo drama »Griselda«. V letech šedesátých začala pak vycházeti z jeho péra řada knih vesměs čerpa- ných ze starých pokladů sanskrtské literatury v níž nalezl Arnold bohatý pramen nejen látky. ale i inspirace. Roku 1861 zpracoval »Hitopa- desu« s názvem »Kniha dobrých rad«, r 1865 »Indickou píseň písní«, r. 1883 »lndické idylly«. volná zpracování episod z Mahabháraty, tébož roku vydal »Indickou poesii«. »Světlo Asie« vyšlo po- prvě r. 1879 a dospělo již ve třech letech vy- dání devátého. Také jako překladatel básní klasi- ckých se uvedl a to r. 1869 dílem »Básníe řečtí« a 1873 překladem klasické básně Musäovy »Hero a Leander«. Též byl jako historík a pol- tik činný a hojně se zasloužil o vědecké práce archaeologické a zeměpisné (Smithse, Liwing stona. Stanleye), které v mnohém fedroval a doplňoval »Světlo Asie« platí posud za vělebné jeho básnické dilo. Báseň líčí život prince Gautamy velkého zakladatele Buddhismu, otvírajíe hlu
Griselda Arnold Smiths Stanley Gautam Asie kniha dobrá rada Hera a Leandros
25 article
boké pohledy do celé nanky buddhistické a vy znívajíc didaktickým hlásáním největších pravd její elhiky. Psána jest veskrze blankveršem teprvé kniha osmá, poslední, podává v obyčejně rýmovaných slokách výsledky celé theorie Bud- dhovy. Řeč jest při veškeré prostotě a jasnosti sytá a bohatá obrazy, vzlet místy uná šejícl, ad zapřiti nelze, že také nejednou Homer tu podři- muje a básnická síla se dusí ve veletoku líčení a popisování neb suchých výčetů. Ale mnoho z těchto vad a nedostatků přináší nejen látk sama, ale i způsob východního básnění, kterého Arnold naprosto zříci se ani nemohl i při me- tamorfose moderní formy básnické, kterou pro- vedl velmi štastně a obratně.
Homer Arnold Buda
26 article
Slyšme některé hlasy kritiký anglické: »Je to dílo veliké krásy, které lze srovnat jedině s Novým zákonem, plné pestrosti, no vých maleb, nového pathosu, dolýkající se výšin myšlenky i aspirace, mající řeč pronikavou, kyplef, povznešenou, vášnivou, hudební, vždýeky hohatou na různé myšlénky a cíty«, soudí Ol- ver Wandel Holmes, hned po prvním se obje vení básně (»lnternational Review«, Oetober 1879) Dlouhé kaskady obdobných chvalozpěvů následo- valy v celé řadě listů anglických. Jedněm bylo »Světlo Asie«, nejdokonalejší skladbou básni- ckou, která se objevila od Cbilda Harolda, jin je kladli nad královské idylly Tennysonovy, pro hlášeno, že nemá soupeře v současné literatuře že nemožno je kritisovati, že dlužno jen se ob divovati napořád Chladněji zní hlas Edmonda Cla rence Stedm ana, autora velkého kritického díla o básnielch doby Viktorianské. Stedman klade staršího bratra Malhewse mnohiem výše než Edwina a poměrně mu věnuje též mnohem více místa a rozboru. Zprvu uvádi Edwina mez básníky menšímí a odbývá jej sotva dvouřád kovou zmínkou, teprve ke konci své knihy k němu se vraci (str. 449 a 450) a zvlásté k básni našl, při které oceňuje dobré vlastnost possie Edwinovy, vykládaje příčiny populárnost jeho náčelné skia dby. Upírá mu tvůrčí silua chválí především jeho obratnost, jeho pud a cit pro lokalní zbarvení, jeho ryze imitační smysl
Wandel Holmes Harold Tennysonův Edmond Edwin Edwinův Ola Asie Oetobry
27 article
Praví, že přelívá staré víno do nových měchů a že, co se správnosti a elhiky jeho kusů týče, byl stejně přemrštěně chválen, jako bylo zvlaště z protestanské orthodoxie prudce naň útočeno Celkem uznává, že Světlo Asie není dílo všedn a akcentuje jeho nesmírnou oblibu hlavn v Indii a ve Spojených státech. S překladatelem panem Františkem Prachařem vstupuje nový muž do sboru těch několika idealistů našich, kteří i »přes ne- všímavost doby«, jak dí bohužel oprávněná fráse, v zátiší svém pěstují kuli ideálů a pravé krásy poetické. Vystupuje rázem dvěma básni- ekými činy najednou a to imponuje. Ukázal, že má vytrvalost, bez které nelze podnikati úkoly veliké, projevil, že své nástroje dobře ovládá, oba jazyky, ten z něhož i ten do něhož pře- kládá. Že dovede být koncisním, ukázaly kusy mravouky Buddhovy, obsažené v osmé knize rýmované. Ještě dřive než dokončeno bylo vydání básně Arnoldovy, ohlásil se pan Prachař novým převodem starší a u nás již dobře známé básně Longfellowa, »Písní o Hiavatě«. V upomince starších současníků bude živý dojem, jejž vy- volalo mezi mladými první vydání Sládkov předkladu v »Poesii světové« v oněch letech Bylo to obnovení nového světa a nové poesie.
Prachař Buddhův Longfellow Hiavata Asie Indie spojený stát Arnoldov
28 article
Dnes jest překlad Sládkův rozebrán a bylo by proto do jisté míry nespravedlivo, chtít srovná- vati nový překlad Prachařův se starším Sládko vým Tím více, že víme, že se Sládek již dávno s první formou svého překladu nespokojoval že podrobil své dilo mnohiem dřív, než o práci páně Prachatově poluchy měl, přisné a podrobn revisi, která již v těchto dnech asi ke konci se bliží. Budeme tedy co nejdříve míti překlady dva, s nimiž obéma se bude lze dobře po- chlubiti. Aby čtenář viděl, jak pan Prachař pracuje. kladu sem aspoň tyto dvě malé ukázky jeho uměni. Prení ukazuje soujem buddhistické ethiky na konci VIII. zpěvu »Světla Asie« a zní: Nad skvosty jesti poklad Zákona; nad stidí sladšl; mimo srovnání slast jeho Katdý pěli pravidly řiď svoje konání Ž bez vraždy a budiž polupné e i tvory sklát v jich cestě vzestupné ! Rád dej i přijmi; nedej však se svést brát komu násilím, což jeho jest! Lží, pomluv nerci, ani křivě svědč: pravda toť vnitřní čistoty je řeč! Nech nápoj opojný: kde duch je zdráv, kde člověk čist, netřeba Só ny šťáv A nedolkní se ženy bližní svých a nepšchej, co neřest je a hřích!
Prachařův Sládko Sládek pán Prachař Prení Asie
30 article
A z »Hiavaty« onen proslavený konoe »Úvodu«: Kdo z vás báje lidu rád má, národní kdo rád má zpěvy jež jak blasy z povzdáleči zvou nás postát, naslouchati, žvatlají tak dětsky, prostě, div, že sluch náš rozeznává, zda to zpěv či pouhá mluva. Rudochů tu báji poslyš, Píseň tu o Hiavatě Kdo má v svěžím prostém srdci vírů v Přirodu a Boha- kdo věří, že v dobách všech jest každé srdce lidské lidským, že i ve divochů nitru tužby jsou a sny a zápol pro dobro, jež nechápají, že jich ruce slabé, sírá tápajíce slepě ve tmách ruky boží se tam dotknou a se ssílí, povznesou se, naslouchej té prosté zvěsti Písní té o Hiavalel Kdo z vás někdy na svých toulkách po zelených nivách kraje. tam kde v změti dříšťal svjáší chumáče svých rudých plodů na zeď starou, mechem šedou T onní u hřbitova zapadlého stane v dumách, rozjímaje nad nápisem zniklým zpola neumělým, málo vzletným leč, co písně v prostých sloveeh to je naděj, jedno hoře, jedno něžné borování o Zdejšku i o Záhrobí, staň a čii tam drsný nápis Píseň tu o Hiavatěí
31 article
Jar. Vrchlický.
Vrchlický