2 K, úhrnem . K 110.—

K tomu z č. 283. odp. ze dne 14. října 1905 K 6756.90

V celku odevzdáno K 6866.20

Spolku pro zřizování a udržování léčeben pro nemoci plicní. Praha. Jour fix Měšťanské besedy v Praze k uctění památky zesnulého člena p. K 50.— Kašpara Hartmanna . . K tomu z č. 213. odpol. z 5. srpna 19 K 704.09

V celku odevzdáno K 754.09

Na českou korrespondenční kancelář. Kolín. Pan Jos. Nosek, obchodník . . . K 20.— K tomu z č. 164. odp. ze 17. června 1905 K 1749.58

V celku odevzdáno K 1769.58

Rodinám zabitých, raněných a uvězněných Čechů při brněnských demonstracích. Praha. Nejmenovaní Vodňany. Redakce »Jihočeských Ohlasů« zasílá sbírku při zlaté hodince v hostinci »u Chrášťanských« ve Vodňanech prove- denou . . . . . . . Třeboň. Svobodný stát mládenců Poltava. Páni: Jos. Beneš, obchodník 3 ru- ble, Fedor Kovařík, prof. 3 ruble, úhr- nem 6 rublů (výměnou) . . . . .. Kolín. Pan Jos. Nosek, obchodník . . .. Smíchov. Společnost »u lva« . . . . . Mořina u Berouna. Ve schůzi hospodářské besídky vybráno na rozloučenou s jed- natelem p. A. Sýkorou. . Smíchov. »Formanka« v akc. pivovaře . . Úhrnem . . . K 83.84 K tomu z čís. 286. (ranního) »Nár. Listů« ze dne 17. října 1905 . . . . . . K 1785.06

Odvedeno Národní radě v Brně K 1868.90 Upozornění. Pány zasílatele příspěvků pro různé podniky národní upozorňujeme, že v sobotním od- poledním čísle našeho listu mohou býti uveřej- něny ve výkazech jen ony příspěvky a dary, jež dojdou předcházejícího pátku dopoledne. Později došlé příspěvky vykázány budou až příští so- Administrace. botu v čísle odpoledním.

Zemřelí v Praze.

Dne 11. října 1905: Gabrielova Kateřina, ře- holní sestra, 64 roky, 308—I. Fýbr Karel, ovdov. želez- niční zřízenec, 80 roků, 179—II. Pollaková Terezie manželka obchodníka, 62 roky, 1653—II. Uzlová Aana, vdova pc professoru, 69 roků, 1939—II. Malý Antonín, žen. truhlář, 68 roků, 107—III. — U Milosrdných bratři: Šimon František, žen. dělník, 77 roků. — U Milosrdných sester: Dvořáková Anna, man- želka kočího, 36 roků. Hes František, žen. dělník, 46 roků. — Ve všeobecné nemocnici: Hříbal Jan, vdovec, 78 roků. Janovský Betr, žen. skladník,

26 roků. Kalná Josefa, svob. soukromnice, 30 roků. Landová Vilemína, hostinská, 64 roky. Procházka Adolf, svob. slévač, 61 rok. Táborský Jan, žen. kovář, 47 roků. Vorlíček František, žen. kočí, 34 roky. Dne 12. řijna 1905: Jirasova Anna, svob. šva- dlena, 19 roků, 726—I. Šámal Gustav, žen. architekt a stavitel, 54 roky, 46—II. Müllernová Anna, vdova po inženýru, 78 roků, 165—III. Hotovcová Anna, vdova po dělníku, 86 roků, 230—VII. Staňková Josefa, 83 roky, 76—VII. Zelenková Anna, vdova po statkáři, 85 roků, 630—VIII. — U Alžbětinek: Ježkova Marie, manželka plavce. Polívková Marie, vdova po krejčím, 76 roků. — U Milosrdnýck bratří: Zmatlík Jan, žen. tesař, 72 roky. — U Milosid- ných sester: Koubková Marie, manželka řezníka, 29 roků. — Ve všeobecné nemocnici: Kohn František, žen. pouzdrat, 57 roků. Přenosil Josef, svob. lakýrník, 25 roků. Rybičkové Františka, manželka zřízence, 43 roky.

Dne 13. října 1905: Hroděj Václav, žen. ma- jitel fiakrů, 58 roků, 18—II. Pflegrová Anna, vdova pc řediteli cukrovarů, 72 roky, 1316—II. Polák Josef, svob. účetní, 38 roků, 128—II. Polivkova Marie, dcera obchodníka, 4 měs., 314—III. Bondy Abraham, žen. soukromník, 80 roků, 230—V. Dohnal Josef, syn děl- níka, 2 dny, 185—VII. Pokorný Jan, syn kočího,6 měs., 579—VIII. — U Milosrdných sester: Kočová Marie, vdova po dělníku, 75 roků. — V ži- dovské nemocnici: Fischerová Anna, svob. podomní obchodnice, 66 r. Skružný Vojtěch, vdovec, býv. kočí, 73 roky. Danihelová Anna, vdova po mly- náři, 66 roků. Klimper Jan, žen. dělník, 43 roky. Ře- hounková Kateřina, vdova po rolníku, 53 roky. Dne 14. října 1905: Angermannova Anna, dcera účetního, 8 roků, 249—III. Malinovský Váciav, syn dělníka, 6 roků, 582—III. Häringova Františka, dcera rukavičkáře, 4 roku, 26—VI. Mokrý Zdeněk, komptoirista, 24 roky, 785—VIII. — U Alžběti- nek: Volšanská Kateřina, vdova po slévači, 56 roků. — U Milosrdných sester: Rokycanská Marie, svob. služka, 27 roků. Tittl Antonín, ovdov. býv. stroj- ník, 80 roků. — V městském chudobinci: Somer Karel, žen. domovník, 70 roků. — Ve vše ob. nemocnici: Wolf Jindřich, žen. kovář, 52 roky. 6.20 15.18 11.60 14.86

Aréna na Smíchově (bliže Palaokéh Začátek o 1/28. hod. V sobotu 21. října. K dobročinnému účelu: Sedlák křivopřísežník. Obraz ze života o 8 odděleních. Napsal J. L. An- zengruber. Přeložil J. J. Stankovský. Resižér Jan Kubík.

Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka v Praze, vedle Národního divadla a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově. 22816

Pištěkovo lidové divadlo vinohrateck. Začátek o 7. hod. V sobotu 21. října. Lidové představení při malých cenách. FEDOR A. 22798 Drama o 4 jednáních. Napsal V. Sardou. Zejtra v neděli o půl 4. hodině odpoledne: Jak se v Praze lidé baví. Začátek o 7. hodině večer: Kamenný ideál. Na to: Láska jest hříchem mým.

na Král.

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. V sobotu 21. října. Mimo předplacení. Ernest van Dyck od Velké opery v Paříži, c. k. komorní pěvec naposledy j. h. LOHENGRI N. Romantická zpěvohra o třech dějstvích. Složil Ri- chard Wagner. Text přeložil V. J. Novotný, Diri- gent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. OSOBY: Jindřich Ptáčník, německý král, V. Kliment, Lohengrin, Ernest van Dyck j. h. Elsa z Brabant, Anna Slavíkova. Telramund, brabantský kníže, Václav Viktorin. Ortruda, jeho choť, Růžena Maturová. Hla- satel královský, E. Pollert. Ctyři šlechtici, H. Švejda, B. Bobuslav. Jos. Žižka, K. Kindl. — Saské a duryň- ské panstvo. Brabantské panstvo. Páni, pážata, ma- nové, lid. Děj v Antverpách v první polovici desátého století. Po prvním i druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 1/211. hod. Odpoledne o 1/23. hod. V neděli 22. října. Cyrano de Bergerac. V neděli 22. října. Večer poprvé: HJORD1S.

zejtra odpůldne

Kam 1926

Na čerstvý, zdravý vzduch

o Hostivaře u samého nádraží „Karasovy vinné sklepy“. Elegantní vinárna, výborné víno. — Nádherné elektr. osvětlení, parní topení, solidní ceny. Pohodlné spojení: Odjezd z Prahy: odpůldne o 2. hod. a 4. hod. 26 min. Odjezd z Hostivaře: večer v 5 hod. 30 min., 7 hod. 40 min. a 10 hod. 55 min.

světa bude mluviti, jak ona si to představovala. Pravda bylo, že v očích rodiny a známých tento milenec, jejž si zvolila, bude jako vzorek na ukázku prozkoumáván více, než bývají jiní milenci při takovýchto příležitostech a všichni uznaní milenci musí projíti touto očistou, a bude s nimi jednáno ostatní rodinou jako se vzorkem. Ale, božínku! Skoro všem nám se podařilo snésti to, že ne? Není to snad nejpřijemnější zkušenost, již si připomínáme ve spojení se svým zasnoubením. Ale nestala se osudnou. Všichni jsme to nějak přestáli. Obědvali jsme s tetou Janou a pili víno se strýcem Josefem, a snad nám podal dva prsty starý bratranec Horatio, jehož báječné jmění bylo pro všechny náramně důležité. A snad nám potom dolétly k uším zlomky úsudku ostatní rodiny o nás. Ale nemůže-li vyvolený milenec snésti, že s nim oslatní rodina jedná jako se vzorkem, pak je velmi křehká ná- doba a není hoden lásky hodné dívky. To jest vše, co o něm mohu říci. Ale Virgiňan sotva byl tím, co by, byť třeba jebo nepřítel, nazval křehkou nádobou, a žárlivost Mollyina, jaký dojem by učinil, byla zhola zbytečná. Měla věděti, že se bude vskutku snažiti, aby učinil dobrý dojem; ale takováto úzkostlivost s jeho strany bude jen k vůli ní, aby v očích svých přátel mohla státi ospravedlněna, že si jej vyvolila za svého oddaného manžela. Pokud se týkalo jeho samého, bez ohledu na ni mohli si teta Jana a strýe Josef říci, cokoliv jim libo, neb mysliti si, cokoliv jim libo. Jeho charakter byl otevřen zpytování. Soudce Henry by zaň ručil. To by asi byl řekl své nejmilejší, kdyby jen byla rřed ním odhalila své nesnáze. Ale ona je neodhalila ; a nebyly toho druhu, aby je při své povaze asi byl vytušil.

Nevím, co by z toho bylo vzešlo dobrého, kdyby se mu byla svěřila, leda ono dokonalé porozumění mezi mi- lenci, jež jest vskutku dobrou věcí. Ale nevěřím, že byji byl mohl upokojiti; a jsem jist, že by nebyla mohla za- brániti, aby nepsal její matce. »Dobrá tedy«, vzdychla konečně, »myslíš-li, povím jí to.« Tento její vzdech, aby se mu dobře rozumělo, nebyl jen pro ony vzdálené hlasy, jež svět ihned pozvedne při její zvěsti. Vycházel také z loučení s onou pohádkou, již musela nyní opustiti; s onou pohádkovou zemi, v níž žili tak těsně spolu sami, bez překážky, nestarajíce se o nie- »Ano, ty jí povíš«, řekl milenec. »A já jí to musím také říci«. »My oba?« tázala se dívka. Co asi řekne její matce? Jak asi bude vhod matee ono psaní, jež on jí napíše? Což jestli napíše nějaké slovo nesprávně. Nebudou ty jeho věty tentokráte — psané věty — další překážkou jeho vlídnému přijetí v Benningtonu? »Proč nevzkážeš svůj vzkaz po mně?« tázala se. Zavrtěl hlavou. »Jí by to naprosto nebylo milé«, od- pověděl. »Musím s ní promluviti přímo. Bylo by to, jako- bych se vyhýbal«. Molly viděla, jak správně tu cítil a drobný pla- mének vyšlehl ze žáru její lásky a hrdosti na něho. Ach, jen kdyby mohli všichni věděti, jakým je, jen kdyby ho poznali! Neodvážila se vysloviti mu, jaké má obavy pro jeho psaní matce. Neodvážila se, protože — nu, protože se ji trošíčku nedostávalo důvěry. To to bude, obávám se. A za tento hřích se sama trestala. Neboť za oněch dnů i po mnoho následujících dnů byla její čistá radost z lásky soužena a zachmuřena, stále pro tento nepatrný