1
masthead
5. června 1907. Císlo 153
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Londýnem, Berlínem a Petrohradem. Též »Echo
de Paris«, »Messidor«, »Le Journal« přizpůso-
bují se vždy více typu anglických žurnálů, při-
nášejících telegrafické zprávy a články svých
dopisovatelů, roztroušených po celém svělč.
V redakcích předních žurnálů jsou dobri
znalci mezinárodních politických poměrů. Jejich
slovo má často velkou váhu a vliv.
Jedním z takových vynikajících, vlivuplných.
v pravdě moderních novinářů francouzskýchje
redaktor »Tempsu« pan André Tardie u.
Jméno mladého muže má již svůj zvuk
v Evropě. Je často uváděno v německých žur-
nálech. »Kölnische Zeitung« se špatně utajeným
rozmarem vtipkuje o prostém- novináři, jenž po-
allá své pokyny a rady na Quai d'Orsay, do
paláce ministerstva zahraničních záležitostí a
jenž z kaneléře Bülowa za doby marockého po-
prasku vylákal v říjnu 1905 v Baden- Badenu
jistě neopatrné výroky. Není pochyby, že o p.
Tardieuovi a jeho každodenních »buletinech
z ciziny«, uveřejňovaných v čele »Tempsu«.
i o jeho »rozprávkách diplomatických«, jež oti-
skuje v témže žurnálu pod jmenem George Vi-
liers, se nejen často píše a s nimi polemisuje
v žurnálech říšských, ale i často se o nich
mluví ve Wilhelmstrasse.
Paris
Messidor
André Tardie
Temps
Londýn
Berlín
Petrohrad
Evropa
Baden
Kölnische Zeitung
Quai d ' Orsay
George V
5
article
Neobyčejnou roli hrál Andrá T ar di eu
v době napjetí mezi Francií a Německem pr
marockou aféru. Vedl ve svém žurnálu energi-
ckou a důkladnou kampaň ve prospěch fran-
couzských zájmů. Přispění jeho bystrého, roz-
vážného pěra bylo velmi cenným politice Léona
Bourgeoisa a Rouviera, kteří svedli těžký a vl-
tězný boj s intrikami německé diplomacie. V této
těžké krisi, která sice krátce ale horečně vzru-
šila Evropu, osvědčil se zahraniční článkář
polemista »Tempsu« jako žurnalista velkého
stylu, jako the right man in the right place.
André Tardieu stal se též historikem
této krise, tak směrodatné pro další vývin si-
tuace evropské a vydal obsáhlé dílo »Konfe-
rence z Algecirasu«.*) Kniha Tardieuova
vzbudila neobyčejnou pozornost i rozruch. V -
niká přesností a podrobností dokumentů, jasností
a určítostí výkladu a kritiky a naprostým nedo-
statkem zvučných a pathetických frází — což
je chvalným příznakem nové školy publicistické
ve Francii, té, z níž vyšli i naší přátelé René
Henry a Chéradame. Vrátím se ještě ve zvlášt-
ním článku k zajímavému spisu Andréa Tardieua.
Prostřednictvím p. René Henrya, jenž je
též spolupracovníkem »Tempsu«, poznal jsem
p. Tardieua v redakci slavného žurnálu, v
starém domě na boulevardu des Italiens.
Mladík asi třiatřicetiletý, s hnědým knír-
kem, statný a velmi elegantní, s červenou stuž-
kou čestné legie v redingotu, veselého pohledu,
prostého, neafektovaného shování — takový do-
jem činí jeden z nejznamenitějších francouz-
ských representantů veřejného mínění. Jeho
úspěch byl velmi rychlý, neboť již řadu let je
znám a zaujímá své vlivuplné postavení.
Léon Bourgeoiso
Rouvier
Tardieu
Tardieuův
René Henry
Chéradam
Henrya
Francie
Německo
Evropa
Algeciras
Konfe
6
article
André Tardieu po studiích na slavné
»Ecole Normalo Superieure«, odkud vyšli tak
mnozí velcí politikové, myslitelové a publicisté
francouzšti, a na »Ecole des sciences politiques«
věnoval se diplomacii. Byl zaměstnán u vysla-
nectva v Berlíně, pak byl přidělen kanceláři
předsedy ministerstva Waldecka-Rousseaua. Vy-
stoupil z »kariery« — jak se říká diplomatické
službě — s litulem »první sekretář vyslanectví«.
Stal se redaktorem zahraniční rubriky
»Figaru«. Byl nástupcem pověstného novi-
nářského dobrodruha Jacquesa St. Céra. Tento
byl typem staré školy, v každém směru pravým
opakem svého nástupce. Jeho minulost byla
záhadná, jeho vzdělání pochybné. Jeho vědo-
mosti cizí politiky omezovaly se na znalost
němčiny a německých poměrů. Měl dvě mai-
tresy německé, ženu Sachera Masocha a ženu
Paul Lindaua. Na zuřivě protiněmeckou knihu
»Dnešní Německo«, vydanou v době, kdy se-
ještě ve Francii deklamovalo a blouznilo o »re-
vanche« a válce s Německem, podepsal se
Jacques St. Cere. Pod tímto jménem, pod no-
vou maskou vnikl tento dobrodruh nejasné mi-
nulosti do francouzské veřejnosti. Zmocnil se
směle přední posice v nejmodnějším žurnále a psal
o zahraniční politice s takovým ignorantstvím,
ale s takovým aplombem, že se stal autoritou.
Pamatují se, že v jednom článku obviňoval
Čechy »le peuple le plus turbulent« jako pů-
vodce všech zmatků v Rakousku.
Tardieu
Rousseau
Figar
Cér
Sacher Masoch
Lindau
Jacques Stanislav
Čecho
Berlín
Německo
Francie
Rakousko
ministerstvo Waldeck
Ecol Normat Superieure
7
article
Ministři jezdili ku p. J. St. Cěrovi na po-
radu. Jeho popularita a moc rostly, jeho salon
se stal střediskem velkého světa, politických.
literárních a finančních čachrářů. Mladý posta.
nyní ctihodný akademik, Mauric Dounay, byl
sekretářem novinářského velmože. Několik let
oslňoval Paříž tento novinář, jehož pravé jméno
nikdo neznal, a o jehož minulosti kolovaly pode-
zřelé pověsti. A náhle rozprskla se zářivá bu-
blina nad močálem. Jaeques St. Cěre byl kom-
promitován ve špinavé afére finanční a skonči
v kriminále. Zmizel před několika lety, zemře
zapomenut a opuštěn. Pan Tardieu nesetrval
dlouho ve »Figaru«, kde označoval své články
jménem George Villiers. Příčina jeho odchodu
byla pro něj velmi čestná a nasvědčuje o váž-
nosti a sebevědomí, s nímž se věnuje svému
povolání. Napsal článek, v němž se zastával
Makedonie a útočil na turecké hospodářství.
Druhého dne ráno našel svůj článek zcela zko-
molený. Jeho tendence byla převrácena. Vyzněl
ve prospěch Turecka, jehož vyslanectvo mělo
patrně intimní styky s redakci. Tardieu ne-
strpěl, aby jeho novinářský podpis byl tak
kompromitován a opustil okamžitě »Figaro«.
Byl ihned přijat do redakce »Tempsu«,
kde způsobil velkou pozornost svými články
»Propos d'un diplomat«, pojednávajícími zvlástě
o problémech mezinárodní politiky a v nichž
dosud často pokračuje. Když opustil »Temps«
p. Pressensée, jenž se stal hlavním parla-
mentním spolubojovníkem Jaurésovým, převzal
po něm Tardieu každodenní »buletin d'etrangere
a vedení oddělení pro zahraniční politiku. Česká
věc má v p. Tardienovi upřímného přítele, což
znamená pro nás tím více, vzhledem k veliké
budoucnosti mladého žurnalisty a vzhledem k
světovému významu jeho žurnálu »Le Temps«,
který nutno pokládati za nejvážnější a nejleps
orgán francouzský.
Stanislav
Cěr
Mauric Dounay
Cěre
Tardieu
Figar
Villiers
Figaro
Pressensée
Jaurésův
Paříž
Makedonie
Turecko
d ' uno
Le Temps
8
article
Václav Hladík.
Hladík
9
article
*) André Tardieu, premiér secretaire d'am-
bassade honoraire »La Coníérence d'Al gé-
siras«. Histoire diplomatique de la crise marocaine.
15. Janvier — 7. Avril 1906. Paris, Félix Alcan,
édileur.
Tardieu
d ' be
Janvier
Avril
Paris
Félix Alcan
Le Coníérence d ' Al gé
Histoire diplomatique jít le cris
10
article
Před jmenováním adjunktů
v království českém.
Před jmenováním adjunktů
v království českém.
Nedávné jmenování soudců a soudních ta-
jemníků, jež českou veřejnost po dlouhou dobu
udržovalo v napjetí, nevyřídilo otázku soudcov-
ského jmenování v království českém v plněm
rozsahu Česká veřejnost, zdá se, z valné větši-
ny jest toho nesprávného názoru, že jmenová-
ním tím otázka ta definitivně a zúplna vyčer-
pána. Pravdou všek jest, že jmenováním oním
vyřízena jenom malá část soudcovské otáz-
ky v království českém a ještě nespravedli
vě, pro český národ nepříznivě.
Velká čásť otázky té, s níž po plná dv
leta nebylo ani hnuto, a to nejdůležitější její
část, poněvadž jde o soudcovský dorost
tím o jmenování v celé další budouc-
nosti, čeká dosud na své vyřízení. Stojím
před jmenováním auskuliantů adjunkty a práv-
ních praktikantů auskultanty.
Poslední jmenování adjunktů v královstv
českém bylo koncem března r. 19051
Tedy od dvoulet uměle se zdržuje a od-
kládá jmenování soudeovských mladých sil, za-
tím co u přečetných soudů panují následkem
nedostatků soudcovských sil poměry úplne
protizákonné. Pomocí bezplatných práv-
ních praktikantů, stipendistů s 840 K a auskul-
tantů odbývá se dnes justice u velmi mnohých
scudů po království a vyčerpáváním nehonoro-
vaných nebo špatně honorovaných těchto sil hro-
madí a šetří se deseltisíce interkalaru. — Česk
vořejnost ustrne, až jednou vylíčíme ukázk
dnešního protizákonného stavu justice
v království. — Dnes uprázdněno jest v králov-
ství českém úhrnem 57, resp. 59 adjunktských
míst! Na větší čásť jich vypsán byl konkurs vl
jak před rokem.
Z uprázdněných míst jest celá řada v tk
zv. uzavřeném území a za snahy Němců, ne-
pustiti do smíšeného území českého úřadníka.
musí celá česká veřejnost na stráž, aby český
dorost nestihlo příkré bezpráví potupného pře
skakování Němci.
Němec
11
article
Nebezpečenství to vysvitne nejlépe z tčcht
dat: Všech zkoušených auskultantů (čítaje vt
teké dva právní praktikanty se zkouškou soud-
covskou!) jest dnešního dne 157.
Z tohoto počtu jest 129 Čechů a pouze —
28 Němců.
Těchto 28 zkoušených auskultantů Němeů
roztroušeno jest dle pořadí služební doby na
těchto místech mezi Čechy: na místě 3., 21.
27., 40., 46., 65., 66., 88., 93., 97., 102.
109., 110., 111., 112., 116., 117., 125., 133.
134., 135., 136., 137., 138., 139., 142., 146.
a 147.
Tedy do stovky pouze 10 zkoušených Něm
ců, všichni ostatní (18) jsou za stovkou a byli-l
by jmenováni, přeskočili by už přes 100 českých
kolegů službou starších. — Nejstarší český aus-
kultant zkoušený slouží dnes 7 let, 3 měsíce,
3 dny (počítáno do 30. května 1907), nejslars
německý zkoušený auskultant 6 let, 6 měsíců.
25 dnů; 147mý Němec má služby 3 roky, 4 mě-
síce, 6 dnů. Z toho jest nejléne vidět, jak
křivdy by utrpěli petenti Češi, kdyby došlo k
přeskakování Němci.
Čecho
Němec
Čech
28 Němec
Čechy
Německo
12
article
Zásadou pro nastávající jmenování adjunktů
i auskultantů v království českém musí proto
býti: jmenovat přesně dle služeb-
ního poradí bez zřetele na národ-
no s tl
Budeli chtíti vláda jmenova
službou mladší Němce, ať jsou vy
jmenováni i všichní Češi s Něm
stejnou dobu služební mající.
Žádné přeskakování starších žadatelů Něm-
ci jenom proto, že onino jsou Češi. Všechno
jiné je pro národ český urážkou, skloněním se
před diktátem Němců, počátkem dvojího sta-
tusu v království českém a tím znemožnění zá-
sadního českého požadavku, aby český člověk
v celém království došel spravedlnosti a práva
ve své mateřské řeči.
Zásada tato, ještě při jmenování adjunktů
před dvěma roky vítězně obhájená, všemi čini-
teli neústupně musí býti hlásána a bráněna. Ne-
smíme strpěti její prolomení, ani za cenu něja-
kých 10—20 extra statum jmenovaných ad-
ji nktů. Posledního jmenování soudního tajem-
níka nesmí býti analogieky použito při vele-
důležitém pro další budoucnost jmenování soud-
covského dorostu.
Voláme selou českou veřejnost, kruhy po-
slanecké, naši samosprávu, Národní radu, obran-
né naše jednoty, na stráž!
Němec
Čech
Německo
13
article
Otevření průmyslového musea
v Moravské Ostravě.
Otevření průmyslového musea
v Moravské Ostravě.
z Mor. Ostravy, 3. června.
Ve vývoji snah českého živlu na Ostravsku z
hospodářským osamostatněním učiněn byl včera vý-
znamný krok k vytouženým vyšším cílům, od něhož
právem lze se nadíti mnohých úspěchů. Obřadně
s radosti, která vyvírá ze zřídel oprávněností, ole-
vřeno bylo tu průmyslové museum, které již v za-
čátcích honosí se neobyčejně zajímavou a přes četné
mezery přece ladný celek tvořicí sbírkou ovoce li-
ské píle a důmyslu... Z něho bude příštím gene-
racím čerpati poznatky a zkušenosti, bude se jim
z něho učiti, jaké směry a které dráhy vedou
v práci k nejlepším úspěchům.
Ke slavnostnímu aktu sešlo se hojně obecenslv
a zástupců předních korporací. Přítomní uvítáni byli
p. Pluhařem, předsedou Průmyslové, živnostenské
a obchodní jednoty pro severovýchodní Moravu a pro
Slezsko. Týž poukázal stručně na význam slavnost-
ního okamžiku a zmínil se též o záměrech jednoty
v jejímž středu se zrodila myšlenka zříditi museum
Spojenými silami a za součinnosli zvláště obětavých
jednollivců byl dnes konečně záměr učiněn skutkem
O významu musea po stránce hospodářské
kulturní rozhovořil se pak jednatel kuratoria p. pro
Mejstřík, jenž poutavě označil prospěch, plynouci
z nového ústavu živnostnictvu, obchodnictvu a ře-
meslnictvu vůbec. V museu — pravil — ukládány
budou pozoruhodné plody důmyslu a dovedností lid-
ských rukou, nikoliv však proto, aby tu byly pouze
obdivovány, nýbrž aby se z nich příští generace
Pan místodržilelský rada Spenzler uvítal pl
s upřímnou radostí otevření musea, které má prospěti
celému kraji a přaje si, aby kuratorium dovedlo nov
ústav k cíli vytčených tužeb.
Pluhař
Mejstřík
moravský Ostrava
Ostrava
Ostravsko
Morava
Slezsko
Mor
14
article
Pan řed. Červenka, místopředseda jednoty
přečetl polom pozdravně přípisy a telegramy, které
ke slavnosti zaslali: ministři dr. Fořt a dr. Pacák
starosta měst pražských dr. G1oš, posl. dr. bar.
Pražák, Technologické musem v Praze, průmyslová
musea v Iradci Králové, v Hořicích a v Chrudimi.
Řemeslnicko-živnostenská beseda v Praze, Ústředí
spolek moravských živnostníků, Jednola řemeslných
a živnostenských společenstev v Brně, živnostenský
instruktor p. Tichý, komisař Molík, řed. Kot
z Trebíče aj
Za churavěho předsedu kuratorla p. vrch. inž
Balcara prohlásil pak místopředseda vrchní inž
Honl museum za olevřené a poděkoval vřele pří-
učil
tomným za hojnou účast
Slavnostnímu aktu přítomni byli pp.: zástupe
vlády míst. rada Spengler, posl. dr. Fajfr lik
posl. dr. Fiedler, starosta Mor. Ostravy, starostov
měsí: dr. May z Mar. Hor a Poppe z Pol. Ostrav
dr. Král za obec Radvanice. Zástupkyně damských
spolků „Dobromily“ v Mor. Ostravě a „Boženy“s
Mar. Horách, zástupci všech českých spolků v Mon
Ostravě a okolí atd.
Potom vykonána Byla hromadná prohlídka
musea a účastníci slavnosti zapsali se do pamětn
kníhy, čímž slavnostní akt byl zakončen.
Fořt
doktor
Pacák
Tichá
Molík
Kot
Balcar
Spengler
Fajfr
Fiedler
May
Popp
Král
Božena
Pražák
Praha
Iradce Králové
Hořice
Chrudim
Brno
Ostrava
Mar
Pola . Ostrava
Radvanice
Morava
živnostenský beseda v Praga
spolek moravský živnostník
Ing Honl
Mona Ostrava
15
article
Museum umístěno jest prozatím v Budově česko
Museum umístěno jest prozatím v Budově česko
vyšší reálky. Srdce až plesá, vejdeš-li do prostorne
místnosti, která v ladně úpravě skýtá útulek výroh
kům z nejrůznějších řemeslných a průmyslových od-
větví. Pozornost budily zejména miniaturni parostroj
kolekce strojních olejů, výrobky košíkářské školy na
Mělnice, znázorněná výroba rukavic (kolekce firmy
Fr. Malát v Mor. Ostravě), znázorněná výroba litých
soch (arcibiskupské zelezárny ve Frýďlantě), kera
mika různých českých firem z král. českého a j.
Malát
Mor
Mělnice
Francie
Ostrava
17
article
— Poslanci národní strany svobodomyslné
— Poslanci národní strany svobodomyslné
a strany národní z království českého pokra-
čovali včera za přitomnosti poslanců dra.
Stránského a dra. Žáčka jakožto zá-
stupců strany lidové a národní na Morave
v úradě o postupu při jednání o utvoření spo-
lečného klubu českého na radě říšské. Byla
učiněna příslušná usnesení a zvoleni k j ed-
nání s ostatními stran a mi z králov-
ství a z markrabetví poslanci prof. dr. Čela-
kovský, dr. Fořt, dr. Herold, dr. K ra-
mář, Mastálka, dr. Pacák a dr. Srb.
— V národním klubu na včerojším jou
fixu sešla se velmi skvělá a četná společnost.
Hosty Národního klubu byli pan ministr dr.
Pacák a poslanci dr. Žáček a dr. Strán-
ský. Na pozvání předsedy klubu poslance dra
Kramáře dostavil se návštěvou také znam-
nitý ruský slavista prof. Vladimír Ivanovič La-
manskij, který na costě do Švýcar stavil se
na několik dní v Praze. Vzácný ruský host byl
velmi sympaticky uvítán a v kruhu svých sta-
ších a nových přátel těšil se značné pozornosti.
Jour fixu přítomni byli téměř všichni poslano
národní strany svobodomyslné.
— Persekuce středoškolských prořesorů
Klerikální denuncianti jsou každým dnem velko-
lepějšl. Včera jich orgán, arcibiskupskokotrbovský
Stránský
Žáček
profesor
doktor
Fořt
Herold
Pacák
Srb
Strán
Vladimíra Ivanovič
Švýcar
Praha
18
article
»Čech« pod záhlavím »Upřímnost základem
spolku« zpříma prohlašuje za podminku
vstoupení katolicko-národní ch
poslanců do společného českéh
klubu zastavení naší obrany veřej-
ného svědomí českého a stavu středoškolskýeh
profesorů proti útoku českého klerikalismu, pod-
niknutému s takovou vehemenci . . . Nie více.
nic méně! Hle národní strana, která čin
svou národní účinnost závislou na pod-
mínkách, hle orgán národně katolické
strany, který výslovně píše o »straně křesťansko-
sociální« jakožto »největším magnetu« parla-
mentního sdružování, dávaje tak na srozuměnou.
že jest na skoku k tomuto Luegrovu magnetu,
jestliže nebude v národě trpěno ukájení jeho
panovačných perversí!. Takový jest výslovný
požadavek »Čecha« ! Nebude-li mu vyhověno.
přestane jeho sedm havranů krákorati národně.
Čo
Nie
Čecho
národní strana
19
article
půjde za magnetem a vstoupí do klubu víden-
ských anlisemitů. Ano, klerikalismus jest nena-
pravitelný, na neznabohy má oheň pekelný, n
profesory zemskou školní radu a na nás po-
hrůžku, že nevstoupí do společného klubu č-
ského. Nuže — rozhodnou-li se klerikální po-
slové čeští za nefalšovaným hnutím svéh
srdce, bude pohádka o sedmi havranech velm
krátká. Půjdou-li s Němci sebe křesťanštaji
sociálními, brzy bude po klerikální slávě v Čechách
a při příštích volbách, jež mohou nastati driv
než se kdo nadá, neprojde ani havranní pírko.
za to jim ručíme. Hleďme klerikální vy-
hrůžky opuštěním národno stní h
prospěchu české věci! Toť právě t
skvostné při klerikalismu, že nedovede zataji
ani svých nejskrytějších ohavností. Jenže n
naše jednání a směrování nemůže míti taková
podlost žádný vliv. My se zakřikovat ani zařikat
nedáme, na nás svěcená neplatí. Pochybujem
ovšem velice, že by bylo vyhověno nárok
národně-katolických poslanců, prohlášenému včera
v »Čechu«, »kdy mají úmysl vstoupiti ve spo-
lečný český klub« a že se jim dostane od jaké-
koli z českých stran žádaného ujištění,ž
»bude společným českým klubem
vláti duch pokrokově-konserv-
tivní« a že o jeho »křesťanském
konservativním programu musí být
jakožto o »základních bodech jas no
nežli spolubydlitelé vejdou po
Němec
Čechy
20
article
společný krove a jsme ovšem přesvěd-
čeni, že se našim klerikálům nepodaří »nevláti
do společného českého klubu ducha » konserva-
tivců náboženských, politických a hospodář-
ských«, ale staň se, co staň, my jsme a zů-
staneme bez závazků, my si svou drahocennou
svobodu vzíti nedáme, my budeme tlouci po
kostnatých prstech jezovitismu v Čechách, kde
se nám udá a kde je přistihneme při špinění
svobodomyslného demokratického hnutí v českém
vývoji. Běda pak klerikalismu, kdyby chtěl po-
kračovati ve směru včera naznačeném a prodá-
vati »národní« jakkost svého tábora za mlčeli-
vou koncesi k natírání národa na černo. Necht
se i jedná o profesory třeba i »masarykovské
výchovy«, jak dí »Čech«, za nic na světě ne-
smí býti strpěno, aby někdo za to, co mimo
své povolání promluvil či napsal před zákonem
bezůhonného, byl stíhán tajnou disciplinární
mocí, aby si klerikalismus směl vypůjčovati na
své protivníky v kterémkoli odboru veřejné
zprávy kárný bič jich představených. Tohoto
zápasu se nelekáme! Jiný výsledek nemůže
míti ohlášená válečná výprava Kotrbovců, než
jedinou slitinu všech svobodo-
myslných, pokrokových a demo-
kratických živlů v národě. Jen at
pánové začnou do opravdy, uvidíme, zdali se
lid český skutečně skládá většinou ze studených
bratří a »františkánů« třetího řádu obého po-
hlaví!
— Perkův zákon i s průvodním naří
zením jest pro českou Moravu podle včerejší
»Politik« bezmála národním dobrodiním: neni
pro »Politik« vůbec »žádné pochyby (»kein
Zweifel«), že zákonem Perkovým defensivní po-
stavení české národnosti na Moravě bylo posil-
něno,« a »že na této skutečnosti nebylo změ
něno v podstatě ničeho ani zmíně-
ným průvodním nařízením.« Nebot
— divme se ! — »toho dne, kteréhož všichn
Čo
Perkův
Čechy
český Morava
Morava
21
article
češu rodičové budou trvati na národním vycho-
vání svých dětí, je otázka tato řešena také bez
všeho zákona.« Totě ovšem logika která vým ahá
všechnu úctu — a úcta tato vzrůstáse logikou,
když »Politik« dospivá k tvrzení, že výjimky
z Perkova »pravidla« v nařízení vypočtené jsou
totožny s výjimkafhi, jež se vyskytly již v loňské
praxi. Ale vždyť, probůh, právě proti této loňské
praxi směřovala všechna česká oposice na Mo-
ravě a nařízení měla tuto praxi přece o dstra-
niti a nikoli legalisovati! Promne-li
si dobře »Politik« oči, shledá, že Perkův záko
vůbec nezměnil ničeho, co by za řeč stálo,
v přijímání českých děti do německých škol na
Moravě, že je toliko učinil v nejhorším případě
závislým na formalitách politického úřadu, ja-
kými se »podstatným důvodům« českými rodiči
uvedeným pro návštěvu německé školy dostává
c. k. hejtmanské sankce, a českým
stižnostem proti nim upírá se takto i to mo-
rální opodstatnění. Jak může někdo nechápati,
že »právo« českých rodičů germanisovati své
děti německou školou, čili, jak Němci říkají,
právo »sebeurčení« je nyní ministrem Marehe-
tem dokonce »nařizeno«. Slabá útěcha »Politik«,
že českých dětl smi býti na německých školách
jenom desetina, nepoškodí germanisaci ani dost
málo. Němci si nadělaji tolik poboček, kolik
jich třeba k poněmčení tolik českých dětí, co
jich bude na snadě z »podstatných důvodů«
Však uvidíme v praxi tato nařízení a povímesi
o nich více, my dnes tvrdíme, že germanisační
bestii na Moravě nebude zkřiveno ani vlasu na
hřívě těmito nařízeními a tímto zákonem a bu-
deme míti pravdu na obvyklý puntík, jako jsm
měli vždyeky v moravskýeh smiřovačkách proti
německé »Politik«.
Perkův
Němec
Mareh
Morava
německý škola na Morava
22
article
— Výjev z ulice. V Praze dosti všedn
a přece ne nezajímavý. Vůz naplněný dlažeb-
ným kamenem až po okraj »fasuňků« vrazil do
vozu elektrieké tramwaye a sice na místě, kde
frekvence z colé Prahy je nejživější: u Prašné
brány. Je známo kruté nepřátelství bodrých
ridičův nejrůznějších povozů naproti moderním
vehiklům. Zdá se, jakoby statečným jinoch ům
a mužům s opratí v ruce působily karamboly
s motorovými vozy zvláštní švandu. A nemůže
býti také větší rozkoše, než spatří-li takový pán
v boku nového neb zánovního vozu notnou
díru a pozoruje-li nekonečnou hradbu dojížději-
cích vozů, jež prozatím nemohou dále. Jak
sladké to vědomi, že na jedné neb na dvou
tratích, jako bylo ve případě, o němž se zmi-
ňujeme, aspoň na půl hodiny je doprava přeru-
šena. Že mezi zevlujícím obecenstvem utvoři
se ihned dvě strany, jedna, jež hájí vozku.
druhá řidiče vozu tramwavového, rozumí se samo
sebou. Rovněž typiekým zjevem v takovém
případě je policejní strážník, který na míste.
aby o pomoc se postaral a o to se zasadil, by
trať co nejdříve byla volnou, pořád něco zapi-
suje. Při včerejší srážce před » Modrou hvězdoue
šlo o to, jak vyprostit tramwayový vagon ze
příliš intimního sevření vozem nákladním. Rádeu
tu bylo houf a každý doporučoval svou
methodu jako jedině správnou, však ruce nepři-
ložil z nich k dílu nikdo. Zatím sahal tram-
wayový park s jedné strany k nádraží společ-
nosti státní dráhy, druhý daleko za budovu zem-
ského soudu. Trhali valachy v levo a v pravo,
však nic naplat. Vůz se nehnul. Co jiného, než
kámen složit a vůz odtáhnout. Na místě byl
sice celý tábor strážníků, konduktorů a řidičů.
ale z těch žádný k tomu se neměl. Oatatní pak
z p. t. publika si zcela správně myslili; »Když
vám je to lhostejno, proč já bych se do toho pletl.«
Praha
23
article
Uplynulo čtvrt hodiny a »situace« v ničem
se nezměnila. Jistý občan, jenž se na věc díval.
osmělil se připomenouti, že v Londýně, ba
i v Berlíně, jinak by se zachovali strážnici
lidé tramwavového podniku. Chudák ! Jistá část.
ne zrovna toho nejlepšího p. t. publika, byla
by mu málem za poznámku tu namlátila. Mei
čas, že ihned potom zmizel. »Ať se vystěhuje
tedy do Londýna a tahá tam tramway !«. —
dostalo se mu za odpověď se strany roztomilé
sebránky, již takováto pouliční seéna je pravou
pochoutkou. — Konečně zvítězil v užším kruhu
znalců náhled pronesený, že co koně nechtěji.
snad by dokázali lidé. Po půl hodině konečně
koně vypřaženy a našlo se skutečně asi deset
dobrých duší, ovšem že s velmi důkladně vy-
vinutým svalstvem, jež s vozem šťastně zarej-
dili stranou. Ale mezi těmito pomá-
hači nebyl ani jediný strážník,
ani jediný zřízenec elektricke
dráhy. Jak pak by se strážníci zahoditi mohl
tak nízkou práci! Vzdyť mají na rukou bllé
rukavičky! A páni zřízenci z elektrické tram-
waye? Nejsou za to placeni, tahat se s vozy
s dlažebným kamenem. Milosrdní tahači vozů.
jimž se zželelo podniku dopravního, měli dosti
smyslu pro obecné dobro, a proto, aby uvol-
nili komunikaci, zapřáhli se do vozu, ovšem
také za to nic nedostali, nanejvýše, že jim ra-
dost způsobila pochvala spravedlivých a uzna-
lých lidí, kterí ovšem pranie neskrblili ne právě
lichotivými poznámkami, adresovanými ve směr
jiný.
Londýn
Berlín
24
article
— Klub národní strany svobodomyslné.
Širší anketa o pokračovacím škol
ství sešla se v četném počtu dne 31. m. m.
ke schůzi za předsednictví zemského poslance
p. Josefa M ach á čka. Referent, ředite
p. J. Kretši podal přehled, co dosud pod-
niknuto, načež pojednal v pěti oddilech ze-
vrubně o nejnaléhavějších otázkách, jež nutny
jsou k reorganisaci pokračovacího školství města
Prahy a předměstí, a navrhl v konečném reso-
lučním závěru ku přijetí šest odstavců. Debaty
zúčastnili se pp. prof. A. Bráf, ředitel J.
Jarý, dr. K. Polák, ředitel F. Pav l ík.
Václav Steffan, Ferdinand Horejš.
jakož i p. předseda. Po doslovu p. refe-
renta Jindř. Kretšího dal p. předseda
hlasovati nejprve o šestém odstavci, kterýž
přijat jednohlasně, načež i stejně schváleny od-
stavce první až pátý. Resoluční návrhy ty znějí
1. K rozvoji pokračovacího školství města Prahy
a předměstí jest nutno, aby zařízeny byly
školy odborné a to tak, aby pojaly i učně
řemesel přibuzných — a jen pro učně počtem
nejen nepatrným, ale i k odborným školám k
přiřadění se nebodícím, buďte ponechány vše-
obecné školy pokračovací. 2. Pro školy odborné
opatřeny buďte školní budovy se
vzornými dílnami a pomůckami dokona-
lými. 3. Doba vyučovací buď ustanovena
dle různých řemesel též různě, nebudiž však
J Kretša
profesor
A Bráf
J Jarý
doktor
Václav Steffan
Horejš
Jindřichův
Praha
25
article
položena na neděli odpoledne, neb pouze na
Bodiny večerni, anebo pouze na hodiny nedělní
a večerní. 4. Správu a org ani s a ci
3 kol nechť vede ústřední ředitelství, jakožto
vrehní orgán, zároveň s ředitelstvím každé od-
borně školy. 5. Náklad potřebný na po-
stavení a zařízení škol odborných, nechť jest
společným pro Prahu a předměstí, a nechť roz-
děli se na 50 lot a dle počtu obyvatelstva vzhle-
dem k té sumě, která bude nutna, i když se
dostane od státu jisté částky. Náklad na vy-
držování škol též se rozdělí po odečtení pří-
spěvku státního, zemského, obchodní komory a
okrosních zastupitelstev. 6. K dohoděa
provedení akce finanční města
Prahy a předměstí budiž klubem požá-
dán starosta města Prahy p. dr. Karel Groš
svolán! zástupců Prahy a před-
městí k účelu dohodnutí se o před-
mětö tom, a aby, dojde-li ke shodě žádoucí,
stala se povná úmluva, na základě které by jed-
náno bylo se státem a pracováno k uskutečnění
všech zde vytčených návrhů v době pokud možno
nejkratěí v zájmu povznesení a zdokonalení
řemesel.
— Kluby občanské. Občanský klub
v Holešovickch-Bubnech pořádá v so-
botu dne 8. června o 8. hod. večerní ve velkém
sále Sokolovny veřejnou schůzi. Na pro-
gramu je přednáška prof. J. Kouly »O pr-
kopu stráně letenské a o důležj.
tostí téhož pro král. hlav. město
Prahu«. Přednáška tato provázena bude
velkým počtem světelných obrazů pomocí skiopti-
konu. Prístup každému volný.
— Výbor Ústředního svazu slovanských
novinářů konal dne 1. června schůzi v Praze
v rostaurantu Brejškově. Přitomni byli pp. Joset
Holeček, Rajmund Cejnek, Jan Vrtěl, Jose
Vejvara, Josef Miškovský, A. Žalud, K. St.
Bodin
doktor
Groš
profesor
J Koula
Brejškův
Joset Holeček
Rajmund Cejnek
Vrtěl
Jose Vejvar
Miškovský
A Žalud
Praha
Holešovick
Bubno
výbor ústřední svaz
26
article
Sokol, dr. Baxa, dále jako kooptovaný člen
p. Fr. Hovorka. Největší část schůze zaujalo
rokování o stanovách Ústředního svazu vše-
slovanských novinátů. Stanovy schválenya
budou spolu s přípisem p. J. Kuffnera, který
doporučoval jiný postup v organisaci všeslovan-
ských novinárů, předloženy valné hromadé
k definitivnímu rozhodnutí. Čienům výboru a
zůčastněným korporacím novinářským budou
stanovy zaslány v nejbližších dnech.
Ministr dr. B. Pacák příjel včera odpoledne
s odborným radou drem. Greifem z Vídně do Prahy
a ubytoval se v hotelu »arcivévoda Stěpáne.
— Z kruhů lékažských. Odborný lékař nemocí
ženských MUDr. Ant. Pohorecký, em. I. assist.
dvorního rady prof. Pawlika, ordinuje v letním ol-
dobi ve Františkových Lázních, Parkstrasse, vílla dr.
Loimann.
— Úmrtí. V Rokycanech zemřel dne 4. června
zasloužilý ředitel obecné školy chlapecké pan Joseí
Hněvkovský po 43leté úmorné práci na roli škol-
ské. Pobřeb koná se ve čtvrtek dne 6. června o4
hod. odpol. — V pondělí zemřel v Brně p. Václ av
Skřivan, vrchní úřadník Živnostenské banky v 40.
roce věku. Mrtvola bude převezena z Brna do Prahy
a bude zde dnes o 5. hod. odpol. na král. Vyšehradě
pochována. — Pan Jan Schicht, president správní
rady fy. Jiří Schicht akc. spol., zemřel dne 3. t. m.
Sokol
doktor
Baxa
Hovorka
J Kuffner
Pacák
Greif
Stěpáne
MUDr
Antonín
Pohorecká
profesor
Pawlik
Loimann
Joseum
Hněvkovský
Václ
Skřivan
Schicht
Vídeň
Praha
Františkův lázeň
Parkstrass
Rokycany
Brno
27
article
— V neděli dne 2. června t. r. zemřela v Praze paní
Louisa Čapková, roz. Klecandova, vdova
po akad. sochaři, v 54. roce věku svého. Pohřeb
zeanulé paní koná se dnes ve středn 5. června 1907
o 6. hodině odpol. z ústřední kaple hřbitova oláan-
— Pohřeb Alberta Rutle. Za přečeiné účasli
obecenstva z předních pražských kruhů konal se
včera z kostela u sv. Štěpána pohřeb pana Alberta
Rutte, tajemníka pojišťovací banky. Zesnulý, jenz
byl nejstarším členem českého šermířského klubu,
dlouholetým členem jízdního odboru Sokola praž-
ského a četných jiných spolků, byl osobou obecně
známou a pro svou bodrou společenskou povahu ne-
obyčejně oblíbenou. Byl synem býv. starosty města
Jičína, a zůstal do svého skonu věrným ctitelem
rodného ového kraje. Na poslední cestě doprovodilo
jej též sexteto členů Národního divadla, jež zapělo
tklivé smuteční písně v kostele i u hrobky na hrbi-
tovech olšanských. Množstv, nádherných věnců, jež
okolo rakve bylo seskupeno, bylo darováno přibuz-
nými, osobními přáteli zesnulého a korporacemi: Če-
ským šermířským klubem, Sokolem pražským, společ-
nosti „Plenta“ a mnohými jinými. Pohřbu zúčastnili
se mimo jiné: prof. dr. Pešina, prof. dr. Veselý, doc
dr. Vavřínek, dr. Eítel z Hvozdomilu, řed. cukro-
varu Sochor, m. rada inž. Zvěřina, arch. Tille, rada
zem. soudu Kratochvíle, vyšetřující soudce Krouský,
dr. Ot. Urbánek, okres. lékař, JUDr. Vaníček za Český
šen, klub s čelnými členy, člen opery Viktorin, mly-
nář V. Štěpánek, vrch, zem. rada Kiessling, arch.
Čapková
Klecandův
Rutle
Štěpán
Rutt
profesor
doktor
Pešina
Veselá
Vavřínek
Eítel
Hvozdomil
Sochor
Ing
Zvěřina
Till
Krouská
Otakar
Urbánek
JUDr
Vaníček
Viktorin
V Štěpánek
Kiessling
Praha
Jičín
Kratochvíle
pojišťovací banka
Sokol pražitský
národní divadlo
ský šermířský klub
Sokol pražský
28
article
Koukola, místr šermu Feriaud, starosta města Jičína
p. Knotek, setník Coufal z Berouna, rada zem. soudu
Kremlička, dr. Miřička, dále osobní přátelé zesnulého
ze společnosti „Plenta“, kteří mimo věnec věnovali
značný obnos k dobročinnému účelu, na uetění pa-
mátky nezapomenutelného přítele. Budiž mu země
lehkoul
— Ze staroměstské radnice. Ve čivrťek dne 6.
června bude se konati presidiální komise za účelem
Koukola
Knotek
Coufal
Kremlička
doktor
miřička
Jičín
Beroun
staroměstský radnice
30
article
úrady o konečné smlouvě s městskou radou v Bu-
benči v záležitosti připojení Bubenče ku Pra-
ze. — Komise správní rady elektrických podniků
svolána je ke schůzi na pátek dne 7. června, aby se
radna o požadavelch zřízenců městských
elektrických podniků. — V sobolu dne 8. června bude
presidiální komise se zástupci spolku architektůa
inženýrů raditi se o umístění panoramatu „Bitvy u
Lipan“ uvnitř Prahy.
— Okresní zastupitelatvo na Smíchově Bude maíti
schůzi v ponděli dne 10. června o 10. hod. dopol,
— Po padesáli lelech sejdou se dosud žijící abi-
turienti První české vyšší reálky v Praze, v Panské
ulici a jich spolužáci na téže reálce před r. 1857a
pe tomto roce z české rcálky vystoupivší ku přátelské
schůzi. Program: 1. Uvítací večer 28. června 1907
v 8 hodin večer v Měšťanské besedě v Praze, ve
Vladislavově ulici č. 20, v zahradním uzavřeném
pavilonu. 2. Dne 29. června ráno v 9 hodin schůze
v nynějším paláci Prvn české reálné školy v Praze,
v Ječné ulici č. 26. 3. Bohuslužby v kapli reálné školy
se vzpomínkou na zemřelé spolužáky. 4. Fotografo-
vání skupiny přítomných účastníků. 5. Společný oběd
v zahradním uzavřeném paviloně Měšť. besedy v
Praze. Menu 5 K mimo nápoje. 6. Večer schůze n
rozloučenou v restauraci „na Nebozizku“ v Praze.
Bubeneč
Lipany
Praha
Smíchov
panská ulice
Vladislavův ulice
Mena
31
article
Před tím návštěva rozhledny na Petříně. Pořadatel-
stvo žádá kolegy, aby nejdéle do 21. června 1907
písemně oznámili určitě, zdali se ku přátelské schůzi
jistě dostaví: spolužáku Fr V. Gollerovi, cís. ra-
dovi, ústřednímu řediteli České společnosti pro prů-
mysl cukerní v Praze, na Příkopě č. 30. Doporu-
čuje se, aby účastníci mimo Prahu žijící opatřili
zabezpečili sobě v čas byty v hotelích, neboť ve dnech
koncem června bude v Praze mnoho cizinců. Dosud
žijící a ke schůzi pozvaní spolužáci: Daublebský Ro-
bert ze Sternecků, Phdr., pens generalmajor, vice-
president c. k. geografické společnosti, komisař inter-
nacionálního zeměměření ve Vídni, VIII.-1., Josef-
städterstr. 30; Goller Frant. Václav, cís. rada, ústř.
ředitel České společnosti pro průmysl cukerní v Praze
důstojník řádu cís. Fr. Jos. I., předsoda „Wenzigov
nadace“, na Král. Vinohradech č. 659, Karlova ulice
č. 13; Greif Emanuel, statkář v Hostimicích Pod
Brdy u Berouna; Havlena Jan, stavební inženýt
kníž. Lobkovice v Čížově u Písku; Helmhacker
Rudolf, báňský inženýr v Nuslích, Slavojova ulice
108: Holeyšovský Jan ze Slavětina, inženýr a
úřadně opráv. civil. geometr, přísež. soudní znalee
v Praze-II., 1834, Tyršova ulice 11; Krost Josef,
pens. ředitel plynáren města Prahy v Bubenči, Bel-
crediho ulice, 154: Majer Vilém, tajemník nofářské
komory, majitel domu v Plzni č. 426-2, Radeckého
náměstí; Marek Jan, vrchní oficiál priv. rak. uher
V Goller
Josef
Goller
František
Václav
Jos
Král
Greif
Havlen
Jan
Lobkovic
Helmhacker
Marek Jan
Petřín
Praha
Sterneck
Vídeň
Karlov ulice
Hostimice pod Brdy
Beroun
Čížov
Písek
Nusle
Slavojův ulice
Tyršův ulice
Bubeneč
Bela
Plzeň
Radecký náměstí
Český společnost
II
nofářský komora
Daublebský Ro
Holeyšovský Jan
Majer Vilém