ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 53e83970-75e9-11dc-9624-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 162, place 87, org 20, work 9
1 masthead
5. června 1907. Císlo 153
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3..
4 article
Londýnem, Berlínem a Petrohradem. Též »Echo de Paris«, »Messidor«, »Le Journal« přizpůso- bují se vždy více typu anglických žurnálů, při- nášejících telegrafické zprávy a články svých dopisovatelů, roztroušených po celém svělč. V redakcích předních žurnálů jsou dobri znalci mezinárodních politických poměrů. Jejich slovo má často velkou váhu a vliv. Jedním z takových vynikajících, vlivuplných. v pravdě moderních novinářů francouzskýchje redaktor »Tempsu« pan André Tardie u. Jméno mladého muže má již svůj zvuk v Evropě. Je často uváděno v německých žur- nálech. »Kölnische Zeitung« se špatně utajeným rozmarem vtipkuje o prostém- novináři, jenž po- allá své pokyny a rady na Quai d'Orsay, do paláce ministerstva zahraničních záležitostí a jenž z kaneléře Bülowa za doby marockého po- prasku vylákal v říjnu 1905 v Baden- Badenu jistě neopatrné výroky. Není pochyby, že o p. Tardieuovi a jeho každodenních »buletinech z ciziny«, uveřejňovaných v čele »Tempsu«. i o jeho »rozprávkách diplomatických«, jež oti- skuje v témže žurnálu pod jmenem George Vi- liers, se nejen často píše a s nimi polemisuje v žurnálech říšských, ale i často se o nich mluví ve Wilhelmstrasse.
Paris Messidor André Tardie Temps Londýn Berlín Petrohrad Evropa Baden Kölnische Zeitung Quai d ' Orsay George V
5 article
Neobyčejnou roli hrál Andrá T ar di eu v době napjetí mezi Francií a Německem pr marockou aféru. Vedl ve svém žurnálu energi- ckou a důkladnou kampaň ve prospěch fran- couzských zájmů. Přispění jeho bystrého, roz- vážného pěra bylo velmi cenným politice Léona Bourgeoisa a Rouviera, kteří svedli těžký a vl- tězný boj s intrikami německé diplomacie. V této těžké krisi, která sice krátce ale horečně vzru- šila Evropu, osvědčil se zahraniční článkář polemista »Tempsu« jako žurnalista velkého stylu, jako the right man in the right place. André Tardieu stal se též historikem této krise, tak směrodatné pro další vývin si- tuace evropské a vydal obsáhlé dílo »Konfe- rence z Algecirasu«.*) Kniha Tardieuova vzbudila neobyčejnou pozornost i rozruch. V - niká přesností a podrobností dokumentů, jasností a určítostí výkladu a kritiky a naprostým nedo- statkem zvučných a pathetických frází — což je chvalným příznakem nové školy publicistické ve Francii, té, z níž vyšli i naší přátelé René Henry a Chéradame. Vrátím se ještě ve zvlášt- ním článku k zajímavému spisu Andréa Tardieua. Prostřednictvím p. René Henrya, jenž je též spolupracovníkem »Tempsu«, poznal jsem p. Tardieua v redakci slavného žurnálu, v starém domě na boulevardu des Italiens. Mladík asi třiatřicetiletý, s hnědým knír- kem, statný a velmi elegantní, s červenou stuž- kou čestné legie v redingotu, veselého pohledu, prostého, neafektovaného shování — takový do- jem činí jeden z nejznamenitějších francouz- ských representantů veřejného mínění. Jeho úspěch byl velmi rychlý, neboť již řadu let je znám a zaujímá své vlivuplné postavení.
Léon Bourgeoiso Rouvier Tardieu Tardieuův René Henry Chéradam Henrya Francie Německo Evropa Algeciras Konfe
6 article
André Tardieu po studiích na slavné »Ecole Normalo Superieure«, odkud vyšli tak mnozí velcí politikové, myslitelové a publicisté francouzšti, a na »Ecole des sciences politiques« věnoval se diplomacii. Byl zaměstnán u vysla- nectva v Berlíně, pak byl přidělen kanceláři předsedy ministerstva Waldecka-Rousseaua. Vy- stoupil z »kariery« — jak se říká diplomatické službě — s litulem »první sekretář vyslanectví«. Stal se redaktorem zahraniční rubriky »Figaru«. Byl nástupcem pověstného novi- nářského dobrodruha Jacquesa St. Céra. Tento byl typem staré školy, v každém směru pravým opakem svého nástupce. Jeho minulost byla záhadná, jeho vzdělání pochybné. Jeho vědo- mosti cizí politiky omezovaly se na znalost němčiny a německých poměrů. Měl dvě mai- tresy německé, ženu Sachera Masocha a ženu Paul Lindaua. Na zuřivě protiněmeckou knihu »Dnešní Německo«, vydanou v době, kdy se- ještě ve Francii deklamovalo a blouznilo o »re- vanche« a válce s Německem, podepsal se Jacques St. Cere. Pod tímto jménem, pod no- vou maskou vnikl tento dobrodruh nejasné mi- nulosti do francouzské veřejnosti. Zmocnil se směle přední posice v nejmodnějším žurnále a psal o zahraniční politice s takovým ignorantstvím, ale s takovým aplombem, že se stal autoritou. Pamatují se, že v jednom článku obviňoval Čechy »le peuple le plus turbulent« jako pů- vodce všech zmatků v Rakousku.
Tardieu Rousseau Figar Cér Sacher Masoch Lindau Jacques Stanislav Čecho Berlín Německo Francie Rakousko ministerstvo Waldeck Ecol Normat Superieure
7 article
Ministři jezdili ku p. J. St. Cěrovi na po- radu. Jeho popularita a moc rostly, jeho salon se stal střediskem velkého světa, politických. literárních a finančních čachrářů. Mladý posta. nyní ctihodný akademik, Mauric Dounay, byl sekretářem novinářského velmože. Několik let oslňoval Paříž tento novinář, jehož pravé jméno nikdo neznal, a o jehož minulosti kolovaly pode- zřelé pověsti. A náhle rozprskla se zářivá bu- blina nad močálem. Jaeques St. Cěre byl kom- promitován ve špinavé afére finanční a skonči v kriminále. Zmizel před několika lety, zemře zapomenut a opuštěn. Pan Tardieu nesetrval dlouho ve »Figaru«, kde označoval své články jménem George Villiers. Příčina jeho odchodu byla pro něj velmi čestná a nasvědčuje o váž- nosti a sebevědomí, s nímž se věnuje svému povolání. Napsal článek, v němž se zastával Makedonie a útočil na turecké hospodářství. Druhého dne ráno našel svůj článek zcela zko- molený. Jeho tendence byla převrácena. Vyzněl ve prospěch Turecka, jehož vyslanectvo mělo patrně intimní styky s redakci. Tardieu ne- strpěl, aby jeho novinářský podpis byl tak kompromitován a opustil okamžitě »Figaro«. Byl ihned přijat do redakce »Tempsu«, kde způsobil velkou pozornost svými články »Propos d'un diplomat«, pojednávajícími zvlástě o problémech mezinárodní politiky a v nichž dosud často pokračuje. Když opustil »Temps« p. Pressensée, jenž se stal hlavním parla- mentním spolubojovníkem Jaurésovým, převzal po něm Tardieu každodenní »buletin d'etrangere a vedení oddělení pro zahraniční politiku. Česká věc má v p. Tardienovi upřímného přítele, což znamená pro nás tím více, vzhledem k veliké budoucnosti mladého žurnalisty a vzhledem k světovému významu jeho žurnálu »Le Temps«, který nutno pokládati za nejvážnější a nejleps orgán francouzský.
Stanislav Cěr Mauric Dounay Cěre Tardieu Figar Villiers Figaro Pressensée Jaurésův Paříž Makedonie Turecko d ' uno Le Temps
8 article
Václav Hladík.
Hladík
9 article
*) André Tardieu, premiér secretaire d'am- bassade honoraire »La Coníérence d'Al gé- siras«. Histoire diplomatique de la crise marocaine. 15. Janvier — 7. Avril 1906. Paris, Félix Alcan, édileur.
Tardieu d ' be Janvier Avril Paris Félix Alcan Le Coníérence d ' Al gé Histoire diplomatique jít le cris
10 article Před jmenováním adjunktů v království českém.
Před jmenováním adjunktů v království českém. Nedávné jmenování soudců a soudních ta- jemníků, jež českou veřejnost po dlouhou dobu udržovalo v napjetí, nevyřídilo otázku soudcov- ského jmenování v království českém v plněm rozsahu Česká veřejnost, zdá se, z valné větši- ny jest toho nesprávného názoru, že jmenová- ním tím otázka ta definitivně a zúplna vyčer- pána. Pravdou všek jest, že jmenováním oním vyřízena jenom malá část soudcovské otáz- ky v království českém a ještě nespravedli vě, pro český národ nepříznivě. Velká čásť otázky té, s níž po plná dv leta nebylo ani hnuto, a to nejdůležitější její část, poněvadž jde o soudcovský dorost tím o jmenování v celé další budouc- nosti, čeká dosud na své vyřízení. Stojím před jmenováním auskuliantů adjunkty a práv- ních praktikantů auskultanty. Poslední jmenování adjunktů v královstv českém bylo koncem března r. 19051 Tedy od dvoulet uměle se zdržuje a od- kládá jmenování soudeovských mladých sil, za- tím co u přečetných soudů panují následkem nedostatků soudcovských sil poměry úplne protizákonné. Pomocí bezplatných práv- ních praktikantů, stipendistů s 840 K a auskul- tantů odbývá se dnes justice u velmi mnohých scudů po království a vyčerpáváním nehonoro- vaných nebo špatně honorovaných těchto sil hro- madí a šetří se deseltisíce interkalaru. — Česk vořejnost ustrne, až jednou vylíčíme ukázk dnešního protizákonného stavu justice v království. — Dnes uprázdněno jest v králov- ství českém úhrnem 57, resp. 59 adjunktských míst! Na větší čásť jich vypsán byl konkurs vl jak před rokem. Z uprázdněných míst jest celá řada v tk zv. uzavřeném území a za snahy Němců, ne- pustiti do smíšeného území českého úřadníka. musí celá česká veřejnost na stráž, aby český dorost nestihlo příkré bezpráví potupného pře skakování Němci.
Němec
11 article
Nebezpečenství to vysvitne nejlépe z tčcht dat: Všech zkoušených auskultantů (čítaje vt teké dva právní praktikanty se zkouškou soud- covskou!) jest dnešního dne 157. Z tohoto počtu jest 129 Čechů a pouze — 28 Němců. Těchto 28 zkoušených auskultantů Němeů roztroušeno jest dle pořadí služební doby na těchto místech mezi Čechy: na místě 3., 21. 27., 40., 46., 65., 66., 88., 93., 97., 102. 109., 110., 111., 112., 116., 117., 125., 133. 134., 135., 136., 137., 138., 139., 142., 146. a 147. Tedy do stovky pouze 10 zkoušených Něm ců, všichni ostatní (18) jsou za stovkou a byli-l by jmenováni, přeskočili by už přes 100 českých kolegů službou starších. — Nejstarší český aus- kultant zkoušený slouží dnes 7 let, 3 měsíce, 3 dny (počítáno do 30. května 1907), nejslars německý zkoušený auskultant 6 let, 6 měsíců. 25 dnů; 147mý Němec má služby 3 roky, 4 mě- síce, 6 dnů. Z toho jest nejléne vidět, jak křivdy by utrpěli petenti Češi, kdyby došlo k přeskakování Němci.
Čecho Němec Čech 28 Němec Čechy Německo
12 article
Zásadou pro nastávající jmenování adjunktů i auskultantů v království českém musí proto býti: jmenovat přesně dle služeb- ního poradí bez zřetele na národ- no s tl Budeli chtíti vláda jmenova službou mladší Němce, ať jsou vy jmenováni i všichní Češi s Něm stejnou dobu služební mající. Žádné přeskakování starších žadatelů Něm- ci jenom proto, že onino jsou Češi. Všechno jiné je pro národ český urážkou, skloněním se před diktátem Němců, počátkem dvojího sta- tusu v království českém a tím znemožnění zá- sadního českého požadavku, aby český člověk v celém království došel spravedlnosti a práva ve své mateřské řeči. Zásada tato, ještě při jmenování adjunktů před dvěma roky vítězně obhájená, všemi čini- teli neústupně musí býti hlásána a bráněna. Ne- smíme strpěti její prolomení, ani za cenu něja- kých 10—20 extra statum jmenovaných ad- ji nktů. Posledního jmenování soudního tajem- níka nesmí býti analogieky použito při vele- důležitém pro další budoucnost jmenování soud- covského dorostu. Voláme selou českou veřejnost, kruhy po- slanecké, naši samosprávu, Národní radu, obran- né naše jednoty, na stráž!
Němec Čech Německo
13 article Otevření průmyslového musea v Moravské Ostravě.
Otevření průmyslového musea v Moravské Ostravě. z Mor. Ostravy, 3. června. Ve vývoji snah českého živlu na Ostravsku z hospodářským osamostatněním učiněn byl včera vý- znamný krok k vytouženým vyšším cílům, od něhož právem lze se nadíti mnohých úspěchů. Obřadně s radosti, která vyvírá ze zřídel oprávněností, ole- vřeno bylo tu průmyslové museum, které již v za- čátcích honosí se neobyčejně zajímavou a přes četné mezery přece ladný celek tvořicí sbírkou ovoce li- ské píle a důmyslu... Z něho bude příštím gene- racím čerpati poznatky a zkušenosti, bude se jim z něho učiti, jaké směry a které dráhy vedou v práci k nejlepším úspěchům. Ke slavnostnímu aktu sešlo se hojně obecenslv a zástupců předních korporací. Přítomní uvítáni byli p. Pluhařem, předsedou Průmyslové, živnostenské a obchodní jednoty pro severovýchodní Moravu a pro Slezsko. Týž poukázal stručně na význam slavnost- ního okamžiku a zmínil se též o záměrech jednoty v jejímž středu se zrodila myšlenka zříditi museum Spojenými silami a za součinnosli zvláště obětavých jednollivců byl dnes konečně záměr učiněn skutkem O významu musea po stránce hospodářské kulturní rozhovořil se pak jednatel kuratoria p. pro Mejstřík, jenž poutavě označil prospěch, plynouci z nového ústavu živnostnictvu, obchodnictvu a ře- meslnictvu vůbec. V museu — pravil — ukládány budou pozoruhodné plody důmyslu a dovedností lid- ských rukou, nikoliv však proto, aby tu byly pouze obdivovány, nýbrž aby se z nich příští generace Pan místodržilelský rada Spenzler uvítal pl s upřímnou radostí otevření musea, které má prospěti celému kraji a přaje si, aby kuratorium dovedlo nov ústav k cíli vytčených tužeb.
Pluhař Mejstřík moravský Ostrava Ostrava Ostravsko Morava Slezsko Mor
14 article
Pan řed. Červenka, místopředseda jednoty přečetl polom pozdravně přípisy a telegramy, které ke slavnosti zaslali: ministři dr. Fořt a dr. Pacák starosta měst pražských dr. G1oš, posl. dr. bar. Pražák, Technologické musem v Praze, průmyslová musea v Iradci Králové, v Hořicích a v Chrudimi. Řemeslnicko-živnostenská beseda v Praze, Ústředí spolek moravských živnostníků, Jednola řemeslných a živnostenských společenstev v Brně, živnostenský instruktor p. Tichý, komisař Molík, řed. Kot z Trebíče aj Za churavěho předsedu kuratorla p. vrch. inž Balcara prohlásil pak místopředseda vrchní inž Honl museum za olevřené a poděkoval vřele pří- učil tomným za hojnou účast Slavnostnímu aktu přítomni byli pp.: zástupe vlády míst. rada Spengler, posl. dr. Fajfr lik posl. dr. Fiedler, starosta Mor. Ostravy, starostov měsí: dr. May z Mar. Hor a Poppe z Pol. Ostrav dr. Král za obec Radvanice. Zástupkyně damských spolků „Dobromily“ v Mor. Ostravě a „Boženy“s Mar. Horách, zástupci všech českých spolků v Mon Ostravě a okolí atd. Potom vykonána Byla hromadná prohlídka musea a účastníci slavnosti zapsali se do pamětn kníhy, čímž slavnostní akt byl zakončen.
Fořt doktor Pacák Tichá Molík Kot Balcar Spengler Fajfr Fiedler May Popp Král Božena Pražák Praha Iradce Králové Hořice Chrudim Brno Ostrava Mar Pola . Ostrava Radvanice Morava živnostenský beseda v Praga spolek moravský živnostník Ing Honl Mona Ostrava
15 article Museum umístěno jest prozatím v Budově česko
Museum umístěno jest prozatím v Budově česko vyšší reálky. Srdce až plesá, vejdeš-li do prostorne místnosti, která v ladně úpravě skýtá útulek výroh kům z nejrůznějších řemeslných a průmyslových od- větví. Pozornost budily zejména miniaturni parostroj kolekce strojních olejů, výrobky košíkářské školy na Mělnice, znázorněná výroba rukavic (kolekce firmy Fr. Malát v Mor. Ostravě), znázorněná výroba litých soch (arcibiskupské zelezárny ve Frýďlantě), kera mika různých českých firem z král. českého a j.
Malát Mor Mělnice Francie Ostrava
16 title
Denní zprávy.
17 article — Poslanci národní strany svobodomyslné
— Poslanci národní strany svobodomyslné a strany národní z království českého pokra- čovali včera za přitomnosti poslanců dra. Stránského a dra. Žáčka jakožto zá- stupců strany lidové a národní na Morave v úradě o postupu při jednání o utvoření spo- lečného klubu českého na radě říšské. Byla učiněna příslušná usnesení a zvoleni k j ed- nání s ostatními stran a mi z králov- ství a z markrabetví poslanci prof. dr. Čela- kovský, dr. Fořt, dr. Herold, dr. K ra- mář, Mastálka, dr. Pacák a dr. Srb. — V národním klubu na včerojším jou fixu sešla se velmi skvělá a četná společnost. Hosty Národního klubu byli pan ministr dr. Pacák a poslanci dr. Žáček a dr. Strán- ský. Na pozvání předsedy klubu poslance dra Kramáře dostavil se návštěvou také znam- nitý ruský slavista prof. Vladimír Ivanovič La- manskij, který na costě do Švýcar stavil se na několik dní v Praze. Vzácný ruský host byl velmi sympaticky uvítán a v kruhu svých sta- ších a nových přátel těšil se značné pozornosti. Jour fixu přítomni byli téměř všichni poslano národní strany svobodomyslné. — Persekuce středoškolských prořesorů Klerikální denuncianti jsou každým dnem velko- lepějšl. Včera jich orgán, arcibiskupskokotrbovský
Stránský Žáček profesor doktor Fořt Herold Pacák Srb Strán Vladimíra Ivanovič Švýcar Praha
18 article
»Čech« pod záhlavím »Upřímnost základem spolku« zpříma prohlašuje za podminku vstoupení katolicko-národní ch poslanců do společného českéh klubu zastavení naší obrany veřej- ného svědomí českého a stavu středoškolskýeh profesorů proti útoku českého klerikalismu, pod- niknutému s takovou vehemenci . . . Nie více. nic méně! Hle národní strana, která čin svou národní účinnost závislou na pod- mínkách, hle orgán národně katolické strany, který výslovně píše o »straně křesťansko- sociální« jakožto »největším magnetu« parla- mentního sdružování, dávaje tak na srozuměnou. že jest na skoku k tomuto Luegrovu magnetu, jestliže nebude v národě trpěno ukájení jeho panovačných perversí!. Takový jest výslovný požadavek »Čecha« ! Nebude-li mu vyhověno. přestane jeho sedm havranů krákorati národně.
Čo Nie Čecho národní strana
19 article
půjde za magnetem a vstoupí do klubu víden- ských anlisemitů. Ano, klerikalismus jest nena- pravitelný, na neznabohy má oheň pekelný, n profesory zemskou školní radu a na nás po- hrůžku, že nevstoupí do společného klubu č- ského. Nuže — rozhodnou-li se klerikální po- slové čeští za nefalšovaným hnutím svéh srdce, bude pohádka o sedmi havranech velm krátká. Půjdou-li s Němci sebe křesťanštaji sociálními, brzy bude po klerikální slávě v Čechách a při příštích volbách, jež mohou nastati driv než se kdo nadá, neprojde ani havranní pírko. za to jim ručíme. Hleďme klerikální vy- hrůžky opuštěním národno stní h prospěchu české věci! Toť právě t skvostné při klerikalismu, že nedovede zataji ani svých nejskrytějších ohavností. Jenže n naše jednání a směrování nemůže míti taková podlost žádný vliv. My se zakřikovat ani zařikat nedáme, na nás svěcená neplatí. Pochybujem ovšem velice, že by bylo vyhověno nárok národně-katolických poslanců, prohlášenému včera v »Čechu«, »kdy mají úmysl vstoupiti ve spo- lečný český klub« a že se jim dostane od jaké- koli z českých stran žádaného ujištění,ž »bude společným českým klubem vláti duch pokrokově-konserv- tivní« a že o jeho »křesťanském konservativním programu musí být jakožto o »základních bodech jas no nežli spolubydlitelé vejdou po
Němec Čechy
20 article
společný krove a jsme ovšem přesvěd- čeni, že se našim klerikálům nepodaří »nevláti do společného českého klubu ducha » konserva- tivců náboženských, politických a hospodář- ských«, ale staň se, co staň, my jsme a zů- staneme bez závazků, my si svou drahocennou svobodu vzíti nedáme, my budeme tlouci po kostnatých prstech jezovitismu v Čechách, kde se nám udá a kde je přistihneme při špinění svobodomyslného demokratického hnutí v českém vývoji. Běda pak klerikalismu, kdyby chtěl po- kračovati ve směru včera naznačeném a prodá- vati »národní« jakkost svého tábora za mlčeli- vou koncesi k natírání národa na černo. Necht se i jedná o profesory třeba i »masarykovské výchovy«, jak dí »Čech«, za nic na světě ne- smí býti strpěno, aby někdo za to, co mimo své povolání promluvil či napsal před zákonem bezůhonného, byl stíhán tajnou disciplinární mocí, aby si klerikalismus směl vypůjčovati na své protivníky v kterémkoli odboru veřejné zprávy kárný bič jich představených. Tohoto zápasu se nelekáme! Jiný výsledek nemůže míti ohlášená válečná výprava Kotrbovců, než jedinou slitinu všech svobodo- myslných, pokrokových a demo- kratických živlů v národě. Jen at pánové začnou do opravdy, uvidíme, zdali se lid český skutečně skládá většinou ze studených bratří a »františkánů« třetího řádu obého po- hlaví! — Perkův zákon i s průvodním naří zením jest pro českou Moravu podle včerejší »Politik« bezmála národním dobrodiním: neni pro »Politik« vůbec »žádné pochyby (»kein Zweifel«), že zákonem Perkovým defensivní po- stavení české národnosti na Moravě bylo posil- něno,« a »že na této skutečnosti nebylo změ něno v podstatě ničeho ani zmíně- ným průvodním nařízením.« Nebot — divme se ! — »toho dne, kteréhož všichn
Čo Perkův Čechy český Morava Morava
21 article
češu rodičové budou trvati na národním vycho- vání svých dětí, je otázka tato řešena také bez všeho zákona.« Totě ovšem logika která vým ahá všechnu úctu — a úcta tato vzrůstáse logikou, když »Politik« dospivá k tvrzení, že výjimky z Perkova »pravidla« v nařízení vypočtené jsou totožny s výjimkafhi, jež se vyskytly již v loňské praxi. Ale vždyť, probůh, právě proti této loňské praxi směřovala všechna česká oposice na Mo- ravě a nařízení měla tuto praxi přece o dstra- niti a nikoli legalisovati! Promne-li si dobře »Politik« oči, shledá, že Perkův záko vůbec nezměnil ničeho, co by za řeč stálo, v přijímání českých děti do německých škol na Moravě, že je toliko učinil v nejhorším případě závislým na formalitách politického úřadu, ja- kými se »podstatným důvodům« českými rodiči uvedeným pro návštěvu německé školy dostává c. k. hejtmanské sankce, a českým stižnostem proti nim upírá se takto i to mo- rální opodstatnění. Jak může někdo nechápati, že »právo« českých rodičů germanisovati své děti německou školou, čili, jak Němci říkají, právo »sebeurčení« je nyní ministrem Marehe- tem dokonce »nařizeno«. Slabá útěcha »Politik«, že českých dětl smi býti na německých školách jenom desetina, nepoškodí germanisaci ani dost málo. Němci si nadělaji tolik poboček, kolik jich třeba k poněmčení tolik českých dětí, co jich bude na snadě z »podstatných důvodů« Však uvidíme v praxi tato nařízení a povímesi o nich více, my dnes tvrdíme, že germanisační bestii na Moravě nebude zkřiveno ani vlasu na hřívě těmito nařízeními a tímto zákonem a bu- deme míti pravdu na obvyklý puntík, jako jsm měli vždyeky v moravskýeh smiřovačkách proti německé »Politik«.
Perkův Němec Mareh Morava německý škola na Morava
22 article
— Výjev z ulice. V Praze dosti všedn a přece ne nezajímavý. Vůz naplněný dlažeb- ným kamenem až po okraj »fasuňků« vrazil do vozu elektrieké tramwaye a sice na místě, kde frekvence z colé Prahy je nejživější: u Prašné brány. Je známo kruté nepřátelství bodrých ridičův nejrůznějších povozů naproti moderním vehiklům. Zdá se, jakoby statečným jinoch ům a mužům s opratí v ruce působily karamboly s motorovými vozy zvláštní švandu. A nemůže býti také větší rozkoše, než spatří-li takový pán v boku nového neb zánovního vozu notnou díru a pozoruje-li nekonečnou hradbu dojížději- cích vozů, jež prozatím nemohou dále. Jak sladké to vědomi, že na jedné neb na dvou tratích, jako bylo ve případě, o němž se zmi- ňujeme, aspoň na půl hodiny je doprava přeru- šena. Že mezi zevlujícím obecenstvem utvoři se ihned dvě strany, jedna, jež hájí vozku. druhá řidiče vozu tramwavového, rozumí se samo sebou. Rovněž typiekým zjevem v takovém případě je policejní strážník, který na míste. aby o pomoc se postaral a o to se zasadil, by trať co nejdříve byla volnou, pořád něco zapi- suje. Při včerejší srážce před » Modrou hvězdoue šlo o to, jak vyprostit tramwayový vagon ze příliš intimního sevření vozem nákladním. Rádeu tu bylo houf a každý doporučoval svou methodu jako jedině správnou, však ruce nepři- ložil z nich k dílu nikdo. Zatím sahal tram- wayový park s jedné strany k nádraží společ- nosti státní dráhy, druhý daleko za budovu zem- ského soudu. Trhali valachy v levo a v pravo, však nic naplat. Vůz se nehnul. Co jiného, než kámen složit a vůz odtáhnout. Na místě byl sice celý tábor strážníků, konduktorů a řidičů. ale z těch žádný k tomu se neměl. Oatatní pak z p. t. publika si zcela správně myslili; »Když vám je to lhostejno, proč já bych se do toho pletl.«
Praha
23 article
Uplynulo čtvrt hodiny a »situace« v ničem se nezměnila. Jistý občan, jenž se na věc díval. osmělil se připomenouti, že v Londýně, ba i v Berlíně, jinak by se zachovali strážnici lidé tramwavového podniku. Chudák ! Jistá část. ne zrovna toho nejlepšího p. t. publika, byla by mu málem za poznámku tu namlátila. Mei čas, že ihned potom zmizel. »Ať se vystěhuje tedy do Londýna a tahá tam tramway !«. — dostalo se mu za odpověď se strany roztomilé sebránky, již takováto pouliční seéna je pravou pochoutkou. — Konečně zvítězil v užším kruhu znalců náhled pronesený, že co koně nechtěji. snad by dokázali lidé. Po půl hodině konečně koně vypřaženy a našlo se skutečně asi deset dobrých duší, ovšem že s velmi důkladně vy- vinutým svalstvem, jež s vozem šťastně zarej- dili stranou. Ale mezi těmito pomá- hači nebyl ani jediný strážník, ani jediný zřízenec elektricke dráhy. Jak pak by se strážníci zahoditi mohl tak nízkou práci! Vzdyť mají na rukou bllé rukavičky! A páni zřízenci z elektrické tram- waye? Nejsou za to placeni, tahat se s vozy s dlažebným kamenem. Milosrdní tahači vozů. jimž se zželelo podniku dopravního, měli dosti smyslu pro obecné dobro, a proto, aby uvol- nili komunikaci, zapřáhli se do vozu, ovšem také za to nic nedostali, nanejvýše, že jim ra- dost způsobila pochvala spravedlivých a uzna- lých lidí, kterí ovšem pranie neskrblili ne právě lichotivými poznámkami, adresovanými ve směr jiný.
Londýn Berlín
24 article
— Klub národní strany svobodomyslné. Širší anketa o pokračovacím škol ství sešla se v četném počtu dne 31. m. m. ke schůzi za předsednictví zemského poslance p. Josefa M ach á čka. Referent, ředite p. J. Kretši podal přehled, co dosud pod- niknuto, načež pojednal v pěti oddilech ze- vrubně o nejnaléhavějších otázkách, jež nutny jsou k reorganisaci pokračovacího školství města Prahy a předměstí, a navrhl v konečném reso- lučním závěru ku přijetí šest odstavců. Debaty zúčastnili se pp. prof. A. Bráf, ředitel J. Jarý, dr. K. Polák, ředitel F. Pav l ík. Václav Steffan, Ferdinand Horejš. jakož i p. předseda. Po doslovu p. refe- renta Jindř. Kretšího dal p. předseda hlasovati nejprve o šestém odstavci, kterýž přijat jednohlasně, načež i stejně schváleny od- stavce první až pátý. Resoluční návrhy ty znějí 1. K rozvoji pokračovacího školství města Prahy a předměstí jest nutno, aby zařízeny byly školy odborné a to tak, aby pojaly i učně řemesel přibuzných — a jen pro učně počtem nejen nepatrným, ale i k odborným školám k přiřadění se nebodícím, buďte ponechány vše- obecné školy pokračovací. 2. Pro školy odborné opatřeny buďte školní budovy se vzornými dílnami a pomůckami dokona- lými. 3. Doba vyučovací buď ustanovena dle různých řemesel též různě, nebudiž však
J Kretša profesor A Bráf J Jarý doktor Václav Steffan Horejš Jindřichův Praha
25 article
položena na neděli odpoledne, neb pouze na Bodiny večerni, anebo pouze na hodiny nedělní a večerní. 4. Správu a org ani s a ci 3 kol nechť vede ústřední ředitelství, jakožto vrehní orgán, zároveň s ředitelstvím každé od- borně školy. 5. Náklad potřebný na po- stavení a zařízení škol odborných, nechť jest společným pro Prahu a předměstí, a nechť roz- děli se na 50 lot a dle počtu obyvatelstva vzhle- dem k té sumě, která bude nutna, i když se dostane od státu jisté částky. Náklad na vy- držování škol též se rozdělí po odečtení pří- spěvku státního, zemského, obchodní komory a okrosních zastupitelstev. 6. K dohoděa provedení akce finanční města Prahy a předměstí budiž klubem požá- dán starosta města Prahy p. dr. Karel Groš svolán! zástupců Prahy a před- městí k účelu dohodnutí se o před- mětö tom, a aby, dojde-li ke shodě žádoucí, stala se povná úmluva, na základě které by jed- náno bylo se státem a pracováno k uskutečnění všech zde vytčených návrhů v době pokud možno nejkratěí v zájmu povznesení a zdokonalení řemesel. — Kluby občanské. Občanský klub v Holešovickch-Bubnech pořádá v so- botu dne 8. června o 8. hod. večerní ve velkém sále Sokolovny veřejnou schůzi. Na pro- gramu je přednáška prof. J. Kouly »O pr- kopu stráně letenské a o důležj. tostí téhož pro král. hlav. město Prahu«. Přednáška tato provázena bude velkým počtem světelných obrazů pomocí skiopti- konu. Prístup každému volný. — Výbor Ústředního svazu slovanských novinářů konal dne 1. června schůzi v Praze v rostaurantu Brejškově. Přitomni byli pp. Joset Holeček, Rajmund Cejnek, Jan Vrtěl, Jose Vejvara, Josef Miškovský, A. Žalud, K. St.
Bodin doktor Groš profesor J Koula Brejškův Joset Holeček Rajmund Cejnek Vrtěl Jose Vejvar Miškovský A Žalud Praha Holešovick Bubno výbor ústřední svaz
26 article
Sokol, dr. Baxa, dále jako kooptovaný člen p. Fr. Hovorka. Největší část schůze zaujalo rokování o stanovách Ústředního svazu vše- slovanských novinátů. Stanovy schválenya budou spolu s přípisem p. J. Kuffnera, který doporučoval jiný postup v organisaci všeslovan- ských novinárů, předloženy valné hromadé k definitivnímu rozhodnutí. Čienům výboru a zůčastněným korporacím novinářským budou stanovy zaslány v nejbližších dnech. Ministr dr. B. Pacák příjel včera odpoledne s odborným radou drem. Greifem z Vídně do Prahy a ubytoval se v hotelu »arcivévoda Stěpáne. — Z kruhů lékažských. Odborný lékař nemocí ženských MUDr. Ant. Pohorecký, em. I. assist. dvorního rady prof. Pawlika, ordinuje v letním ol- dobi ve Františkových Lázních, Parkstrasse, vílla dr. Loimann. — Úmrtí. V Rokycanech zemřel dne 4. června zasloužilý ředitel obecné školy chlapecké pan Joseí Hněvkovský po 43leté úmorné práci na roli škol- ské. Pobřeb koná se ve čtvrtek dne 6. června o4 hod. odpol. — V pondělí zemřel v Brně p. Václ av Skřivan, vrchní úřadník Živnostenské banky v 40. roce věku. Mrtvola bude převezena z Brna do Prahy a bude zde dnes o 5. hod. odpol. na král. Vyšehradě pochována. — Pan Jan Schicht, president správní rady fy. Jiří Schicht akc. spol., zemřel dne 3. t. m.
Sokol doktor Baxa Hovorka J Kuffner Pacák Greif Stěpáne MUDr Antonín Pohorecká profesor Pawlik Loimann Joseum Hněvkovský Václ Skřivan Schicht Vídeň Praha Františkův lázeň Parkstrass Rokycany Brno
27 article
— V neděli dne 2. června t. r. zemřela v Praze paní Louisa Čapková, roz. Klecandova, vdova po akad. sochaři, v 54. roce věku svého. Pohřeb zeanulé paní koná se dnes ve středn 5. června 1907 o 6. hodině odpol. z ústřední kaple hřbitova oláan- — Pohřeb Alberta Rutle. Za přečeiné účasli obecenstva z předních pražských kruhů konal se včera z kostela u sv. Štěpána pohřeb pana Alberta Rutte, tajemníka pojišťovací banky. Zesnulý, jenz byl nejstarším členem českého šermířského klubu, dlouholetým členem jízdního odboru Sokola praž- ského a četných jiných spolků, byl osobou obecně známou a pro svou bodrou společenskou povahu ne- obyčejně oblíbenou. Byl synem býv. starosty města Jičína, a zůstal do svého skonu věrným ctitelem rodného ového kraje. Na poslední cestě doprovodilo jej též sexteto členů Národního divadla, jež zapělo tklivé smuteční písně v kostele i u hrobky na hrbi- tovech olšanských. Množstv, nádherných věnců, jež okolo rakve bylo seskupeno, bylo darováno přibuz- nými, osobními přáteli zesnulého a korporacemi: Če- ským šermířským klubem, Sokolem pražským, společ- nosti „Plenta“ a mnohými jinými. Pohřbu zúčastnili se mimo jiné: prof. dr. Pešina, prof. dr. Veselý, doc dr. Vavřínek, dr. Eítel z Hvozdomilu, řed. cukro- varu Sochor, m. rada inž. Zvěřina, arch. Tille, rada zem. soudu Kratochvíle, vyšetřující soudce Krouský, dr. Ot. Urbánek, okres. lékař, JUDr. Vaníček za Český šen, klub s čelnými členy, člen opery Viktorin, mly- nář V. Štěpánek, vrch, zem. rada Kiessling, arch.
Čapková Klecandův Rutle Štěpán Rutt profesor doktor Pešina Veselá Vavřínek Eítel Hvozdomil Sochor Ing Zvěřina Till Krouská Otakar Urbánek JUDr Vaníček Viktorin V Štěpánek Kiessling Praha Jičín Kratochvíle pojišťovací banka Sokol pražitský národní divadlo ský šermířský klub Sokol pražský
28 article
Koukola, místr šermu Feriaud, starosta města Jičína p. Knotek, setník Coufal z Berouna, rada zem. soudu Kremlička, dr. Miřička, dále osobní přátelé zesnulého ze společnosti „Plenta“, kteří mimo věnec věnovali značný obnos k dobročinnému účelu, na uetění pa- mátky nezapomenutelného přítele. Budiž mu země lehkoul — Ze staroměstské radnice. Ve čivrťek dne 6. června bude se konati presidiální komise za účelem
Koukola Knotek Coufal Kremlička doktor miřička Jičín Beroun staroměstský radnice
30 article
úrady o konečné smlouvě s městskou radou v Bu- benči v záležitosti připojení Bubenče ku Pra- ze. — Komise správní rady elektrických podniků svolána je ke schůzi na pátek dne 7. června, aby se radna o požadavelch zřízenců městských elektrických podniků. — V sobolu dne 8. června bude presidiální komise se zástupci spolku architektůa inženýrů raditi se o umístění panoramatu „Bitvy u Lipan“ uvnitř Prahy. — Okresní zastupitelatvo na Smíchově Bude maíti schůzi v ponděli dne 10. června o 10. hod. dopol, — Po padesáli lelech sejdou se dosud žijící abi- turienti První české vyšší reálky v Praze, v Panské ulici a jich spolužáci na téže reálce před r. 1857a pe tomto roce z české rcálky vystoupivší ku přátelské schůzi. Program: 1. Uvítací večer 28. června 1907 v 8 hodin večer v Měšťanské besedě v Praze, ve Vladislavově ulici č. 20, v zahradním uzavřeném pavilonu. 2. Dne 29. června ráno v 9 hodin schůze v nynějším paláci Prvn české reálné školy v Praze, v Ječné ulici č. 26. 3. Bohuslužby v kapli reálné školy se vzpomínkou na zemřelé spolužáky. 4. Fotografo- vání skupiny přítomných účastníků. 5. Společný oběd v zahradním uzavřeném paviloně Měšť. besedy v Praze. Menu 5 K mimo nápoje. 6. Večer schůze n rozloučenou v restauraci „na Nebozizku“ v Praze.
Bubeneč Lipany Praha Smíchov panská ulice Vladislavův ulice Mena
31 article
Před tím návštěva rozhledny na Petříně. Pořadatel- stvo žádá kolegy, aby nejdéle do 21. června 1907 písemně oznámili určitě, zdali se ku přátelské schůzi jistě dostaví: spolužáku Fr V. Gollerovi, cís. ra- dovi, ústřednímu řediteli České společnosti pro prů- mysl cukerní v Praze, na Příkopě č. 30. Doporu- čuje se, aby účastníci mimo Prahu žijící opatřili zabezpečili sobě v čas byty v hotelích, neboť ve dnech koncem června bude v Praze mnoho cizinců. Dosud žijící a ke schůzi pozvaní spolužáci: Daublebský Ro- bert ze Sternecků, Phdr., pens generalmajor, vice- president c. k. geografické společnosti, komisař inter- nacionálního zeměměření ve Vídni, VIII.-1., Josef- städterstr. 30; Goller Frant. Václav, cís. rada, ústř. ředitel České společnosti pro průmysl cukerní v Praze důstojník řádu cís. Fr. Jos. I., předsoda „Wenzigov nadace“, na Král. Vinohradech č. 659, Karlova ulice č. 13; Greif Emanuel, statkář v Hostimicích Pod Brdy u Berouna; Havlena Jan, stavební inženýt kníž. Lobkovice v Čížově u Písku; Helmhacker Rudolf, báňský inženýr v Nuslích, Slavojova ulice 108: Holeyšovský Jan ze Slavětina, inženýr a úřadně opráv. civil. geometr, přísež. soudní znalee v Praze-II., 1834, Tyršova ulice 11; Krost Josef, pens. ředitel plynáren města Prahy v Bubenči, Bel- crediho ulice, 154: Majer Vilém, tajemník nofářské komory, majitel domu v Plzni č. 426-2, Radeckého náměstí; Marek Jan, vrchní oficiál priv. rak. uher
V Goller Josef Goller František Václav Jos Král Greif Havlen Jan Lobkovic Helmhacker Marek Jan Petřín Praha Sterneck Vídeň Karlov ulice Hostimice pod Brdy Beroun Čížov Písek Nusle Slavojův ulice Tyršův ulice Bubeneč Bela Plzeň Radecký náměstí Český společnost II nofářský komora Daublebský Ro Holeyšovský Jan Majer Vilém