ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 53e13490-75e9-11dc-86b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 31, person 63, org 1
1 masthead
Ročník XXXVII.
2 masthead
V Praze, ve středu 5. června 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 153.
4 article
Na ranní a odpol. Iist přněplácí no Práze v adívintstra s drojí donáškon
6 article
v; a K n na měslo . . Poštou n vrr ieta s drojí ailnii
7 title
Dnešní číslo pra Prahu le o 10 stranácl.
Praha
8 article Věrni voličstvu a odkazům české minulosti.
Věrni voličstvu a odkazům české minulosti. Rozpravy o přípravných formacích stra v říšské radě a jejím předsednictvu, vedou se horlivě jak v časopisectvu, tak v kruzích poslaneckých. Nejdále pokročili v seřadění svých šiků němečtí klerikálové, dosud rozdě lení na křesťanské sociály a vlastní klerikály staršího rázu. Ustavili se v jednotný klub jenž podrží název větší skupiny kře s ť an sko-sociální, čímž v době volební touto skupinou popíraný směr klerikální došel svého naprostého výrazu a to v objemu, jak jej jmenem staroklerikálů dr. Ebenhoch tyto dny vyznačil: že totiž programy obou spojených nyní skupin jsou zásadně totožné takže dřívější rozdíl spočíval pouze v různé taktice jejích. Dle zásad těch řídí se, jak známo, klerikálové ve všech otázkách, jež mají zájem pro církev a náboženství — ná- zory vysoké hierarchie — a zájem takový da se zaněsti do každé veřejné otázky dle pra vidla, že má uskutečniti svůj vliv na všecek veřejný a společenský život. Spojením svým tvoří němečtí klerikálové doposud největší skupinu příští rady říšské. počtem devadesáte a šest poslanců a ač to není ani celá pětina sněmovny, přece jia nyní činí nároky na vůdčí postavení v ní to počínaje ihned obsazením stolce předsed niekého.
doktor Ebenhoch
9 article
Strana křesťanských sociálů, po léta vlád noucí ve Vídni, neosvědčila však valného smyslu pro práva jiných národností a volný jejich vývoj. Netřeba tu než připomenouti nekonečný zápas vídeňských Čechů za udě lení práva veřejnosti škole Komenského znásilňující přísahu nových měšťanů víden ských, národnosti neněmecké, o zachování německého rázu říšského sídelního města. V obou případech děje se tu hrubé příkoří značné české vídeňské menšině, jejímu právu na vzdělání v rodném jazyce a jejímu ná- rodnímu uvědomění zvláště
Čecho Komenský Vídeň
10 article
To samo o sobě, nehledě ke zkušeno- stem z minulosti o působnosti klerikalismu německého by stačilo, aby náš národ a jeho nově zvolení poslanci zachovali ke sjedno- ceným křesťanským sociálům stanovisko na- prosté opatrnosti a zdrželivosti, a zejména aby v nynější době organisačních příprav pro radu říšskou se nečinila ukvapená prohlá- šení, kteráž by napotomní akci českého po- selstva mohla býti na závadu. Vždyť pověstná žádostivost klerikalismu počíná i mezi námi v Čechách dosti neomaleně vystupovati, takže i orgán dra. Kramáře, jemuž nikdo dosud nevytýkal předpojatost protiklerikálního smý- šlení, napsal: Proti klerikálním planům mus se všechny protiklerikální živly v této říši spojiti; musí se spojiti k účinné obraně proti akcím klerikálním. Dnes jest nutno ne- otáleti, spojiti se k obraně a ji opravdov zahájiti. Svobodomyslní poslanci čeští musí považovati za svůj naléhavý úkol, čeliti brániti snahám klerikálním vždy a všude. A nejen svobodomyslní poslanci, nýbrž všichni svobodomyslní lidé Jak včasně a správně jsme ukázali na potřebu součinnosti všech svobodomyslných, demokratických a pokrokových živlů vůči záluskům klerikálním ihned po výsledku prvních voleb do rady říšské, to dosvědčují nejen naděje křesťanských sociálův, nejen sebovědomé vystupování jejich, nejen sou-
Čechy
11 article NARC
NARC hlasné s námi projevy ostatního časopise ctva, ale i způsob, jakým orgán českého kle rikalismu nejnověji zasahuje do přípravného jednání českých poslanců před blížícím se zasedáním rady říšské. I on sice vystihuje potřebu, aby za ny- nějších nevyjasněných poměrů strany se »aspoň v mohutných klubovních pevnostech opatřily proti všem útokům a náhodám par- lamentního života«, ale jemu se společná pevnost všech českých poslanců dle všeho méně zamlouvá, než pevnost spojených ně- meckých klerikálův. Pravíť doslova: V této snaze po jednotě ukazuje se býti největším magnetem. kolem něhož se všechno soustřeďuje. strana, která z malých začátků vysoko se vyšvihla, která chce v praktickém živote provésti křesťanské zásady spravedlnosti lásky: jest to strana křesťans ko- soci ální! Připomenuli jsme již výše, jak strana křesťansko-sociální ve Vídni v praktickém životě provádí křesťanské zásady spravedl- nosti a lásky na české vídeňské menšině na jejím školství a na jejím národním vě- domí. To asi prozatím stačí, aby mluvčí na šich domácích klerikálův pochopil, jakého mravního a národního sebezapření by bylo třeba českému člověku vůbec a vídeňským Čechům zvláště, aby vztahovali rukou svých ke straně křesťansko-sociální, na tož aby tak pro nic za nic se zachovali poslanci Ostatně připadá z minulého čtyřicetiletí ústavního života v tomto soustátí lví podí letům, kdy delegace česká ve Vídni postu- povala souběžně se stranami, jejichž n- stupce nynější nazývá orgán českých kleri- kálův »umírněné«, a jak za dob oněchs dařílo vlastním zajmům českého národa, tom není a nebylo v české veřejnosti nikdy ni nejmenší pochybnosti.
Čecho Vídeň
12 article
Žmíněný »největší magnet«, jenz do- mněle všechno k sobě přitahuje, nemůže ovšem a nebude působiti na český národ aspoň přímý a bezprostřední účinek jeho je tak nepatrný, že za minulých voleb našlo se mezi našimi českými voliči velmi málo jeho obdivovatelů, takže by i bez zástupců jejich spojený klub českých národních stran náležel na radě říšské k nejčetněj ším, a programově nejjednotne ším klubům. Za to bez odporu vydaly tytéž volby svědectví, že živlové svobodomyslní, demo- kratičtí a pokrokoví mají v národě českém obrovskou převahu, a že nové poselstvo če- ské jest povinno jednati jak v přípravných pracích svých, tak ve sněmovně samé jakožto representant národa pokroku milovného, po stálém vývoji a rozmnožení svobod občan- ských toužícího. Zachovávajíc se dle tohoto věrného obrazu smýšlení českého voličstva nemůze nové české poselstvo ani jinak, než setrvati na oné dějinné základně duševního proudění v národě našem, kteréž mu vykázalo nehy- noucí místo mezi národy, zasloužilými o po krok všeho lidstva.
14 article
Nezdařené jednání o společný kluh liberálních stran německých. Z Vídně, 4. června. (Telef. zpráva -Nár. Listů«.) Pokusy sloučiti v jednotný »německý klub poslance tak zvaných stren němec ko- svobodomyslných: pokrokové, lidové. sgrární a radikální nepodařily se. P dnešní tři hodiny trvající společné poradě po- slanců těch, která byla ve svém průběhu po- drážděna a na konec bouřliva, možno považovati ideu tohoto svazu za pochovanou. Zaznamená- váme nezdar celé akce, obratně zahájené a ještě obratněji vedené, zcela klidně a chladne beze vší škodolibosti. Jsme a musíme si bjti totiž pamětlivi, že, pokud jde o nás, budo Němei proti nám vždyeky za jed no. ať jsou ve velkém svazu, či ať jsou rozděleni na skupin několik. Nebyli bychom se věru lekli. kdyby byl německý klub o několika 80 členec se podařil a ustavil a nejásáme na druhé strane dokonce, že se jeho utvoření nezda řilo. Zajímavo jest, proč se plán nezdařil. Spo lečný klub měl býti založen k účelům národním. měla býti postavena jednotná, silná armád hlavně proti Čechům.
Čecho Vídeň velký svaz
15 article
Ve skutečnosti moment národní by zatlačen momentem náboženským sdružení, které mělo státi se protičeským, ne bylo založeno, protože se ukázalo nemožným udělati je protižidovským, stejně jako se uká- zalo nemožným udělati je tak, aby v něm měl místo také židé nekřtění — dva pokřtění židě měli být přijati na milos. Z 80 pozvaných poslanců německých do- stavilo se 62. Ministr železnic dr. Derschatta, jediný německý ministr vůbec, který se zúčastnil porady, konané v síni rozpočtového výboru, byl třiasedesátý. Předsedou byl liberecký purkmistr dr. Funke, jediné proto, že jest nejstarší. V letech 1898 a 1899 dali mu smulný parádní titul »předseda předsedů« jediné z té příčiny, že jako předseda německé strany pokrokové byl zároveň stálým předsedou pohlavárů tak zvaného německého souručenství, třinácti to vůdců ně- meckých stran. Pozdéji sesadili starého pána. Jeho místo zaujali dr. Gross a dr. Per gelt. Dnes slunil se opět v jasu presidenta ně- meckého mikroparlamentu. V tomto se mnoho mluvilo. Co, sdělujeme níže. Hlavními řečník byli: Wolf a Peschka. Wolf nechce sedeti v jednom sdružení s drem. Ofnerem a dvor- ním radou Kurandou, protože jest anti- semitou, Peschka nechice seděti se svob. p. Hockem, protože Hlock prohlásil, že po- tirati chce nejen klerikály, nýbrž také agrárniky.
doktor Derschatt Funke Gross Wolf Peschek Ofner Kuranda Hocek Hlock
16 article
Když výskytly se první zprávy, že po- slancům Ofnerovi s Kurandovi jedin proto, že jsou židě. věbudo dovoleno vejíti do něnieckěho klubu, ač fento byl miněn jako sra poslanců svobodomyslných, »Národní Listy« uká- zaly k tomu, že četné posice německé jako v Č. Budějovicích, Olomouci, Lip- níku, v Hodonině a jinde jsou zachová- vány a udržovány jenom podporou pomoci židovskou. »Národní Listy« ko- statovaly tím pouhopouhou skutečnost, obecně známou a zjevnou. V nedělní » N. Fr. Pr. « dr- Kohn, předseda židovské náboženské obce vi- deňské, doznal totéž faktum docela n- pokrytě, a dnes upozornili poslanci z markrabstv moravského prof. Bendel, prof. Redlich a dr. Licht, že Němectví na Morav ě sko nalo by ochrnutím plie a srdce, kdyby mul židé nedodávali vzduchu a krve. Jsme přesvědčeni, že židé na Moravě také v Čechách převážnou většinou přes všecky ústrky, jakých doznávají po volbách od Něm a přes důkladný kopanec, který dostali od nieh právě při experimentu sjednotiti »svobodomyslné poslance německé v německém klubu, ne vy- přáhnou ze služeb německých nýbrž že budou a zůstanou dál potahem u válečných vozů, na kt- rých se podnikají výbojné výpravy proti Če- chům, ba že ještě přispívati budou penězi n takové expedice. Nevíme, co by se státi musilo, aby židé shodili nedůstojný chomout, který narazili a který snášejí.
Ofner Kuranda Kohn profesor Bendel Redlich doktor Licht Č . Budějovice Olomouc Francie Morava Čechy Německo
17 article
Když bylo vidno, že všechno mluvení jest marné, učiněn a přijat byl návrh, aby s e z vo- lilo 8členné komité (po dvou zástup- cích z každé strany), jež by uvažovalo a na- vrhlo, co by dále státi se mělo. Ve výboru tom zasedají za německou stranu pokrokovou dr. Gross a dr. Pergelt, za německou stranu lidovou dr. Chiari a dr. Sylve s tr, za německou stranu radikální Wolf a Pa- cher a za německou stranu agrární Peschka a Waldner. Usneseno, že toto osmičlenné komité sejde se 13. t. m. ve V Id ni. Z Vídně, 4. června. »Něm. radík. koresp .«. orgán německo-radikální strany, uveřejňuje k dneš- ním poradám německým dodatky vel m zajimavé. Jak známo, německá strana pokroková nepozvala barona Hocka k dnešn poradě, poněvadž tento politik prý smýšli so- ciálně-demokraticky. Nyní se však vzuáší n stranu německo-pokrokovou pro výroky poslance Demmela dnes učiněné žaloba, že strana t kloní se k sociální demokracii a že následkem toho nemůže býti žádného spolku mezi radi- kály a nl. V korespondenci shora jmenované se praví: »Prvním předpokladem pro spojení německých poslanců musí býti naprostá shoda v zá- kladních otázkách národních. Ž takové shody není, ba že jsou velké p ro- tivy, ukázalo se při dnešním jednání. Poslanee Demmel k tomu nejvíce přispěl, pravě, že mezi přítomnými účastníky jsou četní pří- vrženci sociální demokracie. Tento výrok není novinkou pro německé radikály. De- jiny posledních voleb podaly důkaz, že jest tomu tak, jak tvrdil poslanec Demm el. Poslanec Eduard Stransky charakteri- soval ihned situaci, tka: »Přišli jsme sem my- slice, že tu jsou veskrze poslanci, smýlšlejieí protisociálně-demokraticky. Schvaluje-li se ml- nění Demelovo, pak nemáme tu co hledati.
doktor Gross Pergelt Chiari Sylve Wolf Peschek Waldner Hocek Demmel Demm Eduard Demelův Vídeň Německo
18 article
Posl. Pacher se pronesl: »Bylo by neupřím ností, kdybychom si počinali tak, jako bychom si neměli co vyčítati. Zakřidování nespomohlo by nic. Právě teď si musíme všecko pověděti. Nikdo nevěři, že protivy, které try alv 10 let a byly příkré, mohou dnes zmi- zeti. Nelze žádati, aby poslanci, kteří přichá- zejí z voleb, všechno zapomněli, co se při nich dělo: Bylo by bývalo jednání mnohem správ- nější, kdyby německá strana pokroková byl vyslovila nelibost všem přívržencům, kteří ne- dbali při volbách hesla, že všechny německé strany hlasovati musí proti sociálním demokra- tům. Kdyby toho hesla byla dbala německá strana pokroková, nebyli by Němci v Čechách ztratili 3 mandáty a na Moravě jeden. « Posl. Wolf pravil: »Právě v zájmu němectví rakou- ského jest, aby strana německora di- kálni nezmizela, nýbrž naopak aby úpl ně zachovala svoji samostatno st. Kd by se rozplynula, vyskytly by se opět ne- shody, kdyby se dostala na přetřes otázka, ve které se zásadně rozcházíme. Jaká povstala bouře, když dva vídeňšt poslanci nebyli k po- radě pozváni, ale jaká by teprve následovala, kdybychom položili důrazna svůj programatický antisemitismusl v posuzování sociální demokracie dělí nás od po- krokové strany protivy tak hluboké, že nel ze pomýšleti na žádné sloučenl.« K těmto zprávám připojuje korespondence toto stručné resumě: »Podle mínění německých radikálních poslanců jest společný klub možný V arobném prodejie raaní žilo o obě . . . z2 lh odpsledni . ve alialkáeh za venkove ranní čéslo. . . . . . . . 10 čdpslodní 1nseráv plati se ko tově napřed. Přežrlacenk itnrty pljii dpin Tam nachárojí so též rodsle tskárna a ezpodice . Národních Li at as Rukopisy se novraeeji
Posl Pacher Němec Wolf Čechy Morava
19 article
jenom, zachovajíli si čtyři německé strany svou samostatnost a bude-li především uznána německo-radikální jednota zřekne-li se německo-pokroko vá strana příslušenství židů. Jedině na straně pokrokové závisí tedy, zdali se utvolí takový svaz německých poslanců. Neut v o r k-li se, pak dojde k sjednocení tří n á-- rodních skupin, německé strany lidové, německé strany agrární a německé strany radikální v něj a ké formě na všechen půso b.« — Zkrátka a dobře: německé straně pokrokové dává p. W o1f radu, aby šla aného se rozešla.« Ke schůzi, konané v rozpočtovém sále po- slanecké sněmovny, dostavilo se z pozvaných 80 poslanců 64, mezi nimi ministr železnic dr. Derschatta. Před schůzí plenární konaly se ještě zvláštní porady stran agrární, německé, pokro- kové a lidové, a již tady jevila se nálada hodně skoptická o možnosti kladného výsledku porad. Společnou schůzi zahájil o 11. hod. dopolední jako svolavatel posl. dr. Chiari krátkým pozdra- vem a učinil hned předem již oznámený ná- vrh na utvoření jednotného něme- ckého klubu. Na jeho podnět byl také vyzván posl. dr. Funke, aby se ujal předsedni- etví schůze. Stalo se. Jako první řečník mluvil postanec Woll, který se co nejrozhodněji vyslovil proti při- jetí vídeňských svobodomyslných poslanců, vyslovuje přesvědčení, že pe ři- jelím židovských poslanců byl by radikalismus německý stlačován a pro židovství využiván. Je vůbec proti parlamentnímu ministerstvu, a bylo by mu milejší německé úřadnické minister- stvo. Proti postupu sociální demokracie by byl účinný lék jenom, kdyby se semkla jednotná národní strana německá. Za trvajfcích poměrů dalo by se o semknutí mluviti snad jen v tom smyslu, že by jednotlivé strany utvořily spo- lečný výkonný výbor.
doktor Derschatt Chiari Funke slanecký sněmovna
20 article
Posl. Bendel litoval příkré formy prvního řečníka, kterouž malé dilerence jsou jen zby- tečně zveličovány. Všechny německé strany ve volbách věrně držely při sobě, tím spíše by se tedy nyní měly semknouti. V žádně jednotlivé straně nelze přee doefliti zeela jednotných ná- názorů, tím měně v takovém společném klubu, jako je tady zamýšlen. Když už sem byla ži- dovská otázka zanesena, nechápe řečnik, pro se jí přikládá taková důležitost. Nechce se otáz- kou podrobně zabývati, ale nelze přece upírel židům stejné právo, jské mají ostatní, Uaazuje na příklad riše německé, kde nacionální jednot židy nikterak není rušena. Řečniku jsou tři němečtí ministři v radě ko- runní milejší, než tucet klubov- nfch před aedů — totiž předsedů malých, roztřištěných klubů. Vůdce německých agrárníků posl. Peschka kladl silný důraz na to, že k obhájení ná- rodních zájmů německých je st sloučení všech svobodomyslných poslanců německých proti ohro mné slovanské majoritě nutností. Také vzrůstání elementů konservativních zdůrazňuje. tuto nutnost. Ale hospodářské zájmy staví dle. řečníkova mínění německé ugrárníky do přikrého odporu proti některým pánům. Tak na příklad nemohou němečtí agrárníci seděti v jednom klubu s posl. svob. p. Hockem, jenž prohlásil, že bude bojovati stejně prudce proti klerikálům jako proti agrár- níkům. Posl. dr. Pergelt snaží se znova snésti všecky důvody, mluvící pro společný klub. Je
Posl Bendel Peschek Hocek doktor Pergelt
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, dne 4. června. (O měštěnínů pražských fanta- vii podivuhodné.) Napoleon řekl kdyei slovo veliké, že slova „nemožno“ nezná, že ta- kvého slova není v jeho slovníku... Co Pra- tan a Pražanka, to Napoleon: ani my neznám ničeho, co zdálo by se nám býti — nemožným. Nikde na světě, kromě snad několika idylli- ckých míst a měst našeho venkova, nejsou lidé chdářeni tak bohatou, krásnou a podivuhodnou fnntasií, jakou právě honosí se Praha. A nikde ve světě, jakož novějšími bádáními zjištěno, ne- mjde se tolik lidí, vždy ochotny ch uvěřiti všemu. čím tato bohatá a krásná fantasie měštěnínů praž- slých rodu mužského, zenského i středního ne- tmzvně a nadšeně pracuje ke blahu veškeren- slva
Napoleon Pražanka Praha
22 article
Slýchal jsem již o tolika věcech, zdánlivě nemožných, a za něž přece lidé se zaručovali. te pranic mne nepřekvapí, uslyším-li jednoh dne zrručenou zvěst, že, nastojte, Prašná brána se vdává a že si ji bere nějaký milionář se třemi dětmi. Nebuďte ani vy zbytečně překvapeni. svěři-li vám někdo pod rouškou tajemství, že Kamenný most vyhrál v saské loterii a násled- kem toho, aby tu radost nějak oslavil, už t dy a noci nepřišel domů. Anebo že Radecký z Malé strany ujel s nějakou balerinkou a s její sněkou do Monte Carla; a že je někdo potka tiky v Nizze na automobilu a že starý Radecký celí nějak omláJl. Anebo, že Krištof Kolumbus nejel vlastně objevit Ameriku, ale že prostě ujel do Ameriky proto, že nebyl šťasten ve svém nanželství s pověstnou kráskou Kateřinou Medi- cejskou, rozenou Lukrecií di Borgia, později rozvedenou Pannou Orleanskou Jednou, z lásky ke svému čtenářstvu, bl jsem tak neopatrným, že psal jsem o „slavnost prvního zatopení“, již usnořádal jsem ve svých salonech — ale vždyt se čtenáři pamatují ! P'sal jsem o svých saloncch bez uvozovek — mali- čkost, ale zde se mi vyplatila. A v tomto svém
Radecká Krištof Kolumbus Med Borgia Monte Carlo Nizza Amerika
23 article
nádherném popisu oné slavnosti neméně nád- herné, jakož i ve svrchupsaném bohatství fan- tasie vážených svých současníků hledám a zda se mi, i nalézám příčinnou souvislost s milým a srdečným dopisem, jejž v těchto dnech svědo- mitě doručila mi c. k. pošta. Znít pak list onen srdečný doslova taklo „Vaše Vysokoblahorodíi Nalézaje se v okamžité peněžní tísni, do- voluji si k Vašemu Vysokoblahorodí obrátit s s důvěrou a se snažnou prosbou za laskavé za- půjčení 15 korun, jež při nejbližší příležitosti s díky navrátit si dovolím. Abych pak tuto výpůjčku necttil jako po- nížení, dovoluji si Vaše Vysokoblahorodí žádati za laskavé dovolení, resp. výzvu, abych smělv Vašich sulonech alespoň jednou týdně recitovati v důvěře, že at.
24 article
N. N., recitátor.
N N
25 article
Několikráte jsem si přečetl tento srdečný nadšením a důvěrou v lidstvo dýšící list a slaa bohatá, bohatší mno, zaperlila se pokaždé s ok mého, kutálela se po mužné mé tváři a zach- tila se někde na vestě. Dva dny trvalo, nežli jsem byl schopen nějaké práce. Chodil jsem jen po ulici, tiše jsem si pohvizdoval a jen časem, tajně, aby to nikdo neviděl, rozmáznul jsemsi po tváři slzy radosti a pýchy, jež draly se mi do očí. Načež, vlastnoručně si došed ke kupci vodle, aby mně z bohatých svých zásob kan- celářského papíru odprodal tolik, mnoho-li j třeba na slušný feuilleton, usedl jsem ke stolu abych list nne došlý zodpověděl způsobem svým srdečným, jakož následuje „Vaše rovněž Vysokoblahorodí, prosím, abyste okolnost, že jsem Vás pln dva dny nechal čekali na svou odpověď, laskavě omluvil mou právě dvoudenní nepřítomnosti v Praze. Meškalť jsem v těchto dvou dnech dol na Madagaskaru, jejž, ráčí-li se Vaše rovněž Vy- sokoblahorodí o to zajímati — hodlal jsemsi zakoupiti ze svých úspor a pro své vyražení. Mám takovou nevinnou vášeň, zakupovatisi území, pokud možno politicky, byt i ne kraji- nově zajímavá. A Madagaskar chtěl jsem si kou- piti již dávno, ale nikdy jsem se k stomu ne- dostal. Vždyeky se mi do toho něco připletlo.
Praha Madagaskar
26 article
Bohužel, doraziv i s veškerým služebni- ctvem do Madegaskaru, podlehl jsem jiné své vášni, kupovati pohlednice ve velkém. I tam keupil jsem si jich hned osm. Kromě toho ce- stovní můj maršálek mne upozornil, že bude ne- zbytno, aby si mé Vysokoblahorodí pro dalšt oestování koupilo i nová dvě perka, na každou nohu jedno. Nepředvídaným tím vydáním se stalo, že budget můj alespoň pro tento měsíe byl povážlivě vyšinut z rovnováhy. (Kteréžt sdělení, osměluji se prositi, račiž Vaše rovněž Vysokoblahorodí považovati za přísně důvěrné.) A tudíž k iitosti své nemalé vidím se nucena, zatím na nějakou dobu sříci se své dávné a za- milované myšlenky, koupiti si Madagaskar. Vrátil jsem se domů po své yachtě poněku rozmrzen, jakož přirozeno. Jsouť mi ovšem jestě nabízeny ke koupi i jiné končiny, kde snad by se mi taky libilo, když ale, račte vědět, mám své kaprice! Dám-li za něco peníze, musí se mi to líbit — potom ovšem na to, co se mi líbí, peněz nelituji. Vzal to čert, o nějaký milion více či méně! Mně je to jedno. Nabízí se mi, na př., rozlehlé polární úze- mí v bezprostředním sousedství jižní točny, kde prý, jak referoval mi vévoda Monacký, jejž po- slal jsem věc na místě vyšetřiti, bylo by lze s úspěchem zařídit továrnu na výrobu zmrzlíny ve velkém. Ale já, přiznám se, nerad bych s zabýval ještě průmyslovými podniky, sám ani nemám dosti praktického ducha a potom, zmí- něné území leží přece od Prahy trochu, jak s říká, z ruky. Můj dobrý známý, Eduard VII., velký fešák, s nímž jsem se loni seznámil v Marianských Iázních, kamž jsem se odebral na lov žiraf tuleňů, prostřednictvím svého dvorního dohazo- vače vyjednává se mnou, nechtěl-li bych mu od- koupiti část Indie, že by ji dal lacino. Nabíz cenu skutečně kulantní — ale když já bych přece radějí si koupil Madagaskarl
Eduard VII Madegaskar Madagaskar Praha Indie
27 article
Právě byl u mne jakýsi agent, jenž se do- zvěděl, že bych rád si koupil něco slušnéhoa nabízí mi — taky ne draho — polostrov balkán- sk, s přífařeným Krimem. Ale pro koupi polo- ostrova nijak nemohu se rozhodnouti. Už k vůli lidem. Snadno by řekli: „A jé, ten už, chudák, musí se uskrovnit, už nemá ani na celý ostrov, musí kupovat už jen poloostrovy !“ Račte přece vědět, jací lidé jsou! Ach, pane, ani nevite, jaký mám s úím kříž Mohl jsem v těchto dnech koupit, meziji- ným, i Starou Kastilii, ve Španělsku, račte vě- dět. Lacino, za cenu skutečně antikvární. Ale rozmýšlím se, koupiti si zem už obnošenou, taky jen pro lidské řeči. Raději něco přidám a kou- pím si něco úplně nového, na př. Nový Zelan či Novou Quineu — já to znám, staré země aby člověk stále dával spravovat. Ale právě Norý Zéland není toho času na prodej — člověk aby se uzlobil! Stále ještě namohu se definitivně rozhodnouti a z té příčiny dovoluji si Vašemu rovněž Vysokoblahorodí projeviti zatím jen upřímnou svou lítost nad tím, že srdečné Vaší prosbě za půjčení dožadovaných patnácti korun alespoň pro tu chvíli vyhověti mně nelze. Az jak to dopadne s tím Mada gascarem! Ale při této příležitosti račte mi dovoli, abych zároveň s touto svou upřímnou lítostí směl Vám projeviti i hluboce pocítěnou svoji ra- dost, již ráčil jste mi způsobiti srdečným svým dopisem, jakož i abych směl vzdáti Vám vroucí své díky za vzácnou důvěru, jíž jste mne poctíti a již jste mi tak spontanně na jevo dáti ráčil.
Lacina Aza Kastilia Španělsko
28 article
Dovolte mi však říci, že jedno misto Vašeho srdečného listu jest mi poněkud nejasno a ne- srozumitelno. Jsou to dvě slova, mně naprosto cizí a nepovědomá: „v peněžní tísni Prosím Vás, co je to: peněžní tíseň? Jakživ jsem o něčem takovém neslyšel. Promiňte nedostatečnosti mého vzdělání: jsem pouhý spisovatel a k tomu český spiso- vatel, každé chvíle můžete se o nás dočísti, ja- kými jsme analfabety — kdež bych já mohl znáti, co je to „penězní tísen!“ A Vy ráčt psáti: nalézám se v peněžní tísni — je to snad nějaký Váš letní byt? Hledám na mapě, jme- nuje-li se tak v Čechách osada nějaká — nikde nic. Když já mám pouze mapu středních Čech! Vyptával jsem se známých — ze všech na- šich spisovatelů jediný nedovedl mi říci, cože by to bylo, ta Vaše záhadná „peněžní tísen“. Až mně konečně řekl muž jeden zkušený, kru- pař, jenž má krám naproti, že význam těch slov jest asi tolik, jako potřeba peněz, Alo, milý pane a Vaše rovněž Vysokoblahorodí, dovolte, abych Vám řekl, že jste dětina, ráčíte-li býti recitatorem — proč jsto se neráčil věnovati literatuře? Proč jste se nestal spisovatelem?
Čechy
29 article
Ovšem spisovatelém u nás. Ne někde v cizině, kde spisovatel, chudinka, musí se spokojit ně- jakým mizerny m tisícem franků, jež dostane za vydání své knihy a kde často se plahočí dvě i tři leta, než si vypíše nějakou villu u moře — k smíchu! Já se prostě posadím ke svému psa- címu stolu, černoch mi zapálí vonné kuba, chvíli jen tak čmárám po papíře, napíšu básničku, od- nesu ji do redakce, z redakce stavím se v admi- nistraci — a za krátkou básničku, jejíž napsání nevyžadovalo ani celého dne, mohu si prostě koupit co chci: buď jolu, nebo letohrádek, nebo papriku, nebo automobil, nebo třebas i syrečky, tyto „ústřice chudých“, jak říká přítel Oliva — anebo vůbec to, nač mám právě chut. Neračte se, prosím divit, že při takových poměrech, jimiž jsme namlsáni, navykli jsme si tak trochu rozmařilosti. Poměry nám prostě dovolují, žíti rozmařile. Hleďte, na př. já sám mohl jsem si během krátké doby i při tom, že- vlastně rozhazuji oběma rukama, koupiti v Če- chách i jinde několik zámků — nejmenší z nich, ale velmi hezký, nalézá se u mého cestovního kufříku. O mých vzdušních zámeích ani ne- mluvím. Albrecht z Valdštýna, ráčil-li jste kdysi o něm slyšet, měl podivnou a dosti nákladnou kaprici: obědval-li, musil míti kolem sebe ale- spoň šedesát spoluhodovníků. Nikdy ani o jedi- ného méně. Jinak ani ke stolu nezasedl. Žabař, celý pan vévoda Friedlandský! Mně i šedosá
Albrecht Friedlandský Valdštýn