1
masthead
Ročník XXXVII.
2
masthead
V Praze, ve středu 5. června 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iist
přněplácí no
Práze v adívintstra
s drojí donáškon
6
article
v; a K n
na měslo . .
Poštou
n vrr ieta
s drojí ailnii
7
title
Dnešní číslo pra Prahu le o 10 stranácl.
Praha
8
article
Věrni voličstvu a odkazům
české minulosti.
Věrni voličstvu a odkazům
české minulosti.
Rozpravy o přípravných formacích stra
v říšské radě a jejím předsednictvu, vedou
se horlivě jak v časopisectvu, tak v kruzích
poslaneckých. Nejdále pokročili v seřadění
svých šiků němečtí klerikálové, dosud rozdě
lení na křesťanské sociály a vlastní klerikály
staršího rázu. Ustavili se v jednotný klub
jenž podrží název větší skupiny kře s ť an
sko-sociální, čímž v době volební touto
skupinou popíraný směr klerikální došel svého
naprostého výrazu a to v objemu, jak jej
jmenem staroklerikálů dr. Ebenhoch tyto dny
vyznačil: že totiž programy obou spojených
nyní skupin jsou zásadně totožné
takže dřívější rozdíl spočíval pouze v různé
taktice jejích. Dle zásad těch řídí se, jak
známo, klerikálové ve všech otázkách, jež
mají zájem pro církev a náboženství — ná-
zory vysoké hierarchie — a zájem takový da
se zaněsti do každé veřejné otázky dle pra
vidla, že má uskutečniti svůj vliv na všecek
veřejný a společenský život.
Spojením svým tvoří němečtí klerikálové
doposud největší skupinu příští rady říšské.
počtem devadesáte a šest poslanců a ač to
není ani celá pětina sněmovny, přece jia
nyní činí nároky na vůdčí postavení v ní
to počínaje ihned obsazením stolce předsed
niekého.
doktor
Ebenhoch
9
article
Strana křesťanských sociálů, po léta vlád
noucí ve Vídni, neosvědčila však valného
smyslu pro práva jiných národností a volný
jejich vývoj. Netřeba tu než připomenouti
nekonečný zápas vídeňských Čechů za udě
lení práva veřejnosti škole Komenského
znásilňující přísahu nových měšťanů víden
ských, národnosti neněmecké, o zachování
německého rázu říšského sídelního města.
V obou případech děje se tu hrubé příkoří
značné české vídeňské menšině, jejímu právu
na vzdělání v rodném jazyce a jejímu ná-
rodnímu uvědomění zvláště
Čecho
Komenský
Vídeň
10
article
To samo o sobě, nehledě ke zkušeno-
stem z minulosti o působnosti klerikalismu
německého by stačilo, aby náš národ a jeho
nově zvolení poslanci zachovali ke sjedno-
ceným křesťanským sociálům stanovisko na-
prosté opatrnosti a zdrželivosti, a zejména
aby v nynější době organisačních příprav pro
radu říšskou se nečinila ukvapená prohlá-
šení, kteráž by napotomní akci českého po-
selstva mohla býti na závadu. Vždyť pověstná
žádostivost klerikalismu počíná i mezi námi
v Čechách dosti neomaleně vystupovati, takže
i orgán dra. Kramáře, jemuž nikdo dosud
nevytýkal předpojatost protiklerikálního smý-
šlení, napsal: Proti klerikálním planům mus
se všechny protiklerikální živly v této říši
spojiti; musí se spojiti k účinné obraně
proti akcím klerikálním. Dnes jest nutno ne-
otáleti, spojiti se k obraně a ji opravdov
zahájiti. Svobodomyslní poslanci čeští musí
považovati za svůj naléhavý úkol, čeliti
brániti snahám klerikálním vždy a všude.
A nejen svobodomyslní poslanci, nýbrž všichni
svobodomyslní lidé
Jak včasně a správně jsme ukázali na
potřebu součinnosti všech svobodomyslných,
demokratických a pokrokových živlů vůči
záluskům klerikálním ihned po výsledku
prvních voleb do rady říšské, to dosvědčují
nejen naděje křesťanských sociálův, nejen
sebovědomé vystupování jejich, nejen sou-
Čechy
11
article
NARC
NARC
hlasné s námi projevy ostatního časopise
ctva, ale i způsob, jakým orgán českého kle
rikalismu nejnověji zasahuje do přípravného
jednání českých poslanců před blížícím se
zasedáním rady říšské.
I on sice vystihuje potřebu, aby za ny-
nějších nevyjasněných poměrů strany se
»aspoň v mohutných klubovních pevnostech
opatřily proti všem útokům a náhodám par-
lamentního života«, ale jemu se společná
pevnost všech českých poslanců dle všeho
méně zamlouvá, než pevnost spojených ně-
meckých klerikálův.
Pravíť doslova: V této snaze po jednotě
ukazuje se býti největším magnetem.
kolem něhož se všechno soustřeďuje.
strana, která z malých začátků vysoko se
vyšvihla, která chce v praktickém živote
provésti křesťanské zásady spravedlnosti
lásky: jest to strana křesťans ko-
soci ální!
Připomenuli jsme již výše, jak strana
křesťansko-sociální ve Vídni v praktickém
životě provádí křesťanské zásady spravedl-
nosti a lásky na české vídeňské menšině
na jejím školství a na jejím národním vě-
domí.
To asi prozatím stačí, aby mluvčí na
šich domácích klerikálův pochopil, jakého
mravního a národního sebezapření by bylo
třeba českému člověku vůbec a vídeňským
Čechům zvláště, aby vztahovali rukou svých
ke straně křesťansko-sociální, na tož aby tak
pro nic za nic se zachovali poslanci
Ostatně připadá z minulého čtyřicetiletí
ústavního života v tomto soustátí lví podí
letům, kdy delegace česká ve Vídni postu-
povala souběžně se stranami, jejichž n-
stupce nynější nazývá orgán českých kleri-
kálův »umírněné«, a jak za dob oněchs
dařílo vlastním zajmům českého národa,
tom není a nebylo v české veřejnosti nikdy
ni nejmenší pochybnosti.
Čecho
Vídeň
12
article
Žmíněný »největší magnet«, jenz do-
mněle všechno k sobě přitahuje, nemůže
ovšem a nebude působiti na český národ
aspoň přímý a bezprostřední účinek jeho je
tak nepatrný, že za minulých voleb našlo se
mezi našimi českými voliči velmi málo jeho
obdivovatelů, takže by i bez zástupců jejich
spojený klub českých národních
stran náležel na radě říšské k nejčetněj
ším, a programově nejjednotne
ším klubům.
Za to bez odporu vydaly tytéž volby
svědectví, že živlové svobodomyslní, demo-
kratičtí a pokrokoví mají v národě českém
obrovskou převahu, a že nové poselstvo če-
ské jest povinno jednati jak v přípravných
pracích svých, tak ve sněmovně samé jakožto
representant národa pokroku milovného, po
stálém vývoji a rozmnožení svobod občan-
ských toužícího.
Zachovávajíc se dle tohoto věrného
obrazu smýšlení českého voličstva nemůze
nové české poselstvo ani jinak, než setrvati
na oné dějinné základně duševního proudění
v národě našem, kteréž mu vykázalo nehy-
noucí místo mezi národy, zasloužilými o po
krok všeho lidstva.
14
article
Nezdařené jednání o společný kluh
liberálních stran německých.
Z Vídně, 4. června.
(Telef. zpráva -Nár. Listů«.)
Pokusy sloučiti v jednotný »německý klub
poslance tak zvaných stren němec ko-
svobodomyslných: pokrokové, lidové.
sgrární a radikální nepodařily se. P
dnešní tři hodiny trvající společné poradě po-
slanců těch, která byla ve svém průběhu po-
drážděna a na konec bouřliva, možno považovati
ideu tohoto svazu za pochovanou. Zaznamená-
váme nezdar celé akce, obratně zahájené
a ještě obratněji vedené, zcela klidně a chladne
beze vší škodolibosti. Jsme a musíme si bjti
totiž pamětlivi, že, pokud jde o nás, budo
Němei proti nám vždyeky za jed no.
ať jsou ve velkém svazu, či ať jsou rozděleni
na skupin několik. Nebyli bychom se věru lekli.
kdyby byl německý klub o několika 80 členec
se podařil a ustavil a nejásáme na druhé strane
dokonce, že se jeho utvoření nezda řilo.
Zajímavo jest, proč se plán nezdařil. Spo
lečný klub měl býti založen k účelům národním.
měla býti postavena jednotná, silná armád
hlavně proti Čechům.
Čecho
Vídeň
velký svaz
15
article
Ve skutečnosti moment národní by
zatlačen momentem náboženským
sdružení, které mělo státi se protičeským, ne
bylo založeno, protože se ukázalo nemožným
udělati je protižidovským, stejně jako se uká-
zalo nemožným udělati je tak, aby v něm měl
místo také židé nekřtění — dva pokřtění židě
měli být přijati na milos.
Z 80 pozvaných poslanců německých do-
stavilo se 62. Ministr železnic dr. Derschatta,
jediný německý ministr vůbec, který se zúčastnil
porady, konané v síni rozpočtového výboru, byl
třiasedesátý.
Předsedou byl liberecký purkmistr dr.
Funke, jediné proto, že jest nejstarší. V letech
1898 a 1899 dali mu smulný parádní titul
»předseda předsedů« jediné z té příčiny, že
jako předseda německé strany pokrokové byl
zároveň stálým předsedou pohlavárů tak zvaného
německého souručenství, třinácti to vůdců ně-
meckých stran. Pozdéji sesadili starého pána.
Jeho místo zaujali dr. Gross a dr. Per gelt.
Dnes slunil se opět v jasu presidenta ně-
meckého mikroparlamentu. V tomto se mnoho
mluvilo. Co, sdělujeme níže. Hlavními řečník
byli: Wolf a Peschka. Wolf nechce sedeti
v jednom sdružení s drem. Ofnerem a dvor-
ním radou Kurandou, protože jest anti-
semitou, Peschka nechice seděti se svob.
p. Hockem, protože Hlock prohlásil, že po-
tirati chce nejen klerikály, nýbrž také agrárniky.
doktor
Derschatt
Funke
Gross
Wolf
Peschek
Ofner
Kuranda
Hocek
Hlock
16
article
Když výskytly se první zprávy, že po-
slancům Ofnerovi s Kurandovi jedin
proto, že jsou židě. věbudo dovoleno vejíti do
něnieckěho klubu, ač fento byl miněn jako sra
poslanců svobodomyslných, »Národní Listy« uká-
zaly k tomu, že četné posice německé jako
v Č. Budějovicích, Olomouci, Lip-
níku, v Hodonině a jinde jsou zachová-
vány a udržovány jenom podporou
pomoci židovskou. »Národní Listy« ko-
statovaly tím pouhopouhou skutečnost, obecně
známou a zjevnou. V nedělní » N. Fr. Pr. « dr-
Kohn, předseda židovské náboženské obce vi-
deňské, doznal totéž faktum docela n-
pokrytě, a dnes upozornili poslanci z markrabstv
moravského prof. Bendel, prof. Redlich
a dr. Licht, že Němectví na Morav ě sko
nalo by ochrnutím plie a srdce, kdyby mul židé
nedodávali vzduchu a krve.
Jsme přesvědčeni, že židé na Moravě
také v Čechách převážnou většinou přes všecky
ústrky, jakých doznávají po volbách od Něm
a přes důkladný kopanec, který dostali od nieh
právě při experimentu sjednotiti »svobodomyslné
poslance německé v německém klubu, ne vy-
přáhnou ze služeb německých
nýbrž že budou a zůstanou dál
potahem u válečných vozů, na kt-
rých se podnikají výbojné výpravy proti Če-
chům, ba že ještě přispívati budou penězi n
takové expedice. Nevíme, co by se státi musilo,
aby židé shodili nedůstojný chomout, který
narazili a který snášejí.
Ofner
Kuranda
Kohn
profesor
Bendel
Redlich
doktor
Licht
Č . Budějovice
Olomouc
Francie
Morava
Čechy
Německo
17
article
Když bylo vidno, že všechno mluvení jest
marné, učiněn a přijat byl návrh, aby s e z vo-
lilo 8členné komité (po dvou zástup-
cích z každé strany), jež by uvažovalo a na-
vrhlo, co by dále státi se mělo. Ve výboru
tom zasedají za německou stranu pokrokovou
dr. Gross a dr. Pergelt, za německou
stranu lidovou dr. Chiari a dr. Sylve s tr,
za německou stranu radikální Wolf a Pa-
cher a za německou stranu agrární Peschka
a Waldner. Usneseno, že toto osmičlenné
komité sejde se 13. t. m. ve V Id ni.
Z Vídně, 4. června. »Něm. radík. koresp .«.
orgán německo-radikální strany, uveřejňuje k dneš-
ním poradám německým dodatky vel m
zajimavé. Jak známo, německá strana
pokroková nepozvala barona Hocka k dnešn
poradě, poněvadž tento politik prý smýšli so-
ciálně-demokraticky. Nyní se však vzuáší n
stranu německo-pokrokovou pro výroky poslance
Demmela dnes učiněné žaloba, že strana t
kloní se k sociální demokracii a že následkem
toho nemůže býti žádného spolku mezi radi-
kály a nl.
V korespondenci shora jmenované se praví:
»Prvním předpokladem pro spojení německých
poslanců musí býti naprostá shoda v zá-
kladních otázkách národních. Ž
takové shody není, ba že jsou velké p ro-
tivy, ukázalo se při dnešním jednání. Poslanee
Demmel k tomu nejvíce přispěl, pravě, že
mezi přítomnými účastníky jsou četní pří-
vrženci sociální demokracie. Tento
výrok není novinkou pro německé radikály. De-
jiny posledních voleb podaly důkaz, že jest
tomu tak, jak tvrdil poslanec Demm el.
Poslanec Eduard Stransky charakteri-
soval ihned situaci, tka: »Přišli jsme sem my-
slice, že tu jsou veskrze poslanci, smýlšlejieí
protisociálně-demokraticky. Schvaluje-li se ml-
nění Demelovo, pak nemáme tu co hledati.
doktor
Gross
Pergelt
Chiari
Sylve
Wolf
Peschek
Waldner
Hocek
Demmel
Demm
Eduard
Demelův
Vídeň
Německo
18
article
Posl. Pacher se pronesl: »Bylo by neupřím
ností, kdybychom si počinali tak, jako bychom
si neměli co vyčítati. Zakřidování nespomohlo
by nic. Právě teď si musíme všecko pověděti.
Nikdo nevěři, že protivy, které try alv
10 let a byly příkré, mohou dnes zmi-
zeti. Nelze žádati, aby poslanci, kteří přichá-
zejí z voleb, všechno zapomněli, co se při nich
dělo: Bylo by bývalo jednání mnohem správ-
nější, kdyby německá strana pokroková byl
vyslovila nelibost všem přívržencům, kteří ne-
dbali při volbách hesla, že všechny německé
strany hlasovati musí proti sociálním demokra-
tům. Kdyby toho hesla byla dbala německá
strana pokroková, nebyli by Němci v Čechách
ztratili 3 mandáty a na Moravě jeden. « Posl.
Wolf pravil: »Právě v zájmu němectví rakou-
ského jest, aby strana německora di-
kálni nezmizela, nýbrž naopak aby úpl ně
zachovala svoji samostatno st.
Kd by se rozplynula, vyskytly by se opět ne-
shody, kdyby se dostala na přetřes otázka, ve
které se zásadně rozcházíme. Jaká povstala
bouře, když dva vídeňšt poslanci nebyli k po-
radě pozváni, ale jaká by teprve následovala,
kdybychom položili důrazna svůj
programatický antisemitismusl v
posuzování sociální demokracie dělí nás od po-
krokové strany protivy tak hluboké, že nel ze
pomýšleti na žádné sloučenl.«
K těmto zprávám připojuje korespondence
toto stručné resumě: »Podle mínění německých
radikálních poslanců jest společný klub možný
V arobném prodejie
raaní žilo o obě . . . z2 lh
odpsledni .
ve alialkáeh za venkove
ranní čéslo. . . . . . . . 10
čdpslodní
1nseráv
plati se ko tově napřed.
Přežrlacenk itnrty pljii dpin
Tam nachárojí so též rodsle
tskárna a ezpodice . Národních Li at as
Rukopisy se novraeeji
Posl
Pacher
Němec
Wolf
Čechy
Morava
19
article
jenom, zachovajíli si čtyři německé
strany svou samostatnost a bude-li
především uznána německo-radikální jednota
zřekne-li se německo-pokroko vá
strana příslušenství židů. Jedině na
straně pokrokové závisí tedy, zdali se utvolí
takový svaz německých poslanců. Neut v o r k-li
se, pak dojde k sjednocení tří n á--
rodních skupin, německé strany
lidové, německé strany agrární a
německé strany radikální v něj a ké
formě na všechen půso b.« — Zkrátka
a dobře: německé straně pokrokové dává p.
W o1f radu, aby šla aného se rozešla.«
Ke schůzi, konané v rozpočtovém sále po-
slanecké sněmovny, dostavilo se z pozvaných
80 poslanců 64, mezi nimi ministr železnic dr.
Derschatta. Před schůzí plenární konaly se ještě
zvláštní porady stran agrární, německé, pokro-
kové a lidové, a již tady jevila se nálada hodně
skoptická o možnosti kladného výsledku porad.
Společnou schůzi zahájil o 11. hod. dopolední
jako svolavatel posl. dr. Chiari krátkým pozdra-
vem a učinil hned předem již oznámený ná-
vrh na utvoření jednotného něme-
ckého klubu. Na jeho podnět byl také
vyzván posl. dr. Funke, aby se ujal předsedni-
etví schůze. Stalo se.
Jako první řečník mluvil postanec Woll,
který se co nejrozhodněji vyslovil proti při-
jetí vídeňských svobodomyslných
poslanců, vyslovuje přesvědčení, že pe ři-
jelím židovských poslanců byl by
radikalismus německý stlačován
a pro židovství využiván. Je vůbec
proti parlamentnímu ministerstvu, a bylo by mu
milejší německé úřadnické minister-
stvo. Proti postupu sociální demokracie by
byl účinný lék jenom, kdyby se semkla jednotná
národní strana německá. Za trvajfcích poměrů
dalo by se o semknutí mluviti snad jen v tom
smyslu, že by jednotlivé strany utvořily spo-
lečný výkonný výbor.
doktor
Derschatt
Chiari
Funke
slanecký sněmovna
20
article
Posl. Bendel litoval příkré formy prvního
řečníka, kterouž malé dilerence jsou jen zby-
tečně zveličovány. Všechny německé strany ve
volbách věrně držely při sobě, tím spíše by se
tedy nyní měly semknouti. V žádně jednotlivé
straně nelze přee doefliti zeela jednotných ná-
názorů, tím měně v takovém společném klubu,
jako je tady zamýšlen. Když už sem byla ži-
dovská otázka zanesena, nechápe řečnik, pro
se jí přikládá taková důležitost. Nechce se otáz-
kou podrobně zabývati, ale nelze přece upírel
židům stejné právo, jské mají ostatní, Uaazuje
na příklad riše německé, kde nacionální jednot
židy nikterak není rušena. Řečniku jsou
tři němečtí ministři v radě ko-
runní milejší, než tucet klubov-
nfch před aedů — totiž předsedů malých,
roztřištěných klubů.
Vůdce německých agrárníků posl. Peschka
kladl silný důraz na to, že k obhájení ná-
rodních zájmů německých je st
sloučení všech svobodomyslných
poslanců německých proti ohro mné
slovanské majoritě nutností. Také
vzrůstání elementů konservativních zdůrazňuje.
tuto nutnost. Ale hospodářské zájmy staví dle.
řečníkova mínění německé ugrárníky do přikrého
odporu proti některým pánům. Tak na příklad
nemohou němečtí agrárníci seděti
v jednom klubu s posl. svob. p.
Hockem, jenž prohlásil, že bude bojovati
stejně prudce proti klerikálům jako proti agrár-
níkům.
Posl. dr. Pergelt snaží se znova snésti
všecky důvody, mluvící pro společný klub. Je
Posl
Bendel
Peschek
Hocek
doktor
Pergelt
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, dne 4. června.
(O měštěnínů pražských fanta-
vii podivuhodné.) Napoleon řekl kdyei
slovo veliké, že slova „nemožno“ nezná, že ta-
kvého slova není v jeho slovníku... Co Pra-
tan a Pražanka, to Napoleon: ani my neznám
ničeho, co zdálo by se nám býti — nemožným.
Nikde na světě, kromě snad několika idylli-
ckých míst a měst našeho venkova, nejsou lidé
chdářeni tak bohatou, krásnou a podivuhodnou
fnntasií, jakou právě honosí se Praha. A nikde
ve světě, jakož novějšími bádáními zjištěno, ne-
mjde se tolik lidí, vždy ochotny ch uvěřiti všemu.
čím tato bohatá a krásná fantasie měštěnínů praž-
slých rodu mužského, zenského i středního ne-
tmzvně a nadšeně pracuje ke blahu veškeren-
slva
Napoleon
Pražanka
Praha
22
article
Slýchal jsem již o tolika věcech, zdánlivě
nemožných, a za něž přece lidé se zaručovali.
te pranic mne nepřekvapí, uslyším-li jednoh
dne zrručenou zvěst, že, nastojte, Prašná brána
se vdává a že si ji bere nějaký milionář se třemi
dětmi. Nebuďte ani vy zbytečně překvapeni.
svěři-li vám někdo pod rouškou tajemství, že
Kamenný most vyhrál v saské loterii a násled-
kem toho, aby tu radost nějak oslavil, už t
dy a noci nepřišel domů. Anebo že Radecký
z Malé strany ujel s nějakou balerinkou a s její
sněkou do Monte Carla; a že je někdo potka
tiky v Nizze na automobilu a že starý Radecký
celí nějak omláJl. Anebo, že Krištof Kolumbus
nejel vlastně objevit Ameriku, ale že prostě
ujel do Ameriky proto, že nebyl šťasten ve svém
nanželství s pověstnou kráskou Kateřinou Medi-
cejskou, rozenou Lukrecií di Borgia, později
rozvedenou Pannou Orleanskou
Jednou, z lásky ke svému čtenářstvu, bl
jsem tak neopatrným, že psal jsem o „slavnost
prvního zatopení“, již usnořádal jsem ve svých
salonech — ale vždyt se čtenáři pamatují ! P'sal
jsem o svých saloncch bez uvozovek — mali-
čkost, ale zde se mi vyplatila. A v tomto svém
Radecká
Krištof Kolumbus
Med
Borgia
Monte Carlo
Nizza
Amerika
23
article
nádherném popisu oné slavnosti neméně nád-
herné, jakož i ve svrchupsaném bohatství fan-
tasie vážených svých současníků hledám a zda
se mi, i nalézám příčinnou souvislost s milým
a srdečným dopisem, jejž v těchto dnech svědo-
mitě doručila mi c. k. pošta.
Znít pak list onen srdečný doslova taklo
„Vaše Vysokoblahorodíi
Nalézaje se v okamžité peněžní tísni, do-
voluji si k Vašemu Vysokoblahorodí obrátit s
s důvěrou a se snažnou prosbou za laskavé za-
půjčení 15 korun, jež při nejbližší příležitosti
s díky navrátit si dovolím.
Abych pak tuto výpůjčku necttil jako po-
nížení, dovoluji si Vaše Vysokoblahorodí žádati
za laskavé dovolení, resp. výzvu, abych smělv
Vašich sulonech alespoň jednou týdně recitovati
v důvěře, že at.
24
article
N. N., recitátor.
N N
25
article
Několikráte jsem si přečetl tento srdečný
nadšením a důvěrou v lidstvo dýšící list a slaa
bohatá, bohatší mno, zaperlila se pokaždé s ok
mého, kutálela se po mužné mé tváři a zach-
tila se někde na vestě. Dva dny trvalo, nežli
jsem byl schopen nějaké práce. Chodil jsem jen
po ulici, tiše jsem si pohvizdoval a jen časem,
tajně, aby to nikdo neviděl, rozmáznul jsemsi
po tváři slzy radosti a pýchy, jež draly se mi
do očí. Načež, vlastnoručně si došed ke kupci
vodle, aby mně z bohatých svých zásob kan-
celářského papíru odprodal tolik, mnoho-li j
třeba na slušný feuilleton, usedl jsem ke stolu
abych list nne došlý zodpověděl způsobem svým
srdečným, jakož následuje
„Vaše rovněž Vysokoblahorodí,
prosím, abyste okolnost, že jsem Vás pln
dva dny nechal čekali na svou odpověď, laskavě
omluvil mou právě dvoudenní nepřítomnosti
v Praze. Meškalť jsem v těchto dvou dnech dol
na Madagaskaru, jejž, ráčí-li se Vaše rovněž Vy-
sokoblahorodí o to zajímati — hodlal jsemsi
zakoupiti ze svých úspor a pro své vyražení.
Mám takovou nevinnou vášeň, zakupovatisi
území, pokud možno politicky, byt i ne kraji-
nově zajímavá. A Madagaskar chtěl jsem si kou-
piti již dávno, ale nikdy jsem se k stomu ne-
dostal. Vždyeky se mi do toho něco připletlo.
Praha
Madagaskar
26
article
Bohužel, doraziv i s veškerým služebni-
ctvem do Madegaskaru, podlehl jsem jiné své
vášni, kupovati pohlednice ve velkém. I tam
keupil jsem si jich hned osm. Kromě toho ce-
stovní můj maršálek mne upozornil, že bude ne-
zbytno, aby si mé Vysokoblahorodí pro dalšt
oestování koupilo i nová dvě perka, na každou
nohu jedno. Nepředvídaným tím vydáním se
stalo, že budget můj alespoň pro tento měsíe
byl povážlivě vyšinut z rovnováhy. (Kteréžt
sdělení, osměluji se prositi, račiž Vaše rovněž
Vysokoblahorodí považovati za přísně důvěrné.)
A tudíž k iitosti své nemalé vidím se nucena,
zatím na nějakou dobu sříci se své dávné a za-
milované myšlenky, koupiti si Madagaskar.
Vrátil jsem se domů po své yachtě poněku
rozmrzen, jakož přirozeno. Jsouť mi ovšem jestě
nabízeny ke koupi i jiné končiny, kde snad by
se mi taky libilo, když ale, račte vědět, mám
své kaprice! Dám-li za něco peníze, musí se mi
to líbit — potom ovšem na to, co se mi líbí,
peněz nelituji. Vzal to čert, o nějaký milion více
či méně! Mně je to jedno.
Nabízí se mi, na př., rozlehlé polární úze-
mí v bezprostředním sousedství jižní točny, kde
prý, jak referoval mi vévoda Monacký, jejž po-
slal jsem věc na místě vyšetřiti, bylo by lze
s úspěchem zařídit továrnu na výrobu zmrzlíny
ve velkém. Ale já, přiznám se, nerad bych s
zabýval ještě průmyslovými podniky, sám ani
nemám dosti praktického ducha a potom, zmí-
něné území leží přece od Prahy trochu, jak s
říká, z ruky.
Můj dobrý známý, Eduard VII., velký fešák,
s nímž jsem se loni seznámil v Marianských
Iázních, kamž jsem se odebral na lov žiraf
tuleňů, prostřednictvím svého dvorního dohazo-
vače vyjednává se mnou, nechtěl-li bych mu od-
koupiti část Indie, že by ji dal lacino. Nabíz
cenu skutečně kulantní — ale když já bych
přece radějí si koupil Madagaskarl
Eduard VII
Madegaskar
Madagaskar
Praha
Indie
27
article
Právě byl u mne jakýsi agent, jenž se do-
zvěděl, že bych rád si koupil něco slušnéhoa
nabízí mi — taky ne draho — polostrov balkán-
sk, s přífařeným Krimem. Ale pro koupi polo-
ostrova nijak nemohu se rozhodnouti. Už k vůli
lidem. Snadno by řekli: „A jé, ten už, chudák,
musí se uskrovnit, už nemá ani na celý ostrov,
musí kupovat už jen poloostrovy !“ Račte přece
vědět, jací lidé jsou!
Ach, pane, ani nevite, jaký mám s úím
kříž
Mohl jsem v těchto dnech koupit, meziji-
ným, i Starou Kastilii, ve Španělsku, račte vě-
dět. Lacino, za cenu skutečně antikvární. Ale
rozmýšlím se, koupiti si zem už obnošenou, taky
jen pro lidské řeči. Raději něco přidám a kou-
pím si něco úplně nového, na př. Nový Zelan
či Novou Quineu — já to znám, staré země aby
člověk stále dával spravovat. Ale právě Norý
Zéland není toho času na prodej — člověk aby
se uzlobil! Stále ještě namohu se definitivně
rozhodnouti a z té příčiny dovoluji si Vašemu
rovněž Vysokoblahorodí projeviti zatím jen
upřímnou svou lítost nad tím, že srdečné Vaší
prosbě za půjčení dožadovaných patnácti korun
alespoň pro tu chvíli vyhověti mně nelze. Az
jak to dopadne s tím Mada gascarem!
Ale při této příležitosti račte mi dovoli,
abych zároveň s touto svou upřímnou lítostí
směl Vám projeviti i hluboce pocítěnou svoji ra-
dost, již ráčil jste mi způsobiti srdečným svým
dopisem, jakož i abych směl vzdáti Vám vroucí
své díky za vzácnou důvěru, jíž jste mne poctíti
a již jste mi tak spontanně na jevo dáti ráčil.
Lacina
Aza
Kastilia
Španělsko
28
article
Dovolte mi však říci, že jedno misto Vašeho
srdečného listu jest mi poněkud nejasno a ne-
srozumitelno. Jsou to dvě slova, mně naprosto
cizí a nepovědomá: „v peněžní tísni
Prosím Vás, co je to: peněžní tíseň? Jakživ
jsem o něčem takovém neslyšel.
Promiňte nedostatečnosti mého vzdělání:
jsem pouhý spisovatel a k tomu český spiso-
vatel, každé chvíle můžete se o nás dočísti, ja-
kými jsme analfabety — kdež bych já mohl
znáti, co je to „penězní tísen!“ A Vy ráčt
psáti: nalézám se v peněžní tísni — je to snad
nějaký Váš letní byt? Hledám na mapě, jme-
nuje-li se tak v Čechách osada nějaká — nikde
nic. Když já mám pouze mapu středních Čech!
Vyptával jsem se známých — ze všech na-
šich spisovatelů jediný nedovedl mi říci, cože
by to bylo, ta Vaše záhadná „peněžní tísen“.
Až mně konečně řekl muž jeden zkušený, kru-
pař, jenž má krám naproti, že význam těch slov
jest asi tolik, jako potřeba peněz, Alo, milý
pane a Vaše rovněž Vysokoblahorodí, dovolte,
abych Vám řekl, že jste dětina, ráčíte-li býti
recitatorem — proč jsto se neráčil věnovati
literatuře? Proč jste se nestal spisovatelem?
Čechy
29
article
Ovšem spisovatelém u nás. Ne někde v cizině,
kde spisovatel, chudinka, musí se spokojit ně-
jakým mizerny m tisícem franků, jež dostane za
vydání své knihy a kde často se plahočí dvě
i tři leta, než si vypíše nějakou villu u moře —
k smíchu! Já se prostě posadím ke svému psa-
címu stolu, černoch mi zapálí vonné kuba, chvíli
jen tak čmárám po papíře, napíšu básničku, od-
nesu ji do redakce, z redakce stavím se v admi-
nistraci — a za krátkou básničku, jejíž napsání
nevyžadovalo ani celého dne, mohu si prostě
koupit co chci: buď jolu, nebo letohrádek, nebo
papriku, nebo automobil, nebo třebas i syrečky,
tyto „ústřice chudých“, jak říká přítel Oliva —
anebo vůbec to, nač mám právě chut.
Neračte se, prosím divit, že při takových
poměrech, jimiž jsme namlsáni, navykli jsme
si tak trochu rozmařilosti. Poměry nám prostě
dovolují, žíti rozmařile. Hleďte, na př. já sám
mohl jsem si během krátké doby i při tom, že-
vlastně rozhazuji oběma rukama, koupiti v Če-
chách i jinde několik zámků — nejmenší z nich,
ale velmi hezký, nalézá se u mého cestovního
kufříku. O mých vzdušních zámeích ani ne-
mluvím.
Albrecht z Valdštýna, ráčil-li jste kdysi
o něm slyšet, měl podivnou a dosti nákladnou
kaprici: obědval-li, musil míti kolem sebe ale-
spoň šedesát spoluhodovníků. Nikdy ani o jedi-
ného méně. Jinak ani ke stolu nezasedl. Žabař,
celý pan vévoda Friedlandský! Mně i šedosá
Albrecht
Friedlandský
Valdštýn