2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
17. prosince 1909. Číslo 947.
4
article
Několik mužů vzepřelo se výzvě, by
odešli. Trvalo zase čtvrt hodiny, nežli byl
galerie prázdna. Poslední návštěvníci u dveří ga-
leric se obrátili a poklonivše se, volali dolů
česky „Má úcta“.
Také potom však zůstali návštěvníci stá
na chodbě, doufajíce, že budou zase vpuštěni
President však nařídil, že nikdo z vypovězenýck
nesmí se vrátiti na místo. Po celou tu dobu po
slanec Lisý stál mlčky, potom pokračoval ve svo
(9 hod. 20 min.) O X/K na 9. hod. noční
posl. Lisý, mluviv déle 8 hodin, skončil sveu
řeč. Dostalo se mu za jeho fysickou vytrvalos
hlučné pochvaly, do které však se mísily výkřiky
„fujl“ z pravé lože, cele obsazené lidmi pa
trně najatými.
Sněmovna byla v tu dobu velice hojně n
vštívena.
Poslanci Slovanské jednoty prudce obořil
se proti výtržníkům, ale také proti presidiu, na
kterém seděl dr. Pattai, tváříci se, jakoby se
nebylo nic stalo.
Veliec prudce žádáno, by předsednictvo ru
šitele klidu v posluchačstvu dalo vykliditi, ale
dr. Pattai se rozpakoval.
Již vytahovány prkna, již po-
čalo se bušit na pulty, tu místo-
předseda Zázvorka, sedící po pravé
straně dra. Pattaie, zvolal na tohoto: „Nestrpíme
tento terror Vídeňáků proti nám. Vykliďte je.
Tuto žádost dvakráte opakoval za hlučného de
monstrativního potlesku poslanců Slovanské jeá
Ale pan dr. Pattai pořáde se neměl ještě
k tomu, dáti své rozmilékřesťanské so-
ciály vyvésti, maje patrně na mysli, že
pre lidi v ložích platí jiný řád, nežli pro
lidi na galerii. Avšak předseda klubu českých
argárníků posl. Udržal způsobem nepokrytým
na něho nalehl, pravě, že poslanci slovanští
poslanci vůbec nedovolí, aby galerie zasahovaln
do rozprav sněmovny a poslance potupovala.
Lisá
Pattai
Zázvorka
Udržal
5
article
Tu teprve dr. Pattai poručil loží vykliditi.
což se stalo v době necelé minuty. Potom byl
pilnost návrhu posl. Špačka zamítnuta
a slova ujal se posl. Paďour ke svému pilnému
návrhu.
Mnohem větší zájem, nežli tato druhá sráž-
ka obecenstva s poslanci, způsobil:
Úžasný návrh Krekův pode-
psaný — Českými agrárníky!
Poslanee Krek a spol. podali tento n ový
pilný návrh:
Slavná sněmovno, rač se usnésti:
Následující osnově zákona udllí se ústavn
schválení: Zákon ze dne . . ..
Se souhlasem obou sněmoven říšské rad-
vidí se Mi naříditi takto:
Čl. 1. Zákon ze dne 12. května r. 1873
ř. z. čís. 94 doplňuje se tímto ustanove-
ním: § 17. a. Předsedovi poslanecké
sněmovny zůstane za všech okolnosti vy-
hraženo učiniti veškerá opatření,
jež jsou s to zabezpečiti pravidelnou
parlamentní práci proti jakémn-
koli rušení a každému zneužívání
jednacího řádu a práv, jakož i
svobod sněmovny.
Předseda jest obzvláště opráv-
něn za tim účelem zrušiti na
čas ustanovení jednacího řádu,
vydati zatímné předpisy o parla-
mentním projednávání jednotlivých záleži-
tostí a je-li třeba naříditi vyloučení
poslaneů nanejvýš na 3 schůze.
Či. 2. Plalnost tohoto zákona, jenž nabývá
pletnosti dnem vyblášení, omezuje se na sedm
měsiců.
Po stránce formální navrhuje, aby tento
návrh byl projednáván sé všemožným krácením,
přípustným dle jednacího řádu, a byl vyřízen
va všech třech čteních bez porady ve výboru.
Návrh jest podepsán slovinskou stranou l-
dovou a —
Pattai
Paďour
Poslanee Krek
poslanecký sněmovna
8
article
českými agrárníky !!
Tento návrh, který podepsán jest pouze
slovinskými klerikály a českými agrárníky,
a směřující přímo ku potlačeni obstruk-
ce, jest nepochopitelný a samozřejmě schvrcho-
* Zlaté Prahy, nádherně ilustrovaného týdenniku
v nakladatelství J. Otty v Praze, vyšlo již 13. číslo.
které honosí se četnými příspěvky znamenitých če-
ských umělců výtvarných a předních našich literátů.
K umělecké výzdobě přispěla tentokrát zvlástě re-
produkce velkolepého Ženiškova obrazu »Oldřich
Božena«. V části slovesné vypravuje dr. E. Lederer
o svých dojmech při druhé navštěvě u slavného
Björosona. Datší pozornosti zasluhují příspěvky
K. M. Čapka, Karla Kalala, Josefa Slejhara a Viktora
Dyka. Také časová čast je bohata (podobizna zesnu-
lého hraběte Jana Harracha, Selmy Laglerlöl vé,
slavné spisovatelky švédské a Wilhelmna Ostwalda,
německého chemika, kteří byli letos vyznamenání
cenou Nobelovou, pohledy na nové městské divadlo
v Pardubicích a do hlediště intimního divadla v »Lu-
cerně«, podobiznu dra Lud. Lederera a Ant. Pikhar ta.
Redaktorem Zlaté Prahy je Vincenc Červinka — část
obrazovou řídí Viktor Oliva. Ukázková čisla poslla
administrace zdarma.
* »Vivisekce«, úvahy o její ceně a prospěchu,
napsala Pavla Moudrá, se 7 obrázky, v komisi knih-
kupectví Hejdy a Tučka v Praze. Cena 60 hal.
* Před sválky vánočními vyjde kniha vojenských
povidek Gustava R. Opocenského »Ve stinu
ozbrojeného miru« jako první svazek Svátkovy
knihovny v Českých Budějovicích. Knihovna tato
obrala si za úkol přinášeti knihy obsabu lidovýchov-
ného a lidu snadno přístupného.
J Ott
Ženiškův
Oldřich Božena
doktor
E Lederer
K M Čapek
Kalal
Slejhar
Dyk
Harrach
Laglerlöl
Wilhelmn Ostwald
Nobelová
Lud
Lederer
Červinka
Oliva
Pavel Moudrá
Hejda
Tuček
Gustav
Opocenský
Svátkův
Praha
Pardubice
Český Budějovice
9
article
* Česká šlechtična, kontesa Nora Kinská, klade
pod vánoční stromek hezounkou knižku ceské drobo-
tině — přeložila totiž s celým půvabem a plaslikou
or ginálu jednu z nejoblibenějsích knih populární
francouzské spisovatelky pro mládež, hrahěnky Žofie
de Sěgur, knihu »Nehody malé Žofre«, kterou
právě vydalo Nakladatelské družstvo Máje s pěknou
obálkou od Fr. Šaajberka. Kniha psána je s rozmaren
a drobně, velice poutavé nehody a přihody hrdinky
tohoto roztomilého románu jsou podány s velikou
znalostí dělské dnše.
* Vhodné dary vánoční uchystalo naší mládeži
Ústřední nasiadaleiství ucitelstva českoslovanského,
Josef Rašin, v Praze-VII., Bělského třída č. 967. Jsou
to dvě úpravné, hojnými ilustracemi vy dobené
publikace: »V kraji věčného jara«, jihokali-
fornské črty, dospělé mládeži vypravuje Jan Havlas
(cena K 6.4) a »Pobledy do řiše živočišné ,
výklady o životě v moři, na souši, nynějším i zašlém
od vynikajícího přirodovědce škol, rady Boh. Banše
(cens K 5.8u).
* Anatole Prance: „Traklér u královny
pedantky“. Román. Přeložil Lambert Lakosil. (Knihy
dobrých autoro.)
vaně nebezpečný pro přítomnost i budoucnost
neboť jím udělují se předsedovi poslanecké sně
movny prostředky kromobyčejne
všeobecné, v pravdě diktatorské,
které jej činí autokratem sněmovny
Dodáváme ještě, že ostatní skupin
Slovanské jednoty nedaly k jeho po-
dání souhlasu a že zejtra ve zvláštních
poradách o něm pojednají. Podavatelé výslovně
prohlásili, že nebyli by proti změná
obsahu svého podnětu . ..
(9 hod. 55 hod.) O 1/410. hodině došlo
k nové, třetí, ještě prudší srážee
mezi posluchačstvem a poslanei
Tentokráte mezi druhou galerií a zasedací síní
Nahoře najednou se objevil veliký zástup soci-
álních demokratů, kteří o 1/410. hod. začali po-
křikovati huronsky.
Kinská
Sěgur
Nehoda
Rašin
Havlas
Lambert Lakosil
Francie
Praha
Anatol Prance
10
article
Ze všeobecného hluku bylo slyšet slov
„fuj!“, „ven s vámi!“. Bylo vidět hrozivě vzty-
čené pěstě, bylo slyšeti pískot a dupot nohama.
potom bylo křičeno „Styďte se, vy padouši,vy
luzo, styďte se Excellence“.
Při třetí srážce galerie s poslanci volali po
sluchači nahoře: „Vy čeští trhani, táhněte do
Ruska!“ „Zaplatil vám Milovanovič?“
Posl. Švejk: „Ještě jste nedosta
li 6 korun?
Posl. Suhrada: „Bienerth vám ještě nevy
platil?
Vykřiky z galerie: „Vy velezrádci, vy agrár
ní padouši!“
Když hluk utichl, zazpivali sociáln
demokratě dvě sloky dělnické pí-
s ně.
Dole ozval se prudký odpor proti těmto pro
jevům.
Posl. Švejk volal na ministra vyučován
hr. Stürgkha, právě službu na ministerské lavic
konajícího: „Ty lidi tam si pozvala vláda
proli nám, proložeje patrně slabá.
Pořadatelé dr. Stölzl a Fink, podporován
sluhy, výtržníky vyklidili.
(11 hod.) Jak se dovídáme, bude zejtra
ve dne ve sněmovně poslanecké veliká po-
litická debata, které se zúčastní netolike
dr. Kramář, ale také posl. Udržal. Kromě toho
jest úmysl projednati pilný návrh poslance dra.
Kreka a soudruhů na změnu zákona o jednacín
řádu pro obě sněmovny již zejtr a. Profože
jiné pilné návrhy předeházeji, musila by se vy
moci pro něj přednost.
(11 hod. 10 min.) Posl. Padour mluv-
po posledním vyklizení galerií klidně dále. Chee
mluviti do půlnoci, po něm pak by mluvil posl.
Milovanovič
Posl
Švejk
Suhrada
Stürgkh
doktor
Stölzl
Fink
Kramář
Udržal
Rusko
11
article
Hyrš do rána. Do loží a galerií se nyní ne-
pouští nikdo.
(12 hod.) Posl. Paďour mluví dále. Nen
znáti na něm nejmenší únavy, Bude prý mlu-
viti ještě několik hodin. Kolem něho jest shro-
mážděn větší počet poslanců. Jsou tu zejmén
posl. Buřival, Glěbovický, Záruba, Drtina.
Sablik, Korošec, Gostinčar a jiní.
Občas vyvolají mezi sebou malou polemiku
aby popřál řečníkovi oddechu, nebo demonstr
tivně tleskají. Vedle sehe má řečník v papíře
kousek šunky na posilněnou.
President, když umělé přestávky trvají po
někud déle, ihned žádá poslance, aby řečník
neodváděli od vlastního předmětu jednání. Dr
há galerie jest nyní úplně vyklizena, jenom n
první jest něco obecenstva a jednotlivcům dovo-
len vstup jenom se svolením presidia. Současn
s návrhem Paďourovým projednává se obdobn
pilný návrh posl. Srdínka, takže budou mlu
viti dva navrhovatelé a dva závěreční řečnící.
Následkem toho nutno čekati, že debata o těchto
dvou návrzích skončí snad zejtra k poledni.
V zasedací síni sněmovní jest čilý ruch. Po
slanci zejména přetřásají podaný návrh posl
P. dra. Kreka. Mezi Slovinci a křesťanskými so-
ciály jest viděti hloučky, které živě rokují. V
sněmovně jest tou dobou úplný klid.
Ve 2 hodiny ráno. Permanence sně
movny trvá nyní ve 2 hodiny ráno již plných
39 hodie — uváží-li se, že schůze byla za-
hájena o 11. hodině dopolední dne 15. pro-
since Obstrukce trvá do této chvile 37 hodi
Mluví pátý obstrukční řečník.
Hyrš
Posl
Paďour
Buřival
Glěbovický
Záruba
Drtina
Gostinčar
Paďourův
Srdínko
Nen
12
article
Posl. Lisý ve svém doslovu k pílnému ná
vrbu, aby
chov koni
byl vylončen z kompetence vojenské správy, pole-
misoval česky nejprvé s Krenovými vývody. Ob
strukce mohla se předejíti odstraněním nynější vlády
Jeho strana dosti dlouho na to čekala. Nyní nezbyla
než obstrukce.
Kritisnje podrobně včerejší výjevy při hlasován
o návrhu na přerušení schůze a brojil proti výkři
kům při tom učměným. Dále mluvil o významu hr
Harracha pro český národ a českou menšinu v
Vídni, k níž patří zvláště pracující lid a odsuzoval
článek »N. Fr. Pr.« o zesnutém šlechbici. Zmínivs
o vídeňském procesu chorvatsko-srbských poslanco
přešel ku předmětu svého návrhu.
Ličil zevrubné odrůdy koní a jich význam, poda
podrobnou statistiku o druhu koní a jich chovu
jednotlivých královstvích a zemích a jednothivýc
státech. Stěžoval si, že státní subvence pro chov
koní rozdilejí se nespravedli vě.
Pojednavaje o hospodářských výstavách, vyčítal,
že vláda odělila pražské hospodářské výstavě sub-
venci pouze 800 K. Výstava se však proto přece
úplně zdařila a ukázala rozvoj chovu koní v Čechách
Ve východních Čechách je chov koní ve vysoké
vývoji. Jeho strana si přeje, by státní chov koní
vyňat byl z kompetence vojenské správy a byl při-
kázán zemědělským radám jednotlivých korunních
zemi. Je pro rozvoj zemědělství, protože jeho zá
stupci jsou značnou části českého naroda a bud
vřele podporovati nutna opatření ke blahu země-
dělství.
Posl
Lisá
Harrach
Vídeň
Francie
Čechy
východní Čechy
13
article
Řečník ličil potom, jak poslupuje zemědělská
rada naproti chudým horským krajinám. Chov do-
bytka v pohorských krajinách upadá. Výtěžek země-
dělství sotva stačí tamním obyvatelům k úhradě ž
votních potřeb; čím mají platiti daně a jmné výdajet
Třeba, aby také českým rotníkům v pohraničním
území věnována byla největše péče, by nemusili
svůj majetek prodávati Němcům.
Přimiouvá se za zřízení a poměrům v horských
krajmnach přiměřené vypravení hospodářských pokra-
čovacích škol.
Dále dokazoval řečník, že v rozpočtu království
českého nedostává se českým zájmům plně ochrany
a podpory a přimlouval se za zřízování dalších živ-
nostenských škol odhorných. Svou více než 8hodin-
nou řeč ukončil prohlášením, ze jeho strana ne-
ustoupí teroru galerie.
Po vyklizení galerie pro opětné volání fuj, sně-
movna hlasovala a zamítla pilnost Špačkova ná-
vrhu.
Na to projednávaly se
pilné náv rhy čís. 3. a 29.
poněvadž týkají se stejného předmětu.
Posl Paďour ujal se slova k odůvodnění pilnosti
návrhu č. 8. jenž týká se zavedení závazných pra-
covních smluv mezi zemědělskými zaměstnavateli
a zaměstnanci. Protostuje iménem své strany a stran
[spřátelených, že ulice a Palerie vměšuje se do jen
nání sněmovny a je ruší. (Hlučná pochvala a po-
tlesk Čechů.)
Posl. Choc: A te dělají velké vládní strany
s předsednictvem!
Posl. Paďour: Nedáme si to líbiti! — Ohra-
žuje se, že jeho klubu nebyly vydány vstupenky n
galerii a byly zadrženy. Budoucně nesmí se to opa-
kovati. Konstatuje, že i poslanci účastňují se tero-
rismu. GHlučné rozhořčené výkřiky Čechů.)
špačkův
Posl Paďour
Čecho
Posl
Ohr
14
article
Český klub vypřahuje z ob
strukce
Český klub vypřahuje z ob
strukce
Z Vídně, 16. prosince.
»Centrum« oznamuje: »K podnětu posl.
Šusteršiče, dra. Kramáře a Udržala konala se
večer schůze Slovanské jednoty, by
osvědčíla po určité stránce solidární po-
s tup. Obstrukei totiž zahájili dosud jenom
čeští sgrárníci, ostatní skupiny Jednoty
nepodaly ještě pilný návrh žádný.
Když dnes vešlo ve známost, že v Českém
klubu dr. Kramář, přimlouvaje se za ob-
strukci, zůstal sám, že ostatní poslan i
výslovně prohlásili, že žádný pilný
návrh nepodepíší a žádných obstruk-
čních služeb konati nebudou, — zpráva
ta způsobila u českých agrárníkůa
radikálů nemalý podiv, tím větší, když
bylo připomenuto, jakým tonem dr. Kramá
jako zástupce Českého klubu mlu-
vil v parlamentní komisi Slovanské jednoty.
Mladočeši, kteří jsou toliko zástupci měst,
pociťují nemile, že česko-agrární obstrukce za-
hájila se právě před prvním čtením zákona ob-
chodně-politického, proti kterému bojovati ne-
chtějí ani něktefi radikálové jako zástupci měst-
ských vrstev lidových. Faktum, že Slovanská
jednota v této kampani dosud nevystoupila
jednotně a solidárně, přimělo vůdce Slovanské
jednoty ke schůzi dnešní.
Předložen návrh klerikálního slo
vinskébo klubu na změnu zákona
o jednacím řádu, jehož účelem je
učiniti obstrukei vůbec nemož-
nou a který representuje zároven
vážný projev krozřešení situac
a krise. Poněvadž návrh nedošel souhlasu
skupin ostatních, usneseno dosaditi zvláštní od-
bor, jenž formulovat má pilný návrh dra.
Kreka, aby byl přijatelným všem skupinám Slo-
vanské jednoly.
Kramář
Udržal
doktor
Kramá
Vídeň
St
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. prosince. (Prácechtiv
proti obstrukei.) Konečně se poslanecká
sněmovna,dala do práce. Pracuje ve dne, v noci.
jako v továrnách, střídami. Střidají se v práci
ministři, sněmovní předsednictvo i poslanci.
Když čeští agrárníci hodili na předsednický stůl
svých 37 pilných návrhů, vládní strany se roz-
hodly, že nepovolí, nýbrž vyřídí všechny návrh
v jediné, neustávající sehůzi, byť prý měla trvati
až do Sylvestra. Úmysl vpravdě hrdinský a že
Němci s polským kolem a spojenými s nimi nyni
sociálnými demokraty mají dobrou vůli, svůj
úmysl provésti, dokazují přesně rozpočítané po-
slanocké střídy, jež jsou povinny seděti určitý
počet hodin v zasedací stni, zatím co oposice
bude mluviti své obstrukění řeči.
Předsednictvo, nyni šestičlenné, rozdělilo
si práci tak, aby žádný z jeho členů nemusil
předsednti nepřetržitě déle pěti hodin. Některe
pochybnosti vznikly, pokud se týče dvou Slo-
vanů, Zázvorky a Pogačnika, jimž
prácechtivé vládní strany příliš nevěří, a proto
ustanoveno, že tito dva slovanští místopředse-
dové mají předsedati jen ve dne, kdežto v kr-
tických hodinách nočních smějí předsedati jen
Němci (Pattni, Steinwender a Pernerstorfer)
nebo Polák Starzyňski. Stalo se to proto, aby
předsedající Slovan schůzi předčasně neukonči
a neodňal tak vládním stranám příležitost
k hrdinskému sezení.
Sylvestr
Němec
Zázvorka
Pogačnik
Pattni
Steinwender
Pernerstorfer
Polák
Starzyňski
Praha
poslanecký sněmovna
Slovan
16
article
Složitéjší jsou střídy vládních stran. Poně-
vadž v oposiční Slovanské jednotě je 125 členů
a všichni jsou ve sněmovně, jest třeba, aby tam
bylo stále aspoň 130 členů vládních stran, po-
něvadž oposice, kdyby se octla ve většině,
mohla by schůzi odročiti. Vládní strany rozdě
lily si tedy práci takto: němečtí nacionálové
jichž je asi 75, budou pracovati ve třech stří-
dách po osmi hodinách denně a vyšlou do každé
střídy 25 mužů. Křesťanětí sociálové pracují ve
dvou střídách, po 12 hodinách, v každé se 42
muži. Sociální demokraté také jen ve dvou stří-
dách 12hodinných (Patrně zapomněli na poža-
davek Shodinné denní práce!) a vyšlou do každo
střidy 39 mužů. Polaci zaručují 20 mužů, „unio
latina“ 5, ryt. Vasilko se svými věrnými buko-
vinskými Malorusy 2 a židovský klub také dva
muže na každých 12 hodin. Celkem tedy má
býti ve sněmovně z vládních stran přítomn
stále 145 mužů. Aby se úmluva skutečně do-
držovala, zřízeni zvláštní popoháněči, kter
nedbalé zastance Bienerthovy vlády budou do-
háněti ku práci.
Jeví-li se ve vládních stranách taková pra-
covní horlivost, nesmí ovšem při práci scházeli
ani vláda, která se také rozdělila ve skupiny.
takže vždy aspoň dva ministří budou přítomn
v zasodací síni. Předsednictvo učinilo opatřen
také ve vedlejších místnostech parlamentních
kde se musí úřadovati a sloužiti ve dne v nocia
pro pohodlí vládních poslanců zřízena v parla-
mentní budově i herna, ve které se tarokuje.
Misto dozorce v této herně není ještě obsazeno.
ale dr. Pattai vypíše na ně co nejdřive konkurs.
Polak
Vasilko
Bienerthův
Pattai
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
V Praze, 16. prosince.
Praha
19
article
Zatýkání v Petrohradě.
Policie petrohradská na pokyn tak zv.
»ochranného oddělení« vykonala v posledních
dvou dnech okolo 80 domovních prohlideka
zatkla při tom přes sto osob, jež po sepsání
protokolu zase propuštény. Revise týkala se ve-
směs předáků sociálně demokratické strany. Ve
vazbě ponecháni pouze: býv. redaktor časopisu
»Byloje« Jakovlev Bogučarský, spisovatelka Ku-
skova, S. N. Prokopovič a J. L. Gurevič.
Volební boj v Anglil.
Jeden z nejzajímavějších a nejstarších členů
anglického parlamentu, sir John C. Gorst, který
byl vynikajícím členem konservativní strany a pro
svou vydatnou agitační činnost byl znám Beacons-
fieldovým »organisatorem vítězsiví«. Kandiduje leto
jako liberál. Zdá se, že starého polilika k tomuto
obratu přimělo sklamání, které mu připravila vlastní
strana. Dopomohl často konservativní straně k vel-
kým úspěchům, a očekávalo se, že po velkém vl-
těztví, jež přivodilo Besconsfielda k veslu a jež
z valné části připravil sir John Gorst, že bude tento
povolán do kabinetu. Nestalo se to a Gorst se od-
měnil tím, že zůstal »divokým«, podporoval částečně
stranu, ale někdy ji připravoval obtíže svými ostrými
kritikami koloniální politiky, kterou dobře znal. —
V parlamentu 1880 až 1885 byl Gorst členem slavné
»čivrté strany«, v níž byli sir Drummond Wolfl,
mladý Artur Balfour a lord Randotf Churchill, ktelí
chtěli přivoditi omládnutí konservatismu utvořením
»torydemokratů«. Ani v kabinetu Salisburyho neměl
nijakého postavenl. Liberální kandidatura Gorstova
se vysvětluje částečně jeho politickou minulosti
neboť vždy se zasazoval o reformy sociální, pojisto-
vání dělníků ve stáří. Nynější vláda převzala lento
program a Winstor Churchiil, syn lorda Rdndolfa
sám bývalý torydemokrat je důležitým čienem ny-
nější vlády.
Jakovlev
Bogučarský
S N
Prokopovič
Gurevič
John
Gorst
Drummond Wolfl
Artur Balfour
Randotf Churchill
Rdndolfa
Petrohrad
Monitor Churchiil
20
article
Sir Gorst vysvětlil své stanovisko v rozmluvě
s jistým žurnaliston, vůči němuž prohlásil snahy
lordů za revoluční. Není známo z historie
anglické, že by se kdy lordům povedlo s úspěchem
zamitnonti rozpočet. Pravím ovšem s úspěchem.
Peerově dosud mohli použíli práva odmrštiti celý
rozpočel. Jen jednou stal se podobný pokus. Bylo
to v době, kdy dolní sněmovna povolila králi
Karlu I. v rozp-čtu prostředky, jež král prohlásil
za nedostatečné. Horní sněmovně bylo poukázáno,
aby rozpočet zrušila. Co vzniklo z toho kousku
šlechtické strany, patří bistorii. Podobně i duešní
nárok lordů je úplně neústavní a pokouší se ústavu
zrevolucionovati. Kdyby konservativci nyní nabyli
převahy, měli by pro příští časy v rukou státní
stroj a mohh by dle libosti zamítnouti rozpočet
dolní sněmovny a rozpouštěti pariament. Demokra-
uieký parlamentarismus byl by proměněn v oligarchii
horníbo sněmu. Povinností liberálů je všemi pro-
siředky zamezili vítězství lordů a pro budoucnost
zameziti návrat podobných požadavků. Nyní bude
rozhodnuto, zda peerové mají nějaké právo na
rozpočet. Musí býti odražen útok lordů na ústavu
jejich usurpace práv dolního sněmu. První otázkou
jež bude voličům předložena v lednu, bude: ma
dům lordů právo opatření dolní sněmovny pro zda-
nění lidu a pro nabývaní státních důchodů měniti
anebo ničiti?
Gorst
Peerův
Horní sněmovna
dolní sněmovna
dolní sněm
21
article
Druhá otázka teprve bude zníti: Přeje si volič-
stvo rozpočet Lloyda Georga, který bez převratných
novot přece poskytoje prostředky ke krytí deficitu
k zbudování socnálního blahobytu, č
nepřeje si? Výsledek voleb bude závislý od toho,
jak dalece budou voliči schopní pochopiti velké
otázky, jim předložené.
Vůdce konservativců Atthur Ballou r odjel na
své letní sídlo ve Skotsku, aby se zotavil ze svě
choroby. Poněvadž tam ostane 14 dní, nezúčastní se
volebního boje za nejprudší periody.
Konservativní strana, kterou liberálové překoná-
vají mntensivnestí svého volebního boje, bude moci
vyslati do zápasu volebního Auslina Chamberlaina,
lordy Curzona a Milnera — politiky druhého řádu,
kteří se nevyrovnají hlavním řečníkům svobodomysl-
ným. Balfourův konservativní manifest pokládá s
za slabou odpověď skvělému projeva Asquithova.
Pokladá se za spiše zajimavý, nežli významný. Bal-
lour v podstatě praví: Hlavní věcí voleb jest rozpo-
čel. Výpad demokracie proti domu iordů je výsled-
kem dávno připravovaného spiknutí. Vlada chce
system jednotné komory. Ale tento není možný
vzhledem k financím i z jiných důvodů. Timto sy-
stemem jsou méně obrožena práva lordů nežli práva
lidu. Nové problémy vznikají, o nichž jsme nesnili
před někonka lety. K jejich rozluštění není možno
přistoupiti bez změny vlády. Proto musí přijít k veslu
vláda, jež provede s celou silou tarifní reformu. Tai
pravil Batfour.
Lloyd Georg
Atthur Balla
Auslin Chamberlain
Curzon
Milner
Balfourův
Asquithův
Vlad
Batfour
Skotsko
Bala
22
article
Liberálové jsou ve stale důvěřivější náladé.
Velkolepá kamp ú Chnrchillova v Lanenshiru po-
vzbudila naděje lidové strany. Sir Eduard Grey
a mocnou energil dovolává se převratu soustavy hor-
ního domu, který má být volen jako dolni. Ministn
války Haldane dovolává se irské homerule a podpo-
ruje snaby pro hlasovací právo žen. Sl obou strans
bojuje co nejurputněji a nejbezohledněji.
V Southendu pronesl první lord admira
lity Mac Kenna řeč k voličům, jež ujistil, že
země je v úplném bezpečl. Právě byly dokončeny
tři válečně lodí, jež svou silou překonavají
dreadnoughty. Další dvě válečné lodi byly
spuštěny na moře a jiné čtyry se ještě budují. Z
nedlouho budou zadany práce na výzbroj a opstření
strojů pro čtyry nové lodi, které musi být hotovy do
r. 1912. Řečník poukázal na vlastenectví a příchyl-
nost k rodné zemi Australie a Nového Zelandu, ja
Auglii věnují dreadnoughty.
Haldane
Mac Kenn
Southend
Austrálie
Nový Zeland
Eduard Grey
23
title
Život Leopolda II. opět v krajnín
Leopold II
25
article
Poslední zprávy.
Z Brusselu se telegrafuje: Stav králův
jest po operaci normální. Teplota 37 5 stupnů
tepna 70, dech 24. Král ztrávil noc dobře.
O noci na dnešek nebyl vydán ještě dopo-
ledne nijaký buletu. Zdá se, že noc minula
klidně. Dva lékaři a baronka Vaughanova dleli
u lože králova. Lékaři se teprve dnes roz-
hodnou o nutnosti druhé operace. Jsou velmi
znepokojeni tím, že přes provedenou operaci je
stav králův zcela nehorečný, čímt
se vysvětluje, že střevní části, do nichž byly
učiněny řezy, jsou zcela ochromeny a nerezgují
více. Nemocný dostane poprvě purgační pro-
středky a očekává se s napjetím, zda-li ochro-
mená střeva budou reagovati.
Dr. Stienon, jeden z operaterů, pravil
k členu královské rodiny: »Průběh a výsledel
operace neodpovídají našim nadějim. Nejmenš
duševní rozčilení může býti králi s mr-
telným.« Na rodinu učinilo tolo sdělen
zdreující dojem, poněvadž opět se musí do da-
leka odložiti naděje na smiření hraběnky
Lonyayové s králem. Král za posledn
dny své nemoci ztratil 30 liber.
Vaughanův
doktor
Stienon
Lonyayová
Brusel
26
article
Princezna Luisa pravila včera zpravo-
daji »Matinu«, že vzhledem ku přilišné vážnosti
okamžíku raději nic nesděli. Chce býti sama s
svými myšlenkami a svým rozechvěním. Z po-
vzdáli je svědkyní strašného divadla. Vií
dlouhý, krutý smrtelný zápas, který
její srdce rozdírá.
Dle soukromých depeší z Brusselu bude
baronka Vaughanova ihned po smrti králove
vypovězena z Belgie.
Při své poslední rozmluvě s ministerským
předsedou Sch ollaertem v neděli, odevzdal
král chefu vlády svůj politický testa-
ment. Obsahuje všechny důležité otázky, týka-
jící se hospodářského rozvoje bei-
giekého, jak je král v posledních letech za-
stával, ale jež z větší části nemohly být usku-
tečněny. Proslýchá se, že v případě smrti krá-
lovy, je předseda kabinetu zavázán odevzdati
závěť královu veřejnosti.
Luisa
Matin
Vaughanův
Brusel
Belgie
27
article
Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhradný národní
kolek český, vydaný Národní radou českou ve
prospěch souměrné podpory nejdůležitějšíeh
účelů eelonárodních vůbec a menšinových zvláště.
Konej každý, samosprávné a peněžní korporace,
spolky i jednotlivci také zde svou národní po
vinnost! Národní kolky a účtenky kupujte
v místních prodejnáchl
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
rokuje o rozpočtech obecních na
rok 1910.
Včera pokračovalo se v generální debata
o rozpočtech obecních. Starosta p. dr. K.
Groš zahájil schůzi o 145. hod. odpol. Galerie a
lože spoře navštiveny.
Různé kritiky a návrhy.
Pan ob. st. Náhlovský dotkl se otázky chudinské
a tvrdí, že péče Prahy o chudinu prý může býti
vzorem. Po sloučení předměstí nastane Praze nový
úkol, neboť tam přebývá mnoho chudiny. Je třeba
svolati ankotu k npradě o tom, jakým způsobem
má být o tuto cbudinu postaráno. Také je nutno
v čas uvažovati o zřízení polepšovny, zejména pro
spustlou mládež.
Jest dále potřeba pečovati o zřízení dětnických
kolonií, neboť dělný lid dnes v Praze a nejbližším
okolí nemůže nalézti přiměřené byty. Velkých, kom-
fortních bytů je nadbytek, člověk malý pak je z mě-
sta vyháněn. Dále vzpomíná nutnosti péče o živno-
stenský dorost zlizováním odborných škol.
Čecho
K Groš
Náhlovský
Praha
28
article
Přimlouvá se za otovření rozsáhlých zahrad,
Tak zahrada Anglických panen je obehnána vy-
sokou, nevkusnou zdí, podobně zahrada valdštýnská,
Bylo by žádoucno krásy těchto zahrad učiniti pří-
stupnými obecenstvu a aby vysoké zdi byly zhořeny
za příčinou proudění vzduchu. Stěžuje si na rychlou
jízdu automobilů v městě, které prach uliční víří,
za deště bláto rozmétají a zápach šíří. Proti damám
s vléčkami se přísně vystupuje, ale proti automobi-
lům nikoli. Horuje pro zachování starobylých pa-
mátek Prahy a promlouvá o budoucím splavnění
Vltavy. Upozorňuje kruhy podnikatelské, aby v čas
pečovaly o zajištění míst na pobřežích Vltavy, aby
se jich nezmocnili nepřátelští podnikatelé.
Přeje si, aby v Praze byle zřízeno vlastní gene-
rální poštovní ředitelství s poštovní spořitelnou, dá-
le zřízení ruského konsulátu v Praze, v kteréž pří-
čině měly by zahájeny býti rozhodné kroky. Štát
povolil Praze subvenci 16 mil. K na stavby mostů
a nábřeží a obnos ten nodostačuje. Doporučuje, aby
v čas bylo učiněno opatření na povolení dalších
subvencí.
Stát měl by být pamětliv toho, že Praha zřízuje
nákladný vodovod, který bude obecně prospěšným
a proto i tento podnik měl by být státem podpo-
rován. Stát měl by také obci nahraditi náklady za
obstarávání přenesené působnosti. Po léta se o tom
mluví a dosud bez výsledku. Alespoň by stát měl
obci ponechati celý výnos potravní daně. Vídeň se
z Prahy obohacuje a proto Praha nemůže plnít své
ohromné úkoly. Kdyby Praha jen poněkud těšila se
přízni státu, mohla by se vybudovati tak, že by
opravdu byla hlavou království.
Pan ob. st. dr. Záveský uvádí, že
účty za rok 1908 doposud nejsou
sehváleny.
Záveský
Praha
Vltava
Vídeň
anglický panna
29
article
Každá malá obec má své účty již dávno pro-
zkoumané. Z tohoto nedostatku nemůžeme posoudit
návrhy rozpočtu. Papír snese všecko, ale my to
nemůžeme prozkoumat. Proto je rozpočet úplně bez-
cenný. Žádá, aby pro příště účty za minulý rok byly
vyřízeny alespoň do 3C. června a výsledky účetní
aby uvedeny byly v rozpočtu na příští rok. Podstat-
nou vadou rozpočtu je také rozpočet mimořádný
Dále zmiňuje se o otázkách hospodářských. Bylo
zde konstatováno, že minulé volby daly dosavadní-
mu řízení obce za pravdu. K nějakému nadšení není
však příčiny, neboť veřejnost stěžuje si do mnohého,
co se na radnici stalo. Radniční hospodářství ne-
mělo by se pohybovat v politických heslech a proto
řečník nepřistoupil k žádně straně radniční. Přeje
si, aby se strany seskupily jednak dle inteligencej
jednak dle zájmů jednollivých částí města. (Pan
Vaníček: Tak, čtvrťovou politiku!) V komisích za-
býváme se maličkostmi, mrská se tam prázd-
ná sláma. (Ilučný odpor.) Kdyby moc presidia
byla sesílena, aby mohla menší věci vyřizovati sa-
ma, pak by komisím mnoho zbytečných věcí od-
padlo. Za takových okomostí také úřadnictvo jest
přetíženo. Konceptní úřadnictvo je odvislé, netroufá
si předkládati vlastní iniciativní návrhy a to je chy-
bou. Bozhodnutí mnohdy závisí od nálady ně-
kterých pánů. Doporučuje, aby úřadnictvu bylo
dovoleno pracovati samostatněji a apeluje na sta-
rostu, aby tento podnět uskutečnil. Stěžuje sl, že při
vyřizování stavebních stížností mnohdy nedbá se
zákonných ustanovení a obecní starší, neprávník,
leckdy celé právní zásady zvrátí. Přimlouvá se z
úpravu úřadnických platů a aby při přijímání nc-
vých sil nerozhodovalo přátelství, nýbrž kvalifikace.
Vaníček
30
article
Stěžuje si, že při 15 mil. rozpočtu je rozpočteno
pro umění pouze 30.000 K,
kdežto na veřejné hodiny 29.000 K a na sprostřed-
kování bytů 3000 K! Na sociálně humanitní pod-
niky je to věru žebráctví. Pak se nedivte, že vám to
listy dělnické vytýkají. (Pan Březnovský: Ale
tam, kde mají obce sociální demokratě, umírají lidé
hlady!) Lituje, že obec nepečuje o stavby dělnických
domků. Vytýká správě obce, že v otázce pozemkové,
šíření města, nepočínala si dosti obezřetně. Obee
mohla před lety za levný peníz získati rozsáhlé po-
zemky na periferii a tam mohly být dělnické domky
vystavěny. Vzhledem k tomu, že na dávky obecní
přispívají nejšimší vrstvy, pokládá za potřebné, aby
na radnici měly zastoupení také kruhy dělnické.
Před volbami do sboru vždy se mluví o změnách
volebního řádu, ale dále to nedošlo.
K návrhu p. m. r. dra. Funka usneseno zakon-
čení záznamu řečníků ke generální debatě.
Pan ob. st. Emler rozhovořil se
o estetických požadaveích Praky
a prohlašuje, že mu nelze se zřetelem k faktu ne-
obvyklému, že debata generální tak se protáhla, aby
mluvil o všem, co by byl chtěl uvésti. Ale je po-
těšen, že, chtěje promluviti o otázkách uměleckých
a estetických, může tak činiti s potěšením o něco
větším, než by byl mohl asi před 10 lety. Praha
dlouho byla zachována jako estetický krásný celek
starožitný. Věky ji zbudovaly, šly přes ní a nechaly
ji nezměněnu. Pak na ni přišly nezbytnosti regu-
lační, Praze zachtělo se komunikaci, Praha chtěla
otevřít se vzduchu, hledala v některých čá-
stech světlo, chtěla přetvořit se bygienicky.
Březnovská
doktor
Funk
Emler
Praha
31
article
Ale ty reformy přišly ač proti jiným městům opo-
zděně, přece předčasně, protože zatřásly městem
tak krásným, když u nás ještě neproniklo poroz-
umění pro ráz města. Není to stížnost, je to jen
zmínka o smutných důsledcích esteticky nepřípra-
vených stavebních reforem. Potěšitelné dnes je- tedy,
že v jiných částech města přeměny ty se zdržely
o tolik let, že zastihly je jině názory. První upra-
vovací (ne ten, jenž vyšel z konkurence) plán na
Malou stramu byl hrozný, byl by rozhodil Mosteckou
ulici.
Proto je štěstí pro estetickou budoucnost Prahy,
že o něco se zdržela regulace na př. Malé strany,
když vlivem názorů podařilo se i na př. Staré město
podrobiti regulaci moderně zítěně. I pro Malou stra-
nu není neštěstím, že ještě, ač to je hospodářsky pro
Malostranské 1 olestné, není ukončena jeji regulace.
Malostranští jsou ciseléry, kterým svěřen byl nej-
cennější diadém Prahy a oni jsou opatrnými jeho
Dočasná hospodářská újma je v zájmu pověstl
Prahy a je to ideální obět. Jsme vděčni, že zřízena
konečně regulační kancelář. kde sedí architekti, dí-
vající se moderně na město jako na organický výtvor
své doby. Konečně snad smíme se nadíti, že v Pra-
ze aspoň poněkud začne se uplatňovat princip: Pra-
ha musí býti krásným městem a tomu principu se
musí všecko podřídit!
Je velmi cenno, neztrácet spojitost s pražskou
tvorbou starou a nezničit její doklady. Každý obans
zde vynaložený je příliš malý.
Náklad na opravu památek a na muser.,
správci.
mostecký ulice
Praha
32
article
Letos je zařaděno na opravu památek 50.000 K
Má býli dbéno i zjištění obělovaných památek. Obacs
5000 K pro soupisnou komisi je nepostačitelný
Praha byla po dlouhou řadu tat ochuzována
o svoji drobnou výbavu a tak z toho pokladu, který
Praha