Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pátek 17. prosince 1909.

Praha

3

Číslo 347.

4 article

Na ranní a večerní liety předplácí se V Praze v administraci na měsie. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsic. . . . . . na čtvrt leta : . . . 7 K Ehh ve fliálkách- na měsíc. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsie. . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou na měsi n it: :nk

Praha

5 article Zlomit vaz?!

Zlomit vaz?! První, kdo vskočil slovanské obstrukei v týl, aby ji podle příkazu vlády a » práce milovných« stran zlomil vaz, byl — Vikto Adlerl Když národně-rusínský pilný návrh prodán a jeho navrhovatel Petruskiewiez ustal ve své řeči jako když utne a když posl. Rychter složil své těžké břímě 37 pil- ných návrhů na stůl sněmovny, k jejímu ne- líčenému ohromení a poplachu celého vlád ního bloku, první, kdo nabyl hlavy, všem bienerthovci na ráz ztracené, byl — Vikton Adler. Jemu a jeho Svazu sociálně- demo kratických poslanců sluší děkovati nápad ne přetržité schůze třeba až do sylvestrovské půlnoci a Viktor Adler také nalezl for muli, kterouž postavil nepodcenitelné síly Svazu do neobmezených služeb vládě a »stra nám práce« prohlášením, že sociálně demo kratický Svaz bere všechna technická opa tření na svá bedra. A první z těchto opa tření bylo: rychli poslové a telefonická vy zvání všem důvěrníkům strany ve vídeňskýcl továrnách k velkému dělnickému dostave níčku před parlamentem, pokyn schůzí že lezničních zřízenců, současně konané v rad nici — a večer o desátě hodině měl Viktor Adler před parlamentní rampou pohromadě první ukázku »technického přispění pracovi- tým stranám« a vládě, deset tisíc řvoucích hrdel: »Pryč s obstrukcí!«, deset tisíc pěstí, hrozicích Slovanské jednotě v parlamentu — argument odvěkého ubiječe českého práva úspěchu Viktora Adlera — vídeňsko ulicí, nejparlamentárnější to prostředek sociálně demokratický!. ..

Vikto Rychter Vikton Adler Adler vídeňský ulice svaz sociálnodema

6 article

O půlnoci duše autora prvního vše- německého programu, dru V. Adlerovi spřízněná, K. H. Wolf, na galerie sněmovny uvedl německo-radikální bratrstvo sociálně demokratického družstva pro spravedlnost právům národním a dříve než mobly býti galerie vyklizeny vynadali českým a slovanským poslancům wolfovci o nic méně sprostě než večer před tím adlerovci pod rampou říšské rady.

V Adler Wolf galerie sněmovna

7 article

Také včera opakovaly se sociálně demokratické demonstrace před parlamen- tem a všeněmecké a křesťansko- sociáln s galerie sněmovní zvýšenou měrou a na sobotu slibuje Viktor Adler proti Slovanské jednotě stotisíc soudruhů před parlamen dostati; generalisimus nad pluky kovových kročejů dodává systému proti Slovanům k disposici celou svou armádu i s oddíly a veliteli českého jazyka ! Dějiny opakují se ve lhůtach dosti krátkých, socialní demo- kracievždy jest pohotova k mobilisaci prot Čechům, ať se jedná o to poraziti systém jim příznivý, vláda Badenova anebo zacho- vati systém jim nepřátelský, vláda Biener thova. Jako na povel hřmí pak proti Slovanské jednotě všechen tisk sociálně demokratický. český ještě krutěji než sám ústřední orgán vídeňský. Ovšem nabídka Svazu drem Adlerem vládě a stranám práce učiněná provázena byla výbradou, kterou nesmím zpronevěřiti. Předsednictvo Svazu sociálne demokratického prohlásilo, že učiní vše na udolání obstrukce a zachránění parlamentu. že však nebéře žádnou zodpovědnost za vládní politiku, kteráž nynější situaci při- vodila.

Adler Slovan Čecho Badenův Biener thův svaz sociálne demokratický

8 article

Sentence to, za kterou může bar. Bie nerth takovému odpovědníku, jako Adler, stisknouti pravici s nitrným vřelým pocho- pením a nelíčeným vděkem. Pravda i to, že se před parlamentem křičí také » Pryč s vlá- dou!« Táké tisk socialně demokratický zvláště český tučným písmem ohlašuje svému čtenářstvu, že »jde do boje se stej- nou prudkostí proti Bienerthov jako proti agrarnímu atentátu« Bienerth ovšem otevře této prudkosti tou- žebnou svou náruč dokořán a nastavíji stísněnou svou hruď s rozkoší, neboť jestliže jej něco může zachrániti, jej i systé m. potom je to tato sociálně demo kratická revoluce proti stran práva vparlamentujedině. V obou případech, i v prvním podaří-li se ji spo- lečně se stranami protislovanského násil v parlamentě udolati, což se má za vyloučeno. i v druhém, jestliže revoltovaná ulice vídeň ská způsobí odročení, uzavření anebo do- konce rozpuštění sněmovny, ve kterémž pří- padě pořezala by se sociální demokracie na svém českém křídle nejnotněji, třeba že znalci zakulisí kladou tuto nejkrajnější mož nost na dlouhé ještě lokte.

Adler Bienerth

9 article

Vedle liknavosti šiků obstrukčních, jichž výkonným silám v první řadě nutno počítati všechny kluby, hlasovavší pro ob strukci, bez rozdílu, vězí nebezpečí pro ob strukci jenom v sociální demokracii. Ob- strukce Slovanské jednoty jest nezdolatelna podle svědectví všech ostatních stran, vyjma sociálně demokratické, její povalení vzhledem ku počtu slovanských poslanců považuje vládní blok z předu za vyloučeno, toliko sociální demokracie mluví včera i dne o možnosti zlomení vazu Slovanské jednoty Vzhledem k tomu, že se mluvčí sociálně demokratického svazu při organisování od poru ohradili formálně proti zneužití jedna cího řádu a proti násilí, mohlo by se oče- kávati pro případ ná-ilných výstupků, k nimz němečtí radikalové, pořadající odporné gale rijní scény, zcela zřejmě harangují, že by sociální demokracie odřekla spoluúčinkování při brachiálním přepadení obstrukce, ale události jsou nevypočílatelny tam, kde jedi- ným rádcem je zášt, protislovanským vzte- kem řvoucí pod rampou, v přístropí, na prahu sněmovny a v ní samé.

Ob sociálno demokratický svaz

10 article

Jisto jest, že se sociální demokracie strojí a prohlašuje býti rozhodující silou v boji protiobstrukčním, jakými prostředky ve spojení s ostatními oporami systému hodla Slovanské jednotě podle oblíbené fráze »zlo- mit vaz«, uvidí se v tom momentu, ažse přesvědčí, že se obstrukce neda pouhým jednacím řádem utrmáceti. Že právě českoslovanská sociální demo- kracie pociťuje povahu takového skutku jako zločinnou, vysvítá z pokřiku jejího tisku, který zahlušiti míní své vlastní českoslovan- ské svědomí a omráčiti českoslovanské svě- domí ve voličstvu, aby se ani neozvalo. To vysvítá z celé argumentace včerejších list strany. Rozebírati je zevrubně nelze, ale vzorec je průhledný. Obstrukce líčena jest jako soukromý podnik českých agrárníků. nikoli jako věc celé Slovanské jednotě spo- lečná, nýbrž zištný podnik »agrárního lich vářství« na podnět Hohenblumův, proti ně muž tisk soc. demokratický staví heslo »laci- nější maso, lacinější chléb«. Závěr této nási. lím přitažené argumentace jest, že z českých agrárníků stala se přes noc garda Biener thova, že Slovanská jednota pod terrorem Sehreinerovým vešla v obstrukci — aby se Schreiner a Hochenburger nemusili vzdá- vat křesla? Dlužno jenom ve stopách téže logiky učiniti další krok a mylný její kruh je uzavřen. Stačí jenom oplati se: A proto snad lámou strany Schreinerovy, Hochen- burgrovy a Bienerthovy obstrukci, aby se tito musili ministerského křesla vzdáti? Pamětihedno dost, že český sociálně- demokratický tisk, aby stanovisko Svazu stravnějším učinil českému sociálnímu demo- kratu, v němž česká krev ještě úplně ne- zvodnatěla, postup Jednoty a zejména če ských agrárníků, líčí jako protinárodn a ve prospěch systému.

Sehreinerův Schreiner Hochenburger Schreinerův Hochen Bienerthův Hohenblumův svaz stravný

11 article

Zatím však nebylo od dob Badenových a snad vůbec od opuštění české pasivity slavnější věci v sázce než zástavy, kterou soc. demokracie snaží se uvěsti na maso, chléb, mouku a lichvu! Boj o změnu sy- stému a formální i věcný jejich výraz pa- ritou slovanskou a německou ve vládě octl se na noži, a mysl celého národa jest s veškerým úsilným napjetím při českých jejich zápasnících, čeští rekové řečnické vytrvalosti s Kotlářem v čele jsou dnes ve všech českých ústech, jména jich vyslovo- vána s populárnějším přízvukem než jména předáků samého vedení. Zásada parity musela by býti vlastně především nejjistější souhlasem těch, jichz každé druhě slovo jest lidový parlament vzniklý ze všeohecného rovného práva hla- sovacího, neboť je-li tento odleskem parity všeho voličstva podle jeho národností —a tím také přece podle všech zásad nového volebního řadu, byť i v míře na úkor slo- vanský neúplně jest! — potom parita ve vládě byla by parity národních stran v parla- mentě náležitým zrcadlem! A především sociální demokracie neměla by zapominati, kdo byl průkopníkem hráze, obepinajíc moře lidové vůle, kdo vykonal do ní prvn prorvu a kdo odstranil poslední překažku, aby se mohla vevafiti do sněmovny říše, aby z ní udělala sněmovnu lidu, kdo je prvním navrhovatelem a nejenergičtějším spolupracovníkem na uskutečnéní prvního kusu sociálně demokratického programu.

Badenův moře lidový vůle

12 article

Byli to říšští poslanci českého náro da ve svém idealismu svobody a rovnosti, vždy kladených hned vedle nejvyššího cíle jich, národnosti a jejich práv! A věru, že by si měli ti z českých předáků sociální demo- kracie, kteří předevčírem vedli tisíce svých také českých vídeňských soudruhů k hlučné a výhrůžné demonstranci před parlament, připomenouti těch všečeských zástupů, které v pražských rozhodujících zápasech o rovné právo hlasovací, tím, že zdvojnásobily šiky sociálně demokratické, teprve dodaly jim ná- ležitého těžiště a krokům jich příslušné ozvěny v celé říši. A dřív než přikročí k po

13 article

kusu o zlomení české a slovanské obstrukce nech si česká sociální demokracie na paměo uvede svůj volební program rovného práva národnosti, jejíž jméno nesou, a svůj slib práce pro něj ve sněmovněl Že by však některá z českých stran Jed noty i jen taklickým pohybem anebo slo vem v poradě naznáčiti mohla, že nepokládá boj nejostřejším prostředkem parlamentním třiceti sedmi agrárními návrhy nyní nastou- pený, za zápas všem bez rozdílu společný a všech i posledních sil kterékoli z nich hodný a důstojný, nikdo v národě se nenadá a nadíti nemůže. Odprýsknutí některé z českých frakcí znamenalo by nejen její hanbu a jistou zkázu odmetením z českého obzoru politického na vždy, ale i nezměrnou dojista neobsáhlou škodu národní. Ohrožení zdaru slovanské obstrukce, prchnutí od ní, její zlehčování, agitace proti ní snad v sa- měm národě tiskem či slovem, znamenala by práci k nejhroznějšímu politickému úpadku českých stran národních. Neboť nevytrvají l tentokráte, nastává pád, z jehož hloubky není návratu ani vzpamatování.

14 article Říšská rada. (Schůze 184.)

Říšská rada. (Schůze 184.) Ve Vídni, 16, prosince. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.)

Vídeň

15 article Obstrukce Slovanské jednoty.

Obstrukce Slovanské jednoty. Osmihodinná řeč posl. Lisého. — Mini- sterská rada. — Strachy před nedélními demonstracemi ve Vídnl. — Neslýchané surové útoky galerie — Srážka českých agrárníků s křesťanskými sociály. — Vyklizená lože. — Druhý a třetí útok galerie. Úžasný pilný návrh slovin- ských klerikálů proti svo- bodě parlamentního jednání a proti obstrukci. Ohlášená velká politieká debata — 39hodinná permanence sehůze. (6 hod. večer.) V parlamentní budove jest plnc. Také poslanci, kteř dosud dleli mimo Vídeň, přijeli. V zasedací síni mluví od 12. ho- diny polední neustále a bez nejmenší přestávky posl. Lisý. O 4. hod. odpolední sešla se v parlamentn budově ministerská rada, po které se roznesla zpráva, že říšská rada bude zejtra od- ročena. Člen kabinetu, který byl dolázán, co je na tom pravdy, odvětul, že zpráva ta jest bezpod- statnou. Kabinet se vůbec situací v parla mentě při dnešní ministerské radě nezabýval Vláda chce ukázati parlamentu trpělivosta ovšem také pro sebe získati času. Přes to jest všeobeenou domněnka, že před nedělí stane se rozhodnutí nějaké v ten či onen způsob, poněvadž vyslovuje se obava, že dojde v neděli k ohromným demonstracím sociálních demokratů a křesťanských sociálů před parla- mentem. Zejména Poláci naléhají na rozhodnutí Jsou netrpělivými. Praví, že nemohou se dívat na sněmovnu poslaneckou, ve které se provád soustavná, třeba tichá obstrukce. Dodávají, ž

Lisý Min Lisá Polák Vídeň

16 article

V drobném prodejlr ranni člslo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4k Ve fliálkách na venkově- ranni čislo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5k noerátv plati se hotově napřed. Předplscení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se táž redsken, tiskárna a sxpedicu „Národnich Listů“ Rukopisy se nevraceji.

17 article

taďy nezůstanou přes Vánoce, Které jsou jejieh hlavním svátkem. (6 hod. 45 min.) Do sněmovny dostavil se chef civilní kabinetní kanceláře císařovy Schiessel. (7. h od.) Právě došlo k velice prudké sráž- ce mezi posluchačstvem na galerii a zasedaeí síni. Za řeči posl. Lisého volalo několik lidí z pravé strany galerie: „Zrádcové lidu!“, „Gau- neři!“, „Podvodnici!“, „Zabít vás měli,“ „Na šibenici s vámi!“, „Kradete peníze z našich ka- pes!“, „Padouši!“ atd. Předsedající právě president dr. Paťta dal pravou stranu galerie vykliditi. Když se tak dálo, počali křičeti na levé galerii: „To jest sprostota!“, „To jest skandál!“, „Hanba Lisé- mu!“, „Lisý ať jde domů!“. Potom byla také vyklizena levá strana galerie. (7 hod. 20 min.) Srážka druhé galerie, vy- hražené širokému obecenstvu, se zasedací síní byla prudkou a dlouhou. Za řeči posl. Lisého zavzněly pojednou z těchto míst výkříky: „Ven, ven!“ Poslanci čeští, stojící kolem Lisého, obrá- tili hlavy ke druhé galerii a volali pak na před- sednictvo: „To je neslýchaná věc, to je skandál, zase plete se galerie do našeho jednání.“ Posluchači nahoře, slyšíce odpor z dola, počali tropiti lomoz. Volali sborem „fuj!“, „fuj!“, „fuj l“. Předseda dr. Pattai a celé burenu sně- movní vyskočilo. Došlo ku prudké srážce mezi českými agrárníky a českými radi- kály na straně jedné a křesťanský- mi sociály na straně druhé upro- střed zasedací sině.

Vánoce Lisý doktor Paťt Lisá Pattai Gao

18 article

Agrárníci volali na křesťanské sociály: „Ty lidi na galerii tam jste si objednali. To je vaše obstrukce.o Křesťanští sociálové bránili se proti těmto výčitkám a mezi posl. Brunnerem a Kra- tochvílem došlo ku prudké hádce. Byli od- děleni. Zatím vyvstal dr. Pattai na předsedni- ckém křesle a volal na galerii: „Žádám za t- eho. Dám galerii ihned vykliditi.“ Když tak nařidil, povstal na galerií hluk. Bylo volánc: „Školáci!“, „falloti!“, „stydt se!“, „zavřete tu boudu!“, „kralovrahové!“, „vyssavači krva!“, „vydérači lidu!“, „jděte do Bělehradu!“, „5 hodin ten tam dole mluví samé nesmysly a blbiny!“, „pryč s tou luzou!“, „slo- vanští zrádcové lidu!“, Abzůg Lisýl“, „Idioti!“, „máme hlad, dejte nám chleba!“ „jděte do Srbska!“, „to jest zločin, co pácháte, ven s vámi !“ atd. atd. Tyto výkřiky vzbudily v celé sněmovně nej- větší nevoli. Minulo několik minut, nežli sluhové a úřadníci sněmovny společně s pořadatelem sně- movny drem. Finkem dostali se na druhou ga- Sotva se tam objevili, tleskáno jim ironicky Z rozkazu předsedy dra. Pattaie vyklizena napřed pravá strana galerie. Lidé z levé strany však přešli na pravou, z pravé na levou. Nebylo však činěno mezi nimi žádného rozdílu. Sekční chef dr. Bauer, ministeriální tajemník Kowy vládní rada Kupka vyzvali posluchače, by nepro- dleně odešli. Jeden z nich volal: „Sáhneto-li na mě, vy- tnu vám jednu, že se vám zajiskří v očích!“ Následovala prudká hádka mezi hosty a funk- cionáři. lerii.

Brunner Finek doktor Bauer Kupka Bělehrad Srbsko Abzůg Lisýl úřadník sněmovna Kowy vládní rada

19 title

FEUILLETON

20 article Literatura.

Literatura. Naše k nih y. * Božena Fridová: Kvěl na úhoru. Dív román. S 19 iliustracemi V. Černého. Skvostně vá- záno K 6.—. Nakladem Al. Hynka v Praze. Paní autorka zvolila vhodný titul pro svůj román. Tam, kde nikdo nebyl by jej lušil, na úhoru, v srde učencově, vypučel žhavý květ lásky k hrdince ro- mánu, jež sama úzkostlivě tají v panenských ň - drech sladkou tíseň lásky vzájemné. Láska je nejen »světa osou«, jak napsal Vrchlický, ale i gigantickou melamotfosou duše, zvláště duše ženy, ve které po- prvé vypučí. V románu pí. Boženy Frido v vylíčen je tento tajemný převrat divčí duše nejvýš poeticky a delikátně a při tom prostě a pravdivě. Neni tu filosofických problemů, ani zbylečných kudr linek, ale za to nejušlechtilejší tendence, která pro- svítá hřejivě z každé řádky. Skvostně illustrovaná a nádherně vypravená kniha bude vílaným dárkem pod vánoční stromek a nepochybujeme, že přijde hojně na odbyt, čehož za- sluhuje pinou měrou. K. W. * Hraběnka de Ségur: Nehody malé Žofie. Z francouzského volně přeložila komiesa No r Kinská. V Praze. Nakladatelské družstvo »Máje- (1909). 8°.

Fridová Dív V Černý Hynk Vrchlický Božena Frida K W Ségur Nehoda Žofie Kinská Praha

21 article

Zofie Rostopčiná, hraběnka de Ségur, náležela v letech šedesátých k nejplodnějším a nejčtenějším spisovatelkám pro mládež. Dcera knížete Fedora Vasiljeviče Rostopčina, gubernatora i obrance Moskvy proti Vranc uzům r. 1812, jehož rozkazu přičítá se požár Moskvy, ač on sám hleděl se z domněnký očistiti spiskem »Pravda o požáru Moskvy« (1823) pojala za chotě hr. Evžena de Sěgur, synovce znamení- tého generála a histurika francouzského, Filippa Pavla br. de Sěgur. Tak stala se rodačka petrohradská spi- sovatelkou francoužskou; znajíc, jak bylo zvykem v kruzích aristokracie ruské, frančinu od mládí. vnikla do všech jejích nuancí a vytvořila si slob živý, lehký, mládeži přístupný, při tom dosti barvilý a výrazný, aby dovedia poutati též velké. Prostota jejího vypravování není bez kouzla, tíma spíše, že jako v knižce právě do dětské literalury naší uve- dené, spisovatelka rozumi je vhodně prokládati dialogy, dodávajícími některým částem skoro dramatické ži- vesti. »Les malheurs de Sophie« (Nehod malé Žofie) z r. 1864 činí dojem věcí prožitých, jakést autobiogralie spisovajelčiny, již nelze nepoznat v malé Zofii, neposedně a zkoumavé, stále snažíe se něco kutiti, něčemu přijit na kloub, podniknou nějaké dobrodružství.

Zofie Rostopčiná Ségur Vasiljevič Rostopčin Filippos Pavel Žofie Moskva Les malheurs jít Sofie

22 article

Nehody, jež potkávají Žofii, jsou slejně zábavné jako poučné pro mládež, dle toho, jak stihly brzy misalku brzy neposluchu, brzy malou ješitnici, brzy všetečku zvídalku, výmisnici nových zábav, nezbedností a lsti odvážnou do každého dobrodružství, ale vždy do- brého, v pravdě dělského srdce. V 22 povídkách rozvinuji se »Nehody malě Žofie«, v nichž lze spa třovati jakýsi ženský prototyp Batula a Hýty z Hab bertonovy i u nás tak oblíbené »Heleniny drůbeže (z r. 1876). Mravokárná tendence se nevtírá, jer místy vystupuje znatelněji v pomntě některých dobro družství malé hrdinky, nikoli na neprespěch těm jichž četbě knížka je určena. Překlad, jímž mladistvá aristokratka česká po- prvé vystupuje na kolbiště literární, jest uhlazený plynný, dbalý čistoty jazyka i výrazu přesného. Má plastiku i půvab or ginálu. Na každé stránce viděli jest lásku, s jakou komtesa Nora Kinská na překladu svém pracovala. Knížka vydána jest vkusně a ozdobena rozto — cký.

Žofie Nehoda Hýta Helenin drůbež Nora Kinská

23 article

milou obálkou od Fr. Šnajberka. * Dr. Jos. Bělohlav: Několik slov autora k posudku o Podrobné mapě zemi koruny české. Dne 23. září t. r. vydal nakladatel F. Topič 1. seši mých Podrohných map, list 55: Praba— Brandýs nad Labem a dne 3. prosince uveřejnil o nich pan prof. dr. J. Prášek posudek. Uváží-li se, že — dle vlastních slov páně recensentových — »před- kládá se tu národu českému dílo trvalé vědecké ceny«, dílo, které »způsobilo« velmi příjemné překvapení zúčast- něné veřejnosti české«, dílo, které »dlužno uvítati s radostí upřímnou« a »dopo ručíti bez výhrady veřejnosti českée — měl si uvědomiti, že nespravedlivé výtky, at vědomě či nevědomky pronesené, mají tý zevní účin jako výtky oprávněné t. j. že dllo ničí. Pan referent vylýká mi i věci, jichž na mapě vůbec neníí A. Věcně rozebral toliko jazykovou stránku mé mapy. Já sám právě na tuto stránku položil jsem při své práci obzvláštní důraz a to pro ob- tižnost uspokojivého rozřešení problemu, jak to či ono jméno máme psáti. Ja také věnoval jsem valnou část svého úvodu v textu knihy. Abych zjistil správné názvy, užil jsem při jediné mapě těchto pomůceki 1. materiálu, dodaného mi mými pp. spolupracovníky. v dotyčné končině bydlícími, ledy materiálu, pokud jde o zjištění jmen, jak se na místě skutečně užívají, jistě spolehlivého; z knih a map těchto: 2. Se- dláček, Historický Slovník — kniha z pošlední doby a od autority ve svém oboru. Jsou-li v této veliké práci jaké chyby, bylo věcí odborníků-histo- riků, k nimž patří i p. referent, aby spracovali kri- tické dodatky kní a jsou-li tu vady, tyto napravili. 3.

Šnajberk doktor Jos Bělohlav profesor J Prášek Francie Brandýs nad Labe

24 article

Orth-Sládek, Topograficko-statistický slovník Čech. dílo velmi dobré. 4. Kotyška, Místopisný slovník 5. Lexikon obcl. Třeba vadný, obsahuje ofici ální znění názvu. — Z map: 6. Mapa okol pražského, vydaná Klubem českých turistů z redakce prof. dra. Vlacha, tedy práce jistě vážná. v terminolegii vědecká a tudíž autentická. — K nečně 7. Mapa Haní-Kolyškova a 8. Mapa Srpova. — Obě tylo poslední mapy nazval p. ref. »vynikajícími z jevy«. Autor pracoval tím podle těch děl, které sám p. ref. nazval »vynikajícím zjevem«. Pan ref. mi vy- týká:

Sládek Kotyška profesor doktor Vlach Kolyškův Srpův Čechy

25 article

B.1. Mštělice místo správ. Mstětice. — Tran- skripce tato přejata však z svynik ající b zjevu«, t. j. mapy Hanf-Kotyškovy. Vědontě neb nevědomky tvrdí p. ref. nepravdu, že zkomole- ofna byla »bezmyštenkovitě« převzata z map něme- ckých, neboť i vojen. specialka i gene- ralka píší: »M stěltitzeli a ne: Mštětiz nebo MIschtětz 1l 2. Hlnchov není částí obce, nýbrž lesa Avšak i voj. spacialka, i mapa Turistů, i oba vyni kající zjevy: mapa Kotyškova a Srgova transkribuj ono jméno jako osadu, Kotyška pak v Slovníku vý slovně plše: »Hluchov, část obce, katastr. a míst obec Boleslav St.« atd. 3. Čtenice místo správ. Ctěnice. Avšak a) na mapě výslovně je Clěnice, v tex t je rovněž Ctěnice, ale vedle toho v tomte textu je také druhé jméno »Črenice« a toto b) pře- vzato bylo z mapy Turistů!! Pan referení byl po vinen zapamalovati si z úvodu k lextu tato slovat »Ma-li to které jméno několik tvarů, uvedeo na mapě z pravidla onen lidem užívaný, vyjma případy výše zmlněnéj ostatní tvary — pokud je prameny ovádějí — naleznou se v připojen ém Průvo de iell 4. Dechtary, místo správ. Dehtáry. Ale Dechtary má i mapa turistů, i vynikající zjev map Kotyškova. Kotyška ve Slovníku má text pod heslem Dechtary a výslovně uvadí: Dehlary viz Dechlary.

Hanf Kotyškův Srgův Kotyška Boleslav Stanislav Dechlara Mstětice Tran Ma Dechtara

26 article

Sedláček píše Dehtáry i Dechtary. Ja sám volil jsem Ivar Dechtary, poněvadž Kotyška transkribuje také Dektary; ale přes to vše uvedl jsem v lextu tvar nad p. referenta ještě původnější, tedy správnějši. totiž Debtáři! 5. Hruškov vedle Hrušov. Na ma pě i v textu. tedy autentické, je Hrušov; v textu teprve na druhém místě Hruškov, a tento tvar proto, že j ej t a transkribuje oficiální Lexikon. 6. Zápy místo správ. Zapy. Ale: Zapy maj oba vynikající zjevy: mapa Haní-Kotyš- kova i Srpova, a Sedláček v Slovníku vý- slovně píše: Zapy, původně Zapi (uvedeno i v mém textu), z čehož pak zdrobněle: Zepce !! Že Němci na mapách v 16. až 18. století psali Zaap. Saap, bylo jejich věcí. Stejně tak nesměli bychom tedy psáti (co ostatně p. rel. později zbytečně zdůrazňuje, neboh to dnes každý vi), na př. Nehvizdky, ale Malé Ne- hvizdy, protože Nemci píší Klemn Nehwizd. 7. Lid neříká Podolánky, ale Podolánka A já mám na mapě Podolánka, v textu na prvém místě rovněž Podolánka; teprve na druhém je »Podolánky« a to proto, že tak píší nejen ma p turistů, ale i oba vynikající zje vy HanI-Kotyška a Srp. 8. Lid neříká prý Kbely, ale ve Kbele, tedy 1. pád Kbel, Ale: 1. lid řIká Kbely, neboť dotyčný expert, který tvar Kbely předepsal, právě v tomtéž místě bydli a tudíž již sutomaticky píše tak, jak zvykem; 2. tvar Kbely mají: mapa turistů mapa Han!-Kotyškova i mapa Srpov a 3. Kotvška v Slovníku na prvém, místě uvád

Sedláček Ivar Dechtara Kotyška Zap Srpův Němec Haňa Srp Kotyškův Srpov Hruškov Hrušov Zápy Kbel Zepce Lido Podolánky Podolánka

27 article

Kbely, z čehož pak zdrobnělé Kbíiky; 4. tvar Kbely najdeš také u Sedláčka. 9. »Nestvůra«!! Horušanky místo správ. Horou- šanky. Ale talo »nestvůra« (proč?, když máme obouda« — »budka«) je vzata z mapy tu ristů a v l'du žije, neboť v elaborátu dotyčného experta byla tak předepsána. Ostalně v textu stojí Horoušánky 10. Vytýká se tvar V. Jirny místo jen Jirny. Ale: 1, i mapa turistů i oba vynikajie zjevy Haní-Kotyška a Srp píší V. Jirny 2. Sed áček výslovně uvádí: Jirny Velké a Malé. — Na toto jméno navázal p ref. dlouhý výklad tom, že jazyk český deminutiva tvoří pouze roz- šiřením kmene. Že pouze? Když pouze, proč tedy neuvedl p. ref. v citovaných příkladech jiný zdrob- nělý tvar pro Jirny Malé? A proč vůbec měl tu od- vahu kázali mně o tomto předmětě, v kterém ja jsem byl právě až nadmíru úzkostlivým ? Proč m n citoval za příklad Dubeček, Horoušánky, když já tato deminutiva na mapě i v textu mám správná, proc mně citoval Hlavenec, Slivinko, Nehvizdky, Čako- vičky, Královičky, Popovičky, an až z Kolfnska Ose- ček — když tato jména v kritisované práci v ůbee nepřicházej1? Přece nechtěl mně, který jsem o transkripci jmen široce psal v úvodu, udělovati poučení ve věci, v níž jsem s ním za jedne, hned do zásoby předem 11. Vrcholem odborného posodku je výtka, ž píši Dřízy místo Dřísy. A zatím tato osada s na kritisované mapě a v textu — — vůbec nevyskytá, jelikož náleží až do listu 54: Mělník, který, sice hotov, není ještě a n reprodukován!! — Tak vypadá posudek od- borníka,

Sedláček Kotyška Srp Čaka Královička Dříza Kbel Jirny Dubeček Horoušánky Hlavenec Slivinko Nehvizdka Popovičky Dřísy Mělník Kolfnsko osa

28 article

Bibliografie. * Antonín Klášterský: Mederní poesie americké. II. Sborník světové pousie. Sv. 96. Nakla- dem J. Olty v Praze. 5 K. * Z Radostova: Z Kašpárkovy mošny. Po- hádky. Illustroval J. Friedrich. Nákl, J. R. Vilímka v Praze. K 1.80. * Emi! Watin: Prine Pukavec. S illustra- cemí V. Olivy. Z francouzského přeložili Fr. Flosa Ant. Sellner. J. R. Vilímek v Praze. K 1.40. * Karel Havlíček Borovský: Duch Ná- rodních Novin. Vydal Dr. Zdeněk Tobolka. Ottova Světová Knihovna č. 751—-754. Za 80 hal. * J. Jaroslav Langer: Výbor básní. Vydal a úvod napsal Karel Rieger. Ottova Světová knihovna č. 755 —756. Za 40 bal. * Ivan Cankar: Vybrané povídky Ze slovenského přeložila R. Noskova. V Praze. Na- kladem J. Otty. * B. Menšík: Soupis současné česk literatury dramatické. Bibliografické pří- ručky. Sv. II. K 2.—. Vydává K. Nosovský v Praze II, Trojická ul. 1909. * Ludvík Lošťák: A tak jsem žil.. K 2.—. Nákladem autorovým * Arnošt Štěpán. Lámání ubrousků. Knih- tiskárna Josefa Kolandy v Praze, Nákladem vlastním.

Antonín Friedrich Vilímek V Oliva Sellner Havlíček doktor Tobolka Ottův J Langer Rieger Cankar R Noskův J Ott Menšík K Nosovský Lošťák Arnošt Štěpán Kolanda Olt Praha Radostov Francie Flosa Anta duch Ná

29 article

* Václav Soukup: Loveova kuchyně Předpisy k upravení zvěřiny všeho druhu atd. 2 K 50 h. Hejda a Tuček v Praze. * lgnát Herrmann: Muž bez třináclky dvanáct jiných povídek nedělních. Nákladem Burslk a Kohouta v Praze. * Julius Vábal: České pilulky. Moravská knihovna ročník 1909 Čís. 10. * Nákladem Spolku českých knihkupců a nakla- datelů v Praze vyše! Seznam vybraných spisů uměleckých děl 1910 * Kalendář obchodnictva českoslovanského na obyčejný rok 1910. Ro nik dvacátý. Vydaný pěčí re- dakce »Českého Lloydu«. Redaktor Jos. V. Herain. Tiskem E. Beauforta. * Spencerovy zápisky. Napsal Frant. Krejět Zvlaštní obisk z »Noviny«. Tiskem Ed. Leschir gra v Praze. Nákladem autorovým * J. A Sikorskij: Vybané stati pedopsycho- logiské a pedopathologické. Přeložil M. Kozák, úvod napsal F. Čada. Nakladem »Dědictví Komenskéhou ve sbírce spisů »Dítě«. 1909. * Jos. J. Filipi: Nejvolnšjší zábavy kreslíl- ské. Nakladem »Dědictví Komenského« v Praze. Se 60 illustracemi v textu, 27 tabulkami černými ae barevnými. * Osmadvarátý ročník oblíbené humoristické revue Švanda Dudák je právě 12. číslem dokončen. Za ve- dení zn měho českého humorisly Ignáta Herrmanna a spolupracovnictví Harla Maška a Artura Scbeinera ukončen tím ročník časopisu, jenž překvapuje bohat- stvím rozkošných illustrací menších i celostranných.

Soukup Loveův Hejda Tuček Herrmann Julius Vábal Lloyd V Herain E Beaufort Spencerův František Ed Sikorskij M Kozák F Čada Dítě J Filipi Nejvolnšjší Komenský Švanda Dudák Harla Mašek Scbeiner Praha Jos

30 article

Obsahuje na 70 salírických básní a na tolikéž vtip- ných humoresek, humoristických a satirických či prosou, nepočitaje v to spoustu drobných nápadů anekdol, aforismů a p. * Skioptikon. Praktický návod ku promítání folo- grafických obrazů. Napsai František Mrskož, c. k. místodtž. účetní revident“ v Praze. Poučný tent spisek, vydaný Českým klubem foto grafů amatérů v Praze jako III. díl »Příručné knihovny pro foto- grafy amatéry«, právě vyšel a obsabuje na 79 stra- nách kapesního formátu rady a pokyny, jak lze nej lépe projekci fotografických obran ů zařiditi. * Nákladem p. V. Egerta, poštovního úřadníks v Kralupech n. Vl!, vyšly Čsské poštovní zazby pre rok 1910. Cena 60 bal. Pomůcka tato obsahuje kromě veškerých saseb, které si každý snadno může z ta- bulek vynajíti, ponaučení, kterak veškeré zásilky pře podáním poště musí boti upraveny, předpisy o po- plávkách, při ztrátě a poškození a tabulky přepo- * Kalendář Českoslovanské obchodnické bezedy na r. 1910 právě vyšel s tímto obsanem: JUDr. F ryt. Žižka z Trocnova: Základní pejmy narodníbe hospodařství. — Dr. Jar. Bulít: Několik slov o zá konu potravním. — Kar. Šimůnek : Námezdní spory — F. Holfmann: Příručí a uče ň. — Josef Prusík Celnictví. — J. Pátek.: Peněžnictví a náš obchodník — St. Fuksa: Význam ciních slov v obchodě užíva ných, atd. Cena K 1.50 čitaci.

František Mrskož Příručný V Egert JUDr Žižek Šimůnek F Holfmann Prusík Fuksa Praha Kralupy Trocnov Kara Pátek