2
masthead
NARONÍ LANTY.
Lanta
3
masthead
26. února 1904. Číslo 57
4
article
Při tit. Ústřední správa del. Ugron na
vrhl resoluci, by se ministr vojenství přičinil, aby
byl také Maďar mezi císařskými general-adjutanty.
ale propadla.
Při tit. Vojenské duchovenstvo dei
Ugron navrhl resoluci proti násilným opatřením
zavedeným ve vojště proti sektě nazarenův, avšak
i tato jeho resoluce propadla.
Při tit. Sborová a obecná vojenská
vydání navrhl del. Ugron, aby v uherském vojště
při stanovení plukovní řeči dbalo se zvlášť na státní
řeč a především na to, je-li většina pluku mocna
maďarčiny.
Odb. ref. Jekelfalussy odpovídá, že plukovní řeč
nestanoví se dle národnosti a narození, ale dle zna-
losti jazyka. (Odpor.) Vyučování děje se v plukovní
řeči a proto maďarsky tam, kda pluk mluví touto
řečí. Nelze přece evidovati vojáka v řeči, jíž ne-
rozumí. Ostatně se již doposud Ugronovu návrhu
vyhovovalo.
Delegát hrabě Apponyi připojuje se k Ugronovu
přání a prohlašuje, že revisí rozdělení okresních
doplňovacích velitelstev mohla by se docílit, aby
bylo v Uhrách více pluků s maďarskou plukovní řečí
Odborný chef Jekelfalussy praví, že plukovní
řečí je ta, jíž mluví aspoň 20% mužstva, avšak ne
vyučuje se vždy a výhradně v této řeči, nýbrž se-
stavují se skupiny, aby každý mohl býti poučován
v řeči, jíž rozumí. Vojenské správě nenapadá zkra
covati nějak práva státní řeči maďarské. Změní-li se
territoriální dislokací ono procento (20), změní se
také plukovní řeč. Opakuje, že plukovní řeč nen
souznačná s jazykem vyučovacím. Tím se má půso
biti pouze na důstojníky, aby naučili se řeči mužstva.
Usnesení o resoluci odročeno na zejtřek.
Všecky položky řádného rozpočtu byly přijaly
rovněž rozpočet mimořádný.
Maďar
Ugronův
Apponyi
Uhry
5
article
Relerent podal potom zprávu o 15 milliono
vém úvěru pro nová polní děla.
Del. hr. Apponyi uznává nutnost dělové reformy
a rozmnožení dělostřelectva a rozhodnutí o male
riálu na nová děla zůstavuje s důvěrou znamenitým
odborníkům vojenské správy. Avšak nebude hlaso-
vati pro úvěr, protože by tím povstal prejudie pro
schválení zvětšeného číselného stavu dělostřelectva.
jež bude vyžadovati dělová reforma a o němž může
rozhodovati pouze říšský sněm.
M.-p. hr. Tisza praví, že o takém prejudici ne-
může býti řeči, neboť výměna nynějšího děla zu
nové, hovící všem požadavkům moderní techniky
byla by nutna, třeba se upustilo od číselného roz
množení stavu dělostřelectva. Ostatně prý přezbrojen
dělostřelectva nebude snad ani ještě ukončeno, at
se bude řešit otázka organisační. Vojska jiných státův
ozbrojená novými děly, mají nad naším velkou pře-
vahu a proto by se bývala vláda dopustila velkého
opomenuti, kdyby nebývala podala delegaci návrh
aby se již teď zafalo s výrohou nových děl, jež bude
trvati několik let.
Úvěr 15 mill. K byl potom povolen.
Příšti schůze bude z ejtra.
Rakouská delegace bude míti příští plenární
schůzi v sobotu dne 27. t. m. o 11. hod. dopol
Na jednacím pořadu je: 1. Zpráva rozpočtového vý-
boru a) o resolučních návrzích del. dr. Dlužanského
a Kaisera a návrhu del. Kliemanna a spol.: b) o ná-
vrhu del. Delogana a spol. a pelici rakouského
spolku proti opilství; 2. zpráva rozpočtového výboru
o nunciích delegace uherské; 3. třetí číení dosavad-
ních usnešení; 4. první čtení Tollingerova návrhu na
předlohu o zodpovědnosti společného ministerstva
5. zpráva petičního výboru o přikázaných peticích
Del
doktor
Dlužanský
Kaiser
Tollingerův
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. února. (Zahrávání se
zůjmy lidovými.) Nestátnická, osobní msti-
vostí páchnoucí odpověď ministerského předsedy
českému zemskému výboru dotkla se nemile
i Poláků, kteří dobře vědí, že to, co se stalo
představitelům české samosprávy, mohlo by se
časem přihoditi i samosprávě haličské, kterou
zvláště žárlivě ostříhá vládnoucí strana polská.
„Gaz. Narod.“ cituje doslovně celý list dra.
Körbra a v úvaze o něm snaží se dovoditi, že za-
čarovaný kruh, v němž se ocitla říšská rada a
zemský sněm český, způsoben především vlá-
dou, která nemá dosti energie, aby válčící strany
přiměla aspoň k jakémus modu vivendi, v druhé
řadě však jsou prý vinny i válčící strany svou
neůstupností. Pokud se vlády týče, píše lvovský
list: „V Čechách jest nouze, způsobená živel-
ními pohromami; jest povinnost vlády všude,
kde toho vyžadují zájmy lidu, přispěti na pomoe
bez ohledu na to, pracuje-li sněm neb parlament.
Vláda musí býti především vládou a vládnouti
znamená pomáhati. Vláda nemá těž prá-
va mstiti se na hospodářských zá-
jmech obyvatelstva za domnělé hříchy
jeho zástupců a nemá bidy a nouze obyvatelstva
užívati za prostředek ku politickému nátlaku.
kterýžto prostředek byl by jak mravně, tak poli-
ticky stejně pokárání hodným, jako obstrukce. Di-
víme se také zástupcům lidu (německého), že
za takového stavu, aby vyhověli politickým váš-
ním, dobrovolně se zříkají hlasu. Jich zaslepe-
nost došla tak daleko, že „N. Fr. Pr.“ přímo se
raduje z obstrukce a nic ji neboli, že i Němei
na saských hranicích trpi hlad. Jest to skutečné
zahrávání se zájmy lidovým.“
Polák
Praha
Gaza
Čechy
Francie
7
article
O téže věci píše „Kur. Lwow.“: „Proti
tomuto vládnímu stanovisku musejí protestovati
všichni přátelé programu autonomistickéhoa
bude zároveň povinnost poslanců polských, aby
se na říšské radě připojili ku protestu, který ve
věci té zajisté podají poslanci čeští. Kdežto
zmatky v ústředním parlamentě měly by po-
vznésti důležitost zemských sborů zákonodár-
ných, vidíme za vlády Körbrovy soustavné sni-
žováni a zanedbávání práv zemských sněmů a
tedy snahu, aby sněmy, podobně jako říšská rada
klesaly a staly se nedělnými. Proto ono stálé od-
kládání sněmovních schůzí a jalové vytáčky, jako
nyní u sněmu českého, že by jeho sněmováni
beztoho bylo marné... Sněm nezabývá se
„státními nezbytnostmi“, jako jest povolování
branců, státního rozpočtu atd., a proto vláda má
starosti o pravidelné činnosti sněmovní ponechati
činitelům autonomným. Jestliže dr. Körber uva-
luje na zemské sněmy kuratelu, zasluhuje jeho
jednání rozhodného odmítnutí. Proti takovým
pokusům Körbrovým může se české heslo „Pryč
s Körbrem!“ státi vlastním netoliko Čechům,
nýbrž vůbec všem autonomistům. Neboť to, co
dnes potkalo sněm český, může zejtra polkati
sněm haličský neb jiný sněm zemský.
V Praze, 25. února. (Včerejší uhen-
ská ministerská rada) zabývala se dle
„Uh. C.-B.“ konečným textováním oněch před
loh, které budou uherské sněmovně podány
v prvé schůzi po delegacích. Předlohy ony týkaj
se zřízení uherských nadačních míst ve vojen-
ských ústavech, zmocnění vlády, aby mohla za-
počit vyjednávati s Německem o obchodni
smlouvu a podniků investičních. Mimo to jed
náno též o chystané změně jednacího řádu sně-
movního. Návrh, aby se zřídilo 800 nových vo-
jenských nadačních míst, byl ministrem Pitrei-
chem předložen již panovníku ku předběžnému
schválení.
Körber
Körbrův
Čecho
Pitrei
Körbr
Praha
Německo
8
article
Opposiční listy uherské vytýkají Tiszovi.
že svolal ministerskou radu do Vídně, tedy za
hranice Uher a vidí v tom dokonce porušeni
uherského státního práva. Výtce té může Tisza
čeliti odpovědí, že porada se konala sice ve
Vídni, ale v paláci uherského ministerstva, tedy
fakticky na půdě uherské.
Ze Lvova, 23. února. (Malorusové a
pravoslaví.) Tyto dni ohlásila celá ruská
obec Zaluče v okrese sňatyňském okresnímu
hejtmanovi, že přestupuje na pravoslaví. Pří-
činou jest nespokojenost osadníků s uniátským
duchovním Salem, který jim byl vnucen patro-
nem tamního chrámu. Osaaníci si přáli, aby fa-
rářem byl jmenován dosavadní administrátor
fary a když jim nevyhověno a poslán jim P
Salo, nechtěli ho vpustiti do obce, začež byli
mnozí z nich potrestáni. Tím popuzeni všichni
i proti ordinariátu a ohlásíli nyní své přestoupení
na pravoslaví. Obec Zaluče leží na hranicích
bukovinských a má jen dva kilometry cesty do
pravoslavného chrámu. — Také mezi uherskými
Rusy jeví se v poslední době snaha spojiti se
opět s pravoslavím. Koncem minulého roku pře-
šly na pravoslaví tři ruské obce v stolici marma-
rošské, aby se vyhnuly pomaďaření své církve
a zachovaly si bohoslužbu slovanskou. Poněvadž
v Uhrách ruské pravoslavné církve není, při-
pojily se k církvi srbské, která k nim ochotně
vyslala duchovní.
Malorus
Rus
Vídeň
Uhry
Lvov
Salo
9
article
Z Rěky, 24. února. (Shoda srbsko-
chorvatská.) Srbský pěvecký spolek v Rěce
pořádal na konec masopustu zábavu, již se vedle
Srbů účastnil i značný počet Chorvatů. Před-
seda spolku Vidovič uvítal chorvatské hosty
bratry jedné krve, a poděkoval jim za návštěvu.
Pěvecký sbor zapěl chorvatskou hymnu „Liepa
naša domovina“, kterou přítomní vyslechli sto-
jíce, podobně, jako srbskou píseň „Vesela je
Srbadija“. Dr. Bakarčič, odpovídaje jmenem
Chorvatů, vzpomněl bratrského národa ruského
a pronesl zdravici za vítězství ruských zbraní
jako vítězství všeho Slovanstva. Přípitek, přijatý
se všeobecným nadšením, zakončen byl ruskou
hymnou.
Srba
Chorvat
doktor
Bakarčič
Vidovič
10
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 25. února.
Z Francie.
»Radikálně-socialistická levice« poslanecké
sněmovny francouzské usnesla se, aniž se za-
bývala na rozdíl od demokratické unie poměrem
k Rusku, na resoluci, kterouž se jinak, jako
zmíněná prvně unie vyslovuje pro pokračován
dosavadní politiky protiklerikální a pro jednotu
republikánův.
Předchůdce Combesův, Waldeck - Roussenu.
jehož zdraví se poněkud zlepšilo, odjede příst
týden na jih. Combes si nepochybně po dobu
jeho nepřítomnosti — oddechne.
Smlonva dánsko-holandská o smirčích sondech.
Myšlenka vyřizování sporů mezinárodních
smírčími soudy činí utěšené pokroky. Nyní uza-
vřena smlouva taková také mezi Dánskem
a Holandskem, dle níž mají se řešit
všechny spory, jež by mezi oběma státy vznikly.
Ustanovením jedním ponechává se každému
státu dalšímu volný přístup. Jest to čívrtá již
smlouva toho druhu. Počátek učiněn byl smlou-
vou italsko argentinskou, potom smlouvou italsko-
francouzskou a anglicko francouzskou a nyní
smlouvou dánsko-holandskou.
Praha
Francie
Rusko
Waldeck
Dánsko
Holandsko
poslanecký sněmovna
demokratický unie
11
article
Velkovévoda sasko-výmarský.
Velkověvoda sasko výmarský odepřel vyžá-
dané věnování staveniště ve Výmaru pro zřízení
»německého divadla národního«. Důvodů neudal.
Symbolistický význam divadla nepochybně ho
nevábil.
Vyprovodění ze dveří.
V Rudě v Horním Slezsku nabyl polský
živel v dosavadním popruštělém spolku vyslou-
žiléckém do té míry převahy, že poděkovalo
se dosavadní předsednictvo německé i s čestným
předsedou hr. Ballestremem, předsedou říšského
sněmu německého. Hlouček německých členův,
již ve spolku od 30 let rozhodovali, následoval
německého předsedu.
Stíhání souhoje v Německu.
Vojenský soud v Lipsku odsoudil setníka
177. pěšího pluku Schrödtra, jenž byl zastřelií
v souboji poručíka Schuberta, k mini mál-
nímu trestu, totiž ku pevnostní vazbě na2
léta, a švakra Sehrödtrova, jakožto sekundanta,
k pevnostní vazbě na 1 den.
Ballestrem
Schubert
Sehrödtrův
Výmar
Slezsko
Německo
Lipsko
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— O minulém sezeni výkonného výboru ná
rodní strany svobodomyslné objevily se v někte-
rých časopisech mylné zprávy. Mají patrně roz-
množiti zmatek, zavládnuvší v nazírání na aktu-
ální záležitosti politické. Tak zejmena není
správný obsah dopisu „Boskovických Novin“,
jejž i jiné časopisy otiskují. Nesrovnává se
s pravdou, že říšští poslanei byli v zásadě pro
to, by se vstoupilo ve vyjednávání s vládou dra.
Körbra, naopak jest pravda, že ve výkonném
výboru dne 11. t. m. po referátu dra.
Žáčka při hlasování ani jeden hlas se ne-
ozval, aby s drem. Körbrem bylo zahájeno vyjed-
návání. Usnesení, veřejnosti oznámené, stalo se
všemi hlasy, až na jednoho účastníka, který se
hlasování zdržel. Při tom sluší krátce připome-
nouti si postavení strany naší ke vládě dra.
Žáček
Körbr
boskovický novina
13
article
Körbra: Sbor zemských důvěrníků
usnesl se dne 26. dubna 1903, aby poslane
vládě dra. Körbrakladli všemožný
odpor a všestranné překážky. Ježto
jednání, s drem. Körbrem od února m. r. ve-
dené, nemělo žádného positivního výsledku, vy-
slovil se výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné počátkem června m. r. v tom smyslu, že
jednání s vládou dra. Körbra má
býti přerušeno. Usnesení to se stalo ná-
sledkem nabyté zkušenosti, že dr. Körbe
své přípovědi neplní, zejmena že
nedostál svému závazku, jejž uči-
nil před prcpuštěním vyrovnáva-
cich předlohk prvnímu čtení. Známo
jest, že brzy na to odstoupil ministr dr. Rezek.
Usneseni červnové bylo před zahájením podzim-
ního zasedání říšské rady v dorozumění se
zástupei strany staročeské a agrár-
ni obnoveno a zdůrazněno v tom směru, že
nutno všemi prostředky domáhati se odstraněni
systému dra. Körbra, pro národ náš svrchovaně
záhubného. Od té doby nestalo se od vlády Kor-
brovy nic, čím by se byl požadavkům našim prí
blížil, naopak, známa jest dobře řada skut
ků, našemu národu nepřátelský ch.
doktor
Körbe
Rezek
národní strana svoboda
14
article
Vedení strany ani nepřímo nebyl učiněn žádný
konkretní návrh k uspokojení národa českého.
zejmena žádný určitý návrh k zavedení české
vniterní řeči a ke zřízení české university na
Moravě. Že tak věci se mají, známo jest i zá-
stupcům strany staročeské ve společném
komitétu sdružených stran, který se
dne 20. t. m. jednohlasně usnesl, by na posa-
vadním stanovisku proti vlád
dra. Körbra bylo setrváno. Že tak
věci se mají, jak bylo vylíčeno, zejmena může
potvrditi vynikající člen strany staročeské, který
za doby svého delšího pobytu ve Vídni jest do
poměrů dokonale zasvěcen. Co se osobní stránky
zprávy týče, jest pravda, že dr. Škarda jest chu-
rav a že přes svou dovolenou, vzhledem ke své
zodpovědnosti vůči straně a celé veřejnosti po
kládal za svou povínnost, by do schůze výkon-
ného výboru, jíž příčítána byla velká důležitost
se dostavil a hájil mínění, jež jednomyslným
usnesením bylo schváleno. Objevují-li se nyn
v moravských časopisech dopisy a výtky výkon-
nému výboru, že vyjednávání s drem. Körbrem
zmařil, sluší přihlížeti k nim jako ku projevům
jednotlivce, který při sledování svých osobních
záměrů rád by význam jednomyslného usnesen
výkonného výboru seslabil.
Körbr
Vídeň
český univerzita na Morava
15
article
— Nepovedlo se. Němci liberální i nacio
nální observance shánějí nyní odevšad resoluce
aby poplatníci v nich co nejrozhodněji vyslo
víli se proti zvýšení přirážek zemských a pro-
testovali vůbec proti finanční politice nynějšího
zemského výboru, který prý penězi obou ná
rodností provozuje politiku čistě českou a vý
hradně české podniky podporuje. Taková schůze
sešla se též v Krumlově. Ale v tomto měste
poněkud jinak to dopadlo, než Němci očekávali
Tamější poplatníci usnesli se neprote s to-
vati proti zvýšení zemských při-
rážek, pokud trvá nebezpečí, že
zvýšeny neb nově zavedeny budo
daně nepřímé, které dolehlaj
těžce na člověka maléhlo, aniž by
se dotýkaly citelně boháče. Poplut
níci krumlovátí za to ale vyzvali zemský výbor,
aby nalehal na sládu, by přikázáním jistého
obnosu z pokladny státní nebo postoupením ce-
lého neb částečného výnosu pozemkové daně
přispěla strádající zemi české, která průbě
hem doby mnoho millionů odvedla do pokiadoy
státní. — S tím ovšem nejsou komandujíe
dnes nacionálové spokojení. Co prý z toho bu
dou míti Némci, zaplatí li stát zemský deficit ?
Němec
Krumlov
16
article
Vždyť prý Němci přispivají do pokladny státn
lvím podílem. Pan Prade a jeho věrní chtěji
tedy patrně, abychom zemský schodek hradil
výhradně my Čechové. To by ovšem nebyl
nápad hloupý
— Zdali bůh vyslyší ruské modlilby
v Praze za zdar ruských zbraní, o tom horlivě
uvažují německé listy. Podle článečku, obihají-
cího ve venkovském tisku německém, jest prý
všechno vzývání hospodina pro případ váleč ý
něčím velice směšným, v podslatě však jsou prý
takové prosby ke všeslitovníku jenom rouháním,
»zvláště, když jako v Praze, spo-
jeny jsou s krvavými rvačkamia
výtržnostmi Čechů proti něme-
ekým studentům«. (»Mähr. Tagblatt.«)
Takové věci píší se v německých listech velice
vážně. Leč takové spojování pražských »výlrž-
nosti« proti buršákům s božím řízením válečných
událostí na dálném východě špatně se vyplácí,
neboť hned po nedělních událostech pražských
došlo k prvnímu velikému vítězství ruskému,
tak jako kdyby se v Praze byl udál čin spíše
— bohulibý
Němec
Prade
Čecho
Praha
17
article
— Z klubů občanských. Klub voli čů
novoměstských koná dnes o 8. hod.
več. klubovní členskou schůzi v dolejším sále
restaurantu Choděrova na Ferdinandově třídě
na jejíž program položen jest rozhovor »O nu
nosti účtování proživnostnictvo«
kterýž zahájí majitel obchodního učiliště a obecni
starší pan Tomáš J. Maděra.
— Pan Josef Karlik, majitel parních
mlýnů v Blovicích, býv. poslanec na radě řišské
a na zemském sněmu král. českého, slaví zejtra
v sobotu dne 27. t. m. své šedesálé narozeniny.
Muž svobodomyslný, důvěrný přítel dra. K
Sladkovského i dra. Julia Grégra, dlouhou řadu
let zdárně působí na Blovicku, požívaje důvěry
všech vážných lidi, kteři dovedou ocenili hor
livou činnost praktického, ve všem důkladného
a solidního pracovníka. Pan Karlík prospěl ne
málo svému okresu, vykonal nejednu zdalnou
práci v obchodní komoře plzeňské, ve Spolku
česko-moravských mlynářů, v klubech poslane-
ckých i ve výkonném výboru národní strany
svobodomyslné. Kdo jej zná, přeje mu, aby ve
zdraví ještě dlouhá léta zdárně na prospěch ho-
spodářských zájmů svého národa působil.
Choděrův
J Maděra
Josef Karlik
Sladkovský
Grégr
Karlík
Ferdinandov třída
Blovice
Blovicko
spolek českýmoravský mlynář
národní strana
18
article
— Úmrtí dra. J. Kühna. Po zprávě o úmrtí dra.
Jana Kühna svolal stárosta p. dr. Srb na včerejší po-
ledne mimořádnou schůzi městské rady, ve které čle-
nům rady, téměř v plném počtu se dostavivším, sdělil,
že svolal schůzi na mimořádnou hodinu za příčinou
truchlivé a všechny stejně dojímající zvěsti, že milý
kollega dr. Jan Kühn o 6. hod. ranní vypustil svou
šlechetnou duši; vzpomenul toho, že ještě v předešlé
schůzi své projevila rada městská svou účast nejvře-
lejší v útrapách, jimiž ubohý kolega stižen byl a vy-
slala k němu posla útěchy a naděje. Bohužel, tato
naděje se nesplnila a vzácného druha našeho není
více. Čím byl nám dr. Kühn, to nejvíce budeme po-
cifovati, až ve svém kruhu již neuvidíme jeho milé
a upřímné tváře a nebudeme svědky jeho neúmorně
píle a horlivosti ve správě obecní. Byltě zajisté dr.
J Kühn
Kühn
Srb
doktor
19
article
Kuhn jedním z nejpilnějších a nejhorlivějších členů
obecního zastupitelstva a věnoval s příkladnou láskou
svou práci rozkvětu rodného města svého královsk
Prahy, což bylo jeho chloubou. Nejen jako městský
radní a obecní starší věnoval se otázkám obecním
s pílí a horlivostí takovou, že málo kdo, jako on, byl
tak zasvěcen do podniků finančních a hospodářských
avšak také v oboru školním vynikal a byl tu dlouho-
letým členem odboru školního a obou školních rad.
Zvláštní však láskou přilnul k těm nejmenším a jako
inspektor nad opatrovnami a jeslemi zajistil si památku
nehynouci, ve které připojuje se ke stopám blahodárn
činnosti faráře Nyklesa. Jako náměstek starostův vy-
konával svou funkci s největším taktem, obezřelost
a horlivostí; před nedávnem pak byl důvěrou sboru
obecních starších povolán k nové důležité funkci ře-
ditele ústavu chudinského. Nebylo mu však přáno,
aby děle působil na prospěch strádajcí chudiny.
Zákeřná nemoc hlodala na kořenu jeho zdraví, zklátila
jej předčasně v hrob a dnes všichni stejně dojati truch-
líme nad rakví muže o obec velezasloužilého. Presi-
dium po dojití truchlivé zvěsti o úmrtí jeho dalo vy-
věsiti smuteční prapory na budovách obecních, ze-
jmena tam, kde zesnulý působil a navrhlo radě měst-
ské, aby rodině zesnulého jménem rady a sboru pro
jevena byla nejupřínnější soustrast; dále vzhleden
k tomu, že zemřel muž, o obcc pražskou zasloužilý
Kuhn
Praha
20
article
že zemřel v jedné z nejčestnějších a nejdůležitějšícl
funkcí a že býval náměstkem starostovým, navrhlo
presidium, odvolávajíc se na předběžný souhlas jedno-
dlivých členů, aby pohřeb vypraven byl nákladen
obecním, dále aby na rakev zesnulého položen by.
věnec jménem obce pražské. Předložen dále návrh
aby presidium bylo zmocněno k případným opatřením
dle vlastního uznání a aby vypravení pohřbu obsta-
ráno bylo zádušním úřadem. — Potom ujal se slova
m. r. p. dr. Podlipný: Není obvyklým, aby v takovém
případě ještě někdo jiný mimo starostu promluvil. Ale
zde považuji za svou povinnost i právo, bych
ujal se slova jako jeden z nejstarších členů sboru
jako jeden z těch, kteří měli čest působit s mužem.
doktor
Podlipná
21
article
jenž právě s námi se rozloučil, na místech nejpřed
nějších. Považuji to proto za svoji povinnost, poně-
vadž jsem jako příslušník strany svobodomyslné ze-
snulého poznal jako muže, jenž pevně stál a důsledně
se hlásil k zásadám své strany, tot úkaz, který pohříchu
nyní, ve věku pokročilém, na politickém poli stává se
vzácností. V tomto směru ctil jsem v dru. Kühnov
muže vážných zásad, který vždy dovedl prospěch obc
srovnati se svým politickým přesvědčením a jenž —
ač stál při svých zásadách s neochvějnou přísnoslí,
zachoval ke svým odpůrcům vždy takt a konciliant-
nost. Dále ještě na jednu stránku musím poukázati,
neobvyklou u mužů, ve veřejném životě činných —
totiž skromnost a poddajnost ve věcech obecného
dobra. Kamkoli volala jej povinnost, když se jednalo
o prospěch obce, tam, ač skremný, se přihlásil a místo
své vyplnil s přesvědčením, jak jen dovede muž pev-
ných zásad a ušlechlilého charakteru. Prospěchu obec-
nímu věnoval se vždy celou duší. Jako bývalý sta-
rosta, po jehož boku zesnulý jako náměstek působil.
22
article
dovolil jsem si pronésti tuto vzpomínku. — Oba pro-
slovy vyslechli členové rady městské stojíce. Veškere
návrhy presidia byly pak schváleny a mimořádná
sehůze skončena. — Pohřeb dra. Kühna konati s
bude v sobotu po zádušních bohoslužbách, ktere
začnou o 10. hod. dop., z hlavního chrámu u Matky
boží před Týnem do rodinné hrobky na hrbitově
olšanském. — Při smutečních obřadech bude hlavní
vchod do chrámu ze Staroměstského náměstí vyhražen
hodnostům a smulečním hostům, kdežto ostatnímu
obecenstvu bude přístup dovolen oběma postranními
vehody, z ulice Celetné a z uličky Týnské. Pohřbu
zúčastní se léž ozbrojené sbory měšťanské, jichž ze-
snulý byl čestným setníkem. Průvod pohřební bude
se ubirati ze Staroměstského náměstí ulicemi Želez-
nou, Havířskou, Příkopem a Václavským náměstím.
Kühn
Olšanský
staroměstský náměstí
Celetná
Příkop
Václavský náměstí
23
article
— Městské zastupítelstvo na Smíchově konalo
včera odpoledne schůzi za předsednictví starostyp
Al. Elhenického. Po zahájení schůze vzpomenul pan
starosta nejprve té okolnosti, že zasedací síň jest nově
upravena, novými sedadly a stoly opatřena, a v níž
presidium umistěno v průčelí síně. Tímto zařízením
a opatřením vyhověno dávně tužbě členů zastupitel-
slva a starosta vítá členy v této upravené síni co nej-
srdečněji. (Souhlas.) Dále věnoval pan starosta vřelou
posmrtnou vzpomínku zesnulému členu zastupitelstva
p Ferd. Drůbkovi, ředileli obecné školy na Smíchově
jenž veškeré svěřeně jemu práce s láskou a ochotou
prováděl. Projev ten členové zastupitelstva vyslechl
stojíce. Na místo, úmrtím p. Drůbka v zastupitelstvu
uprázdněné, povolán náhradník, učitel p. Václav Du-
fek, jehož starosta žádal, aby veškeré povinnosti obc
jemu svěřené, pilně a svědomitě vykonával. — Dále
sdělil starosta, že pozemky od hotanické zahrady, pr
zřízení sadů obcí zakoupené, byly již zaplaceny a bu-
dou v přištích dnech obci smíchovské odevzdány. —
Na podzím min, roku otevřená kuchyně v čís. 243
pro nezaměstnané bude v příštím týdnu užavřena. —
Drůbek
Václav
Smíchov
24
article
Došlo pozvání členů zastupitelstva, aby se zůčastnili
pouti ke hrobu dra. Riegra dne 3. března na hřbiloy
vyšehradský. — Z jednacího pořadu vyřízeny tylo
záležitosti: Schválen návrh smlouvy s ředitelstvím
dráhy buštěhradské o trpění fragmenlu nové spojo-
vací silnice Smíchov—Zlichov na pozemcích dráhy.
Smlouva obsahuje podmínky velmi kruté a zavazuje
obec k řadě povinností. Pan Zbuzek vyslovil podivení
nad tím, že obci takové příkré podmínky byly dikto-
vány. Referent p. dr. Koldínský uvedl, že jsou to
obvyklé podmínky každé dráhy. — Vybověno žádosti
továrníka K. Klugea za schválení slavebního rozdělen
požemků v nároží ulice Přemyslovy a Žižkovy n
6 stavebních míst s podmínkou, že budovy smi být
jen třípatrové. Při té příležitosti k návrhu p. prof.
Vlacha usneseno urgovati zvýšení komínů na továrně
Klugeově, aby dýmem nebyli obyvatele okolních domů
obtěžováni. — Schválen účet správní rady vodárny
Prahy a předměstí za rok 1903. Příjem obnášel 250.00
korun, vydání 89.364 K. — Povolen příspěvek 4202k
obci košířské za domy smíchovské, přiškolené do
obce košířské. — Dále vyřízeny domovské záležitosti.
Riegr
Zbuzek
doktor
Koldínský
K Kluge
profesor
Vlach
Smíchov
Přemyslov
Žižkov
Praha
25
article
Loni v létě obec pražská žádala obec smíchovskou.
aby pražský měšťan p. Jan Sládek byl přijat do svazku
obce smíchovské, kde přes 10 let bydlí. Žádosti této
bylo vyhověno, nyní však žádala obec pražsků, aby
usnesení to bylo zrušeno, poněvadž by p. Sládek přišei
o měšťanství. Této nové žádosti bylo vyhověno. —
Právo domovské dle zákona z r. 1896 uděleno 70 ža-
datelům, 27 žádostí téhož druhu bylo zamítnulo. —
Stavební rada p. Duchoň odůvodnil návrh na koup
pozemků mezi ulicemi Preslovou a Královskou o
Sládek
Duchoň
Preslův
26
article
Občanské záložny a filiálky Vídeňské bankovní jed-
noty na zřízení tržnice. Od záložny má být pozemel
koupen za 192.422 K, od Vídeňské bankovní jednoty
za 206.722 K. Tržnice bude vělší než je vinohradská
a její zřízení je nutné proto, že dosavadní pouliční
trh je naprosto nedostatečný. Návrh na koupi pozemko
byl jednomyslně schválen a radě městské udělena pln
moc k uzavření smluv. Pp. Eberle a Dušek přimlouvali
se za to, aby nebylo opomenuto zřzení obecního do-
mu. — Při volných návrzích p. dr. Smetana vzpo-
menul zdravotní prohlídky domů, v nichž jsou umí-
stěny státní úřady na Smíchově. Komise shledala ze-
jmena v okresním soudě a v berním úřadě četné zá-
vady zdravotní, kterými trpi nejen úřadníci, ale i obe
censtvo. Zpráva o tom byla uveřejněna v denníchli-
stech, ale časopisy ty dostaly opravu na zprávu
nálezu zdravolní komise. Řečník žádá, aby zdravolní
komise byla vzata v ochranu před nesprávnými údaj
c. k. opravy. (Souhlas.) Starosta p. Elhenický uvedl
že městská rada uznala za potřebné, prozkoumati
místnosti státních úřadů na Smichově, na jichž zdra-
votní závady obecenstvo si stěžovalo. Po provedené
komisí najednou bylo obci sděleno, že nemá práva
do úřadoven státních vstupovati a jejich zdravotní po-
měry zkoumati. Toto rozhodnutí jest ovšem velmi
podivné. Dozor zdravotnický uvaluje se na obec —
ale jen tehdy, když se to týká soukromníka. Jakmil
zdravotní orgánové přijdou před dům státního úřadu.
musí zůstat přede dveřmi, poněvadž prozkoumáni
vnitřku takového domu není obci dovoleno. Tam
tedy může být plno nepořádku a zdravotních závad
Eberl
Dušek
doktor
Smetan
Elhenická
Smíchov
27
article
Kdo pak se má starat o nápravu? Slátní úřadník nesmí
mluvit a obci se právo to odpírá. Vyslovuji dále po-
divení nad tím, že okresní soudce, ač byl zdravolní
komisi přítomen, při jednání neměl žádných námitek
ba ještě komisi na různé nepřístojnosti upozorňoval
a najednou polom poslal opravu, že to není takové
jaké poměry zdravotní komise zjistila. Je to podivný
úkaz! (Souhlas.) Komisi byli přítomni dva lékuři a
znalec stavitelský, jichž dobrozdání státní úřady za-
častě se dovolávají a najednou jim nevěří! Pan Krejčí
pravil, že obyvatelstvo Smíchova bylo povděčno tomu.
že městská rada podrobila prohlídce zdejší státní
úřady, velmi nevhodně umístěné, poněvadž nedostatky
těmi zejmena obecenstvo je stíženo. Doporučoval.
aby městská rada uveřejnila úplný protokol o výsledku
komisionálního řízení. Pan dr. Koldínský míní, že
obec má plné právo, aby odstranila každou zdravotn
závadu, ať je kdekoliv. U smíchovského okresního
soudu jsou závady velmi četné, zejmena věznice je
úžasná. Kdybychom měli exekutivy, netázali by-
chom se vrchního soudu, zdali je obec oprávněna po-
dobnou zdravotní prohlídku učiniti čili nic. Starosta
končí prohlášením, že obec učinila vše, co za dobr
uznala, ať je to někomu vhod či nikoli. — K dotazu
p. prof. Kačerovského odpověděl starosla, že byla již
podána žádost, aby Smíchov zařaděn byl do téže kate-
gorie státních úřadníků jako Praha. — Pan dr. Smetana
přimlouval se za to, aby v ulicích smíchovských byly
vysazovány lípy místo agátů. Pan Šimek vyslovi
přání, aby vydlážděny byly některé ulice, zejmen
Krejčí
doktor
Koldínský
Smetan
Šimek
Smíchov
Praha
28
article
Karlova, Resslova, Poděbradova a na Skalce. Pan
prof. Vlach přimlouval se za opravu chodníků nejen
v postranních, ale i v hlavních ulicích. Pan Dufek
tázal se, co se stalo s upravením příbytečného učitel-
sivu. Starosta odpověděl, že těžko lze úpravu provésti
když není peněz! Bída je všeobecná a odkud má rad
městská vzít éhradu? Pan Krejčí praví, že bídaj
tak značná, že i samostatní obehodníci a řemeslníc
opouštějí zaměstnání a hlásí se u obce o nějaké mí-
sto. Tím rozprava ukončena.
Karlův
Resslův
Poděbradův
profesor
Vlach
Dufek
Krejčí
29
article
— Občanský klub na. král. Hradčanech uspořáda
dne 23. února členskou schůzi, na které přednáše
městský radní p. Alois Vaníček: „O přiznání dane
a o volbě do berní komise“. Schůze byla četně na-
vštivena,
— Národ Moravě a sobě. Od úterka vyvěšeny
jsou na nárožích v Praze a městech sousedních plakáty
s provoláním ku pražské sbírce na Národní divadlo
v Brně, ve kterém poukazuje se na dosavadní obě-
tavost českého lidu při všech národních sbírkácha
dovozuje se, že zbudování druhého důstojného Ná-
rodního divadla v Brně jest životní nutností veškerého
národa českého, protože na Moravě a v Brně závisí
na zřízení důstojného Národního divadla nejen další
vývoj veškera našeho českého umění dramatického,
nýbrž i zabezpečení kořenů naší národ-
nosti. Provolání podepsáno jest Družstvem českého
Národního divadla v Brně, radou kr. hl. města Prahy
jakožto protektorkou sbírky, radami sousedních měst
a celou řadou národních jednot obranných a nej-
přednějších korporací divadelních, literárních, umění
výtvarného, publicislických a socialně-kulturných
Přijimání kulturních techniků do veřejných
služeb státních a zemských. Posluchači všech tří
ročníků kulturně-technického oddělení na české vy-
soké škole technické v Praze vydali pamětní spis.
Vaníček
Hradčany
Morava
Praha
Brno
národní divadlo v Brno
rodní divadlo
český národní divadlo v Brno
soký škola technický v Praga
rada
30
article
ve kterém si stěžují, že při zřízení tohoto oddělení
nebylo o budoucnost jeho absolventů nikterak po-
staráno. Jediný úřad veřejný, který jest jim pří-
stupný, jest technická kancelář zemědělské rady pro
království české, které byla však část agendy, totiž
regulace řek, ještě odňata. Cesta do úřadů státních
jest absolventům zemědělské techniky dosud uza-
vřena ministerským nařízením z roku 1879, kterým
vymíněn přístup do státních služeb pouze absol-
ventům stavebního inženýrství nebo architektury,
následkem čehož i k úřadům pro projektované vodní
stavby přijímáni jsou jen stavební inženýři. Totéž
platí i o stavebním úřadu při zemském výboru, kam
též absolventi kulturnětechničtí dosud přijímáni ne-
byli, aniž na dále přijímáni býti mají, ačkoli značná
část agendy technické kanceláře rady zemědělské
»regulace řek« (po smyslu zákona zemského ze dne
13. února 1903) přidělena byla nyní přímo staveb-
nímu úřadu zemského výboru a úřad ten rozčleněn
jest v oddělení vodní a v oddělení staveb pozemních
a silničních. Nutná oprava zmíněného nařízení bude
jen důsledností, uváží-li se, že v jiných zemích, na
příklad na Moravě, v Haliči, Bukovině, Tyrolsku
Morava
Halič
Bukovina
Tyrolsko
kancelář zemědělský rada pro království
31
article
Štyrsku, Přímoří, Dalmacii a Kraňsku, existují bo
zemské meliorační úřady neb oddělení státních sla
vebních úřadů, kam kulturní technikové přijímáni
býti mohou. Jelikož odbývati při největší akci úprav
vodních, jež v nové době v království českém pod-
niknuta býli má, harmonickou součinnost kulturních
techniků s techniky jinými nařízením, jež vydáno
za poměrů zcela jiných, jest nemyslitelno, žádá me-
morandum: 1. Absolventi oddělení zemědělsko-tech-
nického při c. k. české vysoké škole technické
v Praze buďtež přijímáni do státních i zemských
služeb ke stavbám vodním i silničním a do bydro-
grafické kanceláře. 2 Technická kancelář zemědělské
rady pro království české budiž náležitou měrou roz-
šířena, po připadě přidělena přímo k zemskému vý-
boru království českého jako zemský meliorační
úřad. 3. Dosavadní tříleté oddělení zemědělsko-
technické budiž přeměněno ve čtyřletý odbor kul-
turně-inženýrský. 4. Autorisační zkouška kulturníeh
techníků vztahujž se pouze k odborným předmětům
kulturně technickým.
— Týdenní schůze Spolku českýchi lékařů konal
se bude v pondělí dne 29. 1. m. o 6. hod. več. na
české klinice chirurgické, kdež demonstro-
vati bude p. doc. dr. Rud. Jedlička případy klinické.
docent
doktor
Ruda
Jedlička
Štyrsko
Dalmacie
Kraňsko
zemědělskýtechnický
český vysoký škola technický v Praga
kancelář zemědělský rada pro království český
spolek českýchi lékař
32
article
— Přednášky. Lidové přednášky uni-
versitní v Praze. Dnes v pátek přednáší v po-
sluchárně ústavu pro experimentání pathologii v bu-
dově české fakulty lékařské v Kateřinské ulici o pěl
8. liod. večerní pan doc. dr. Karel Švehla »O nejdů-
ležitějších chorobách dětského věku a ochraně proti
nim« (2 přednáška). Vstupenky do celého kursu
(o 6 přednáškách prodávají se po 1 K, pro student-
stvo a dělnictvo po 50 hal. Zapisovati se bude půl
hodiny před přednáškou v posluchárně. — K oslavě
památky Komenského na Plzeňsku
opatří jednatel přednáškové komise odboru Národní
jednoty pošumavské v Plzni řečníky, bude li muv
čas doba a místo oznámeno. Žadosti o ně buďtež
adresovány do »Lidové čítárny král. města Plžně«
jednateli přednáškové komise. — Poslanec pan prol.
Josef Čipera bude přednášeti »O počlářství den-
ního života« v neděli dne 28. t. m. o 4. hod. odpol.
ve schůzi, kterou pořádá pracovní komitét ve Stra-
konicích v tělocvičně spolkového domu. Vstup volný.
— Lidové přednášky Národní jednoty
pošumavské v Plzni. Devalá přednáška pátého
pořadí koná se v neděli dne 28. února o 3. hodině
odpolední v lidovém sále Měšťanské besedy. Pan
professor Frant. Hirsch z Plzně dokončí svou před-
nášku »O výpravách polárních«. Vstup volný.
docent
doktor
Švehla
Komenský
Čipera
František
Hirsch
Praha
Plzeňsko
Plzeň
Plžn
Stra
33
article
— Výslavy. Výstava děl Jože Uprky
pavřlloně »Manesa« pod zahradou
Kinských uzavřena bude v neděli dne 28. t. m.
večer a přístupna jest do té doby denně od 9. hod.
dopol. do 5. hod. odpol. Vstupné 1 K. Sludentskéa
dělnické lístky na průkaz legitimace 60 h. Hromadné
návštěvy žactva škol středních a měšťanských v prů-
vodu učitelů požívaji zvláštní slevy na vslupném.
— Zvýšení nejvyššího obnosu pro pošťovní po-
ukázky při spojení s Velkoe Britanií a Irskem. Na
základě výnosu ministerstva obchodu ze dne 11. února
1904 mohou — počínaje 1. březnem 1904 — poštovní
úřady v tuzemsku přijímati obyčejné a telegrafické
poštovní poukázky pro Velkou Britanii a Irsko až do
obnosu 1000 K. Sazba 25 h za každých 25 K plat
léž pro poukázané obnosy přes 500 K až do 1000 K
V opačném směru jsou přípustny poukázky do tu-
zemska až do obnosu 40 lib. st., pokud se týče 1000 fr.
Slejné zvýšení platí také pro styk poštovních úřadů
uherských a pošt. úřadů v okupačním území s Velkou
Britanií a Irskem. Ve styku s velkobritskými osadami
a državami v příčině poštovních poukázek ničeho se
nemění.
Uprka
Kinská
Velkoe Británie
Irsko
Velká Británie
Manes
34
article
— Konfiskace. Včerejší číslo „Českého Listu
bylo bez udání důvodů zabaveno. Opravené vydání
vyjde v sobotu dne 27. t. m
— Na vzdělání českých dítek Ústřední Malici
školské přispěli: Mládenci a dívky obce Květova
čistý výtěžek divadelního představení K 8.42, vše-
obecná záložna v Praze 50.—, odbor Ú. M. Š. v Miro-
ticích 5..90. odbor v Kosmonosích 46.—, odbor v D-
mažlicíc. 35.—, odbor v Unhošti 110.—, odbor
Chýňavě 108.—, odbor v Dluhonicích 13.—, odbor
v Lužci n. Vlt. 98.74, muž. odbor v Rychnově n., Kn.
73.—, odbor v Kloboukách u Brna 45 44, z poklad-
ničky č. 238 st. v Hrabůvce u Vítkovic 8.20, Josef
Knepsl, hostinský v Ml. Boleslavi 20.—, obecní úřad
v Horní Kalné 5.—, Mládenci v Národním domě
v Olomouci 200.—, obec Litovice 10.—, obecní úřad
ve Sviné 3.50, obec Dolní Dubňany 4.80, Václav
Werner, lesní v Kamenici n. Lip. 1.—, administrace
»Obrany zemědělců« v Praze 27.23, odbor v Brněnci
71.14, při besední zábavě v Trnově Opočně 4.20.
spolek mládenců »Čestmír« ve Dvoře Králové n. L.
10.—, spolek voj. vysloužilců v Nových Dvorechu
Kutné Hory 206, záb odbor okrašlovacího spolku
v Holešově 10.—, městsků rada v Holešově 400.—,
odbor v Dubanech 100.—, damský odbor v Liboci
148.62, obec Chotěboř 10.—, rolnická záložna v Hor.
Ú M Š
Knepsl
Werner
Čestmír
Květov
Praha
Mira
Kosmonosy
Unhošť
Lužec
Vltava
Rychnov můj
Kněžná
Klobouky
Brno
Hrabůvka u Vítkovice
Horní Kalná
Olomouc
Sviný
Dolní Dubňany
Brněnec
Dvůr Králové
Nová Dvorech Kutná Hora
Holešov
Dubany 100
Liboc
obecní úřad
národní dům
obec Litovice
obec Chotěboř
35
article
Moštěnici 15.—, čtenářský spolek v Kvasicích 40.—-
hospodářsko-čtenářská beseda v Prasetíně 5.—, Ant.
Myslík v Litomyšli 8.—, hosté v hostinci p. Tomáše
Štěbetáka v Horní Radouni 5.06. »Obec baráčníků
Nová Vese v Dubí 10.—, přátelé Ústř. Matice školské
v hotelu »Na rychtě« v Novém Městě n. Met. 11.60,
při večírku pořádaném na rozloučenou s p. J. Char-
vátem, nájemcem dvora v Kněžičkách 28.—, c. k.
okresní soud v Kralovicích z vyrovnané rozepřeJ.
M. proti J. H. poslednějším složenou pokutu 20.—
humoristický kroužek mládenců »Dým« v Třeboni
9.—, odbor v Táboře 800.—
— Dary. České dětské nemocnici věnovali místo
věnce na rakev pana JUDra. Jana Kühna: pan Adolí
B. Stýblo, předseda ředitelstva Městské spořitelny
pražské 30 K a pan Karel Cinert, stříbrník v Praze
20 K. — Na místo věnců na rakev zesnulého pana
Aug. Klavíka, ředitele cukrovaru v Lužci, věnovali
Podpůrnému spolku cukrovarnických úřadníků
Praze pp. Čeněk Schmidt, ústřední ředitel panstvía
cukrovaru v Kopidlně 25 K, pan Váciav Sýkora, ie-
ditel cukrovaru v Zákolanech 20 K.
— Fond Horákův, založený ve prospěch ošacen
chudé mládeže školní na popud městské rady vino
hradské k uctění památky zesnulého p. archr. K. Ba
Antonín
Myslík
Štěbeták
JUDr
Kühn
Stýblo
Cinert
Aug
Klavík
Schmidt
Váciav Sýkora
Horákův
Kvasice
Prasetín 5
Litomyšl
Horní Radouň
Dubí
Nový město můj
Met
Chara
Kralovice
Třeboň
Tábor
Praha 20
Lužec
Kopidlno
Zákolany
čtenářský spolek
baráčník Nová Vesa
Adolit B
spolek cukrovarnický úřadník Praga