ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5394a190-710f-11dc-9057-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 32, person 42, org 2, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV
2 masthead
V Praze, v pátek dne 26. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 57.
4 article
Na ranní a odpol. list předet lání se v Praze v alnsinistraci na měsí na čívrt lets . . . . 6 K —l s dvojí donáškoe a mněsí a čtvt lota . . . . 7 K o0 h ve slialkách: 2 K 30ok za něsíc . .. Poštout n tvrt leta . . . . 9 K 60i s dvejí zásilkeu na měsín n divt leta . . . 11 K o
Praha
5 article Nová vítězství ruská.
Nová vítězství ruská. L. Z Petrohradu, 25. února V 7 hod. 22 min. večer. (Pův. telegi „Nár. Listů“.) V posledním offlci- álním sdělení našem generál- major Flug oznamuje, že v noci na dnešek mezi 1 hod. a 3.30 hod. Japonci podnikli nový útok na Port Artur, byli ale všude opět odraženi. Včera dne 24. února poku- sili se Japonci vystoupiti na břeh u Talienvanu, ale čtyry dělové lodi jejich byly potopeny Tyto zvěsti vítězné způso- bily zde veliké nadšení. Z Petrohradu, 25. února. (C. B [Úřadní.] Generál Flug oznamuje dnes z Port Arturu. Od 1.—44. hodiny rauní nepřítel dorážel opět na Port Artur, byl však na celé čáře odražen. Podrobnosti následují.
Japonec Flug Artur Petrohrad Port Artur
6 article
(Tato zpráva úřadní potvrzuje naši soukro mou zprávu předcházející) Z Petrohradu, 25. února. (C. B Dopisovatel »Ruské telegr. agen- tury« sděluje ke včerejšímu od- raženému útoku Japonců na Port Artur ještě tyto podrobnosti s da- tem dnešním: 24. února k 1 hod. v noci učinili Japonci zoufalý po- kus zahraditi vstup ke vnitřnímu přístavu. K účelu tomu pluly ku přístavu ze dvou stran čtyři ob- chodní parníky, provázené torpedo- vými lodmi. Pokus byl však zpozo- rován bitevní lodí »Retvizanem«, jež nalezala se při vchodu do pří- stavu. »Retvizan« zahájil ihned palbu, rovněž tak dělostřelectvo pevnosti. Kanonáda trvala do 5 hodin ráno: potom vypáleny již jen ojedinělé rány. Pokus Ja- ponců se nezdařil. Všechny čtyři parníky byly zničeny, jeden oproti Zlaté hoře, druhý po- blíže »Retvizanu«, dvě jiné před mysem Laotiešanem. Dvě lodi ještě hoří. Křižáci »Bajanea »Novik« pronásledova ly lodi torpedové. Jedna tor- pedová loď byla prý poto- pena. K 9. hodině ráno přiblížilo se celkem silné japonské loďstvo ku Port Arturu. Křižáci »Bajane a »Novike dostaly rozkaz vrátiti se. Japonské loďstvo vzdálilo se bez jediného výstřelu směrem k Dalnému. »Palladae byl dopraven do dok.
Japonec Artur Petrohrad Bajan
7 article
C. Z Petrohradu, 25. února. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Hrdinný velitel »Retvizana«, kapitán Ženinostov jenž vyznamenal se se svým muž- stvem při posledním útoku japon- ském na Port Artur, byl doporučen místodržitelem Alexějevem carovi k velikému vyznamenání. Z Cetyně, 25. února. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Asi 600 dobrovolníků odjede v nejbližších dnech do vý- chodní Asie, aby bojovali v ruské armádě. Ruská vláda dala svoleni aby vřaděni byli do dobrovolni- ekého sboru ruského vojska. Z Amsterodamu, 25. února. (C. -B. Dle zprávy »Handelsbladu« z Ba- tavie jest tam vzhledem na situaci ve východní Asli všechno připra- veno pro mobilisaci bezprostředně nastávající. Dovolené pro důstoj- níky do ciziny byly odvolány. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via na straně 3.)
Ženinostov Handelsblad Petrohrad Port Artur Cetyně Asie Amsterodam
8 article Na stráž v těžké chvíli!
Na stráž v těžké chvíli! Nechť upoutává veliké drama na dalekém Východě mysl naši den za dnem napjatěji, neché se chvějeme o osud statečných bojujících našicl bratří slovanských, anebo jako dnes plesáme nad jejich slavným vítězstvím, kterého vydobyl v obranném zápasu nikoliv úkladem a lstí na způsob Japoncův, alebrž výhradně boba- týrskou udatností a ostražitostí chra brého svého, ryze slovanského loďstva však přes to nesmíme ani na chvili zapominai na vlastní těžký zápas svůj, jejž vedeme na této nejzápadnější baště světa slo- vanského na uhájení otčiny a svobody národa svého proti nájezdům a úkladům protivníka po dobně úkladného a silného jako jest ten velikáš stvím posedlý a berlinskou kulturou ožehnutý výbojník na ostrovu Japonském.
Japoncův
9 article
Vzpomeňme jen, kterak němečtí naši pro- tivníci po celá desítiletí ve své žurnalistice publicistice politické odkazovali a posllali Rusa napořád do Asie. Tam že jest jeho dějinné po- slání, tam ať prý zamíří celou svou silou, tam ať prý dobývá a vzdělává říše barbarské. A nyní, když tam Rus provedl zbudováním dráhy sibiřské, největší to dráhy s věta, dílo kulturní významu najisto světového, za něž by mu celá pevnina evropská měla být po- vděčna a když pro toto dílo své napaden jest závistným sokem asiatským, jenž usiluje celou obrovskou tu práci Ruska rozkotat a vandalsky zničit: — ejhle, nyní titíž šlechetníci němečt rázem — brojí, sočí a štvou protí Rusku o závod s britskými kramáři a sociali stickými revolučníky, velebí »své japonsk hrdiny« a přejí Rusům zdreující porážku zkázu. Jako dřive Rusa do Asie úsilovně hnali, tak by ho nyní odtamtud zase s největší roz- koší vyhnali. A přece je v té zdánlivě zvráce- nosti německá logika. Posílali Rusa do Asie v naději, že tam upadne do pasti medvědí, z niž tak brzy a tak snadno nevyvázne. Chtěli od- stranit jeho sílu a moc z Evropy do dálav asij- ských, aby zatím zde mohli nás Slo- vany západní beztrestně a bez obavy přitlačit ke z di. Odtud jejieh
Rus Asie Rusko Evropa
10 article
radost z bandilského činu Japonců v noci 8. února u Port Arturu. Ale málo by jim zpo- mohlo, kdyby Rus brzy byl s Japoncem hoto a vrátil se z války nedlouhé jako skvělý vílěz Nikoliv, jejich interess proti nám žádá. aby Rus byl zaměstnán v Asii po dlouhá léta zápasem nešťastným, až by tam vykrváce v pouštích mandžurských do běla. Toho by potřebovali ku provedení svých obmyslův záhladných proti ná m odtud jejich hoře dnešní nad krutou porážkou Japonců u Port Arturu na úsvitě dne 24. února Pánové vidí z toho, že dobře rozumíme jejieh německé logice a víme čeho se od nich nadíti pro sebe, kdyby nůžky ruského zahrad nika byly na Koreji rozlámány a zde něme- cké stromy mohly dorůstati. ve- sele do nebes. Proto buďme při vší své naději a víře v brzké a mohutné vítězství bratří našich slo- vanských na březích dálného Jalu, sami ne- ustále bděle na stráži vlastního krbu svého pamětliví, že vůči takému protivníku nesmí řitelnému, jaký dnes operuje na Labi, Vltavě a Moravě proti nám, ostražitosti a statečnost nikdy nezbývá.
Japonec Artur Rus Port Pánová Asie Jal Vltava Morava u Port
11 article
Vizme, jak našim roztomilým »Japoncůme od Podmokel a Liberce až po Brno, Vídeň Štyrský Hradec naskočily hned na počátku rusko-japonské války hřebinky, jak si houkají na vládu, aby naši opposici lámala bracchiálním násilím jako druhdy před 36 lety za Giskry Herbsta a Beusta, jak nechtějí o žádném sluš- ném vyrovnání a modu vivendi s národem na ším ani slyšet, nýbrž jen po našem pokoření po našem »vyhladovění« a přemožení dychtí, nedbajíce jak by se tím Rakousko v kříži strhlo. Nový, klassický doklad fanatické té ná lady německých našich sousedův podala věru předvčerejší schůze zemského výboru královstvi českého. Jednáno tu o odpovědi, jakou by dal výbor zemský na famösní onen přípis ministra vnitra dra. Körbra v příčině, žádoucího rychlého svolání sněmu království českého, aby týž mohl poskytnouti pomoc našemu zubože- nému lidu českému v jeho kruté, nezaviněné bídě, mořicí celé šíré kraje — a opatřiti ne odkladné potřéby zemské, jak to platný zákon ústavy království českéh
Štyrský Hradec Herbst Beust Podmokly Liberec Brno Vídeň Rakousko ústav království
12 article
Stanovíť zajisté zřízení zemské, oktroyované dne 26. února 1861 výslovně, že sněm králov- ství českého scházeti se má kromě zvlá š ních případností jednou v roce a to v Praze, (8 8) a že mu přísluší (8 22.) raditi se a usnesení činiti o to, jak bys opatřily prostředky, j ich ž potřeh ku vyplnění povinností v příčin potřeb zemských. Poněvadž pak již po léta sněmům českým vláda tak Iakomě přistřihovala dobu pracovnl, v loni pak nad to ještě Němci nejsvévolnější obstrukci beze vší slušné příčiny práci sněmu překazili, naléhal výbor zemský již 22. prosince min. r. na vládu, aby nemeškala odročený sněm co nejdřive svolati, kteroužto urgenci zdůvodni neslýchaně trapným stavem obyvatelstva jako financi zemských. Leč pan Kösber odpověděi drsně po německu: »Dokud neustanou Čechové od své obstrukce na říšské radě, neustanou Němci od své obstrukce na českém sněmu.a proto ho nehodlám svolati, leč až bude dřiv vídeňský parlament dělným « — Předevčírem dával na to zemský výbor Körbrovi svou odpověď. Až přiliš mírnou ve formě, ale správnou a strefnou co do věci káže. že »zůstavuje vládě plnou zo dpo
Němec Kösber Čecho Praha
13 article
vědnost za zhoubné následky, jež zemi a obyvatelstvu nastanou z t okolnosti, že sněm král. českého nebyl svolán k výkonu svých ústavních práv.« Aniž by pal chtěl rozebírati poměry na radě říšské a zem ském sněmu, jež vláda se snaží přivěsti do ji stého příčinného spojení, připomíná výbor zem- ský, že vláda není důsledna, odpl- rajlc svolati sněm z toho důvodu. že prý není dělnost jeho zabezpe čena, kdežto říšskou radu svolat chce, aniž má záruku její dělnosti Zemský výbor jako posud přesně po z konu ve stejné spravedlnosti pro oba národy konati bude své funkee a učiní vše, aby bylo dosaženo nor- málních poměrů na sněmu králov- ství českého, nemůže však zatajiti své přesvědčení, že c. k. vláda svou odpovědí úkoly zemského výboru ztížil a znesnadnila. Rozumí se, našim Němcům ve výboru zemském ani tato mírná obrana autonomie zemské nevoněla: avšak oni neváhali za příle- žitostí tou znovu vyceniti na nás zuby svého jedovatého záští, svého nevlastenectví a své ne- snášelivosti zuřivé. Když totiž s naší strany dr. Herold a přísedíci z. v. Ždárský pronesli že přece snad není vyloučena mož nost, aby zrovna na tomto sněmu došlo ke sblížení se obou národův zemi, že by snad přece Němci neobstr uo- vali proti pomocné akei a jiným hospodářským potřebám, na nichž také lidu německému záleží: tu vyvstal mluvčí Němců dr. Eppinger, aby jmenem svým i druhého přísedicího Němce dra.
Němec doktor Herold Ždárský Eppinger
14 article
Werunského prohlásil, že Němci »bez před- chozí změny situace v říšské radě najisto ihned zase obnoví svou obstrukei proti sněmu zemskému což prý lze podle smýšlení německých poslancův a voličův očekávati nade všechnu po chybnost, s matematickou jisto tou, pročež prý Körber má docel pravdu, nechce-li darmo sněmu českého svolati.« — S takovým hle odpůrcem jest nám činiti účtovati. Kdežto my ze své obstrukce, k níž byli jsme donucení pro neodčiněnou těžkou křivdu a neslýchanou urážku našemu národu učiněnou, vždy ochotně vyloučili každou akci pomocnou v zájm lidu nevinně strádajícího, zde opo važují se krajané němečtí ohlašovat nám drze že zmaří další nejsvévolnější ob strukeí svou každou pomocnou akei sněmu českého a neustanou p tak dlouho násilným vzdorem svým poškozova naši vlasť v jejích nejnalehavějších zájmech ho spodářských a potřebách životních, pokud my ve Vídni se nepokořime před bezprávím a ne smíříme s křivdou utrpěnou! Toho se ovšem od nás nedučkají co živi! Stokrát raději nej- tužší boj se vším utrpením a strádáním, než bidné poddání se zpupným křivditelům. Proto vzhůru srdce a na bdělou stráž jako naši sta teční bratři ruští, bojující na dálném Východě
Werunski Němec Körber Vídeň
15 article Deleg a ce.
Deleg a ce. Z Vídně, 25. února. (C.- B.)
Vídeň
16 article
V plné schůzi uherské delegace prohlás odb. šef a mimořádný vyslanec Müller za rokován o Ugronově návrhu na přeložení delegační h a rchi vu uherského do Pešli, že lato akta do stávají se do ministerstva zahraničných věcí proto že jeho orgány obstarávají kancelář uherské dele gace. Kdyby uherská vláda nebo předsednictvo uber
Müller Ugronův
17 article
V arobntémí prodtejii ranní čí-lo o sobě . . . za S odlpolodní . . . . za 2h Ve slialkách na venkovš. ranní čLala. . . . . . . . 10 odpelední . . . . . . . sb Insera t plati re hotově tapře Předplicení a imerty přijímá vdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tan zaekázají se též rrdske tsláranespedice Národnich Lirta- Rakopisy su novracsji
Národnich Lirt Tana
18 article
ského sněmu říšského přálo si, by spisy byly vy dány, zahraničný úlad tomu zajistě vyhoví. Ugronův návrh byl přijat, ale s komise, jež by spisy převzala, sešlo. Delegace rokovala dál o resolucích, přede- vším o nadačních místech vojenských. Del. Szentivanyi brojil, že při reformě učebného plánu vykázány maďarštině méně důležité předměty. Připomněl, že ministerský předseda a ministr vo- jenství navrhují pro armádu společný odznak a praví, že by byl radši, kdyby se podržely dosavadní nezá- konné odznaky, než aby říšský sněm uherský přijal pro uherské vojsko společný odznak Uvažuje předvčerejší Tiszovu řeč, soudí, že krutý konservatismus liberální strany a vlády způsobio zpětný vývoj vyrovnání, ale hr. Apponyi se svými přátely snaží se odstraniti dosavadní nedostatky. Myslí li Tisza, že má hr. Apponyi málo následov- níkův, ať vzdá se svého portefenillu a vystoupí liberální strany a uvídí, kdo půjde s ním. M. p. hr. Tisza ubezpečuje opětně, že jeho před- včerejší řeč nebyla osobním útokem na hr. Apponye. Del. Szentivanyi mýlí se velice, myslí-li, že ona řeč byla útokem na celou býv. národní stranu maďar- skou. Řekl jen, že všichni, kdo přijali říjnový pro- gram liberální strany, musí považovati za úplně do- statečné to, čeho se dosáhlo, neboť shoduje se úplně s programem liberální strany. V tom smyslu mluvil o nedůslednosti. Osobních citů svou řečí dotýkati s nemínil, ani rozmnožovati protivy, bohužel ! dosu trvající. Překročilli meze věcnosti, lituje toho velice Chtěl kritisovati objektivně jen chování se odště- pencův a konal pouze svou povinnost, dokazuje po svém přesvědčení, že vyhovělo se úplně programu liberální strany. (Souhlas.) Předseda hr. Szapary nabádá delegály, aby drželi se přesně věci, o niž se jedná.
Ugronův Tiszův Tisza Tisza
19 article
Projednávaná resoluce přijata. Při resoluci o dislokaci vojska del. Ugron dokazoval, že zvlášť severovýchodní hranice sedmi- hradské jsou zcela nedostalečně chráněny. Odb chef Jekelfalussy prohlásil jménem ministra vojenství, že o té věci nelze pojednávati ve veřejné schůzi. Může jen ubezpečiti, že vojenská správa po- starala se o náležitá opatření k obraně říše na všech hranicích. Konkretní data uvésti nesmí a proto žádá delegaci, by od takové žádosti upustila. Del. Ugron uznává, že nelze dáti meritorní od- pověď na jeho dotaz, rád by však, aby vojenská správa dbala jeho napomenutí k sesílení sedmihrad- ských hranic a zřídila v těch končinách obrannou etapu. Resoluce byla potom příjala; resoluce 5,—10 beze změny. Při 11. resoluci (Zásobování) referent pří- slušného užšího výboru Mikloš poukazoval na vý- hody loňských přímých koupí a na docílené úspory. Ministr vojenství mohl by interesenty, zvláště země- dělské spolky, upozorniti v čas na přímé koupě. Po krátké debatě přijata také ta resoluce, čímt jsou všecky vyřízeny Dále rokovalo se o odchylných polož- kách naproti loňsku resp. o větších nebo menších výdajích vojenských.
Mikloš
20 article
Při položce o rozmnožení auditorů pro- hlásil del. hr. Apponyl, že je povoliti nemůže, ne- znaje předlohy o trestním řádu vojenském. Dle do- savadních příznaků nemá důvěry k chystané reformě vojenského soudnictví Podobně vyslovili se del. O kolic sa ny i Odb. šef Jekelfalussy pravil, že položka je dílem pokračováním úvěru, jednak jí třeba proto, že bez něho by se nové trestní řízení vojenské nemohlo provésti. Na Okolicsanyovu poznámku odpovídá, že v- jenský auditor musí jednati dle práva a zákona avšak má také povinnosti spojené s jeho vojenským postavením. V tom není žádných zámyslů. Vojenská správa by byla povděčna, kdyby se ucházeli o au- ditoriát řádní, kvalifikovaní, maďarčiny mocní státní občané uherští, avšak žel: dosud se tak nestalo. Položka byla přijata; rovněž resoluce, jíž vo- jenská správa vyzývá se, aby dbala o rozmnožení auditorů mocných maďarčiny. Při položce Větší výdaje na poddůstoj- nické premie odb. šeť Jekelfalussy odpovídal na Bolgarův dotaz, že v Uhrách je míň déle sloužícíeh poddůstojníků proto, že je tam nesnadno znopatřiti místa vysloužilým poddůstojníkům. Ostatně vyjed- nává se o tom vzhledem k nastávajícímu zavedení dvouleté vojenské služby s oběma zeměbranskými ministerstvy. Položka ta přijata; rovněž ostatní větší nebo menší výdaje bez debaty a přešlo se k rokovaní apol. o vojenském rozpočtu dle tituld.
Okolicsanyův Jekelfalussy Bolgarův Uhry
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. SSro.
22 article
Fantasie. Napsal František Švamberk. Jsme v plném jaře roku 2004. Zavítali jsme do č- ského kraje, jenž vždy slynul úrodností svých pole a pokročilostí svého obyvalelstva, ale v němž stromů a stromoví bývalo málo, ježto zemědělci každou pí země vybrazovali řepě a těžké pšenici. Strom svým stínem překážel a byl trpěn jenom tu a tam při po- toce nebo v zastrčeném ústraní domů, Od té doby se však mnoho změnilo. Výroba zemědělská je na- mnoze docela jiná a co dříve v úrodných krajích jenom na závadu bylo a tudíž snadno se přezíralo stalo se i zde mocnou hospodářskou potencí a štěd rým zdrojem příjmů. Strom došel plného uznání své ceny a rozevřel obyvatelstvu celou pokladnu své žírné hojnosti. Strom zaujal mezi rostlinstvem naší země příslušné sobě vynikající místo a kouzlo živé krásy jeho sdružilo se v rozsáhlé kuliuře s hojným praktickým užitkem. Celá země podobá se teď nád- hernému sadu, prostoupenému malebně šťavnatým lučinami a rolemi, sadu plnému rozmanitosti a pů- vabu, nyní právě jako obalenému bilými, růžovými a jinak lehce zbarvenými květy. Kam jen oko do- hlédá, všude prostírá se obraz nevystihlé nádherya z této rajské krásy stoupají k nebesům neviditelné oblaky lahodné, líbezně kořenité vůně, jakožto hold vlasti a oběť díků za všechno požehnání, jež s korun a haluzí stromů na lid splývá. Sorganisovaní pěstitelé stromů sešli se tu k jubilejn oslavě velkého převratu a pokroku, jenž hojným energickým pěstováním stromů byl způsoben. Před seda jich, uvítav shromáždění krátkým pozdravem předčítá proslov předsedův u příležitosti stoletého jubile jednoty »Strom« r. 2004.
Švamberk
23 article
»Je-li vlast naše srdcem Evropy, proč bychom neměli my, synové její, býti srdcem národův ? Takto promluviv roku 1904 kdesi v za- strčené vsi duchovní otec naší jednoty, národní *) Zasláno do soulěže feuilletonů a poctěn IL cenou. učitel, řeše po své ideji heslo: »Návrat ku přírodě« a klada sobě za eil povýšiti strom z činitele nejen hospodářského, ale i výchovného po všech stránkách tohoto významu opro cizímu heslu: »Krví a železem« — »Stromeme položil základy naší jednotě. Nuže, rozhledněme se dnes po uplynulém stoleti, jakou měrou splnily se předpoklady za kladatelovy a jak dalece jsme oprávněni slavit jubileum činnosti našeho spolku. Jednota naše čílá tři a půl millionu členů se závodními podíly více než 70 millionů korun Máme na čtyři sta millionů dospělých stromův ovocných a více než dvakráte tolik stromů okrasných. Závratná čísla keřův nebudu ani jmenovati. Osadili jsme stromem 15% půdy své drahe domoviny. A jakkoli není hmolný zisk naším předním cílem, zbývá nám po všech bohatých výdajích, jimiž zasahujeme do veřejného života v oboru věd, uměn a politiky, ještě 10% zisku, jejž obracíme na zúrokování členských podilů. Třicet velikých školek osázelo stromem po kopeích a stráních, po svazích, roklích a rovi- nách plochu rovnající se velké zemi.
Evropa
24 article
To nám činí možným náš ohromný vývoz různého stromoví. Stali jsme se reformatory, kteři místo dělníků vyvážeti počali živé stromy. My učinili jsme strom darem příleži tostným. My zhodnotili jsme půdu neplodnou. Naším úsilím staly se stráně, hráze, cesty, ulice, návsi hřbitovy, náměstí, aniž jsme jich odcizili původ- ním účelům, pozemky půvabnými a výnosnými. My zvýšili jsme stromem cenu realit místy až dvojnásobně. My učinili jsme strom předmětem nových snah vědeckých, uměleckých a průmyslových My učinili jsme strom zálibou. Námi stalo se i nejlahodnější ovoce všed- ním požitkem. Vypudili jsme bramborový destilát z řady nápojů. Stromem zušlechtili a posílili jsme svoje plémě a tím zvýšili jsme také lidnatost země. Naší pílí zobecněla u Čechů milá, libá vůně míšenského jablka, jež každého z nich doprovází na všech cestách, jsoue mu výtečnýu doporučením. Námi příbytek a strom splynuly v neroz lučný pojem celku. Naším působením pozbyl dobročinnost své namnoze pokořující povahy na tisíce lidí slabých, zmrzačených a chorýc zaměstnáváme přiměřeně a zdravě, dobře jim platíce. Naším působením srostl strom se životem českého člověka tak, že duše jeho téká po stromech za živa a nikoli teprv po smrti, jako bylo v bájíeh dávně naší kultury ..
Čecho
25 article
Vstup a prvé kroky v život byly naše jednotě obtížny a namáhavou činností. Jenom historik ví, jak smutně se věci měly, co stromo se týče, kdysi skoro všude po Čechách. Nepo chopitelnými zdají se nám tehdejší lhostejnost necitelnost a barbarská zrovna nešelrnost ke stromům. Žasneme, jak mohl si člověk uříz nouti nejkrásnější a nejslibnější stromekze stromořadí za hůl nebo za bičiště! Tolikéž s útrpností čteme ve starých záznamech o své- volném oklešťování cizích větví jen proto, že zasahovaly neškodně třeba do vzdušného ma- jetku sousedova. S úžasem čleme o holinách cestách beze všeho stromoví. A přece pěli již tehda předkové naši s nadšením, že vlast naše je »zemský ráj to na pohled!« Tím více pak dlužno se diviti, že hned na první výzev přihlásilo se na pět set osvícených mužů a šlechetných duchů, aby, majíce na zřeteli dalekosáhlý cíl svojí snahy, jali se li český burcovati z netečnosti ke stromu, z před- sudků proti němu a z nevědomosti o jeho ceně a velkém kulturním poslání. Pravý hrdinný zápas podnikla společnost agitací básníků, my- slitelů a vědců o prvý zákon, kterýmžto kultuře stromu dovoleno bylo zasahovati v majítelské právo. Šlo nejprvě jenom o půdu jinak neplod- nou. A přece prošel zákon toliko s podmínkou, že se majiteli vyhradilo tříleti, aby se rozmyslil a rozhodl, nechce-li sám snad osaditi svoji půdu. Nedůvěra vymýšlela nejrafinovanější pře- kážky působnosti tohoto zákona, kterýž teprve nucením lze bylo prováděti, ačkoli jednota v každém případě nabízela a zabezpečovala maiiteli polovinu zisku z osazeného pozemku.
Čechy Nepa
26 article
Takovýmto způsobem pracovalo se na po čátku jenom s obětmi. Přece však dobrá my slenka razila si již cestu k myslím tisícův A když se podařilo zjednati zákony o nedotknu telnosti stromu a upravení pojmu o vzdušněm majetku, tu postupovaly již úmysly naše kročeji olbřímů. Po zavedení stromu za dar křestní následovalo rychle zmonopolisování našich snah Bez našeho přivolení a vědomi nesází se strom již vůbec; děje se tak dobrovolně, díky vědě a díky nejpečlivějšímu šetření hospodárnosti Seznalo se, že pracujeme nejsprávněji a nej prospěšněji. Co jindy sázelo se pouze na pod zim a z jara, vysazujeme nyní i po celé létc s největším zdarem. Rychle vznikly naše velkolepé sady živých a dojemné sady mrtvých; sady tyto svým vý nosem dnes již odstranily zemské přirážky. Sad národní jest naší chloubou v cizině Sad dívek jest jedincem v celém světě. Sad umělců napodobují po nás Amerik Australie. Sad zakladatelů dává výraz naši piel k záslužné obětavé práci.
Austrálie
27 article
Sadem bezzemků stal se i ten, komu an píď země nenáležela, majetníkem a vlastníkem půdy. — Jako všechno v životě, tak ani naše snahy neměly jenom samé doby zdvihu, také naše podniky měly své nehody a pohromy. Přicházela léta neúrodná, přicházely živelní pohromy, při cházely ztráty výtečných pracovníků, kterých ještě po letech želíme a jimžto budiž při dnešn příležitosti věnována nejvřelejší vzpominkal Také na každou naši akci přivalila se vždy občasná vlna reakce. Nás také neminuly výtky buďto »že děláme málo, nebo že pracujeme příliš mnoho; buďto že nejsme na pravé cestě. nebo že nevolíme náležitých prostředků«. Však ať si reakce útočila na nás tak neb onak, vždy odpovídali jsme novým rozmachem sil za přesně vytknutým cílem svým. I za to nás činili ne- přátelé zodpovědny, že se Čechu nepodařilo dosud obrátiti celý tok millionů peněz a krve, vyplýtvaných za cizí zájmy, k vlastní velikosti a slávě ! Nedočkavost ovšem, nedočkavost slabé rozvahy ! —
Čech
28 article
Mám promluviti o průmyslovém zpracování stromu a stromových plodin? Ani tu netřeba mnohých slov. Veliká řada obrovských závodů, zpracovávajících vše až do nejposlednějších od- padků, přivádí v život řadu nových výrobků, kterých neznali předci naši ani dle jména. A jak zasáhl strom do literatury! Jaký úžasný pokrok od stydlivých úryvkovitých líčení k novodobým pracím literárním, obsažným knihám o stromu. Lze říci, že nám pějí v sadech nejen slavici, ale i nespočetní básníci. Architektura počítá se stromovou stafáži při každém svém výtvoru. Stromové stinné loubí dovedlo odstraniti vedřinkovou fadesu vyučování. Tu v sadech školních působí strom jakožto učebná pomůcka, jako předmět šlechetného závodění k vývoji schopnosti, dovednosti, chápavosti a soudnosti. Stromem karban a hospodské táčky vymi- zely ze společenského života docela Nesmím zapomenouti na svátek stromů. který jsme zavedli na počest stromu. Vžil se již tou měrou, že jest nejokázalejší slavností celého roku. Svátek stromů slaví se tak nadšeně, že není lze porovnati s ním nic jiného. Shro- mážděními svými dal popud přečasto k nejdů- ležitějším akcím národním. O svátku tom ne- jednou manifestoval národ i politicky svoje tužby. Každoroční výstavy od ovoce až po nej- subtilnější výrobky získávají svojí vždy svězi přitažlivostí myšlence naší a naší jednotě vždy nové stoupence. — Nežli dám slovo ostatním pánům řečníkům, nemohu jinak ukončiti proslov svůj než poukázáním, že jednota naše sdružuje nejlepší duchy milého národa našeho, kteří všichni přemítají o nových a nových způsobech a podnicích, jimiž by strom vedle jiných ještě prostředků a s nimi zároveň učinil nás Čechy skutečně »srdcem kulturních národů«. Stromu budiž hřímavé: »Sláva!« Shromáždění volá třikráte »Sláva !« a př- chází ku pořadu jednání.
Čecho