2
masthead
V Praze, v pátek dne 26. února 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předet lání se
v Praze v alnsinistraci
na měsí
na čívrt lets . . . . 6 K —l
s dvojí donáškoe
a mněsí
a čtvt lota . . . . 7 K o0 h
ve slialkách: 2 K 30ok
za něsíc . ..
Poštout
n tvrt leta . . . . 9 K 60i
s dvejí zásilkeu
na měsín
n divt leta . . . 11 K o
Praha
5
article
Nová vítězství ruská.
Nová vítězství ruská.
L. Z Petrohradu, 25. února
V 7 hod. 22 min. večer. (Pův. telegi
„Nár. Listů“.) V posledním offlci-
álním sdělení našem generál-
major Flug oznamuje, že v noci
na dnešek mezi 1 hod. a 3.30
hod. Japonci podnikli nový útok
na Port Artur, byli ale všude
opět odraženi.
Včera dne 24. února poku-
sili se Japonci vystoupiti na
břeh u Talienvanu, ale čtyry
dělové lodi jejich byly potopeny
Tyto zvěsti vítězné způso-
bily zde veliké nadšení.
Z Petrohradu, 25. února. (C. B
[Úřadní.] Generál Flug oznamuje dnes
z Port Arturu. Od 1.—44. hodiny
rauní nepřítel dorážel opět na
Port Artur, byl však na celé čáře
odražen. Podrobnosti následují.
Japonec
Flug
Artur
Petrohrad
Port Artur
6
article
(Tato zpráva úřadní potvrzuje naši soukro
mou zprávu předcházející)
Z Petrohradu, 25. února. (C. B
Dopisovatel »Ruské telegr. agen-
tury« sděluje ke včerejšímu od-
raženému útoku Japonců na Port
Artur ještě tyto podrobnosti s da-
tem dnešním: 24. února k 1 hod.
v noci učinili Japonci zoufalý po-
kus zahraditi vstup ke vnitřnímu
přístavu. K účelu tomu pluly ku
přístavu ze dvou stran čtyři ob-
chodní parníky, provázené torpedo-
vými lodmi. Pokus byl však zpozo-
rován bitevní lodí »Retvizanem«,
jež nalezala se při vchodu do pří-
stavu. »Retvizan« zahájil ihned
palbu, rovněž tak dělostřelectvo
pevnosti. Kanonáda trvala do
5 hodin ráno: potom vypáleny
již jen ojedinělé rány. Pokus Ja-
ponců se nezdařil. Všechny
čtyři parníky byly zničeny,
jeden oproti Zlaté hoře, druhý po-
blíže »Retvizanu«, dvě jiné před
mysem Laotiešanem. Dvě lodi
ještě hoří. Křižáci »Bajanea
»Novik« pronásledova ly
lodi torpedové. Jedna tor-
pedová loď byla prý poto-
pena. K 9. hodině ráno přiblížilo
se celkem silné japonské loďstvo
ku Port Arturu. Křižáci »Bajane
a »Novike dostaly rozkaz vrátiti se.
Japonské loďstvo vzdálilo
se bez jediného výstřelu
směrem k Dalnému. »Palladae
byl dopraven do dok.
Japonec
Artur
Petrohrad
Bajan
7
article
C. Z Petrohradu, 25. února. (Zvl.
telegram »Nár. Listů«.) Hrdinný velitel
»Retvizana«, kapitán Ženinostov
jenž vyznamenal se se svým muž-
stvem při posledním útoku japon-
ském na Port Artur, byl doporučen
místodržitelem Alexějevem carovi
k velikému vyznamenání.
Z Cetyně, 25. února. (Zvl. telegram
»Nár. Listů«.) Asi 600 dobrovolníků
odjede v nejbližších dnech do vý-
chodní Asie, aby bojovali v ruské
armádě. Ruská vláda dala svoleni
aby vřaděni byli do dobrovolni-
ekého sboru ruského vojska.
Z Amsterodamu, 25. února. (C. -B.
Dle zprávy »Handelsbladu« z Ba-
tavie jest tam vzhledem na situaci
ve východní Asli všechno připra-
veno pro mobilisaci bezprostředně
nastávající. Dovolené pro důstoj-
níky do ciziny byly odvolány.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via
na straně 3.)
Ženinostov
Handelsblad
Petrohrad
Port Artur
Cetyně
Asie
Amsterodam
8
article
Na stráž v těžké chvíli!
Na stráž v těžké chvíli!
Nechť upoutává veliké drama na dalekém
Východě mysl naši den za dnem napjatěji, neché
se chvějeme o osud statečných bojujících našicl
bratří slovanských, anebo jako dnes plesáme
nad jejich slavným vítězstvím, kterého vydobyl
v obranném zápasu nikoliv úkladem a lstí na
způsob Japoncův, alebrž výhradně boba-
týrskou udatností a ostražitostí chra
brého svého, ryze slovanského loďstva
však přes to nesmíme ani na chvili zapominai
na vlastní těžký zápas svůj, jejž
vedeme na této nejzápadnější baště světa slo-
vanského na uhájení otčiny a svobody národa
svého proti nájezdům a úkladům protivníka po
dobně úkladného a silného jako jest ten velikáš
stvím posedlý a berlinskou kulturou ožehnutý
výbojník na ostrovu Japonském.
Japoncův
9
article
Vzpomeňme jen, kterak němečtí naši pro-
tivníci po celá desítiletí ve své žurnalistice
publicistice politické odkazovali a posllali Rusa
napořád do Asie. Tam že jest jeho dějinné po-
slání, tam ať prý zamíří celou svou silou, tam
ať prý dobývá a vzdělává říše barbarské.
A nyní, když tam Rus provedl zbudováním
dráhy sibiřské, největší to dráhy s věta,
dílo kulturní významu najisto světového, za něž
by mu celá pevnina evropská měla být po-
vděčna a když pro toto dílo své napaden jest
závistným sokem asiatským, jenž usiluje celou
obrovskou tu práci Ruska rozkotat a vandalsky
zničit: — ejhle, nyní titíž šlechetníci němečt
rázem — brojí, sočí a štvou protí
Rusku o závod s britskými kramáři a sociali
stickými revolučníky, velebí »své japonsk
hrdiny« a přejí Rusům zdreující porážku
zkázu. Jako dřive Rusa do Asie úsilovně hnali,
tak by ho nyní odtamtud zase s největší roz-
koší vyhnali. A přece je v té zdánlivě zvráce-
nosti německá logika. Posílali Rusa do Asie
v naději, že tam upadne do pasti medvědí, z niž
tak brzy a tak snadno nevyvázne. Chtěli od-
stranit jeho sílu a moc z Evropy do dálav asij-
ských, aby zatím zde mohli nás Slo-
vany západní beztrestně a bez
obavy přitlačit ke z di. Odtud jejieh
Rus
Asie
Rusko
Evropa
10
article
radost z bandilského činu Japonců v noci 8.
února u Port Arturu. Ale málo by jim zpo-
mohlo, kdyby Rus brzy byl s Japoncem hoto
a vrátil se z války nedlouhé jako skvělý vílěz
Nikoliv, jejich interess proti nám žádá.
aby Rus byl zaměstnán v Asii po dlouhá
léta zápasem nešťastným, až by tam vykrváce
v pouštích mandžurských do běla. Toho by
potřebovali ku provedení svých
obmyslův záhladných proti ná m
odtud jejich hoře dnešní nad krutou porážkou
Japonců u Port Arturu na úsvitě dne 24. února
Pánové vidí z toho, že dobře rozumíme jejieh
německé logice a víme čeho se od nich
nadíti pro sebe, kdyby nůžky ruského zahrad
nika byly na Koreji rozlámány a zde něme-
cké stromy mohly dorůstati. ve-
sele do nebes.
Proto buďme při vší své naději a víře
v brzké a mohutné vítězství bratří našich slo-
vanských na březích dálného Jalu, sami ne-
ustále bděle na stráži vlastního krbu svého
pamětliví, že vůči takému protivníku nesmí
řitelnému, jaký dnes operuje na Labi, Vltavě a
Moravě proti nám, ostražitosti a statečnost
nikdy nezbývá.
Japonec
Artur
Rus
Port
Pánová
Asie
Jal
Vltava
Morava
u Port
11
article
Vizme, jak našim roztomilým »Japoncůme
od Podmokel a Liberce až po Brno, Vídeň
Štyrský Hradec naskočily hned na počátku
rusko-japonské války hřebinky, jak si houkají
na vládu, aby naši opposici lámala bracchiálním
násilím jako druhdy před 36 lety za Giskry
Herbsta a Beusta, jak nechtějí o žádném sluš-
ném vyrovnání a modu vivendi s národem na
ším ani slyšet, nýbrž jen po našem pokoření
po našem »vyhladovění« a přemožení dychtí,
nedbajíce jak by se tím Rakousko v kříži
strhlo. Nový, klassický doklad fanatické té ná
lady německých našich sousedův podala věru
předvčerejší schůze zemského výboru královstvi
českého. Jednáno tu o odpovědi, jakou by dal
výbor zemský na famösní onen přípis ministra
vnitra dra. Körbra v příčině, žádoucího
rychlého svolání sněmu království českého, aby
týž mohl poskytnouti pomoc našemu zubože-
nému lidu českému v jeho kruté, nezaviněné
bídě, mořicí celé šíré kraje — a opatřiti ne
odkladné potřéby zemské, jak to
platný zákon ústavy království českéh
Štyrský Hradec
Herbst
Beust
Podmokly
Liberec
Brno
Vídeň
Rakousko
ústav království
12
article
Stanovíť zajisté zřízení zemské, oktroyované
dne 26. února 1861 výslovně, že sněm králov-
ství českého scházeti se má kromě zvlá š
ních případností jednou v roce
a to v Praze, (8 8) a že mu přísluší (8 22.)
raditi se a usnesení činiti o to, jak bys
opatřily prostředky, j ich ž potřeh
ku vyplnění povinností v příčin
potřeb zemských.
Poněvadž pak již po léta sněmům českým
vláda tak Iakomě přistřihovala dobu pracovnl,
v loni pak nad to ještě Němci nejsvévolnější
obstrukci beze vší slušné příčiny práci sněmu
překazili, naléhal výbor zemský již 22. prosince
min. r. na vládu, aby nemeškala odročený sněm
co nejdřive svolati, kteroužto urgenci zdůvodni
neslýchaně trapným stavem obyvatelstva jako
financi zemských. Leč pan Kösber odpověděi
drsně po německu: »Dokud neustanou Čechové
od své obstrukce na říšské radě, neustanou
Němci od své obstrukce na českém sněmu.a
proto ho nehodlám svolati, leč až bude dřiv
vídeňský parlament dělným « —
Předevčírem dával na to zemský výbor
Körbrovi svou odpověď. Až přiliš mírnou ve
formě, ale správnou a strefnou co do věci
káže.
že »zůstavuje vládě plnou zo dpo
Němec
Kösber
Čecho
Praha
13
article
vědnost za zhoubné následky, jež
zemi a obyvatelstvu nastanou z t
okolnosti, že sněm král. českého nebyl svolán
k výkonu svých ústavních práv.« Aniž by pal
chtěl rozebírati poměry na radě říšské a zem
ském sněmu, jež vláda se snaží přivěsti do ji
stého příčinného spojení, připomíná výbor zem-
ský, že vláda není důsledna, odpl-
rajlc svolati sněm z toho důvodu.
že prý není dělnost jeho zabezpe
čena, kdežto říšskou radu svolat
chce, aniž má záruku její dělnosti
Zemský výbor jako posud přesně po z
konu ve stejné spravedlnosti pro
oba národy konati bude své funkee
a učiní vše, aby bylo dosaženo nor-
málních poměrů na sněmu králov-
ství českého, nemůže však zatajiti své
přesvědčení, že c. k. vláda svou odpovědí
úkoly zemského výboru ztížil a
znesnadnila.
Rozumí se, našim Němcům ve výboru
zemském ani tato mírná obrana autonomie
zemské nevoněla: avšak oni neváhali za příle-
žitostí tou znovu vyceniti na nás zuby svého
jedovatého záští, svého nevlastenectví a své ne-
snášelivosti zuřivé. Když totiž s naší strany dr.
Herold a přísedíci z. v. Ždárský pronesli
že přece snad není vyloučena mož
nost, aby zrovna na tomto sněmu
došlo ke sblížení se obou národův
zemi, že by snad přece Němci neobstr uo-
vali proti pomocné akei a jiným
hospodářským potřebám, na nichž
také lidu německému záleží: tu
vyvstal mluvčí Němců dr. Eppinger, aby
jmenem svým i druhého přísedicího Němce dra.
Němec
doktor
Herold
Ždárský
Eppinger
14
article
Werunského prohlásil, že Němci »bez před-
chozí změny situace v říšské radě
najisto ihned zase obnoví svou
obstrukei proti sněmu zemskému
což prý lze podle smýšlení německých poslancův
a voličův očekávati nade všechnu po
chybnost, s matematickou jisto tou,
pročež prý Körber má docel
pravdu, nechce-li darmo sněmu českého
svolati.« —
S takovým hle odpůrcem jest nám činiti
účtovati. Kdežto my ze své obstrukce, k níž
byli jsme donucení pro neodčiněnou těžkou
křivdu a neslýchanou urážku našemu národu
učiněnou, vždy ochotně vyloučili
každou akci pomocnou v zájm
lidu nevinně strádajícího, zde opo
važují se krajané němečtí ohlašovat nám drze
že zmaří další nejsvévolnější ob
strukeí svou každou pomocnou
akei sněmu českého a neustanou p
tak dlouho násilným vzdorem svým poškozova
naši vlasť v jejích nejnalehavějších zájmech ho
spodářských a potřebách životních, pokud my
ve Vídni se nepokořime před bezprávím a ne
smíříme s křivdou utrpěnou! Toho se ovšem
od nás nedučkají co živi! Stokrát raději nej-
tužší boj se vším utrpením a strádáním, než
bidné poddání se zpupným křivditelům. Proto
vzhůru srdce a na bdělou stráž jako naši sta
teční bratři ruští, bojující na dálném Východě
Werunski
Němec
Körber
Vídeň
15
article
Deleg a ce.
Deleg a ce.
Z Vídně, 25. února. (C.- B.)
Vídeň
16
article
V plné schůzi uherské delegace prohlás
odb. šef a mimořádný vyslanec Müller za rokován
o Ugronově návrhu na přeložení delegační h
a rchi vu uherského do Pešli, že lato akta do
stávají se do ministerstva zahraničných věcí proto
že jeho orgány obstarávají kancelář uherské dele
gace. Kdyby uherská vláda nebo předsednictvo uber
Müller
Ugronův
17
article
V arobntémí prodtejii
ranní čí-lo o sobě . . . za S
odlpolodní
. . . . za 2h
Ve slialkách na venkovš.
ranní čLala. . . . . . . . 10
odpelední
. . . . . . . sb
Insera t
plati re hotově tapře
Předplicení a imerty přijímá vdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tan zaekázají se též rrdske
tsláranespedice Národnich Lirta-
Rakopisy su novracsji
Národnich Lirt
Tana
18
article
ského sněmu říšského přálo si, by spisy byly vy
dány, zahraničný úlad tomu zajistě vyhoví.
Ugronův návrh byl přijat, ale s komise, jež by
spisy převzala, sešlo.
Delegace rokovala dál o resolucích, přede-
vším o nadačních místech vojenských.
Del. Szentivanyi brojil, že při reformě učebného
plánu vykázány maďarštině méně důležité předměty.
Připomněl, že ministerský předseda a ministr vo-
jenství navrhují pro armádu společný odznak a praví,
že by byl radši, kdyby se podržely dosavadní nezá-
konné odznaky, než aby říšský sněm uherský přijal
pro uherské vojsko společný odznak
Uvažuje předvčerejší Tiszovu řeč, soudí, že krutý
konservatismus liberální strany a vlády způsobio
zpětný vývoj vyrovnání, ale hr. Apponyi se svými
přátely snaží se odstraniti dosavadní nedostatky.
Myslí li Tisza, že má hr. Apponyi málo následov-
níkův, ať vzdá se svého portefenillu a vystoupí
liberální strany a uvídí, kdo půjde s ním.
M. p. hr. Tisza ubezpečuje opětně, že jeho před-
včerejší řeč nebyla osobním útokem na hr. Apponye.
Del. Szentivanyi mýlí se velice, myslí-li, že ona řeč
byla útokem na celou býv. národní stranu maďar-
skou. Řekl jen, že všichni, kdo přijali říjnový pro-
gram liberální strany, musí považovati za úplně do-
statečné to, čeho se dosáhlo, neboť shoduje se úplně
s programem liberální strany. V tom smyslu mluvil
o nedůslednosti. Osobních citů svou řečí dotýkati s
nemínil, ani rozmnožovati protivy, bohužel ! dosu
trvající. Překročilli meze věcnosti, lituje toho velice
Chtěl kritisovati objektivně jen chování se odště-
pencův a konal pouze svou povinnost, dokazuje po
svém přesvědčení, že vyhovělo se úplně programu
liberální strany. (Souhlas.)
Předseda hr. Szapary nabádá delegály, aby
drželi se přesně věci, o niž se jedná.
Ugronův
Tiszův
Tisza
Tisza
19
article
Projednávaná resoluce přijata.
Při resoluci o dislokaci vojska del. Ugron
dokazoval, že zvlášť severovýchodní hranice sedmi-
hradské jsou zcela nedostalečně chráněny.
Odb chef Jekelfalussy prohlásil jménem ministra
vojenství, že o té věci nelze pojednávati ve veřejné
schůzi. Může jen ubezpečiti, že vojenská správa po-
starala se o náležitá opatření k obraně říše na všech
hranicích. Konkretní data uvésti nesmí a proto žádá
delegaci, by od takové žádosti upustila.
Del. Ugron uznává, že nelze dáti meritorní od-
pověď na jeho dotaz, rád by však, aby vojenská
správa dbala jeho napomenutí k sesílení sedmihrad-
ských hranic a zřídila v těch končinách obrannou
etapu.
Resoluce byla potom příjala; resoluce 5,—10
beze změny.
Při 11. resoluci (Zásobování) referent pří-
slušného užšího výboru Mikloš poukazoval na vý-
hody loňských přímých koupí a na docílené úspory.
Ministr vojenství mohl by interesenty, zvláště země-
dělské spolky, upozorniti v čas na přímé koupě.
Po krátké debatě přijata také ta resoluce, čímt
jsou všecky vyřízeny
Dále rokovalo se o odchylných polož-
kách naproti loňsku resp. o větších nebo menších
výdajích vojenských.
Mikloš
20
article
Při položce o rozmnožení auditorů pro-
hlásil del. hr. Apponyl, že je povoliti nemůže, ne-
znaje předlohy o trestním řádu vojenském. Dle do-
savadních příznaků nemá důvěry k chystané reformě
vojenského soudnictví
Podobně vyslovili se del. O kolic sa ny i
Odb. šef Jekelfalussy pravil, že položka je dílem
pokračováním úvěru, jednak jí třeba proto, že bez
něho by se nové trestní řízení vojenské nemohlo
provésti.
Na Okolicsanyovu poznámku odpovídá, že v-
jenský auditor musí jednati dle práva a zákona
avšak má také povinnosti spojené s jeho vojenským
postavením. V tom není žádných zámyslů. Vojenská
správa by byla povděčna, kdyby se ucházeli o au-
ditoriát řádní, kvalifikovaní, maďarčiny mocní státní
občané uherští, avšak žel: dosud se tak nestalo.
Položka byla přijata; rovněž resoluce, jíž vo-
jenská správa vyzývá se, aby dbala o rozmnožení
auditorů mocných maďarčiny.
Při položce Větší výdaje na poddůstoj-
nické premie odb. šeť Jekelfalussy odpovídal na
Bolgarův dotaz, že v Uhrách je míň déle sloužícíeh
poddůstojníků proto, že je tam nesnadno znopatřiti
místa vysloužilým poddůstojníkům. Ostatně vyjed-
nává se o tom vzhledem k nastávajícímu zavedení
dvouleté vojenské služby s oběma zeměbranskými
ministerstvy.
Položka ta přijata; rovněž ostatní větší nebo
menší výdaje bez debaty a přešlo se k rokovaní
apol.
o vojenském rozpočtu dle tituld.
Okolicsanyův
Jekelfalussy
Bolgarův
Uhry
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
SSro.
22
article
Fantasie. Napsal František Švamberk.
Jsme v plném jaře roku 2004. Zavítali jsme do č-
ského kraje, jenž vždy slynul úrodností svých pole
a pokročilostí svého obyvalelstva, ale v němž stromů
a stromoví bývalo málo, ježto zemědělci každou pí
země vybrazovali řepě a těžké pšenici. Strom svým
stínem překážel a byl trpěn jenom tu a tam při po-
toce nebo v zastrčeném ústraní domů, Od té doby
se však mnoho změnilo. Výroba zemědělská je na-
mnoze docela jiná a co dříve v úrodných krajích
jenom na závadu bylo a tudíž snadno se přezíralo
stalo se i zde mocnou hospodářskou potencí a štěd
rým zdrojem příjmů. Strom došel plného uznání své
ceny a rozevřel obyvatelstvu celou pokladnu své
žírné hojnosti. Strom zaujal mezi rostlinstvem naší
země příslušné sobě vynikající místo a kouzlo živé
krásy jeho sdružilo se v rozsáhlé kuliuře s hojným
praktickým užitkem. Celá země podobá se teď nád-
hernému sadu, prostoupenému malebně šťavnatým
lučinami a rolemi, sadu plnému rozmanitosti a pů-
vabu, nyní právě jako obalenému bilými, růžovými
a jinak lehce zbarvenými květy. Kam jen oko do-
hlédá, všude prostírá se obraz nevystihlé nádherya
z této rajské krásy stoupají k nebesům neviditelné
oblaky lahodné, líbezně kořenité vůně, jakožto hold
vlasti a oběť díků za všechno požehnání, jež s korun
a haluzí stromů na lid splývá.
Sorganisovaní pěstitelé stromů sešli se tu k jubilejn
oslavě velkého převratu a pokroku, jenž hojným
energickým pěstováním stromů byl způsoben. Před
seda jich, uvítav shromáždění krátkým pozdravem
předčítá
proslov předsedův u příležitosti stoletého jubile
jednoty »Strom« r. 2004.
Švamberk
23
article
»Je-li vlast naše srdcem Evropy, proč
bychom neměli my, synové její, býti srdcem
národův ?
Takto promluviv roku 1904 kdesi v za-
strčené vsi duchovní otec naší jednoty, národní
*) Zasláno do soulěže feuilletonů a poctěn
IL cenou.
učitel, řeše po své ideji heslo: »Návrat ku
přírodě« a klada sobě za eil povýšiti strom z
činitele nejen hospodářského, ale i výchovného
po všech stránkách tohoto významu opro
cizímu heslu: »Krví a železem« — »Stromeme
položil základy naší jednotě.
Nuže, rozhledněme se dnes po uplynulém
stoleti, jakou měrou splnily se předpoklady za
kladatelovy a jak dalece jsme oprávněni slavit
jubileum činnosti našeho spolku.
Jednota naše čílá tři a půl millionu členů
se závodními podíly více než 70 millionů korun
Máme na čtyři sta millionů dospělých stromův
ovocných a více než dvakráte tolik stromů
okrasných. Závratná čísla keřův nebudu ani
jmenovati.
Osadili jsme stromem 15% půdy své drahe
domoviny. A jakkoli není hmolný zisk naším
předním cílem, zbývá nám po všech bohatých
výdajích, jimiž zasahujeme do veřejného života
v oboru věd, uměn a politiky, ještě 10% zisku,
jejž obracíme na zúrokování členských podilů.
Třicet velikých školek osázelo stromem po
kopeích a stráních, po svazích, roklích a rovi-
nách plochu rovnající se velké zemi.
Evropa
24
article
To nám činí možným náš ohromný vývoz
různého stromoví. Stali jsme se reformatory,
kteři místo dělníků vyvážeti počali živé stromy.
My učinili jsme strom darem příleži
tostným.
My zhodnotili jsme půdu neplodnou. Naším
úsilím staly se stráně, hráze, cesty, ulice, návsi
hřbitovy, náměstí, aniž jsme jich odcizili původ-
ním účelům, pozemky půvabnými a výnosnými.
My zvýšili jsme stromem cenu realit místy
až dvojnásobně.
My učinili jsme strom předmětem nových
snah vědeckých, uměleckých a průmyslových
My učinili jsme strom zálibou.
Námi stalo se i nejlahodnější ovoce všed-
ním požitkem.
Vypudili jsme bramborový destilát z řady
nápojů.
Stromem zušlechtili a posílili jsme svoje
plémě a tím zvýšili jsme také lidnatost země.
Naší pílí zobecněla u Čechů milá, libá
vůně míšenského jablka, jež každého z nich
doprovází na všech cestách, jsoue mu výtečnýu
doporučením.
Námi příbytek a strom splynuly v neroz
lučný pojem celku. Naším působením pozbyl
dobročinnost své namnoze pokořující povahy
na tisíce lidí slabých, zmrzačených a chorýc
zaměstnáváme přiměřeně a zdravě, dobře jim
platíce.
Naším působením srostl strom se životem
českého člověka tak, že duše jeho téká po
stromech za živa a nikoli teprv po smrti, jako
bylo v bájíeh dávně naší kultury ..
Čecho
25
article
Vstup a prvé kroky v život byly naše
jednotě obtížny a namáhavou činností. Jenom
historik ví, jak smutně se věci měly, co stromo
se týče, kdysi skoro všude po Čechách. Nepo
chopitelnými zdají se nám tehdejší lhostejnost
necitelnost a barbarská zrovna nešelrnost ke
stromům. Žasneme, jak mohl si člověk uříz
nouti nejkrásnější a nejslibnější stromekze
stromořadí za hůl nebo za bičiště! Tolikéž
s útrpností čteme ve starých záznamech o své-
volném oklešťování cizích větví jen proto, že
zasahovaly neškodně třeba do vzdušného ma-
jetku sousedova. S úžasem čleme o holinách
cestách beze všeho stromoví. A přece pěli již
tehda předkové naši s nadšením, že vlast naše
je »zemský ráj to na pohled!«
Tím více pak dlužno se diviti, že hned na
první výzev přihlásilo se na pět set osvícených
mužů a šlechetných duchů, aby, majíce na
zřeteli dalekosáhlý cíl svojí snahy, jali se li
český burcovati z netečnosti ke stromu, z před-
sudků proti němu a z nevědomosti o jeho
ceně a velkém kulturním poslání. Pravý hrdinný
zápas podnikla společnost agitací básníků, my-
slitelů a vědců o prvý zákon, kterýmžto kultuře
stromu dovoleno bylo zasahovati v majítelské
právo. Šlo nejprvě jenom o půdu jinak neplod-
nou. A přece prošel zákon toliko s podmínkou,
že se majiteli vyhradilo tříleti, aby se rozmyslil
a rozhodl, nechce-li sám snad osaditi svoji
půdu. Nedůvěra vymýšlela nejrafinovanější pře-
kážky působnosti tohoto zákona, kterýž teprve
nucením lze bylo prováděti, ačkoli jednota
v každém případě nabízela a zabezpečovala
maiiteli polovinu zisku z osazeného pozemku.
Čechy
Nepa
26
article
Takovýmto způsobem pracovalo se na po
čátku jenom s obětmi. Přece však dobrá my
slenka razila si již cestu k myslím tisícův
A když se podařilo zjednati zákony o nedotknu
telnosti stromu a upravení pojmu o vzdušněm
majetku, tu postupovaly již úmysly naše kročeji
olbřímů. Po zavedení stromu za dar křestní
následovalo rychle zmonopolisování našich snah
Bez našeho přivolení a vědomi nesází se strom
již vůbec; děje se tak dobrovolně, díky vědě
a díky nejpečlivějšímu šetření hospodárnosti
Seznalo se, že pracujeme nejsprávněji a nej
prospěšněji. Co jindy sázelo se pouze na pod
zim a z jara, vysazujeme nyní i po celé létc
s největším zdarem.
Rychle vznikly naše velkolepé sady živých
a dojemné sady mrtvých; sady tyto svým vý
nosem dnes již odstranily zemské přirážky.
Sad národní jest naší chloubou v cizině
Sad dívek jest jedincem v celém světě.
Sad umělců napodobují po nás Amerik
Australie.
Sad zakladatelů dává výraz naši piel
k záslužné obětavé práci.
Austrálie
27
article
Sadem bezzemků stal se i ten, komu an
píď země nenáležela, majetníkem a vlastníkem
půdy. —
Jako všechno v životě, tak ani naše snahy
neměly jenom samé doby zdvihu, také naše
podniky měly své nehody a pohromy. Přicházela
léta neúrodná, přicházely živelní pohromy, při
cházely ztráty výtečných pracovníků, kterých
ještě po letech želíme a jimžto budiž při dnešn
příležitosti věnována nejvřelejší vzpominkal
Také na každou naši akci přivalila se vždy
občasná vlna reakce. Nás také neminuly výtky
buďto »že děláme málo, nebo že pracujeme
příliš mnoho; buďto že nejsme na pravé cestě.
nebo že nevolíme náležitých prostředků«. Však
ať si reakce útočila na nás tak neb onak, vždy
odpovídali jsme novým rozmachem sil za přesně
vytknutým cílem svým. I za to nás činili ne-
přátelé zodpovědny, že se Čechu nepodařilo
dosud obrátiti celý tok millionů peněz a krve,
vyplýtvaných za cizí zájmy, k vlastní velikosti
a slávě ! Nedočkavost ovšem, nedočkavost slabé
rozvahy ! —
Čech
28
article
Mám promluviti o průmyslovém zpracování
stromu a stromových plodin? Ani tu netřeba
mnohých slov. Veliká řada obrovských závodů,
zpracovávajících vše až do nejposlednějších od-
padků, přivádí v život řadu nových výrobků,
kterých neznali předci naši ani dle jména.
A jak zasáhl strom do literatury! Jaký
úžasný pokrok od stydlivých úryvkovitých líčení
k novodobým pracím literárním, obsažným
knihám o stromu. Lze říci, že nám pějí v sadech
nejen slavici, ale i nespočetní básníci.
Architektura počítá se stromovou stafáži
při každém svém výtvoru.
Stromové stinné loubí dovedlo odstraniti
vedřinkovou fadesu vyučování. Tu v sadech
školních působí strom jakožto učebná pomůcka,
jako předmět šlechetného závodění k vývoji
schopnosti, dovednosti, chápavosti a soudnosti.
Stromem karban a hospodské táčky vymi-
zely ze společenského života docela
Nesmím zapomenouti na svátek stromů.
který jsme zavedli na počest stromu. Vžil se
již tou měrou, že jest nejokázalejší slavností
celého roku. Svátek stromů slaví se tak nadšeně,
že není lze porovnati s ním nic jiného. Shro-
mážděními svými dal popud přečasto k nejdů-
ležitějším akcím národním. O svátku tom ne-
jednou manifestoval národ i politicky svoje
tužby. Každoroční výstavy od ovoce až po nej-
subtilnější výrobky získávají svojí vždy svězi
přitažlivostí myšlence naší a naší jednotě vždy
nové stoupence. — Nežli dám slovo ostatním
pánům řečníkům, nemohu jinak ukončiti proslov
svůj než poukázáním, že jednota naše sdružuje
nejlepší duchy milého národa našeho, kteří
všichni přemítají o nových a nových způsobech
a podnicích, jimiž by strom vedle jiných ještě
prostředků a s nimi zároveň učinil nás Čechy
skutečně »srdcem kulturních národů«. Stromu
budiž hřímavé: »Sláva!«
Shromáždění volá třikráte »Sláva !« a př-
chází ku pořadu jednání.
Čecho