3
masthead
25. února 1904. Číslo 56.
4
article
Za rokování o resoluci stran vyučování maďar-
štině ve vojenských vychovatelnách del. hr. Apponyi
pravil, že jest jeho vroucím přáním, což nejednou
opakoval, aby v poslanecké sněmovně uherské obno-
víly se normálními poměry, avšak ohlášené reformy
nauspokojily široké vrstvy obyvatelstva, čímž se
rozmotání situace znesnadňuje. Diví se, že se vy-
kládá někomu ve zlé, že chce dělat opposici, stoje
na základě r. 1867.
Pro dělostřelectvo, jízdu a pionýry nezřizují s
v Uhrách žádné nové ústavy. Také předměty, jimž
se má maďarsky vyučovati, nejsou dobře voleny.
Proto nemůže býti spokojen s tím, co se v tomto
oboru chystá, třeba i uznával pokrok naproti dří-
vějšku a chválí snahy vojenské správy. Tato tím
však není vinna, nýbrž uherská vláda, jež měla
zjednati platnost dle svého programu, s nímž také
on souhlasil, národním zájmům maďarským. Činí
resoluční návrh, dle něhož delegace považuje učebný
plán za nenspokojivý a vyzýva ministra vojenství.
aby jej ještě jednou přepracoval v tom směru, aby
volba předmětů, jež mají se přednášeti maďarsky.
zabezpečovala národní ráz.
Mp. hr. Tisza doufá, že bude moci předložili
poslanecké sněmovně uberské v nejbližších dnech
předlohu, jíž umožní se, aby v každém sboru vojen-
ském vzdělal se na důstojníky náležilý počet uber-
ských mladíků. Projektovanými reformami hoví se
víc než dostatečně programu liberální strany. Vláda
dostála rozšafně a poctivě svému slibu a její úspěchy
mohou zastavili národ na osudné šikmé dráze. Byl
by povděčen, kdyby všecky strany stály na základě
r. 1867 a líšily se otázkami národní politiky.
Uhry
poslanecký sněmovna
Tisza
5
article
Avšak zlo záleží v tom, že strany bona fide
předstírají, že stojí na základě zákona z r. 1867a
přece vyskytují se stále státoprávní neshody, místo
aby se dokumentovalo, že převážná čásť veřejného
mínění uberského, třeha v různých stranách, stojí
na témž státoprávním základě. Všecky otázky, jež
po věky rušily dobrou vůli mezi národem a panov-
níkem, musí se konečně odstranit, abychom mohli
ukázati všecku národní sílu v oboru produktivných vý-
tvorů národní politiky. Ze nynějších poměrů považuje
však za velké nebezpečí, činí-li ti, kdo hlásí se za
přívržence státoprávního základu, požadavky, jež na
státoprávním základě místa nemají. Valná většina
národa chce mír a nebude-li provokována, bude se
hroziti konfliktů. Vrhají-li se však do veřejnosti
hesla, o nichž se říká, že neodporují základu z roku
1867 a lze je uskutečniti po dobrém, je to dobromy-
slný, ale osudný blud, jenž může strhnouti národ
do největší katastrofy. (Hlučný souhlas v pravo.)
Proto musíme setrvati při politice Deakově a An
drassově, jež zjednala zemi po 36 let její pokojný
prospěšný vývoj. (Souhlas.)
Del. hr. St. Keglevich myslí, že za volbu před
mětu, jež se mají přednášeti maďarsky, ani vojenská
správa nemůže též převzíti zodpovědnost, dosáhne-li
se reformami budoucího cíle. Záleží na tom, aby
uherská vláda mohla vždy kontrolovati provádění
reforem.
Delegát hrabě Apponyi polemisuje s předsedou
ministerstva Tiszou, pravě, že i on se přeje, by ne-
bylo více státoprávních sporův, ale tu třeba, aby ne-
bylo příčin k státoprávním steskům Bylo by chybou
kdyby se takové stesky zamlčovaly.
Řesoluční návrh byl konečně přijat beze změny
a debata odročena na zejtřek.
Ana
Del
Apponyi
St
ministerstvo Tisza
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. února. (O Körbrově tak
tice vůči českým požadavkům) po-
jednává ve vídeňském dopise krakovský „Glos
Nar.“ Körbrovy odmitavé odpovědi na žádost
českých krajů, poškozených živelnými pohro-
mami a na žádost za svolání sněmu, prohlašuje
za chyby prvého řádu. „Chef kabinetu — pravi
— zmýlil se. očekával-li, že těmito střelami při-
nutí Čechy ke kapitulaci. Naopak, podráždil ne-
jen české poslance, nýbrž i samé Čechy, celý
národ. Proto také odpověď, kterou dali češt
vůdcové kabinetu, vypadla ostře, ba přímo nepřá-
telsky.“ A pak dodává: „Není pochybnosti, že
rozuzlení situace spočívá v tom, aby Něme
dobrovolně neb z přinucení opustili své, naprosto
zamitavé stanovisko ku požadavkům českým.
Což se dá myslit, aby odpor třebas nejzatvrzelejš
německé kliky překazil zřízení české university
na Moravě, této Čechům nezbytné vědecké in-
stituce? Nikdy! Může vyřízení otázky té snad
zdržeti, ale může dosáhnouti i toho, že univer-
sita bude zřízena bez dovolení Němců. A snadsi
němečtí politikové přejí právě toho, aby tak za-
chránili svou populárnost. Ať to vláda zkusi!“
V Prazo, 23. února. (D r. Hartel o vl as
ské universitě.) Římská „Tribuna“ oti-
skuje ve vídeňském dopise rozhovor s drem.
Hartlem o vlašské universitní otázce. Pokud prý
se týče samotného ministra osvěty, otázka jes
Glos
Körbrův
Čecho
Nout
Němec
Hartel
Hartl
Praha
Čechy
český univerzita na Morava
7
article
»Bohemia«, »Tagesbote aus Böhmen« a »Prager
Morgenpost« docházely sem tam státních nebo
panských úřadníků a udržovaly naše obce, náš
lid vůbec v jakémsi duševním či poznatkovém
spojení s ostatním světem. Však i tyto žurnály
trpěly tlakem nesnášelivého absolutismu a sdě-
lovaly svému čtenářstvu všechny zprávy a no
vinky v nejnevinnější úpravě a v limonádové ře-
dině. Občané, kteří bez novin býti nedovedli a
pražských německých listů přáteli nebyli, odebí
rali si, obyčejně dva nebo tři společně, některý
žurnál vídeňský, zejmena Zankovu »Presse«. Ale
těchto časopisů na veřejnosti vidět nebylo a lze
říci, že devadesát procent lidu docela bez čtení
novin se obcházelo, jakoby se bylo nic ve světě
ani nedělo ... Z časopisů zábavných znali jsme
v letech padesátých jenom Mikoveův »Lumíre,
jenž kromě trochy dosti chudého čtení přinášel
také nevinné dopisy z českých měst o koncer-
tech, zábavách atd.
Z nedostatku všeliké volnosti a všelikých
tiskem šířených popudů vyvinula se na všech
stranách dokonalá lhostejnost a netečnost k ve-
řejným záležitostem a ve stínu této duševní lethargie
usínalo rychle i národní sebevědomí a vzmáhala
se vždy více a více bezpáteřná, dobromyslná
otročina. Vzpomínaje těch věcí byl jsem vždy
pln úžasu, že po velikém, úchvatném a bouř-
ném vznětu let 1848 a 1849 nastati mohl —
pádem ústavního života — tak obecný a hlu-
boký úpadek. Oheň uvědomělého vlastenectví
českého sebevědomí udržovalo v každé obci vždy
jenom několik jednotlivců a to ještě na zapřenou
a potají. Většina lidu usínala rychle nejenomv
poltickém, nýbrž i v národním ohledu, jakoby udá-
losti obou »revolučních« let ani nebylo bývalo.
Prager
Zankův
Mikovův
Lumír
Bohemia
Tagesbote aus Böhmen
Presse
8
article
Ve společenském a veřejném životě zaujala
němčina opět svoje bývalé místo, jakožto řeč
pánů, vzdělanců a vyšších kruhů a kde kdo
jen trochu německy uměl, okázale se tím ho-
nosil. Tak stalo se, že i v malých městech,
jakým je moje rodiště, kde žádných Němců ne-
bylo, na ulieích a v lepších hostineích německý
hovor hlasitě se rozléhal. Mnozí mluvili něme-
eky s takovým gustem, jakoby byli zrovna rádi
bývali, že se stará německá móda zase vrátila,
zejmena úřadníci všech kategorií, obchodníei.
židé a řemeslníci, kteří ve Vídni nebo v někte-
rých jiných německých městech Rakouska ně-
kolik let pracovali a pak jakožťo mistři nebo
už soukromníci do vlasti se vrátili.
Vídeň
Rakousko
9
article
vlastně rozřešena a jsou již vypracovány před-
lohy, jež vyhovují všem potřebám a přáním ra-
kouských Vlachů. Předloha bude podána říšské
radě již v nejbližším zasedání a pak veřejnost
zví, jaké jest rozhodnutí vlády. Pokud však se
týče politické stránky této otázky, ta už
nespadá v obor ministra osvěty, nýbrž v obor
ministerstva vnitra. V tomto ministerstvě se
ještě uvažuje otázka příštího sídla nové univer
sity, usnesení však se nestalo dosud nijaké.
Všechny pověsti o Terstě, Gorici a Tridentu jsou
tedy předčasné. Na zřízení právnicko- ob-
chodní akademie v Terstě se nepomýšli.
poněvadž takový ústav by se příčil zásadám ra-
kouského vysokého školství. Dr. Hartel soudí
že Vlachové v Rakousku by se měli domáhat
především ilosofické fakulty, která by nej
více prospěla jich kulturním snahám. Fakultu
právnickou má za méně nutnou.
Z Olomouce, 23. února. (Agrární stra-
na na Moravě.) Dnešní „Selské Listy“ sdě
lují na prvém místě: „Důvěrníci Selské jednoty
shromáždění na schůzi v Přerově dne 21. t. m.
usnesli se jednohlasně, aby zahájeny byly pří
pravy k založení samostatné strany agrární na
Moravě. Zvolen šestičlenný výbor, který povede
zatím přípravnou akci.o
Z Krakova, 23. února. (Zákon o pro-
středkování práce.) »Czasu« sděluje s
z Vídně, že zákon o zřízení zemského ústavu
pro prostředkování práce prošel již minister
skými kancelářemi a bude v nejbližších dnech
předložen císaři k sankci. Provedení zákona
toho, jemuž se vzpírali zejmena haličti Rusové,
bude značným úspěchem vládnoucí strany šlech
tické a novým důkazem, že dru. Körbrovi zá-
leží nyní na dobré náladě polského kola. Nový
zákon přijde vhod zvláště velkostatkářům ve
východní ruské části Haliče, kdež má na příště
znemožniti selské stávky.
Vlach
Terstě
doktor
Hartel
Rus
Körbr
Gorica
Trident
Rakousko
Olomouc
Morava
Přerov
Krakov
Vídeň
Halič
Zákon o pro
10
article
Ze Záhřeba, 22. února. (Demisse A.
Paviče-) »Srbobran« dovídá se z pramene
prý hodnověrného, že přednosta oddělení pro
osvětu v chorvatské vládě, Armin Pavič vstoupi
v nejbližší době do výslužby. Ban hr. Pejačevič
jest prý nespokojen s Pavičem, protože ho již
několikrát klamně informoval o věcech, týkají-
cích se chorvatského školství. Nástupcem Pavi-
čovým má se státi dosavadní přednosta oddě-
lení pro spravedlnost dr. Marjanovič a na místo
tohoto má býti dosazen člen vrchního soudu
dr. Posilovič.
Z Pešti, 22. února. (Porážka strany
liberální.) Při doplňovací volbě sněmovní
v Malé Seredě, kterýžto okres byl dosud za-
stoupen poslancem liberálním, zvolen při vče-
rejší volbě ugronovec Gyergybal proti liberál-
nimu kandidátu Edelyovi. Tento výsledek volby
překvapuje tu tím více, že vládní strana nepře-
stává prohlašovati, že celý uherský venkov jest
rozhořčen na obstrukci malé frakce ugronovců;
a zatím liberální kandidát v okrese dřive liberál-
ním propadá právě proti ugronovci. Jest to zna-
mení na všechen způsob povážlivé.
Z Pešti, 23. února. (Dojem Tiszo v
srážky s hr. Apponyem.) Vážné poli
tické kruhy peštské byly trapně dojaty srážkou
ministerského předsedy hr. Tiszy s hr. Appo
nyem v delegační schůzi; opposice netají se
však svou radosti, poněvadž ve srážce té spa-
třuje hrob nadějí oněch uherských poliliků,
kteří očekávali, že delegace přinese klid i do
schůzi parlamentu uherského. V Pešti překva
pilo zejmena to, že srážka, která se jinak oče
kávala, nabyla rázu osobního. Příkré odpověd
Tiszovy litují i přívrženci vládní strany, poně
vadž pokládají za jisté, že vládě bude od ny
nějška zápasiti nejen s nepatrnou skupinou ob-
strukčníků, nýbrž i s přívrženci Apponyovými
a celou stranou lidovou. Situace v Úhrách ví
deňskými událostmi se tedy značně zhoršila.
A Pavič
Srbobran
Pavič
Pejačevič
Marjanovič
doktor
Posilovič
Edely
Tisza
Appa
Záhřeb
Bana
Pešť
Sereď
Úhra
11
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. února.
Republikánské hnutí ve Francii.
Míněníliberálního madridského »Imparcialu«
také námi citované, že vláda španělská koná
rozsáhlé přípravy spíše proti »vnitřnímu nepří-
teli«, nežli proti vnějšímu,« poslední události
zdají se potvrzovati. Republikánské hnutíve
Španělsku projevuje se ve dnech posledních
stále troufalejí. Celý rozsah hnuti toho nemůže
býti ovšem Evropě ještě znám, jelikož censura
španělská zadržuje většinu telegramů, pro cizinu
určených. V samé sněmovně španělské byly
včera výstupy velmi bouřlivé. Republikáni pro-
volávali slávu republice. Shromáždění republi-
kánských zástupců před sněmovnou bylo policií
a čelnictvem rozehnáno. Mezi zraněnými jes
románopisec Ibanez, dramat. spisovatel Perima
jeden žurnalista. Pověsti nejdobrodružnější kolují
v hlavním městě. Pro dnešek očekávají se nové
nepokoje. Počet vojska byl o 17.000
mužů rozmnožen.
Ibanez
Perim
Praha
Francie
Španělsko
Evropa
12
article
Následky povstání herrerského.
Pro odškodné za spousty způsobené na ma-
jetků osadníků povstáním Herrerů má býti říš-
ský sněm německý žádán nejprve o 2 mil-
liony marek. Další obnosy žádány budou teprve
potom, až bude celá škoda, jež se na 6 mil
marek páčí, zevrubně vyšetřena.
Italský pokyn Rakousku.
Římská »Tribuna«, vládě blízká, označuje
dnes velmi jasně mez spojeneckému poměru
s Rakouskem v jeho známém zálusku. Píše
výslovně takto: Mezi Rakouskem a Italií nebude
sváru pro politiku balkánskou, pokud Rakousko
dbáti bude známé formulky, totiž, že ve Val-
loně a Drači (prestolech to albánských při moři
Jaderském) nesmí vláti nikdy vlajka jiná nežl
turecká neb — albánská!« Pokyn to dost jasný
aby mu ve Vídni rozuměli!
Nedělnost říšského sněmu německého.
Předseda sněmu toho hr. Ballestrem stě-
žoval si včera zástupcům stran, že poměry ve
sněmu staly se nanejvýš neutěšenými. Není na-
děje, že by rozpočet byl hotov před koncem
finančního roku a pomoci si nějakým zákonem
z nouze jako v Rakousku, to že v Německu
nelze. Sněm od polovice ledna nebyl nikdy témět
k usnášení schopným. V Berlíně tvrdí, že ne-
bude tomu lépe, dokud nebudou zavedeny —
diety poslanecké.
Korrupce v Německu.
Proti tajnému a komerčnímu radovi Hahnovi
spolumajiteli bankovního domu »Kokschův ná
stupce« a proti bankéři Sprechlovi, bratru ame
rického »krále cukrovarníků«, bylo v Drážďanech
provedeno vyšetřování pro zpronevěření. Přelíčen
bude se konati nepochybně již v březnu. Hahn
byl propuštěn na kauci 75.000 marek z vyše-
třovací vazby.
Bývalý pruský rytmistr Höhnel, jenž uprch
následkem padělání směnek obnosem 400.000
marek, byl v Londýně zatčen. Měl u sebe již
jen 5000 marok.
Herrera
Ballester
Hahn
Kokschův
Höhnel
Rakousko
Val
Drač
Vídeň
Německo
Berlín
Drážďany
Londýn
13
article
Skoro neuvěřitelno.
Skoro neuvěřitelno.
(Slovo o tom, jak se neprovádí zá-
kon o odepisování pozemkové daně
Škody, jež utrpělo chudé zemědělstv
chladného jihu českého z jara loňského roku
trvalým suchem a pak právě přede žněmi děs-
ným krupobitím, znova vypisovati, krutou bídu
chalupníků a velikou tíseň rolníků a statkářů
znova líčiti lidem dobré vůle jest zajisté již
docela zbytečno.
Ale naše slavná vláda a naše c. k. finanční
úřady tváří se, buď jakoby na loňské živelní po
hromy docela byly zapomněly, neb aspoň jakoby
zprávy o nich za přemrštěné pokládaly a jakoby
hmolný nedostatek českými zemědělei jen z
účelém vykořistění dobročinnosti státní a sou
kromé byl klamně předstírán.
Čeho jiného lze si domýšleti, když v těchto
dnech dostaly některé obce jihočeské pahorka
tiny od svých c. k. okresních hejtmanství
podstatě tento výměr:
»Panu starostovi obce . ..
K vyřízení tamního oznámení ze dne 10. června
1903 o škodách následkem sucha a telegramu ze
dne 20. července 1903 o živelní pohromě, způsoben
krupobitím, povolilo c. k. finanční ředitelství v Praz
částečný odpis na dani pozemkové pro rok 190.
pro tamější obee.
Žádám pana starustu, aby veškeré v připojeném
výkazu uvedené poplatníky o slevě jim přiřknuté
vyrozuměl a to podpisem strany potvrditi dal
Též poplatníci, kterým žádná sleva po
volena nebyla, buďlež o tom vyrozumění.
O tom p. starostu vyrozumivám s podotknutím,
že jest volno ve výkaze uvedeným poplatníkům do
30 dnů po doručení tohoto vyrozumění u c. k. fin
řed. v Praze odvolání podati.
Praha
Škoda
14
article
C. k. okr. hejtman.«
Tedy nebylo nic platno, že sám pan c. k.
místodržilel, c. k. ministerští a místodržitelští ra-
dové a c. k. okr. hejtmani o hrozných spou-
stách vlastníma očima se přesvědčili ! Nic ne-
bylo platno, že samy vládní listy až příšerný
dojem katastrofy podrobně popisovaly a jejíeh
následků do budoucna se lekalyl
C. k. fin úřadové neslýchanou kalastrofou po-
stiženým neodpisují daně! Proč asi?
Český lid neplazí se pokorně před slavnou
vládou, neposlouchá jí, nechce se k vůli ní ochotně
vrhnouti sám do vlastní záhuby a nechce slou-
žiti germanisačním a jiným choutkám.
Proto za trest nebyla mu udělena sprave-
dlivě vyměřená podpora a proto nemá mu býti
poskytnuta ani spravedlivě žádoucí úleva.
Ale mezi státní podporou a úlevou odpi-
sem pozemkové daně jest patrný rozdíl,
který na štěstí jest již i zákonem stanoven.
Ač ani k tomu nemá slavná vláda poctivého
práva, aby loni povolenou státní podporu na
újmu strádajících zadržovala, má k tomu bo
hužel moc. A jsme příliš se sousedním Něme-
ekem spřáteleni, aby také u dra. Körbra nepla
tilo Bismarkovo heslo: »Macht geht vor Recht.«
Nechť se tedy toho drží, dokud může!
Avšak vzhledem k úlevám odpisem
pozemkových daní nemá sl. vláda an
práva ani moci.
Zákon ze dne 6. června 1888 zák. říšsk
čís. 81 praví totiž jasně: »Daň z pozemko
odepisuje se pro poškození naturálního
výnosu pohromami živelními, když u hospodář-
ských pozemkových parcel výměry až do čtyi
hektarů nejméně čtvrtý díl naturálního výnosu
parcely, u parcel čtyř hektarů větších však na-
turální výnos nejméně jednoho hektaru zničen
byl krupobitím, vodou neb ohněm.
Ted
Bismarkův
Macht
Recht
15
article
Výška odepsané daně řídí se dle toho, jak
velikou škodu naturální výnos utrpěl. Zničen-li
jest celý naturální výnos, povoli se odepsati
celá roční daň z postižené parcely.
K učiněnému oznámení vyšetří se škoda
na místě samém od delegáta finančního úřadu
za spolupůsobení dvou odborných důvěrníků
z obecních členů, finančním úřadem zvolených
a dvou členů obecního zastupitelstva.
Podle vyšetření komise vypočte obnos daně,
jenž má býti odepsán, finanční úřad zemský.
Přihledněme nyní k tomu, zdali snad ně
jaká formální chyba nezavinila, že c.k.
finanční úřad odpis daně jen ve zvláště nepatrné
míře povolil, nebo vůbec zcela neposkytl.
Ale ani tu není možno postihnouti. Ničeho
nebylo opomenuto. Oznámení stalo se
v čas a také komise odhadné správ-
ně byly sestaveny a správně pr-
covaly. Početní výsledky úřadů samospráv-
ných a státních se téměř kryly a podaly tím
nepopíratelný důkaz jak o tom, že škody živel-
ními pohromami skutečně se přihodily, jakoži
že odhad jejich odpovídá této skutečnosti.
Početní shoda různých úřadů není ovšem
nikterak podivna Ba naopak, jest docela příro-
zena, poněvadž ve všech krajinách 19. července
1903 krupobitím postižených byly tak zvané to-
tálky, to jest úplné zničení celého naturálního
výnosu buď vlastním krupobitím nebo přívaly
vodními.
Jen v těch místech, kam pouze poslední
zbytky ledové a dešťové spousty zaneseny byly.
zjistily se škody asi poloviční. Proto však i tatc
méně poškozená místa mají spravedlivý nárol
aspoň na 50 proc. odpis daně naproti krajinám
ostatním, kde menší odpis nežli celých 100 pro-
cent po zákonu ani připustiti nelze.
16
article
Nepřímým důkazem toho jsou vysoké od-
hady pojišťoven, v jejichž nepopíratelném zájmu
jest přece zjišťovati a vypláceti škody pokuo
možno nejmenší.
A přece stalo se, že i v těch připadech.
kdy pojišťovny zjistily 100 proc. škody, c.k
finanční úřad nepovolil k odpisu daní ani jed-
noho haléře.
Bylo by to skutečně nepochopitelno a ne-
uvěřitelno, kdyby to nebylo v Rakouskul
Bezpochyby vedle zjevné vládní nepřízno
veden byl c. k. finanční úřad zemský právě as
tím, že čásť poškozených dostala jako us
náhradu od pojišťoven.
Ale odnímá soukromá pomoc c. k. finan
čnímu úřadu povinnost zákonů nedbati a odpisů
řádně neprováděti? Jest tomu úřadu něco po
tom, že prozíravý člověk třeba po dlouhá let
pravidelně čásť výnosu pozemků svých do po-
jišťoven ukládal, aby v případu nenadálého ne-
štěstí nebyl náhle žebrákem? Jest opatrné
ukládání zvolna nastřádaných a většinou těžce
postrádaných peněz a pak hromadné vyzvednuti
jejich nějakým důkazem o tom, že naturální
výnos pozemků jižních Čech r. 1903 nebyí
krupobitím zničen? Jest vůbec možno naturální
výnos v nějakou souvislost s nenuceným
pojištěním uváděti? Což přijímají pojišťovny
pojištění také proti škodám, způsobeným pří
valy? Byly pojištěny plodiny luční a plodiny
v zemi ukryté, jako na př. řepa a brambory
které loni vodními spoustami byly potrhány, ze
země vytrhány a pryč odplaveny?
Čechy
17
article
Mluví někde některý zákon o tom, aby těm
kterým podpora v nouzi dobrovolně byla poskyt
nuta nebo tém, kteří podporu sami si zabezpe-
čili, daně se neodpisovaly? Činí shora uvedený
zákon z roku 1888 mezi poškozenými nějakých
výminek?
Na tyto všechny otázky jest jenom jediná
odpověď: »Nikoli !«
A právě proto v nynějši nemístné a makavě
neoprávnéné skrblivosti c. k. finančního úřadu
zemského nutno spatřovati projev nepřátelstvi
slavné vlády k celému českému národu.
Co dělati?
Možno, že sl. vláda chce, aby poškození
zemědělci obraceli se k jejím úřadům s poko-
nými prosbami, aby odpisy daní jim do-
brotivě povoleny byly. Při tom jest třeba přichy
stána povoliti najednou jak zadržené podpory,
tak odpírané odpisy daní, jen aby se ukázalo,
jak špatně a klamně se o vládě soudí a jak
přece ve skutečnosti jest hodnou.
Ale tak prozíravý český lid počínatis
nesmí.
Ač jednotlivci z důvodů formálních po
drobná odvolání podávati musí, jsouce si vě
domi své české hrdosti, poctivosti a svých práv
nesmí užívati proseb.
Celý národ stojí za svými poškozeným
bratry a v jejich zájmech zastupuje zájmy své,
volá: »Jednejte dle zákonů, dbejte práv a čiňte
spravedlnost !«
C. k. finanční úřad zemský všem 19. čer
vence 1903 krupobitím postiženým bez rozdílu
buď úplný neb u výjimek asi poloviční odpis
daní z r. 1903 povoliti musí.
Kdyby nepovolil, jest přípustno odvolán
k c. k. ministerstvu financí. Kdyby ani to spra
vedlnosti zadost neučinilo, bude stiháno i ono
tak dlouho, až učiní, jak zákony hned přika-
zovaly.
18
article
Před užší volbou na Hradecku.
Před užší volbou na Hradecku.
V království českém nebylo dosud zuřivěj-
šího boje nad nynější ve skupině venkovských
obcí na Hradecku a Náchodsku. Zbraněmi, jimiž
i v Maďárii povrhují, usiluje dav najatých agitá-
torů zvolení šlechtického dobrodruha, hraběte
Sternberga, za poslance. Kdo nebyl svědkem
štvanic, nastrojených na ošálení a oblouzení ne-
prozíravých voličů, nemůže ani věřiti, že cos
takov-o je možno mezi naším venkovským li-
dem, který tolikráte byl již osvědčil svou věr-
nest k české věci a zachoval neporušenost a či-
stotu svého přesvědčení při volbách. Dnes působ
se na tento lid nejen agitačními hesly, které jsou
hotovými attentáty na soudnost a zdravý rozum,
nýbrž i násilím a co nejhoršího i — podplá-
cením!
Hluboce zarmouceni konstatujeme tento
fakt, který z tolika stran nám byl zaručen. Kdyby
volební machinace, zavládnuvší na Hradecku.
Opočensku a Náchodsku měly v českém lidu
i na příště získávati půdy, pak musili bychom
naplněni býti nejhoršími obavami před budouc-
ností našeho národa. — — —
Hrabě Sternberg se sborem najatých kor
tešů napíná síly do krajností, ba do únavy, jen
aby při užší volbě nepodlehl svému protikandi-
dátu, kterým jest stoupenec agrární strany, pan
Hynek Srdinko, rolník ze Svobodných
Dvorů u Hradce Králové.
Sternberg
Srdinko
Hradecko
Náchodsko
Opočensko
Hradec Králové
svobodný Dvůr
19
article
Zejtra, dne 26. t. m., zakončen bude tentc
volební zápas, provázený řadou odporných
v politickém životě českém dosud nevídaných
událostí . ..
Dle zpráv, nás docházejících, jsou všechny
obce volebního obvodu hradeckého do nejvyšš
míry pobouřeny. „Vypadá to u nás jako v revo-
luci,“ píše starostlivě známý český rolník a vždy
spolehlivý vlastenec. Agitátoři stihají agitátory
všichni pobihají od domu k domu, roznášej
tiskopisy, provolávají slávu hr. Sternbergovi
s jednotlivými voliči soukromě „vyjednávají“
Hrabě Sternberg objíždí obce, provázen
dlouhou řadou kortešů. Ve schůzích, jež pořádá
tito kortešové šíleně mu tleskají a každého, kdo
by se proti němu vyslovil, kříkem a nadávkam
umlčují.
Strana agrárni vyslala do našich okresů své
mluvčí, mezi nimiž posl. K. Práška, Hyrše.
Kubra, Švehlu a j., kteří mají tuhou práci, aby
přesvědčili své rolnické stoupence, že zvolení
hr. Sternberga znamenalo by velikou hanbu
potupu českého rolnického lidu. Jednotliví voliči
dostali listy, jimiž se jim vyhrožuje pronásledo-
váním, nebudou-li voliti hr. Sternberga. Kandi-
dátu Srdinkovi doručen byl včera poštou dopis,
v němž mu nepodepsaný sternbergovec lichotivě
přislibuje, že „bude sprovozen se světa“, po
daří-li se mu při volbě zvítěziti.
Sternberg
K Prášek
Hyrš
Kubr
Švehla
Srdink
20
article
K našim včerejším ukázkám, jak vlastně
vypadá ta pravá německá duše, česky po dobu
voleb natřeného hraběcího dobrodruha, dodá-
váme ještě toto. Spis jeho „An den öster-
reichischen Adel“ (Rakouské šlechtě).
obsahuje ty nejnepřátelštější rady hraběte, které
rakouské šlechtě proti českému národu dává.
To dobře věděl hraběci kandidát a proto před
volbou skoupil kde jaký exemplář tohoto spisku
a marně po těchto výplodech drzého vetřelce
bylo do poslední chvíle pátráno. V hodinu téměř
poslední objeven v universitní knihovně víden-
ské, kdež všechny tiskopisy, ve Vídni vydané.
nusí býti zařaděny, tento spis hraběte Stern-
berga a to, co jsme včera uvedli, dostačí
snad, aby otevřelo zrak všem těm, kteří pozlát
kem jeho slov se dali oklamati. Na ty, kteří se
uplatiti dali, appellovati nechceme.
Stern
Vídeň
21
article
Spisek hraběte Sternberga obsahuje
na 76 stranách rady tohoto autora „rakouské“
šlechtě, které se dají krátce takto vysloviti:
„Rakouská šlechta ať zanechá
všech styků s různými národy ra-
kouskými a spojí se se židovským
kapitálem ke zbudování jedno-
jazyčného, německého státu, s jed-
notnou správou, státní školoua
všichni úřadníci, professoři, du-
chovní a učitelé ať jsou nuceni
uměti německy. Snahy po státním
právu českém jsou revolucionář-
ské a musí býti všestranně potí-
rány.
To jest politické vyznání víry hr. Stern-
berga, napsané vlastní jeho rukou a vytištěné
v knize, u Hölzla ve Vidni vydané, z níž mu-
žeme uvéstí doslovně celou řadu dokladů.
Český poslanec takovýchto zásad byl by
opravdu „unikum““
Proto uvědoměli voličové všech českých
stran při užší volbě mohou dáti hlasy své jen
p. H. Srdínkovi, rolnikovi ze Svobodných
Dvorů.
Stern
Hölzl
H Srdínko
hrabě Sternberg
22
article
Z Hronova. (Pův. zpráva.) Z výsledku první
volby seznal hr. Sternberg, že poměrně nejmenší
počet připadl mu z Náchodska a Hronovska.
Vrhl se tedy nyní s veškerým úsilím na oba tyto
okresy. Pojednou objevil se u nás po boku Stern-
bergově býv. mladočeský, nyní „samostatný“ říš-
ský poslanec, Fr. Udržal. Jezdí se Sternber-
gem a agituje zuřivě. Situace je velmi napjata.
Sternbergových agitátorů je u nás přes sedm-
desát. Majitelé továren obdrželi listy, jimiž se
jim namlouvá, že Srdínko je nepřítelem tex-
tilníků.
Stern
Udržal
Sternbergův
Srdínko
Hronov
Sternberg
Náchodsko
Hronovsko
Francie
23
article
Z Náchoda. (Zvl. telfgrm. „N. L.“) Hrabě
Vojtěch Sternberg přeložil své stálé bydliště
z Vídně — do Častolovic! „Český pán“
s německým jazykem, jenž po rozmanitýeh
dobrodružných afférách vztáhl ruku po man-
dátu a vnucuje se voličstvu zběsilou agitací svých
náhončích a zfanatisovaných lidi, poznal, že
jeho zvolení nejmocnější překážkou jest bydliště
ve Vídni, kde dělá Němce. Aby tyto výtky za-
mezil, po výsledku první volby přestěhoval se do
Častolovic, odkud do všech volebních okresů vy-
sílá letáky, jimiž své přesídlení oznamuje a
čestně se zavazuje, že bude nadále bydleti
v Častolovicích a založí tu časopis, v němž bude
potírati — kamarillu. V letácích, vydaných v bi-
skupské tiskárně králohradecké, napomíní volič-
stvo, aby při užší volbě vytrvalo a volilo jej
jednohlasně. — Hajnovci budou voliti svorně
agrárníka Srdínko. — Důvěrníci českých
okresů Opočno a Náchod.
Z Náchoda. (Pův. zpráva.) Koluje zde po-
věst, že černožlutý, modrokrevný hraběcí kan-
didát obdržel na zakupování mrtvých duší če-
ských značnější čásť peněz, mluví se o 40.000
K. Poněvadž koluje nejen pověsť, nýbrž i sku-
tečně přičiněním hraběcích chrtů peníze, jeví
se pověst opodstatněna. Při obdržení peněz pro-
hlásil prý hrabě Sternberg: „Teď jedu a budu
litat po okresích jako vzteklý pes“ — a drži
slovo do poslední písmeny.
Sternberg
Němec
Srdínko
Náchod
Vídeň
Častolovice
Opočno
Sternberg
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Biskup Říha a němečtí kněží. Je
známo, že němečti kněži na českém jihu, vy-
měnivše kleriku za brnění německonacionálního
halapartníka a církevní korouhev za černo zlato-
červený prapor všeněmecký, vytáhli s dlouhým
ostrým protestem proti českým spolubratřím,
jimž vyčítali česko-národní a vůbec počešťovaci
snahy a to, že vůbec se opovážili v tom kterém
německém hnízdě, pro něž nebylo kněze něme-
ckého přijati kněžské beneficium. Nebratrský, nekře-
sťanský tento protest, jenž sesílen byl souhlasem
německých kněží ze sousedních Dolních Rakous
měl ovšem za následek odvetu se strany české.
Nemohlili si dát libit češti kněží, aby jim páni
němečtí spolubratři vytýkali, že provozují na
místech, kde vlastně by ani býti neměli, národně
české rejdy, že pěstování myšlenky české jde
jim nad duševní blaho svěřených jim německých
oveček. Nemohli také mičeti oproti hrozbám,
že Němci na jihu na tom trvati chtějí, aby při-
pojení byli k jiné — k vídeňské nebo ku
linecké diécesi, neb aby pro ně zřízeno bylo
zvláštní biskupství německé. — Čeští kněží
diécese budějovické podali bískupovi Řihovi
pamětní spis, na který se jim těchto dnů do-
stalo odpovědi, docela zvláštní odpovědi. V první
polovině mírnými a hledanými slovy odsuzuje
se sice protest německých kněží, ve druhé
části ale sype se plnou měrou biskupský
hněv nad opovážlivostí, že jako upřímní
synové svého národa čeští kněží také se
k němu hlásí a pro něj pracovati se neostýchaji.
Říha
Němec
Dolní Rakousy
25
article
Za to dostalo se jim důkladného upozornění,
že národnostní odlišování jejich je nebratrské a
nekřesťanské, že učení Ježišovo na vyšší stupeň
se staví, než je národnost. Biskup přímo zapo-
vídá kněžím svým pěstění národnosti a odkazuje
české kněze na bratrské soužili s německými,
kteří ovšem mohou býti Němci, jak se jim
zlibí. — Vlastenectví páně Řihovo je známo.
Kdyby všichni kněží češti a zejmena ti, již žili
v době pro národ náš nejsmutnější, byli řídili
se dle toho, co káže dnes pan Řiha svým
kněžím, a věci svého uhněteného lidu byli
si nevšímali, národa českého snad by již ne-
bylo. Budějovickému panu biskupovi bylo by
to ovšem věcí lhostejnou.
— Olomoucký arcibiskup dr. Kobu byl prý —
aspoň tak ohlašuje jeho olomoucký orgán — přijat
v úterý papežem v audienci na rozloučenou a příštím
týdnem očekává se jeho návrat do Olomouce. Podlo
olomouckých zpráv rozplynula prý se obžaloba pro
pokus porušení zpovědního tajemství na Kohna vzne-
sená v nejůplnější niveč a co se týče ostatních žalob,
vyjádřila prý se „svatá stolice“, že lituje, že vůbec
mohly býti učiněny O první části tohoto nálezu, ač-i
se se skutečností srovnává, platí zajisté, že nutno
jmenovati se Kohn a míli štěstí a o druhé lze říci
telik, že svatá stolice zahrála si trochu na trojnožku
Pythic. Není totiž dosti jasno, zdali lituje těch činů
Kohnovi za vinu kladených proto, že se zakládají na
pravdě, anebo proto, že z nich obviněn — bez-
důvodně. Stolice arcibiskupská v Olomouci, značně
již vychladlá, obdrží svého arcibiskupa, který zapěje
ve svém stoličném chrámě co nevidět „Tedeum“ z
ohlasu celé arcidiécese.
— Zemský výbor království českého učinil
ve svém sezení dne 24. února 1904 všemi
hlasy proti hlasům přísedících zemsk. výboru
Němec
Řihův
Řiha
doktor
kobo
Kohn
Olomouc