ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 537f44d0-710f-11dc-8e88-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 61, work 4, person 31, org 4
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 56.
4 article
Na ranní a odpol. list přečrláeí su v Praze v adninistraci a maěsíe za čtert leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsje na čtet leta . . . . 7 K 50h ve dlislkich: 2K 30 na maěsio . . P'ošton: za měsíe natr teia . . . . 9 R eoh s dvejí zásllkeu nu nořsí načtvrt leta . . . .11 K soh
Praha R Koh
5 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 24. února odpo- ledne. (C.-B.) Z Port-Arturu sdě- luje se z dneška: Japonské lod stvo obnovilo útok na Port-Artur bylo ale odraženo. Čtyři japonšt obrněnci a 2 dopravní japonské lodi byli potopeni. Ruský obr- něnec „Retvizan“ zjednal si ve- liké slávy. Z Petrohradu, 24. února. 8 hod. 10 minut večer. (Pův. telegram »Nár. Listů«.) Koluje zde pověsť o skvělém ví- tězství zbraní ruských. Nový ja- ponský útok na Port-Artur byl prý odražen a čtyři japonští obrněnei zničeni. Oficialního potvrzení t zprávy ještě není. Z Petrohradu, 24. února. V 7 hod 50 minut večer. (Pův. telegr. »Nár. Listů«. Za pondělek i úterek nebylo offi- ciálních zpráv. Příčinou toho jest. dle pověsti, poškození telegrafního spojení. V kostele sboru kadetního udála se dnes dojemná scéna. Že- hnáno za přítomnosti starého ge- nerála Vannovského, bývalého mi- nistra války, Kuropatkinu, k ne- snadnému jeho poslání. Korejský vyslanec nabídl pa- desát rublů pro válečné loďstvo ruské.
Port Artur Kuropatkin Petrohrad
6 article
Dary dobrovolné pro loďstvo dosáhly již dvanácti millionů rublů! Z Petrohradu, 24. února o 9. hod 30 minut večer. »Ruská tel. agent. sděluje: O odražení japouského útoku na Port-Artur nebylo do 9. hod. večer vyhlášeno žádné ještě úřadní potvrzení. (Viz o tom svrchu také původní náš telegram z S. hod. večer, jakož i vysvětlení v něm, proč se así úřadní sdělení ruskáz Port-Arturu omeškávají. Pozn. red.) Z Paříže, 24. února. (C.-B.) Do mi- nisterstva vnějších záležitostí do- šedší depeše z Čifu potvrzuje, že japonské loďstvo minulé noci na- padlo Port Artur a že se útok ten nezdařil. Čtyry japonské lodi byly prý potopeny. Z Vejhajveje, 24. února. (C.-B.) »Reut kancel.« sděluje: Čtyry japonské lodí bitevní a devět křižáků plulo dnes kolem směrem na východ. A z Bajkalu, 24. února. (Zvl. tlgrm. »Národních Listů«.) Dnešního dne polo- ženy koleje právě do polovice je- zera. Po zapuštěných kolejnicích projíždějí bez ustání dva sněhově pluhy a těsně za nimi vlak s po- travinami, nápoji a oděvem pro dělníky a vojsko. Pracující muž- stvo střídá se denně dvakráte. U kilometru šestnáctého zřízena kantina a ohřívárna. Na jezeře leží na dva metry sněhu. Bouře sice ustala, ale sněží při průměr- ném mrazu — 30 stupňů stále. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně v)
Artur kancel Petrohrad Paříž Reut Bajkal polo
7 article Vážná doba v poměrech mezinárodních
Vážná doba v poměrech mezinárodních Válkou rusko-japonskou vnesen do všech mezinárodních poměrů kvas neobyčejně jitřivý Nejenom že ze všech států evropských denně docházejí zprávy o mimořádných přípravách, ale pronikají spolu i zvěsti, že obnovují se otázl jež byly pokládány za dávno uklizené. Takovou otázkou jest na př. postavení nordických říší- Dánska, Švédska a Norska. Mluví se nejenom o nových úmluvách mezi těmito státy ke vzá- jemné ochraně, ale viditelná jest i činnost tam- ních panovníkův v cestách jejich, jakou jestna př. nynější návštěva vídeňská švédského krále podniknutá v době pro pouhý zábavní či uměle- cký výlet velice nepříznivé. Stejně význačné jsou zprávy o mobilisaci španělské, spojené s obavami, že Anglie zamýšlí obsaditi různé španělské ostrovy a pevnosti. Zvěsti o zbrojení v Turecku a Bulharsku podivně se vyjímaj vedle ustavičného ujišťování, že provedení re form v Turecku jest zabezpečeno a že nebude ničím porušeno.
Dánsko Švédsko Norsko Anglie Turecko Bulharsko
8 article
Stejně zarážejí zvěsti o „mobilisaci na zkoušku“ v různých státech, ač vládní časopisy současně činí pokusy, vysvětlovati události ta kové jakožto pouhé nedopatření či nedorozuměn těch kterých správních orgánů. Vše to jsou známky pronikavého znepokojení, známky ne jistoty, co přinese doba nedaleká, doklady pří prav pro všecky možné případy. Ruku v ruce s těmito známkami kráčeji úvahy o tom, že chystají se nové, pronikavé mezinárodní formace, jež silně otřásají posa- vadní setrvačnosti známých státních skupin udržujících tak zvanou — evropskou rovnováhu Ve všech zemích opposiční proudy proli posa- vadnímu spojenství sebevědomě vztyčují hlavy a diplomacie sama činnosti svou tento stav ne- jistoty spíše zvyšuje. Hlavní zájem se však soustřeďuje kolem následujících tří nejvážnějších otázek: jaký vliv bude míti průběh války rusko-japonské na posta vení mocí evropských v Asii vůbec, jaký zvlášte na poměr Ruska k Anglii, jaký na poměry evrop ské, zvláště na Balkán a rovnováhu na Středo zemním moři. Čím déle bude trvati válka rusko-japonská a zdá se býti nepochybno, že to bude válk dlouhá, tím více se bude zmáhati duch odboje
Asie Rusko Anglie Balkán
9 article
v asijských národech proti evropským vetřelcům. Ve Francii na př. již nyní vláda žádá mimo- řádné úvěry na sesíleni své branné moci v asij- ských francouzských osadách. Klidná a rozvážná revue francouzská „Quest. diplom. et colon.“ na př. takto oceňuje jak vnitřní náladu ve Francii, tak nebezpečí, n něž Francie v Asii musí býti přichystána: Válk rusko-japonská dotýká se nás již i v Evropě. Za- vdala u nás podnět ku projevům co nejnebez- pečnějším. Mnozí podnikli útok na spojenstv s Ruskem. Řada listů, které přestaly býti nezod- povědné po změnách ve většině a jež staly se orgány ministerskými, nevedly si nikdy urážli- věji vůči Rusku. Spojenství s Ruskem musí zů- stati základem naší politiky, protože zabezpečuje největší náš zájem, naši bezpečnost na pevnině Nepotřebujeme se než hnouti, a niaše místo v Petrohradě zaujme ihned Německo. A můžeme býti přesvědčeni, že Němci dovedou využilko- vati každého slova francouzských doktrinářů. aneb slova, pronešeného z přílišného strachu před zápletkami, Ba, buďme připraveni, že válka rusko-japonská nám uloží postavení dosti neoče- kávané, že totiž Rusko, ponuknuto nápadně ne- přátelskou politikou Anglie, jednoho dne vyzve Francii i Německo k součinnosti. Budeme s to postaviti se stranou? Tím by se obnovil společní postup týchž moci, jako po válce japonsko-čín ské v r. 1895, jen že by jeviště zájmů bylo mnohem rozsáhlejší. Stejně volá Massard „Patrii“: Naši přátelé, Rusové, mohou býti ubez- pečeni, že celá Francie zůstane věrnou svým tradicím a svým závazkům. Vůči této veliké otázce, vůči společnému nebezpečí, jednota ná- rodní se obnovila, což s plným dostiučiněním konstatujeme.
Němec Rus Francie Asie Evropa Rusko Petrohrad Německo Anglie Patria
10 article
Nutno tedy již nyní počítati v dalším vývoj událostí s protianglickým postupem Ruska, Fran cie a Německa Za to jest dosud méně jasno, jak konečně se vykrystalisují stanoviska Italie a Rakousko- Uherska. Co se týče Italie, jest známo, že sle- duje určité zájmy v Albanii; úřadní Italii všal se dostává i od vídeňských vládních časopisů vysvědčení, že se chová správně. Jinak jest tomu ovšem s Italií neúřadní, tato vede si neobyčejně volně. Právě přináší „Européen“ projev předáke Garibaldovců o programu „balkánské federace“ o níž prý pracuje se všemi nespokojenci v Ture- cku. S této strany šíři se ovšem i všemožno zprávy o přípravách rakoüsko-uherských. Zde se sice všecky podobné zprávy vládními listy e nejrozhodněji vyvracejí, ale přes to jest nápadno že jinak v posuzování účinků války rusko-japon ské úvahy vládě blízkých časopisů prozradily patrnou různost názerů. Jedny mluví o možnost samostatné činnosti rakousko-uherské, druhé j připouštějí pouze v souhlase a jako důsledek do hody s Ruskem. O této dvojakosti vídeňských názorů a oje jich hlubším mezinárodním pozadí přinesly uher- ské časopisy tyto dny následující zajímavé po- drobnosti. Dle těchto zpráv vznikly ve Vídni dva proudy: jeden válečný, druhý mírumilovný. Ob mají stoupence i v diplomacii i ve vojsku; přátelé míru jsou dosud četnější mezi diplomaty; druhá strana řídí se heslem: že nyní se musí něco uči- niti. Zahraničný úřad hájí stanovisku, že v době zmatků jest nejlépe býti chladným pozorovatelem a že mimo to jsme převzali určité závazky, jež nutno zachovati. Druhá strana dokazuje, že ne- rozhodnost škodí vážnosti soustátí a že takči
Fran Rusko Německo RakouskoUhersko Albánie Vídeň Italia
11 article
onak bude balkánskými státy poskytnuta příleži tost, zakročiti. Většina její jest nakloněna s po lečné akci s Italii za přátelské ho souhlasu Anglie. Ale Anglie si chce vy hraditi Soluň. Tento plán by znamenal úplnou změnu v zahraničné politice: postavil by proti Rusku, Francii a Německu spojenství Anglie Italie a Rakousko-Uherska k ovládnutí Středo zemního moře. K tomuto záměru by však zahra- ničný úřad nepřistoupil, poněvadž by jej nemoh srovnati se svou posavadní politikou. — Důsledky z toho sice listy uherské nevyvo- dily, ale jest samozřejmo, že by musila nastat změna v zahraničném ministerstvu. Nevíme sice, jak daleko tato kombinace po- kročila, ale zajímavo jest, že všecky přední listy peštské dnes pojednávají o poměrech balkán ských a končí následujícím, skoro totožným pro hlášením: Ve Francii a v Anglii pochopují důle- žitost přátelského poměru mezi Italií a Rakousko Uherskem, a to zvláště v tomto okamžiku, kdy válkou rusko-japonskou není vyloučena možnost že budou dobré styky, mezi oběma panující, po- rušeny. Tím důležitější jest proto pro časopise etvo rakousko-uherské a italské, aby v obou národech nikdy se nezmenšila vzájemná dobrá vůle a porozumění pro to, jak důležitá jest pr zdar Italie a Rakousko-Uherska vzájemná dů- věra a pevné setrvání při osvědčeném spolku.
Středa Anglie Soluň Rusko Francie Německo Rakousko Uhersko Rakousko Uhersko
12 article
Tento dosti neobyčejný důraz, s jakým s takto zvláště v předním vládním listě peštském mluví v tomto okamžiku o pevném spojení s Ita- lií, byl by sám o sobě po všem tom, co jsme v posledních letech o záměrech Italie na Balkánč se dočetli v časopisectvu uherském i vídeňském nápadným, i kdyby nebylo odjinud známo, jaké úsilí vyvíjí diplomacie anglická vůči možnost společného postupu Francie, Německa a Ruska Ještě nápadnějším se stává však toto osvědčen nyní, když právě v posledních dnech peštské listy uveřejnily podrobnosti o dvou proudech kteréž ve Vídni spolu zápolí, a kteréž byly ostatně tlumočeny i růzností názorů vládních listů o případném zakročení na Balkáně. Znamená snad dnešní projev předního listu vládního v Pešti, že nabyl ve Vídní konečné pře- vahy směr, jenž je pro společný postup s Italii za přátelského souhlasu Anglie? Či jest to pouhá pomoc, již této kombinaci poskytuje Pešť, jak by se dalo souditi dle dalších slov: Italie i oba státy rakousko-uherské monarchie jsou ovládány ústavně, a v ústavních státech rozhoduje směru politiky nejen názor vlády, nýbrž často i názor veřejného mínění? Otázka zajisté zajímavá pro veškeru veřej nost rakousko-uherskou.
Francie Německo Rusko Vídeň Balkán Pešť Anglie
13 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 24. února. (C.-B.) Uherská delegace rokovala dál o vojen ském rozpočtu. Del. Rakovszky vyčítal jeho ledabylost a pro hlašoval, že nesmí a nemá se provozovat expan sivná politika. Žijeme v míru se svými sousedy Není třeba rozmnožovati stav, ale zároveň dělo- střelectvo; to bude rozhodovat v příští vojně. Kdyby se nebylo naléhalo na rozmnožení číselného slavu vojska, nebyl by vznikl tak prudký boj o vojenské požadavky maďarské, jež schvaluje. Brojí proti od- kládání s řešením otázky odznaků, má starosti, jak rozřeší se otázka trestního řízení vojenského, po ptává se po dvouleté službě, ale bez rozmnožen číselného stavu. Ostatně souhlasí s vývody zi chyovými,
Vídeň
14 article
V drobném prodeji ranní čílo o sobě . . . za 8h odpoladní . . . . . . . za 2 h Ve šlialkách na venkově ranní číele. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty plati se hotové zapře plasení a inserty příjími dminl- steace v Mariasské ulici č.z Tam sseházejí se ték redabee tiskárna a ezpodice „Nárudnich Lista“, Rukopisy se novracejí.
Nárudnich List Mariasský ulice
15 article
M.-p. hr. Tisza hájil vojenský program liberální strany proti Rakovszkému a divil se, že ve Vídni cení se tento program tuze vysoko, v Uhrách však se jeho dílo zlehčuje. Podpory Košutovy strany po- uživá se pouze k obnovení parlamentního pořadku. Jeho včerejší řeč nebyla osobním útokem na hr. Apponye, neboť etí osobně tohoto delegáta. Mluvil-li včera přikřeji, to z bolu, vida, že hr. Apponyi, s nimž pracoval několik měsíců na odstranění krise, stojí v protivném láboře. Po osobní poznámce del. hr. Szecheny ujal se slova del. Okolicsanyl. Konstatuje s povdě- kem vytříbenost státoprávních názorů delegace uher- ské, avšak tím ještě není dokázáno, že by bylo možno zbudovati národní stát na základech r. 1867. Vůbec je to dokázáno po dnešní řeči předsedy mi- nisterstva, jenž po celou svou politickou minulost nestaral se, aby vyrovnání z r. 1867 bylo provedeno ve smyslu národním. Činí resoluční návrh, by mi- nistr vojenství rozvrhl výchovu v každém oboru vo- jenském tak, aby byla za dvě léta ukončena a tak opatřila se praktická data pro říšský sněm, až se bude zaváděti dvouletá služba. Del. Ugron podporuje resoluční návrh Okolicsanyův a přimlouvá se za zřízení opevněné strategické linie, k čemuž hodí se nejlépe dunajská nižina mezi March- ekem a Peští. Na tomto území, jež by tvořilo též úslupnou čáru obrannou, bylo by třeba také druhého arsenálu, továren na zbraň a náboje, prachárny a pod.
Tisza Rakovszký Košutův March Vídeň Uhry Pešť
16 article
Polemisuje s ministerským předsedou Tiszou, jenž po- stavil heoril, že vyrovnací zákon dává králi právo stanoviti velíci řeč, theorii, jež oprávňuje nejprudší boj proti předsedoví ministerstva, který — praví to bez ostychu — moc jen usurpoval. Odborný chef podmaršálek Jekelfalussy děkova ministrovým jmenem za osvědčenou věcnost a ochotu a vyslovil přání, by teď, kdy ministrovy intence jsou známy, ustal boj proti armádě, neb aspoň nevedl se tak jako dosud. Ministr osvědčil svou třicetiletou zkušeností, že vojsko musí býti společné a míti jednot- nou služební a velicí řeč a kdyby se tato praxe po- rušila, že i brannost říše by tím utrpěla a byla ohro- žena. Také hr. Julius Andrassy vytkl nutnost jednotn armády a jednotného velení při obraně říše a on do- kládá ji z dějin. Branná moc může býti v obou čá- stech řiše stejnoměrně a dle stejných zásad řízena.
Jekelfalussy Julius Andrassy Tisza
17 article
Poukazuje na nebezpečí pro říši, kdyby společná armáda byla rozdvojena a každá polovice říše od- kázána na obranu svého vlastního vojska. Za mo- bilisace musí býti připraveno na pochod vojsko, jež je nejblíž nepříteli. Tu nelze voliti vojsko dle velící řeči, to by bylo zločinem proti bezpečnosti říšea žádný ministr vojenství nepřevzal by zodpovědnost za takové zpozdění. V olázce vojenského vychování správa snaží se pouze vyhověti nezbytné potřebě vojska, totiž aby důstojníci znali doko- nale obcovací řeč mužstva. Tohoto cíle do- sáhne se úplně systemem, jejž naznačil ministr vo- jenství. Vojenská správa nesouhlasí s náhledem, že vychování vojska patří do oboru ministerstva vyučo- vání a armádě po něm nic není. Ve vojenských ústavech musí se vytvořiti vojenský charakter, láska k stavu a mnoho jiného, co se v civilních školách pěstovati nemůže. O zavedení dvouleté služby se jedná, ale vyjednávání nepokročilo ještě tak, aby se o něm mohlo něco říci. Příležitost k tomu bude míti zákonodárství při revisi branného zákona. Děkuje jménem ministrovým del. Papovi za sympatická slova o duchu v armádě a prosí pány, již litovali, že mezi vojskem a obyvateli není žádné harmonie, by za- chovali se k vojsku nějakou dobu blahovolně Potom zlepší se také smýšlení veřejné. (Hlučný souhlas.) Rozpočet přijat potom v celku a resoluční ná- vrh Okolicsanyův, jemuž se odb. chef Jekelfelassy opřel, propadl. V zevrubném rokování projednávaly s nejprv resoluce.
18 article
Ref. Müuních sdělil ministru odpověď na reso luci o vojenských akademiích a navrhl novou, v niž žádá se, by se předložily výkazy o všech vojenských ústavech, o počtu uherských chovanců v nicha o množství uherských důstojníkův a kadetů slouží- cích u pluků mimouherských. Del. hr. Apponyl konstatuje pokrok v názorech o postupu ministra vojenství. Řád by, aby se v žá- daném výkaze uvedlo, kolik uherských důstojníku slouží v ústředních úřadech a v rakouském vojště. Delegace usnáší se v tomto smyslu.
Del
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servá- Heller.
doktor Servá Heller
20 article
V době absolutismu.
21 article
(Jak proveden byl převrat. — Svěcení praporu národní gardy. — Pohaslý společenský život. — Zakázané a stihané písně. — Pokleslý duch lidu. — Znovu ožilá moda němčiny.) Aby vypravování toto uvedeno bylo v obsa- hovou souvislost s předchozí minulostí, budiž tuto z politických dějin Rakouska stručně při- pomenuto, jakým postupem převrat byl prove- den. Ústavodárný říšský sněm (vlastně »říšská rada«), jenž nejprve ve Vídni a potom, po rij nových bouřich videňských, v Kroměříži zasedal aby pro Rakousko vhodnou ústavu pořídil, pra coval pro různost mínění a snah mezi stranami velmi těžce a zdlouhavě. Výbor jeho vypracoval sice známou »kroměřížskou ústavu«, jež byla jakýmsi kompromissem mezi federalismem a cen- tralismem, ale práce sněmu vázly stále a ne mohly jak náleží ku předu. Jenom zákon o zru šení poddanství byl vyřízen a císařem Ferdinan- dem dne 7. září 1848 potvrzen. Dne 2. pro- since 1848 vzdal se císař Ferdinand trůnu nastoupil eísař František Josef. Z rozkazu no- vého císaře byl pak kroměřížský ústavodárný sněm dne 4. března 1849 rozpuštěn a téhož dne vyhlášena jiná (oktroyovaná) ústava, jejíž základní zásadou byla (centralistická) jednota a nedilnos říše. Článkem 77. této ústavy slíbeny korunním zemím rakouským, kromě Lombardska, zvláštní ústavy zemské, kteréž také skutečně postupně byly dány. Zemská ústava pro království české vyhlášena císařským patentem ze dne 30. pro- since 1849 pro rok 1850. Avšak ani oktroyo- vaná řišská ani tyto, rovněž oktroyované zemské ústavy nevešly v život a skulečnost. Zemský sněm český, ačkoli zvolen byl, nikdy se nesešel.
Svěcený Ferdinand trůn František Josef Rakousko Vídeň Kroměříž Lombardsko
22 article
Byloť tím časem pevně již rozhodnuto, že se státní správa vráti k absolutismu a dne 20. srpna 1851 vyžádal si císař na předsedovi tehdejší tajné »říšské rady« dobré zdání, jeli možno říšskou ústavu ze dne 4. března 1849 provésti a když toto dobré zdání podáno bylo ve smyslu záporném, byla patentem ze dne 51. prosince 1851 ústava z roku 1849 odvo- lána, základní práva zrušena, porotní soudy od straněny, obecní zřízení přetvořeno a místo zem ských stavů poradní výbory z dědičné šlechlya statkářů zavedeny. Zároveň vyhlášeny na rok 1852 »zásady pro organické zákonodárství říše.« Český stavovský zemský výbor úřa- doval sice dále, ale císařským rozhodnutím ze dne 21. února 1852 vzneseno řízení jeho prací na místodržitele. Celá konstituční éra le 1848 a 1849 nevykročila tedy z příprav k zavedení skutečné ústavnosti, léta 1850 a 1851 pak byla již lety opětné absolutní vlády, ve kterých sice veliká řada správních reform pro- vedena byla, ale beze všeho účastenství zastu- pitelstev lidových a za tuhého již panství stát ních úřadů a orgánů, až do formálního tak zrušení všech na úslavnost připominajících řádů. Po rozehnání kroměřížského ústavodárného sněmu ztichl dosti rychle všechen veřejný a po litický život u nás, zanikly všechny téměř časo- pisy české, zavládla kvapně ve všech oborec veřejné správy byrokratická zvůle a pohasly poslední červánky zapadlé svobody.
23 article
Posledním obrazem mé paměti z té »velké revoluční« doby jest slavnost svěcení praporu národní gardy mého rodiště. To byl pro mne den veliký, neboť toho krásného, slunného jitra uzřel jsem téměř všechny mně známé měšťany v nových vojenských uniformách s lesklými zbraněmi po boku i v rukou a tato metamor fosa naplnila mne nevýslovnou rozkoší. Vojác byli tehda nejvyšší pastvou mých očí a tu pro- měnila se mi Vlašim ze soboty na neděli lesklý vojenský tábor !. Zvony slavnostně zvučely, za kostelem v palovali dva kováři s tovaryši hmoždiř za hmo- ždířem a městem procházela gardová hudba prvním velkým bubnem. Totiž s prvním ture- ckým bubnem, neboť jinak byl velký buben mému rodišti od dávna již předobře znám ja- kožto nástroj, kterýmž panský biřie s »valů« před zámkem robotníky do práce svolával. Tento biřícův buben uložen do historického haraburdí v zámecké věži a jeho místo zaujal vítězný tu- recký buben gardové hudby. Tedy: slavnostní zvonění, střelba z hmo- ždířů a hřímavá hudba otřásaly ranním vzdu- chem toho krásného, pro mne velkého dne. Cechové čili počestní pořádkové řemesel vy zdvihli z kostela své těžké korouhve a mohulné mosazné svítilny, jež na dlouhých černých žerdich se houpaly a doprovodili s čestnou stráží národní gardy duchovenstvo — dékana
Vlašim
24 article
pod baldachýnem — na dolejší náměstí čili rynk, kdež potom »polní mše« byla sloužena. Nikdy snad nebylo ještě na rynku takového lesku a takové slávy. Majestátní zvuky Tomáš- kovy korunovační mše střídaly se s vířivým interádami, jásavým hlaholem trub a kotlův s celým sborem ministrantských zvonečků a ob časným houkáním hmoždířů. Zdali po vykona- ných obřadech garda také — u vojika ob vyklou — »dešarž« vystřelila, ani již nevím. ale pamatuji se, že se toho dne nějak mnoho střílelo. Potom vídal jsem gardu chodit v plné pa rádě do kostela, každé neděle a snad i každé- ho svátku a — dále o ní paměť má už ničeho nevypravuje. Jenom že přišel jednoho méně krásného dne od podkrajského úřadu rozkaz. aby zbraně národní gardy do tolika dní a hodin byly odvedeny a uniformy gardistů na civiln obleky předělány. Rozkaz ten vyslechnut a vy- konán bez nejmenšiho odporu, zcela tiše: ná- rodní garda měho rodiště zemřela jako beránek do vyšší vůle a moci oddaný. Mrákota jakási rozložila se nad městem a mně zdálo se, ž chodí lidé doma i na ulicích po špičkách, aby nerušili posvátného, úřadně předepsaného ticha.
Tomáš Mrákota dolejší náměstí
25 article
Velmi povážlivo bylo zpívati, třeba jenom doma nebo docela v soukromi některouz »revolučních« písní, jež se v letech 1848, 1849 a 1850 v Praze zpívaly a odtud na venkov rozšířily. Písně tyto zpívány v »době svobody« a i potom ještě, v uzavřených společnostech, kde za zvláštních okolnosti žád ného nebezpečí nebylo, s velkou chutí a vroue ností, ačkoli byly myšlenkově dosti chudé básnicky málo cenné — jako všechny písně politické. Texty těchto písní jsou asi leckde zachovány jakožto zajímavé příspěvky ku psy- chologii tehdejší doby, zde postačí zajisté pouhý nějaký zlomek z nich. Nejvíce stihali četníe píseň, jejíž první sloka zněla: Náš slovanský národ opět vstává, [: za právo, za svobodu do boje se dává ) Vrah se durdí, práva skoupý. ale Slovan neustoupí [: jen dále, jménem Páně vlasti ku obraně ) a možno-li, ještě krutěji pronásledovali »revo luční« hymnu, jež začinala slokou: Zdvihni se, zdvihni, starý český lve Andělé troubí k válce do boje, pomsty brána se odmyká. svatí táhnou od Blanika [: hr na Němce, hr na vraha, Na Frankfurt Praha !) Zpívání těchto písní považováno za zločin pobuřování a stíháno dle toho. Naprosto zaká zána byla ovšem i hymna »Hej Slované ! « ja kož i »vojenská« kantáta, která se na známou pochodovou melodii z opery »Marie, dcera pluku« zpívala a v první sloce takto zněla Sláva ti, vlasti má, tys reků otčina, sláva i vojínům, i praporům Zavzněte bubny, prapory zavějte. válečné písně, bratří zazpívejtel Po staročesku budiž zazpíváno po táboritsku budiž bojováno Stihání těchto písní, jež se dělo za tím účelem, aby nebyly obnovovány upomínky n události a život let konstitučních, mělo za ná sledek, že se psaly a zpívaly smutně vlastene cké transkripce na stare národní písně, ku při kladu (na píseň »Horo, horo vysoká jsi«) trans skripce:
Němec Slovan Marie Sláva Hora Praha Frankfurt Praha star národní píseň Slovan starý český lev anděl
26 article
Horo kletá, horo Bílá V tobě shnila naše sílai co v tvém lůně se schovává. žádný věk nám zpět nedává anebo, že se dělaly docela nevinné a nezávadné transkripce na písně zakázané. Tak na př. zpí- vali jsme ve škole mého otce místo »Hej Slo vané« s touž arci melodií píseň; Naše jest to Labe milé v Krkonoších vzniká vrchem údolím pak čile naši vlast protýká. Ne — nedáme si ho vzíti naše jest a bude, českým Labem musí býti, dokud svěla zbude Avšak i docela nevinné vlastenecké texty staly se záhy závadnými a písně toho druhu umlkly docela. Pak vynořila se z celé snad pů vodní hloubky své melancholie našich národních písní a z tichého, jednotvárného života na eho zněly za klidu a bezvětří smutné zpěvy sedm náctého a osmnáctého století, na přiklad skvostná olegie: Bože můj, Otče můj, jak je ten svět zmotaný Co vyslojí, co vystojí, ubohý poddaný zoufale smutná píseň, začínající slovy Proč's mne, Bože, na svět stvořil, aneb ode všech jsem opuštěn ..
Bož Krkonoše
27 article
Tato, melodicky pěkná, ale nesmírně teskná píseň rozmohla se v měm rodišti a také jinde asi tak, že byla, či že musila být úřadně zaká- zána a stíhána jako shora uvedené písně »re- voluční«, Rozpoložení lidu českého zvrátilo se ná- sledkem úřadního tlaku a nedostatku všeliké po- litické volnosti tak, že místo dřivější důvěry- plné říznosti zavládla tichá, ke smutku a sni- vému žalu nachýlená resignace, při čemž a ja- kousi zrovna rozkoše plnou strasti zpívány, kde jen tomu okolnosti dovolovaly, nad míru ža- lostné, ale hudebně překrásné polské politické žalmy: »Bože, cos Polsku«, »V dýmu požáráv«, »Tisíc bojovných reků« atd. Na druhé straně pak ve větších městech, kde lehká mysl pře katastrofalní převrat lehčeji se přenesla, propu- kala nálada lidu, dle staré zkušenosti, žes výstřednosti stýkají, v popěvky nevázané vese- losti, která však žádné hloubky neměla. Přiro- zenost lidská jest už taková, že člověk, jenž celkem, stále či trvale klidným a zdrželivým býti musí, ve chvílích jakéhosi uvolnění rozpu- stilým se stává. A český lid musil býti v době Bachov absolutismu klidným a zdrželivým, jako snad nikdy před tim. S podivením jest mi dosud, vzpomínám li, jak tehdejší generace klidnými tichými být dovedly . .. S podivením, ba s úža- sem četl jsem jako hoch v uschovaných číslech pražských časopisů z let 1848 a 1849, co vše- chno se tehda chtělo, žádalo, vymáhalo a pro- vádělo — mně zdálo se, jakoby bylo celé oby- vatelstvo Čech vyměněno. Ono nebylo vyměněno, ale radikálně změněno, tak změněno, že na- mnoze ani sama sebe nepoznávalo.
Polsko Čechy
28 article
Můj otec říkával, že je to následek — po- tlačeného volného tisku; já jsem tomu nemohl či nechtěl věřit, ježto se mi zdálo, že ruch, jaký byl v Čechách v letech 1848 a 1849, trvalý účinek míti musí, že i bez novin cit a upominky jistě dlouho a snad ještě mocněji působí, než slovo jenom čtené, ale mýlil jsem se patrně, neboť pozoroval jsem ve skutečnosti namnoze opak toho, co jsem četl v úkrytu v starém »Pražském večerním listě«, v » Národních Novinách« atd. Českých novin od potlačení »Slo- vana« v Čechách nebylo; vycházely sice »Praž- ské Noviny«, ale ty byly jenom úřadním věst- níkem a nepovažovaly se nikde za skutečné no- viny. Kromě na úřadech nikdo jich nečetl. Ze- jména venkov byl docela bez novin. To jest: bez českých novin. Listy německé, zejmen
Čechy