ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5362c5b0-738c-11dc-acf6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 58, work 8, person 133, org 20
1 masthead
Ročník XXXXVIl
2 masthead
V Praze, v pátek 17. ledna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 16.
4 article
Na ranní a odpol. Hsty přod-lácí set v Praze v adinlnislrai a, mř s ee n čtvt lrta . . . . 6 K —b s dvojí donáškou ř. . . . 7 k 5o za ná te . . . . . . 2 K 30h Poštout n či. . . .. kei s drojí zisilkou a vešias de etrat. lata
Praha Poštout
5 article „Nesmiřujte sel
„Nesmiřujte sel Do prostřed nejprudší výměny názorů nejosudnější politické záležitosti, jež přikvač na národ hned po volbách, do prostřed hla- holu o českých smiřovačkách, o nichž podle autentického ujištění před měsícem nebylo ještě ani zdání, ačkoli se již česká memo- randa nacházela v rukou Beckových, zaznělo toto zvolání z Moravy a ze Slezska: Ne- smiřujte se! Kdo v Čechách slyší a po- rozumí tomuto volání, jež na poslech brání smíru, ale smyslem svým jest výstrahou po- dle toho odkud zní, zda z Moravy, zda ze Slezska? Zapřísahání toto přistihuje nás Če- chy, uvažující sice o českoněmeckém vy- rovnání ve sborech stran, jak se dlužno zachovati k problému, který vlastně nezna- mená nic jiného leč — vymožení německé koncese k české existenci v české zemi! Neboť co chceme od Němců v nejlep ším pro nás případě národnostního vy rovnání ?!
Beckův Němec Morava Slezsko Čechy
6 article
Aby dovolili vládě provésti jazykové právo české v království českém. Nic víc My chceme, aby tak zv. zásady článku XIX. zákl. stát. zákonů vešly v život, aby proveden byl tento článek, uznávající rovné právo v úřadě, škole a veřejném životě, v celých Čechách aby provedení jeho bylo strpěno i pro naše menšiny i pro nás pokud ho nejsme ještě úplně účastni. Na jeho pro- vedení nepřekáží než to, že mu Němci ne- chtějí, a nebylo osudnějšího provinění nad onen věru dědičný hřích českých vůdců starostátnické školy, kteří upustili od zásady, že nemůže býti jiného vyrovnání pro Čechy než s korunou, se státem a přistou- pivše na princip národnostního vy- rovnání s Němci, apprioristickým způ- sobem přisvědčili k tomu, že Němci maji právo chtíti aneb nechtiti, aby se nám Čechům dostalo základních státobčan- ských práv. To právo bylo Němcům vloženo do rukou obesláním punktačních konfereneh staročeských, tak uvázána podminka našeho národního a kulturního života, otázka našeho žití vůbec na konsens, na koncesi, na ano neb ne našich Němců, tak položili jsme osud svůj na rozsudek jiného národa.
Němec Čecho Čechy
7 article
Není situace povážlivější nad takovou, neboí jako národ v polilickém boji poražený předstupujeme před Němce v Rakousku jak před vílěze, jejž podmínky míru díktovat slyší celé Čechy, celá říše. Jedna z těchto podmínek zní velice zřetelně ze všech úst. která se na německé straně o vyrovnání jen otevřela: Administrativní rozde- lení Čech podle národností. Ni kdo na německé straně nedává si již ani záležeti na tom, aby krajské zří zen nejmenoval pravým jménem národnostního rozdělení země. Význam tohoto odstavce no- vého vyrovnacího pokusu byl již s naší strany dostatečně oceněn a do jeho zevrub ností se ještě bezpočtukráte dostaneme. Ale ani tato oběť jednoty vlasti nezaručí národu českému zdar, k vůli němuž podniká — nezastaví-li jej genius jeho lepších dnů — nejbědnější vče jaka kdy jaký národ stihla postoupení části svého území nepříteli! V případě nejkrásnějšího zdaru nastá vajících smiřovaček, kdýby se nám i poště- stilo uskutečnění a nejtvrdší uzákonění zá- sady, že Čech v celém království bez rozdílu okresů a krajů má u každého úřadu státního dojíti ve svém jazyce práva a i vyřízení svých záležitostí »bez jakéhokoli tlu- močníka« — kde jest jaká záruka, že tato zásada bude také fakticky plněna a prakticky prováděna? Kterak nám kdo dokáže, že zákony k řešení jazy- kových sporů česko-německým vyrovnáním uzákončné — notabene zachovají-li obojjazyčnou rovnoprávnost — budou »platnějšími«, než hlavní dva právní instrumenty našich jazykových práv: čl. XIX. stát. zákl. zákonů a drahocenný Ferdinandův řádně daný a vyhlášený zákon: »Český jazyk budiž všudy položen za základ« . . . ?
Němec Ferdinandův Rakousko Čechy
8 article
Kterak a jakými dokumenty bude nám za ručeno, až tyto nové zákony šťastnější bu- doucnosti vejdou v platnost, že nikdy žádnému německému soudci, podle dosvěd- čení pana dra. Kramáře »neobyčejnému smrtelníku, stojícímu svou mimořádnou samo- statností nad zákon«, nenapadne najednou z ničehož nic odmítnouti a limine českou žalobu, podanou »německému soudu« ? Schromlali všechna »dozorčí úkonnost« vůči vzpurným krajským soudům už dnes, kdy obvod vrchního zemského soudu tvoří ješte celistvou jednotu, medle o jaké optimistické vidiny opírají chiliasté přištího božího krá- lovství českého na zemi své k bohu doufaní, že v německých krajích říšsky bezprostřední provincie německé »Deutschböhmen« bude úřad a moc výkonná, která by přinutila první anebo druhou stolici soudní k plnění a zachovávání platných zákonů, daných na místě neplatných prý jazykových nařízení — když, jak známo, již dnes dávají mini- stři spravedlnosti ve svých interpelačnícl odpovědech německým soudcům pokyny kterak obcházeti jazyková nařízení Stremay rova?! A jakými prostředky bude zabraňo váno na Ceších páchaným zločinům veřej ného násilí, vydírání, ohrožování bezpečnost těla, majetku, výživy, svobody v osvědčován národnosti i školní návštěvy a práva otcov ského v území skutečně uzavřeném
9 article
Jakým způsobem trestní zákon, za asistence okresních hejtmanů v uzavíraném suspendovaný pro zločiny, jichž obětí jsou příslušníci českých menšin, stane se zá- znějším v nových německých okresích, omežených podle zásad největší nacionalní čistbty? Obdrží potom české většiny, dnes ubíjené psanými i řezanými klacky, snad generální pardon od německo nacionálního výboru německých měst, od Schulvereinů Bundů, od barbarských radnic, berserker ských »jungmanšaftů«, zfanatisovaných maji- telů domů a obecních katanů pod šišáky za vyplněné německé »pretium affectionis« (ll za národnostní rozdělení země?! Nechť se hlásí onen nejprostší muž v království če ském, na nějž dr. Kramář tak rád apeluje, nechť se hlásí pošetilec, který by se do mníval, že Němci stojí tak úsilno o rozdělení země, o »čistě německé« okresy, o »čistě německé« kraje v Čechách, aby v menších správních územích snáze provedli rovné. jazykové, národní a státoobčanské právo českých meušin . . . ll Věru blaze tomu, kdo si nedělá tytc
Schulverein Bunda Kramář Němec Čechy německý město
10 article
»zbytečné starosti« s krajským zřízeníma národnostně okresním rozdělením, nemá za- potřebí starati se o odpověď na otázky tak malicherné. Zabývá li se však kdo jimi, dojde k úsudku, že národnostní smíi v Čechách jest naprostou utopií v praxi, ne- hledě ani k tomu, že vůbec smír mezi ná rody v Čechách jest jednou z parados nejfalešnějšího znění. Uz sám pojem je lží. neboť vyrovnání neděje se mezi národy nýbrž mezi dvěma třetinami českého a dvěma osmdesátinami německého národa, počítá li se ho 80 mil. na celém světě. Orgán býva- lého německého ministra krajana Prada ve svých, upřímnou vražedlnosti proti Čechům dýšících člancích nadepsaných »Der na tionale Staatsgedanke« (I. a Il 15. a 16. t. m.) píše: Tak daleko to s Němci v Evropě přece jenom ještě nedošlo, a by národní kmen velikosti a bran- nosti (»Schlagkrafte) kmene českého směl se opovážiti zvát zlomek německého národa k zelenému stolu aby tu s ním vyjednávali pod ochranou Něm cům nepřátelské státní moci o podmín kách podrobení se.« Těmito podmín- kami podrobení se míní orgán Pradův pouhé zevní rovné jazykové právo Čechů před soudy v krajích Němci zamořených
Uz Čecho Němec Pradův Čechy Dera Evropa Německo ec Prado
11 article
Zajištění takového práva nazývá orgán velko německého c. k. pensisty rakouského prove dením českého státního práva i píše o tom na jiném místě citovaného článku: »Opovážlivost takově národnostně dobývačné politiky vzhledem k tomu, že na světě trvá německá říše, jest tak neslý- chaná, že se musíme s údivem tázati, kde berou k tomu odvahu ti, kdož podunajskou mon- archii štvou do tohoto dobrodružného pod nikání. To nemůže jinak skončit než tragicky a zdá se, že se věc na chází již na cestě k tomu. Je to hra s po- žáry, která se tu hraje. Německé tvrdé dřevo chytá ovšem poněkud po maleji, ale jestliže se jednou pořádne rozhoří, potom však svým straš- ným žárem zpožírá všechny ty malé františky (»Franziskerin«) . .. Tolik je již dnes jisto, německý národ na- chází se v alternatívě, buď násilí čini ti. anebo je ztrpěti. — Celá německá država v Evropě jest v pochybnost postavena, jestliže proti slo- vanské národnostně státní politice nebude postavena německá nacionálně státní poli tika ... Musí přece v tom konečně byti zjed náno jasno, zdali pro nejbližší staletí ve střední Evropě pánem bude svět slov an ský anebo německý.« Tak nejrozšířenější v Čechách něměck denník, orgán strany, kteréž posl. Reinigei nedávno za souhlasu všech ostatních znalců německé situace přisoudil největší podíl na německých zemských mandátech při nastá vajících volbách. Takhle furioso dnes hraje rozmlácený klavír německý — abychom po- změnili slavné přirovnání . ..
Evropa Čechy
12 article
Kterak pak se poslouchá vedle tohotc forlisima náš český dychavičný »positivek« na němž se nám přehrávají melodie smužné a čestné dohodě« a fugy o energickém řešení českých otázek, k ja kému nyní dojíti má za auspicií pana rytíře z Wesselých? Jest možno, aby takovými pro dukcemi národu z gruntu srdce protivnými přehlušeny byly hrozebné a prosebné vý strahy, kteréž k nám zaznívají z »vyrovnané- již Moravy a z vyrovnávaného Slezska? Ne- smiřujte se! Tak volá k nám. Morava těžce pykající z toho, že se pustila na svou vlastní pěsť do »díla míru« a ukazujíc na žaluplné následky smiřovačkového podvodu. na ní spáchaného. »Neuzavírejte v Čechách žádného vyrovnání s Němci bez nás!« zn úpění slezského bratra ve spárech něme- ckých již zpola zardouseného. S teskným pohledem do nedaleké již budoucnosti tážeme se: Je opravdu sou- zeno, aby se toto zapřisáhnutí a tato výstraha jednou v kletby změnily ?l Politické zprávy domácí. Ze Lvova, 11. ledna. (Nez dařilá vo ličská schů.ze.) Řišský posl. Toma- s zewski svolal na včerejšek své voliče ke schůzi, v níž podával právu o své čianosti parlamentě. Schůzi mohli býti přítemni jen vo- ličové zvaní. Posl. Tomaszewski zabýval se zvláště politikou polského kola a hájil ji prot výtkám časopiseckým. Neuhájil ji však. K slovu se přihlásil volič Szalit a útočil prudce na polské kolo. Vytýkal mu, že neumělo zaujitiv delegacích náležité posice proti násilně politice pruské, že přpustilo volbu Němce dra. Fuchs za předsedu delegací proti Slovanu a že se za- prodalo vládě a antisemitům za cenu několika poslaneckých mandálů, jež chce při nastávajícíel sněmovních volbách uhájiti. Navrhl na konee aby se polskému kolu vyslovila nedůvěra. Před seda však schůzi ukončil, nedav hlasovati o dů věře neb nedůvěře.
Němec Posl Tomaszewský Szalit Fuchs Slovan Wesselá Morava Slezsko Čechy Lvov Toma
13 article
Z Lublaně, 11. ledna. (Zemský pre- sident proti slovinským úřadní kům.) I v Kraňsku mají Němci »národn državu«, totiž všechna výnosná úřadnická mísla jež si hájí zuby nehty a v té obrsně nacházej nejlepšího pomocníka v zemském presidentu dru. Sehwarzovi. Ačkoli vyšší úřadníci pr zemské vládě kraňské jsou téměř bez výjimky Němci a také na nižších stupních jest Němeů více než Slovinců, zemský president není ješt- spokojen s Uímto stavem a proto, jak se dovidí »Slov. Narod«, zaslal do Vídně zprávu, ve klere tvrdí, že »politická správa byla v. posledních le tech slovinskými úřadníky tak znacionalisována že je třeba ji obroditi četnějším přijímáním ně meckých praktikantů do politické služby, poně vadž pouze Němci jsou spolehliví úřadníci.« Zpráva tato je přímo neuvěřitelná. V zemi která má 95 proc. slovinského obyvatelstva rozumělo by se vlastně samo sebou, že její po Jitická správa musí býti v rukou slorinských Přes to, jak výše praveno, Slovinec jako vyšš politický úřadník jest i v Kraňsku dosud bilou vranou. Nižší úřadníci slovinští, nucení většinou úřadovati německy, solva si troufají v úřadě slovinsky promluviti a přes to chef politické správy zemské se neostýchá viniti je z nespo- lehlivosti. V Kraňsku jedna čásť úřadnictva vy stupuje vskutku útočně, ale to nejsou Slovinei nýbrž nacionální Némci, o jichž roz množení tak pečlivě se stará sám zemský pre sident. V Praze, 15. ledna. (Němečtí soe alisté proti projevu české socltl
Němec Slovinec Lublaň Kraňsko Vídeň Praha
14 article
V drobném pa odrjie mnni čislo o sobs odpoladni . . . ns z Ve slialkách na venkově- ranní čialo. . . . . . . . 10h odpsledaí . . . . . . . . 4 Inserály plati se hotevě např Piedplacení a inserty přijémá ndmsinl- strace v Marianské ulici J.3. Tam nasházají sa táž redakee Giskáras a vapedica „ Národnich Listu“ Lukophsy se asvraesji
Inserát marianský ulice
15 article
nídemokracie.) Hlavní orgán německé so- ciální demokracie v Rakousku „Arb.-Ztg.“ oti- skuje usnosení výkonného výboru česko-slovan- ské sociální demokracie, týkající se doroz- umění česko-německého, přičiňuje k němu však takovou poznámku: Prohlašujeme s důrazem, že německá soci- ální demokracie dle našeho přesvědčení nemůže vysloviti svůj souhlas se všemi zásadami, vytče nými v tomto projevu. Zvláště nevěříme, že „jednota a nedílnost“ korunních zemí může tvo- řiti podstatnou čásť našeho programu, jenž práva národů staví nad práva zemí. Stejně. jako jsme úplně srozuměni, aby se českému ná- rodu a jeho členům nikterak nezadržovalo jeho právo, stojime také na právu Němců. A k to- muto právu náleží, jak se domníváme, také právo na národní samosprávu a svou národní vládu. Nelze pochybovati, že národní autonomie může býti splněna, jen když se rozřeší všechny sporné otázky; ale mezi těmito otázkami stojí na prvém místě požadavek každého národa, aby se usku- tečníla jeho samostatnost a neodvislost Tento odpor orgánu dra. Adlera dokazuje. že česko-slovanská sociální demokracie svým projevem opět se přiblížila k národním stranám českým
Němec Adler Rakousko českýslovan
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16 ledna. Německý a slovanský sjezd. „Novoje Vremja“ obrací pozornost na vše nčmecký sjezd, jenž se právě odbyl ve Vídni Piše: Zatím, co slovanšti pracovníci ještě přetřá- sají otázku o svolání slovanského sjezdu, Něme boz dlouhých okolků svolali do Vídně přodsta- vitele svých národních spolkův a uspořádal o vánočních svátcích velkolepý německý sjezd na podivení svým těžkopádným sousedům. Účast níci sjezdu představovali přes 250.000 členů tal. zv. německých „ochranných“ (vlastně výboj- ných) spolků a přes 1,200.000 korun ročního jejich příspěvku na účely germanisace. Přijel také účastníci z Německa, mezi nimi dokonee bývalý německý ministr p. Geuting. Jakými zá- měry německé „ochranné“ spolky se zanášeji srozumitelně naznačil nedávno p. Prade, když prohlásil, že národní boj v českých zemíeh musí skončiti vitězstvím Němců, prolože je jich co milionů a Čechů jen 6 mil. Němci staví rasovou otázku v podunajské říši s takovou přímočarnosti jakou nelze překroutiti žádnému diplomatu.
Novoj Vremja Prade Němec Čecho Praha Vídeň Německo národní boj
17 article
Proto je dvojnásob významno, že na tomto sjezdě byli přítomní delegáti Německa. Jestliže Češi v předvečer Beckových smiřovaček byli v nějakých pochybnostech o úmyslech Němeů, nyní musejí víděti, na čem jsou. Ale sjezd byl tnké pro Slovany poučný v nejedné příčině. Ou dokázal předně rychlost a sílu německých spo- lečenských organisaci, jaké organisace slovan- ské z daleka nemají. Za druhé ukázal, že Němci pod rouškou přísně kulturních otázek ne- bojí se dávat na program i nejchoulostivější poli tické problémy, a to dokonce v přítomnosli hosta zahraničných. Tato okolnost, resumuje „N. Vr.“, nemůž zůstati bez účinku na otázku slovanského sjezdu Proti svolání slovanského sjezdu prohlásily se jen dva ruské listy: kadetská „Rěc“ a zpáteč. nické „Russkoje Znamja“. Ale ti ruští lidé, kte- rým kulturné zájmy svého plemene jsou nad úzké úvahy strannické, s dvojnásobnou horli-
Čech Beckův Němec Německo Slovan Russkoj Znamja
18 title
FEUILLETON
19 article Literalura.
Literalura. Naše novinky-
20 article
* Jan Jaroslav Bor: Ednard Vojan. Kritick kapiloly. Praha 1907. HIejda a Tuček. Slavnostního rázu spis! Formát, úprava, tisk ilustrace, všecko slavnostní! A obsah jediný proue nadšení! Sám horovný výraz obdivu, sám super- latit! Kniha počítá na členářslvo stejně nálady najde si je. Mezi obecenstvem divadelním není o ně nolize. Obecenstvo miluja divadlo a divadlo, mlsto illus, má své nadšence. A davu nadšenců osobn- kult bývá nejen vždy blízký, ale je mu přímo pol třehou. A takové potřebě kniha přetékající mlékem a strdím obdvné stylistiky vpadne dobře do noly
Jan Jaroslav Bor Ednard Vojan HIejda Tuček Praha miluja divadlo a divadlo
21 article
Leč, osobní kult je duch fetišismu. V přírodě člověka diíme jakás touha zbožňovací. Nánle se vybavía zmocní se s čho předmětu. Nějaký himat lajemnýji probudil! Někdy symbol, značka, heslo, jindy nějakě dotkneti smyslů! Čsto pouhý odstin dostačí, tipy plochy, závmt barvy vůně ovzduší! A horečka vytr- žvní se dostavila! A horečka je vždy slepá ! A slepota vždy nespravedlivá! Což sejde osobnímu kulfu po olazkách míry, váhy a poměru! Plane jedinou touhou pálit kadidlo! A kda je modloslužba, lam vše ostaln musí buď se klanět aneb musí — ven ze dvelí. Jinak to nechodí ve všem Ietišismu! Ze dvou předmělo hlíněných jednomu se prokazuje božská úcla, druhý služí za pouhou hlínu. Egyplský Apis pro svou bilou lisinku postaven na ollař. Ostatní tvorové jeho rodu zapřáhání do plubu a poháněni bičem. Všecko lisinka způsobila! A tisíce let nic nezměpilo v lid- ské přírodě! Felišism trvá a pěstuje svůj kult osob a věcí dnes jako před lisíci lety. Leda vnější formy jsou jiné! Ale potřeba neodolná, zbožňovat někoho nebo něco, ať v soukromí nebo na veřejnosti, ať záležitostech velkých nebo malých, je vrozena davu a dochází denně svého výrazu. Arci neujde felišism svému osudu! A to je trpká stránka každé rozkoše Jednoho dne iluse zklame a feliš — letí do pece.
Apis
22 article
Vytržení nemůže trvat věčně. Horečka buď člověka zabije nebo — přejde. A sladkou ilusi jednoho dne vystřídá nový stav duše, stejně mrzulý a trapný pro obě strany. Dějiny fetiš smu všcho rodu jsou ploy dokladů! A už i proslinké zatím ještě dějiny nošeho — divadla * Ze Slovanských hor. Nákladem českého odbor Slov. alp. družstva. V komisi knihkupectví F. Iliv náče. V Praze, 1908. Cena ve skvostné vazbě 5 60 hal. Ač spis vydán byl k jubileu dosítilelého působení českého odboru Slovinského alpského družstva, vy hnuli se vydavatelé opatrně označení jeho jako spisu slavnosiního. A učinili dobře. Jeť pověsť podobných spisů slavnostních po různých zkušenoslech poně- kul liskreditována, a nylo py věru škoda, aby snad z nedávěry takové nedošla publikuce, kterou čilé sdru- žení naše alpské právě odevzdává veřejnosti, pozor nosti, jaké právem zastuhuje Svómu ideálnímu sna žení, které po první desítileté elapě tiché, ale nadšené a neúmorné práce domohlo se tak krásných výsled- ků, nemohl výbor českého alpského sdružení dál důslojnějšího zakončení, než přítomnou publikaci Bylo-li by ještě někoho v řadách české inteligence. jenž by na alpismus pohližel jako na pouhý zbytečný a přemrštěný sport, nebo kdo by snad dokonce v pů sobení českého kroužku ašpského spalřoval nemístné svádění pozornosti českých turistů od půvabů vlast ního domova, tomu doporučujeme z knížky vřele ku přečtení články dra. Franty „Úvodní slovo“ a proí dra. Chodounského „Horský sport a zdraví“. V obou statích obsaženo je tak nadšené vyznání víry českého alpisty a tak pfesvědčivé obhájení alpismu vůbec sporlu horolezeckého, že nemůže se obejíti bez hlu- pokého dojmu nejen u příslušníka horského cecnu nýbrž i na neznalce.
Horečka Franta Praha Horská sport a zdravý
23 article
V odborných článcích spisu, které nemohou býti ovšem nez jakousi antologii posud mladé litera tury české o vysokých horách, zastoupení jsou dr. Dvor ský (Horské pásmo Černé Hory), J. Čermák (Iluda Polica), dr. O. Laxa (Nomenklatura Mangartské sku piny) a dra. Vlad. Růžičky (Vzpomínky na Kanin) Články pp. Čermáka a dra. Růžičky obsahuji skvost né popisy lezeckých výkonů prvního řádu, kter s rozkoší přečte každý, třeba by ani z duleka nemě ctižádosti, odvážiti se podníků toho druhu. Pan dr Dvorský ve svém pojednání podává vzor presné struč nosti a slřizlivosti, se klerou se mají usáli pokyny a rady pro návštěvy krajů luristicky jen málo neb vůbec nezpracovaných. Sludie pana dra. Laxy ko nečně znamená kus vážně a poctivé práce alpitsk práce, která v nejednom oboru vědeckém již přinesla tak hojného ovoce, a která ve svělově literáture ciz po zásluze a bez odporu se uznává a cení. Že by pamálník nebyl úplným, kdyby v něm scházely dějiny českého sdružení alpského, rozum se samo sebou. Dějiny obsahují působení spolku v oblasti zvolené, zřízení české chaty pod Grintov cem a vybudování celé sítě horských slezek. Vděč ného úkolu loha podjal se dr. Prachenský a vyhověí mu s vroucností a láskou, která jej k horám slovan ským a českému dílu v nich vykonanému pojí. Tolik o slovním obsahu publikace. Že zevní úprava je velm pečlivá, netřeba zvlášt chváliti. Vnitřní cenu její zvy- šují ale ještě přečetně velice zdařilé ilustrace, přede vším ale nádhorně barvoliskově reprodukce uměle ckých originálů slečny M. Chodounské, která jak věrná společnice svého otce alpism nejen sama vý konně pěstuje, nýbrž i vzácné svoje umění mu po světila. Vedle sločny Chodounské zasloupen tu jest léž O Bubeníček obrazem české chaty. Přejeme knížce na pouli její všcho zdaru, jakého plnou měrou zasluhuje
doktor Dvor ský J Čermák Iluda Polica Laxa Vlad Růžička Čermák Dvorská Prachenský M Chodounská Chodounská Bubeníček Černá Hora Kanin
24 article
* Majales. Slavnostní almanach akademickéh. spolku „Smetana“ v Litomyšli. Redig. Frant. a Jose P'áta. V Lilomyšli 1907. K 1 40 Každý vl, co znamená „Majales“ z Jiráskov povídky litomyšlské „Filosofská historie“ Roku 1847 se slavily Majales naposled. Akadlomnický spolek „Smetana“ slavnost tu r. 1907 obnovil a vzkřišen to oslavil almanachem. Podnět byl radoslný a pro- vedení se zdařilo velmi pěkně. Almanach nemá vý znam jen místní, nýbrž předně všestudentský. Dli článku Dresslerova (str 25.) jeví studentstvo nynější proti diivějšímu nřkteré závažné rozdily, zvlástě vady. Pořadatelé dopřáli projevu tomu místa zcels deslranně. A právem, neboť názor ten má své obe- censtvo. Odpověď stesku tomu se dává v Hampejzove článku na str. 134. V obou článcích jest dotčen věcí nejdůležitějšl, o nichž by mohlo býti časem po jednáno zevrubněji: Význam sludenistva českého v veřejném životě. Poměr sludenistva k společenským úkolům a Prehled vývoje novočeského ducha slu- dentského, v němž by došlo objasnění i to, coj v obžalobě Dreeslerově, i to, co je pravdivého u vzlet- ném sebevědcmi výrazu na str. 134. Všestudeniských zájmů e týkaji dále příspěvky Lholův o sociální studeniské olázce, dr. Jarnikův o vývojí studehtských spolků svépomocných, Ad Černého o slovanském duchu ve studentstvě a srdeč ná, pravdivě pocítěná a rázně vyjádřená Heydukova báseň. Podávají se v tom oddílu důkazy pokrokové zdárné práce sludentské, ale i práni a touhy po dů- raznějších prujevech slovanského ducha.
Smetan František Dresslerův Lholův doktor Jarnikův Černý Heydukův Litomyšl Akadlomnický spolek „ Smetan Jos P ' át
25 article
Následije velký dav příspěvků litomyšlských. rázu pestrého, radostně ochotného, slavnostně na ladového. Vše čerpáno z pravdy živola, všecko m nějakou podstalu. Rozvířilo se tu hojnost vzpomí- nek: staré pestavy se v nich zvedaji v dlouhé řadě pojmenovaných a ještě další řadu lze tušiti za nimi Školy, spolky, divadlo, besedy, učitelé, kněži, bu ditelé, různé památně figury, literáli a umělci Ke vzpomínkám se přidružuje i něcc ukázek budatel- ských studií, kousky belletrie, hudby a kritiky. Nic tu prázdného ani zbytečného, vše kypí živým ruchem Na něklerých příspěvcích jest viděli, že jsou to jen zlomky, z nichž by snadne mohly vzrůsti důkladné práce, na př. o H. G. Schauerovi. Účel a rozměry knihy ukládaly přispěvkům pevné meze. Dobrý al manach peříditi jest umění. Almanach „Majales“ mi dobrou, svěží barvu, jeví povahu, lásku, důvěru, klad- ný poměr k živolu, upřimnost a nenucenost. Vivan Majales! * Týdenník Máj (Praha — II. Vodičkova ul., č. 33 roč. VI čís. 16: Jaroslav Vrchlický: Loutky. Ant Klášterský: Tři molivy z ulice: Holub. Neznámý Za oknem plelárny. Tereza Turnerová : Stálice. Bohumil B odský: Nová píseň Feuilleton: Lord Tennyson: Tiché hlasy. Štechův »Deskový statek«. Z českého života — Iilustrace: Vilik Heš (»Kecal«) Vějíře Hanny Kvapilové a Boženy Voitlové. * Ženská revne (Z. Wiedermannová). Nejno vější číslo má vedle bohalého rozbledu po ženském svě ě a časových několik úvah velmi přesvědčivěa zámluvně poaný článek Eduarda Beneše na obranu pomlouvané francouzské ženy. * Ještě tento měsíc vyjde druhé, opravené lidové vydání znamenitého dílka »Vybubit«. Obraz sloven- ského ulrpení. Cena 40 hal. Čislý výnos dílka bude věnován ubohým sírotám po ubilých Slovácích černovských. Již první vydání knihy způsobilo b lestný výkřik v naší společnosti, Byit teprve v télo
H G Schauer Vrchlický Turnerová Tennyson Štechův Heš Hanna Kvapil Voitl Beneš Slovák Praha Vodičkův ulice spolek , divadlo Bohumil B Vivan Majale Týdenník máj Tichá hlas
26 article
knize podán systematický a celkový obraz sloven ského pronásledování. Objednávky přijímá nakla datel Emil Š lc v Telči. *J Chociszewski: Slowiaňskie powieše i podania ludowe. Poznaň 1908. Cena 1 mk Úhledná knížka s jasným liskem a umněleckými ilu stracemi Gordzielewského, obsahuje překlady 30 če- ských, moravských, slovenských a lužických pohádek a pověsti, mezi nimiž i nejkrásnějších českých po hádek o Zatovlásce, Třech zlatých vlasech, Děd Vševěde, o Dio hěm, Sirokém a Bystrocrakém, o Lesn panně, o Rozumu a Šlěstí, pak pověstí o blanickém vojsku, o Šandovi dudákovi, o králi Svatoplukovi o Slepém mládenci atd Překladatel praví v úvodn že jeho knížka má buditi lásku k pobratimcům a zá roveň ullačováným Polakům poznaňským a hlavně jich dětem uváděti na paměť, jak mnoho mají n svělě slovanských bratří. Ale pěkná tato knížka při jde vhod i českým čtenářům, kteří se uči jazyku polskému, neboť v překladech známých Erbenovýc pohádek snadno se seznámí s jazykem polským. * J. Chociszewski: Polsko-slovanské po hlednice. Známý štřitel vzájemnosti slovanské v Hnězdně v Prusků, vydal opět 55 nových pohlednic znázorňujících postavy a události z historie polské české, maloruské atd. a zasíla je jednotllvě po 5 hal v celku za 1 mk.
Š lc Dio Siroký Rozum Šlěst Šanda Svatopluk Polak J Chociszewski Telč Poznaň Polsko Hnězdno Prusek
27 article
* Pro ůstavy učitelské právě schváleny byly nové učebnice a to »Mineralogie a geologie pr ústavy ku vzdělání učitelů a učitelek od Frant. Krátvélo, výnosem ministerstva kullu a vy- učování ze dne 4. řijna 1907 č. 37.02 a »Fysik pro ůslavy učitelské« od Josefa Nováka, ře- ditele ústavu ku vzdělání učitelek v Lilomyšti. Cá s druhá »Chemie«, výnosem ministerstva kullu a vyučování ze dna 17. října 1907 č. 36 516. Ob učebníce vyšly nákladem české grafické akciové spo- lečnosti »Unie« v Praze a vynikají jak po stránc vnější tak i vnítřní všemi přednostmi tohoto nákladu Obě jsou bohatě ilustrovány, obsshujeť prvá 113 vy obrazení a stojí vázaný výtisk 2 K, druhá 64 vy obrazení a barevnou, velmi instruktivní tabulku vý živnosti polravin a stojí vázaný výtisk K 1.60. *Malice Česká«, sbor. musejní pro vědecké vzdě lání řeči a literatury české, vydala v těchto dnecl první svazek Časopisu Musea král. če ského, roč. 82. s následujíeím zajímavým obsahem: Č. Zibrt, Presi- dent Menea král. českého, Jan brabě Harrach, slavo r. 1908 osmdesáté narozeniny; A. Truhlář, Přispěvky k studiím humanistickým v Čechách VI. Jiří Caro lides z Karlsperka; K. Kadlec, Ustavní dějiny Polska podle nových bádání: J. Vaj“, Hlaholské kodexy v Vrbníku na ostrově Krku: Č. Zibrt. Z dějin zámku a panství Zvíkova: I. Strabovský rukopis o »pro- stavení« zámku Zvíkova a »zlepšení« toho panstv v l. 1431—1573; V. A. Francev. Prameny čes. spisu o Lžidimitrijovi r. 1605; J. Volf, Exulantský sborník Václava Svatkovského z Dobtohoště; bohatá hlídka literární. Český Lid, sborník, věnovaný sludiu lidu če- ského v Čechách, na Morávě, ve Slezsku a na Slo vensku. Ročníku KVII. vyšlo čís. 2 se zajímavým bohatě iliustrovaným obsahem, z něhož uvádíme
František Novák Cá Presi Jan Harrach A Truhlář Přispěvka Jiří Cara K Kadlec J Vaj Zibrt Francev Lžidimitrij J Volf Svatkovský Praha Čechy Polsko panství Zvíkov Zvíkov Slezsko Malice Český časopis muzeum král Krek Karlsperka Dobtohoště
28 title
Vbk.
29 article Biblfografie.
Biblfografie. C. Straka: Nejstarší kniha výslechů na právě kla- štera strahovského na Pohořelci. O. Zich: Píseň lanec »do kolečka« na Chodsku. Č Zibrt: Pověra o dalce Kristově. K. Thir: Kulturně-historické drob- nosti z archivu táborského. Č Zíbrt: České lidové pověsti v rouše básnickém, II. F. Janěček: Pověst o založení hřbitova u Srakonic. Č. Z brt: K.J. Erhena »Vodník« a lidové podání na S insku J. Zbořil: Hanačka z ckolí Prosějova zavazuje šátek, F. Tischer: Dorota Jinová-Pacovská. J Košťal Sttáž na hřbitově. Vtipná rozprávka Jeníka z Bratři o chudosti německé řeči. Otázky a odpovědi, Směs. Literatura kulturně-historická a ethnogral. 1907 - 8. * Z paměti a života Fr Bartoše. Napsal J os. Barlocha. Nákladem knihkupectví Emnila Šol v Telči. Str 278. Cena 1 K 80 h. S pietou ke slav- nému badateli sepsaná a se všeobecným zájmem očekávaná kniha prof. Barlochy jest právě vydaným 6. seš. ukončena. Spis Bartochův přispěje velm platně k tomu, aby záhy zkontrolována byla osvě- tová práce ušlechtilého syna země moravské a p zásluze byl oceněn význam Bartoše učitele, lidopisce a obětavého vlastence. Spisovatel učinil la« v úzkém rámci přílomné knihy s úplným zdatem, a že jako důvěrný přítel slavného Moravana a dědic jeho lite- rární pozůstalosti zná Bartoše ven a ven, psal s plamennou láskou a dojemně i věrně zach, til ná všecek život Bartošův, jeho dllo a zvláště zajímav jeho paměti. Autor novým spisem svým zavděčil se všem věrným Čechům. Přejeme spisu jeho rozšiření největáího, k němuž dojista přispěje i velmi vkusní úprava, zdařilá vyobrazení i mírná cena.
Straka O Zich Kristův K Thir Erhen S J Zbořil F Tischer J Košťal Jeník Bartoš profesor Barlocha Bartochův Moravan Bartošův Čecho Pohořelec Chodsko Č Zibrt Sttáž Telč Český lidový pověst Hanačka knihkupectví Emnil Šol Dorota JinováPacovská
30 article
J. F. U * Šnajdrova knihovna lidové vý chovy. Ouido Maria Vyskočil: „Zvonice“ Novella, Illustrace mistra A. Kašpara. Nákladem ati- skem J. Šnajdra v Kladně. Kněze Vojtěcha Demboleckěh z řádu Františkánů „Paměti o výpravách Lisovčíků proli odbojným Čochům a jejich spojencům v letech 1610—1622.“ Česky zpracoval Ant. Kotik „Velký New York“. Napsal Jaroslav E. S. Vo jan. Nový York 1908. Tiskem a nákladem „Novo- yorských Listů? „Storchův illustrovaný domácí lě- kař české rodiny.“ Seslavil dr. Bol. S. Horský. Malá Knihovna spisů poučných Pořádá prof. K. Vepřek. (Nákladem knihk. E. Šolce v Telčí): „Počtářské praklikv, hříčky sprýmy.“ K poučení i zábavě pro každého napsal J. U. Rollo Mimuskul. — „Stručné dějiny če- ského písemnictví. Díl II. — „Devate- nácté století.“ Napsal V. Hradský. — „No vy průvodce po zeměkouli.“ Seslavíl Jos. Fr Urbánek. II. Zeměpis horstva a vodstva. — „M i str Jan IIus.“ V pětistyletou pamět jeho působení. Napsal F Vltavský * „Město Soběslav“. Napsal Roman Cikhart. Se 12 vyobrazeními. Nakladatel Rudolf Faitlík, knih kupec. Vilímkova Enihovna: Kare! Ro- žek: „Deset povídek o manželstvi a milování.“
Šnajdrův Vyskočil Novella A Kašpar J Šnajdr Vojtěch Demboleckěh Kotik E S Storchův Bol S Horská K Vepřek E Šolc Rollo Mimuskul V Hradský Seslavíl Urbánek IIus Cikhart Faitlík Kare Kladno New York Nová York Telč Soběslav Vilímkův Enihovna