1
masthead
Ročník XXXXVIl
2
masthead
V Praze, v pátek 17. ledna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hsty
přod-lácí set
v Praze v adinlnislrai
a, mř s ee
n čtvt lrta . . . . 6 K —b
s dvojí donáškou
ř. . . . 7 k 5o
za ná te . . . . . . 2 K 30h
Poštout
n či. . . ..
kei
s drojí zisilkou
a vešias de
etrat. lata
Praha
Poštout
5
article
„Nesmiřujte sel
„Nesmiřujte sel
Do prostřed nejprudší výměny názorů
nejosudnější politické záležitosti, jež přikvač
na národ hned po volbách, do prostřed hla-
holu o českých smiřovačkách, o nichž podle
autentického ujištění před měsícem nebylo
ještě ani zdání, ačkoli se již česká memo-
randa nacházela v rukou Beckových, zaznělo
toto zvolání z Moravy a ze Slezska: Ne-
smiřujte se! Kdo v Čechách slyší a po-
rozumí tomuto volání, jež na poslech brání
smíru, ale smyslem svým jest výstrahou po-
dle toho odkud zní, zda z Moravy, zda ze
Slezska? Zapřísahání toto přistihuje nás Če-
chy, uvažující sice o českoněmeckém vy-
rovnání ve sborech stran, jak se dlužno
zachovati k problému, který vlastně nezna-
mená nic jiného leč — vymožení německé
koncese k české existenci v české zemi!
Neboť co chceme od Němců v nejlep
ším pro nás případě národnostního vy
rovnání ?!
Beckův
Němec
Morava
Slezsko
Čechy
6
article
Aby dovolili vládě provésti jazykové
právo české v království českém. Nic víc
My chceme, aby tak zv. zásady článku
XIX. zákl. stát. zákonů vešly v život, aby
proveden byl tento článek, uznávající rovné
právo v úřadě, škole a veřejném životě,
v celých Čechách aby provedení jeho bylo
strpěno i pro naše menšiny i pro nás pokud
ho nejsme ještě úplně účastni. Na jeho pro-
vedení nepřekáží než to, že mu Němci ne-
chtějí, a nebylo osudnějšího provinění nad
onen věru dědičný hřích českých
vůdců starostátnické školy, kteří upustili od
zásady, že nemůže býti jiného vyrovnání pro
Čechy než s korunou, se státem a přistou-
pivše na princip národnostního vy-
rovnání s Němci, apprioristickým způ-
sobem přisvědčili k tomu, že Němci maji
právo chtíti aneb nechtiti, aby se
nám Čechům dostalo základních státobčan-
ských práv. To právo bylo Němcům vloženo
do rukou obesláním punktačních konfereneh
staročeských, tak uvázána podminka našeho
národního a kulturního života, otázka našeho
žití vůbec na konsens, na koncesi, na ano
neb ne našich Němců, tak položili jsme osud
svůj na rozsudek jiného národa.
Němec
Čecho
Čechy
7
article
Není situace povážlivější nad takovou,
neboí jako národ v polilickém boji poražený
předstupujeme před Němce v Rakousku jak
před vílěze, jejž podmínky míru díktovat
slyší celé Čechy, celá říše. Jedna z těchto
podmínek zní velice zřetelně ze všech úst.
která se na německé straně o vyrovnání jen
otevřela: Administrativní rozde-
lení Čech podle národností. Ni
kdo na německé straně nedává si již ani
záležeti na tom, aby krajské zří zen
nejmenoval pravým jménem národnostního
rozdělení země. Význam tohoto odstavce no-
vého vyrovnacího pokusu byl již s naší
strany dostatečně oceněn a do jeho zevrub
ností se ještě bezpočtukráte dostaneme.
Ale ani tato oběť jednoty vlasti nezaručí
národu českému zdar, k vůli němuž podniká
— nezastaví-li jej genius jeho lepších dnů —
nejbědnější vče jaka kdy jaký národ stihla
postoupení části svého území nepříteli!
V případě nejkrásnějšího zdaru nastá
vajících smiřovaček, kdýby se nám i poště-
stilo uskutečnění a nejtvrdší uzákonění zá-
sady, že Čech v celém království bez rozdílu
okresů a krajů má u každého úřadu státního
dojíti ve svém jazyce práva a i vyřízení
svých záležitostí »bez jakéhokoli tlu-
močníka« — kde jest jaká záruka, že
tato zásada bude také fakticky plněna
a prakticky prováděna? Kterak
nám kdo dokáže, že zákony k řešení jazy-
kových sporů česko-německým vyrovnáním
uzákončné — notabene zachovají-li
obojjazyčnou rovnoprávnost —
budou »platnějšími«, než hlavní dva právní
instrumenty našich jazykových práv: čl. XIX.
stát. zákl. zákonů a drahocenný Ferdinandův
řádně daný a vyhlášený zákon: »Český
jazyk budiž všudy položen za základ« . . . ?
Němec
Ferdinandův
Rakousko
Čechy
8
article
Kterak a jakými dokumenty bude nám za
ručeno, až tyto nové zákony šťastnější bu-
doucnosti vejdou v platnost, že nikdy
žádnému německému soudci, podle dosvěd-
čení pana dra. Kramáře »neobyčejnému
smrtelníku, stojícímu svou mimořádnou samo-
statností nad zákon«, nenapadne najednou
z ničehož nic odmítnouti a limine českou
žalobu, podanou »německému soudu« ?
Schromlali všechna »dozorčí úkonnost« vůči
vzpurným krajským soudům už dnes, kdy
obvod vrchního zemského soudu tvoří ješte
celistvou jednotu, medle o jaké optimistické
vidiny opírají chiliasté přištího božího krá-
lovství českého na zemi své k bohu doufaní,
že v německých krajích říšsky bezprostřední
provincie německé »Deutschböhmen« bude
úřad a moc výkonná, která by přinutila
první anebo druhou stolici soudní k plnění
a zachovávání platných zákonů, daných na
místě neplatných prý jazykových nařízení —
když, jak známo, již dnes dávají mini-
stři spravedlnosti ve svých interpelačnícl
odpovědech německým soudcům pokyny
kterak obcházeti jazyková nařízení Stremay
rova?! A jakými prostředky bude zabraňo
váno na Ceších páchaným zločinům veřej
ného násilí, vydírání, ohrožování bezpečnost
těla, majetku, výživy, svobody v osvědčován
národnosti i školní návštěvy a práva otcov
ského v území skutečně uzavřeném
9
article
Jakým způsobem trestní zákon, za asistence
okresních hejtmanů v uzavíraném
suspendovaný pro zločiny, jichž obětí jsou
příslušníci českých menšin, stane se zá-
znějším v nových německých okresích,
omežených podle zásad největší nacionalní
čistbty? Obdrží potom české většiny, dnes
ubíjené psanými i řezanými klacky, snad
generální pardon od německo nacionálního
výboru německých měst, od Schulvereinů
Bundů, od barbarských radnic, berserker
ských »jungmanšaftů«, zfanatisovaných maji-
telů domů a obecních katanů pod šišáky za
vyplněné německé »pretium affectionis« (ll
za národnostní rozdělení země?! Nechť se
hlásí onen nejprostší muž v království če
ském, na nějž dr. Kramář tak rád apeluje,
nechť se hlásí pošetilec, který by se do
mníval, že Němci stojí tak úsilno o rozdělení
země, o »čistě německé« okresy, o »čistě
německé« kraje v Čechách, aby v menších
správních územích snáze provedli rovné.
jazykové, národní a státoobčanské právo
českých meušin . . . ll
Věru blaze tomu, kdo si nedělá tytc
Schulverein Bunda
Kramář
Němec
Čechy
německý město
10
article
»zbytečné starosti« s krajským zřízeníma
národnostně okresním rozdělením, nemá za-
potřebí starati se o odpověď na otázky
tak malicherné. Zabývá li se však kdo
jimi, dojde k úsudku, že národnostní smíi
v Čechách jest naprostou utopií v praxi, ne-
hledě ani k tomu, že vůbec smír mezi ná
rody v Čechách jest jednou z parados
nejfalešnějšího znění. Uz sám pojem je lží.
neboť vyrovnání neděje se mezi národy
nýbrž mezi dvěma třetinami českého a dvěma
osmdesátinami německého národa, počítá li
se ho 80 mil. na celém světě. Orgán býva-
lého německého ministra krajana Prada ve
svých, upřímnou vražedlnosti proti Čechům
dýšících člancích nadepsaných »Der na
tionale Staatsgedanke« (I. a Il
15. a 16. t. m.) píše: Tak daleko to s Němci
v Evropě přece jenom ještě nedošlo, a by
národní kmen velikosti a bran-
nosti (»Schlagkrafte) kmene českého
směl se opovážiti zvát zlomek
německého národa k zelenému stolu
aby tu s ním vyjednávali pod ochranou Něm
cům nepřátelské státní moci o podmín
kách podrobení se.« Těmito podmín-
kami podrobení se míní orgán Pradův
pouhé zevní rovné jazykové právo Čechů
před soudy v krajích Němci zamořených
Uz
Čecho
Němec
Pradův
Čechy
Dera
Evropa
Německo ec
Prado
11
article
Zajištění takového práva nazývá orgán velko
německého c. k. pensisty rakouského prove
dením českého státního práva i píše o tom
na jiném místě citovaného článku:
»Opovážlivost takově národnostně
dobývačné politiky vzhledem k tomu, že na
světě trvá německá říše, jest tak neslý-
chaná, že se musíme s údivem tázati, kde berou
k tomu odvahu ti, kdož podunajskou mon-
archii štvou do tohoto dobrodružného pod
nikání. To nemůže jinak skončit
než tragicky a zdá se, že se věc na
chází již na cestě k tomu. Je to hra s po-
žáry, která se tu hraje. Německé
tvrdé dřevo chytá ovšem poněkud po
maleji, ale jestliže se jednou pořádne
rozhoří, potom však svým straš-
ným žárem zpožírá všechny ty
malé františky (»Franziskerin«) . ..
Tolik je již dnes jisto, německý národ na-
chází se v alternatívě, buď násilí čini ti.
anebo je ztrpěti. —
Celá německá država v Evropě jest
v pochybnost postavena, jestliže proti slo-
vanské národnostně státní politice nebude
postavena německá nacionálně státní poli
tika ... Musí přece v tom konečně byti zjed
náno jasno, zdali pro nejbližší staletí ve
střední Evropě pánem bude svět slov an
ský anebo německý.«
Tak nejrozšířenější v Čechách něměck
denník, orgán strany, kteréž posl. Reinigei
nedávno za souhlasu všech ostatních znalců
německé situace přisoudil největší podíl na
německých zemských mandátech při nastá
vajících volbách. Takhle furioso dnes hraje
rozmlácený klavír německý — abychom po-
změnili slavné přirovnání . ..
Evropa
Čechy
12
article
Kterak pak se poslouchá vedle tohotc
forlisima náš český dychavičný »positivek«
na němž se nám přehrávají melodie
smužné a čestné dohodě« a fugy
o energickém řešení českých otázek, k ja
kému nyní dojíti má za auspicií pana rytíře
z Wesselých? Jest možno, aby takovými pro
dukcemi národu z gruntu srdce protivnými
přehlušeny byly hrozebné a prosebné vý
strahy, kteréž k nám zaznívají z »vyrovnané-
již Moravy a z vyrovnávaného Slezska? Ne-
smiřujte se! Tak volá k nám. Morava
těžce pykající z toho, že se pustila na svou
vlastní pěsť do »díla míru« a ukazujíc na
žaluplné následky smiřovačkového podvodu.
na ní spáchaného. »Neuzavírejte v Čechách
žádného vyrovnání s Němci bez nás!« zn
úpění slezského bratra ve spárech něme-
ckých již zpola zardouseného.
S teskným pohledem do nedaleké již
budoucnosti tážeme se: Je opravdu sou-
zeno, aby se toto zapřisáhnutí a tato výstraha
jednou v kletby změnily ?l
Politické zprávy domácí.
Ze Lvova, 11. ledna. (Nez dařilá vo
ličská schů.ze.) Řišský posl. Toma-
s zewski svolal na včerejšek své voliče ke
schůzi, v níž podával právu o své čianosti
parlamentě. Schůzi mohli býti přítemni jen vo-
ličové zvaní. Posl. Tomaszewski zabýval se
zvláště politikou polského kola a hájil ji prot
výtkám časopiseckým. Neuhájil ji však. K slovu
se přihlásil volič Szalit a útočil prudce na
polské kolo. Vytýkal mu, že neumělo zaujitiv
delegacích náležité posice proti násilně politice
pruské, že přpustilo volbu Němce dra. Fuchs
za předsedu delegací proti Slovanu a že se za-
prodalo vládě a antisemitům za cenu několika
poslaneckých mandálů, jež chce při nastávajícíel
sněmovních volbách uhájiti. Navrhl na konee
aby se polskému kolu vyslovila nedůvěra. Před
seda však schůzi ukončil, nedav hlasovati o dů
věře neb nedůvěře.
Němec
Posl
Tomaszewský
Szalit
Fuchs
Slovan
Wesselá
Morava
Slezsko
Čechy
Lvov
Toma
13
article
Z Lublaně, 11. ledna. (Zemský pre-
sident proti slovinským úřadní
kům.) I v Kraňsku mají Němci »národn
državu«, totiž všechna výnosná úřadnická mísla
jež si hájí zuby nehty a v té obrsně nacházej
nejlepšího pomocníka v zemském presidentu
dru. Sehwarzovi. Ačkoli vyšší úřadníci pr
zemské vládě kraňské jsou téměř bez výjimky
Němci a také na nižších stupních jest Němeů
více než Slovinců, zemský president není ješt-
spokojen s Uímto stavem a proto, jak se dovidí
»Slov. Narod«, zaslal do Vídně zprávu, ve klere
tvrdí, že »politická správa byla v. posledních le
tech slovinskými úřadníky tak znacionalisována
že je třeba ji obroditi četnějším přijímáním ně
meckých praktikantů do politické služby, poně
vadž pouze Němci jsou spolehliví úřadníci.«
Zpráva tato je přímo neuvěřitelná. V zemi
která má 95 proc. slovinského obyvatelstva
rozumělo by se vlastně samo sebou, že její po
Jitická správa musí býti v rukou slorinských
Přes to, jak výše praveno, Slovinec jako vyšš
politický úřadník jest i v Kraňsku dosud bilou
vranou. Nižší úřadníci slovinští, nucení většinou
úřadovati německy, solva si troufají v úřadě
slovinsky promluviti a přes to chef politické
správy zemské se neostýchá viniti je z nespo-
lehlivosti. V Kraňsku jedna čásť úřadnictva vy
stupuje vskutku útočně, ale to nejsou Slovinei
nýbrž nacionální Némci, o jichž roz
množení tak pečlivě se stará sám zemský pre
sident.
V Praze, 15. ledna. (Němečtí soe
alisté proti projevu české socltl
Němec
Slovinec
Lublaň
Kraňsko
Vídeň
Praha
14
article
V drobném pa odrjie
mnni čislo o sobs
odpoladni
. . . ns z
Ve slialkách na venkově-
ranní čialo. . . . . . . . 10h
odpsledaí . . . . . . . . 4
Inserály
plati se hotevě např
Piedplacení a inserty přijémá ndmsinl-
strace v Marianské ulici J.3.
Tam nasházají sa táž redakee
Giskáras a vapedica „ Národnich Listu“
Lukophsy se asvraesji
Inserát
marianský ulice
15
article
nídemokracie.) Hlavní orgán německé so-
ciální demokracie v Rakousku „Arb.-Ztg.“ oti-
skuje usnosení výkonného výboru česko-slovan-
ské sociální demokracie, týkající se doroz-
umění česko-německého, přičiňuje
k němu však takovou poznámku:
Prohlašujeme s důrazem, že německá soci-
ální demokracie dle našeho přesvědčení nemůže
vysloviti svůj souhlas se všemi zásadami, vytče
nými v tomto projevu. Zvláště nevěříme, že
„jednota a nedílnost“ korunních zemí může tvo-
řiti podstatnou čásť našeho programu, jenž
práva národů staví nad práva zemí. Stejně.
jako jsme úplně srozuměni, aby se českému ná-
rodu a jeho členům nikterak nezadržovalo jeho
právo, stojime také na právu Němců. A k to-
muto právu náleží, jak se domníváme, také právo
na národní samosprávu a svou národní vládu.
Nelze pochybovati, že národní autonomie může
býti splněna, jen když se rozřeší všechny sporné
otázky; ale mezi těmito otázkami stojí na prvém
místě požadavek každého národa, aby se usku-
tečníla jeho samostatnost a neodvislost
Tento odpor orgánu dra. Adlera dokazuje.
že česko-slovanská sociální demokracie svým
projevem opět se přiblížila k národním stranám
českým
Němec
Adler
Rakousko
českýslovan
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16 ledna.
Německý a slovanský sjezd.
„Novoje Vremja“ obrací pozornost na vše
nčmecký sjezd, jenž se právě odbyl ve Vídni
Piše:
Zatím, co slovanšti pracovníci ještě přetřá-
sají otázku o svolání slovanského sjezdu, Něme
boz dlouhých okolků svolali do Vídně přodsta-
vitele svých národních spolkův a uspořádal
o vánočních svátcích velkolepý německý sjezd
na podivení svým těžkopádným sousedům. Účast
níci sjezdu představovali přes 250.000 členů
tal. zv. německých „ochranných“ (vlastně výboj-
ných) spolků a přes 1,200.000 korun ročního
jejich příspěvku na účely germanisace. Přijel
také účastníci z Německa, mezi nimi dokonee
bývalý německý ministr p. Geuting. Jakými zá-
měry německé „ochranné“ spolky se zanášeji
srozumitelně naznačil nedávno p. Prade, když
prohlásil, že národní boj v českých zemíeh musí
skončiti vitězstvím Němců, prolože je jich co
milionů a Čechů jen 6 mil. Němci staví rasovou
otázku v podunajské říši s takovou přímočarnosti
jakou nelze překroutiti žádnému diplomatu.
Novoj Vremja
Prade
Němec
Čecho
Praha
Vídeň
Německo
národní boj
17
article
Proto je dvojnásob významno, že na tomto
sjezdě byli přítomní delegáti Německa. Jestliže
Češi v předvečer Beckových smiřovaček byli
v nějakých pochybnostech o úmyslech Němeů,
nyní musejí víděti, na čem jsou. Ale sjezd byl
tnké pro Slovany poučný v nejedné příčině. Ou
dokázal předně rychlost a sílu německých spo-
lečenských organisaci, jaké organisace slovan-
ské z daleka nemají. Za druhé ukázal, že
Němci pod rouškou přísně kulturních otázek ne-
bojí se dávat na program i nejchoulostivější poli
tické problémy, a to dokonce v přítomnosli hosta
zahraničných.
Tato okolnost, resumuje „N. Vr.“, nemůž
zůstati bez účinku na otázku slovanského sjezdu
Proti svolání slovanského sjezdu prohlásily se
jen dva ruské listy: kadetská „Rěc“ a zpáteč.
nické „Russkoje Znamja“. Ale ti ruští lidé, kte-
rým kulturné zájmy svého plemene jsou nad
úzké úvahy strannické, s dvojnásobnou horli-
Čech
Beckův
Němec
Německo
Slovan
Russkoj Znamja
19
article
Literalura.
Literalura.
Naše novinky-
20
article
* Jan Jaroslav Bor: Ednard Vojan. Kritick
kapiloly. Praha 1907. HIejda a Tuček.
Slavnostního rázu spis! Formát, úprava, tisk
ilustrace, všecko slavnostní! A obsah jediný proue
nadšení! Sám horovný výraz obdivu, sám super-
latit! Kniha počítá na členářslvo stejně nálady
najde si je. Mezi obecenstvem divadelním není o ně
nolize. Obecenstvo miluja divadlo a divadlo, mlsto
illus, má své nadšence. A davu nadšenců osobn-
kult bývá nejen vždy blízký, ale je mu přímo pol
třehou. A takové potřebě kniha přetékající mlékem
a strdím obdvné stylistiky vpadne dobře do noly
Jan
Jaroslav
Bor
Ednard Vojan
HIejda
Tuček
Praha
miluja divadlo
a divadlo
21
article
Leč, osobní kult je duch fetišismu. V přírodě člověka
diíme jakás touha zbožňovací. Nánle se vybavía
zmocní se s čho předmětu. Nějaký himat lajemnýji
probudil! Někdy symbol, značka, heslo, jindy nějakě
dotkneti smyslů! Čsto pouhý odstin dostačí, tipy
plochy, závmt barvy vůně ovzduší! A horečka vytr-
žvní se dostavila! A horečka je vždy slepá ! A slepota
vždy nespravedlivá! Což sejde osobnímu kulfu po
olazkách míry, váhy a poměru! Plane jedinou touhou
pálit kadidlo! A kda je modloslužba, lam vše ostaln
musí buď se klanět aneb musí — ven ze dvelí. Jinak
to nechodí ve všem Ietišismu! Ze dvou předmělo
hlíněných jednomu se prokazuje božská úcla, druhý
služí za pouhou hlínu. Egyplský Apis pro svou
bilou lisinku postaven na ollař. Ostatní tvorové jeho
rodu zapřáhání do plubu a poháněni bičem. Všecko
lisinka způsobila! A tisíce let nic nezměpilo v lid-
ské přírodě! Felišism trvá a pěstuje svůj kult osob
a věcí dnes jako před lisíci lety. Leda vnější formy
jsou jiné! Ale potřeba neodolná, zbožňovat někoho
nebo něco, ať v soukromí nebo na veřejnosti, ať
záležitostech velkých nebo malých, je vrozena davu
a dochází denně svého výrazu. Arci neujde felišism
svému osudu! A to je trpká stránka každé rozkoše
Jednoho dne iluse zklame a feliš — letí do pece.
Apis
22
article
Vytržení nemůže trvat věčně. Horečka buď člověka
zabije nebo — přejde. A sladkou ilusi jednoho dne
vystřídá nový stav duše, stejně mrzulý a trapný
pro obě strany. Dějiny fetiš smu všcho rodu jsou
ploy dokladů! A už i proslinké zatím ještě dějiny
nošeho — divadla
* Ze Slovanských hor. Nákladem českého odbor
Slov. alp. družstva. V komisi knihkupectví F. Iliv
náče. V Praze, 1908. Cena ve skvostné vazbě 5
60 hal.
Ač spis vydán byl k jubileu dosítilelého působení
českého odboru Slovinského alpského družstva, vy
hnuli se vydavatelé opatrně označení jeho jako spisu
slavnosiního. A učinili dobře. Jeť pověsť podobných
spisů slavnostních po různých zkušenoslech poně-
kul liskreditována, a nylo py věru škoda, aby snad
z nedávěry takové nedošla publikuce, kterou čilé sdru-
žení naše alpské právě odevzdává veřejnosti, pozor
nosti, jaké právem zastuhuje Svómu ideálnímu sna
žení, které po první desítileté elapě tiché, ale nadšené
a neúmorné práce domohlo se tak krásných výsled-
ků, nemohl výbor českého alpského sdružení dál
důslojnějšího zakončení, než přítomnou publikaci
Bylo-li by ještě někoho v řadách české inteligence.
jenž by na alpismus pohližel jako na pouhý zbytečný
a přemrštěný sport, nebo kdo by snad dokonce v pů
sobení českého kroužku ašpského spalřoval nemístné
svádění pozornosti českých turistů od půvabů vlast
ního domova, tomu doporučujeme z knížky vřele
ku přečtení články dra. Franty „Úvodní slovo“ a proí
dra. Chodounského „Horský sport a zdraví“. V obou
statích obsaženo je tak nadšené vyznání víry českého
alpisty a tak pfesvědčivé obhájení alpismu vůbec
sporlu horolezeckého, že nemůže se obejíti bez hlu-
pokého dojmu nejen u příslušníka horského cecnu
nýbrž i na neznalce.
Horečka
Franta
Praha
Horská sport a zdravý
23
article
V odborných článcích spisu, které nemohou býti
ovšem nez jakousi antologii posud mladé litera tury
české o vysokých horách, zastoupení jsou dr. Dvor
ský (Horské pásmo Černé Hory), J. Čermák (Iluda
Polica), dr. O. Laxa (Nomenklatura Mangartské sku
piny) a dra. Vlad. Růžičky (Vzpomínky na Kanin)
Články pp. Čermáka a dra. Růžičky obsahuji skvost
né popisy lezeckých výkonů prvního řádu, kter
s rozkoší přečte každý, třeba by ani z duleka nemě
ctižádosti, odvážiti se podníků toho druhu. Pan dr
Dvorský ve svém pojednání podává vzor presné struč
nosti a slřizlivosti, se klerou se mají usáli pokyny
a rady pro návštěvy krajů luristicky jen málo neb
vůbec nezpracovaných. Sludie pana dra. Laxy ko
nečně znamená kus vážně a poctivé práce alpitsk
práce, která v nejednom oboru vědeckém již přinesla
tak hojného ovoce, a která ve svělově literáture ciz
po zásluze a bez odporu se uznává a cení.
Že by pamálník nebyl úplným, kdyby v něm
scházely dějiny českého sdružení alpského, rozum
se samo sebou. Dějiny obsahují působení spolku
v oblasti zvolené, zřízení české chaty pod Grintov
cem a vybudování celé sítě horských slezek. Vděč
ného úkolu loha podjal se dr. Prachenský a vyhověí
mu s vroucností a láskou, která jej k horám slovan
ským a českému dílu v nich vykonanému pojí. Tolik
o slovním obsahu publikace. Že zevní úprava je velm
pečlivá, netřeba zvlášt chváliti. Vnitřní cenu její zvy-
šují ale ještě přečetně velice zdařilé ilustrace, přede
vším ale nádhorně barvoliskově reprodukce uměle
ckých originálů slečny M. Chodounské, která jak
věrná společnice svého otce alpism nejen sama vý
konně pěstuje, nýbrž i vzácné svoje umění mu po
světila. Vedle sločny Chodounské zasloupen tu jest
léž O Bubeníček obrazem české chaty. Přejeme
knížce na pouli její všcho zdaru, jakého plnou měrou
zasluhuje
doktor
Dvor ský
J Čermák
Iluda Polica
Laxa
Vlad
Růžička
Čermák
Dvorská
Prachenský
M Chodounská
Chodounská
Bubeníček
Černá Hora
Kanin
24
article
* Majales. Slavnostní almanach akademickéh.
spolku „Smetana“ v Litomyšli. Redig. Frant. a Jose
P'áta. V Lilomyšli 1907. K 1 40
Každý vl, co znamená „Majales“ z Jiráskov
povídky litomyšlské „Filosofská historie“ Roku 1847
se slavily Majales naposled. Akadlomnický spolek
„Smetana“ slavnost tu r. 1907 obnovil a vzkřišen
to oslavil almanachem. Podnět byl radoslný a pro-
vedení se zdařilo velmi pěkně. Almanach nemá vý
znam jen místní, nýbrž předně všestudentský. Dli
článku Dresslerova (str 25.) jeví studentstvo nynější
proti diivějšímu nřkteré závažné rozdily, zvlástě
vady. Pořadatelé dopřáli projevu tomu místa zcels
deslranně. A právem, neboť názor ten má své obe-
censtvo. Odpověď stesku tomu se dává v Hampejzove
článku na str. 134. V obou článcích jest dotčen
věcí nejdůležitějšl, o nichž by mohlo býti časem po
jednáno zevrubněji: Význam sludenistva českého v
veřejném životě. Poměr sludenistva k společenským
úkolům a Prehled vývoje novočeského ducha slu-
dentského, v němž by došlo objasnění i to, coj
v obžalobě Dreeslerově, i to, co je pravdivého u vzlet-
ném sebevědcmi výrazu na str. 134.
Všestudeniských zájmů e týkaji dále příspěvky
Lholův o sociální studeniské olázce, dr. Jarnikův
o vývojí studehtských spolků svépomocných, Ad
Černého o slovanském duchu ve studentstvě a srdeč
ná, pravdivě pocítěná a rázně vyjádřená Heydukova
báseň. Podávají se v tom oddílu důkazy pokrokové
zdárné práce sludentské, ale i práni a touhy po dů-
raznějších prujevech slovanského ducha.
Smetan
František
Dresslerův
Lholův
doktor
Jarnikův
Černý
Heydukův
Litomyšl
Akadlomnický spolek „ Smetan
Jos P ' át
25
article
Následije velký dav příspěvků litomyšlských.
rázu pestrého, radostně ochotného, slavnostně na
ladového. Vše čerpáno z pravdy živola, všecko m
nějakou podstalu. Rozvířilo se tu hojnost vzpomí-
nek: staré pestavy se v nich zvedaji v dlouhé řadě
pojmenovaných a ještě další řadu lze tušiti za nimi
Školy, spolky, divadlo, besedy, učitelé, kněži, bu
ditelé, různé památně figury, literáli a umělci Ke
vzpomínkám se přidružuje i něcc ukázek budatel-
ských studií, kousky belletrie, hudby a kritiky. Nic tu
prázdného ani zbytečného, vše kypí živým ruchem
Na něklerých příspěvcích jest viděli, že jsou to jen
zlomky, z nichž by snadne mohly vzrůsti důkladné
práce, na př. o H. G. Schauerovi. Účel a rozměry
knihy ukládaly přispěvkům pevné meze. Dobrý al
manach peříditi jest umění. Almanach „Majales“ mi
dobrou, svěží barvu, jeví povahu, lásku, důvěru, klad-
ný poměr k živolu, upřimnost a nenucenost. Vivan
Majales!
* Týdenník Máj (Praha — II. Vodičkova ul., č. 33
roč. VI čís. 16: Jaroslav Vrchlický: Loutky. Ant
Klášterský: Tři molivy z ulice: Holub. Neznámý
Za oknem plelárny. Tereza Turnerová : Stálice.
Bohumil B odský: Nová píseň Feuilleton: Lord
Tennyson: Tiché hlasy. Štechův »Deskový statek«.
Z českého života — Iilustrace: Vilik Heš (»Kecal«)
Vějíře Hanny Kvapilové a Boženy Voitlové.
* Ženská revne (Z. Wiedermannová). Nejno
vější číslo má vedle bohalého rozbledu po ženském
svě ě a časových několik úvah velmi přesvědčivěa
zámluvně poaný článek Eduarda Beneše na obranu
pomlouvané francouzské ženy.
* Ještě tento měsíc vyjde druhé, opravené lidové
vydání znamenitého dílka »Vybubit«. Obraz sloven-
ského ulrpení. Cena 40 hal. Čislý výnos dílka
bude věnován ubohým sírotám po ubilých Slovácích
černovských. Již první vydání knihy způsobilo b
lestný výkřik v naší společnosti, Byit teprve v télo
H G Schauer
Vrchlický
Turnerová
Tennyson
Štechův
Heš
Hanna Kvapil
Voitl
Beneš
Slovák
Praha
Vodičkův ulice
spolek , divadlo
Bohumil B
Vivan Majale
Týdenník máj
Tichá hlas
26
article
knize podán systematický a celkový obraz sloven
ského pronásledování. Objednávky přijímá nakla
datel Emil Š lc v Telči.
*J Chociszewski: Slowiaňskie powieše
i podania ludowe. Poznaň 1908. Cena 1 mk
Úhledná knížka s jasným liskem a umněleckými ilu
stracemi Gordzielewského, obsahuje překlady 30 če-
ských, moravských, slovenských a lužických pohádek
a pověsti, mezi nimiž i nejkrásnějších českých po
hádek o Zatovlásce, Třech zlatých vlasech, Děd
Vševěde, o Dio hěm, Sirokém a Bystrocrakém, o Lesn
panně, o Rozumu a Šlěstí, pak pověstí o blanickém
vojsku, o Šandovi dudákovi, o králi Svatoplukovi
o Slepém mládenci atd Překladatel praví v úvodn
že jeho knížka má buditi lásku k pobratimcům a zá
roveň ullačováným Polakům poznaňským a hlavně
jich dětem uváděti na paměť, jak mnoho mají n
svělě slovanských bratří. Ale pěkná tato knížka při
jde vhod i českým čtenářům, kteří se uči jazyku
polskému, neboť v překladech známých Erbenovýc
pohádek snadno se seznámí s jazykem polským.
* J. Chociszewski: Polsko-slovanské po
hlednice. Známý štřitel vzájemnosti slovanské v
Hnězdně v Prusků, vydal opět 55 nových pohlednic
znázorňujících postavy a události z historie polské
české, maloruské atd. a zasíla je jednotllvě po 5 hal
v celku za 1 mk.
Š lc
Dio
Siroký
Rozum
Šlěst
Šanda
Svatopluk
Polak
J Chociszewski
Telč
Poznaň
Polsko
Hnězdno
Prusek
27
article
* Pro ůstavy učitelské právě schváleny byly nové
učebnice a to »Mineralogie a geologie pr
ústavy ku vzdělání učitelů a učitelek
od Frant. Krátvélo, výnosem ministerstva kullu a vy-
učování ze dne 4. řijna 1907 č. 37.02 a »Fysik
pro ůslavy učitelské« od Josefa Nováka, ře-
ditele ústavu ku vzdělání učitelek v Lilomyšti. Cá s
druhá »Chemie«, výnosem ministerstva kullu
a vyučování ze dna 17. října 1907 č. 36 516. Ob
učebníce vyšly nákladem české grafické akciové spo-
lečnosti »Unie« v Praze a vynikají jak po stránc
vnější tak i vnítřní všemi přednostmi tohoto nákladu
Obě jsou bohatě ilustrovány, obsshujeť prvá 113 vy
obrazení a stojí vázaný výtisk 2 K, druhá 64 vy
obrazení a barevnou, velmi instruktivní tabulku vý
živnosti polravin a stojí vázaný výtisk K 1.60.
*Malice Česká«, sbor. musejní pro vědecké vzdě
lání řeči a literatury české, vydala v těchto dnecl
první svazek Časopisu Musea král. če ského, roč. 82.
s následujíeím zajímavým obsahem: Č. Zibrt, Presi-
dent Menea král. českého, Jan brabě Harrach, slavo
r. 1908 osmdesáté narozeniny; A. Truhlář, Přispěvky
k studiím humanistickým v Čechách VI. Jiří Caro
lides z Karlsperka; K. Kadlec, Ustavní dějiny Polska
podle nových bádání: J. Vaj“, Hlaholské kodexy v
Vrbníku na ostrově Krku: Č. Zibrt. Z dějin zámku
a panství Zvíkova: I. Strabovský rukopis o »pro-
stavení« zámku Zvíkova a »zlepšení« toho panstv
v l. 1431—1573; V. A. Francev. Prameny čes. spisu
o Lžidimitrijovi r. 1605; J. Volf, Exulantský sborník
Václava Svatkovského z Dobtohoště; bohatá hlídka
literární.
Český Lid, sborník, věnovaný sludiu lidu če-
ského v Čechách, na Morávě, ve Slezsku a na Slo
vensku. Ročníku KVII. vyšlo čís. 2 se zajímavým
bohatě iliustrovaným obsahem, z něhož uvádíme
František
Novák
Cá
Presi
Jan
Harrach
A Truhlář
Přispěvka
Jiří Cara
K Kadlec
J Vaj
Zibrt
Francev
Lžidimitrij
J Volf
Svatkovský
Praha
Čechy
Polsko
panství Zvíkov
Zvíkov
Slezsko
Malice Český
časopis muzeum král
Krek
Karlsperka
Dobtohoště
29
article
Biblfografie.
Biblfografie.
C. Straka: Nejstarší kniha výslechů na právě kla-
štera strahovského na Pohořelci. O. Zich: Píseň
lanec »do kolečka« na Chodsku. Č Zibrt: Pověra
o dalce Kristově. K. Thir: Kulturně-historické drob-
nosti z archivu táborského. Č Zíbrt: České lidové
pověsti v rouše básnickém, II. F. Janěček: Pověst
o založení hřbitova u Srakonic. Č. Z brt: K.J.
Erhena »Vodník« a lidové podání na S insku
J. Zbořil: Hanačka z ckolí Prosějova zavazuje
šátek, F. Tischer: Dorota Jinová-Pacovská. J Košťal
Sttáž na hřbitově. Vtipná rozprávka Jeníka z Bratři
o chudosti německé řeči. Otázky a odpovědi, Směs.
Literatura kulturně-historická a ethnogral. 1907 - 8.
* Z paměti a života Fr Bartoše. Napsal J os.
Barlocha. Nákladem knihkupectví Emnila Šol
v Telči. Str 278. Cena 1 K 80 h. S pietou ke slav-
nému badateli sepsaná a se všeobecným zájmem
očekávaná kniha prof. Barlochy jest právě vydaným
6. seš. ukončena. Spis Bartochův přispěje velm
platně k tomu, aby záhy zkontrolována byla osvě-
tová práce ušlechtilého syna země moravské a p
zásluze byl oceněn význam Bartoše učitele, lidopisce
a obětavého vlastence. Spisovatel učinil la« v úzkém
rámci přílomné knihy s úplným zdatem, a že jako
důvěrný přítel slavného Moravana a dědic jeho lite-
rární pozůstalosti zná Bartoše ven a ven, psal
s plamennou láskou a dojemně i věrně zach, til ná
všecek život Bartošův, jeho dllo a zvláště zajímav
jeho paměti. Autor novým spisem svým zavděčil se
všem věrným Čechům. Přejeme spisu jeho rozšiření
největáího, k němuž dojista přispěje i velmi vkusní
úprava, zdařilá vyobrazení i mírná cena.
Straka
O Zich
Kristův
K Thir
Erhen
S J Zbořil
F Tischer
J Košťal
Jeník
Bartoš
profesor
Barlocha
Bartochův
Moravan
Bartošův
Čecho
Pohořelec
Chodsko
Č Zibrt
Sttáž
Telč
Český lidový pověst
Hanačka
knihkupectví Emnil Šol
Dorota JinováPacovská
30
article
J. F. U
* Šnajdrova knihovna lidové vý
chovy. Ouido Maria Vyskočil: „Zvonice“
Novella, Illustrace mistra A. Kašpara. Nákladem ati-
skem J. Šnajdra v Kladně.
Kněze Vojtěcha Demboleckěh
z řádu Františkánů „Paměti o výpravách Lisovčíků
proli odbojným Čochům a jejich spojencům v letech
1610—1622.“ Česky zpracoval Ant. Kotik
„Velký New York“. Napsal Jaroslav E. S. Vo
jan. Nový York 1908. Tiskem a nákladem „Novo-
yorských Listů?
„Storchův illustrovaný domácí lě-
kař české rodiny.“ Seslavil dr. Bol. S. Horský.
Malá Knihovna spisů poučných
Pořádá prof. K. Vepřek. (Nákladem knihk. E. Šolce
v Telčí): „Počtářské praklikv, hříčky
sprýmy.“ K poučení i zábavě pro každého napsal
J. U. Rollo Mimuskul. — „Stručné dějiny če-
ského písemnictví. Díl II. — „Devate-
nácté století.“ Napsal V. Hradský. — „No vy
průvodce po zeměkouli.“ Seslavíl Jos. Fr
Urbánek. II. Zeměpis horstva a vodstva. — „M i str
Jan IIus.“ V pětistyletou pamět jeho působení.
Napsal F Vltavský
* „Město Soběslav“. Napsal Roman Cikhart. Se
12 vyobrazeními. Nakladatel Rudolf Faitlík, knih
kupec.
Vilímkova Enihovna: Kare! Ro-
žek: „Deset povídek o manželstvi a milování.“
Šnajdrův
Vyskočil
Novella
A Kašpar
J Šnajdr
Vojtěch Demboleckěh
Kotik
E S
Storchův
Bol
S Horská
K Vepřek
E Šolc
Rollo Mimuskul
V Hradský
Seslavíl
Urbánek
IIus
Cikhart
Faitlík
Kare
Kladno
New York
Nová York
Telč
Soběslav
Vilímkův Enihovna