Periodikum ALTO Viewer

1

Sira na 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

1. června 1907.

4

Cislo 149.

5 article

čině, budou přece rozhodovati zase konsorva- tivci. Jsout mezi zvolenými konservativci vy- školení politikové, kdežto skutečným demokra- tům nedostává se ještě potřebné parlamentní ru- tiny. Proto i demokraté budou za předsedu no vého polského kola voliti věrojatně některéh konsorvativce. Proto také nové polské kolo bud náchylnější ke spolkům se stranami pravými. než s liberály, kteří mimo jiné Poláka odpuzuji i svými centralistickými snahami. Nejsvětlejším bodem letošních haličskýeh voleb zdá se dru. Grekovi neočekávané vitěz- ství polských lidovců ve venkovských okresích, které klerikální střed pokládal za sv výhradné panství. Vítězství lidovců bylo by ještě větší, kdyby nebylo poměrných voleb, jež jediné umožnily, že klerikálové se zmohli na několik mandátů. z Turč. sv. Martina, 30. května. (Pro c e faráře Hlinky.) Bývalý ružomberský farái Andrej Hlinka, dr. Šrobár a devět sou- druhů byli dne 6. prosince m. r. ružomberským okr. soudem pro volební agitaci odsouzeni cel- kom na 612 roku státního vězení a několik úisic korun pokuty. Odsouzení podali z rozsudku, jen vyvolal loni pohoršení celé skoro Evropy, odvo- lání ke krajskému soudu v Prešpurku. Včera počalo odvolací přeličení a skončilo dnes vy- hlášením rozsudku, jímž se nález ružomber ského soudu vo všem potvrzuje až na to, že třom obžalovaným peněžitá pokuta ze 100 K snížena na 60 K. Obhajci obžalovaných, posl. dr. Vlad dr. Hiller a dr. Mudroň, ohlásili nulitu. Věc faráře Hlinky a soudruhů bude tedy rozhodnuta královskou kurií. Poznamenáváme, že sám far. Hlinka odsouzen na dva roky vězení a 1500 korun pokuty, dr. Šrobár na rok a 900 K, jeden obžalovaný na 6 měsíců, 2 dostali po 5, jeden 4 a ostalních pět po dvou měsících vězení.

Polák Greco Martino Hlinka doktor Šrobár Vlad Hiller Mudroň Evropa Prešpurk

6 article

Volební obrázek z Haliče. Piše se nám z h ličských Brzežan: Ve zdejším volebním okrese městském kandidují: „národní demokrat“ dr. Duleba, dosavadní zdejší poslanoc, podporovaný váldou, národní socialista dr. Hozer, soudní rada, rabin dr. Rappaport a ruský kandidát dr Nowakowskí. Týdan před volhami svolal okresní hejíman hr. Dzieduszycki všechny obchodníky a hostinské, a žádal je, aby volili dra. Dufebu protože prý se zaručil čestným slovem, že bude zvolen Duleba. Obchodníci, vesměs židé, pro- hlásíli, že budou hlasovat pro svého kandidáta dra. Rappaporta. Na to okresní hejtman spolu s magistrátem sáhl k represáliím, Jařídil zavi rání náleven v 10 hodin, ač dosud byly bez trestně otevřeny do půlnoci, dal zavříti obojo parní lázně z „ohledů na chatrnou stavbu“, ne dovolil vozům, skládajícím obchodníkům zboží státi na náměstí, ba chtěl i zakázat týdenní trhy k čemu nedošlo, když židé telegrafovali mini sterstvu vnitra.

doktor Duleba Hozer Rappaport Nowakowskí Halič

7 article

Volby, konané 24. května, skončí užší vol bou mezi Dulebou a Rappaportem. Židé navzdor nátlaku nechtěji hlasovati pro Dulebu. Dne 27 května svolána na okresní hojtmanství nová schůze židů, kde na ně činěn nový nátlak. Když znovu nepovolili, svolal okresní hejtman dne 28. deset vážených židů a prohlásil jim, že se mohou nadíti židovských řeží jako v Rumunsku, nebudou-li hlasovat pro Dulebu. Na podnět okr hejtmana uspořádal magistrát řízením policej- ního inspektora židům demonstraci, která jim měla nahnat strachu, avšak dopadla dosti slabě. Několik oken padlo ovšem za oběť. — Ruskému hestinskému, který se zdržel volby, konfisko- vány včera kleničky na víno, že nebyly cejcho vány, ač nalévá hostům víno do cejchovaných lahviček. Nicméně se zdá, že židé svoje práve prosadí, zvolen bude rabín dr. Rappaport, a pan hrabě Dzieduszycki půjde do pense, protože ne- dovedl prosadit vůli po nespravedlivé nadvláde bažícího „Kola polského“ a jeho úřadních ná hončí.

Duleba Rappaport doktor Dzieduszycký Rumunsko

8 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 31. května. Nové selaké bouře. Něco přes dvě neděle tomu, co do igume ského újezdu minské gubernie přibyl z Jekate rinoslavi »orátor« (agitátor) Bělobrovik, aby vy volal nové selské bouře. Dosud se mu to po- O 18. byli jsme v Dupnici. Dlouhou uliaí valí se bystrý potok, přepjaty leckde dřevěnými můstky. Před zápražím přízemních domků. leekde ještě dřevěných, seděly v tichých hovo- rech rodiny, hloučky mladých lidí zvolna pro- menevaly městem za hlasité zábavy někde i ti- chých popěvků, z krčmy vřeštěly dudy. Jižní oheň sálal ze sličných tváří černookých dívek. sebevědomě vztyčené kučeravé hlavy štíhlých. ztepilých jinochů mluvily o odvaze. Krásný tu lid a ženský kroj přímo nádherný: černě same- tové kabátky, vroubené širokým zlatým lemo- váním, lebké zelené sukně, bité, široké pozla cené pásy, v černých kadeřich rudé květy ... Ubohý Jako, ač koně poháněl, neušel ostrým úsměškům a drsným žertům, a lecc poprného svezlo se i na naše záda a snad ne neprávem: vraceli jsme se z rylských pustin opáleni, špinaví, otrháni jako cikáni, ba přítel náš Vjaceslav nucen byl přioditi se dlouhým, těžkým nepromokavým pláštěm, aby zakryl bilé průduchy potrhaných spodká. Jako zavedl nás do „Džumaje“, nejlepšíh dupnického hotelu, a když ten (jak obyčejně byl hostmi obsazen, do nového hotelu Thirgov- ského, kde jsme dvě staje (pokoje) dostali. S bal- konu přímo viděti bylo na Rylu. Ohromné hmotnaté pohoří, načeřené masivními kupami, ztratilo již všechen nach západu a halíc se v tmavozelený háv večera, usinalo. Oddycho- valo lehce a zdravý, chladný, osvěžující jeho dech vracel nám, celodonními klopolami zmuče- ným, novou chuť k životu ..

Cikán Praha Jaca Džumaja Thirgov

9 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + v Americe najednou přišel do mody Ibsen V posledních měsících byl nejčastějí hraným cizín autorem na jevištích Spojených států. Americká kri tika zabývala se neunavně lbsenem a jeden z jej předních representantů vydal velké dílo o Ibsenovi jeho životě a díle. Tak Amerika konečně objeviln básníka »Nory- + Podle nejnovějších badání o životě Shakes- pearově zjistilo se, že největší básník dramatický nevyzískal za svého života více jak 500 korunz prodej svých veleděl a z výtěžku autorských práv Kdyby byl pouze básníkem, byl by zemřel hlady Ale na štěstí byl hercem a ředitelem »Globe Theatre a v tomto podniku zbohati, takže mohl bezstarostn odpočívati na sklonku svého života. dařilo ve vsi Setčích. Sedláci tam začali po svém hospodařiti na velkostatku. Došlo k srážce mezi 500 sedláky a malým oddilem policie. Sedláci policii přivítali kamením a útočili kůly policie dala oheň a raněno šest sedláků, z nichž dva zemřeli. Policista jeden zabit a jeden raněn. Při letošních selských bouřích je měně po- gromů a více požárů. »Červený kohout« lit letos i tam, kde toni a předloni bylo docel V umauském újezdě gubernie věkyjevské zvláště trpí statky hraběnky Branické. Jeden po druhém lehá popelem. Zrejmo, že se to děje podle plánu. Hraběnčin statek Pology již po 40 let má najatý p. Olševský. I tento statek vypálen Úřady se poplašily, přijely vyšetřovat.

Ibsen Nora Sedlák Olševský Amerika spojený stát Glob Theatre

10 article

Sedláci se netají, že zapalují a slibují, že bu- dou zapalovati dál. Piali se jich: »Co máte proti Olsevskému?« Odpověděli: »Pranic, Ol- ševský je hodný člověk, dobrý bárin, nám ne- ublížil.« »Proč tedy jste ho vypáliti?, »Vypá- líme statky všech slatkářů a výpalovat nepře- staneme, dokud všecka půda nepřejde v naše ruce. »Mračno, strašno jest u nás«, dodává zpra- vodaj o tčchto požáréch; »sedláci oseli jen malou čásť svých pozemků, při tom opět hroz neúroda, a když zničí ještě úrodu na velkýeh statelch, co bude přiští zimu ? Na Volyni maloruští sedláci udávají,ž statkáře vypalují z příčin národních, že jsnu t Poláci, V sele Vrbovcích kremenechého újezdu vypálili dům statkáře Guljenického. Policejníh pristava a soudního vyšetřovalele div neubili Zplenili osevy br. Grocholského. Hnuti roste Vyslán tam oddíl dragounů. Pět sedláků za- Statkáři ujíždějí, za nimi utíká jejich úřad nietvo. Dělný lid, dosud nespokojený s denn mzdou 60 kopějek, pracoval by nyní za 20 kop. ale není komu. Agenti pojišťoven oznamují, že hromadn vypalování velkých statků děje se v radomyšl ském, vasilkovském a čerkasském újezdé kyjev- ské gubernie. V druhé polovině měníce května bylo v této gubernii přes 20 požárů.

Sedlák Polák Ola Volyň kopějka

13 article

Psendorušti studenti, zatčení v Bertínt. V Berlíně a Charlottenburgu bylo před ně kolika dni zatčeno asi 35 ruských studentů, o nichž se policie dopátrala, že se zabývají an- archistickými rejdy. Vysvětluje se, že zatčeni jsou sice z Ruska, ale nikoli Rusové dle ná rodnosti, nýbrž Lotyší a většinou Židé. V Ber- lině žili na falešné dokumenty. Ruské úřady měly bezpochyby o nich povědomosť, ale ne- pátraly po nich, jsouce rády, že je mají s krku. »Kölnisehe Zeitung« podolýká: »Rusko si za- vedlo nový předmět vývozu — anarchisty.«

Rus Berlín Charlottenburg Rusko Kölnisehe Zeitung

14 article Angličti žurnalisté v Německu

Angličti žurnalisté v Německu jsou zahrnování projevy nejhorouenější sympatie. Žurnalisté, kteří soptili nedávno proti Velké Brilanii, vítají své anglické kolegy nadšenými čiánky a pějí hýmay míru o bratrství. Řížský kanclér pozval si hosty na gardou-party, cisnt chystá jim též několik lahví sektu a několi mis sandwichů. Zdá se, že je teď postaráno novou »entente cordiale«, aspoň některí ze žur nalistů anglických, okouzlených roztomilostm berlinských, by jí hned uzavřelo. Celkem však všechny manifestace mají ráz pouhé a vybran zdvořilosti mezinárodn a význam platonický. S toho stanoviska dlužno posuzovat i přípite anglického publicisty M. Stearda, jenž n hostině, konané v berlinské obehodní komoř na počest anglických žurnalistů, pronesl reč, v níž velebil mírumilovnost německého císaře krále Eduarda, jež oba nazval »propagator míru«. Vychvaloval mocně německou armádu, jako jedinou na světě, která po 36 roků ne- válčila. Podle p. Sleada je celé Německo, o Viléma II., kaneléře Bülowa, vyslance Metler nicha až k hejtmanu Kopniekému, prodehnul myšlenkou míru! Napomínal tisk, aby se vzdl ďábelského díla štvaní. Toužil, aby po Bismar- kovi, jenž sjednotil Německo, přišel ještě větst Bísmark, jenž by vytvoril Iederaci veškerého

M Steard Eduard Vilém II Bülow Metler Kopnieký Bísmark Německo

15 article Hudba.

Hudba. + z České Filharmonie. Dnes odpol edne od hod. koná se koncert v Riegrových sadech na Král Vinohradech. Na programu jsou skladby od Dvořáka. Nedbala, Griega, Čajkovského a j. Vstupně za osobu 20 hal. + Koncert vlrtuosa na piano p. Josafa Janey koná se v divadelním sále Národního do mu na Král Vinohradech dnes v sobotu 1. června o 1/28. hod.

Dvořák Nedbal Grieg Čajkovský Riegrův sad Královský Vinohrady Vinohrady Český filharmonie

16 article Různé zprávy.

Různé zprávy. — Loč v karanteně, Z Ha m b u rk u, 31. kvělna (K. k.) V policejní zprávě se sděluje: Při policejno zdravolní prohlídce přibyvšího sem včema parníko „Axonfeld“ u karantenní stanice Grodenu byl jeder muž z posádky uznán nemocným; dle všeho byl sti- žen obecně nebezpečnou nemocI. Dopraven byl do karantenní stanice. Loď bude vykou- řena přístrojem na hubení krys. Mužstv jest pod dohlídkou. Lodní náklad skládá se za oe vyklých bezpečnostních opatření. Není příčiny k oba- = Frančouzský křižák „Chanzy“ se potopi Z Paříže, 31. května. (K. k.) Minístr námofnictv sděluje, že pancéřový křižák „Chauzy“ po- nořil se poslední noci kormou pod vo- du, zatím co byly podnikány pokusy, aby byl uvol- něn. Mužstvo jest zachráněno a největší část mate- riálu byla vyloděna. = Obtíže při opštném vyslavění San Francisk Ze San Franciska, 31. května. „Times“.) Ná- sledkem neobmezeného panství dělni- ckých organisací činí počet nezaměst- naných v městě nyní 40.000, mezi nimi 16.000 stávkujících. Vzhledem na to stává se stále těžším dostati kapitál na opětné vystavění měsla a jiné podnik — Devěí žen usmrceno vlakem. Z Cor u n 31. května. (K. k.) Posunovaný vtak vjel, přejíždeje ulici, na vůz, v němž sedělo 9 že n. Vůz b převržen a všechny ženy zabity.

Paříž Coro Groden Sana Francisk z Sana Francisco

17 article

= Björnsonův statek zaplaven. Z Kristianie 80. května. Statek norského básníka Björosona Aute- stad utrpěl záplavou vělké škody. Nad domem le umělé jezero, jehož hráze byly přívalem protržehy Voda rozlila se po okolí, při čemž byl velmi postižen zvláště básníkův dvoroc. Několik budov bylo značno poškozeno. Balon spadl do mořo. Z Londýna, 31 května. Velké vzrušení vzbudila včena odpoledno zpráva, že vojenský balon, jenž v úterý v přítomnosti krále Eduarda a japonského prince Fušima v Al- dershootu vystoupil, byl rybářským člunem nalezen v průplavu. Po osobách, jež v balonu vystoupilyo nebylo ani stopy. Včera večer došla jiskrovou telegra fií zpráva, že oba vzduchoplavci byli na pobřeží strova Scilly zachráněni. Bližších zpráv posud není vám lidstva. Mr. Stead blouzní o nejvyšších ideálech jejichž uskutečnění by přineslo lidstvu mír blahobyt. Ale jak je možno býti takovým idea- listou v Berlině, a k tomu v obchodní k- moře? Spanělští republikáni a regionalisté. Strana republikánská konala před týdnem v Madridu valné shromáždění, jehož účastenství bylo imposantní. Shromáždění schválilo některé dodatky ku programu z 25. března 1903 odhlasovalo nelibost Salmeronovi a republikánům katalonským pro jejich kompromis se živly zpá- tečnickými. Liga regionalistů kataloniských konsla též valnou schůzi a to v Barceloně, kde byl projevena důvěra poslancům strany. Regionalist katalonšti předložili své požadavky předsedovi minísterstva a je naděje, že mnohé z nich budou uskutečněny.

Björnsonův Eduard Fušim Skylla Stead Kristiania Londýn 31 květen Alo Berlín Madrid Barcelona

18 article

Rooseveltova řeč proti loupaživému velko- kapitalismu. Z Nového Yorku oznamují telegrafické kan celáři stručné znění řeči presidenta Ro o se velta, pronssené v Indianopoli. Presiden Roosevelt mluvil o velkých problémech soeiál- ních a průmyslových a pronesl významné vý- roky, jež nezaniknou bez ohlasu. Tak zejména se rázné vyslovil proti »přehmatům lou- peživých bohateů«, kteří ohrožují právo majetkové více jak socia- listé a anarchi sté. President domáhá se pro vládu práva, aby byly dráhy vnitrostátni dopravy podrobeny dozoru podobně jako národni hodnoty, dále práva dozírati na vydávání akci a zástavních listů. Tak jedině může vláda za- meziti překapitalisování. Vláda musí působii k tomu, aby majetek drah nebyl zatížen obliga cemi a peníze aby nebyly zastrčeny do kapes, místo co by se jich mělo užiti k účelům spole- čenským a ke zlepšení drah. Je nutno jednat v duchu potřeb naší doby, jež se domáha usnadnění dopravy a zavodení spravedlivé úpravy tarifo. Roosavelt zakončil svou velkou řeč slovy: »Žádejte poctivost, stejné nakládání se všemi a odvabu od veřejných úřadníků stejně jak od mužů obchodního života. Připomeňte boháči, že požívaje svých statků má si býti vědom, že jest kurátorem nebo veřejným důvěrníkem, a že každé znoužití majetku jest osudné jemu sa- motnému, druhým zámožným a národu.«

Rooseveltův ro Roosevelt Roosavelt Nový York

19 article Z Londýna.

Z Londýna. (Pův. dopis „Národních Listůn) Dvě politické události velké důležitosti učinily v roce 1907 památným krásný měsíc květen, opěvaný básníky. Na neštěstí nemají tyto dvě události do sebe ničeho poelického, naopak. Miním totiž dvě chyby, spáchané liberální vládou, jež otřásly nejen její prestiž, nýbrž dle všeho i její existenci. Ne- úspěch osadní konference a odmítnutí irským ná- rodním konventem předlohy zákona vypracované navržené parlameníu Birrellem, která poskytovala sosterskému ostrovu jakousi svobodu a správní ne- odvislost, zasluhují pozornosti všech, kdož se za- jímají o politický život a budoucnost říše britské. V předešlém článku jsne vyložili za jakých okol nosti a k jakému účelukv Londýně v zahraničním ministerstvu sešla osadní konference, jež se skládal z delegátů osad s neodvislou vládou, ministra osa lerda Klgina, státního podsekretáře pro osady Win- stona Churlilla, a několika zástupců vlády metro- polc. Hlavním účelem tohoto říšského sjezdu bylo stu- dovati praktické prostředky, jež by mohly upevniti svazky zároveň citové i obchodní, které již pojily různé části říše s matelskou vlnstí.

Birrell Londýn Win národní Listůn

20 article

Běželo o to, malézti půdu k dohodě. Osady (vyjma nejnovější, Transvaal) nabízely metropoli po- skytnoutí výrobkům jejím při dovozu do území každe kolenie velmi výhodné tarify, mnohem nižší než měly býti uvaleny na zboží cizí, totiž nennglické — zvláště na zboží němocké. Osady žádaly navzájem od mefro- pole, aby poskylla celní výhody produktům koloniál- ním (pozůstávajícím zvláště z potravin — kanadského obili, australského ovoce, vína, dříví vlny a j.), vý- hody to, jež by nutně měly za následek cla na stejné výrobky cizí, dovážené do Anglic. Jak viděti, nešlo vlastně o nic jiného, než o ulvoření jakéhosi cel- ního spolku všebritského. Spojena zájmy obchodními a svazky krve, jazyka a společné výchovy, tvořil by ohromná říše britská neochvějný celek, jenž by byl s to odolati bezuzdné konkuranci Neěmochia, země to- jejíž laciné dělnicivo a průmyslová nadvýroba dovo- lují vývozcům dodávati do Anglie, země volného obchodu, své méně cenně zboží za směšné ceny,

Anglie Transvaal

21 article

Vláda sira Henry Campbell - Bannermana od- mídla vlastenecké nabídky osad. To se konečně oče- kávalo, neboť nynějša vláda děkuje svou existenci liberální většině, která jest pro volný obchod. Mimo- chodem sluší poznamenati, že většina, dosažená př posledních volbách, nebyla složena výhradně z li- berálů. V Anglii, nejstarší to parlamentní zemi n světě, jest zvykem, poskytnouti každě z obou vel- kých politických stran — konservativeům a liberálům — přílezitost, aby ukázali, co dovedou vykonati pr dobro zeniě; střídavě následuj každých deset nebo patnáct roků liberálové po konservativcích a na- opak, ale obyčejně leberálové neudrží se u vlády tak dlouho jako konservativci, poněvadž liberální strana slibuje vždy více, než může splniti a postrádá jed- nety. Mírní konservativci, kteří v umirněnými líb- rály tvoří pohyblivou massu, jež stojíc mezi fanatiky

Campbell Bannerman Anglie

22 article

levice a pravice, rozhoduje o úspěchu jedné neb druhé strany, dle toho, připojí-li se k levici neb ku pravici, soudí správně, že ten, kdo miluje, take kárá a že nic netuží charaktery lak jako neúspěch v zájmu vlastní strany je odstavují, totiž uvádějí je na čas do oposice. Tatc dlouhá parenthesa má za úče pouze upozorniti čtenáte na vnitrní ústrojí an glického politického života, aby mohl posouditi posicí nynější viády Campbell-Dannermanovy. Ví velmi dobře, kdyby přišla před zemi po smutném roce legisla- úvních zkušeností, byla by snad podporována jedin leberálními fanatiky. Ví však také, že osadní kon- ference měla za následek upevnění myšlenky impe- rialistické, jež by nemohla žíli a prospívati leč za zežinu celních výbod mezi jednotlivými částmi říše a vi také, že tyto myšlenky jsou drahé konserva- tivcům a že by při volbách tvořily základ torysti- ckého programu. Konečně, nemohl-li nikdo zazlivati liberáln vládě, že nepovolila ústupky, příčící se libe- rálnímu credu, očekával každý, že vláda přijme kol- nisiy aspoň sympaticky a zdvořile. Až do posledníc dnů bylo vše v nejlepším pořádku, ale poslední týden Winsten Churchili se neomaleně vyslovil ; dal ve své řeči v Edinburku výraz své malé sympati pro osadní ministry a nad to prohlásil brutálně, ž vláda zástupcům osad zavřela dvéře před nosem, když se odvážili činiti metropoli návrhy celních výhod- Tato prohlášení učinila na veřejné mínění velký Celkem osadní konferenne, jež neměla zádného vážného praktického výsledku, následkem nedostatku dobré vůle liberální vlády dala nový podnět ke hnui imperialistickému a učinila velmi populární stranu konservativní, kteráž dsk chybám liberálů se stává stranou vlasteneckou a imperialistickou par ex- dojem.

Campbell Dannermanův Edinburk Winsten Churchit

23 article

cellence. Odmítnutí návrhu zákona, podaněho Birrellem se strany Irska, bude míti vážné následky. Této irské otázce měl by se věnovati článek o sobě. Poukátu zde jen na choulostivé postavení, v jakém se nalézá liberální vláda. Buďlo musí povoliti a dáti Irsk úplnou home rule, ale to zdá se nemožným, poně- vadž většina ministrů se přímo staví proti home role dle záměru Gladstonova, nebo si oddlechne vstrčí opět do kapsy návrhy ve příčině Irska, ne bude se starati a zelený ostrov Erinu až do příštíc volel, ale na Eaždý způso5 Bude svým chiováníms vůči Irsku velmi kompromitována. Jestliže povolí home rule, bude míti proti sobě nejen konservativce, nýbrž i massu anglického lidu, neučiní-li Irsku žádného ústupku, bude liberální vláda diskreditována před voliči, že činila sliby, kterých nedodržela.

Birrell Gladstonův Irsko

24 article

Jizda účastníků VIII. mezinárodního zemědělského sjezdu splavněnou Vltavou do Mělníka. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. L-) Nadšeni Prahou, Kterou mmnozí z účastníků Eon- gresu poprvé v životě svém spatřili, upustili čelní z hostí od včera projektované vyjízdky do M ěl ní ka a setrvali raději v hlavním královském našem městě. aby, pokud v krátké době možno, co nejvíce dojmů, si odnesli. Tak se stalo, že u karlínskéh a přístavu, kde po 7, hodině ranní připravena stála již salonní lod „Marie Valerie“ shromázdilo se pouze asi šedes členů kongresu, zejména oficiální zástupce Franci p. Henri Sagnier, ofic, zástupce Ruska p. prof. Kar l Gappich, ofic. zástupce Španělska p. Don Enrigu Trenor Conte de Montnar, zástupce Bulharska p. Iva Saranofi, zástupce Portugalska p. d: Castro, nlle pp. Jul. Wertheimer, předseda Hospodářské společnosli hornorakouské v Linci, dr. Jan Luloslawskí s chotí, Louis Tardy, J. Rozeray, Maurice Dufourmantelle, prof. J. Schindler, Aug. Bautz, Conte Alex. Ceqpuademi, E. Calzorali, Luigi Domini, Guiseppo Franchi, Ed.

Valerius Franek Sagnier profesor Conte Montnar Saranofi Castro Jula Wertheimer doktor Jan Luloslawskí Tarde J Rozeray Mauric Dufourmantelle J Schindler Aug Ceqpuade Luigi Domin Vltava Mělník Praha Rusko Kara l Gappich Španělsko Bulharsko Portugalsko kongres Conte Alex Ed Guiseppo Franch

25 article

Neumann, Filip z Vilmoviru, Guiseppe Cuboni, dr. Lenzi, M. J. Dumont, Ervin Eiselt, Jan Váca, Adol Schindler, André Conte de Robien, Constantin Fievet, M. P. Dumont, Otío Laskany, dr. Al. Conte di Frasi- nello, Julius Lent, Karel z Riepenhausenu, van Raeda- nonteW olters, G. de Gemnis, Antonio baron de Gr- zia, prof. M. Alpe, dr. Jean Conte Sabiní, dr. B. Jatla. Aldo Cetlotti, dr. A. Ingegnoti, Luigi Ferreto, dr. C. Trova, dr. Olo Lenschner, dr. K. Lindner, L. Merscy H. Hauranne de Duvergier, Jiří z Illiců s chotí, M. Ardany, F. Mestermann, dr. V. Nazari a dr. B. M - reschi. Provázeli je předseda zemědělské rady Eníze Ferdinand Lobkovic, vrchní staveb. rada Rubín, místodržitelský rada a chef oddělení pro vodní stavby Konrád bar. Brau n, magistrátní rada v. v. M a lý a j. v. Loď vyplula o 348. hodině a velni lehkým chodem spěla ke zdýmadlu klecanskému, kam krátce před 10. hodinou dopol, doplula. Účastníci jízdy se živým zájmem sledovali pobřežní partie vllavské, vy- ptávali se na jména jednotlivých obcí a lodi vidi- telných a informovali se u vrchního stav, rady pan Rubína o stavbách kanalisačních. U příležitosti sní- daně na lodi podávané a bohatě vypravené, prone- sena byla se strany hostů i našich řada srdečných přípitků. Zdýmadlu vraňanskému věnována Byl zvláštní pozornost. Všichni hosté opustili loď a a p- trným zájmem sledovali stavby a železné konstrukce propusti. Zařízeni shledávali důmyslným a netajii se nikterak obdivem, když sděleno jim, že vše po- řídily naše strojírny, naši inženýři a naše kanceláře pro kanalisaci a regulaci řek.

Neumann Filip Cuboni doktor Lenz M J Dumont Eiselt Váca Adol Schindler Conte Robien Fievet Dumont Otío Laskana Al Julius Karel G Gemnis Antonio Gr profesor M Alpe Conte Alda Cetlotti Luigi Trův Lenschner K Lindner L Merscy H Hauranne Duvergier Jiří Illica F Mestermann V Nazari M reschi Lobkovic bar Rubín zemědělský rada Eníz Vilmoviro Conte di Frasi Riepenhausen

26 article

K Mělníku přiblízil se parník králce před 1 ho- dinou polední, očekáván na břehu zástupy obecen- stva, starostou města p. Hauptem a členy rady městské. Byvše uvítáni srdečnými slový starosty, ve- deni byli účastníci nahoru do města k zámku, kdež hlubokým dojmem na ně působíla čarokrásná vy- hlídka do středu Čech se rozevírající a stok Vřtavy Labem. Jelikož bylo jasno, Středohoři velmi krásně rystupovalo svými malebnými obrysy s nejvyšším bodem Milešovkou ve středu. Hosté setrvali zde přes hodiny, nemohouce se s rozkošným obrázkem ozloučiti. Na to uvedeni byli do vinných sklep kn. Lobkovice a do vinařské školy, kde členy učitl- ského sboru dostalo se jim případných výkladn. Část hostů vrátila se odpoledním rychlíkem do Prahy, ást pobyla až do večerního vlaku ve městě, těšte se srdečně pozornosti a pohostinství obyvatelstva Vyjížkou na Mělník byla návštěva Čech účastníky VIII. mezinárodního sjezdu zemědělského oficiálně ukončena.

Haupt Lobkovic Čo Mělník Čechy Praha Vřtava Labe

27 article

Cienové merinárodního kongresu zemědelskek. na české vysoké škole technické. Ve čívrtek dne 90 tm. dopoledne navštívilo českou vysokou školu technickou 25 členů mezinárodního videňiského kon- grecu zemědělského. Z kruhů profesorů vysokých škol zemědělských byli přítomni: prof. dr. de Castro Lissabonu, prof. dr. Wostermann z Kodaně,. proí. dr. Happic h, ředitel- bakrericlogického ústavu z Jurjewa, prof. dr. Antonio Ingegnoli z Milána. prof. dr. S chi ndler z Brna, dr. Pria níš ni k ov, prot. vysoké školy zemždělské v Moskvě, prof. dr. Jan Lutosla wski z Varšavy, dále oficiální zá- stupci Francie, Bulharska a Belgie: Lucien M er- sey, rada ministerstva orby, ředitel II. Sagnier a Le Comie de Robien z Paříže, J. Sara n ov sekční chef bulharského ministerstva orby, Comted Montorné, B. De Caluwe, F. De Keyser, státní zástupci z Belgie a j. v. Vzácní hosté prohlédl si celé rozsáhlé zařízení chemickofysiologické vý- zkumné stanice českého odhoru zemědělské rady př české vysoké škole technické. Sručný nástin o čin- nosti stanice od doby jejího založení podal dr. Julius Stoklasa. Potřebná vysvěllení v jednotlivých od- děleních vedle prof. dra J. Stoklasy poskylli ná- vštěvníkům pp, přednosta E. Vítek a asistenti dr. Jan Jelínek, Černý, inž. Ernest, Chocenský a Straňák.

profesor doktor Castro Lissabon Wostermann Happic Ingegnoli Prio Jan Lutoslo Caluwe Keyser Julius Stoklasa J Stoklasa Vítek Jelínek Černá Ing Ernest Chocenský Straňák Kodaň Milán Brno Moskva Varšava Francie Bulharsko Belgie Sagnier Le Comie jít Robien Paříž Sara český vysoký škola technický Comted Montorný Lucien M er

28 article

Přítomní vynikající pracovníci z oboru zemědělství vyslovili nelíčený obdiv nad rozsáhlou a úspěšnou vědeckou i praktickou činností stanice. Z výzkumné stanice odebrali se členové kongresu spolu s prol. drem. Stoklasou ku prohlídce vegelační buďovy táto stanice v hlavní budově techníky a ku prohlídc cukrovarnického musea, kterě může býti skutečně chloubou české techniky. Výklad v museu cukrovar- nickém podán byl p. K. Andrlíke m, profesorem české lechniky. Odpoledne navštívili členové kon- gresu podruhé výzkuniné stanice, kdo uvítáni byl ředitelem stanice a asistenty, ktehi podalí hostům potřebná, odborná vysvětloní. Účastníci esméhio mezinárodníkio zemědělského sjezdu, počtem 14 pánů i dam, příjeli včera večer v 9 hod. 38 min. na nádraží státní dráhy do Prahy a za vedení p. Alberta Delesalla zdrží se zde do neděle, kdy v 1 hod. 2 min. odjedou do Mnichov

Stoklasa K Andrlíke Delesall Praha Mnichov kongres

29 article Denní zprávy.

Denní zprávy. Poslanci národní strany svobodomyslné a strany národní z království českého sešli se včera ke společné poradě. Předsedal dr. Kramář, který přítomnému prof. Čelakovskému vyslovil upřímnou soustrast nad těžkou ztrátou, která jej potkala. Po dlouhé obšírné debatě jednomyslně uznána potřeba, aby k hájení státoprávních rfárodních požadavků českého národa utvořen byl společný klub českých poslancu. — Perkův zákon .. . Prováděeí nadělenl k novému školnímu zákonu moravskému je tedy veřejnosti české známo a netřeba k tomu ob- zvláštní politické bystrozrakosti viděti, že smi- řovačkový podvod moravský jest jím dovršen. Nyní, když na Moravě odbyty zemské a řišaké volby a punktatorům nehrozí za jich dilo smiru už žádné nebezpečí, nebylo třeba otáleti s publi- kací závazného vládního výkladu o Perkově zl- konodárném monstru. Nyní už celý svět může klidně zvěděti, že c. k. vláda, respektive mini- sterstvo vyučování, dává každému, komu libo Perkův zákon překročiti, nejúplnější k tomu oprávnění, neboť podle Marchetova nařízení k monumentální zákonodárné práci Perkově nenl k tomu zapotřebí nie víe než chtíti. Tam, kde

Čelakovský Perkův Marchetův Morava

30 article

Němci mají k tomu dosti vlivu jako strana na radnici vládnoucí, jako zaměstnatelé Čechů, jako majitelé domů, v nichž čeští rodiče bydlo, tak dobře jako před smiřovačkým dílem budou moci i nyní nutiti rodiče českých dětí anebo jich zástupce k »výslovnému přání«, aby jich děti navštěvovaly německou školu. Až dosud žádné průvodní nařízení neanulovalo platnost zákona tak dokonale jako nařízení k Perkovu zákonu. Princip zákona Perkova dí: Dítě musí (z pravidla) býti znalé vyučovacího jazyka své školy, vláda dí, že nemusí, chtěji-li rodiče do školy jinojazyčné děti své posílati z jakýchkoli »podstatných důvodů«. Co je v té příčině » pod- statným důvodem«, rozhoduje okr. hejtmanství, tedy vlastní orgány germanisace na Moravě. Neš zbytečno je dovozovati, že nařízení ta úplně vy- hovují intencím německých smiřovačkářů a že jménem ironicky míněného t. zv. »svobodného sebeurčení« rodičů zbavují české rodiče ochrany

Němec Čecho Perkův Morava

31 article

před zněmčením jich dětí, ochrany to, ležíc v přirozené neznalosti němčiny se strany jich dětí. Posudek pokrokového denníku olomouckého o nařízeních Marchetových zní v ten smysl, že mluva jich jest úplně jasna, i že diviti se dlužno »Lid. Nov.«, kteréž píší, že nařízení ta k vyjasnění valně nepřispěla. Naopak, dí »P.«, prováděcími nařízeními těmi zjednáno byl úplné jasno, ministr Marchet zcela volně otevřel Němcům zadní dvířka, aby stejně jako dříve ve školách německých mohli poněmčovati, znemravňovati a ohlupovati mládež českou, »Po vydání prováděcích nařízení těchto vidí se jasně, jak zcela bezcenným byl onen zá- kon Perkův, jenž vyhlašován byl jako největší vymoženost morav- ského paktu.« K tomu možno dodati, ze tato bezcennost byla patrna hned ve sněmovním jednání o Perkově zákoně, který se nyní stává přímo neštěstím Moravy, ježto se jím germani- sace od kolébky zrovna u zákoňuje: al. 1. § 3. nařízení je k tomu zcela jasným pokynem.

Marchetový Němec Perkův Morava Lido

32 article

Rozumí se ovšem, že nyní nastane na Moravě a jinde pozdní honba za bychem, a že i ta část tisku, která smiřovačkovému paktu výslovně aneb mlčky nadržovala, bude lomiti nad Marchetovým doplňkem k němu rukama. Na příklad »Národní Politika«, která včera na úvodním místě hoře- kuje nad nařízeními k Perkovu zákonu, kde pak byla, když se jednalo o pakt, o uzákonění zákona, jímž se školní germanisace na Morane dnes legalisuje, čím přispěla k jeho zabránění dokud byl čas? Hlubokým mlčením, zatím ce její německá máť uveřejňovala ostnité obrany moravského díla míru. Žádné, ani sedmé nebe ne- bylo dost vysoké, aby německá »Politik« kletý pakt do něho nebyla vynesla, dnes pláče nad prů- vodními nařízeními k Perkovu zákonu cizími slzami. My jediní v celém tisku českém varo- vali v čas a neúnavně, ale marně. Hotké z dostučiněnll — Moravští říšští poslanci pro společný klub. Z Brna, 31. května. Češti posl anci ř1šští z Moravy měli včera v Brně po radu, ve kteréž se zúčastnili poslanci pp. : dr.- Žáček, bar. dr. Pražák, Kulp, Ror košný, dr. Vrtal, dr. Bulin, Oklestěk, Sablík, dr. Sláma, dr. Stráns ký, profesor dr. Masaryk. P. Šrám ek, hrabě Thun, Kadlčák, Pillick.

Marchetův Perkův doktor Pražák Kulpa Ror Vrtal bulina Oklestěk Sablík Sláma Stráns Masaryk P Šrám Thun Kadlčák Pillick Morava Moran Brno doktor

33 article

P. Silinger, Kuchynka, dr. Hruban, dr. Stojan, P. Tvarůžek a Reick städter. Omluvili se poslanci Svozil, Staněk, P. Valoušek a Smrček. Za předsedu zvolen byi dr. Žáček a zapisovatelem dr. Bulí n. Konee- ným výsledkem porady bylo toto prohlášení: „Ršští poslanei čeští z Mor avy strany agrární, katolicko- národní, lidové, na- rední a pokrokové, vyslovili se na schůzi v Brnl 31. května t. r., konané jednomyslně poe utvoření spolcčnébo klubu pcslanet z Čech, Moravy a Slezska, jehož úko- lem bude hájiti všcnárodního progra- mu národnostního a státoprávnih, a upravovati poměr českého poselstva k vládám a jiným stranám parlamentnín v těchto otázkách.“ Do společné schůze, která konati se bude v Praze, vysláni budou, ab tcto prohlášení odůvodnili a hájili dr. Žá č ek, bar. dr. Pražák, dr. Sláma, prof. dr. Me saryk a P. Šrámek.

P Silinger Kuchynka doktor Hruban Stojan P Tvarůžek Reick städter Svozil Staněk P Valoušek Žáček Žá Pražák Sláma profesor P Šrámek Čechy Morava Slezsko Praha katolickýnárodní

34 article

— »Všeobecný německý Schulverein« nu letošní valnou hromadu v Essenu v Němechn za hojného účastenství zástupeů zemských svart a skupin; rakouský německý Schulverein za stupován byl známým drem. Perko z Nýřsn, který při večerní slavnosti, skupinou essenskou pořádané, řečnil a přimlouval se za nejn tensivnější práci všeněmeckého Schulvereinu berlínského v českých zemich. Zvláště upozorňoval dr. Perko říšsko-němecl organisátory na nejdůležitější body jich zdeju operace, jako jsou Č. Budějovice, Prachatice, Olomouc atd. Z příjmů Všeob. něm. Schul- vereinu, jež za minulý rok obnášely 181. 21 . marek, bylo vyplaceno 119.629 mk. vesměs do Rakouska na germanisační účely vídeňskéh něm. Schulvereinu a mimo 7589 mk. zaslanýci do Uher, celá ostatní suma obrácena na germa- nisaci rak. Slovanů, největší podil ovšem v Če- chách a na Moravě (48.739 mk.). Ministru vy- učování je tato činnost ovšem vhod — podpe- rujet přímě cíle odnárodnovaci politiky vyučo- vací, sledované v zemích smíšených. — Klub národní skrany svobodomyslné. Valná hromada konati se bude ve čtvr- tek dne 6. června t. r. o půl 8. hod. ve černí v místnostech klubovních. Na jednacín pořadu jest: a) zahájenl valné hromady, b) členl a schválení zápisniku minulé valně hromady, c) zprávy výroční, d) volba starosty, jeho ni- městka, osmi členů výboru a revisora účtů, e o nyněiší situaci politické promlurí

Perka Nýřsn doktor Essen Němechn Č . Budějovice Prachatice Olomouc Rakousko Uhry Morava Slovan

35 article

J. Coudurler.

J Coudurler