Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

15. prosince 1909. Číslo 345.

4 article

vyličených žádné řadové, stálé vojsko nepůso- bilo, pouze národní vojsko, a to právě soukme- novci vinníků, tedy spoluobyvatelé. — Djinovič shromáždil v noci, četu, ale dal se s ní směrem právě opačným k tomu, kde měl uprchliky hledati, pečlivě se vybýbaje všemu, co jeho prolizákonné chování mohlo úřadům pro- zraditi. Vojáci, jimž toto bezúčelné, dle jejich úsudku, bloudění zdálo se divným, tázali se ho několikrále na účel a cil cesty. Poněvadž jeho odpovědi odporovaly pokaždé skutečnosti, vzbu- dilo to u nich nedůvěru, jež vzrostla tak, žese na Kovačevu brdu zastavili a prohlásili, že dále nepůjdou, dokud jim pravý cil a účel cesty nesděl. Donucen, Djinovič počal řečniti: »Bratři, nastal okamžik, abych před vámi vše odhalil Dnešní noc jest určena k útoku na vojenská skladiště v celé zemi. Ministři jsou pobiti, n vládě je Gavro Vukovič, Andrija Radovič a mi- nistrem války Danilo Gatalo. Starý kníže není více panovníkem a čeká, jak noví ministři o něm rozhodnou. Nášledník bude zejtra provolán za knížete. Naší úlohou je, zmocniti se vojenského skladiště u »Kraje« (byli as půl hodiny cesty od něho vzdálemi), odkud vežmeme děla a mu nici a potáhneme do Andrijevice. Ostatní Vaso- jeviči se přidají k nám. Odpor najdeme pouze u hlavárů, jež přinutíme, aby dělali, co my chceme. Z Andrijevice pak potáhneme tam, kam nám bude z Podgorice nařízeno « Ale slova jeho měla zcela jiný účinek, než očckával. Vojáci se vzbouřili a odřekli mu po- alušnost. Marně sliboval poddůstojníku Labovič důstojnickou hodnost a četě vše možné, marno vyhrožoval, že bude každý, kdo ho neposlechne, po rozkazu nové vlády druhého dne zastřelen.

Gavro Vukovič Radovič Danila Gatat Vasa Podgorica

5 article

Pouze rozvážnosti některých je co děkovati, že nebyl na mistě zastřelen. Ostatní je čtenář známo. Četa odevzdala Djinovíče úřadům. Celá aféra je pouze pokračováním před- loňského záměru, eil je týž, pouze organisace a provedení změněny; dokazuje to ostatně i spoluúčinkování Mitroviče a rovněž uprchlého poručika Ivanoviče, bývalého srbského poddůstoj- níka, jehož dva bratří předloni byli odsouzeni. K obraně cti kmene Vasojevičů, v jehož územi se toto odehrávalo a jenž je ve spojení s touto aférou stále uváděn, dlužno připome- nouti, že právě tento prostý lid vasojevičský to byl, kdo spiknutí odhalil a ze všech sil se při- čiňoval, aby žádný z vinníků neutekl. Vasojeviči to byli, kteří bez vědomi úřadu s nasazením života vnikli do cizího územi, chytili kmeta slatinského s jeho devíti soudruhy a více při- nesli než přivedli svázané na Černou Horu. Druhá tlupa jejich chystala se překročiti tureckou hranici a zmocnití se Mitroviče, úřady se však o tom dověděly zavčas a zakázaly každé pře- kročení hranice pod přisným trestem. Den před vylíčeným Hiaskem Djinoviče zpravil tento písemné Mitroviče o svém záměru; týž mu odpověděl, aby dal pozor, aby ukvape- ním plán nepokazil; odpověď ta však Djinoviče vlce doma nezastihla. V týž večer svolal Mitrovič své přívržence, jichž bylo tenkráte deset, do lesa na hoře Větrníku. Tázal se jich, jsou-li ochotni vzhledem k dané přísaze následovati ho a začiti akcii dále se tázal, mnoho-li přivrženců nových zi- skali? Na druhou otázku dostul zdreujíel odpo- věď, že nebylo možno získati nikoho!

Mitrovič Ivanovič Černá Hora

6 article

Pod vlivem této odpovědí byl jim radou, aby se každý z nich staral o svou osobní bez- pečnost způsobem, který se mu zdá nejlepším. Nechal sí pak znova složiti od nich přísahuo zachováni tajemství. Vídí se, že Mitrovič měl obzvláštní zálibu v přísahách, zapomínaje ovšem pří tom, že vlastní přísahu, položenou na věr- nost knizeti, v prach zašinpal. Před rozchodem se rozhodli, dopsati Iliji Petroviči z Kučů, podnikateli státních staveb, jenž se toho času nacházel v Kolašíně a s nimž Mitrovič vstoupil ve svazek vzájemného » kum- stva« (kmotrovství, kterýžto svazek eti Černo- horci jako posvátný), jen aby ho pevněji ke své osobě připoutal, že by bylo záhodno, pro- vedení plánu odložiti do 14. září. Doručitelem dopisu byl bratranec Mitroviče. pensionovaný důstojník Vojin Mitrovič, jemuž Mitrovič nařídil, aby se zeptal Petroviče ústně hola: Vy byste moh říct, že jsem vás vošmrnks, do- stal jste čtyry, já šest, tu máte jednu — a mámu stejně Drndálek: Zaplať pámbu. Škrhola: Dej to pámbu. Drndálek: Do smrti s váma na žádnou vartuva- čku nepůjdu. Tím hra končí. V rukopise Lagronově pouze vartyří si vykají, jinak všude důsledné Faustovi Vágner oniká, Faust Vágnerovi tyká, král Fau- stovi blahosklonně onká, Foust králi uctivě oniká; poněvadž onikáni nemá tu příchuti směš- nosti a pohrdání, svědčí to pro dobu starší, kdy nebylo odporu ani proti onikáni ani proti „li- bějí.

Mitrovič Petrovič Kuč Vojin Mitrovič Lagronův Faust Vágner Kolašín král Fau

7 article

Stykem se staršími repraesentanty Thalie- potulně lze sledovati, jaký vliv měla literatura. na př. Fr. Vaváka „Řeči svatební“, hlavně však produkce dramatická, na př. Tyl zastoupen jest přečetnými upravenými kusy u Kočky; lze sle- dovati, jak v ústech lidu komolí se cizí slova (ethololije = theologie; matamatiš = mathema- tik; šturbirovat = studovat; peřpek = perfekt- ně; šocínek = pokládek), jak snahou po efektní řeči vznikají vynucené obraty („Já se píšu neb jmenuju“ — „jak a kterak“ — „zabil a zamor- doval“ — „moje věrné bojovníci“ — „kdo zlé- mi duchy zachází, do pekelného sídla přichází“) jak určité scény hrají se stejně v určitých rodi- nách loutkářských spolu zpřízněných a jak ně- které texty bližší jsou pramenům vzdálenějším, na př. ve „Faustu“ českých loutkoherců jmena studentů jsou totožna se jmény kouzelníkův u Marlowa, tohoto atheisty, geniálního barbara literatury, předchůdce Shakespearova, kdežto německé hry jmen těch neuvádějí! Jest dosti zajímavých thémat, jež mohou býti ve variacích různých loutkářů srovnávána. na př. Magelona, Jenofefa, Krásná Dišperanda nádherná dcera, pověst o Blaniku atd. ... Je doba, kdy v zájezdních hospodách budují komedianti stánek Thaliin a tu a tam vyskytne se přece starosvětský loutkář, staro- modní loutka, starodávná hra... Na venkové času dost a vážné práce málo... Neni třeba vždy minulost českou za drahé peníze vykopá- vati, někdy stačí, když si ji poslechneme, třeba byla i znešvařena ... Ph. Dr. Jindřich Veselí.

František Vavák Faust Marlowe Shakespearův Magelona Jenofef Thaliin doktor Veselý

8 article

kdy by se mohli sejíti. Posel sdělil při návratu že to může býti as v osmi dnech. Druhý den Mitrovič přišel domů a vzkázaí pro svého věrného pomocníka Punišu Djukiče do Podgorice. Puniša přišel následujícího dne k němu. Přítomni byli též bratranci Mitrovičovi podporučík Petr a barjaktar Arso Mitroviči. Mitrovič nařizuje Arsovi, aby se odebral do Podgorice a tamější výbor požádal, aby ustanovili den všeoheeného útoku a doporučuje pro to den 14. září, tak aby mu zbylo času k vypracování podrobných rozkazů ke společne akci, k napsání proklamací národu a návodu, jak si spiklenci mají počínati k těm, kdož by se jim stavěli na odpor, nebo nechtěli ji s nimi. Do příchodu odpovědi skryl se v jeskyni as hodinu cesty od domu jeho vzdálené. Z Po- gorice přišla odpověď záporná, následkem čehož Mitrovič uprchl s bratrancem Arsou do Tu recka. Obžalovaní byli odsouzeni na základě vlast ních přiznání; bratranec Mitroviče Petr a ostatn členové výboru bratonožického dali mimo t vlastní dobrovolné písemné vyjádření o všem, co se spiknutím souviselo. Že spiknutí nemělo kořenů v národě, jes patrno z toho, že k dopravě všech, mezi nimi i k smrti odsouzených, stačila eskorta dvaceti vojáků národního vojska, při čemž se ubíral rodnými místy odsouzenců. V Podgorici zastřeleni dva, při čemž bylo přítomno několik tisíc okolního obyvatelstva ; p vypálení salvy provolal národ slávu kníželi totéž se odehrálo při zastřelení dalších tři o souzenců v Andrijevici. Hřich svůj smyli svoj krvi, která padá na hlavy bezcitných a bez ohledných svůdců. Také tento druhý pokus násilného převratu byl inspirován z ciziny, o čemž existuj neklamné důka zy-

Mitrovič Djukič Petr Arso Mitrovič Ars Arsa Podgorica

9 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 183.) Ve Vídni, 14. prosince (Zvl. telež. zpráva »Nár. Listů «.) Sněmovna nedospěla dnes k prvnímu čten předlohy obchodně politické. Nebyly také po dány žádnou skupinou Slovanské jednoly pilné návrhy proti zákonu tomu ! Slovan- ská jednota nechce činiti jeho prvnímu čtení vůbec žádných překážek. Cel schůze vyplněna byla projednáváním pilnéh návrhu posl. dra. Trylovského, který mluvil sám 31/2 hodiny. Pilnost byla zam it- nuta. Hlasovali pro ni kromě Rusínů jenom poslanci Slovanské jednoty. Bude-li zejtra pro jednáván druhý pilný návrh rusínský dnes po daný, bude záležeti na tom, jak dopadne vy jednávání Poláků a Rusíny, které bude teprve zejtra skončeno.

Trylovský Polák Rusín Vídeň poslanecký sněmovna Slovan

10 article

Posl. Trylovský odůvodňuje dále svůj piln návrh o policejním zabraňování sbírek a tanečníci zábav o vánocích, ličil týraní sedláko četníky, jimž se za to nic nestane. Úřadníci, kteř mají chovati se nestranně, slouží strannickým účelům Poláků a ne blahu státu a lidu. Řečník ukončii svou 3tshodinnou řeč ve 1/44 hod. za pochvaly své strany. Posl. šl. Shansky brojil proti pilnosti, prohla- šuje návrh za svrchovanou frivolnost (Pochvala) načež dr. Forstner navrhuje konec debaty. Posl. Lahodyňský žádal, by se o tomto na- vrhu hlasovalo dle jmen, ale podporovalo jej pouze 43 poslanců. (Odpor a povyk Rusův a českých radi- kálů), pročež přikročeno k prostému hla so- vianí. Posl. Trylovaký žádal, by byl zjištěn pomě blasů. Návrh na konec debaty sebválen 160 proti 4 hlasům a přikročeno k volbě hlavních řeč- ník ů. Když byl zvolen řečník pro, ohlásil předseda, že bylo odevzdáno více lístků, než bylo zapsáno ře níků do seznamu. (Hlučná veselost) Druhá volba v konána vyvoláním jmen, což trvalo delší dohu zvolen posl. Forstner, jenž se vzdal slova. Tak hlavní řečolk proti posl. Schachinger vzda se slova. Posl. Trylovský v doslovu polemisoval s sociálními demokraty a německými poslanci, kteř

Posl Vánoce Polák Shansky doktor Forstner Rusův

11 article Z kulturni ciziny. Dr. L. L. Zamenhof.

Z kulturni ciziny. Dr. L. L. Zamenhof. Esperantisté celého světa oslavují v těchto dnech 50. narozeniny svého zakladatele a vůdce — vynálezce mezinárodní řeči, která vskutk v době poměrně nedlouhé dovedla si svým hlavními vlastnostmi — praktičnos tí a poměrné snadnosti — zjednati rozšíření zcela enormního. Dr. L. L. Zamenho f na rodil se 15. prosmnce 1859 v Bělosto ku. v grodenské gubernii království polského ze židovské rodiny. Nyní žije již po léta jako lékan ve Varšavě. Samotno prostředí, v němž vyrůstal vnuklo mu myšlenku po mezinárodním sbratřen všech národů, jemuž by společný jazyk nej účinněji dovedl napomáhati: Živě obchodní město Bělostok (polsky Bialyatok), důležitý uzel dráhy varšavsko-petrohradské, v němž žijí Rusové, Poláci, Němci a Židé ve vzájemných poměrech nikoli zrovna ideálních. Již za svých studií na gymnasiu obírals mladý Zamenhoť ideou nové umělé řeči, která by se stala sprostředkovacím jazykem mezináro ním Jako oktaván zasvětil kroužek spolužáků do své myšlenky, a podařilo se mu brzy na- dchnouti je pro ni. Ale před širší veřejností na- rážel vynálezce sám jenom na posměch a zleh čování, i proto za studií universitních zase jen potají se obíral gramatikou a stálým zdokonalo váním původního plánu. Teprve když zaháji lekařskou praxi, pomýšlol znovu na veřejné vystoupení a přípravil pro tisk rukopis svoji první brožurky s pseudonymem »Dr. Espe- ranto«. Po dva roky marně hledal nakla- datele, až posléze za přispění svého tchána Silbernika ji vydat vlastním nákladem v červenei r. 1887. Bylo mu tehdy 28 let.

doktor L L Zamenhof L L Zamenho Bialyatok Rus Polák Němec Espe Bělosto Varšava Bělostok

12 article

Nejdřiv a nejvie pochopení dostalo se mu ve Francii, kdež tehdejší ministr vynčování se o ideu mezinárodního jazyka, který dle původ- ního pseudonymu Zamenhofova přezván »espe- rantem« (jazykem naděje), zajímal, a vláda vyznamenala autora řádem čestné legie. Dnes je Esperanto rozšířeno daleko silněji, než všecky dřívější pokusy podobné, a kluby i spolky k jeho pěstování jsou rozšiřeny po celé zeměkouli. J jich přes 1600 na počet. spojili se s nejhoršími nepřátali svobody, aby ulou- pili slovo zástupeům potlačovaného ruskébo národa. V ruské řeči apeloval řečník na veškeré Slovany v sněmovně, aby zasadili se o samostatnost Rusů. Mezi jiným poznamenal, že má zříditi se Mekka pro Sl vanstvo v Praze a konečně žádal za schválení pil nosti svého návrhu. Při hlasování propadla pilnost návrhu a roko- vání přerušeno. V došlých spisech byly dotazy poslanců Prokše a sp. po vypsání míst správců škol na české divčí obecné a měšťanské škole v M. Ostravě — P. Šilingra a sp. po porušení jazykové rovno- právnosti na nádraží v Hodoníně a — Kuchynky a sp. po nepřistojnostech pří letošních hlavních ma névrech. Konec schůze o 4.15 hod.; příšti bude z e jtra dopoledne.

Zamenhofův Slovan Rus Prokš P Šilingr Kuchynka Francie Mekka Praha Ostrava Hodonín

13 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 14. prosince. (Z voličské schůze prof. Glabiňského.) Předseda polského kola, prof. Glabiňski, cítil potřebu promluviti veřejně o nynější vnitřní politické si tuaci a poměru polského kola k vládě i ostatnín parlamentním stranám, a proto dal své ivovsko voliče svolati na neděli do voličské schůze „Slowo polsk.“ přináší obšírný výňatek z neděl- ní řeči prof. Glabiňského, ale i tato řeč hřeš týmiž nedostatky, jež vytknuty poslední jeho řeči, promluvené v parlamentě. Řečník uznává že vina za nynější zmatky v parlamentě nespo čívá na volebním řádu, nýbrž na ústrojí státním které nevyhovuje potřebám národů. Kdyby zem ské sněmy měly dostatek moci, přestaly by ob strukce v parlamentě. Na zemských sněmec nedopustili by obstrukce poslanci ani obyvatel stvo, poněvadž si přeje míti svůj zákonodárn sbor. Nyní však veškera moc svěřena výhradné ústřednímu parlamentu, který pro většinu oby vatelstva má malý význam a proto obstrukce v parlamentě setkává se dokonce i s pochvalou voličů. Státní ústrojí — pokračoval prof. Gl biňski — musí se tedy změniti. Změnu všal může provésti jen parlament. Idea federalistick je zdravá a dříve nebo později musí na ni do jiti. Dokonce i Němci to prý unávají, neboť sv jazykové zákony (proti Čechům! Pozn. red.) pro vedli na svých sněmech a níkoli v ústřednín parlamentě.

profesor Glabiňski Glabiňský Gl Němec Čecho Praha

14 article

Zdálo by se, že po tom, co prof. Glabiňsk prohlásil o potřebě změny státního ústrojí v směru federačním, bude následovati prohlášení že polské kolo musí tedy jíti v parlamentě s těm stranami, které potrají centralismus, výhradné panství ústředního parlamentu a jedné národ- nosti na úkor jiných, slovem se Slovanskou jed- notou. Ale prof. Glabiňski opakoval zase svou starou známou frázi, že Poláci musejí zůstat mezi stranami a nemohou dopustiti, aby se v Ra- kousku vládlo jen slovansky nebo jen německy Při tom však klidně podporují německou vládní stranu, aby se v Rakousku mohlo vládnouti jen německy proti Slovanům. Se Slovany proti Něm- cům — pravil dr. Glabiňski výslovně — Poláei jiti nemohou. Jsou prý také Slované; ale jako Slovanům nikdo jim desmí diktovat. ec jest v zá- jmu Slovanů, ježto Poláci dle svých smutnýei zkušeností mohou prý lépe, než jiní Slované rozpoznati pravé zájmy slovanské.

Glabiňsk Glabiňski Polák Slovan Ra Rakousko Německo Slovan

15 article

Názory prof. Glabiňského o zájmech slo- vanských jsou nám celkem známy. Shoduji se zhruba s tím, co o věci té nedávno psala „Poln Korresp.“, proti níž hned za tepla vystoupil vše chen nezávislý tisk polský. Nemluvil tedy pro Glabiňski ve Lvově ze srdce ani všem Polákům. V Praze, 14. prosince. (Justh proti Ko šu tovi.) V neděli promluvil Justh ve venkov- ské voličské schůzi proti Frt. Košutoví ostrou řeč, z níž je vidno, jak hluboká propast zeje nyní mezi oběma frakcemi bývalé strany nedd vislosti. Justh přímo viní Košuta, že úmyslně nesprávně informoval korunu o ruchu bankov ním v Uhrách, že zapřel zásady neodvislosti a celou svou politíku provádí výhradně ze zájmů osobních. V rozhodující klubovní schůzi ne- chtěl ani vyslechnouti důvody protivného křídla a chtěl, aby se stalo usnesení beze vší debaty. Strana neodvislosti musila tedy konečně setřást se sebe kult Košutovy osoby. Otec Košutův neby by řekl, jako jeho syn, že strana neodvislosti nabyla předčasně většiny a že je štěstí, že se strana rozdělila a přestala býti většinou. O takového vůdce, jako je Frant. Košut — mlu

profesor Glabiňský Poln Korresp Polák Justh ko Košut Košutův František Lvov Praha Uhry

16 article Hudba.

Hudba. +. Zpěvohra národního divadla. Debut sl. Zn- zanky Jichovy, žakyně sl. Marie Nedbalovy, se- známil nás s novým mladistvým ta enlem divadrl ním. jenž přes to, že je dosud v prvých začátrích, shbuje možnost rozvoje. Úloba Milady sice síly děbutani- činy ještě přemáhala, avšak viděti bylo dobré za- klady školy i přirozené padání. V prvém jednání mnoho ještě zastírala tréma; na dvoře žalkřním v dvojzpěvu žalářním s Daliborem dosáhla debu- tanika již větší jistoty a lepšího úspěchu. Hlas není ještě vyrovnán a zní v dolejší a střední poloze sla- běji, nežli ve výšce, kde ma dosti jasný i vydatný zvuk, ne však bez úsilnějšího napínání blasivek, rot časem by se jim mohlo stát škodhvým. Jinak zdá s slečna dosti hodebně cítiti a též pro herecký výrar míti smysl. Zjev působí na jevišti sympaticky. Pěkný pokrok jest pozorovati na Daliboru p. Le bedově. Tenor jeho se vyvíjí stále k větší zvuč- nosti V přednesu měl by pěvec ještě více dbá na zaokrouhlené a úplné přinášení hudební fráse, zvlaště tam, kde myšlénka vyžaduje šířky, třeba dy- namicky měla zníti v pianu. Nechati vyzníti úptně i planissimo, v tom právě jeví se mistrné ovládání hlasu + Koncert konservatoře hudební v Praze koná se v pátek 17. prosince o 7. hod. v Rudelfinu. Řídí ředitel konservatoře Jindřich z Kaánů, orkestr chovanci konservatoře. Pořad: Wagner, Siegfriedov idylla, Grieg. klavírní koncert (hraje Alovsie Příbor- ska, žákyně řed. z Ksánů) a Smetanova symfonie slavnostní E dur. Vstupenky v hudabních závodech nebo večer v den koncertu u pokladny.

Jichův Nedbalův Dalibor Jindřich Wagner Siegfriedov idyla Grieg Smetanův Praha Kaán národní divadlo Alovsia Příbor symfonie slavnostní E dur

17 article

+ Královna Berta jest název sboru mužského jejž složil švýcarský skladatel F. Haegar a jejž před- nase o koncertu českých žurnalistů Pě- vecké sdružení pražských učitelů. Tato balada o královně a jejím panoši v Praze doposu zpívána nebyla. Partitura její jest velmi zajímavá ne právě snadná; vyžaduje hlasů vytrvalých a zvlášt dobrých. Neméně zajímavé budou ostatní skladby, vesměs Dvořákovy, jež tento sbor přednese, zejména sugestivní, téměř neznámá balada o galánce, která otravila svého milého. — Vstupenky prodávají hud. nakladatelé F. A. Urbánek vedle Nár. divadla Mojmír Urbánek v Jungmannově třídě u to: křesla v přízemí po 5, 6 a 7 K, na tribuně po 3, 4 a 5 K. sedadla u varhan po 3 K, k stání po 1 a 3 K. + Česká filharmonie na Smichově. Dnes o 8. hod večer koná se v Národním domě na Smíchově ob- vyklý koncert za říz p. Jana Elsnice. Na programu jsou skladby: Balfé: O v. k op. »Cigánka«; Chopin: Notturno Es-dur; Fibich, »Vesna«, symí. obraz: B zet. Suita z hudby k Daudetovu dramstu »L'Arle sienn“«: Smetana, Předehra k slavnostní zpěvohře »Libuše«; Meyer Helmund: Serenáda; Weber-Berlioz; »Vyzvání k tanci«; Blodek: Ouvertura k opeře »V studni«. Vstupenky po 60 h, rodinný listek (3 os. po K 1.60 prodávají se od 7. hod. u pokladny. vil Justk — rač pán bůh chrániti všechny naše dobré přátele a každou s námi jdoucí stranu. Ponecháváme tohoto vůdce rádi našim odpůr- cům, neboť víme jistě, že je povede do záhuby. Tak mluvil Justh o bývalém vůdci strany neod- vislosti a voliči vyslechli jeho řeč zeela klidně.

Haegar Dvořákův F A Urbánek Urbánek Elsnic Cigánek Chopin Fibich Daudetův Smetan Libuše Meyer Weber Berlioz Blodek Justh Praha Jungmannův národní . divadlo Český filharmonie Smichov národní dům na Smíchov královna Bert nokturno esodur B zet

18 article Průběh choroby krále Leopolda.

Průběh choroby krále Leopolda. Operace se zdařila, ale ... Dopolední včerejší operace krále Leopold se zdařila, střevo se podařilo vyprázdniti. Pro- vedl ji proslulý chirurg Defragee, tajemník mezinárodní chirurgické společnosti, povolávaný vždy v zoufalých připadech. O 11. hodině oznámil dvorní maršálek, že lékaři operaci pro vedli. Střevo bylo otevřeno a massy zacpáva- jící vyňaty. Jest naděje, že král se opět uzdravl zahojí-li se otevřená rána na střevě a nepři druži-li se jiné komplikace. Tedy samé když když .. Jak vidno, byla ofieiální depeše o podařené operaci (kterouž jsma též ve večerníku přinesli). přece jenom trochu přehnaná. Zpráva o šťastné operaci byla přijata s r dostí po celém Brusselu a sdélena ihned také baronce Vaughanové. Z Brusselu, 14. prosince. (K. k.) Ope- race záležela v otevření střeva v okoli levé jámy kyčelné. Nemoený pociťuje značnou úlevu. Dle výroku lékařů operace poskytuje naději, že krá Leopold bude zachován na živu. V 11.05 hod nabyl opět vědomi, poptával se po výsledku operace. Dle lékařské zprávy o 2. hod. odpol je králův stav naprosto uspokojivým. Smír králův s dcerami? Otok na zadní části těla nepokračuje. Také zkoumání krve potkalo se s příznivým výsled- kem. Král dovolil telegraficky svým dcerám, hr. Lonysyové a princezné Louise, aby ho na- vštivili u smrtelného lože. Na tomto rozhodnutí králově největší zásluhu má arcibiskup brus selský. Smírení krále s deerami bylo by přijato s radostí u všeho lidu. Avšak pokud víme, aspoň princezna Louisa, jež dli v Pesti, nekoná pražádné přípravy k cestě. Členové senátu usnesli se rychle projednati vojenský zákon r- formní, aby prý králi způsobili radost. Okolí zamku Laeken jest přísné uzavřeno. ač obklopují ho veliké massy lidu. Jen po- sličkové telegrafní mohou skrz kordon. Kral nemá více žádnou horečku.

Leopold Defragee Vaughan Louis Smírení Louisa Kral Brusel senát

19 article

Před velkou cestou ... Král ještě včera rozmlouval s osobami jej obklopujíeími živě. K ministerskému předsedov Sehollaertovi pravil: »Citím, že se blíží konec !e Dru. Phiriarovi řekl: »Myslím, doktore, že se nyní odeberu na velikou cestu . . .« Dále roz- mlouval o svých záležitoslech s notářem Dubo- stem a s právním svým zástupcem Samuelem Wienerem. V noci z neděle na pondělí diktoval několik dopisův, ba napsal i tři dopisy vlaslní rukou, zapečetil a nařidil, aby se neoteviraly dříve, nežli po jeho smrti Po smrli krále Lea polda čekají se obrovské procesy. Hráti tu veli kou roli bude ovšem hlavně milenka králova Vanghauova, již určil již dříve král Leopol 30 mil. ze soukromého jmění svého, načež ni nechtějí příbuzní přistoupiti. Papež poslal král svoje — požehnání

Duba Wiener Lea

20 title

Politické zprávy zahraničné.

21 article

V Praza, 14 prosince. Rusko na Dálném Východě Pan Čiliki, poslanac amurské oblasti v hosu- darstvenné dumě, učmil k předsedovi hos. dumy prohlášení, ve kterém ukazuje, že za svého po- bytu v amurské oblaslí se přesvédčil o tom, ž lamějši obyvatelstvo je znepokojeno pověstm o zápletkách, připravujteích se na Dálném Ví- chodě. Podle posl Čilikina poplašnou náladu na ruském Dalném Východě potvrzují také nej- novější zprávy z Charbina, nasvědčující, že no- vinové články o položení na Dálném Východě. vyskytnuvší se v poslední době, způsobí jeste větší poplach a nejistotu, co zejířek přinese ru- skému Dalnému Východu. Podle minění posl. Čilikina nemůže to zůstati bez účinku i n hospodářský život toho kraje, jenž bude stísněn a vyražen z normálné koleje. Poplašná nálad zajisté nezůstane bez nepříznivého vlivu i n osidlování Přismurského kraje, neboť se zvětš počet těch, kteří se vraceti budou do evropskéh Ruska. Nejlépe by bylo, vyjádřil se posl. Čilikin, kdyby v nejbliže příští schůzi hosudarstvenn dumy talo otázka byla osvětlena s předsedniek kathedry, což se může státi při debatě o návrhu zákona o svolání mužstva armády a námořni- ctva.

Čiliki Rusko Dalný východ Charbina Přismurský kraj ský Dalný východ

22 article

Francie a politika ruská. Jeden z nejrozšířenějších provinciálních listů francouzských, republikánská »La Depůche«, vy- cházející v Toulousu, přináší zajímavou anketn o poměru Francie k pohtice ruské. V posledn době zahraniční politika ruská vzbuzuje udivení Po krisi, jež by bezmála vyvolsla válku s Ra konskem, Rusko místo co by měto rozšiřovat své sily, zubývá se vysilujíeími spory vnutřními zejména je zaujato otázkou finskou a polskou Francouzský spojenec nemůže souhlasiti s po- stupem této politiky ruské, v niž se projevuje tvrdý a násilnický nacionalismus politiků z krajní pravice. Rusko snad se odměňluje Rakousku, jež roztrhalo berllnskou smlouvu annexi Bosny a Hercegoviny, tím, že roztrhalo smlouvu vídeň skou, změmivší hranice, které dal Alexandr I Polsku. Z Japonska docházejí znepokojující zprávy o zbrojení Japonců v nejzazší Asita o bezvýslednosti dosavadního rusko-japonského jednání o dráze činské. Kolují též pověstí o mož- nosti sblížení japonsko-rakouského. Je známé protiruské smýslení důstojníků rakouských. Vlád opírá se o Poláky, nenávidějící Rusko. O ru- ském tisku píše autor ankety »Depěche« pan H. Vinard, že se množí hlasy pro protiněme- ckou politiku. V »Peterburských Vědomostech«, řízených knižetem Uehtomským, napsal kníže Dimitrij Svjatopolk-Mirský, bratranec mi- nistra téhož jména, článek, že jedinou spásou Ruska je zápas na ži vot smrt s Německem. Ruský politik hlásá, že musí jednou konečně být učiněn konec s Ně- meckem. Francii bude vráceno Elsasko a Lo- trinsko, Hanoversku jeho neodvislost, Bavorsko bude rozšířeno o německé provincie rakouské, Čechy se svými zeměmi se stanou neodvislým

Ra Alexandr Japonec Polák H Vinard Svjatopolk Mirský Elsasko Čecho Francie Toulouse Rusko Rakousko Bosna a Hercegovina Polsko Japonsko Německo Bavorsko Le Depůche

23 article

královstvím, Rusku připadne Halič a Bukovina. Ruský aristokrat neobává se výčitky ztřeštěné fantastičnosti, ale zcela opravdově dovozuje, že je to plán »lehce uskutečnitelný«. V Německu ovšem tento-článek způsobil poprask. Berlínská »Poste zvolala: Ještě tři nebo čtyři podobné články a válka je neodvratna! Ruští politikové, jejichž úkolem je osvětlovati mysl lidu a chrániti jej před zpátečnickým vlivem vlády, neměli by se propůjčovati k takovým přenáhlenostem. Autor článku »Depěche« dokazuje, jak prospěšné by bylu pro Rusko, kdyby poskytlo Polákům rozvoj politický, hospodářský a kulturní. Naspokojení Poláci ruští mohou býti nebezpečnými spojenci Rakouska v případu války.

Polák Rusko Halič Bukovina Německo Rakousko

24 article

Německý poplach v Anglii V »Daily Mail« napsal sensační článsk o hrozlcím německém nebe zpeč socialistický politik Blatchford. Při otázce, co ho pohnulo k napsání této stati, odvětil »Myslím, že jsem dostal poslední popud, když jsem se vrátil z Německa a uzřel jsem spínua nídu Bermondseve a jiných » podzemních« dtvrtí londýnských. Takové věci neu vidíte v Némecku. Pravil jsem si: připravujeme boj o existenci naší říše K čemu nám budou platny tyto schátralé, zbědované stiny, když se jednou musíme bránit? Nevěřím, že by ně- mecký národ si přál válku s Anglií. Též ne- věřím, že my chceme válku s Německem. Ale jednoho dne by mohla být moc okolnosti přílí silnou pro oba národy. Vláda Německa a jeho četní vůděl lidé vzali si do hlavy, že řiše ho- henzollernská musí panovati světu. Ne- věřím tomu. Němci neuzráli pro tuto úlohu, Proti této možnosti může se Anglie pojistiti jen všeobecnou brannou povinností a stavbou lodí. Nechť se dá záruka, že po- dobná armáda, vyšlá ze všeobacné povinností vojenské, nebude zneuživána při stávkách a po- dobných příležitostech, a bude hned jedno- myslně uznána. Nesoudím, že Německo chee podniknouti na nás útok, jeho bezprostředním úmyslem je napadnouti Franeii, chce dále ovládnouti severní moře a průplav, Hol- landsko a Belgii poněmčiti,“ žáda přistavy Ca- lais a Cherbourg Tim by se slalu vladcem Evropy. Ve svém článku neobyčejně vášnivě od- suzuje Blatchford výbojnost a ctižádost Ná- mecka. Píše, že Bismarkova politika byla na- nejvýše promyšlená a ukrutná poli- tika výboje s posledním ciílem ni ad- vlády světové — Německý tisk po- drážděně odpovídá na tento příliš rízný článek a hledí jej sesměsniti.

Němec Bismarkův Anglie Německo Belgie Evropa Ca Cherbourg Tim

25 article

Anglické celní reformy a kolonie. Známý dělnický poslanec Crook s pod- nikl cestu do anglických kolonil. Prohlašuje, ž v zámořských državách britských se smějl výhodným elům pro kolonie. Když Crobks vy- kládal, že zvláštní celní systém pro kolonie by zdražil potraviny v Anglii, vyslovili s v Kanadě, Novém Zelandu i Australii proti celní výhodě, jež by měla podobné následky. O daních z pozemků přesvědčil se poslanee v Australii, že všude mají zavvnásledek pod- porování změny držebností. Poněvadž lordi s stále odvolávají na kolonie, méli by se pře- svěděiti o jejich pravém smýšlení z následovati zákonodárství a praxi kolonií. Trůnní krise v Habešr Dle telegrafické zprávy z Addis-Abeby je stav nemocného Menelika lak povážlivý, že každou chvíli lze očskávati smrt cisarovu. Dlouhé mezivládí učinilo stav země velmi ne- příznivý. Regent Ras Tassamu neodvažuje s rozhodně jednst. Vznikají obavy, že po smrti Menelikově vypuknou nepokoje a objeví se pre- tendent trůnu.

Crook Crobks Menelikův Anglie Kanada Austrálie Addis Abeba

26 article

Marokko a Španělsko Při poslední konferenci konané ve španělském mínisterstvu zahramčních věcí s deleg aly sultána marockého snažil se Pere Caballero vysvětliti zástupcům sultánovým, že podrobení Riffa je též pro muakhzena velmi důležité, nepoť stanovení pokoje zamezuje možnost přištich konfliktů mezi obéma zemémi. Ministr přijal pak žurnalisty a přednesl jim delaí přednášku o situaci. Dosavadní jednání děli se ve dvě části. Za prvé rokujes o reklamacích, o něž se zasazuje. Merry del Val ve Fezu a pak o událostech u Meliilya jejich následcích. Peněžní nábrady za riffskou válku bude se Španělsko domáhati, až bude míti sultán peníze. Dále ujistilo Španělsko sultána, že nechce nijak proti jeho vláde jed- nati, ale jen pečovati o splnění smluv. Musí se provésti mírná penetrace podle vzoru francouz- ského, ale je nutna pomoe celého národa. Vláda sama nemůže to provésti. Země musí býti přesvědčena, že budoucno st Špa- nělska leží v Africe a že by ne- dotknutelnost Španělska byla ohro- žena, kdyby jiná moc opanovala sever nt břeh Marokka. Tomu musí býli zabráněno všemi prostředky. Ale kdyby neodv i s lo st Marokka byla jednou v nebezpečí, musl Španělsko přispěti všemí prostředky-

Caballero Maroko Španělsko Špa Afrika Merry del Val

27 article Na milionový dar Ústřední Matici školská

Na milionový dar Ústřední Matici školská přispěli: Jos. Hujer, výroha skla v Huntířavě 60.— obec Liskovice 4.—, z poklad. v hostinei u Joklů v Humpolci 11.—, aristokratický klub »Fajfka«u Štiefvatrů v Chotěboři 9 —, při svátku pl. Marie Schmidové v Chotěboři 2 67, hosp. čtenařský spolek v Lodině 52.76, dr. Hájek v Nusiích 10.—, společ- nost v bost. při vepřových hodech v Hostíně 6. 50, obec Kucheiná 40.—, obec Dobřichovice 132.—, sbírka z Hor. Kosiček 161, Ant. Šabacký ve Val. Meziříčí 32.20, sbírka z Obyčova u Žďáru 101 85 10, při mikulášské zábavě české besedy v Dol. Daruvaru. 12 40, dvor. rada MUDr. J. Dvořák v Praze 10.— dr. Ot. Škarda v Praze 20.—, odbor v Benešově 120.—, z pokl, ve Velkých Nehvizdech 10.—, z pokl. ve Vykáni 13.—, dr. F. Sedlák, kand. advokaeie, Rudolf Foschenbauer, ředitei adv. kanceláře v Čes. Budějovicích 11 —, obec Třebibošt 10.—, z pokl. v kočí u Chrudimi 7.—, sbírka hostů v hostinci Jandikově v Lejšovce 2.—, obec Libln 6.—, město Milevsko 35.—, kroužek mládeže v Budiměřicích 14.—, městský úřad v Semilech 1258.96, z pokl. č. 322 6.20, obec D. Mokropsy 8277, okr. výbor v Žam- berku 100 —, hráči karet při hře »Zanzibar« v hotelu »Záložna« v Boskovicích 12.21, J. Paviček, uč. ve Zvoli sbírku 112.—, R. Trapl v Chudonfně 23.—, obec Hrda Ves 2.10, »Hlasy z Pobečví« 5.—, Slovanský čten

Hujer Liskovice Jokl Schmid doktor Hájek Kucheiná Antonín Šabacký MUDr J Dvořák Otakar Škarda F Sedlák Foschenbauer Libln J Paviček R Trapl Humpolec Chotěboř Nusie Dobřichovice Kosičky Val Obyčov Žďár Dolo Praha Benešov Vykáň Čes . Budějovice Chrudim Milevsko Budiměřice Semily Žam Zanzibar Boskovice Pobečví aristokratický klub Třebiboštátný 10