1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 3ll. ze dne
3
masthead
10. listopadu 1904.
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Po španělsku. Z Valehcie se oznamuje: B-
zetova »Carmen« svou ryze španělskou látkou, ve
Španělsku dávno populární, byla těchto dnů prove-
dena lyrickou společností divadla Pizarro ve zdej-
ším cirku pro zápasy s býky. Samo sebou není to
nic neobyčejného, neboť svého času byla dávánav
římském amfiteatru v Alnes opera »Mireille«. Tvůrčí
genius zdejšího impresaria zjevil se však ke konci
představení. V posledním jednání, kde ostatní di-
vadla omezují se na to, naznačiti příchod lidu do
cirku, objevily se v areně dvě skutečné cuadrilly,
společnosti zápasníků. Picadoři na koni, matadoři.
banderillerové, za nimiž následoval kočár, v němž
seděli Carmen a Escamillo. Po skončeném průvodu
počal skutečný zápas s býkem. Obě cuadrilly zápa-
sily s překrásným zvířetem, jež dle úsudku znalců
zasluhovalo, aby se objevilo ve skutečném zápasu,
na místo aby byl pouhým přídavkem k závěrku
opery. Býk byl podle všech pravidel zápasů skolen
oblíbeným matadorem Gabarditou a tím také ukon-
čen změněný děj opery. Carmen zůstala na živu.
Tato duchaplná změna mistrovského díla Bizetova
vzbudila u diváků nejvyšší nadšení. Zdejší přátelé
býčích zápasů přiznali se, že jim nikdy hudební
dílo nezpůsobilo tolik potěšení jako toto zde a kdy-
by impresario byl měl ještě jednoho býka, byli by
žádali, aby se závěrečný výjev opakoval.
Carmen
Mireille
Escamillo
Gabardita
Bizetův
Španělsko
divadlo Pizarro
Stones opera
5
article
= Jak dlouho vydrží parostroj? Parostroj oby-
čejně jest průměrně dvacet let schopný práce. Ně-
které železniční společnosti francouzské honosí se,
že mají nejstarší a zároveň nejrychlejší parostroje
světa. Společnost dráhy orleanské má na některých
pařížských předměstských tratích v činnosti několik
strojů, jež postaveny byly roku 1871 a dosud konají
pravidelnou službu. Táž společnost užívá též pro
jízdy na velkou vzdálenost ještě některých parostrojů,
jež pocházejí z roku 1882. A stroj dosud zcela dobrý,
pocházející z roku 1861, navzdor svým 43 letům koná
dosud řádnou službu u nákladních vlaků. Nejstarší
stroj této společností a snad nejstarší stroj, jehožse
dosud kde užívá, pochází z roku 1855, je tudíž sko-
rem 50letý a užívá se ho jen pro lehkou službu.
Mimo to má společnost orleanské dráhy ještě stro
vystavený dle plánů jejího inženýra Segnina r. 1846
Stephensonem, jenž se ovšem chová nyní již jen
jako památka.
Segnin
Stephenson
6
article
= Věznili dítě ve chlévě. Z Lincolnu, Nebraska,
se oznamuje: Policie objevila 12letou Markétu Stum-
fovu, dítě Williama Stumfa, bohatého majitele želez-
ničních akcií a bankéře, v chatrném, o samotě se
nalézajícím stavení, jež sloužilo za chlév jejího otce.
V brlohu tomto držáno bylo dítě plných pět roků.
Rodiče praví, že děvčátko bylo slabomyslné a že se
ho tímto způsobem chtěli zbaviti. Nikdo ze sousedů
nevěděl, že Stumfovi by měli dceru. Když pak policie
přece jaksi skutečnosti se dopátrala a do stáje vnikla,
sedělo děvčátko úplně nahé na slámě. Během dlou-
hého věznění vyrostlo skorem do výše dospělé ženy,
avšak ruce i obličej zůstaly nepoměrně malé. Ztratilo
úplně řeč a když pokouší se mluviti, vyráží pouze
nesrozumitelné zvuky. Když policie otevřela její vě-
zení, uvítala je dívčina pronikavým křikem jako di-
voké zvíře. Dříve než uzavřeno bylo do stáje, bavilo
se děcko trháním svých šatů a kdyby mu nebyli brá-
nili, chtělo prý trhali i šaty ostátních členů rodiny.
Lincoln
Markéta Stum
Stumf
Nebraska
7
article
Nemá vědomosti, jak by se mělo krmiti. Úřady pošlou
je do ústavu a na rodiče bude podána žaloba.
= Dirigentské proslovy. Slavný německý hudeb-
ník a dirigent Hanuš šl. Bülow, jak známo, míval
často k obecenstvu na svých koncertech řízné pro-
slovy, v nichž z pravidla ostře káral hudební šosá-
ctví a povrchní diletanství, jichž byl úhlavním ne-
přítelem. Také na jednom ze svých koncertů v Praze
dopřál si Bülow český proslov k nemalé mrzutosti
zdejší německé kolonie. V Paříži doposud nebylo
příležitosti k takovýmto proslovům. Avšak známý ře-
ditel koncertů pan Colonne, také v Praze známý, byl
těchto dnů nucen oslovit svoje obecenstvo v divadle
Chátelet, kdež pořádal první ze svých symfonických
koncertů letošní zimní sezony. Na programu byl
mimo jiné Saint Saěnsův houslový koncert čís. 3.
V Paříži však existuje společnost podivínů, kteří jsou
odhodláni usyčet každý koncert pro solové nástroje.
Hanuš
Bülow
Colonne
Praha
Paříž
Chátelet
8
article
Takovýmto způsobem hodlá panstvo — jsou to vět-
šinou vlasatí žáci hudebních škol a podobní hudební
nadšenci — uklidit virtuosy se světa. Několikráte již
byli tito nepřátelé solistů pohnáni před soud, ale zde
prohlášeno rozhodně, že nikomu nesmí býti odpíráno
právo syčet. Letos však nabyli nepřátelé virtuosů
takové odvahy, že před počátkem koncertní sezony
zaslali panu Colonnovi dopis, v němž mu oznámili,
že také letos budou v syčení pokračovat a že první
obětí bude koncert Saint-Saěnsův a jeho solista pan
Jacques Thibaud. Pan Colonne však dovedl se to-
muto kousku obratně opřít. Dříve než pan Thibaud
počal hrát, předstoupil dirigent a oznámil obecenstvu
spiknutí syčáků a zároveň požádal svoje posluchače,
aby upustili od protidemonstrací. Směšní a nadutí
spiklenci prý sami sebou přestanou, až povážlivě vy-
čerpají sílu svých plic. Obecenstvo přivítalo tento
proslov s demonstrativní pochvalou, v niž se vmísilo
volání: »Starý lišáku!« za něž chytrácký dirigent
poděkoval ironickým úsměvem. Pak počal koncert a
když pan Thibaud skončil, byl jásot tak ohromný.
že syčáci se neodvážili hlesnout, Diplomatické umění
pana Colonna způsobilo jim citelnou porážku.
Colonna
Thibaud
Colonne
Směšný
SaintSaěnsův
9
article
= Mecenáš millionář. Z Brusselu se oznamuje
Jakýsi druh Carnegia jest v Belgii. Zdejší velkoprů-
myslník Ernest Solvay, známý zakladatel sodového
průmyslu. Jeho štědrostí na příklad zřízen zdejší fy-
siologický a sociologický ústav, k němuž nyní při-
pojil velkou obchodní akademii. Tento ústav, zřízený
rovněž v parku Leopoldově proti budovám ústavu
prve jmenovaného, byl těchto dnů zahájen u pří-
tomnosti krále, rektorů a četných professorů univer-
sity, starosty De Mota a jeho předchůdce Bulsa. Za-
hajovací obřad byl zcela prostý a dle přání zaklada-
telova nebyla pronesena nijaká řeč. Starosta tudíž
poděkoval panu Solvayovi v přípise jménem města,
jakož i university, za jeho nevyčerpatelnou štědrost.
Nová obchodní akademie, přivtělená k universitě,
bude otevřena počátkem zimního semestru.
Solvay
jít Mota
Bulsa
Brusel
Belgie
Leopoldov
10
title
Zemřelí v Praze.
Praha
11
article
Dne 5. listopadu 1904: Schwarzova Markéta
Dne 5. listopadu 1904: Schwarzova Markéta
dcera vrch. kantora, 10 ned., 885—I. Duškova Anna,
dcera čalouníka, 41/2 měs., 19—VI. Krejza Antonín,
zedník, 38 roků, 684—VIII. — U Milosrdných
sester: Korecká Barbora, manželka dělníka, 73 r.
— U Alžbětinek: Adamcova Marie, chovanka
ústavu slepců, 171/2 roku. — Ve všeobecné ne-
mocnicl: Ženker František, zřízenec dráhy, 53 r.
Duškův
Anna
Krejza
Antonín
Schwarzův Markéta
Korecká Barbora
U Alžbětinka
Adamcův Marie
Ženker František
12
article
Dne 6. listopadu 1904: Režná Anna, žena
obch. sluhy, 64 roky, 214—I. Gruber Josef, kovářský
pomocník, 43 roky, 1172—II. Kohn Salomon, spiso-
vatel, 79 roků, 1184—II. Lukešova Ludmila, dcera
c. k. nadstrážníka, 2 roky, 43—III. Kalná Anna, vdova
po tkalci, 83 roky, 412—III. — U Milosrdných
bratří: Winter Vilém, sluha, 40 roků. — U Milo-
srdných sester: Mikulecká Terezie, vdova po
zahradníku, 73 roky. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Jakoubková Anna, dělnice, 51 rok. Kolprech-
tová Marie, vdova po dělníku, 54 roky. Pavlíček Václ.,
51 rok. Rettinger Matěj, dělník, 29 roků. Schwarz
František, syn strojvůdce, 1 měs.
I Gruber
Josef
Kohn Salomon
Lukešův
Ludmila
Marie
Pavlíček Václ
Matěj
Schwarz
František
Režná Anno
Anno
Winter Vilém
U Mila
Mikulecká Terezia
Jakoubková Anno
13
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo,
28. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
DON JHA N.
Opera o 2 dějstvích. Složil W. A. Mozart. S textem
od Lorenza da Ponte. Překladem a zpracováním
V. J. Novotného. Dirigent Moric Anger. Režisér Robert
Polák.
Král
Mozart
Pont
V J Novotný
Anger
Robert Polák
Praha
národní divadlo
14
article
Ve čtvrtek 10. listopadu.
15
article
Po prvním dějství přestávka.
16
article
Začátek o 7. hod.
Konec po 10. hod.
17
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve čtvrtek 10. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Místní odbor Ústřední Matice školské v Praze—VII.
Jako host vystoupí Jakub Seifert.
Se svolením pana překladatele a správy Národního
divadla.
Po druhé: Zkrocení zlé ženy.
Veselohra o 5 dějstvích od W. Shakespeara. Přeložil
J. V. Šládek. Režisér B. Kovář.
Seifert
W Shakespeare
Šládek
Praha
lidový divadlo
národní divadlo
18
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve čtvrtek 10. listopadu
Začátek o 7. hod.
11. hra v předplacení (čtvrteční)
Barry, šlechetný pes bernardinský.
Fraška o 3 jednáních. Dle Bissonova a Terre- Neuse
napsali R. Hirschberger a R. Pohl. Přeložil J. Kubík.
Režisér Josef Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
24352
zimnímu divadlu na Smíchově.
na Král.
Barr
Fraško
Bissonův
Terre
Neus
R Hirschberger
R Pohl
J Kubík
Kubík
Urbánek
Král
Smíchov
Praha
Švandův divadlo
národní divadlo
19
article
Pištěkovo lidové divadlo vnohradech
Pištěkovo lidové divadlo vnohradech
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana J. Vorlického.
Po prvé
Cikánský baron aneb: Zakopaný poklad.
Sensační hra o 6 jednáních. Dle M. Jokale pro české
divadlo napsali J. Kantor a V. Houška. Melodramatická
hudba od J. Arneta.
24329
Zejtra při malých cenách
Po 28.: Pražské švadienky.
J Vorlický
M Jokale
J Kantor
V Houška
J Arnet
Pištěkův lidový divadlo
český divadlo
20
article
Ve čtvrtek 10. listopadu.
21
article
»Vy jste se dočista zbláznila z těch svých hrozných
vepřů!« řekla jí.
Lady Lambournová vpadla opět svým vážným hla-
sem: »Přirozenost lidská nebyla taková za mých dnů
— jak vy tomu říkáte — mrs. Parton-Millsová (čímž mné
prozradila příjmení »Babykinsy«); my jsme žili mnohem
prostěji a těšili se ze svých radostí, konali své povinnosti
a zdržovali jsme se více doma.«
»A tuším, že jste se asi děsně nudili, Leticie, dra-
houšku,« řekla lady Grenellenová, »a proto se teď vůbec
nikdy doma nezdržite.«
Bylo mi to velmi podivné, jak mohly býti tak —
tak neuctivé ke starší dámě; avšak ona nebyla patrně
nijak uražena.
»Vy jste nenapravitelná, Kordelie!« odvětila pouze
a smála se.
»Ani »bridge« jste neznali a musilo to vypadati
právě tak, jako když jsem ve Skotsku u Edwardových
přibuzných,« pokračovala Babykins. »Když tam přijedeme,
cítim, jak mi jde »husí kůže« po rukou nade vší tou
upjatostí a slušností. Při čaji povídáme o počasí a nikdo
neřekne ani slova tak, jak si opravdu myslí a večer hra-
jeme blbé dětské bry v karty »o čest«; a vše jest takové
mdlé a fádní a hosté se neustále dívají na hodinky.«
Lady Tilchestrová přišla a přisedla k nám; zdálo
se, jakoby dech svěžího paprsku slunečního ozářil scénu.
»Vy, mně se zdá, všechny vedete skandální řeči, « děla.
Nepozorovaně se rozhovor změnil a rokovaly jsme
právě o válce, když se otevřely oboje dvéře do jídelny.
Augustus se k nám blížil, bylve tváři zardělý a nehezký,
avšak lady Grenellenová si přitáhla sukně a udělala mu
místo na své pohovce. Božsky se na něho usmívala a
Lambournová
Parton
Millsová
Grenellenová
Kordelie
Edwardův
Babykins
Tilchestrová
Augustus
Leticia
Skotsko
22
article
Řekl, že jest povděčen mr. Budgeovi za jeho jed-
nání, ježto mne obdivoval od toho okamžiku, co jsme
přijeli a umínil si, hned jak to melée*) započalo, že
si mne zajistí, bude-li možné.
»Ehm — vy nevypadáte jako Angličanka, « děl, »a
to jest příjemná změna. Můj zrak jest jimi již umdlen;
majíť všechny docela stejné rysy.«
Dále mi vykládal, že Paříž jest jediné místo, kde
lze žíti a že Angličané, jako národ, jsou nedozralí ve
svých neřestech.
»Tady se dělá takový hluk pro každou maličkost,«
dodal, »člověk nemůže ničeho učiniti, aby to hned v půl-
pennových časopiscích nepřekroutili.«
»Trest velikosti,« řekla jsem, »o to na- příklad, co
já dělám, se pranie nestarají.«
»Pak projevují hrozně špatný vkus,« pravil s výra-
zem upřímného obdivu.
Porozuměla jsem, dříve než dámy společně opustily
jídelnu, že jeho životním účelem bude od nynějška, aby
mi dal pocítiti svou velkou cenu a roztomilost. Všechny
jeho další vyumělkované fráze zněly komicky, jsouce pro-
nášeny jeho pištivým hlasem, že jsem se musila smáti.
On však všecek zářil, neměl ani to nejmenší tušení, co
mne baví.
Ačkoliv je salon ohromný, seskupily se všechny
dámy, počtem asi deseti neb dvanácti, kolem krbu; byl
vlhký, sychravý večer.
Všechny se patrně velmi dobře znaly vespolek a
oslovovaly se pouze křestními jmény a tak jsem opět
nikoho neznala, až mne Babykins poněkud inf ormovala.
*) Sarvátka, mela.
„Ledová kra“.
Angličan
Paříž