1
masthead
V Praze, v úterý dne 17. února.
Praha
2
masthead
K číslu 47.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonicke zprávy „Nár. Listů.
Z poslanecké snémovny.
Z Vidné, 17. února. Povšechné roz-
pravě o branné předloze věnovány budou
dnešek, zejtřek a nejspíše také ještě čtvrtek
Nemá býti poslancům v kritice bráněno, na-
opak, má býti poskytnuta možnost všem
stranám, aby se o věci pronesly. Sociální de-
mokraté — jak známo — k branné předloze
svým členem Schuhmeierem podali
dvé minoritní vota: jedno týká se dvouleté
služby praesenční, druhé ponechání dosavad-
ního kontingentu nezměněným.
Majorita pro předlohu jest za ji-
štěna, ba odhaduje se na 60 hlasů. Umo-
žněna bude na všechen způsob odchodem
některých celých stran, aneb četných členů
jejich. Proti předloze hlasovati budon Če-
chové, sociální demokraté a V še-
němci, nejisto jest, jak se zachovají
Vlachové, Slovinci, Chorvate
křesťanští sociálové.
Vlachové sice při prvním čtení po-
ložili své votum proti předloze. Ve výboru
nebyli. Jak se zachovají v plenu, nemůže
nikdo říci. U nich jest vůbec všeliký před-
poklad nemožným. Klub slovinsko-
chorvatský se usnesl, hlasovat proti
předloze, ale toliko ve výboru. Pro ple-
num ještě rozhodnutí svého neučinil. Kře-
sťanští socialové ve výboru, Maye
a Thurnher hlasovali proti předloze Ale
dějí se pokusy, aby strana antisemitská od-
vrácena byla od stanoviska naprosto zamíta-
vého. Dr. Lueger měl včera s minister-
ským předsedou drem. Körbrem v této
záležitosti poradu, o které podá zprávu do-
poledne klubu. Pravděpodobno je, že bude
dána volnost hlasování a že poslanci
za Vídeň budou pro předlohu, poslanci ven-
kovští asi vyýdou.
Hlasovati se bude podle jmena
bude lze kontrolovat jednak přítomnost všech
poslanců, jinak jejich chování.
»Neue Freie Presse« v úvazeo
událostech v parlamentě vynáší jako zásluhu
Schuhmeier
Vlach
Chorvat
May
Thurnher
doktor
Lueger
Uma
Kře
Vídeň
Neue Frei Presse
6
article
německé strany pokrokové a německé strany
lidové, že zajištění předlohy spočívá na nich.
— To není žádnou zásluhou, to je proste
jednoduchou povinností u stran, pr
které pracuje stát i vláda.
Uprázdněný mandát po poslanci
Auspitzovi.
Z Vídně, 17. února. Němci v obchodn
komoře brněnské nemají do té chvíle kandi-
dáta, kterého by zvolili poslancem místo p
Rudolfa Auspitza. Také dr. Fischl
který vydal dvě knihy o jazykové otázce, ne-
přijal kandidatury. Měli včera v Brně po-
radu, na které pání Josef Jelinek, příse-
dící zemského výboru a Josef Rohr pro-
hlásili vzhledem na hodnost náměstka purk-
mistrova, že nepřijmou kandidatury.
Dosazen byl zvláštní 5členný odbor, je-
muž uloženo vykonat přípravy pro schůzi
důvěrníků německých, která se zde konati
bude nejspíše 26. t. m. Dána však direktiva
subkomitétu tomu v ten rozum, že kandidát
má býti členem komory a členem německé
strany pokrokové. Většina hlasů nejspíše se
soustředí pro dra. Karla barona Offer-
manna, který vydal několik knih o parla-
mentarismu rakouském.
Všepolský sjezd.
Ze Lvova, 17. února. Za předsedni-
ctví bývalého poslance na říšské radě a po-
slance na zemském sněmu Romanoviče
usneseno svolat všepolský sjezd do Lvova
ke dni 3. května.
Auspitz
Němec
Auspitza
Fischl
Jelinek
Rohr
Dán
Karel
Offer
Romanovič
Vídeň
Brno
Lvov
7
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 17. února. (C.-B.) Ministr
obchodu potvrdil volbu Josefa Holče před-
sedou a Františka Patzáka místopředse-
dou obchodní a živnostenské komory česko-
budějovické pro rok 1903.
Dle zpráv časopiseckých byl dr.šl
Frangue ve Würzburgu jmenován pro-
fessorem porodnictví na německé universitě
pražské po zemřelém professoru Sänge
rovi.
Holec
Patzák
Vídeň
Würzburg
živnostenský komora český
8
article
SlI
SlI
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
Z Mnichova, 16. února. (C.-B.) Prine
František bavorský odjel dnes večer
do Vídně. V Rosenheimu připojil se k ně-
mu vévoda Kalabrijský.
Z Poznaně, 16. února. (C.-B.) »Posener
Tageblatt« potvrzuje, že vrchní president po-
znaňský dr. šl. Bitter podal žádost za
propuštěnou.
Z Bernu, 17. února. (C.-B.) Velká
bernská rada schválila jednohlasně smlouvu
o zpětné koupi dráhy jursko-sim-
p lonské.
Z Paříže, 16. února. (C.-B.) Poslanec
Maurice Binder, na němž byla ve schůzi
sněmovní ze dne 13. t. m. vykonána pro
jeho řeč proti ministrovi spravedlnosti Valléovi
censura, žádal předsedu sněmovny v dopise,
odvolávaje se na jednací řád, aby jeho řeč
byla v jeho volebním okresu veřejně vyhlá-
šena.
Z Paříže, 16. února. (C.-B.) Posla-
necká sněmovna schválila senátem už
přijatý návrh o zákazu prodeje ostrovů,
ostrůvků, opevněných zámků atd. bez vyro-
zumění nejvyšší námořní rady a bez schvá-
lení parlamentem.
Potom bylo dále rokováno o finanč-
ním zákoně. Francois Deloncle, re-
publikánský poslanec za Kočinčinu, podal re-
soluci, kterou se vláda vyzývá, aby rozdala
v parlamentě 1. úplné doslovné znění smlouvy
s Čínou ze dne 7. srpna 1901, 2. diploma-
tickou korrespondenci o smlouvě anglicko-
čínské ze dne 5. srpna 1902 a 3. diploma-
tickou korrespondenci o vyklízení Šanchaje
francouzským vojskem. V odůvodnění reso-
luce prohlásil Deloncle, že účelem jeho
žádosti jest umožniti parlamentu vykonávání
kontroly.
Z Puerta Cabello, 17. února. (C.-B.)
Poněvadž byla blokáda zrušena, byly za-
držené lodi odevzdány americkému místo-
konsulovi.
Ze Šanchaje, 16. února. (C.- B.)
Č a n-Či Tun byl vyzván, aby převzaí
úřad místokrále v provinciích Hupe a Hunaně.
František bavorský
Mauric Binder
cenzura
Posl
Francois
Mnichov
Vídeň
Rosenheim
Poznaň
Bern
Paříž
Čína
Puerto Cabello
Posener Tageblatt
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Polka.
11
article
Budu psát o polce.
Je snad, pánové a dámy, někdo mezi vámi
kdo neumí polku?
Není, není, nemůže být. A pánové, je někdo
mezi vámi, kdo ví, kdo první tancoval polku?
Málo je vás, a ani vy to snad dobře nevíte.
Nu, poslechněte tedy, prosím, chvilkua
povím vám to.
Polku sestavíla služka Anna Slezáková
Aha! vidím, jak vyvalujete oči a udiveně se tvá-
říte, nu, ano, Anna Slezáková. Vy jste myslili
že snad Link nebo Kaska, to to, Anna Slezáková
služka z Labského Kostelce. Chcete životopis
té slavné ženy? Zde je.
Anna Chadimova byla dcerou hostinského
v Petrovicích u Selčan a narodila se 11. června
1805. Podobně jako Cléo de Merode i ona po-
ciťovala hned v peřince touhu po tancování a pro-
jevovala ji tím, že mrskala nožičkama, když j
převazovali. Když vyrostla, šla sloužit ke svému
příbuznému, jménem Kohoutovi, sládkovi v Po-
dolí u Mělníka a přestěhovala se s ním do Lab-
ského Kostelce a zde vynalezla polku. Pomní
dosud nemá.
Věc se stala asi takto. Asi r. 1830 tančil
v neděli odpoledne na dvoře a tančila tane
neobyčejný tehdy, jenž se nazývá dnes polka.
Věc viděl i pan učitel Josef Neruda, muzikan
a ten napsal první melodii ku polce.
Z Labského Kostelce přišla polka do Prahy
z Prahy do Londýna a tam dosáhla velké obliby
Vynálezkyně Anna Chadimova se vdala za něja-
kého Slezáka, měla 4 děti a zemřela dne 3. srpna
Slezáková Aho
Slezáková
Kaska
Chadimův
Cléo
jít Merode
Neruda
Slezák
Labský Kostelec
Petrovice
Selčany
Mělník
Laba
Kostelec
Praha
Londýn
12
article
1884 sešlostí věkem a zapsána jakožto žebračka
v knize zemřelých. Inu — nevděk světem vládne
Učitel Josef Neruda, bratr Jana Nerudy, na
rodil se dne 14. listopadu 1804, věnoval se uči-
telství, působil do roku 1873 ve Vodolce, dán
na odpočinek a zavražděn i s manželkou dne
8. dubna 1876. Podrobný jeho životopis je ve
„Světozoru“ z r. 1876.
Mimo Nerudu psal první polky také učite
Hylmar v Kopidlně.
Ale je i jiná verse o původu polky. F. Douch
píše, že polka je tanec, známý vůbec v Čechách
mezi lidem, že ho tedy nemohla ona služka vy
nalézti.
Nu a my nemůžeme apodikticky dokázat
které tvrzení je pravé; pro obojí jsou doklady.
pro prvé je protokol úřadní z r. 1862 se Slezá
kovou sepsaný a pro druhé mnohé melodie ná-
rodních písní.
Skladatelé polek používali motivů národních
pro polky, a teprve, když uváděna polka mezi
„lepší lidi“, užívali motivů umělých, ale i sem
zanášeli často přepjatě melodie národní, tak že
je zohyzďovali a kazili.
Polka zatím uvedena z lidových tanců do
bálů pražských, stále víc a více se šířila. Již
r. 1839 byla uvedena do Vídně a zdomácněla tu
velmi brzy. Taneční mistr Raab ji zavezl do Pa-
říže r. 1840 a způsobil tím v Čechách velkou
radost. Polka se rychle po Paříži rozšířila a
Raab nestačil vyhověti všem, kdo chtěli se na-
učit polce, jak se tančí v Praze. Dne 27. ledna
1859 tančila v Miláně prima ballerina polku na
jevišti a uvedla ji tak do Italie. Do Londýna se
dostala už mnohem dříve a zároveň i do Ame-
riky. Ale nejen na západ, i na východ se šířila
država, jíž vládla polka. R. 1842 dostala se do
Petrohradu, uvedl ji tam pan Kařinský, kapelník.
Neruda
Světozor
Hylmar
Polk
Raab
Kařinský
Vodolec
Kopidlno
Čechy
Vídeň
Paříž
Praha
Milán
Londýn
ame
Petrohrad
13
article
Jeho polky jsou úplně psány v duchu národním.
A ještě víc. R. 1845 tančena polka v Kalkutě
u guvernéra na plesu, pořádaném na počest angli-
cké královny, a do Alžíru uvedena polka Fran-
couzi. Ale — sotva vylezla z Čech, už byla
polka — německý národní tanec. Máme to osud!
Bohudíky, protesty proti tomuto odcizení byly
tak hlasité, že je zaslechl vídeňský pan Strauss
a složil polku, kterou pojmenoval Czechenpolka
— tedy přece kousek náplasti na ránu.
Ale všelijakým úpravám a opravám se přece
nevyhnula. Každý taneční mistr chtěl mít kousek
zásluhy na polce, vynalézali tedy všelijaké pol-
ketty en colone a pod., ale žádná z nich nevy-
rovnala se původní polce, tančené na dvořev
Labském Kostelci.
Nu a aby historie chudáka polky byla do-
cela úplná, tedy se nalezli dva páni z říše do-
brých mravů, pánové Voss a Böhme a ti doka-
zují, že polka není český tanec, nýbrž že krok
polkový je už ve starém způsobu tančení při
škotské a my Čecháčci že nemusíme býti tak
příliš pyšnými. Bohužel, pánové zapomněli své
tvrzení odůvodnit, a my jsme tak zlí a nedů-
věřiví Tomášové, že jim nevěříme.
Nemusím snad ani dodávat — samo sebou
se to rozumí, že i mezi vlastními krajany slečny
polky nalezli se lidé, kteří odmítali čest, býti je-
jími rodáky; nu, ani bych se o tom neměl zmi-
ňovat, abych vám nekazil dobrou náladu,
vzniklou z vědomí toho, že, kdyby všechno to,
ce jsme udělali, níčím nebylo, přece by po nás
něco zůstalo, co by slávu naši hlásalo i tehdy, až
ten forman pojede po Kamenném mostě, práskne
bičem a řekne: tady stávala kdysi Praha, tamhle
byia kdysi staroměstská radnice!
A tamhle Žofín — dodal bych já. —
Fran
Strauss
Czechenpolka
Voss
Böhm
Kalkuta
Alžír
Čechy
Kostelec
Praha
Žofín