ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5284dbe0-70e6-11dc-83ad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 13 celkem · entity: place 44, person 43, work 2, org 1
1 masthead
V Praze, v úterý dne 17. února.
Praha
2 masthead
K číslu 47. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARU
Nara
5 article
Telefonicke zprávy „Nár. Listů. Z poslanecké snémovny. Z Vidné, 17. února. Povšechné roz- pravě o branné předloze věnovány budou dnešek, zejtřek a nejspíše také ještě čtvrtek Nemá býti poslancům v kritice bráněno, na- opak, má býti poskytnuta možnost všem stranám, aby se o věci pronesly. Sociální de- mokraté — jak známo — k branné předloze svým členem Schuhmeierem podali dvé minoritní vota: jedno týká se dvouleté služby praesenční, druhé ponechání dosavad- ního kontingentu nezměněným. Majorita pro předlohu jest za ji- štěna, ba odhaduje se na 60 hlasů. Umo- žněna bude na všechen způsob odchodem některých celých stran, aneb četných členů jejich. Proti předloze hlasovati budon Če- chové, sociální demokraté a V še- němci, nejisto jest, jak se zachovají Vlachové, Slovinci, Chorvate křesťanští sociálové. Vlachové sice při prvním čtení po- ložili své votum proti předloze. Ve výboru nebyli. Jak se zachovají v plenu, nemůže nikdo říci. U nich jest vůbec všeliký před- poklad nemožným. Klub slovinsko- chorvatský se usnesl, hlasovat proti předloze, ale toliko ve výboru. Pro ple- num ještě rozhodnutí svého neučinil. Kře- sťanští socialové ve výboru, Maye a Thurnher hlasovali proti předloze Ale dějí se pokusy, aby strana antisemitská od- vrácena byla od stanoviska naprosto zamíta- vého. Dr. Lueger měl včera s minister- ským předsedou drem. Körbrem v této záležitosti poradu, o které podá zprávu do- poledne klubu. Pravděpodobno je, že bude dána volnost hlasování a že poslanci za Vídeň budou pro předlohu, poslanci ven- kovští asi vyýdou. Hlasovati se bude podle jmena bude lze kontrolovat jednak přítomnost všech poslanců, jinak jejich chování. »Neue Freie Presse« v úvazeo událostech v parlamentě vynáší jako zásluhu
Schuhmeier Vlach Chorvat May Thurnher doktor Lueger Uma Kře Vídeň Neue Frei Presse
6 article
německé strany pokrokové a německé strany lidové, že zajištění předlohy spočívá na nich. — To není žádnou zásluhou, to je proste jednoduchou povinností u stran, pr které pracuje stát i vláda. Uprázdněný mandát po poslanci Auspitzovi. Z Vídně, 17. února. Němci v obchodn komoře brněnské nemají do té chvíle kandi- dáta, kterého by zvolili poslancem místo p Rudolfa Auspitza. Také dr. Fischl který vydal dvě knihy o jazykové otázce, ne- přijal kandidatury. Měli včera v Brně po- radu, na které pání Josef Jelinek, příse- dící zemského výboru a Josef Rohr pro- hlásili vzhledem na hodnost náměstka purk- mistrova, že nepřijmou kandidatury. Dosazen byl zvláštní 5členný odbor, je- muž uloženo vykonat přípravy pro schůzi důvěrníků německých, která se zde konati bude nejspíše 26. t. m. Dána však direktiva subkomitétu tomu v ten rozum, že kandidát má býti členem komory a členem německé strany pokrokové. Většina hlasů nejspíše se soustředí pro dra. Karla barona Offer- manna, který vydal několik knih o parla- mentarismu rakouském. Všepolský sjezd. Ze Lvova, 17. února. Za předsedni- ctví bývalého poslance na říšské radě a po- slance na zemském sněmu Romanoviče usneseno svolat všepolský sjezd do Lvova ke dni 3. května.
Auspitz Němec Auspitza Fischl Jelinek Rohr Dán Karel Offer Romanovič Vídeň Brno Lvov
7 article Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy. Z Vídně, 17. února. (C.-B.) Ministr obchodu potvrdil volbu Josefa Holče před- sedou a Františka Patzáka místopředse- dou obchodní a živnostenské komory česko- budějovické pro rok 1903. Dle zpráv časopiseckých byl dr.šl Frangue ve Würzburgu jmenován pro- fessorem porodnictví na německé universitě pražské po zemřelém professoru Sänge rovi.
Holec Patzák Vídeň Würzburg živnostenský komora český
8 article SlI
SlI Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
9 article
Z Mnichova, 16. února. (C.-B.) Prine František bavorský odjel dnes večer do Vídně. V Rosenheimu připojil se k ně- mu vévoda Kalabrijský. Z Poznaně, 16. února. (C.-B.) »Posener Tageblatt« potvrzuje, že vrchní president po- znaňský dr. šl. Bitter podal žádost za propuštěnou. Z Bernu, 17. února. (C.-B.) Velká bernská rada schválila jednohlasně smlouvu o zpětné koupi dráhy jursko-sim- p lonské. Z Paříže, 16. února. (C.-B.) Poslanec Maurice Binder, na němž byla ve schůzi sněmovní ze dne 13. t. m. vykonána pro jeho řeč proti ministrovi spravedlnosti Valléovi censura, žádal předsedu sněmovny v dopise, odvolávaje se na jednací řád, aby jeho řeč byla v jeho volebním okresu veřejně vyhlá- šena. Z Paříže, 16. února. (C.-B.) Posla- necká sněmovna schválila senátem už přijatý návrh o zákazu prodeje ostrovů, ostrůvků, opevněných zámků atd. bez vyro- zumění nejvyšší námořní rady a bez schvá- lení parlamentem. Potom bylo dále rokováno o finanč- ním zákoně. Francois Deloncle, re- publikánský poslanec za Kočinčinu, podal re- soluci, kterou se vláda vyzývá, aby rozdala v parlamentě 1. úplné doslovné znění smlouvy s Čínou ze dne 7. srpna 1901, 2. diploma- tickou korrespondenci o smlouvě anglicko- čínské ze dne 5. srpna 1902 a 3. diploma- tickou korrespondenci o vyklízení Šanchaje francouzským vojskem. V odůvodnění reso- luce prohlásil Deloncle, že účelem jeho žádosti jest umožniti parlamentu vykonávání kontroly. Z Puerta Cabello, 17. února. (C.-B.) Poněvadž byla blokáda zrušena, byly za- držené lodi odevzdány americkému místo- konsulovi. Ze Šanchaje, 16. února. (C.- B.) Č a n-Či Tun byl vyzván, aby převzaí úřad místokrále v provinciích Hupe a Hunaně.
František bavorský Mauric Binder cenzura Posl Francois Mnichov Vídeň Rosenheim Poznaň Bern Paříž Čína Puerto Cabello Posener Tageblatt
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Polka.
11 article
Budu psát o polce. Je snad, pánové a dámy, někdo mezi vámi kdo neumí polku? Není, není, nemůže být. A pánové, je někdo mezi vámi, kdo ví, kdo první tancoval polku? Málo je vás, a ani vy to snad dobře nevíte. Nu, poslechněte tedy, prosím, chvilkua povím vám to. Polku sestavíla služka Anna Slezáková Aha! vidím, jak vyvalujete oči a udiveně se tvá- říte, nu, ano, Anna Slezáková. Vy jste myslili že snad Link nebo Kaska, to to, Anna Slezáková služka z Labského Kostelce. Chcete životopis té slavné ženy? Zde je. Anna Chadimova byla dcerou hostinského v Petrovicích u Selčan a narodila se 11. června 1805. Podobně jako Cléo de Merode i ona po- ciťovala hned v peřince touhu po tancování a pro- jevovala ji tím, že mrskala nožičkama, když j převazovali. Když vyrostla, šla sloužit ke svému příbuznému, jménem Kohoutovi, sládkovi v Po- dolí u Mělníka a přestěhovala se s ním do Lab- ského Kostelce a zde vynalezla polku. Pomní dosud nemá. Věc se stala asi takto. Asi r. 1830 tančil v neděli odpoledne na dvoře a tančila tane neobyčejný tehdy, jenž se nazývá dnes polka. Věc viděl i pan učitel Josef Neruda, muzikan a ten napsal první melodii ku polce. Z Labského Kostelce přišla polka do Prahy z Prahy do Londýna a tam dosáhla velké obliby Vynálezkyně Anna Chadimova se vdala za něja- kého Slezáka, měla 4 děti a zemřela dne 3. srpna
Slezáková Aho Slezáková Kaska Chadimův Cléo jít Merode Neruda Slezák Labský Kostelec Petrovice Selčany Mělník Laba Kostelec Praha Londýn
12 article
1884 sešlostí věkem a zapsána jakožto žebračka v knize zemřelých. Inu — nevděk světem vládne Učitel Josef Neruda, bratr Jana Nerudy, na rodil se dne 14. listopadu 1804, věnoval se uči- telství, působil do roku 1873 ve Vodolce, dán na odpočinek a zavražděn i s manželkou dne 8. dubna 1876. Podrobný jeho životopis je ve „Světozoru“ z r. 1876. Mimo Nerudu psal první polky také učite Hylmar v Kopidlně. Ale je i jiná verse o původu polky. F. Douch píše, že polka je tanec, známý vůbec v Čechách mezi lidem, že ho tedy nemohla ona služka vy nalézti. Nu a my nemůžeme apodikticky dokázat které tvrzení je pravé; pro obojí jsou doklady. pro prvé je protokol úřadní z r. 1862 se Slezá kovou sepsaný a pro druhé mnohé melodie ná- rodních písní. Skladatelé polek používali motivů národních pro polky, a teprve, když uváděna polka mezi „lepší lidi“, užívali motivů umělých, ale i sem zanášeli často přepjatě melodie národní, tak že je zohyzďovali a kazili. Polka zatím uvedena z lidových tanců do bálů pražských, stále víc a více se šířila. Již r. 1839 byla uvedena do Vídně a zdomácněla tu velmi brzy. Taneční mistr Raab ji zavezl do Pa- říže r. 1840 a způsobil tím v Čechách velkou radost. Polka se rychle po Paříži rozšířila a Raab nestačil vyhověti všem, kdo chtěli se na- učit polce, jak se tančí v Praze. Dne 27. ledna 1859 tančila v Miláně prima ballerina polku na jevišti a uvedla ji tak do Italie. Do Londýna se dostala už mnohem dříve a zároveň i do Ame- riky. Ale nejen na západ, i na východ se šířila država, jíž vládla polka. R. 1842 dostala se do Petrohradu, uvedl ji tam pan Kařinský, kapelník.
Neruda Světozor Hylmar Polk Raab Kařinský Vodolec Kopidlno Čechy Vídeň Paříž Praha Milán Londýn ame Petrohrad
13 article
Jeho polky jsou úplně psány v duchu národním. A ještě víc. R. 1845 tančena polka v Kalkutě u guvernéra na plesu, pořádaném na počest angli- cké královny, a do Alžíru uvedena polka Fran- couzi. Ale — sotva vylezla z Čech, už byla polka — německý národní tanec. Máme to osud! Bohudíky, protesty proti tomuto odcizení byly tak hlasité, že je zaslechl vídeňský pan Strauss a složil polku, kterou pojmenoval Czechenpolka — tedy přece kousek náplasti na ránu. Ale všelijakým úpravám a opravám se přece nevyhnula. Každý taneční mistr chtěl mít kousek zásluhy na polce, vynalézali tedy všelijaké pol- ketty en colone a pod., ale žádná z nich nevy- rovnala se původní polce, tančené na dvořev Labském Kostelci. Nu a aby historie chudáka polky byla do- cela úplná, tedy se nalezli dva páni z říše do- brých mravů, pánové Voss a Böhme a ti doka- zují, že polka není český tanec, nýbrž že krok polkový je už ve starém způsobu tančení při škotské a my Čecháčci že nemusíme býti tak příliš pyšnými. Bohužel, pánové zapomněli své tvrzení odůvodnit, a my jsme tak zlí a nedů- věřiví Tomášové, že jim nevěříme. Nemusím snad ani dodávat — samo sebou se to rozumí, že i mezi vlastními krajany slečny polky nalezli se lidé, kteří odmítali čest, býti je- jími rodáky; nu, ani bych se o tom neměl zmi- ňovat, abych vám nekazil dobrou náladu, vzniklou z vědomí toho, že, kdyby všechno to, ce jsme udělali, níčím nebylo, přece by po nás něco zůstalo, co by slávu naši hlásalo i tehdy, až ten forman pojede po Kamenném mostě, práskne bičem a řekne: tady stávala kdysi Praha, tamhle byia kdysi staroměstská radnice! A tamhle Žofín — dodal bych já. —
Fran Strauss Czechenpolka Voss Böhm Kalkuta Alžír Čechy Kostelec Praha Žofín