ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 527c7080-66ab-11dc-9793-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: place 68, org 5, person 91, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
26. května 1900. Císlo 144.
4 article
ležitostí zemí balkánských, ni- kolív však svého vlivu tamtéž. Slejně odsuzuje řečník nepřálelské chování rakouského zahraničního ministerstva pro Černé Hoře, načež zevrubně zabývá se hospo- dářskými záležitostmi zahraničními, při nichž by. Rakousko svorně mohlo postupovati s Ru- skem, načež, dotknuv se co nojstručněji války jihosfrické, poukazuje na možnost rozdělen Činy, při němž by se branná moc a síla dal využitkovati k produklivní práci. Rako u s k tohoto momentu nemělo by pro- pásti. K tomu náleží ovšem to, k čemu pan přodseda ve své zahajovací řeči již byl po ukázal: vnitřní mír v říši rakouské a k utvoření a udržení jeho zaháj en rozumný, spravedlivé a silné po- listiky. Stát, jenž skládá se z tolika národů a bi- storicko politických individnalit jako Rakousk může při síle udržen býti toliko přísným šetřením rovnoprávnosti a rovi n cennosti svých národů a anto- nomie jednotlivých králo vstv a zemí. Porušování tohoto zakladního pravidl rovnocennosti všech národů je vinno nynějším zmatky v Rakousku, slabosti jeho na venek která bráni říši, aby sobě z aji stila na poli politiky svěťo v příznivou politickou a hospo- dářskou budoucnost svou.
Rakousko Rako
5 article
Odtud vznikl také onen »m o r b u Anstriacus«, který ochromuje již po. t roky rakouský parlament, odsuzuje jej k ne- činnosti; drive byla to obstrukce ně- mecká, a když vynutila zrušení jazykovýc nařízení, jimiž byla matá část práva národu českému vrácena, vynořila se o bstr u k ee česká. Z toho povstalo velké rozhořčení na levici. ano rozmrzelost i u stran, jež na svůj prapo Provnoprávnost všech náro d říše« byly napsalv; volalo se po kom p ro- misu. Při tom však zapominá se, ž e mez právem a bezprávim není žád- něho kompromisu, žádného v rovnání, žádné výslednice; o b stojí proti sobě diametrálně, p čemž bývá právo z části neb zeel stráveno Na této okolnosti nemají čeští poslanci žádné vihy. Není vinná žába, nýbirž beřina, jež plodí malarii, která třesavkou svou na jed- notlivých údech státu hlodá.
6 article
Po čem touží národ český v zemích ko- runy české? Žádá úplnou rovnoprávnost jazyk českého v úřadě a při soudě s jazykem něme- ekým, jazykem menšiny obyvatelstva, potom uznání rovnocennosti obou kulturních národn Má k tomu také právo? Ano! Prosín pana ministra, jenž má po tři neblahé poslední roky tak velký podil na vnitorním polifickém útvaru říše, aby obrátil několik listů dějin ra kouských a pozná, že nebyly to malé rakouské země dědičné, jež uskutečnily říší rakouskou Řečník připominá pak nejdůležitější historické události, z nichž vyplývá pro stát poučka: Po- rušíte-li práva národa českého, vy- vrátili jste také úhelné kameny říše rakonské. Na to promlouvá řečník o historické stránee české jazykové otázky, načež přechází k jazy- kovým osnovám nynějšího ministr-president dra. Körbra, jež porušují zásadu rovnoprávnost a jsou jen nepatrnou dávkou léku proti » morb Austriaco«, proti obstrukci, lékem, který jen rozčiluje, nikoli ale léčivě působí. Buďte ujištěni, že chybami zákono dá nými neodprávite ani nezničíte národ český. Jediný prostředek, navrátit říši klid a parlamentu dělnost spočlvá v provedení rovnopráv nosti všech národů říše rakouské Volná ruka a samostatn os v politice zahraniční, upřímn péče o dobré, ano o nejlepší sty ky ku dvěma mocným státům soused- ním: Rusku a Německu, blaho- volné přicházení vstříc soused- ním národům balkánským zejmen poctivými, oboustranně výhod nými smlouvami obchodními, se- tření rovného práva všech národo říše rakouské, to budiž heslem p. ministru domu císařského. V tom to znamení bude Rakousko spokoje- ným uvnitř a silným na veňek (Hlučná, trvalá pochvala a potlesk u Čechů.
Čecho Rusko Německo Rakousko
7 article
Del. Vencajz vyslovuje politování nad vl- vem, jaký má trojspolek na vnitřní správu RRakouska. Jižní hranice je hradbou říše nejen svou zeměpisnou polohou, ale také věrností jižních národů mon- archie. Avšak místo aby se o ni pečovalo, uráži se — k vůli trojspolku. Italianismus, romanismus a ma- darismus urážejí a škodí jihoslovanským národům říše v jejich hmotných, kulturních i národních sna- hách. Politickým ideálem Slovinců a Chorvatůje sjednocení národů někdejšího Chorvatska v me- zích habsburské říše. Je to stará illyrská province rakouský císař má podnes titul krále illyrského. Tite národové nevzpírali by se trojspolku, kdyby se za- ručila stejná práva všem zúčastněným národům. Spolek s Italií Rakousku a zejmena Jihoslovanům více škodí než prospívá. Oni připisují výhradně to- muto spolku, jinak sotva vysvětlitelné faktum, že rakouské Přímoří tak hrozně se zanedbává. Chorvat a Slovinci nežádají ničeho cizího, avšak musí pro- testovati proti zkracování svého práva ve všech oborech veřejného žití pomocí státní autority. Na- držování vlaskému živlu zdá se přípravou příštíc událostí, jež budou moci odvrátiti jen Jihoslované Z těch příčin není podnes v jihoslovanských krajinách přízně k trojspolku. Bylo by žádoucím, by ministr zahraničných věcí nepovažoval tyto sympati za zbytečné.
Slovinec Tite Jihoslovan Chorvat Chorvatsko Rakousko
8 article
Del. dr. Stránský
Del doktor Stránský
9 article
Vůči všeobecné důvěře, jíž těší se v dele- gacích naše ministerstva vnějška, a vůči nadše- ným hymnám, jež pěje vídeňský tisk, vzmáhá se v člověku pocit, jako by měl se co nejzdvo- řileji omluviti, že opovažuje se býti jiných ná- hledů a jiného mínění než sbor, jenž veden svým kapelníkem panem bar. Chlumeckým, pro- volává hlučné Evoe! jeho Excel. p. hr. Golu- chowskému. Nás, zástupce českého národa všal tento potlesk a tato pochvala nezmýlí, nezabrání nám, abychom vyslovili pravdu, jež jistýeh kruhů nepříjemně se dotýká a ruší soulad. Jsm a zůstaneme nenapravitelně upřímnými. Miním ihned vpadnouti in medias res a za světiti několik okamžiků otázce, jež stojí v po- předí vnější naší politiky. V oslovení i ve vý- kladu, předneseném panem ministrem v delega- cích, hraje schůzka berlínská hlavní úlohu.T dalo se očekávati a nelze proti tomu ničeho na- mítati. V době, kdy nepřikládá se trojspolku vý- znamu výbojného a kdy vedle toho pěstuje se poměr k Rusku — ovšem nežádá-li trojspolek přilišných obětí — nikdo z nás nad cestou do Berlína se nepozastavuje. Kdysi se pokládaloza výtečný čin Bismarkovy politiky, že »měl dně železa v ohni« a že kromě svazku s Rakouskem ještě pěstoval zvláštní poměr k Rusku. Jest správno a rozšafno, abychom poměr k. Rusku. započatý osobní iniciativou vladařovou, dále pě- stovali. Jsme úplně spokojení, když poutá nás spojení s Berlínem a vedle toho i trvá toté spojení s Ruskem. Ovšem, zachoval-li si., troj- spolek svůj starý význam, jest otázkou. Mohl by se říci, že trojspolek, jak jej dnes předvádí br. Goluchowski světu, trojspolek zbavený ostř, namířeného proti zájmům francouzským a r- ským, zachoval si vlastně jen jmeno a nikoliv zásady bývalého trojspojku. Slupka zůstala, jádro se změnilo.
Chlumecký Gola Goluchowský Miní Rusko Berlín Rakousko český národ
10 article
S touto změnou ve prospěch evropského míru souhlasíme a nic na ni nekáráme. Avšak jedné poznámky se nelze zdržeti. Že to, co sdětil hr. Geluchowski o pěstování poměru k Rusku, mělo býti vysloveno před 14 dny, než J. V. odebralo se do Berlína. Byl by se tím ušetřil světu mnohý okamžik pohnutí vrozruchu. Nepochybuji o tom, že by byl náš zeměpán stejně skvěle přijat v Berlině, ovšem byli by jisti pánově při březích. Sprévy byl méně slaveni a je zjevno, že k tomu nemělo Nelze ovšem nevšímnouti si zpráv, že prý měla berlínská schůzka upevniti zvyklané p- stavení jednoho ministra a jednoho vyslance. Pánové chtěli si zahráti na nezbytné a vlastní podporovatele spojení rakousko-německého az cunu této slávy bylo teprve post festum vyslo- veno to, co mělo býti vysloveno již dříve. Pokud přijelí se tkne, jakého se dostal našemu zeměpánu v Berlině, vzdáváme obyva- telstvu berlínskému za ně upřímné diky. Vážím si každé pocty, jež prokáže se našemu vladaři, jako by nám byla prokázána, než nelze si toh nepovšimnouti, že často vzbuzen byl dojem, jako by se mělo jasné postavy, hosta pro německostrannické a německostátní účel využitkovati. Nad to však jest osoba našeho vladaře povznešena. Výčitka, že se tak stalo, padá na hlavy vypočítavých a výhorně s pol- tickým effektem účtovati znajících režisérů aranžérů v Berlině, výčitka, že k tomu dojí mohlo, dotýká se našich diplomatických autorit jež věděli jisté, co v Berlíně se připravovalo jež mohly a měly v čas tomu zabrániti. Nemohu se zde zdržeti jedné poznámky. Hr. Goluchowski ujišťuje, že návštěva vladařova upevnila trojspolek. — Což pak se vyklal ? O které doby pak podpíraji dům, jenž stojí pevně?
Goluchowský Rusko Berlín Spréva Hradec
11 article
Jsme povinni dámě, jež se omlouvá, že byl dříve hezčí, připomenouti: »je-li to vůbe možno« — nechceme-li jí dáti na jevo, že dříve nebyla dosti krásnou. Hodlám-li nyní pohovořiti o jiných zjevech na poli naší vnější politiky, jest mi s polito- váním konstatovati, že honosí se těmitéž stin- nými stránkami, jako vnitřní politika. Kolísání od zásady k zásadě, nejistota, nelogičnost, ne- důslednost a nedostatek jednolného plánu jsou charakteristickými znaky naší vnitřní, a žel bohu i naší vnější politiky. Tato nejistota a tento nedostatek sou- stavného plánu se objevil jmenovitě při politice východní, kde jest nám hájiti nejvitálnějšíh našich zájmů. Již v loňském sezení rozpočtového výboru delegace promluvil jsem o tom, jak si počín naše zahraniční ministerstvo v otázce krétské. V otázce krétské staly se veliké chyby, proto, že nenásledováno ani Metternichovy Schwarzenbergovy politiky, hesla zachovati z všech okolností status quo. Co stalo se v této věci? Místo aby postavilo se Rakousko n stranu řeckou, přidrželo se ideje »evropskéh koncertu«, který měl zachrániti mír. Neví-l generál, jak dál, aspoň rekognoskuje. Ale náš pan ministr zahraniční, je-li v úzkých, uteč se za evropský koncert. Rakousko zúčastnílo se blokády na Krétě a popudilo proti sobě Řeky a zejmena křesťanské Kréťany. Náhradou bylo nám — zachování evropského koncertu.
Metternichův Schwarzenbergův Řek Kréťan Rakousko Kréta
12 article
A když konečně tuto morální a nepoměrně drahou hmotnou oběť jsme přinesli, omrzel nás koncert evropský a odvolali jsme své vojsko lodi, načež Anglie, Francie, Rusko a Italie vy- řídily otázku krétskou dle své vůle a libosti pomohly Kréťanům do jisté míry aspoň k poli- tické a národní neodvislosti. O nás vědí tam jen tolik, že jsme vyslali jen lodi a vojáky Turkům na pomoc. Za utracené milliony kli dili jsme jen nenávisť a to zaslouženou. Ně- mecko provozuje sice Turecku přátelskou poli- tiku, ale důsledně a má z ní mnohé hospodář- ské výhody. My dělali ji také, ale neměli jsme z ní ničeho, leda nenávisť obyvatelstva na Vý- chodě. To není úspěšnou politikou. Jak váži si Rakouska v Cařihradě, nejlépe ukazuje afféra našeho vojenského vyslance Giesla, kterého ne- chtěli ani Tureckem propustiti. To by se angli- ckému, ruskému nebo německému vyslanci jistě nestalo. A my strčíme tuto pohanu prostě klidně do kapsy, ba naši officiosové ještě horli- věji omývají Turky dále.
Kréťan Turek Anglie Francie Rusko Turecko Rakousko Cařihrad
13 article
A jak vypadá obchodní politika našeho za- hraničního ministra? Co sliboval kdysi a jaké jsou toho vysledky? Pouhé fouknutí pana Szella stačilo, aby z krásných plánů o vyhle- dání nových obchodních cest a o koncentrac vystěhovalectví našeho na určité body nezbylo pranic. Afflavit Szell et dissipati sunt Z čák, jež měly býti našemu vývozu dány, nezbude as nic jiněho, než zvýšení cel na české pivo německou říší, jaksi jako trvalá upomínk na cestu císařovu do Berlína a na nekonečné cenně služby p. Szögenyia-Maricha. Bude-li úlm valně pomoženo českým sládkům, když ztrali odbyt do Německa, nebudu rozhodovat. Přistupuji nyní k otázce takřka technické zahraničného úřadu a delegace. Na jakém pod- kladě má delegace vykonávati svoje právo svoji povinnost, zkoumati užitečnost a vhodnost činů ministra zahraničného. Je tu pouze výklad ministrův, jehož správnost dlužno zkoumat. K tomuto cili musí míti delegace možnost, na- dojíli.
Szell Berlín Německo
14 article
hlédnouti do agendy ministeria. Jinak zůstan nám zahraničná politika mysteriem, již poznáme teprve pak, až bude přílis pozdě a budeme jiz poškozeni. Přimlouvám se tudíž, aby opět byla zave- dena červená kniha. Nebývala sice příliš úplná a nebylo dlužno ji podceňovat, ale bylo to přece lepší, než nic. Když ji chtěli odstranit, užíváno všemožných sofismat a dovoláváno se Cavoura a Bismarka, že takovéto knihy jsou vlastně čímsi velmi škodným a zároveň úplně bezeen- ným a bezvýznamným. Kterak může být cos úplně bezcenné a bezvýznamné a zároveň sko- dlivé a státu nebezpečné. Kdybychom měli nojmenšího důvodu před- pokládal, že v čele naší zahraničné politiky po- vždy stojí nějaký Cavour nebo Bismark, mohl bychom takovéto výkazy oželet, poněvadž pak nemáme nijakých příčin pro tuto domněnku jest nám přece jen těžko vzdát se toho. Zajist žádná takováto kniha nebude obsahovati vešker listiny, jež přijaty a odeslány v té které záleži tosti. Leceos budo musit vždy zůstati důvěrné Ale vrhnouti se v opačný sxlrem a nic neuve řejáovat, proti tomu dlužno se. rozhiodné ohradi Naposled vydávány toliko zprávy obchodně poli tické, ale i od toho upuštěno, snad proto, že to nejehoulostivější stránka naší diplomacie, její neznalost hospodářských otázek a zanedbávání hospodářských zájmů rakouských národů.
Cavour Bismark Leceos
15 article
Dotknouti se otázek osobních, jest vždy nepříjemno, ale někdy nelze se tomu vyhnouti Nekřivdí se rakouské diplomacii, praví-li se, ž mírně řečeno nestojí na výši svého úkolu. Č- steěnou příčinou toho jest, že nikde není diplo- macie tak výlučně aristokratickou, jako u nás. I absolutismus byl v tom ohledu liberálnější než konstituční éra, tehda mohli se muži ob- čanského rodu státi velevyslanci. Připouštím, že sebe důkladnější vědomost z knih a ze školy neposkytují ještě schopnost pro diplomatickou službu. Ale ani řádné salonní způsoby a čistá výslovnost frančiny nečiní diplo- mata, nemá-li důkladných vědomostí. Talentů pro diplomatickou službu nebyl by u náronů rakouských, tak rozmanitě nadaných, zajisté ne- dostatek, ale nehledají se, nýbrž možno-li, ještě jsou zatlačovány, a i ti, kdož rodem mají ob vyklou kvalifikaci, bývají boykotováni, mají-li neštěstí, nelibiti se malé koterii. Pan ministr zahraniční několikráte ujišto- val, že jest si vědom mezí své kompetence že se nemíchal do záležitostí rakouských. Věřím mu sice, že pan ministr nedopustil se zřejmého porušení úslavy a že nezasahoval. úřadně do věcí, jež se nalezají mimo obor jeho právomoci.
16 article
Jsem úplně přesvědčen, že bychom marně pá- trali po aklech, kde hr. Goluchowski činí Jeho Veličenstvu návrh ve příčině jazykových nařízení Badenových, aneb radí, aby hr. Thun kapitulo- val před německou obstrukei. Nejsme tak naivní, abychom tomu věřili. To si myslí jen politický diletant. Hrabě Golu- chowski zajisté neučinil ničeho úřadně, co by úřadně zastávati nemohl. To mu věříme, třeba to sám neřekl. Avšak ministr, jemuž císař dů- věřuje, má tisíce prostředků a cest projevovati svůj vliv citelně přes meze svého oboru. Mim to má v rukou ohromuý tiskový apparát, a jak ho používá, viděli jsme, ozval-li se na znamení dané neviditelnou rukou novinářský sborv Vídni a Pešti, Berlíně, Kolíně n. R., Mnichově, ba v Paříži a Londýně a zrovna v nejkritičtěj- ších chvílích postavil se proti hr. Badenovi nebo hr. Thunovi, a pozoruje-li se taktika i pouhým okem: ví-li se to, nelze přikládati jich omlu- vám naprosto žádné ceny. Dvojí faktum novi- nářské výpravy na Badena a potom na Thun je nezvratné a nikdo mi nenamluví, že staly se náhodou. Hr. Goluchowski mísil se do vnitř- ních záležitosti a vždy proti nám. Nesmí nám proto zazlívati, že jednáme po svém chováme k němu nepřekonatelnou nedůvěru.
Goluchowský Badenův Thun Gola Baden Vídeň Pešť Berlín Kolín Mnichov Paříž Londýn Hradec
17 article
Del. Demel dovozoval, že zahraničná politik vyhovuje přáním vlastenců jeho druhu, takže by bylo zbytečno o ní se šířiti. Aby vytkl úplnou shodu své strany se zahraniční politikou, opakuje jako ve výboru, že jen trvání při trojspolku, jeho upevnění důvěrnými styky panovníků, naplňují uspokojením povděkem. Rovněž libuje si ve shodě s Ruskem o východní otázce a přátelském poměru s carskou říší, doufaje, že to bude míti dobrý účinek na přá- telské poměry mezi mocmi troj- a dvojspolku Rád by užší hospodářské sdružení Německa s Rakouskem, tak však, aby se vztahovalo také na jiné evropské O vnitřních sporech nechce se tu zmiňovati, ne- boť otázka ta patří jen do vídeňského parlamentu, kde může býti řešena. Brány vídeňského parlamentu jsou otevřeny — praví — pojďte tam, pánové z Čech, po- jednejte o svých stížnostech a dojde ku shodě ak míru, ku prospěchu celé říše a vaší strany. (Souhlas v levo.) Polemisuje s del. Kaftanem o vypuzení Rakousk Německem z Východu. Tím prý není vinna zahra ničná politika, ale neblahé poměry způsobené jazy. kovými spory v Čechách. Del. dr. Pacák: Německou panovačnostll Del. Prade: To je staré heslo Del. Demel (pokračuje): Spolehajíce na svou silu, budeme s vámí vyjednavati, ale také boje s vámi se nebojíme. (Souhlas v levo.) Neodkazujte se usta- vičně na všemožné podpory, prostředníky a záku lisní politiku. My jdeme přímou cestou, jinou ne- My jsme nešli nikam prositi, jako vy.
Demel Kaftan Rakousk Del doktor Pacák Rusko Německo Rakousko Čechy východ Spolehajit
18 article
Del. dr. Paeák: Kam jsme šli prosií Del. Demnel: To víte vy sám nejlépe. Del. dr. Tacák: Řekněte tedy, kam jsme šl prositi? Del. dr. Stránský: Zrovna vy byste to ne- měl říkati Del. Demel: Já to nemusím teprv říkati. to zde každý Del. dr. Pacák: To musíte řícil Del. Demel: Jsem s tou věcí hoto Del. dr. Pacák: Na to musíte odpovědět jako muž, nebo lžete zde v delegaci veřejně Del. Demel: Vy víte, kdo byl v Moskvě. Del. dr. Pacák: A vy jste byl v Berlíně. Del. Demel (pokračuje v řeči): Jednal o kon- sulátních poměrech v cizíně a nalehal na zřízení konsulatů v Melbourne a Bagdadu. (Ministr hr. Go- luchowski: Tam jest již rok.) Konečně vrátil se ještě k domácím poměrům r kouským a nabádal ještě poslance, aby konečně udě lali přítrž tomuto stavu. Delegát dr. Pacák: Začněte vy Delegát Demel: My jsme již začali. Vyjedná- vali jsme již v parlamentě o shodu. Víme velmi dobře, že při ní neziskáme, avšak pokud srovnává se se zájmy našeho lidu, budeme k vám ochotni dospějeme k míru, jehož si toužebně přejeme nejen my, ale celé Rakousko, jeho zemědělství, průmysi živnosti. (Pochvala a potlesk v levo.) Deleg. dr. Sláma: Mé výklady ve výboru rozpočtovém nebyly ministrem ani dost málo vyvráceny. Není také pravda, co tam pověděl zpravodaj markýz Bacquehem, že jsem se svými názory v českém národě osamocen. Na důkaz mohu se dovolávati četných listů slovans kých, stát
Del doktor Paeák Tacák Stránský Demel Pacák Deleg Sláma Bacquehem del Moskva Berlín Melbourne Bagdád Rakousko
19 article
zejmena jihoslovanských, které se mnou vyslo- vily úplný souhlas. Prohlásil-li ministr, že není mu ničeho známo, že by se z Némecka Čechové a Polác hromadně vypovidali a že je mu povědom toliko jediný případ, pravím mu, že znám celou řadu případů takových. Kdyby však nespočívaly zprávy novinářské o tom na pravdě (Hr. Golu- c howski: »Nespočívaji!«), nebo kdyby byly překronceny, pak bylo povinností ministra, ab zprávy ty vyvrátil sám. Dr. Sláma potom vypočítává dlouhou řadu případů, kde byli rakouští příslušníci z pruského Slezska vypovězeni jen proto, že byli Slovany předčítá také německé blasy časopisecké, jež toto vypovidání co nejrozhodněji odsuzují. Potom pokračuje: Veskerému obyvatelstvu v pruském Slezsku je povědomo, že tam Slo- vana nestrpí. Jako hlavní důkaz svého tvrzeni však uvádím z úřadního listu pruské vlády okresu lehnického opatření, dle něhož se z okresu bídovského v Horním Slezsku vypo- vídá 199 osob a to v době jednoho čtvrtleti. Del. Paeák: Co tomu říká pan ministr zahraničnlch zálež il osln? . Ministr hr. Goluchowski: Znám tyto případy ! Opatrení to bylo již odvolánol Del. dr. Sláma (pokračuje): Vo dvou nebo třech případech staly se trestní skutky, ve většině případů však byly vládním úkazem vy- povězeni rakouští příslušníci pro svůj půvo český, moravský, polský a také židovský. M, mustme trvati na tom, aby Německo buď s chovalo k rakouským příslušníkům zrovna tak jako Rakousko k německým, nebo musí Ra- konsko jednati stejně jako Německo. Del. dr. Grégr: Německé štváče a agenty vypovědětil Del. dr. Sláma (pokračuje): Chování hr.
Čecho Gola Sláma Slovan Del doktor Grégr Hradec Slezsko Německo Rakousko
20 article
Goluchowského v této věci. Je však povážlivé, poněvadž v cizině vznikne mínění, že Rakou- sko všecko snese. Proto netřeba ještě vypovi- dati válku Německu nebo přerušovati přátelsk styky s ním. Toho my dokonce nežádáme. Avšak, proto že jsme v přátelském poměru Německem, musí zakročení hr. Goluchowského býti rázně. Del. dr. Grégr: Pruské agenty ze sever- ních Čech vypovědět Del. dr. Sláma: Panu dru. Demelovi odpovídám-: Nikoliv my začali obstrukci v parla- mentě, kterou se práce parlamentní zastavila. Počátek učinili Němci. Prováděli obstruke skoro 3 léta. Jich je vina, že jsou dnes ta- kové poměry u nás, nikoliv naše. Boj, který vedeme s Němci, jest nám snad nepříjemněj- ším než jim, avšak my byli nuceni jej pod- stoupíti. Pravil-li dr. Demel, že jsme putoval do Moskvy, odpovídáme mu, že v Moskvě byl národopisná výstava. A že tato výstava byla námi obeslána stejně, jako jsme oboslali vý- stavu pařížskou a jako půjdeme na výstavu berlínskou. Proč bychom nenavštívili národ nám příbuzný. My nespoleháme na nikoho. Vedeme boj svůj jen vlastními silami a dobo- jujeme jej, jak dokazují dějiny českého národa, také vítězně. Ostatně Němci v době své ob- strukce chodili do cizího území a konali agi- tační schůze proti Rakousku. Výčitka nám či- něná nemusí býti vyvracena a půjde nazpět na své původce. My nešli nikoho prositi a ne- máme též příčiny a také nemáme proč choditi žebrotou. Věcí šestimillionového silného národa není prositi, nýbrž žádati. (Hlučná pochvala u Čechů.) Rokování bylo potom přerušeno a zvolen nový člen rozpočtového výboru del. bar. Walters- kirche n. Del. Sláma a sp. dotazovali se ministra za- hraničních věcí po týrání rakouského příslušníka tureckými úřady ve Smyrně.
Goluchowský Del doktor Grégr Sláma Demel Němec Čecho Walters Německo Moskva Rakousko Smyrna
21 article
Příšti schůze bude zejtra v 10 h o d. ; bud se pokračovati v dnešním jednáni po případě řádném rozpočtu vojenském, V piné sehůzi uherské delegace schválen bez debaty rozpočet společného minister stva tinaneí Zejtra odpoledne budou na programu roz- počty vojenský, námořní acokupační. Z Pařížo, 25. května. (C B.) Ve »Figaru« píše Valfrey o řeči ministra zahraničních záležitostí hr. Goluchowského v uherské delegaci a praví. že řeči ministrovy byly prý se stanoviska meziná- rodního vždy vzorem jasnosti a taktu. Hr. Golu- chowskému jednalo se patrně o to, aby před uher- skou delegaci konstatoval loyálnost ruské politiky aby chlubně ukázal k blahodárným účinkům do- hodnutí, jež bylo r. 1897 mezi císařem a carem učiněno. F. Z Pešti, 25. května. (»N. W. Tagblatt-) se píše: Po několik neděl kritisují některé maďar- ské noviny velmi ostře správu Bosny i celé vůbee úřadování společného ministra Kali ay e. Také v výboru uherské delegace se v tomto směru ukázala změna smýšlení, říšskému ministru financí nepříz- nivá, pročež scvzkl se tentokráte projev důvěry značně. Vysvětluje se to tím, že se Kallayovi vy- týká, že uherskou železniční politiku nepod poroval. naopak, že ji značně při rozšiřováníj bosenských dráh obmezoval. ch. Z Peštl, 25. května. Velkou pozorno vzbudila zde stať časopisu »M agyar S zem l ee Proti ministru Kallayovi a jeho správě v zemích zabraných. Tato stať pochází od bývalého úřadníka bosenského a posl. Blaskoviče. Zde vůbec vede se proti Kallayovi soustavná kampaň, o níž se neví, kdo je jejím původcem. Hádá se na osobu ministru Kallayovi zcela blízkou.
Valfrea Goluchowský Gola N W Kallay Pařížo Hradec Pešť Peštl
22 article
Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Okresní výbor na Smichově usnesl se ve včerejší schůzi, že přistupuje k projevu sboru obecních starších král. hl. města Prahy ze dne 21. května t. r. proti osnově jazykového Körhrova zákona. Obecní rada v král. městě Berouně v svém zasedání dne 22. května t. r. usnesla se na tom, aby poslanci říšští všemi prostředky osnově jazykového zákonu pro státní úřady v královatví českém odpor kladli, proto že říšská rada není kompetentní k úpravě jazyko- vých poměrů při úřadech v král. českém a je- likož navržená ustanovení křiklavé porušují platný právní řád v král. českém, dle kterého oba jazyky zemské jsou v celém obvodu země rvvnoprávné a dle kterého všickni státní úřad- níci musí býti znali obou jazyků zemských. A protože předloženou osnovou ruší se jednota správy král. českého a vylučuje se řeč česká z krajin většinou německých a řeči české v vnitřním úřadování neposkytuje se úplné rovné právo, naopak řeči německé zjednává se nad- práví, odporuje osnova tato čl. XIX. stát. zl- konů. Proto schvaluje se obstrukce poslanců českých na říšské radě; nechť v ní setrvají, dokud bezpráví toto odčiněno nebude ! Z obecnl rady v Berouně, dne 25. května 1900. Starosta: Pininer. Predstavenstvo obce Horoměřic př- stupuje ku prohlášení sboru obecních staršíck král. hlav. města Prahy ze dne 21. května 1900 proti osnově jazykového zákona vlády Köbrovy, souhlasí úplně s jeho zněním a má naději ve zdar vystupování slavné české dele- gace na radě ríšské na obhájení práv mateř- ského jazyka našeho v celé cemi koruny svato- václavské. Starosta: Ant. Čacký. Frant. Karhan, radní.
Körbrův Köbrův Antonín Čacký František Karhan Praha Beroun Horoměřice obecní rada
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Co pomůže tomuto státu ? V jednom listě polském setkáváme se výminečně nejen s posudkem o nynější situaci, nýbrž uveden je tam i spasný prostředek, kterýmž dala by se vyléčiti choroba, již tou dobou tento stát jest postižen. »Změnit ústávu ve směru autonomi- stickém a se slušným ohledem na práva jedno- tlivých národů, to jedině je lékem, kterýmž Rakousku dalo by se pomoci« — píše » Gažeta Narodowa« a tím vystihla jednu příčinu tě bídy, z niž tento stát marně se snaží vybavit. Jazykové spory, jež dnes jsou na denním pe řádku a jež vyvolaly taktiku, která musí ne zbytně skončití porážkou princigu ústavního, jsou jen ošklivými zjevy, jež chorobu prováze, choroba sama ale vězí hloub: v samém ústrojl tohoto státu. A odsuzují-li rozhodující kruhy v tomto státě obstrukci, zapomínají na to, ze- oni byli i jsou jejími nejhorlivějsími pěstitelia že dnes klidi pouze to, co naseli. Co jest obstrukce? Násilný odpor proti stě žejní zásadě konstitucionální, že právo rozhodovati má větši na. Revoluce proti zásadě majoritní za tím účelem, aby provedeno bylo, co chce menšina. Nuže, e od tě doby, kdy stal se ústavním, s nepatrnými přestávkami, činí tento stát ve svěm tak zvaném »konstitučním« postupu? Postupuje ve smyslu majority obyvatolstva a dlo její vůle?
Rakousko
24 article
Respektuje tuto vůli většiny a řídi se jí smě domácí a i zahraniční politiky, neboť také tule dělati, je konstitučním právem sborů zastupitsl- ských? Nikoli. Řízení tohoto státu i jeho pol- tika založena je právě tak jako obstrukce na. pravěm opaku principu ústavního. Stát tente opíráť se dnes, v době ústavní právě tak jako v době absolutní, o menšinu a nikol o většínu obyvatelstva. Stát tento a jebe správa měla od okamžiku, kdy vzníkla mr- šlenka, proměniti Rakousko ve stát konstitučnl, trvalou vůli opírati se o Němce v celé monarchii, o Němce, jichž bylo tehdy v této monarchii deset millionů proti 26 millia- nům Neněmců. Později ovšem vypustila asi 13 millionů obyvatelů, mozi nimi 2 milliony uher- ských Némcův ze svého počtu, aby tím účin- něji opirati se mohla a vládnouti ve smyslu — zase jen německé menšiny a sice osmi millionů proti patnácti millionům. A v této snaze, vlisk- nouti tomuto států ráz německý, pokračuje, po- něvadž pošetilí jeho ředitelové převzali do in- ventáře konstitučního Rakouska spuchřelé hara- burdi z doby absolutismu a mezi tím největ
Němec Rakousko
25 article
zlo neblahou tradici tereziánsko “ josefinskou o německém Rakousku. Co je to tedy za stát, jenž chce býti konstitučním, založeným na re- spektu vůle většiny, který ale většinu tu stranou tlačí a menšině tiskne do růky žezlo vládya z ní činí velitelku? To není stát ústavní, to je stát obstrukční. A ti, již stojí v čele tohoto státu, nesmějí se diviti, když proti ob- strukční vládě vyhodí ten který z utlačenýc národů trumi obstrukčního purlamentu. Povolili ale většině, neznamenalo by ale jiného, nek uvolniti centralistickou šněrovačku, kterou jest dnes tento ubohý stát spjat, a sice proto, že germanisace, jež se z Vídně. fedruje s touže horlivostí, jako před desíti padesáti léty, k svému mrzkému trvání nezbytně má centralisace zapotřebí. V tom ale vězi ne- moc tohoto státu. Konstituční stát s trvalým útiskem většiny na delst dobu je nemožný.
Rakousko Vídeň
26 article
Nějakou dobu dá se s touto fikci hospodařit, ale konec věcí — potopa. A ta se pro Ra- kousko blíží kvapným krokem. Chce-li býti za- chráněno, má nejvyšší čas vrátiti se ku svému dějinnému povolání a konati opět úkol, pro který bylo založeno. Snaha, státi se státem národně jednotným, je marná, je této říše neštěstím, jen ve shodě národů mezi sebou a s vodě myšlenkou říše spočívá zaruka jeho, trvání štěstí. Volní národové ve svém vývoji a spojeni láskou k celku, o němž přesvědčeni jsou, ze stejnou o všecky má péči a ku všem ine stej- nou láskou, mohou státi se jedině spásou teéto — Veřejnou schůzi protestní proti před- lohám vládním na rozdělení král. českého na jazyková území, svolává městská rada v žil kově, v úterý dne 29. května t. r. o 8. hod. večer do sálu »Bezovky« v Žižkově. Pozváni jsou zemští a ríšští poslanci místní: dr. Helle, dr. Herold a dr. Engel, jakož i V. Březnovský, dr. Dvořák, dr. Edv. Grégr a dr. Václ. Škarda. — Výroční valná hromada »Svato- boru« koná se dnes o 5. hod. odpolední v ba- dově českého museu.
Hell doktor Herold Engel V Březnovská Dvořák Edv Grégr Václ Svata Bezovka Žižkov
27 article
— Osobní. S. doc. pan MUDr. J. Bukovský. assistent české dermatologické kliniky, vrátil se z své studijní cesty do Prahy — Rodinné zprávy. Pan Theodor Valla adjunkt rak. ser.záp. dráhy a slečna J a r m ila Tolmanova slaviti budou sňatek v úterý doe 29. května o 11. hod. dopolední v chrámu sv. Jl v Nymburce. —Umrtí. Ve čtvrtek ráno zemřela na K Vinohradech paní A nna Veselá, roz. Šámalova, choť rady zem. soudu p. Leop. Veselého, v 47. rocs věku svého. Pohřeb zesnulé paní koná se dne v sobotu 26. května o 3. hod. odpolední z votivníb chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — V kvetoucím věku 20 let zesnul na pátek o 3. hod ranní jediný syn zemského soudního rady pam Aloisa Hrdličky, Jeníček Hrdlička, jediná ra- dost a naděje svých rodičů. Absolvoval v Prat gymnasíum, odbyl s výtečným prospěchem maturitn načež, chtěje se věnovati službě diplomatické, na- stoupil do konsulátní akademie ve Vídni, jež dříve slula akademie orientální. Absolvoval s výbornjm prospěchem ročník prvý a nalezal se nyní v ročníku druhém. Byl to vysoce vzdělaný, příjemný muž, jehož sobě každý zamiloval, kdo ho jen poznal. P chřipce byl stižen zánětem plic, jemuž v nejkrásněj- ším věku podlehl. Mladý Hrdlička znal několik ja- zyků. Neuprosná smrt učinila záhy konec všelikjm říše.
MUDr J Bukovský Theodor Vallo Tolmanův Jl Šámalův Veselý svatý . Ludmila Král Hrdlička Praha Nymburk Prat Vídeň K Vinohrady J a r