2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. května 1900. Císlo 144.
4
article
ležitostí zemí balkánských, ni-
kolív však svého vlivu tamtéž.
Slejně odsuzuje řečník nepřálelské chování
rakouského zahraničního ministerstva pro
Černé Hoře, načež zevrubně zabývá se hospo-
dářskými záležitostmi zahraničními, při nichž
by. Rakousko svorně mohlo postupovati s Ru-
skem, načež, dotknuv se co nojstručněji války
jihosfrické, poukazuje na možnost rozdělen
Činy, při němž by se branná moc a síla dal
využitkovati k produklivní práci. Rako u s k
tohoto momentu nemělo by pro-
pásti.
K tomu náleží ovšem to, k čemu pan
přodseda ve své zahajovací řeči již byl po
ukázal: vnitřní mír v říši rakouské
a k utvoření a udržení jeho zaháj en
rozumný, spravedlivé a silné po-
listiky.
Stát, jenž skládá se z tolika národů a bi-
storicko politických individnalit jako Rakousk
může při síle udržen býti toliko přísným
šetřením rovnoprávnosti a rovi n
cennosti svých národů a anto-
nomie jednotlivých králo vstv
a zemí.
Porušování tohoto zakladního pravidl
rovnocennosti všech národů je vinno nynějším
zmatky v Rakousku, slabosti jeho na venek
která bráni říši, aby sobě z aji
stila na poli politiky svěťo v
příznivou politickou a hospo-
dářskou budoucnost svou.
Rakousko
Rako
5
article
Odtud vznikl také onen »m o r b u
Anstriacus«, který ochromuje již po. t
roky rakouský parlament, odsuzuje jej k ne-
činnosti; drive byla to obstrukce ně-
mecká, a když vynutila zrušení jazykovýc
nařízení, jimiž byla matá část práva národu
českému vrácena, vynořila se o bstr u k ee
česká.
Z toho povstalo velké rozhořčení na levici.
ano rozmrzelost i u stran, jež na svůj prapo
Provnoprávnost všech náro d
říše« byly napsalv; volalo se po kom p ro-
misu. Při tom však zapominá se, ž e mez
právem a bezprávim není žád-
něho kompromisu, žádného v
rovnání, žádné výslednice; o b
stojí proti sobě diametrálně, p
čemž bývá právo z části neb zeel
stráveno
Na této okolnosti nemají čeští poslanci
žádné vihy. Není vinná žába, nýbirž beřina, jež
plodí malarii, která třesavkou svou na jed-
notlivých údech státu hlodá.
6
article
Po čem touží národ český v zemích ko-
runy české? Žádá úplnou rovnoprávnost jazyk
českého v úřadě a při soudě s jazykem něme-
ekým, jazykem menšiny obyvatelstva, potom
uznání rovnocennosti obou kulturních národn
Má k tomu také právo? Ano! Prosín
pana ministra, jenž má po tři neblahé poslední
roky tak velký podil na vnitorním polifickém
útvaru říše, aby obrátil několik listů dějin ra
kouských a pozná, že nebyly to malé rakouské
země dědičné, jež uskutečnily říší rakouskou
Řečník připominá pak nejdůležitější historické
události, z nichž vyplývá pro stát poučka: Po-
rušíte-li práva národa českého, vy-
vrátili jste také úhelné kameny říše
rakonské.
Na to promlouvá řečník o historické stránee
české jazykové otázky, načež přechází k jazy-
kovým osnovám nynějšího ministr-president
dra. Körbra, jež porušují zásadu rovnoprávnost
a jsou jen nepatrnou dávkou léku proti » morb
Austriaco«, proti obstrukci, lékem, který jen
rozčiluje, nikoli ale léčivě působí. Buďte
ujištěni, že chybami zákono dá
nými neodprávite ani nezničíte
národ český.
Jediný prostředek, navrátit
říši klid a parlamentu dělnost
spočlvá v provedení rovnopráv
nosti všech národů říše rakouské
Volná ruka a samostatn os
v politice zahraniční, upřímn
péče o dobré, ano o nejlepší sty ky
ku dvěma mocným státům soused-
ním: Rusku a Německu, blaho-
volné přicházení vstříc soused-
ním národům balkánským zejmen
poctivými, oboustranně výhod
nými smlouvami obchodními, se-
tření rovného práva všech národo
říše rakouské, to budiž heslem p.
ministru domu císařského. V tom to
znamení bude Rakousko spokoje-
ným uvnitř a silným na veňek
(Hlučná, trvalá pochvala a potlesk u Čechů.
Čecho
Rusko
Německo
Rakousko
7
article
Del. Vencajz vyslovuje politování nad vl-
vem, jaký má trojspolek na vnitřní správu RRakouska.
Jižní hranice je hradbou říše nejen svou zeměpisnou
polohou, ale také věrností jižních národů mon-
archie. Avšak místo aby se o ni pečovalo, uráži se
— k vůli trojspolku. Italianismus, romanismus a ma-
darismus urážejí a škodí jihoslovanským národům
říše v jejich hmotných, kulturních i národních sna-
hách. Politickým ideálem Slovinců a Chorvatůje
sjednocení národů někdejšího Chorvatska v me-
zích habsburské říše. Je to stará illyrská province
rakouský císař má podnes titul krále illyrského. Tite
národové nevzpírali by se trojspolku, kdyby se za-
ručila stejná práva všem zúčastněným národům.
Spolek s Italií Rakousku a zejmena Jihoslovanům
více škodí než prospívá. Oni připisují výhradně to-
muto spolku, jinak sotva vysvětlitelné faktum, že
rakouské Přímoří tak hrozně se zanedbává. Chorvat
a Slovinci nežádají ničeho cizího, avšak musí pro-
testovati proti zkracování svého práva ve všech
oborech veřejného žití pomocí státní autority. Na-
držování vlaskému živlu zdá se přípravou příštíc
událostí, jež budou moci odvrátiti jen Jihoslované
Z těch příčin není podnes v jihoslovanských
krajinách přízně k trojspolku. Bylo by žádoucím, by
ministr zahraničných věcí nepovažoval tyto sympati
za zbytečné.
Slovinec
Tite
Jihoslovan
Chorvat
Chorvatsko
Rakousko
8
article
Del. dr. Stránský
Del
doktor
Stránský
9
article
Vůči všeobecné důvěře, jíž těší se v dele-
gacích naše ministerstva vnějška, a vůči nadše-
ným hymnám, jež pěje vídeňský tisk, vzmáhá
se v člověku pocit, jako by měl se co nejzdvo-
řileji omluviti, že opovažuje se býti jiných ná-
hledů a jiného mínění než sbor, jenž veden
svým kapelníkem panem bar. Chlumeckým, pro-
volává hlučné Evoe! jeho Excel. p. hr. Golu-
chowskému. Nás, zástupce českého národa všal
tento potlesk a tato pochvala nezmýlí, nezabrání
nám, abychom vyslovili pravdu, jež jistýeh
kruhů nepříjemně se dotýká a ruší soulad. Jsm
a zůstaneme nenapravitelně upřímnými.
Miním ihned vpadnouti in medias res a za
světiti několik okamžiků otázce, jež stojí v po-
předí vnější naší politiky. V oslovení i ve vý-
kladu, předneseném panem ministrem v delega-
cích, hraje schůzka berlínská hlavní úlohu.T
dalo se očekávati a nelze proti tomu ničeho na-
mítati.
V době, kdy nepřikládá se trojspolku vý-
znamu výbojného a kdy vedle toho pěstuje se
poměr k Rusku — ovšem nežádá-li trojspolek
přilišných obětí — nikdo z nás nad cestou do
Berlína se nepozastavuje. Kdysi se pokládaloza
výtečný čin Bismarkovy politiky, že »měl dně
železa v ohni« a že kromě svazku s Rakouskem
ještě pěstoval zvláštní poměr k Rusku. Jest
správno a rozšafno, abychom poměr k. Rusku.
započatý osobní iniciativou vladařovou, dále pě-
stovali. Jsme úplně spokojení, když poutá nás
spojení s Berlínem a vedle toho i trvá toté
spojení s Ruskem. Ovšem, zachoval-li si., troj-
spolek svůj starý význam, jest otázkou. Mohl
by se říci, že trojspolek, jak jej dnes předvádí
br. Goluchowski světu, trojspolek zbavený ostř,
namířeného proti zájmům francouzským a r-
ským, zachoval si vlastně jen jmeno a nikoliv
zásady bývalého trojspojku. Slupka zůstala,
jádro se změnilo.
Chlumecký
Gola
Goluchowský
Miní
Rusko
Berlín
Rakousko
český národ
10
article
S touto změnou ve prospěch evropského
míru souhlasíme a nic na ni nekáráme. Avšak
jedné poznámky se nelze zdržeti. Že to, co
sdětil hr. Geluchowski o pěstování poměru
k Rusku, mělo býti vysloveno před 14 dny,
než J. V. odebralo se do Berlína. Byl by se
tím ušetřil světu mnohý okamžik pohnutí
vrozruchu. Nepochybuji o tom, že by byl náš
zeměpán stejně skvěle přijat v Berlině, ovšem
byli by jisti pánově při březích. Sprévy byl
méně slaveni a je zjevno, že k tomu nemělo
Nelze ovšem nevšímnouti si zpráv, že prý
měla berlínská schůzka upevniti zvyklané p-
stavení jednoho ministra a jednoho vyslance.
Pánové chtěli si zahráti na nezbytné a vlastní
podporovatele spojení rakousko-německého az
cunu této slávy bylo teprve post festum vyslo-
veno to, co mělo býti vysloveno již dříve.
Pokud přijelí se tkne, jakého se dostal
našemu zeměpánu v Berlině, vzdáváme obyva-
telstvu berlínskému za ně upřímné diky. Vážím
si každé pocty, jež prokáže se našemu vladaři,
jako by nám byla prokázána, než nelze si toh
nepovšimnouti, že často vzbuzen byl dojem,
jako by se mělo jasné postavy, hosta
pro německostrannické a německostátní účel
využitkovati. Nad to však jest osoba našeho
vladaře povznešena. Výčitka, že se tak stalo,
padá na hlavy vypočítavých a výhorně s pol-
tickým effektem účtovati znajících režisérů
aranžérů v Berlině, výčitka, že k tomu dojí
mohlo, dotýká se našich diplomatických autorit
jež věděli jisté, co v Berlíně se připravovalo
jež mohly a měly v čas tomu zabrániti.
Nemohu se zde zdržeti jedné poznámky.
Hr. Goluchowski ujišťuje, že návštěva vladařova
upevnila trojspolek. — Což pak se vyklal ? O
které doby pak podpíraji dům, jenž stojí pevně?
Goluchowský
Rusko
Berlín
Spréva
Hradec
11
article
Jsme povinni dámě, jež se omlouvá, že byl
dříve hezčí, připomenouti: »je-li to vůbe
možno« — nechceme-li jí dáti na jevo, že
dříve nebyla dosti krásnou.
Hodlám-li nyní pohovořiti o jiných zjevech
na poli naší vnější politiky, jest mi s polito-
váním konstatovati, že honosí se těmitéž stin-
nými stránkami, jako vnitřní politika. Kolísání
od zásady k zásadě, nejistota, nelogičnost, ne-
důslednost a nedostatek jednolného plánu jsou
charakteristickými znaky naší vnitřní, a žel
bohu i naší vnější politiky.
Tato nejistota a tento nedostatek sou-
stavného plánu se objevil jmenovitě při politice
východní, kde jest nám hájiti nejvitálnějšíh
našich zájmů.
Již v loňském sezení rozpočtového výboru
delegace promluvil jsem o tom, jak si počín
naše zahraniční ministerstvo v otázce krétské.
V otázce krétské staly se veliké chyby,
proto, že nenásledováno ani Metternichovy
Schwarzenbergovy politiky, hesla zachovati z
všech okolností status quo. Co stalo se v této
věci? Místo aby postavilo se Rakousko n
stranu řeckou, přidrželo se ideje »evropskéh
koncertu«, který měl zachrániti mír. Neví-l
generál, jak dál, aspoň rekognoskuje. Ale náš
pan ministr zahraniční, je-li v úzkých, uteč
se za evropský koncert. Rakousko zúčastnílo
se blokády na Krétě a popudilo proti sobě
Řeky a zejmena křesťanské Kréťany. Náhradou
bylo nám — zachování evropského koncertu.
Metternichův
Schwarzenbergův
Řek
Kréťan
Rakousko
Kréta
12
article
A když konečně tuto morální a nepoměrně
drahou hmotnou oběť jsme přinesli, omrzel nás
koncert evropský a odvolali jsme své vojsko
lodi, načež Anglie, Francie, Rusko a Italie vy-
řídily otázku krétskou dle své vůle a libosti
pomohly Kréťanům do jisté míry aspoň k poli-
tické a národní neodvislosti. O nás vědí tam
jen tolik, že jsme vyslali jen lodi a vojáky
Turkům na pomoc. Za utracené milliony kli
dili jsme jen nenávisť a to zaslouženou. Ně-
mecko provozuje sice Turecku přátelskou poli-
tiku, ale důsledně a má z ní mnohé hospodář-
ské výhody. My dělali ji také, ale neměli jsme
z ní ničeho, leda nenávisť obyvatelstva na Vý-
chodě. To není úspěšnou politikou. Jak váži
si Rakouska v Cařihradě, nejlépe ukazuje afféra
našeho vojenského vyslance Giesla, kterého ne-
chtěli ani Tureckem propustiti. To by se angli-
ckému, ruskému nebo německému vyslanci jistě
nestalo. A my strčíme tuto pohanu prostě
klidně do kapsy, ba naši officiosové ještě horli-
věji omývají Turky dále.
Kréťan
Turek
Anglie
Francie
Rusko
Turecko
Rakousko
Cařihrad
13
article
A jak vypadá obchodní politika našeho za-
hraničního ministra? Co sliboval kdysi a jaké
jsou toho vysledky? Pouhé fouknutí pana
Szella stačilo, aby z krásných plánů o vyhle-
dání nových obchodních cest a o koncentrac
vystěhovalectví našeho na určité body nezbylo
pranic. Afflavit Szell et dissipati sunt
Z čák, jež měly býti našemu vývozu dány,
nezbude as nic jiněho, než zvýšení cel na české
pivo německou říší, jaksi jako trvalá upomínk
na cestu císařovu do Berlína a na nekonečné
cenně služby p. Szögenyia-Maricha. Bude-li úlm
valně pomoženo českým sládkům, když ztrali
odbyt do Německa, nebudu rozhodovat.
Přistupuji nyní k otázce takřka technické
zahraničného úřadu a delegace. Na jakém pod-
kladě má delegace vykonávati svoje právo
svoji povinnost, zkoumati užitečnost a vhodnost
činů ministra zahraničného. Je tu pouze výklad
ministrův, jehož správnost dlužno zkoumat.
K tomuto cili musí míti delegace možnost, na-
dojíli.
Szell
Berlín
Německo
14
article
hlédnouti do agendy ministeria. Jinak zůstan
nám zahraničná politika mysteriem, již poznáme
teprve pak, až bude přílis pozdě a budeme jiz
poškozeni.
Přimlouvám se tudíž, aby opět byla zave-
dena červená kniha. Nebývala sice příliš úplná
a nebylo dlužno ji podceňovat, ale bylo to přece
lepší, než nic. Když ji chtěli odstranit, užíváno
všemožných sofismat a dovoláváno se Cavoura
a Bismarka, že takovéto knihy jsou vlastně
čímsi velmi škodným a zároveň úplně bezeen-
ným a bezvýznamným. Kterak může být cos
úplně bezcenné a bezvýznamné a zároveň sko-
dlivé a státu nebezpečné.
Kdybychom měli nojmenšího důvodu před-
pokládal, že v čele naší zahraničné politiky po-
vždy stojí nějaký Cavour nebo Bismark, mohl
bychom takovéto výkazy oželet, poněvadž pak
nemáme nijakých příčin pro tuto domněnku
jest nám přece jen těžko vzdát se toho. Zajist
žádná takováto kniha nebude obsahovati vešker
listiny, jež přijaty a odeslány v té které záleži
tosti. Leceos budo musit vždy zůstati důvěrné
Ale vrhnouti se v opačný sxlrem a nic neuve
řejáovat, proti tomu dlužno se. rozhiodné ohradi
Naposled vydávány toliko zprávy obchodně poli
tické, ale i od toho upuštěno, snad proto, že to
nejehoulostivější stránka naší diplomacie, její
neznalost hospodářských otázek a zanedbávání
hospodářských zájmů rakouských národů.
Cavour
Bismark
Leceos
15
article
Dotknouti se otázek osobních, jest vždy
nepříjemno, ale někdy nelze se tomu vyhnouti
Nekřivdí se rakouské diplomacii, praví-li se, ž
mírně řečeno nestojí na výši svého úkolu. Č-
steěnou příčinou toho jest, že nikde není diplo-
macie tak výlučně aristokratickou, jako u nás.
I absolutismus byl v tom ohledu liberálnější
než konstituční éra, tehda mohli se muži ob-
čanského rodu státi velevyslanci.
Připouštím, že sebe důkladnější vědomost
z knih a ze školy neposkytují ještě schopnost
pro diplomatickou službu. Ale ani řádné salonní
způsoby a čistá výslovnost frančiny nečiní diplo-
mata, nemá-li důkladných vědomostí. Talentů
pro diplomatickou službu nebyl by u náronů
rakouských, tak rozmanitě nadaných, zajisté ne-
dostatek, ale nehledají se, nýbrž možno-li, ještě
jsou zatlačovány, a i ti, kdož rodem mají ob
vyklou kvalifikaci, bývají boykotováni, mají-li
neštěstí, nelibiti se malé koterii.
Pan ministr zahraniční několikráte ujišto-
val, že jest si vědom mezí své kompetence
že se nemíchal do záležitostí rakouských. Věřím
mu sice, že pan ministr nedopustil se zřejmého
porušení úslavy a že nezasahoval. úřadně do
věcí, jež se nalezají mimo obor jeho právomoci.
16
article
Jsem úplně přesvědčen, že bychom marně pá-
trali po aklech, kde hr. Goluchowski činí Jeho
Veličenstvu návrh ve příčině jazykových nařízení
Badenových, aneb radí, aby hr. Thun kapitulo-
val před německou obstrukei.
Nejsme tak naivní, abychom tomu věřili.
To si myslí jen politický diletant. Hrabě Golu-
chowski zajisté neučinil ničeho úřadně, co by
úřadně zastávati nemohl. To mu věříme, třeba
to sám neřekl. Avšak ministr, jemuž císař dů-
věřuje, má tisíce prostředků a cest projevovati
svůj vliv citelně přes meze svého oboru. Mim
to má v rukou ohromuý tiskový apparát, a jak
ho používá, viděli jsme, ozval-li se na znamení
dané neviditelnou rukou novinářský sborv
Vídni a Pešti, Berlíně, Kolíně n. R., Mnichově,
ba v Paříži a Londýně a zrovna v nejkritičtěj-
ších chvílích postavil se proti hr. Badenovi nebo
hr. Thunovi, a pozoruje-li se taktika i pouhým
okem: ví-li se to, nelze přikládati jich omlu-
vám naprosto žádné ceny. Dvojí faktum novi-
nářské výpravy na Badena a potom na Thun
je nezvratné a nikdo mi nenamluví, že staly
se náhodou. Hr. Goluchowski mísil se do vnitř-
ních záležitosti a vždy proti nám. Nesmí
nám proto zazlívati, že jednáme po svém
chováme k němu nepřekonatelnou nedůvěru.
Goluchowský
Badenův
Thun
Gola
Baden
Vídeň
Pešť
Berlín
Kolín
Mnichov
Paříž
Londýn
Hradec
17
article
Del. Demel dovozoval, že zahraničná politik
vyhovuje přáním vlastenců jeho druhu, takže by
bylo zbytečno o ní se šířiti. Aby vytkl úplnou shodu
své strany se zahraniční politikou, opakuje jako ve
výboru, že jen trvání při trojspolku, jeho upevnění
důvěrnými styky panovníků, naplňují uspokojením
povděkem. Rovněž libuje si ve shodě s Ruskem
o východní otázce a přátelském poměru s carskou
říší, doufaje, že to bude míti dobrý účinek na přá-
telské poměry mezi mocmi troj- a dvojspolku Rád
by užší hospodářské sdružení Německa s Rakouskem,
tak však, aby se vztahovalo také na jiné evropské
O vnitřních sporech nechce se tu zmiňovati, ne-
boť otázka ta patří jen do vídeňského parlamentu, kde
může býti řešena. Brány vídeňského parlamentu jsou
otevřeny — praví — pojďte tam, pánové z Čech, po-
jednejte o svých stížnostech a dojde ku shodě ak
míru, ku prospěchu celé říše a vaší strany. (Souhlas
v levo.)
Polemisuje s del. Kaftanem o vypuzení Rakousk
Německem z Východu. Tím prý není vinna zahra
ničná politika, ale neblahé poměry způsobené jazy.
kovými spory v Čechách.
Del. dr. Pacák: Německou panovačnostll
Del. Prade: To je staré heslo
Del. Demel (pokračuje): Spolehajíce na svou
silu, budeme s vámí vyjednavati, ale také boje s vámi
se nebojíme. (Souhlas v levo.) Neodkazujte se usta-
vičně na všemožné podpory, prostředníky a záku
lisní politiku. My jdeme přímou cestou, jinou ne-
My jsme nešli nikam prositi, jako vy.
Demel
Kaftan
Rakousk
Del
doktor
Pacák
Rusko
Německo
Rakousko
Čechy
východ
Spolehajit
18
article
Del. dr. Paeák: Kam jsme šli prosií
Del. Demnel: To víte vy sám nejlépe.
Del. dr. Tacák: Řekněte tedy, kam jsme šl
prositi?
Del. dr. Stránský: Zrovna vy byste to ne-
měl říkati
Del. Demel: Já to nemusím teprv říkati.
to zde každý
Del. dr. Pacák: To musíte řícil
Del. Demel: Jsem s tou věcí hoto
Del. dr. Pacák: Na to musíte odpovědět jako
muž, nebo lžete zde v delegaci veřejně
Del. Demel: Vy víte, kdo byl v Moskvě.
Del. dr. Pacák: A vy jste byl v Berlíně.
Del. Demel (pokračuje v řeči): Jednal o kon-
sulátních poměrech v cizíně a nalehal na zřízení
konsulatů v Melbourne a Bagdadu. (Ministr hr. Go-
luchowski: Tam jest již rok.)
Konečně vrátil se ještě k domácím poměrům r
kouským a nabádal ještě poslance, aby konečně udě
lali přítrž tomuto stavu.
Delegát dr. Pacák: Začněte vy
Delegát Demel: My jsme již začali. Vyjedná-
vali jsme již v parlamentě o shodu. Víme velmi
dobře, že při ní neziskáme, avšak pokud srovnává
se se zájmy našeho lidu, budeme k vám ochotni
dospějeme k míru, jehož si toužebně přejeme nejen
my, ale celé Rakousko, jeho zemědělství, průmysi
živnosti. (Pochvala a potlesk v levo.)
Deleg. dr. Sláma: Mé výklady ve výboru
rozpočtovém nebyly ministrem ani dost málo
vyvráceny. Není také pravda, co tam pověděl
zpravodaj markýz Bacquehem, že jsem se svými
názory v českém národě osamocen. Na důkaz
mohu se dovolávati četných listů slovans kých,
stát
Del
doktor
Paeák
Tacák
Stránský
Demel
Pacák
Deleg
Sláma
Bacquehem
del
Moskva
Berlín
Melbourne
Bagdád
Rakousko
19
article
zejmena jihoslovanských, které se mnou vyslo-
vily úplný souhlas.
Prohlásil-li ministr, že není mu ničeho
známo, že by se z Némecka Čechové a Polác
hromadně vypovidali a že je mu povědom
toliko jediný případ, pravím mu, že znám celou
řadu případů takových. Kdyby však nespočívaly
zprávy novinářské o tom na pravdě (Hr. Golu-
c howski: »Nespočívaji!«), nebo kdyby byly
překronceny, pak bylo povinností ministra, ab
zprávy ty vyvrátil sám.
Dr. Sláma potom vypočítává dlouhou řadu
případů, kde byli rakouští příslušníci z pruského
Slezska vypovězeni jen proto, že byli Slovany
předčítá také německé blasy časopisecké, jež
toto vypovidání co nejrozhodněji odsuzují.
Potom pokračuje: Veskerému obyvatelstvu
v pruském Slezsku je povědomo, že tam Slo-
vana nestrpí. Jako hlavní důkaz svého tvrzeni
však uvádím z úřadního listu pruské vlády
okresu lehnického opatření, dle něhož se
z okresu bídovského v Horním Slezsku vypo-
vídá 199 osob a to v době jednoho čtvrtleti.
Del. Paeák: Co tomu říká pan ministr
zahraničnlch zálež il osln? .
Ministr hr. Goluchowski: Znám tyto
případy ! Opatrení to bylo již odvolánol
Del. dr. Sláma (pokračuje): Vo dvou
nebo třech případech staly se trestní skutky, ve
většině případů však byly vládním úkazem vy-
povězeni rakouští příslušníci pro svůj půvo
český, moravský, polský a také židovský. M,
mustme trvati na tom, aby Německo buď s
chovalo k rakouským příslušníkům zrovna tak
jako Rakousko k německým, nebo musí Ra-
konsko jednati stejně jako Německo.
Del. dr. Grégr: Německé štváče a agenty
vypovědětil
Del. dr. Sláma (pokračuje): Chování hr.
Čecho
Gola
Sláma
Slovan
Del
doktor
Grégr
Hradec
Slezsko
Německo
Rakousko
20
article
Goluchowského v této věci. Je však povážlivé,
poněvadž v cizině vznikne mínění, že Rakou-
sko všecko snese. Proto netřeba ještě vypovi-
dati válku Německu nebo přerušovati přátelsk
styky s ním. Toho my dokonce nežádáme.
Avšak, proto že jsme v přátelském poměru
Německem, musí zakročení hr. Goluchowského
býti rázně.
Del. dr. Grégr: Pruské agenty ze sever-
ních Čech vypovědět
Del. dr. Sláma: Panu dru. Demelovi
odpovídám-: Nikoliv my začali obstrukci v parla-
mentě, kterou se práce parlamentní zastavila.
Počátek učinili Němci. Prováděli obstruke
skoro 3 léta. Jich je vina, že jsou dnes ta-
kové poměry u nás, nikoliv naše. Boj, který
vedeme s Němci, jest nám snad nepříjemněj-
ším než jim, avšak my byli nuceni jej pod-
stoupíti. Pravil-li dr. Demel, že jsme putoval
do Moskvy, odpovídáme mu, že v Moskvě byl
národopisná výstava. A že tato výstava byla
námi obeslána stejně, jako jsme oboslali vý-
stavu pařížskou a jako půjdeme na výstavu
berlínskou. Proč bychom nenavštívili národ
nám příbuzný. My nespoleháme na nikoho.
Vedeme boj svůj jen vlastními silami a dobo-
jujeme jej, jak dokazují dějiny českého národa,
také vítězně. Ostatně Němci v době své ob-
strukce chodili do cizího území a konali agi-
tační schůze proti Rakousku. Výčitka nám či-
něná nemusí býti vyvracena a půjde nazpět
na své původce. My nešli nikoho prositi a ne-
máme též příčiny a také nemáme proč choditi
žebrotou. Věcí šestimillionového silného národa
není prositi, nýbrž žádati. (Hlučná pochvala
u Čechů.)
Rokování bylo potom přerušeno a zvolen nový
člen rozpočtového výboru del. bar. Walters-
kirche n.
Del. Sláma a sp. dotazovali se ministra za-
hraničních věcí po týrání rakouského příslušníka
tureckými úřady ve Smyrně.
Goluchowský
Del
doktor
Grégr
Sláma
Demel
Němec
Čecho
Walters
Německo
Moskva
Rakousko
Smyrna
21
article
Příšti schůze bude zejtra v 10 h o d. ; bud
se pokračovati v dnešním jednáni po případě
řádném rozpočtu vojenském,
V piné sehůzi uherské delegace schválen
bez debaty rozpočet společného minister
stva tinaneí
Zejtra odpoledne budou na programu roz-
počty vojenský, námořní acokupační.
Z Pařížo, 25. května. (C B.) Ve »Figaru« píše
Valfrey o řeči ministra zahraničních záležitostí hr.
Goluchowského v uherské delegaci a praví.
že řeči ministrovy byly prý se stanoviska meziná-
rodního vždy vzorem jasnosti a taktu. Hr. Golu-
chowskému jednalo se patrně o to, aby před uher-
skou delegaci konstatoval loyálnost ruské politiky
aby chlubně ukázal k blahodárným účinkům do-
hodnutí, jež bylo r. 1897 mezi císařem a carem
učiněno.
F. Z Pešti, 25. května. (»N. W. Tagblatt-)
se píše: Po několik neděl kritisují některé maďar-
ské noviny velmi ostře správu Bosny i celé vůbee
úřadování společného ministra Kali ay e. Také v
výboru uherské delegace se v tomto směru ukázala
změna smýšlení, říšskému ministru financí nepříz-
nivá, pročež scvzkl se tentokráte projev důvěry
značně. Vysvětluje se to tím, že se Kallayovi vy-
týká, že uherskou železniční politiku nepod poroval.
naopak, že ji značně při rozšiřováníj bosenských
dráh obmezoval.
ch. Z Peštl, 25. května. Velkou pozorno
vzbudila zde stať časopisu »M agyar S zem l ee
Proti ministru Kallayovi a jeho správě
v zemích zabraných. Tato stať pochází od bývalého
úřadníka bosenského a posl. Blaskoviče. Zde
vůbec vede se proti Kallayovi soustavná kampaň, o
níž se neví, kdo je jejím původcem. Hádá se na
osobu ministru Kallayovi zcela blízkou.
Valfrea
Goluchowský
Gola
N W
Kallay
Pařížo
Hradec
Pešť
Peštl
22
article
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Okresní výbor na Smichově usnesl se
ve včerejší schůzi, že přistupuje k projevu
sboru obecních starších král. hl. města Prahy
ze dne 21. května t. r. proti osnově jazykového
Körhrova zákona.
Obecní rada v král. městě Berouně v
svém zasedání dne 22. května t. r. usnesla se
na tom, aby poslanci říšští všemi prostředky
osnově jazykového zákonu pro státní úřady
v královatví českém odpor kladli, proto že říšská
rada není kompetentní k úpravě jazyko-
vých poměrů při úřadech v král. českém a je-
likož navržená ustanovení křiklavé porušují
platný právní řád v král. českém, dle kterého
oba jazyky zemské jsou v celém obvodu země
rvvnoprávné a dle kterého všickni státní úřad-
níci musí býti znali obou jazyků zemských.
A protože předloženou osnovou ruší se jednota
správy král. českého a vylučuje se řeč česká
z krajin většinou německých a řeči české v
vnitřním úřadování neposkytuje se úplné rovné
právo, naopak řeči německé zjednává se nad-
práví, odporuje osnova tato čl. XIX. stát. zl-
konů. Proto schvaluje se obstrukce poslanců
českých na říšské radě; nechť v ní setrvají,
dokud bezpráví toto odčiněno nebude ! Z obecnl
rady v Berouně, dne 25. května 1900. Starosta:
Pininer.
Predstavenstvo obce Horoměřic př-
stupuje ku prohlášení sboru obecních staršíck
král. hlav. města Prahy ze dne 21. května
1900 proti osnově jazykového zákona vlády
Köbrovy, souhlasí úplně s jeho zněním a má
naději ve zdar vystupování slavné české dele-
gace na radě ríšské na obhájení práv mateř-
ského jazyka našeho v celé cemi koruny svato-
václavské. Starosta: Ant. Čacký. Frant. Karhan,
radní.
Körbrův
Köbrův
Antonín
Čacký
František
Karhan
Praha
Beroun
Horoměřice
obecní rada
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Co pomůže tomuto státu ? V jednom
listě polském setkáváme se výminečně nejen
s posudkem o nynější situaci, nýbrž uveden je
tam i spasný prostředek, kterýmž dala by se
vyléčiti choroba, již tou dobou tento stát jest
postižen. »Změnit ústávu ve směru autonomi-
stickém a se slušným ohledem na práva jedno-
tlivých národů, to jedině je lékem, kterýmž
Rakousku dalo by se pomoci« — píše » Gažeta
Narodowa« a tím vystihla jednu příčinu tě
bídy, z niž tento stát marně se snaží vybavit.
Jazykové spory, jež dnes jsou na denním pe
řádku a jež vyvolaly taktiku, která musí ne
zbytně skončití porážkou princigu ústavního,
jsou jen ošklivými zjevy, jež chorobu prováze,
choroba sama ale vězí hloub: v samém ústrojl
tohoto státu. A odsuzují-li rozhodující kruhy
v tomto státě obstrukci, zapomínají na to, ze-
oni byli i jsou jejími nejhorlivějsími pěstitelia
že dnes klidi pouze to, co naseli. Co jest
obstrukce? Násilný odpor proti stě
žejní zásadě konstitucionální, že
právo rozhodovati má větši na.
Revoluce proti zásadě majoritní za tím účelem,
aby provedeno bylo, co chce menšina. Nuže, e
od tě doby, kdy stal se ústavním, s nepatrnými
přestávkami, činí tento stát ve svěm tak zvaném
»konstitučním« postupu? Postupuje ve
smyslu majority obyvatolstva a dlo její vůle?
Rakousko
24
article
Respektuje tuto vůli většiny a řídi se jí smě
domácí a i zahraniční politiky, neboť také tule
dělati, je konstitučním právem sborů zastupitsl-
ských? Nikoli. Řízení tohoto státu i jeho pol-
tika založena je právě tak jako obstrukce na.
pravěm opaku principu ústavního. Stát tente
opíráť se dnes, v době ústavní právě tak jako
v době absolutní, o menšinu a nikol
o většínu obyvatelstva. Stát tento a jebe
správa měla od okamžiku, kdy vzníkla mr-
šlenka, proměniti Rakousko ve stát konstitučnl,
trvalou vůli opírati se o Němce v celé
monarchii, o Němce, jichž bylo tehdy
v této monarchii deset millionů proti 26 millia-
nům Neněmců. Později ovšem vypustila asi 13
millionů obyvatelů, mozi nimi 2 milliony uher-
ských Némcův ze svého počtu, aby tím účin-
něji opirati se mohla a vládnouti ve smyslu —
zase jen německé menšiny a sice osmi millionů
proti patnácti millionům. A v této snaze, vlisk-
nouti tomuto států ráz německý, pokračuje, po-
něvadž pošetilí jeho ředitelové převzali do in-
ventáře konstitučního Rakouska spuchřelé hara-
burdi z doby absolutismu a mezi tím největ
Němec
Rakousko
25
article
zlo neblahou tradici tereziánsko “ josefinskou
o německém Rakousku. Co je to tedy za stát,
jenž chce býti konstitučním, založeným na re-
spektu vůle většiny, který ale většinu tu stranou
tlačí a menšině tiskne do růky žezlo vládya
z ní činí velitelku? To není stát ústavní, to
je stát obstrukční. A ti, již stojí v čele
tohoto státu, nesmějí se diviti, když proti ob-
strukční vládě vyhodí ten který z utlačenýc
národů trumi obstrukčního purlamentu. Povolili
ale většině, neznamenalo by ale jiného, nek
uvolniti centralistickou šněrovačku, kterou
jest dnes tento ubohý stát spjat, a
sice proto, že germanisace, jež se z Vídně.
fedruje s touže horlivostí, jako před desíti
padesáti léty, k svému mrzkému trvání nezbytně
má centralisace zapotřebí. V tom ale vězi ne-
moc tohoto státu. Konstituční stát s trvalým
útiskem většiny na delst dobu je nemožný.
Rakousko
Vídeň
26
article
Nějakou dobu dá se s touto fikci hospodařit,
ale konec věcí — potopa. A ta se pro Ra-
kousko blíží kvapným krokem. Chce-li býti za-
chráněno, má nejvyšší čas vrátiti se ku svému
dějinnému povolání a konati opět úkol, pro který
bylo založeno. Snaha, státi se státem národně
jednotným, je marná, je této říše neštěstím,
jen ve shodě národů mezi sebou a s vodě
myšlenkou říše spočívá zaruka jeho, trvání
štěstí. Volní národové ve svém vývoji a spojeni
láskou k celku, o němž přesvědčeni jsou, ze
stejnou o všecky má péči a ku všem ine stej-
nou láskou, mohou státi se jedině spásou teéto
— Veřejnou schůzi protestní proti před-
lohám vládním na rozdělení král. českého na
jazyková území, svolává městská rada v žil
kově, v úterý dne 29. května t. r. o 8. hod.
večer do sálu »Bezovky« v Žižkově. Pozváni
jsou zemští a ríšští poslanci místní: dr. Helle,
dr. Herold a dr. Engel, jakož i V. Březnovský,
dr. Dvořák, dr. Edv. Grégr a dr. Václ. Škarda.
— Výroční valná hromada »Svato-
boru« koná se dnes o 5. hod. odpolední v ba-
dově českého museu.
Hell
doktor
Herold
Engel
V Březnovská
Dvořák
Edv
Grégr
Václ
Svata
Bezovka
Žižkov
27
article
— Osobní. S. doc. pan MUDr. J. Bukovský.
assistent české dermatologické kliniky, vrátil se z
své studijní cesty do Prahy
— Rodinné zprávy. Pan Theodor Valla
adjunkt rak. ser.záp. dráhy a slečna J a r m ila
Tolmanova slaviti budou sňatek v úterý doe
29. května o 11. hod. dopolední v chrámu sv. Jl
v Nymburce.
—Umrtí. Ve čtvrtek ráno zemřela na K
Vinohradech paní A nna Veselá, roz. Šámalova,
choť rady zem. soudu p. Leop. Veselého, v 47. rocs
věku svého. Pohřeb zesnulé paní koná se dne
v sobotu 26. května o 3. hod. odpolední z votivníb
chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. —
V kvetoucím věku 20 let zesnul na pátek o 3. hod
ranní jediný syn zemského soudního rady pam
Aloisa Hrdličky, Jeníček Hrdlička, jediná ra-
dost a naděje svých rodičů. Absolvoval v Prat
gymnasíum, odbyl s výtečným prospěchem maturitn
načež, chtěje se věnovati službě diplomatické, na-
stoupil do konsulátní akademie ve Vídni, jež dříve
slula akademie orientální. Absolvoval s výbornjm
prospěchem ročník prvý a nalezal se nyní v ročníku
druhém. Byl to vysoce vzdělaný, příjemný muž,
jehož sobě každý zamiloval, kdo ho jen poznal. P
chřipce byl stižen zánětem plic, jemuž v nejkrásněj-
ším věku podlehl. Mladý Hrdlička znal několik ja-
zyků. Neuprosná smrt učinila záhy konec všelikjm
říše.
MUDr
J Bukovský
Theodor Vallo
Tolmanův
Jl
Šámalův
Veselý
svatý . Ludmila
Král
Hrdlička
Praha
Nymburk
Prat
Vídeň
K Vinohrady
J a r