1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 12. února.
Praha
2
masthead
K číslu 42.
a na venkově za 3h
3
masthead
Číslo v Praze za 2h
Praha
4
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
LSII.
LSII.
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K dnešnímu zasedání poslanecké
sněmovny.
Z Vídně, 12. února. Sněmovna zabý-
vati se bude konversí obligací společného
státního dluhu. Možná dost, že rokování na-
bude takového rozsahu, že se ani nedodělá.
»Arbeiter Zeitung« vyhrožuje
krajním odporem sociálních demokratů, kdyby
presidium učinilo pokus, vsunouti za druhé
čtení zákona o konversi jednání o branné
předloze. Pochybujeme však, že president
dá se odvrátiti od úmyslu takového. Myslím
naopak, že hned po vyřízení zákona o kon-
versi následovati bude jednání o branné
předloze.
Včera byl den pro vládu nad míru kri-
tický. Vláda neměla nikde, ani v rozpočto
vém výboru, ani v branném výboru jistou
většinu. Byly chvíle, kdy se pochybovalo,
zda najde se vůbec majorita tam i tu.
Ke včerejšímu hlasování ve výbor
branném dodáváme, že pro návrh sociálního
demokrata Schunmaiera na zaveden
dvouleté služby vojenské hlasovali poslanci
Berger, Stein, Zázvorka, Jaroš, Stránský.
Pospíšil a Holanský.
»Neue Fr. Presse« zrádcuje kře-
sťanské sociály, že položili své votum proti
branné předloze. Nazývá je spojenci Košuto-
vými. To dělá »Neue Fr. Presse« také vůči
Čechům, o kterých namluvila, že se spojil
s Translajtanií proti této polovině říše na
zmaření rakousko-uherského vyrovnání. Ta-
kové výtky minou se cílem, zvláště jsou-li či-
něny tiskem a stranou, kteréž zmařily za-
tímní vyrovnání s Uhrami, zákon o kontin-
gentu nováčků. Při tom »Neue Fr. Presse
vyzývá dra. Körbra, aby zařídil svoji poli-
tiku a vládu rozhodněji pro stranu »Neue
Fr. Presse«, než dosud.
Požadavky Mladorusínů.
Ze Lvova, 12. února. Mladorusínský
sjezd zde konaný se usnesl vyslat k mini-
sterskému předsedovi dru. Körbrovi deputac
Berger
Stein
Zázvorka
Jaroš
Stránský
Pospíšil
Neue
Košuta
Čecho
Körbr
Vídeň
Francie . Presse
Uhry
Lvov
poslanecký sněmovna
Arbeiter Zeitung
8
article
a odevzdat mu pamětní spis, ve kterémse
žádá administrativní rozdělení Haliče se
zvláštním sněmem pro východní Halič.
Všeobecné volby do německého
sněmu.
Z Berlína, 12. února. Ve schůzi před
sedů stran sdělil president hrabě Balle
strem, že nové volby konati se budouv
polovině měsíce června.
Ball
Halič
Berlín
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Alexandr s Dragou v Krušedolu.
Z Karlovců, 11. února. (C.-B.) Krá
lovští manželé srbští sem odpoledne
přibyli a byli přivítáni bánem a představe
nými úřadů. Povozem odejeli pak do Kruše-
dolu, kdež se nad rakví krále Milana po-
modlili a věnce položili. Při loučení se po-
žádal král bána, aby vyslovil císaři díky za
pohostinnosť a vyslovil naději, že tato ná-
vštěva upevní styky mezi Rakousko-Uherskem
a Srbskem. Královští manželé, kteří byl
všude předmětem čilých ovací, vrátili se ve-
čer opět do Bělehradu.
Z francouzského parlamentu.
Z Paříže, 11. února. (C.-B.) Po za-
mítnutí návrhu, aby bylo zvláště jednánoo
článcích, týkajících se zrušení privilejí pa-
líren surového lihu, přešla poslane-
cká sněmovna k projednávání těchto článků.
Články 11. a 12. byly přijaty. Dále byly při-
jaty první dva paragrafy čl. 13. a schůze od-
ročena pak na zejtřek.
Nepokoje ve Španělsku.
Z Madridu, 11. února. (C.- B.) V dnešní
ministerské radě prohlásil předseda
ministerstva, že není pro vyhlášení stavu
obležení, jedná-li se o nepokoje místního
rázu. V Cadixu se situace zlepšila.
Naproti tomu však jeví se v Coruně
snahy vyvolati v šeobecnou stův ku.
Milan
Karlovec
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Bělehrad
Paříž
Španělsko
Madrid
10
article
Venezuela.
Z Říma, 11. února. »Ag. Stefani-
oznamuje z Washingtonu: Naproti opačným
zprávám má se ve zdejších úřadních kruzích
za to, že o všech bodech všech tří protokolů
byla docílena se zástupci tří spojených moc-
ností dohoda a že protokoly venezuel-
ské záležitosti se týkající budou v nejbližších
dnech podepsány.
Z Londýna, 11. února. (C.-B.) »Reu-
terova kancelář« se dovídá, že spojené tři
mocnosti se dohodly, že protokoly Bowe-
novi doručené musí býti současně po-
depsány a že nemůže býti ani řeči o tom,
že by mohl býti protokol jedné mocnosti po-
depsán dříve než protokol mocnosti druhé.
Všechny tři mocnosti postupují v této zále-
žitosti úplně shodně.
Z Washingtonu, 11. února. (C. - B.)
Zdá se, že vyjednávání mezi zástupci tří
mocností a Bowenem příznivě pokračuje.
Přes to však jedná se dosud s každou jedno-
tlivou mocností o různé body.
Stefan
Bowe
Bowen
Venezuela
Řím
Washington
Londýn
Aga
11
article
Zácpy a záplavy labské.
Zácpy a záplavy labské.
Po třeti letos odchází na Labi led a po
druhé ohrožuje tříšť břehy labské, zácpy způso-
bují záplavy, výmoly a strže. Od horského toku
u Král. Dvora až k Mělníku možno po každém
odplutí ker ledových nalézti strhané břehy, vy-
mletá stará řečiště, podemleté ochranné práce,
tak že není ani jediného roku, až na malé vý-
jimky, v němž by divoká řeka nekonala svou
praehistorickou úlohu, nevládla totiž samolibě
ve krajině, v níž teče. Obyvatelstvo pobřežních
měst a obcí venkovských ani si již nevšímá
řádění řeky, uvyklo tak zlu každoročnímu, že
nepozoruje již té spousty kolem sebe. Přijde-li
však člověk cizí v inundační terrain labskýa
projde nížinou celou, strne nad nedbalostí a ne-
odpustitelném hřichu činitelů kompetentních,
kteří jen proto, aby nedali vzrůsti české nej-
žírnější části vlasti naší, zadržují regulační a ka-
nalisační práce.
Kdo neviděl těch pískem zanesených pu-
stin od Hradce k Pardubicům, kdo nespatřil
vymočených a vymletých pobřežních nížin ve
velikých zátočinách od Týnce nad Labem ke
Kolínu, odtud pak k Poděbradům a Nymburku,
kdo si nevšiml oněch pustých lad od Lysé ak
Král
Mělník
Hradec
Pardubice
Týnec nad Labe
Kolín
Poděbrady
Nymburk
Lysá
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
První české plesy v Praze.
Masopust!
Nároží plní se oznámeními plesů, věnečků
dýchánků a merend, rubrika plesů a zábav v no-
vinách se prodloužila, nemine snad dne, aby ne
bylo někde nějaké „tancování“. Nám už nepři
padá věc zvláštní, že většina plesů je česká, jsme
zvyklí vidět stereotypní názvy: ples Akademi
ckého čtenářského spolku, právníků, mediků
techniků — všecko české.
Jinak bylo ještě před 50—60 lety. Nárož
nehlásila českých plesů, nebylo Národních besed.
maškarních plesů matičních, šibřinek Sokola,
samé societét-bály, škrobené bály německých ob-
chodníků a kupců, rozkastované na panské, mě-
ťanské a obecní.
První počátky českých plesů byly soukromé
zábavy ochotnické společnosti, pořádané na po-
pud J. K. Tyla. Když pak se dařily, dodal zdar
tento odvahy mladším vlastencům k pořádání ve
řejného plesu českého. Tyl sešel se u Šmilera
v kavárně s Pichlem a Mňoučkem, sládkem, aj
a zvolili plesový výbor z kruhu předních tehdej-
ších vlastenců a spisovatelů. To bylo r. 1840.
Úmysl pořádati český bál potkal se s jásotem
i se smíchem. Nepřátelé jeho a posměváčci roz-
trušovali posměšné pověsti, jako že se bude tan-
covati kolem skvostně vázaného Jungmannova
slovníku, nebo že každý bude musit u vchodu
složiti zkoušku z české gramatiky. Ale to vše ne-
dovedlo zabránit a odvrátit nadšené podnikatel-
stvo plesu od předsevzetí učiněného. Přes všechny
překážky konán dne 5. února v sále Konviktském
„první český bál“. Sál ozdoben byl bohatě v ná-
rodních barvách a než devátá hodina odbila
hemžil se množstvím promenujícího obecenstva.
jež náleželo všem vrstvám společenským a jež
— což bylo tehdy nevídáno — se česky bavilo.
Sokol
Tyl
Šmiler
Pichl
Mňoučk
Jungmannův
Praha
13
article
Veselost byla nenucena a vzrůstala, až dostoupila
vrcholu k ránu, kdy zavzněla z chóru sousedská
složená z národních melodií. Tak a podobně líč.
se průběh plesu ve „Květech“ z r. 1840 na
stránce 55—56.
Rozhodný úspěch prvního plesu naplnil po-
řadatele radostí a chutí k nové práci. Všichni
si byli vědomi toho, jaký význam měl úspěch ten
pro celý národní náš život. Ohlasy té radosti na-
lézáme v časopisech a soukromých pamětech z té
doby. Pro zajímavost stůj zde taneční pořádek
prvního plesu: Poloneza, Valčík, Gallopada, Pol-
ka, Valčík, Polka, Quodlibet; II. oddělení: Co-
tillon, Polka, Valčík, Gallopada, Polka, Soused-
ská, Quodlibet. Roku následujícího uspořádán
druhý společenský bál, a i ten se vydařil skvěle
Konán 3. února 1841 na Barvířském (dnes Žofín-
ském) ostrově za účasti všech kruhů tehdejší če-
ské společnosti; ples navštívil i purkrabí Chotek
vážený pro svou náklonnost k Čechům.
Podobně pořádány české bály r. 1842 (26.
ledna) v redutním sále Stögrově v Růžové ulic
a r. 1843; ale v létech následujících už nadšen
ochabuje a ples ze dne 28. ledna 1845 nemě
úspěchů let minulých; mnozí representanti če
ského života nepřišli.
Zajímavé byly taneční pořádky v těchto ple-
sích rozdávané. Jmenovaly se obyčejně „Pomněn-
ky“ a obsahovaly mimo seznam tanců lyrické bás
ničky předních českých básníků. Do „Pomněnek
Gallopada
Pol
Chotek
Čecho
Polk
Gallopada
Žofín
Companytillon
14
article
na r. 1841 přispělo na 20 českých básníků a
podobně i v létech následujících. Ano, r. 1842
i jídelní lístky a cukrátka byly opatřeny verši. Tak
budili vlastenci tehdejší zájem pro literaturu
i zde.
Plesy se šiřily z Prahy na venkov a r. 1844
uspořádán v Plzni velký „český taneční plés“
po vzoru pražském. Z plesů vyvinuly se později
České besedy, kde se deklamovalo, zpívalo a tan-
čilo, a jež ustaveny ve spolky, braly podíl na vla-
steneckých podnicích a slavnostech na venkově
a nemálo přispěly k probuzení jeho.
České bály pořádány rok za rokem: nadšení
se stalo planým, Tyl už sám vystupuje proti tomu,
aby se práce vlastenecká stotožňovala s pořádá-
ním plesů. Roku 1849 netajeně projevuje svou
nechuť nad zdůrazňováním názvu český bál: to
mělo význam v letech čtyřicátých, ale ne už dnes,
kdy český živel už byl probuzen, kdy nebylo už
tísně poměrů předbřeznových.
Oživení do jednotvárného už pořádku če-
ských plesů přinesl rok 1865. Dne 25. února
uspořádány prvé šibřinky Sokola pražského. Nový
titul, nová věc. Směs lidového mumraje a elitního
olesu kostumního. Konaly se v Sokolovně právě
dostavěné, jako soukromá zábava J. Fügnera,
k nimž on svým jménem zval. Nálada mezi ná-
vštěvníky byla velmi srdečná; ač náleželi všem
vrstvám společenským, přece provedena tu rov-
nost v pravdě sokolská, všichni cítili se členy
jedné rodiny
Pozvánky byly originální: čtly se pozpátku,
od pravé strany k levé. Od r. 1873 mají šibřinky
určitý charakter: znázorňovaly světovou výstavu,
sjezd všesokolský, Prahu při měsíčku, benátskou
noc, středověk, maškarní rej na dvoře Jiříka z Po-
děbrad aj.
Jr.
Sokol
J Fügner
Jiřík
Praha
Plzeň
Český beseda