Strana 2. Číslo 189

KATOLICKÉ LISTTY,

Dne 12. července 1900.

Všechen ruský tisk oslavuje to nadšenými články jako událost dalekosáhlého, politického a sociálního významu. Car Mikuláš II. aám poukázal ve svém příslušném úkazu na význam této reformy, nebot označil zrušení deportace jako skutek, jenž má napo- máhati občanskému a hospodářskému blahobytu všech částí říše. Dodáváme na vysvětlenou, že na základě carova úkazu zrušena budou vyhnanstvía nucená usazování v Sibiři úplně, za to však že deportace do sibířských dolů pro některé v zákoně vyjmenované zločiny prováděna bude i na dále. Ale také tento trest bude podle všeho zrušen, jakmile bude zbudováno dost potřebných káznic. Zvláštního významu jest úkazem vyslovené zrušení práva obcím až dosud přiznávaného, podle něhož mohly samy odevzdávati své trestuhodné příslušníky vládě za úče- lem vypovězení na Sibíř. Car Mikuláš přijel včera odpoledne z Cholmu do Petěrhofo. Ve Francii jako obyčejně, slaven bude den 14. t. m. jako národní svátek, věnovaný památce dobytí bastilly. Mimo jiné bude na polích Long- champských veliká přehlídka vojska, ležícího po- sádkou v Paříži a ve vůkolí. Jak známo, používá francouzská oposice těchto přehlídek vždycky k pro- jevům proti vládě. Pamětiho dnou je v té příčině zvláště doba, v níž plným leskem zářila hvězda generála Boulangera, hrdiny pařížské chátry, jenž odjížděje na ohnivém oři z vojenské parády zastavován byl nadše- nými výkřiky »brav gánéral«. Carnot a Faure za to musili vyslechneuti hojně projevů nelibosti. Také letos, kdy vojenská přehlídka bude z ohledu na svě- tovou vystavu v Paříži zvláště skvělá, chtějí nacio- nalisté uspořádati při ní hlučné projsvy, namířené proti Loubetovi, Waldeck-Rousseauovi a generálům Andréovi a Brugerovi.

Francouzská poslanecká sněmovna ukon- čila včera své nynější zasedání. Kabinet Waldeck- Rousseauův pozbaven jest následkem toho pro zbytek výstavní doby všelikého parlamentního nebezpečí. Zvítězil sice několikráte po ty dva měsíce, kteréž trvalo ukončení zasedání, ale nyní bude mu bojovati s úklady, jež jeho nepřátelé — v první řadě nacio- nalisté — budou kouti mimo parlament. K aféře plukovníka Bongona, v které nacionalistický tisk přirozeuě se staví na jeho stranu, dlužno dodati, že plukovník Bongon patřil mezi ony vojenské soudce, kteří r. 1898 prohlásili Esterházyho za nevinna. »Gaulois« dovídá se ostatně, že ministr vojenství dá ještě také několik sborových velitelů do disposice. Jmenují se hlavně generál Garnier de Charrets od2. armádního sboru v Amiensu, generál Metzinger od 15. sboru v Marseillu, dále velitelé 5. sboru v Or- leansu, 12. sboru v Limoges a 20. sboru v Nancy. Konečně oznamuje »Figaro«, že upadl v nemilost i řiditel dělostřelectva, generál Delauroye, jenž v Ren- nesu vypovídal proti Drey fusovi. Differenění cla v Turecku. Porta zaslala včera vyslancům Srbska, Řecka a Rumunska v zále- žitosti differenčních cel stejně znějící notu. Prohla- šuje se v ní, jak bylo již oznámeno, že jest Porta ochotna, zahájiti vyjednávání, směřující k uzavření

Teprve asi po hodině jízdy se krajina mění. Vidím svěží zeleň luk! Všecko si dobře pamatuji a dost bych toho vy- právěl. Ale jedno jsem si obzvláště pamatoval. Stáli jsme. Stanice Bagni. Hlad námi třásl a žízeň vy- právěla, že nás udusí, nekoupíme-li si pomeranč. My, že koupíme. Ale nestydatě draho. Za jeden pomeraně 10 kr.! A to vejce, co si koupil p. redaktor, bylo ještě dražší a proč? Inu, nemohl je, chudák, vypíti Proč a jak — to věru nevím. A měli jsme k této římské svačině o půl 1. h. hudbu. Rajskou, rozkošnou! Nedaleko v zahradě uprostřed trávy hrál tak líbezně! — oh! — hrál na píšťaly starý osel! Šlyšeli jste někdy osla hrát? Víte, ono je to všecko. Všecky škály vám bere, ale vás se při tom chytá zoufalost! A k tomu oslímu zpěvu dávási takt ocasem! Protiva! A čím více člověk hubuje, aby mlčel, tím více se ozývá. Inu, víte, u lidí to někdy bývá zrovna tak Čím větší, tím více huláká! Zaplať Pán Bůh, že jedeme dále! Už jeto hezké a stále hezčí, malebnější. Samá oliva — vinice. Villa Adriana tu dřímá nad vámi — láká vásto slézti — vše si prohlédnouti, ale čas nestačí. Stou- páme. Blízko nás sedí nějací mladí zamilovaní lidé. Ten mládenec hleděl, jako by měl nějaké černé my- šlénky o revolveru. Ona je to moda moderních mi- lovníků. Já tomu říkám bankrot na celé čáře — bankrot duše i těla, všeho. A teď bych měl chuť vylíčiti vám, jaké jsme tu viděli olivové háje. Nad námi — výš a výše — pod námi — níž a níže — samé babičky — ale hezké! Třese se chudák, ale hlava ještě plná svěžích listůl Nohy už neslouží, jsou rozpraskané, rozbolavené, ale srdod zdrávo.

(Pokrač.) obchodních smluv, že však nyní zavedený tarif zů- stane až do uzavření těchto smluv v platnosti. Uzavření prozatímních smluv Porta odmítá. Srbský vyslanec Mijatovič vážně stěžoval si včera v pa- láci Yidizském, že Turecko zachází u porovnání s Černou Horou a Bulharskem se Srbskem nespra- vedlivě, poněvadž jim byl povolen 8proc. tarif. Srbský vyslanec odebral se za tím účelem také na Portu. Anglický parlament nebude, jak se pro- slýchá, rozpuštěn. Patrně proto, že dosud nenadešlo čekané ukončení války v jižní Africe, a hlavně proto, že nadešly tak děsné a spletité zmatky v Číně. Parla- ment sejde se nejspíše ještě na podzim, a bude roz- puštěn nejspíše teprve v březnu 1901. Anglie o Kanadu. Posl. Lavrie tázal se včera v dolní sněmovně anglické, zdali jest v ob- chodní smlouvě, o které právě vyjednává se s Něme- ckem, Kanada vyňata z příznivých tarifních sazeb, které jsou ostatní říši britské přiznány a zdali bude Kanadě poskytnuta nějaká kompensující výhoda za ztráty, jež utrpí tím, že nebude moci vyvážeti své vý- robky do Německa vůbec, aneb aspoň jen za podmí- nek nepříznivých. Balfour odvětil, že při jednání s Německem o novou obchodní smlouvu jsou všechny kolonie vyloučeny, neprojeví li výslovně přání, aby byly do smlouvy pojaty. Řečník narážel prý asi na zákon, který byl právě v říšském sněmu německém za vyjednávání o obchodní smlouvu přijat, ale v té příčině netřeba se prý báti, že rozvoj obchodu ka- nadského utrpěl nějaké škody.

Listy z Belgie. Z Antwerp (P. d. K. L.) L + 36. Protikatolíci měli to za jistou věc, že při zastoupení přiměřeném, čili: proporcionální repre- sentaci, katolická vláda padne. Když se to však ne- stalo, pomýšlejí na to, jak by přece katolickou vládu panování pozbavili a sami vládnouti mohli. Socialisté tasí se tedy nyní se žádostí, aby byl shotoven pro příští volby volební zákon, dle něhož by každý volič pouze jeden hlas měl, tedy: »pur et simple.« Socialisté počítají, že liberálové budou s nimi pro »pur et simple«, ale veliká většina liberálův se toho leká. Dle volebních listin pro rok 1900 obnášel počet voličův do sněmu s jedním hlasem 901.944, s dvěma hlasy 313.187 a s třemi hlasy 237.101, celkem 1,452.232 voličové, mající přes 2,239.621 hlas. Kdyby však nyní bylo užito tak zvaného »pur ot simple,« pak by bylo tolik hlasův, kolik bylo vo- ličův, tedy 1,452.232. Kolik by z toho dostali so- cialisté? Jak jsem s vámi již sdělil, obdrželi letos při volbách (dne 27. května) socialisté v celé Belgii 463.529 hlasův, počítaje v to i socialisty odlo u- če né. Beze všeho odporu patří k tomuto počtu žna- menitá čísla hlasův socialistických voličův s dvěma a třemi hlasy, neboť v některých okresích (jako Char- leroi) jest více socialistických voličův s právem na více hlasův volebních a takových socialistů, kteříž mají právo pouze na jeden volební hlas, jest tam bez odporu méně! Všecko náležitě uváživše, mů- žeme směle říci, že kdyby se byly dály volby 27. května pod režímem »jeden muž, jeden hlas«, byli by socialisté s velikou bídou dostali tři sta pa- desát tisíc hlasů a nikdy 463.529! A což liberálové? Větší čásť přivržencův této strany čili partaje, jsou lidé se 2 a 3 hlasy. Ve mnohých kra- jích neobnáší počet liberálních voličův s 1 hlasem ani 3 proc.!

Musíte tam v Čechách věděti, že ti podivní dělníci, kteříž ještě modrý (= liberální) prapor následují, jsou obyčejně lidé, mající slušné postavení a proto se kollektivistickými blouzněními pomásti ne- dají; všichni skoro mají nejméně 2 volební hlasy. Leč dejme tomu (ač tomu ve skutečnosti tak není), že jest tolik liberálních voličův s 1 hlasem, jako jest jich se 3 hlasy a ostatní, že 2 hlasy mají, pak by pod režímem »pur et simple« (odstraněním práva na více hlasů) byli liberálové sotva 250.000 hlasů ob- drželi! A katolíci? — Katolíci obdrželi 27. května 1,062.165 hlasův! Katolíci mají zde četné přívržence ve všech třídách lidu a zvláště u »malých« lidí, t.j. s 1 hlasem. Jest to skutečností nevyvrátitelnou, že počet voličův s 1 hlasem 901.944 hlasův obnáší na straně naší a socialisté, počítaje v to více- hlasové voliče jejich partaje, dostali pouze: 463.529 hlasů! (Mezi liberálními voliči je jich velmi málo s 1 hlasem). Ovšem jest nesnadno určiti, jaké stanovisko by »pur et simple« ohledně katolické strany zaujalo, čili znáti počet zevrubný katolických hlasů. Poznamenej- mež, že v obcích s více než 5000 obyvateli, bylo by také 144 hlasů vydáno od 100 voličů. V obcích však ne méně než 5000 obyv. vydalo by stanovisko to 157 hlasův od 100 voličův. Počítejmež s posled- ními číslicemi, jakoby veškeré katolické hlasy jen od venkovských voličů pocházely (což jest horribile dictu, poněvadž skoro ve všech tak zvaných antiklerikálních

městech katolíci více hlasů obdrželi než liberálové). pak i v tomto nejhorším případě byli by dostali ka- tolíci 27. května 676.000 hlasů, ač by se bylo hla- sovalo dle »jeden muž, jeden hlas«, čili katolíci by byli dostali ještě o 76.000 hlasů více než so- cialisté a liberálové dohromady. Ne- spočívá tedy katolické postavení zde v Belgii pouze na většině hlasů, nýbrž i na většině voličův, quod erat demonstrandum. Nejsou-li katolíci pro »pur et simple«, tedy to není z té příčiny! že by se báli o svoji vládu, jak někteří se domnívají, vždyť jejich moc zapustila tak hluboké kořeny do srdce národa, že může vzdorovati útokům všech protikatolíků, třeba i pod režímem (vládní formou) »pur et simple«. Li- berálové se zajisté nenechají zapřáhnouti do sociali- stické káry, jelikož by se jim takové dobrodružství špatně vyplatilo: pomohli by tím katolíkům k novým vítězstvím a svoji stranu zničili by tím úplně. Z hodnověrných pramenů se dovídáme, že se ve zdej- ším (antverpském) divadle bude dávati druhá Smeta- nova opera »Dalibor«. (První jeho opera — zde dá- vaná — byla »Prodaná nevěsta«.) Flámský překlad jest již hotov, leč divadlo se otevře teprve v říjnu a tak přijde »Dalibor« ještě před Vánoci na scénu.

Zásluhu o to má Umělecká Beseda v Praze. Též »Libuše« se později zde dávati bude, tedy všecky tři opery, jež Umělecká Beseda kroužku zdejších Čechův laskavě zaslati ráčila. Flámská opera dostane nového kapelníka pana Kwasta, rodem prý Poláka, jenž prý nyní v Čechách dlí. Později se k tomu opět vrátíme, zatím však vzdá- váme zde Umělecké Besedě v Praze nejsrdečnější díky za ten v pravdě šlechetný a vlastenecký čin. Minule zapoměli jsme vám sděliti, že máte nyní ve vlastech českých o jednoho Masaříka méně; od- cestoval odtud dne 22. června s parníkem Southwark v mezipalubí p. Martin Masařík, 30 let stár, ženat, do Nového Yorku. Týž pochází z Kuželova, okres Strážnice, hejtmanství Hodonín, na Moravě, tedy mo- ravský Slovák. Neberte tedy ve zlé p. profesoru Ma- saříkovi z Prahy, že se píše Masaryk; Slováci »ře nemají!

Zprávy církovní. Církevní slavnost. Dnes slaví se památka sv. Jana Qualberta, opata. Narozen byl ve Florencii z šlechtické rodiny. Původně se měl věnovati povolání vojenskému. Jeho bratr Hugo byl od jistého mladíka v hádce zavražděn. Jan prahnul po pomstě. Na Ve- liký pátek potkal vraha a již tasil meč. Tu se vrhne před ním vrah na kolena a prosí: Pro lásku Kristovu, který dnes za nás zemřel, daruj mi život! Jan tato slova uslyšev pravil: Jelikož mne žádáš pro lásku Kristovu o život, nemohu prosby tvé oslyšeti. Meč schoval, šel do nejbližšího kostela, poklekl před obra- zem Ukřižovaného a dlouho trval zde na modlitbách. Od tohoto okamžiku opustil svět a vstoupil do klá- štera Benediktinů v St. Miate, kde stal se později opatem. Zemřel ve stáří 88 let r. 1073. Hlaholská mše v Římě. Záhřebskému »Ob- zoru« sděluje se z Říma, že dne 5. července, v den památky slovanských apoštolů Cyrilla a Methoda od- sloužena na hrobě sv. Cyrilla hlaholská mše s chor- vatským kázáním. Mše byla sloužena pro chorvatské poutníky, kteří se teho dne nacházeli právě v Římě. »Obzor« z toho soudí, že římská kurie rozhodne v brzku starý spor o právu staroslovanské boho- služby v přímořských chorvatských diecesích ve pro spěch hlaholice.

Osobní věstník duchovenský z diecése budějovické. Ve správě duchovní ustanoveni byli: Šiška Vincenc, biskupský notář a farář v Selci, za faráře v Nakří. Klampfl Alfons, konventual kláštera cisterciáckého ve Vyšším Brodě, za administrátora fary v Malšinách. Bumba Vojtěch, interk. administ. v Nakří, za interk. administrátora v Selci. Pulec Václav, výpomocný kaplan v Bošilci, za interk. adm. tamtéž. Šíp Jindřich, kooperátor v Bernardicích, za kooperátora v Půhoři. Vážný Jan, výpomocný kněz v Bošilci, za kaplana v Blsku. — V úřadě katecbet- ském ustanoveni byli: Pavelka Václav, zatímní kate- cheta při měšťanské a obecné dívčí škole v Domažli- cích, za definitivního katechetu tamtéž. Chalupský Václav, kaplan v Blsku, za zatímního katechetu ve Volyni — V Pánu zesnuli: Dp. P. Emerik Loidol, kněz řádu cisterciáckého ve Vyšším Brodě a admin. fary v Malšicích. Zemřel v Malšinách, dne 22. května 1900. Dp. Jan Weselý, osobní děkan v Bošilci. Ze- mřel v Bošilci, dne 28. června 1900. Osobní věstník duchovenský z arcidie- cése olomoucké. Dp. Stanislav Prudík byl inve- stován na faru v Moravsko-Prusík. Dp. Fr. Schertlen na faru v Ekersdorfu. Dp. Alois Freund ustanoven za koope átora do Drahotuš. Dp. Vincenc Kubáč, ko operátorem v Ekersdorfu. Dp. Ferd. Medek obdržel faru ve Velkých Petrovicích. Pětadvacetileté jubileum kněžské. Dne 23. a 24. července t. r. budou slaviti na posvátném