ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 52246570-66ab-11dc-8210-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 240, place 65, org 5, work 3
1 masthead
Strana
2 masthead
eei
3 masthead
ARON rY
Aron rY
4 masthead
24. května 1900.
5 masthead
Císio 142.
6 article
a důstojníci budou přemístěni v protipoložné končiny Bulharska. To listy pokládají za nj lepší důkaz, že nejen lid, nýbrž i vojsko je rozhořčeno na nynější správce knížectví Mnoho učitelů, kteří působili mezi obyva telstvem k agrárnému pozdvižení, bylo propu štěno ze služby. Zatčeni jsou všichni důstojníci, šikovatel a četaři těch setnin Iskrického pluku, kteří pod Trstenikem složili před lidem zbraně. Zatčen také plukovník toho Georgiev. Triumfalná cesta krále Alexandra. Ze Zemunu, 21. května. (Pův. dop. »Nár Listů«.) Král Alexandr v pondělí nebo v úter vyda se na cestu po východních krajích srb ských a navrátí se do Bělchradu teprve v pol vicí srpna. Tuto cestu dávno měl v plánu, al odhodlal se k ni teprve nyní, když nahledl, že by v této době v Paříži překážel. Také matk králova nepřála si, aby ji syn její v Biarici neh kdekoli jinde navštívil. Chce s Alexandrem mlu- viti teprve, až upřímně se rozejde s Milanem vrátí se k národu. Ale takový návrat už nen možný a král může pouze pokračovati na dráze proti národu srbskému. Takový vy znam bude míti jeho cesta po východě. On bude triumfem nad národe m. Východní kraje ode dávna jsou nespokojeny s politikou
Georgiev Alexandr Milan Bulharsko Zemun Paříž východní kraj
7 article
Obrenovičů. Milan r. 1883 pokusil se upoko- jiti je hromadnými popravami, ale důvěřoval svému dílu tak málo, že nikdy se neodváži vstoupiti do Zaječaru neho Kňaževce. R. 1893. když byli při veslo radikálově, bylo králi Al xandru možno vykonati cestu po východních krajích. Provázen vůdci radikálů, všude by dobře uvílán. Ale on cítil, že pocty platily radi kálům a on že se jen přiživhje. Od té doby planul tajnou nenávistí k radikálům iek východ- ním krajům a pracoval k tomu, aby je pokoři až pod své podešvy. Přede dvěma lety obesla k sobě velitele východní armády Božu Janko- viče a žádal jej, aby vykonal přípravy k jeh uvítání, že chce východ procestovati. Jankovič odpověděl, že nemůže vziti na sebe zodpověd- nost, že cesta králova dobře dopadne, protože východ je naplněn rozhodným ne- přátelstvím ke králi a byl by s to dáti svému smýšleni manifesta- cemi výraz. Král cestu odložil a pracoval dále na pokoření a zničení radikálů. Dne 21. dubna Boža Jankovič zase byl králem povolán do Bělehradu a když přijel, král, mu již se vš rozhodností oznámil, že cestu po východě pod- nikne, aby Jankovič učinil, což na něm jest. Jankovič opět od toho zrazoval a když král stál na svém, odpověděl, že může na sebe vzíti zodpovědnost jen s podmínkou, bude -li mu dáno k disposici více vojska.
Obrenovič Milan Al Boža Janko Jankovič Boža Jankovič Zaječar Bělehrad
8 article
Král byl by býval rád, aby nebylo zapotřebí žhdného okatého opatření, něboť dokud bude tak, nebude jistoty, že národ jest už dostatečně »spokojen«. Ale po rozbití plánů, které měl s Paříží, rozhodl se k neodkladné cestě a na- řídil, aby veliteli východní armády byly dány k disposici na dobu cesty tři nově p ra- pory. Jeden z nich bude poslán do K ňa- ževce, druhý do Zaječaru, třetí do Ne- gotí na. Cestou král chca přijímati hold »spo- kojeného národa« a slyšeti všude z jeho úst njištění, že se odříká radikálův a proklíná je. Dopadneli všechno dobře, král v Negotí n vsedne na loďa proveze se po Du- naji kolem pevnosti kladovské, kde jsou žalářováni loni nevinně odsouzení vůdcové radikáln strany, kromě Taušanoviče. Jak zvrhlé instinkty, nedůstojné biřice neřku krále ! C. N.
C N Paříž K ňa Zaječar
9 article
Socialism v Dánsku. Rozvoj socialismu v hlavním městě dán- ském a v celém království dlužno klásti do onoho období, ve kterémž se Kodaň svou vý- stavností na výši skutečně velikého města a dů- ležitého průmyslového střediska povznesla. Krá- lovské sídelní město bylo po delší dobu hlav. ním centrem aánského konservatismu proti ra- dikalismu, který zmocniv se v letech padesátých našeho stoleti venkova, dosud z něho vytlačen býti nemohl. Konservativní živel kodaňiský je dnes massou dělnictva, které se ovšem nejvíce z přistěhovalých venkovanů radikálů rekrutuje a k socialismu šmahem přechází, skoro na- dobro přemožen. Kromě toho došlo právě nyní k vůli sesílení opposice proti konservativní vládě, kterou král podporuje, mezi dánskými radikály a socialisty ku spolčení, jež ale ne- bude asi míti dlouhého trvání. Dánská socialistická strana přijala progran německé sociální demokratické strany za svůj Radikální strana ale, která se skládá namnoze ze zámožných statkářů dánského venkova a je- již politický program hlavně ku snížení venkov ských daní a vojenského rozpočtu směřuje, ne má nijakých tendencí ku kollektivismu, což nej- lépe illustruje okolnost, že se přes rozhodnuti vlády, ponechati dělnictvu 1. května úplnou svo- bodu průvodů a přes četné úvodníky socialisti- ckých listů, které soudruhy ku pořádání mani- festací vybízely, jarních dělnických slavností jen malá hrstka socialistů zúčastnila. Je to za- jisté znamením, že ortliodoxnímu marxismu ne- přátelské a Bernsteinem vyložené ideje hlaboké kořony u dánského lidu zapustily, který se více ku refermační tenďenci státního socialismu, než ku doktrinárnímu komunismu kloní.
Bernstein Dánsko Kodaň
10 article
Hllitarism ve Spojených státech. Spojené státy severní Ameriky usilují o jisté doby o to, by se ve vojenskou velmo zorganisovaly. Jak se oznamuje, předložil gen Miles státnímu tajemníku vojenských záležitostí zvláštní zprávu, v níž o olázce obrany severo- amerických hranic pojedňává. Generalissimus Miles uznává nynější stav opevnění na jistých místech nedostatečným, stěžuje si na to, že z 75 moderních a na hranicích a u ústí řek rozestavených pevnůstek pouze 45 jest obsazeno a navrhuje proto, by byly pohraničné ochranné sbory o 18.000 mužů rozmnoženy a na jednot- livých, strategicky důležitých místech rozloženy; další návrh směřuje k rozmnožení ar- mády vůbec. Co do materiálu obranného praví Miles, že až do dneška povolený obnos 15 mill. dollarů nestačí a žádá proto zvýšení vojenského rozpočtu! Nová břemena tato jsou krutou mstou lidu americkému za to, že přes všecky sliby své vnutil Kubáncům i Filipincům nevitané jho své nadylády- Řeč prince Ludvíka bavorského o povinnostech německé říše. Prino Ludvík bavorský měl včera v Strau bingu na schůzi spolku pro podporování plavby po vodách a průplavech v Bavorsku řeč, v kteréž rozhovořil se nejprvé o hospodářskýeh potřebách Bavorska. Popřev, že by byl mez zemědělstvím a průmyslem rozpor zájmův, sá ihned doložil, že v přištích obchodnich smlou vách musí se dostati celní ochrany zemědějství a ne průmyslu, jenž již soutěží zdatně všude i s výrobky cíziny a může přinésti v tom směru spíše obět.
Kubánec Filipínec Ludvík bavorský spojený stát severní Amerika Bavorsko Miles
11 article
Prme stěžoval si pak, že německá řís zanedbává zvláště Bavorsko, že toto není spo- jeno ještě řádným průplavem se Severním mořem a že německá říše neskýtá subvenc ani dunajské paroplavební společnosti bavorské. kdežto vyplácí bohaté podpory oceánským pla- vebním společnostem soveroněmeckým. Prin pokračoval pak: »Nevidím, proč bychom, kdy náležíme k německé ríši, neměli míti těchže prává a těchže výsad jako severní Némécko Vytýká se nám Bavorům často, že nedo vedeme výhod, jež máme od německé riše s důstatok oconiti. Pánové ! Především ohražuji Bavory proti výčitce, že jest milostí p ro nás, náležímelli k německé risi neboť německá říše jest právě tak bavorskou krví stmelena jako krví jiného německého státu a proto nechceme za méně cenné bratr nýbrž za celé bratry pokládánu býti a jako iy- stojíme k celé němeské ríši a stáli jsme k n tak žádáme též, aby německá říše zvlástn naše zájmy hájila, jako dbá zájmů těchi, ktel usedlí jsou na velkých tocich, jež se do Se- verního moře a Baltického moře vylévají. Bude-li tomu tak, posloužíme tím nejen zvlášt nímu zájmu bavorskému, nýbrž i zájmu ně- mecké říše.« Řečí tato jest tím významnější, že prn Ludvík jako syn prince-vladaře Luitpolda jes povolán kdys zasednouti na trůn bavorský.
Bavor Ludvík Luitpold Bavorsko
12 article
Nelze z ní vyvozovati sice přímo partikularism čelicí proti ríši německé, ale přece aspoň jistý sklon k partikularismu v německé říši. Nieméně bylo by nejosudnějším naivním klamem, vyple vajícím jen z neznalosti dvorních poměrů ně neckých, kdybychom jako odpůrci germánské říše oddávali se illusi, že partikularism mohl by někdy býti výdatnou zbraní proti jednotě německě říše. Na vnitřní nepřátele říše ně- mecké a její jednoty nelze spolebati, jelikot již vzhledem na nepopiratelně velké hospo dářské prospěchy, kteréž jednota tamnímu něme ckému obyvatelstvu a také Bavorům přinesla, v germánském lidu říše partikularistů stále ubývá, jak dokazují i volby, provedené dle vše obecného rovného a tajného práva hlasovacího. a jak dokazuje i nový kurs v politice katolické strany lidové. Ovšem zbyly tu silné vzpomink na někdejší neodvislost na některých dvoreci německých, zvláště bavorském, wirtemberském a lippe-detmoldském, ale co platen tento parti kularism princů, jenž dnes sice propukává nestřežené chvili, ale jenž zejtra zase již své projevy odvolává, jenž prostě nemá odvahy s postaviti a vytrvati?
Bavor
13 article
Také prine Ludvtk již několikráte vybuchl hněvně proti Berlinu, ale nazejtří obyčejně spě- chal do Canossy-Berlína nejen odvolat, ale se i poklonit a třeba i zvát k pořádání cís a- ských manévrů na bavorské půdě, k nimž Bavorsko dle reservátních práv svých není ani povinno. Nový projev prince Ludvíka dokazuje že mezi Mnichovem a Berlinem není srdeč- nosti a není důvěry, ale důsledků, žel, v Mni- chově z toho sotva bude kdy činěno. Aspoň n- koli za Luitpolda a nikoli i za budoucího Lud- víka III. Obáváme se dokonce, že prine na- zejtří opět již řeč svou odvolá aneb ji aspon seslabí aneb jiný výklad dodá. Dokud partiku- larism v Německu bude míti mluvčí a repre- sentanty tak — měkké, dotud nebude jednotě německé říše nebezpečným. Je třeba jednou již doznati si i nepříjemnou pravdu, neboť skolé bávání se v illuse mohlo by přinésti jen škody a trpké z nich někdy probuzení.
Ludvík Luitpold Berlín Canossa Bavorsko Mnichov Německo
14 article Protesty
Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Seznavše obsah osnovy jazykového zákon pro státní úřady v království českém, jež právě podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě, prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšská není kompetentní k úpravě jazykových poměrů při úřadech v království českém, nýbrž že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá- lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři- klavě porušují platný právní řád ve království českém, dle kterého oba ja- zvky zemské jsou v celém obvodu země rov no- právné a dle kterého všichni státní úřadníci musí býti znalí obou jazyků zemských ; 3. před- loženou osnovou ruší se jednota správy králov- ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin většinou německých a řeči české ve vnítřním úřadování neposkytuje se plné rovné právo, naopak řeči německé zjednává se n adpráv což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova tato jednak základní zákony zemské i říšské po- rušuje, jednak práv národa českého neuznává, vyzýváme poslance své, aby všemi pro- středky osnově té kladli odpor proti vládě, jež takým způsobem se proti spra- vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej- ostřejší opposici. Schvalujeme, že po- slanci čeští zahájili na radě říšské o bstru ke a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud, pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná- rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme svým poslancům všemožnou podporu v jich zápasu na obhájení práv nedilného krá- lovství českého a českého národa. Občanský klub v Košířích. Ant. Zei- hamr, t. č. předseda. Mikolášek, t. č. jednatel. Z Nymburka. Ku protestu městs ke rady nymburské a politického spolku v Nymburce připojují se násle dující obce okresu nymburského Obecní zasupitelstvo vBoší ně Jan Svoboda, starosta, František Antoš, Václav
Körbrův Mikolášek Svoboda Antoš Václav Košíře Nymburk
15 article
Halbich, Jan Bohdanský, Frant. Koštál, Jeseí Kobera, Št. Antoš, Štěpán Kořinek, J. Choděra. Obecní zastupitelstvo v Budi měřicích: Josef Adamec, starosta, Jose Kozel, Václav Pařík, Jan Javůrek, Jan Šandera. Václav Funda, Josef Zlámaný, Ant. Procházka Obecní zastupitelstvo ve D v - rech: František Čivroký, starosta, Jose Šťastný, radní, Jiti Myška, výbor, Jos. Strejček, výbor, Josef Zumr, výbor. Obecní zastupitelstvo v Dra- helicích: V. Jenik, starosta, A. Korec, Jos. Štastný. Josef Bittner. Frant. Přitel, Antonin Kapička, Antonín Fiala, Jan Tachecí, Frant. Ot Hofman, Frant. Zlatník. Obecní zastupitelstvo v H rátvi: Josef Vinš, starosta, Václav Poupa Josef Joch, věbor, Knespl Pavel, Josef Šul výbor, Josef Pecháček, Josef Čábelka, Kubiče Mat., radní, Antonín Novák, výbor. Obecní zastupitelstvo v Jes níku: Fr. Vojušek, starosta, Fr. Durst, výbor Josef Klacek, vebor. Fr. Matějka, výbor, An Šnojdar, výbor, Václav Čížek, výbor, Jose Kůrka, radní, Josef Borovička, výbor, Jose Svárovský, výhor. Frant. Kůrka, výbor, Václa Vortel, výbor, Josef Lazar, výbor, Vžclav Bu- rian, radní, Václ. Malik, radnt, Pavel Červenka. radní, Václav Vojtišek, výbor, Joseř Malik výbor
Halbich Bohdanský František Koštál Kober št Antoš Kořinek J Choděra Adamec Jose Pařík Javůrek Šandera Funda Josef zlámaný Antonín Čivroký Jose Šťastná Myška Strejček Zumr V Jenik A Korec Jos Štastná Bittner Antonina kapička Fiala Tachecí Hofman Zlatník Josef Poupa Joch Knespl Pavel Josef šulit Pecháček Čábelka Kubič Novák Durst Josef klacek Matějek Čížek Jose Kůrka Borovička Jose Svárovský Kůrka Václ Vortel Josef Lazar Václ Malik Pavel Červenka Vojtišek Joseř Malik Buďa Jos Jes Francie
16 article
Obecni zastupitelstvo v Jiz bici: V Michl, starosta, F. Čermák, radní Č. Pecháček, radní, Brzák František, Jos Pavlik. Josef Čermák. V. Sluka. Obecní zastupitelstvo v K vanicích: Jech, starosta, Josef Miškovský Frant. Zeman. Jan Němeček, Matěj Novák, Jos Skořepa, Josef Doležal, Václav Urbánek. Obecní zastupitelstvo v K menném Z bož1: Roudnický, starosta, A t Novák, radní, Jan Vaje. Obecni zastupitelstvo v. L nech: Josef Němec, starosta, Frant. Bryny radní, František Heller, radní, Frant. Mrňavý Pavel Saska, Josef Rychetský, Josef Brynych výbor, Josef Čáp. výbor. Obecní zastuplitelstvo v Lo čeni. Krajíček, starosta. A. Cibulka, radní. J Jaroš, radní. Jan Rensch, radní. Obecní zastupitelstvo v Mečíri Václav Knespl, starosta. Josef Roza, radní. Jos Švančar, radní. František Hampl, výbor. Jos Košvanec, výbor. Václav Košvanec, výbor. Ant Fuláček, výbor. Jan Hampl, výbor. Václav Hampl, výbor, Obecní zastupitelstvo v O sko- řinku. Svmon, starosta. Josef Resl, F. Kubí ček, Josef Hodač, Josef Cerha, Joseť Fišer, Jo- sef Fučík. V. Vic. František Červinka, Joset Svmon. Josef Hrdlička, František Vortel, Jar Beneš, Fr. Beneš, Jan Hlavička, Frant. Hlodač. Jos. Koucký. Obecní zastupitelstvo v Podlu- žanech. Dvořák, starosta. Josef Kunc, radní Václ. Pleskač, radní. Jan Ječný, Jan Pleskač. Obecní zastupitelstvo v Pa- třínč. Jan Holan, starosta. Jos. Dvořák, Václv Došle, Josef Šimon, Fr. Pádrhane. Josef Řízek. v. Červinka. Josef Kraus, Jan Grus, Václav Šule, František Krads, Josef Spěsný, Antoní Greša, Josef Burian, V. Koce.
F Čermák Č Pecháček František Pavlik Čermák V Sluka Jech Miškovský Zeman Němeček Novák Skořepa Doležal Urbánek Jan Vaj Josef Němec Bryna Heller Pavel Saska Rychetský Brynych Čáp Krajíček A Cibulka Rensch Knespl Josef Roza Švančar Hampl Košvanec Antonín Fuláček Resl Hodač Cerha Fišer Fučík V Vic Červinka Joset Svmon Hrdlička Vortel Beneš Hlavička Koucká Dvořák Kunc Václ Pleskač Ječná Holan Josef Šimon Pádrhane Řízek Kraus Grus Václav šulit Krads Spěsný Grešo Burian V Koc Jizera O skořinka Francie Podl obecní zastupitelstvo J Jaroš
17 article
Obecní zastupitelstvo v Rašo- vicích. Josef Kulich, starosta. Josef Jirout. Jan Hofman, Filip Jirout, Štěpán Kulich. Obecní zastupitelstvo v Stra- kách. V. Krumphole, starosta. Václav Šťastný. Josef Šťastný, Frant. Pařízek, Josef Lazar, Václa Pýcha, Čeněk Kuchař, Václ. Vinš, Václ. Erben Jan Krejčík, Josef Šubr, Josef Horák, Jesef Dě- dina, Václav Štastný, Josef Krejčík, Václv Krejčík. Jos. Sťastný, Josef Procháska. Obecní zastupitelstvo v Sk chlebích. J. Matějka, starosta. Josef Došlý F. Sobotka, Josef Jakub, Václav Hanuš, Václ v Novák, Jan Průcha, Josef Vajs, F. Matějka. Václav Jirouš, Josef Bobek, Pavel Zajíček. Obecní zastupitelstvo v Stu- cích. Renč, starosta, Frant. Říha, radní, Jan Sobota, radní. Frant. Fér, výbor. Frant. Reně výbor. Štěpán Havlas, náhradník. Josef Lada výbor. Jan Nezdara, výbor. Obecní zastupitelstvo ve Vlkavě J. Bárta, starosta. K. Kanda, radní. V. Mülle František Kirschner, Jan Veverka, Josef Míanžel radní. Gust. Horák, Ant. Špírek, Pavel Sad Václav Šlapák. Obecní zastupitelstvo v Záb dovicích. Frant. Novák, starosta. Josef Kr pička, Jan Vizner, Jan Koníček, Josef Mich, Jan Eutl, Frant. Brzobohatý. V okresu nechanickém. Obecni zastupitelstva: v Bohárně, Fr. Novák, st rosta, v Dohalicich, Jan Tobolka, starosta, v Hrádku, Jan Kůžel, starosta, v Kunči- cích. Jan Tomášek, starosta, v Mokro v ou- sich. Fr. Homoláč, starosta, v Lo d íně, Jos.
Josef Jirout Hofman Kulich V Krumphole Šťastná František Pařízek Josef Lazar Václ Pýcha Kuchař Václ Erben Krejčík Šubr Horák Václv Krejčík Sťastný Procháska J Matějek Josef Jakub Václav Hanuš Novák Průcha Vajs F Matějek Jirouš Bobek Pavel Zajíček Renč Říha Sobota výbor Havlas Lada Jan nezdara J Bárt K Kanda V Mülle Kirschner Veverka Josef Míanžet Antonín Špírek Pavel Šlapák Josef Kristus Vizner Koníček Mich Eutl Brzobohatá Tobolka Jan Kůžet Tomášek Homoláč Rašo Stra Vlkava Francie Kuneč Lo d Jos Jesef D
18 article
Novotný, starosta, ve M ž anec h, Václ. Novák, starosta, ve Starých Nochanicích, Jos. Šaroun, starosta, ve Velkých Petrovi- cích, V. Volf, starosta, v Dol. Pří mě. Jos. Ryba, starosta, v Hor. Přímě, V. v - čítal, starosta, v Sověticlc h, Jos. Petřik, starosta, ve Štěžírkách, Jos. Halberštadt, starosta, ve Stračově, Alois Bezvoda, st rosta, v Suché, Jos. Bednář, starosta, v Ba- bicích, Fr. Vaníček, starosta, v Krato no- hách, Jan Syruček, starosta, ve L hotě p o Libč., Ant. Kubizňák, starosta, v Ner ošo vě, Václav Novák, starosta, v Probluzi, Frant. Frydrych, starosta, v Radostově, J. Rybář, starosta, v Roudnici, J. Klapka, starosta, v Těchlovicích, Václav Mejstřík, starosta, ve Voznicích, Jan Žitek, starosta, v Žele ch, Frant. Kotrč, starosta. Výbor politického klubu pro okre slanský prozkoumav obsah jazykových zá- konů, ministerstvem Körbrovým říšské radě ve Vídni předložených, prohlašuje, že říšská rada dle čl. 11. st. z. z. není oprávněna k uzáko- nění takovýchto předloh, poněvadž nejedná s o věc všem královstvím a zemím společnou. K rozřešení otázky jazykové v zemích korun české jsou oprávněni jedině sněmové zemští.
Novotná Václ Novák Šaroun Petro V Volf Bezvoda Bednář Vaníček Syruček Kubizňák František Frydrych J Klapka Mejstřík Žitek Kotrč Körbrův Jos Dolo Stračov Francie Ner Radostov Roudnice Těchlovice Vídeň M ž anec h Sověticlc h
19 article
Obsah jazykových předloh je naprosto nepřija- telný, neboť má se jimi porušiti tisíciletá jed- nota království českého, obyvatelé čeští mají býti z jedné třetiny země vyloučeni a naklá- dati s nimi se má jako s cizinci, čímž poru- šuje se čl. 2, st. z. z. Osnovami těmí má se jazyku německému dostati výsad, na které dle platných zákonů nároku nemá a vyhovujes choutkám Némců po nadvládě. Parlament, který chce zkracovati práva sněmů a porušovat platné zákony o rovnoprávnosti, nemá pro nás ceny žádné. Schvalujeme proto taktiku ob- strukění, kterou poselstvo české na radě říšské ve Vídni zahájilo a zádáme poslance své, aby od ni za žádných hrozeb ani slibů neu- stálo, dokud přísiušným způsobem rovnopráv- nost jazvková ve všech zemích koruny české provedena nebude. V tomto spravedlivém boj o provedení zákona mohou poslancové spoléhat na účinnou pomoc všeho lidu našeho. Za v- bor politického spolku pro okres slanský:v Banka, předseda. Dr. Hoblweg, jednatel. v Slaném, dne 16. května 1900. Politický spolek pro okresy Kouřim a Uhl. Janovice s radostí vřtá usnešení klubu poslaneckého, aby setrváno bylo v obstrukci projevuje naději, že poslanci naši nedopustí, aby o jazykových návrzích Körbrových byl jednáno na řišaké radě, která není k tomu kom- petentní a že nedbajíce žádného chláchi olení žádných slibů více, obstrukci svojí zmaří pokus Němců a vlády, rozkouskovati nedílné země koruny svatováclavské a učiniti nás v některýc jeho čáslech národem druhé trídy. Za výbor Ant. Sál, předseda.
doktor Hoblweg Uhl Körbrový Němec Antonín Vídeň Kouřim Janovice
20 article
Móstská rada v Železnici usnesla se v schůzi dne 16. května na protestu proti osnove jazykového zákona vlády Körbrovy, kterým vybízi delegaci českou, by v započaté obstrukci proti vládě tak. dlouho setrvala, dokavad urážka způsobená národu českému odčiněna a spraved livým požadavkům jeho vyhověno nebude. — Brož, starosta. Městská rada města Libáně protestuje proti uzákonění jazykových osnov ministerstv Körbrova, poněvadž navrženou osnovou poru- šuje se dosavadní zákonný stav v král. českém dle kterého oba jazyky zemské v celém obvodu království jsou úplně rovnoprávny a poněvadž osnovou touto ničí se jednota správy našeho království a zjednává se jazyku německému v vnitřním úřadování nadpráví, což odporuje čl. XIX. zákl. zák. státních. Žádáme poslance naše, aby všemi pro středky se zasadili o zmaření těchto vládnícl předloh, aby zmařili každou akci směřující k dě litelnosti nedílného království českého, schvalu- jeme zahájenou obstrukci a žádámo, aby od n neustupovali, dokud nebude odčiněna křivda dne 17. řijna 1899, národu našemu způsobená Jan Bartoš, starosta. Městská rada -lašimská projevuje hln boké politování s vzrušení nad vládními ná- vrhy v příčině jazykových nařízení, jichž pr vedení nasazením všech sil a prostředků zabrá- niti je nám nezbytnou důležitostí národní. Sta- rosta: Jan Němeček.
Körbrův Brož Bartoš Němeček Libáň
21 article
Městská rada král. věnného města Nového Bydžova vyslovuje úplný souhla s projevem sboru obecních starších král. hlav. města Prahy, odmítajícím jménem národa če ského co nejrozhodněji osnovu jazykového zá- kona vlády Körbrovy a žádá poslance své, aby všemi prostředky o zmaření osnovy té se při- činili a proti nynější vládě nejostřejší opposici provozovali. Dosavadní postup českého poselstv na radě říšské úplně schvaluje a prohlašuje, že své poslance v jich zápase za nedílnost vlasti naší a zaručená práva národa našeho ze všech sil bude podporovati. Starosta města: Oldřiel Jedlička. Z Kutné Hory. Se vší rozhodností pro- testujeme proti tomu, aby osnova jazykového zákona pro sťátní úřady v království českém. kterou ministerstvo Körbrovo poslanecké sně- movně říšské rady právě předložilo, byla usku- tečněna, neboť aktem tímto, k jehož vyřízení říšská rada není příslušnou, nýbrž sněm krá- lovství českého, porušuje se platný právní rád v království českém, dle něhož oba zemské ja- zyky jsou v celé zemi rovnoprávné a dle něhoz státní úřadníci jsou povinni znáti oba jazyky zemské, a porušuje se dále právo jazykové národnostní v čl. XIX. zákl. zák. státních oběma zemským jazykům a národnostem stejně zaručené. — Proto vybízíme naše poslance na radě říšské, aby všemi prostředky osnově této kladli odpor a proti vládě, kter pomocí oné osnovy skrytým způ- sobem chce němčinu jakožto státní řeč v království českém u zákoniti, provozovati tu nejostřejší oppo- síci, souhlasíme s tím, že proti takové vládě o bstrukce se uchopili, a slibujeme našim poslancům všemožnou podporu v hájení práv nedílného království českého a rovného práva obou jazvků zemských. K tomuto prohlášen přistoupil okresní výbor kutnohorský a výbor politického spolku podvysockého. — M č st s ká rada.
Oldřiel Jedlička Körbrův Nový Bydžov Praha Kutná Hora
22 article
Z Berouna. (Původní zpráva.) Výbor Občanské besedy v Berouně učinil ve své po- slední schůzi toto usnesení: Odmítáme co nej- rozhodněji vládní návrh jazykového zákona pro státní úřady v království českém a v markrabství moravském, podaný dne 8. května t. r. pře nepříslušné forum rady říšské. Tento návrh zá- kona, vyhovujícího v úžasné míře diktátu a pa- novačnosti německé proti zákony zaručenému rovnému právu jazykovému i jednotě královstv českého a na úkor životních podmínek národa českého i tohoto státu, jest pro národ náš na- prosto nepřijatelným a nemůže vůči základům své osnovy sloužiti ani za podklad jednání o žá- doucí dohodnutí. Ani návrh zákona o zřízen vlád krajských, prolamujíci jednotu správy krá- lovství českého, nelze v předloženém znění ni- kterak přijati. K zákonnému zatlačení svému do područí německého, odporujícímu naší cti. naší kulturní vyspělosti i platným právním řá- dům, k porušení odvěké jednoty tohoto království a těžkému ohrožení podmínek své existence ná- rod český nikdy nedá svého souhlasu. Schvalu- jíce veskrze obstrukční postup, vnucený poselstvu českému k odčinění křivdy ze dne 17. října 1899 a za obhájením rovného práva národa našeho proti novému neblahému návrhu vlád- nímu, ujišťujeme je, že v tomto těžkém boji bude státi při své delegaci neohroženě všechen český lid. Za Občanskou besedu v Be- rouně. Kolárský, předseda. Dr. Kučera, jed natel.
Kolárský doktor Kučera Beroun Be občanský beseda
23 article
Protest české menšiny prachatické proti roztržení okresu prächatického. Zástupcové české menšiny prachatické shro máždění při důvěrné, 16. května 1900 konnne schůzi, usnesli se na následujícím prohlášení: My podepsaní zástupcové obyvatelstva česk národnosti v Prachaticích uvažujíce o návrzíc předložených vysokou c. k. vládou účastníků vídeňských smiřovacích konferencí, a sněmovně poslanců království a zemí na říšské radě za- stoupených, dle nichž by království české roz- děleno býti mělo na nové okresy soudní a pol- tické dle obcovací řeči obyvatelstva, prohlašu- jeme, že protestujeme co nejrozhodněji pro jakémukoliv dělení staroslavného království na- šeho vůbec, a proti zamýšlenému rozdělenl soudního a politického okresu prachatickéh zvlášť, nebot: 1. Zamýšleným dělením porušena by byla opětnými slavnými prohlášeními králů českých, jmenovitě také neodvolatelným říjnovým diple- mem (1860) J. V. panujíeího císaře a král Františka Josefa I. uznaná státoprávní jednpta, nedílnost a tisíciletý samostatný státní útvar ka- lovství českého.
Prachatice král František Josef I
24 article
2. Zamýšlené rozdělení nemá svoji příčinu ve skutečných potřebách obyvatelstva královstí českého, nýbrž má za účel vyhověti dávné snan německých krajanů našich po roztržení jednot království tohoto utvořením dvou území s českéh a německého. 3. Kdybyžse rozdělení toto a současně v sokou vládou navržený jazykový zákon pro k- lovství české uskutečnily, následek toho by b že v území českém byl by Němec s Čech rovnoprávným, kdežto v území německém b Čech, potomek zakladatelů tohoto královstn. stal se národnostně bezprávným cizincem, nímž by i úřady zeměpanské jednaly pomo tlumočníků (!), české menšiny by vydány brln na pospas nejtužší germanisace a v době krátk by zanikly.
Němec Čechy
25 article
4. Zamýšlené ohraničování nepřihlíží k žíd- ným jiným skutečným poměrům, leč pour k početnému poměru obyvatelstva dle nárol- nosti a opírá se v tom ohledu o výsledky sa tání lidu z roku 1890; leč toto sčítání vůb nevyjadřuje početný poměr obyvatelstva dle n- rodnosti správně, jelikož stanovena toliko obe vací řeč, a během 10 let posledních se pomě tento v politickém okresu prachatickém a jm- novitě v městě Prachaticích na prospěch česb národnosti značně změnil; jest tedy základ z- mýšleného rozdělení nesprávný. 5. Zamýšlené rozdělení politického a soně- ního okresu prachatického a zřízoní novéb okresního hejtmanství v Netolicích a okresník soudu ve Vlachobřezí neb v Husinci neodpovi nikterak skutečné potřebě obyvatelstva toho okresu, které si rozdělení tohoto nepřeje, jsk protest před několika dny 17 obcemi okres toho s městysem Husincem v čele vysoké vláde a klubu českých poslanců na říšské radě pe- daný dokazuje 6. Zamýšleným rozdělením byly by ohr ženy během staletí vyvinuvší se přečetné styl hospodářské a obchodní mezi příslušníky obou národností okresu našeho, kterí by takto znat- ných výhod, jim ze styků těch plynoucích ban- důvodně zbavení byli.
Prachatice Netolice Vlachobřezí
26 article
7. Město Prachatice nemůže býti sídlen německého okresního hejtmanství a německéh okresního soudu; vždyt v městě tom samán (dle sčítání z r. 1890) žije vedle 3122 Němc 976 Čechů tedy 23.759; takové značné pre- cento českého obyvatelstva zároveň s českým obyvatelstvem obeí Starých Prachatic (483) Záboří (405) nesmí býti národu českému odc zeno a germanisaci na pospas vydáno. 8. Zamýšleným odtržením téměr všech č ských obcí od politického a soudního okresu prachatického a přidělením jich k nově zřízené- mu politickému okresu v Netolicích a soudnímu okresu v Husinci byla by česká menšina v měst Prachaticích zničena nejen národnostně, nýbrl i hmotně. České obyvatelstvo z okolí přestalo by do Prachatic docházeti a čeští živnostníci, obchod níci a řemeslníci, kteří na základě dosavadníc poměrů svoji existenci v Prachaticích založili již nyní následkem bezmezných agitací se stran německé bez překážky a se vším důrazem pro- váděných, téměř výhradně na české zákazníky a odběratele odkázáni jsou, byli by v krátk době hmotně zničeni, tak že by se z Prachate vystěhovati a též nemovitého majetku svého m každou cenu zbaviti musili.
Čecho Prachatice Netolice
27 article
Češi, kteří by z Prachatie vystěhovati e nemohli, záhy by byli nucení se poněmčiti, aby alespoň existenci svoji uhájili. Jelikož by za myšlené ohraničování i v jiných městech měl stejně následky, žádáme poslance království če- ského, aby na tento návrh, kdyby c. k. vláds přes všecky protesty při něm setrvala, nikdy za žádnou podmínkou nepřistupovali a usku- tečnění jeho všemi prostředky zmařiti se sna- žili. Tak daleko nesmí to dojíti, aby k vůli v- plnění krásného snu německých krajanů, v je hož uskutečnění ani v dobách politické a n- rodnostní pokleslosti našeho národa nevěrili dnes, kdy národ náš v každém ohledu netuš ného rozkvětu dosáhl, obětována byla existen sta a tisíce rodin českých. 9. Zamýšlené zřízení nového politickéh okresu v Netolicích a soudního okresu ve vl- chově Březí po případě v Husinci neodpovid také geografickému položení obeí, které dle vlád- ního návrhu k novým těmto okresům od okresn prachatického přiděleny býti mají a kommuni- kačním a dopravním prostředkům V Prachaticích, v den patrona zem české, 16. května 1900. (Následují podpisy 45 zástupců české men- šiny prachatické). Protest tento zaslán byl c. k. ministerstvu vnitra a klubu poslanců českých. Delegace. Z Pošti, 23. května. (C. -B Rozpočtový výbor rakouské delega za předsednictví bar. Chlumeckého a přítomnosti spo- lečných ministrův a předsedy vrchní společné účlárn šl. Plenera po zprávě ref.-del. Czedika schivál bez debaty účetní závěrku za r. 1898, načel del. ryt. Kozlowski podával zprávu o rozpočta vrehní účtárny společné. Předseda účtárny šl. Plener na podnět d Kozlowského dovozoval, že není zákona o účlárensté organisaci. Jen v uherském zákoně jest o ní zmlnke, v rakouském ne a proto přejimaje svůj úřad, vypn
Čech če ský Chlumecký Plener Kozlowski Netolice Prachatice Pošť