2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. května. 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí ae
v Praze v admnlai
alás . :
a drojí denánke-
žat
s mis v dllek
ne alnre nsia
droji ai
Praha
6
title
Dnešní čislo pro Prahu Je o 12 stranách.
Praha
7
article
Členové kola polského ve
službách Körbrových.
Členové kola polského ve
službách Körbrových.
Osmnáctidenní přestávkou ve schůzích
parlamentních vláda vídeňská zjednala si na
tento čas pokoj od obstrukce české. Uváží-l
se, že na své vyřízení v parlamentu již tal
dlouho čekají nejdůležitější tak zvané nezbyt
nosti státní, osmnáctidenní mezera v jednání
ústavním jest doba náramně dlouhá; ale
nebylo jiné rady. Vláda Körbrova musila
parlamentní stroj sama na tak dlouho zasta-
viti, aby zakryla pravdu, že tento apparát
není už vůbec schopen státní a ústavní
práce.
V té bezděčné přestávce osmnácti dnů
předseda ministerstva doufá nalézti lék, kte-
rým by nejtěžší chorobu soustátí rakouského
konečně vyléčil. Bohužel, hledá jej, jako
už tolik jeho předchůdců na předsednickém
křesle vlády vídeňské, všude jinde, jen n
tam, kde by jej skutečně nalezl. Chce užiti
i těchto osmnácti dní parlamentárních prázdnin
toliko na vymyšlení a sestrojení onoho pro-
středku, kterým by aspoň zarazil obranu
ústavních, státních a jazykových práv národa
českého proti návrhům zákona, jenž jes
v nejpříkřejším odporu se životním progra-
mem českým.
Dlužno právem pochybovati, že dr. Kör-
ber až do šestého června t. r. bude míti
svůj plán na zlomení české obstrukce šťastně
pohromadě. Tato pochybnost jest tím víe
odůvodněna, patříme-li na celý způsob, jímž
svou výpravu proti obhájcům českých práv
v parlamentě sestrojuje. Sám nejsa ničím
jiným než vykonavatelem svatodušního pro
gramu obstrukce německé, stále a stále dává
se obsluhovati ve svých podnicích a zámy-
slech některými částmi onoho parlamentního
tělesa, jemuž posud se říká »pravice«, a
kteréž v památné adrese své listopadové
před světem rakouským i mimorakouským
objevilo se jakožto hradba zemské samo-
správy a národní rovnoprávnosti v této říši.
Körbrový
Körbrův
doktor
Kör
8
article
Však den za dnem jest zřejmější, že v tétc
autonomistické společnosti, zastupující pře-
vážnou většinou slovanské obyvatelstvo v zá-
padní polovici rakouské, hlavně dvě skupiny
jsou k úplné disposici vlády Körbrovy proti
národu českému. Jsouť to předně členové
tak zvané lidové strany katolické, vesměs
příslušníci národnosti německé, a pak silna
strana delegace polské. Členové katolické
strany lidové po všechen čas, co také se
počítají k parlamentní pravici, ve chvílích
nejrozhodnějších byli poslušni téhož ducha
německého, který proti národu českému
ovládá celou parlamentní levici.
V každém sporu o nějaké právo jazy
kové národ český viděl je vždycky proti
sobě. Vidí je proti sobě i nyní a jest pře-
svědčen, že stanovisko jejich národní
zase rozhoduje nad zásadami jejich nábo-
ženskými a nad touhou jejich po samo-
správě zemské. Ale jinak vypadá věc,
ku které vládě Körbrově proti národu če-
skému se propůjčují s ochotou tak příliš
okázalou členové kola polského. V časo-
pisectvu a obyvatelstvu polském ovšem jest
velmi silná strana, která právům českým,
hájeným nyní i obstrukcí v parlamentě ví
deňském, přeje zdaru a vítězství. Měli jsme
ještě včera příležitost, opakovati na tomto
místě upřímné projevy časopisectva pol-
ského i některých politiků polských pro věe
českou.
Však vedle toho stále tím ostřeji vystu-
puje proti životnímu programu našeho ná
roda politika kola polského ja-
kožto parlamentního sdružení
Po »ultimatu« pana Jaworského, o něm
jsme promluvili na tomto místě v čísle vče-
rejším, přichází pan Kozlowski.
aby všem nepřátelům českého ná-
roda udělal novou radost a aby velice hrub
zkompromitoval přísahy věčného přátelství
česko-polského, na něž teprv před třemi léty
ve Vídni při slavnostní hostině tak nadšen
se připíjelo.
Jsouť
Jaworský
Kozlowski
Vídeň
9
article
Včerejší náš telegram z Vídně pouči
nás totiž o nových pletichách, k nimžto po-
slanec Kozlowski se svými politickými
přátely se snížil ve služebnosti k vládě Kör-
brově proti národu českému. Pan Kozlowsk
sám učinil o tom zevrubné sdělení v roz
počtové komisi delegace rakouské. Patrně
měl velmi naspěch, aby všechen svět už už
se dozvěděl, co mezi klubem polským a ob-
strukční levicí německých nacionálů v par
lamentě vídeňském v posledních chvílích se
stalo; jinak není jasno, proč tyto věci v-
kládal v rozpočtové komisi rakouské dele-
gace, kamž jeho sdělení naprosto nepatřilo.
Ale panu Kozlowskému patrně šlo o to, aby
ukázal, jaké věrné a úslužné pomahače
dr. Körber má proti národu českému v něm
a v jeho politických přátelích. Neboť to, co
v řečené komisi rakouské delegace pan Ko-
zlowski vydával za dílo své a svých poli-
tických přátel, nebylo nic jiného, než záměr
a pokyn dra. Körbra. A tu se tedy doví-
dáme z úst pana Kozlowského, že ona
jeho političtí přátelé s podstrčeným plánem
dra. Körbra zase sami přišli k nč-
mecké levici. Byl to plán, od něhož
ministerský předseda a jeho věrní pomahači
v kole polském si slibovali brzké a úplné
vítězství nad národem českým.
Kozlowski
Kozlowsk
doktor
Körber
ko
Vídeň
10
article
Podle předvčerejšího vyjádření pan
Kozlowského v rozpočtové komisi delegace
rakouské nikdo už nemůže pochybovati, že
členové kola polského, o kterých řečený po-
slanec mluvil, pod praporem ministerského
předsedy jsou v celém parlamentě nejroz-
hodnější odpůrci národa českého, předstihu-
jíce v tom směru samu levici. Tato zajiste
dala politickým přátelům pana Kozlowskéh
sama odpověď, která před celým Slovanstven
je musí zahanbiti! —
Nikdo nemohl by diviti se nám, kdyby
chom vzhledem k nejnovějšímu skutku, pro
vedenému členy polského klubu v parlamentě
vídeňském proti národu našemu, užili něja
kého slova ostřejšího. Však píšeme o poma
hačích politiky Körbrovy v kole polském
stále se vší chladností a s potlačením všech
oprávněných citů, jsouce přesvědčeni, že
události samy mluví proti nim
a pro nás zcela srozumitelně a jasně.
Kozlowski
Kozlowskéh
11
article
Nevíme, kolikátý už to byl návrb, jejž
členové delegace polské ve své poslušné od-
danosti k předsedovi ministerstva byli učinili
německé levici, ne-li na zlomení, aspoň na
zaražení zápasu, jenž národu českému ná-
vrhem jazykového zákona Körbrova byl
vnucen, a jejž levice zase rozhodně byla od-
mítla. Ale po našem přesvědčení byl návrh,
o němž delegát Kozlowski ve výboru ra-
kouské delegace tak chlubně byl mluvil, ve
své neústavnosti a v zapření všech zásad
autonomistických, jakož i v odříkání se vší
péče o rovnoprávnost jazykovou mezi národy
rakouskými, ze všech nejhorší!
Členové kola polského v parlamentě ne
nabádali německou levici jmenem páně Kör
brovým k ničemu jinému, než aby všechny
práce ve sněmovně se zastavily na tal
dlouho, pokud v nějakém jazykovém vy
boru, který by teprve se zvolil, návrh jazy-
vého zákona Körbrova pro království české
markrabství moravské aspoň na polo by nebyí
upečen; tak aby pak v plném parlamente
na prudkém ohní rázem mohl býti dopečen.
Dr. Körber a členové kola polského přimlou-
vali se u levice, aby na tento záměr přistou-
pila, poněvadž prý jím obstrukce česká aspo
na nějakou dobu bude odsunuta do dálky.
Ale levice zamítla tuto nabídku, patrně ne-
majíc pražádné důvěry v politický důmysl
páně Körbrův a jeho pomahačů v kole pol-
ském, nýbrž věříc napořád v obstrukci českou.
že ani tímto prostředkem zažehnati ji by n
bylo lze.
Někdejší autonomisté v kole polském
s pány Jaworským a Kozlowským v čele
svou nejnovější nabídkou obstrukční levic
jsou tedy úplně přesvědčeni, že parlamentu
Kozlowski
Kör
doktor
Körber
Körbrův
Jaworský
Kozlowská
12
article
NÍLIS
NÍLIS
vídeňskému přísluší právo i moc, aby roz-
hodoval o právech jazyka českého v zemích
koruny české. Ústava prosincová takové
právomoci parlamentu vídeňskému nepři-
znává, ba zřejmě mu ji odnímá; než v kole
polském jsou politikové, kteří by nadvládu
živlu německého a centralisační soustavy
vládní nad národem českým velmi snadno
dovedli srovnati nejen se svým sourozenstvím
slovanským, ale, což horšího jest, i s ne
bezpečím, které zcela důsledno
touto cestou by ohrozilo živo
samého národa polského.
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Úprava osobních poměrů pošt-
mistrů na poštách I. a II. třídy
Úřadní noviny otiskují císařské rozhodnut
ze dne 17. května t. r., dle něhož poštmistr
při neerárních poštách I. a II. třídy, byvše po-
tvrzeni dekretem, vstupují v trvalý služební po-
měr k poštovnímu a telegrafnímu ústavu a tím
se stávají úřadníky tohoto ústavu se zvláštními
výhodami a oprávněními. Nařízení sestává ze
14 článků. Čl. 1. stanovi, že osobní poměry
poštmistrů mají býti upraveny zvláštním nor-
málním ustanovením, při čemž se osobám muž-
ským i ženským přisuzují táž práva. Ve čl. 2.
se praví, že úprava poměrů týká se jen těch
poštmistrů, kteří skutečně vykonávají poštovní
službu, tedy nikoliv poštmistrů, kteři obstarávaj
jen dopravu poštovních zásilek, také se netýkají
(čl. 3.) dědičných poštmistrů, o nichž rozhoduje
přímo ministr obchodu. Konečně normální ust
novení neplatí (čl. 4.) také pro ony poštmistry
kteři mají nepřípustné vedlejší zaměstnání, ktel
službu nevykonávají osobně a pro osoby právní
jsou-li majetníky pošt I. a II. třídy. Všem oso-
bám, požívajícím nyní titulu poštmistr, pone-
chává se týž i na dále (čl. 5.). Čl. 6. mluví
o upravení »statusu« poštmistrů. Řada jich začne
poštmistry I. třídy 1. stupně, a sice dle služeb-
ních let, po případě, je-li více poštmistrů stej-
ného stáří, dle výše příjmů. Pak následují pošt-
mistři I. třídy 2. stupně atd. až do poštmistro
II. třídy 2. stupně. V pořadí to mají býti za-
psáni i ti poštmistři, jichž se normální ustano-
vení dle čl. 3. a 4. netýká; jejich místa budou
se však na ten čas pokládati za uprázdněná.
14
article
Dlo čl. 7. poštmistři, zařadění do »statu«, slouží-l
1. ledna 1900 přes 25, přes 30, 35 nebo 40
let, obdrží osobní roční přídavek 100, po pří-
padě 200, 300 nebo 400 K. Čl. 8. obsahuje
přechodní ustanovení pro pošímistry, jichž příjmy
a pausály jsou nyní vvásl: než budou po úpravě.
Čl. 9. od skládání poštmistrovské zkoušky, sta-
novené § 15. normálních ustanovení, jsou osvo-
bozeni ti, kdo složili zkoušku z dopravy, pak
všichni poštmistři I. třídy a z II. třídy ti, kdo
jsou aspoň tři leta poštmistry. Dovolenou do
4 neděl, a platí-li si poštmistr zástupce, až do
3 měsíců, udílí dle čl. 10. poštovní ředitelství.
Čl. 11. jedná o služebním řádu, čl. 12. o kau-
cích (polovička musí býti splacena hned), čl. 13.
o nosení stejnokroje. Dle čl. 14. normální usta-
novení nabývají platnosti ohledně služného
paušálů dnem 1. ledna 1900, ohledně vedlejších
platů dnem 1. července 1900.
Normální ustanovení, vydaná sou-
časně, sestávají ze 48 paragrafů. Dle § 1. pošt-
mistry jsou samostatní a odpovědní přednostové
poštovních úřadů I. a II. třídy. Jako tací jsou
přímo podřízeni poštovnímu ředitelství a obd
ževše diplom, vstupují v trvalý služební poměr
k poštovnímu ústavu. Jejich příjmy (§ 2.) jsou
buď řádné nebo mimořádné. K řádným ná-
leží služné, úřadní paušál, manipulační příspěvky,
paušál na sluhy a starobní přídavek. Za m i m-
řádné se pokládají mzda pro posly, poplatky
za noční službu a poplatky jízdné. Sl u z n
poštmistrů obnáší
v I. třídě na 1. stupní . . 2400 k
2. » . . 2200 K
3. „ . . 2000
4. . . . 1800 K
ve II. (rídě na 1. ,
. . 1600k
1400K
Paušál se vyplácí dle § 4. na opatřen
úřadních místností, nářadí, osvětlení a topení.
a obnáší (§ 5.) pro obvod poštovního ředitelstv
v Praze, v Brně a ve Vídni
v I. třídě 1. stupni
Praha
Brno
Vídeň
15
article
960 K
840 K
» . . . 720 K
4. . . . . 600 K
ve II. třídě 1. . . . . 500 K
Je-li poštovní úřad v budově erární, obnáší
paušální příspěvek jen polovici. Při postoupen
do vyšší třídy (8 7.) nastane zvýšení platu dne1.
následujícího měsíce. Poštmistři 1. stupně Il.
třídy mají dle § 8. za každých pět let, stráve-
ných na tomto stupni, nárok na přídavek 10
K; poštmistři 1. stupně I. třídy za týchž po-
měrů nárok na příspěvek 200 K. V II. třidě
tyto příspěvky nesmějí přesahovati 300 K,
prvé třídě 400 K.
§ 9. Za noční službu od 10 hod. večer do
5 hodin ráno má poštmistr právo na přídavek.
Přídavek řídi se dle délky noční služby. Z
službu do 30 minut připlácí se 25 h, za službu
od 30 min. do 2 hodin 50 h, za službu delsí
než 2 hodiny 1 K. — §§ 10. a 11. jednají
rozdělení poštmístrů dle tříd a stupňů, a obsa-
zování uprázdněných míst. O místo v I. třídě
mohou se ucházeti (dle § 14) mužští poštmistři
II. třídy, kteři složili poštmistrovskou zkoušku
o místo v II. třídě poštovní expeditoři neb po-
štovní expedienti při poštách III. třid-
§ 13. jedná o konkursním řízení při obsa-
zování uprázdněných míst. Poštmistři mají z pra-
vidla postupovati dle pořadu v »statu«. Ale re-
ditelství může vésti zření k vynikajícím schop-
nostem a k vyššímu školnímu vzdělání. Vými-
nečně může býti při poště II. třídy ustanoven
poštmistr I. třídy a naopak (§ 14) Další para-
grafy jednají o zkoušce a služební přísaze. Dle
§ 17. kauce obnáší v II. třídě 800 K, v I. třídě
Vý
16
article
1200 K. § 18. stanoví, že poštmistr musí věsti
osobně aspoň pokladniční věci. Na výpomoc
může si vzíti kromě úřadníků i výpomocné slly
z rodiny, musí je však oznámiti ředitelstvu
(§ 19) a může pro ně obdržeti po případě
přídavek až do 500 K.
§ 20. zapovídá poštmistrům takové vedlejšt
zaměstnání, které by mohlo býti podnětem k
domněnce o předpojatosti ve vykonávání služby,
které se příčí hodnosti úřadní, aneb vyžaduje
příliš mnoho času na úkor služby. Přijeti man-
dátu do zastupitelských sborů má býti v čas
oznámeno ředitelství. Jestliže se poštmistrová
provdá, musí její manžel potvrditi, že zná tato
nařízení a souhlasí s nimi (§ 22.). Dovolená
(§ 23.) z ohledů zdravotních neb v důležitých
rodinných záležítostech připouští se do 4 neděl
Jinak musí si poštmistr platiti sám svého zá
stupce.
Dle § 27. poštmistři jsou povinni býti členy
pensijního spolku pro venkovské poštmistry. Dle
§ 29. mají právo nositi stejnokroj podobný jako
železniční úřadníci. Postmistři II. třídy mají na
rameni 1 zlatou rosetu, poštmistři I. třídy z
rosety a vrchní poštmistři Gmenovaní ad per
sonam) tři rosety. Ve službě mohou nositi bluzu
jež se dovoluje i poštmistryním.
17
article
Stane-li se venkovská pošta erární, má do-
savadní poštmistr beze vší zkoušky právo na
hodnost poštovního officiála. Poštmistři mohou
býti přeloženi (po případě i z trestu) k jiným
poštovním úřadům, při čemž mají nároky na
jízdné a na příspěvek na stěhování. Další para-
grafy mluví o administratorech v případě, kdy
poštmistr pro nemoc, jsa na dovolené neb
jiné příčiny nemůže zastávati svůj úřad. V dů-
ležitých případech může ředitelství na venkov-
skou poštu vyslati svého úřadníka jako správc
pošty; poštmistr je pak podřízen takovému úřad-
níku, jenž však převezme veškeru zodpovědnost.
Chce-li se poštmistr vzdáti svého úřadu, musí
dřive odvésti přebytečné peníze. Poštmistr, jenž
se pro churavost musil vzdáti na čas úřadu,
má 5 let právo ucházoti se opět o úřad. P
pěti letech může býti dán na trvalý odpočinek.
§ 39. jedná o diseiplinárním vyšetřování: § 40.
o zodpovědnosti za výpomocné síly, další para-
grafy o náhradě zaviněných ztrát a vymahání
této náhrady. Poslední § 48. připouští změny
těchto nařízení, ale beze škody poštmistrů, jak
co do příjmů, tak co do úřadní hodnosti
V drobném prodeji
apnldni... . . . : re sk
ve slislkáeh na veskor
stpslední: ! . . . . . . Bh
Inseraty
platí so hotově napřeo
rtedplacení ansrty přljin azlnl-
am nachásnjí se tás redlia tko
tiskárna a szpedice , Národnich Liste-
Hakopivy sa novraoei
18
title
Politické zprávy zahraničné.
19
title
V Praze, 23. května.
Praha
20
article
Dvě porážky hraběte Kapnista.
Dvě porážky hraběte Kapnista.
Petrohradský dopisovatel »Informationu«
vypravuje o dvou porážkách, jež utrpěl v Petro-
hradě věrný pomocník hraběte Goluchovského,
t. č. ruský vyslanec ve Vídni
Dne 7. dubna, tedy právě v době, kdy
svět překvapen byl zprávou, že císař František
Josef pojede do Berlina, hrabě Muravjev obeslal
hraběte Kapnista do Petrohradu, aby cara
osobně informoval před samým jeho odjezdem
do Moskvy. Ještě téhož večera, co tento rozkaz
obdržel, hrabě Kapnist odejel do Petrohradu.
Při slyšení u cara byl tak neopatrný, že se
zmínil o nutnosti, aby se car
smířil s Milane m. Car se zarděl hněvem
a řekl: »Hrabě, o povážíte-li se
ještě jednou v mé přítomnosti
vysloviti to jmeno, rozloučíte
se se svým místem!« Tím slyšení
skončilo a hrabě Kapnist nejbližším vlakem
odejel do Vídně, kam se vrátil dne 11. dubna.
Druhá porážka, nejvýš význačná pro pravý
poměr mezi Ruskem a Rakouskem, byla ještě
citelnější. Hrabě Kapnist pracoval
od vystoupení V. V. Komarova
v Praze roku 1898 neunav ně
k tomu, aby hraběte Muravjeva
přesvědčil, že musí rozpustiti
Slovanský spolek petrohradský.
protože skazí působnost rusk
diplomacie v Rakousku« (sic).
Kapnista
Goluchovský
František Josef
Muravjev
Kapnist
Milan m
Cara
V V Komarov
Petra
Vídeň
Berlín
Petrohrad
Moskva
Rusko
Rakousko
Praha
21
article
Dlouho se mu zdálo, jakoby hrabě Muravjev
s návrhem Kapnistovým souhlasil, a zvlášta
roztržka mezi stranami hr. N. P. Ignatěva a V. V.
Komarova v lůně Slovanského spolku manoho
přispěla, že rady hr. Kapnista na rozhodujícím
místě v Petrohradě byly slyšeny. Hrabě Kapnist
považoval už za jisto, že přáním jeho za ne-
dlouho bude vyhověno a v tom smyslu již
zpracovával veřejnost. Ale v poslední chvíli car
se rozmyslil a vyžádal si od hraběte Muravjeva
zprávu o Slovanském spolku, na niž připsal:
»Pravda, spolek pro nynějšek se nehodí, ale
kdo ví, bude-h tak i v budoucnosti. Hraběti Igna-
těvu bylo proto uloženo vypracovati nové sta-
novy, jež brzy byly ministrem vnitra potvrzeny.
Různosti v lůně spolku byly tím uklizeny a v.
V. Komarov o valné hromadě dokonce navrhl,
aby hraběti Ignatěvu vzdán byl dík za nové
stanovy. Spolek bude nyní novou silou praco-
vati k »duchovnému sjednocení Slovanů s Rusy«
a hraběti Kapnistovi nezbude nic jiného, než-
podrobiti se carské vůli a činnosť nenáviděného
Spolku vydatně podporovati.
Muravjev
Kapnistův
Ignatěv
V V Komarov
Kapnist
Igno
V Komarov
Rus
Petrohrad
22
article
Stav obležení v Bulharsku.
Úřadní »Ipaem BĚCTr« uveřejňuje
dva knížecí úkazy o prohlášení stavu obležení
v následujících pěti »okolich« : ruščuckém, sviš-
tovském, trnovském, hornorjachovském a raz-
gradském, t. j. skoro v celém severovýchodním
Bulharsku. Uvádějí se provinění, která budou
souditi vojenské soudy, a jmenují se členové
těchto soudů. Bulharské listy ubezpečují, že-
tito soudcové nejsou ničím jiným patrni, nežl
jako přívrženci Stambulova. Postačí říci, ze
mezi nimi není ani jediného z bývalých štábních
důstojníkův emigrantů. Ba co víc ! Bývalý emi-
grant, vychovanec vojensko-právnické akademie
v Petrohradě, kapitán ve výslužbě, nyní redaktor
ruščuckého časopisu »Hapoa IyMa«, B-
linov, ještě do vzpoury v Trsteníku byl zatčen
vládou knížete Ferdinanda, a po něm zavřen
ještě jeden z nejstarších bulharských žurnalistů,
redaktor a vydavatel ruščuckého časopisu »Caan-
«, Ch. Stančev.
Všecky bulharské listy, které něco zname-
nají, dávají obyvatelům nešťastného Trsteníku
nejlepší vysvědčení jako uvědomělým vlastencům,
dodávajíce, že Trsteničané již za tureckého panství
uměli stavěli se na odpor tureckým úřadůma
dodávati žaloby na ně do Cařihradu.
»Brapa« oznamuje, že »Dunajský pluk«,
jehož dvěma setninám ministr vojenství Paprikov
rozkázal vytáhnouti proti Trsteníku, bude zrušen
Ipa BĚCTr
Stambulov
Ferdinand
Ch
Stančev
Paprikov
Bulharsko
Petrohrad
Cařihrad
právnický akademie
Hapoa Iyma
24
article
V Paříži, 21. května.
Paříž
25
article
6— (Kronika.) Nám hostům exotikům
kteří po nesmrtelném vzoru zvěčnělého přitele
Evropy, šacha Nasr-ed-Dina, zavitáváme na
Sekvanu v astronomických periodách světo-
výstavných, jednou za jedenácte roků, nám
program prvních čtyřiadvaceti hodin po pr-
jezdu do Paříže nenadělá velkých starostí.
Napřed si obhlédneme byt. V rychlosti
toaletu do pořádku! Pak něco domácích info-
mací. A hajdy zase na ulici a rovnou do první
drožky, kterých tu vedle Louvru bzuči kolem
jako much. Měl jsem strach. Včera cestou
z Brusselu jsto četli, že koči na dněšek chy-
stají strike. Ale nedošlo na stávku. Výstav
není ještě hotova. Až později snadl
— Cocher! Une tour des grands boule-
vards sur touts les deux rives! . . . rozumí se
akcentem co možná nejméně — achich ! —
povltavským.
Jakési průpravné »letem pařížským svě-
tem«, k vůli orientaci. Za jedenáct roků, pa-
nečku se ledacos změní! Místo plaidu pře
kolena hezky bratři Garnierů »Nouveau plan
de Paris.« Mezi jizdou jakési občerstvování za-
padlých v paměti obrazů. Zcola zábavná hříčka.
Na mou věru! Všecko na starém místě-
Monumentální stavby, prosté činžáky, výklady
kavárny, taverny, divadla, všecko jak to bývalo
Ku podivu, jak takové starší moderní město
málo se mění. Zřídka kde nějaká novostavba.
To ovšem v jádru města! Na periferii bude
jinakl
Nasr
Dina
Sekvan
Cocher
Garnier
Paris
Evropa
Paříž
Louvre
Brusel
26
article
Na boulevardu St. Martin při náměstí de
la République přestává nejživější proud. Vozka
se obrací na kozlíku. Soudí, že by mohl i-
zinec míti boulevardů právě dost. Beztohos
proud neustále zaráží, policisté zvedají své bile
paličky. Třeba v chumáči fiakrů, hubujícíeh
drožkárů, funicích, automobilů a plašicích s
koní čekati, až se cesta uvolní.
— Il n'y-a rien a voir !
— Dobrá, jeďte si kam chcete ! Mám
hodinku ještě času.
Za krátko hrčíme uprostřed hrčících po
špaličkové podlaze Elysejských polí k buloňské-
mu lesíku. Je kolem páté, právě nejživější
promenáda. Drožky, fiakry, soukromé povozy,
gigy, faetony, velké společenské povozy. Řada
sem, řada tam, tři, pět řad vedle sebe! Jediný
ztemnělý hrkot a cvakot kopyt. Novinka doby
Automobil všech tvarů. Drobný i břichatý
nízký i vysoký. Kdo trochu na sebe držl
nejede do Bois jinak, než v automobilu
Což abych to příště také zkusil ?
Stanislav
Martin
République
Vozka
Dobrá
Bois
27
article
První návštěva výstaviště! Prozatím jen
povrchní. K vůli orientaci, jen tak rozlohu
přehlédnout, visitku odevzdat.
Jedna promenáda po výstavní A—B to
spraví. My, vysloužilí zevlouni z konce 19. sto-
leti, co máme jakýsi doktorát z výstavního fla-
nérství, už se v tom na tolik vyznámel
Sebereme-li své vzpominky, dají Víden
Berlín, Amsterdám, Stockholm a jiné drobnějši
naši Jubilejní a Národopisnou nepočitaje
už hezkou školu. Od roku 1889 přibrala letošní
saisona celé množství nové plochy. Pro
cházka podél Sekvany od mostu Alexandra II.
k Marsovým polím dá malebný prospeki. V levo,
v pravo, uprostřed rozkošných sadů vyčarováno
ze země stavitelských ukázek nejvtipnějšího
slohu. Skupiny budov, paláců, pavillonů, libo
hrádků. Všecko nastaveno, naličeno do pěkného
pohledu, všecko lákající a zvouci
— Božinku, jak ti děkuji, že nejsem vý-
stavním zpravodajem! Nemusím tady všud
do vnitřl
Blahopřeji si v duchu ! Jaké štěstí, ne-
potřebuje-li člověk všecko vidět
Příjemné vědomí, býti pouhým turistou,
volným a nevázaným 1 Připadáte si jako mouch
bzučící nad velikánskou mísou medu. Jen sem
tam mlsnout, už stačí!
Marsův
Stockholm
výstaviště
Víden Berlín
Amsterda
28
article
Vlastně hned bráně u hlavního vehodu
třeba se uctivě pokloniti! To není brána, al
dokonalý chrám Slávy! Obrovská kopule, jako
koruna krále od Východu. Je-li ze dřeva,
z plechu, z těsta či ze kterého kozla, neroze-
znávám. Jisto je, vypadá jako z alabastru, ze
slonové kosti s lehounkým nádechem do mo-
drava. Zařizovatelům naši budouci Českoslovan
ské všeobecné výstavy — nebýti minulé Vy-
stavy architektů a inženýrů, měli bychom ji
jak víte, zcela jistě, dvě léta po této pařiž
ské! — tedy našim příštím pánům od výstav
ního komitétu doporoučí se rozhodně k po
všimnuti k vůli praktickému zřízení vchodů
Je prý jich kolem do kola ve stínu kopule.
29
article
chvála bohu, osmapadesát. Hvězdice 58 uliček
s turnikety. Při největším návalu projde uličkou
lehce patnáct, dvacet osob za minutu. Dá cel-
kem 1000 osob za minutu, 60.000 za hodinu.
Nejvělší příval bez tlačenice se zkanalisuje, ne-
trpělivý dav nemá potřebí přicházeti do vzteku.
lámati mříže a bořiti výstavní hradby a ploty
Orientační promenáda mezi Náměstím In
validů a Polem Marsovým, bez zastávek, ben
kotemplací, jen tak za nosem svého obdivu,
zabere půl dne, jen to fikne. A program první
návštěvy je pěkně vyplněn.
Jedné vějičce jste arci neodolali! Košile
bližší nežli kabát! V enfiladě paláců »cizích
mocnosti« nedá vám to, zaskočite aspoň — do
Rakouska ! Není tuze nádherný ten palác. Vedl
ostatních chrámovitých vyjímá se spíše jak
patricijský dům.
— Kdo ví? Což, jestli se tam natret
známý?
Nenatrefil se. Obecenstva dost, okukuje
zastavuje se, lhostejně přechází. Není tu vskutk
mnoho vidět.
— Voila, c'est Marienbad !.. . Et voila.
Carlsbadl
Jediné poznámky, co zaslechnete. Vskutku
ty české, vlastně německé lázně jakoby tvorile
hlavní obsah našeho světa. V prvním palře
malá gallerie obrazů českých a polských. Ko-
nečně známý! Milá tvář našeho cestovatele.
ředitele Kořenského! Podobizna visí právě proti
vchodu. Milé setkání!
Ostatně není principem letošní výstavy sou-
bornost, nýbrž odbornost. Možná tedy, že se
v některém odboru ještě s někým setkáme!
bůh
Marsův
Kořenský
Rakousko
ko
c ' est Marienbad
30
article
Neděle večer na výstavišti! Toť se ví, že
náležela do programu fontána, už k vůli vzpo-
mínce na nezapomenutelné naše pražské fontá-
nové večery.
Ale sklaplo! Fontána není ještě hotova.
Či vlastně je hotova, ale hlavní effekt, osvětlení
schází. Zdrželo se. Prý to ještě potrvá nějaký
týden.
To umění vodotrysků má také svůj vývoj.
Fontána výstavy z r. 1889 byla pouhý snop
vodních paprsků ve stínu Eiffelky. Naše Národo-
pisná měla už celý gloriet ohnivého vodstva,
Výstava architektů a inženýrů celý soubor vodo-
trysků a vodopádů po stupních a přes okraje
vodních mušlí a bassinů.
Na Marsově poli před palácem elektřiny,
ze všech těch prvků složen veliký celek »vod-
ního zámku«. Není pochyby, až na dané zna-
mení zahoři vodní zámek s klenbou svých ba-
revných ohňů a celým hájem svítivých vodo-
metů, bude to báječný pohled. Kopuli zámku,
jako záře kolem hlavy světce, obklopuje v po-
zadí průčelí elektrického paláce. Skutečný dia-
dém. Ale prozatím, při denním světle a nápadné
nehotovosti všeho okolí, zanechává vše dost
střízlivý dojem.
Chcete-li něco vědět? Celkový dojem z
první povrchní procházky výstavištěm
Je to všechno bohaté, nádherné, nepře-
hledné, pravda. Ale konečně, kdyby se postavilo
vedle sebe, nepotřebovali bychom se se svoji
malou výstavou, při skromných našich prostřed-
cích nikterak schovat.
Marsův