ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 51f00f00-66ab-11dc-9345-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 24 celkem · entity: person 179, place 46, org 3, work 1
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
23. května 1900. Císlo 141.
4 article
menán postup nacionalismu, na poprv, i zde jako zvláštní směr vystupujícího. Zahájení francouzské sněmovny. Dnes po delší přestávce bude sněmovn tato znovu zabájena. Nacionalisté chystají s hned pro začátek k útoku na vládu. Prostřed- kem k tomu má jim býti některá z interpellací. předovším as dotaz po piklech vlády, aby při- kročilo se znovu k rehabilitaci Drevfusově, ač- koliv vláda své doby jej amnestovala jedině — aspoň před veřejnosti — s podmínkou, že ustan od dalších kroků k revisi svého procesu. A nyní sama... Nacionalisté mají prý v rukou totiž důkazv, že vláda sama prostřednictvím »taj ného« Thompsa shledávala materiál, aby Drey fusa mohla rehabilitovati a že zvláště hledel prý pohnouti Przyborowského, Poláka, jenž vy lákav své doby na vrchním revidentu státních dráh v ministerstvu vídeňském Masehovi tajná ta a cizině je prodav, z Rakouska uprchl, — k tomu, aby jí poskyul průkazy, že Černocký jak známo, původem rovněž z Rakouska, svě doby při procesu v Rennes proti Dreyfusov falešné svědectví vydal. Odpor proti obnov drevfusovské kampaně ve Francii jest zajiste veliký, však proti němu stojí přání veliké část poslanců, jinak i s vládou nesouhilasících, aby v době výstavní nebyla vyvolávána krise miní- sterská. Průběh akce nacionalistů proti vládě zůstane tedy nepochybně až po samo hlasován velmi nejistým. Ostatně troufáme, že již nočn telegramy výsledek lilasování s čtenářem sděli
Polák Černocký Rakousko Rennes Francie
5 article Protesty
Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Městská rada v Karlíně majícn paměti, že předlohou zákona o upravení poměro jazvkových, kterouž vláda zákonodárnému sboru učinila, nikterak nebude odčiněna křivda a urážka národu českému zrušením jazykových nařízení, dne 17. října 1899 ve tvář vmetená, přistupuje jednomyslně v plnémi obsahu na protest král. hlav. města Prahy, učiněný ve- schůzi sboru obocních starších dno 21. května- 1900 proti osnovám zákonů na úpravu jazy- kových poměrů u zeměpanských úřadů v král. českém a markrabštví moravském, vládou po- slanecké sněmovně předloženým. — Městská rada v Karlíně, dne 22. května 1900. Starosta: Adolf Lokay. Městšlí radové: V. Sviták, Jan Rudle, Jan Dmíšek, F. Kremlička, Otakar Hejt- mánek, Václ. Nedvěd, Hugo Demartini, Joseí Engelmann. Klub národní strany svobodo- myslné v Karlíně přistupuje jednomyslně ku, prohlášení slav. sboru obecních starších král. hlav. města Prahy ze dne 21. května t.r. v plném jeho znění a má pevnou naději ve zdar rázného vystupování slavné delegace české na radě říšské na obhájení práv našeho jazyka matořského v celé oblasti zemí koruny svato- václavské. Klub náš má neoblomnou důvěru ku svým milým poslancům a vyslovuje všem svůj nelíčený dík. — V Karlině, 22. května 1900. JUDr. Fr. Lokay, předseda. Jan Dmíšek. jednatel.
Körbrův Lokay V Sviták Rudle Dmíšek F Kremlička Hejt Václ Nedvěd Hugo Demartini Engelmann JUDr Karlín Praha Francie klub národní strana svoboda
6 article
Rada městská na Smíchov přistoupila jednomyslně ku projevu sboru obec- ních starších král. hlav. města Prahy ze dne 21. května 1900 proti osnovám zákonů na úpravu jazykových poměrů u zeměpanských úřadů v království českém a markrabství mo- ravském a na zřízení úřadů krajských v krá- lovství českém — předloženým vládou. Kör brovou sněmovně poslanecké. — Na Smíchově, dne 22. května 1900. Starosta: Elhenický. Ze Zdic. Městská rada připojuje se ku protestu královského hlavního města Prahy proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy, vy slovuje souhlas svůj s postupem svých zástupeů na říšské radě a žádá, by všech prostředků se uchopili ku zdolání nepřátel království českého a jazyka našeho. Křemen, starosta ohce. Z Poličky. Vzhledem ke schůzi konané dne 13. května v Poličce na střelnici, svolané realisty a sesílené socialní demokracií a učitel- stvem, jichž hlavním účelem je organisovat v městě našem a okolí svojí stranu, dovolujeme sobě zde vysloviti svoje mínění, jak my na celou věc pohlízíme a na námahu a nástrahy s'rany té odpovídáme; I. S povděkem sledujeme neohrožený zápa našeho poselstva na říšské radě, vedený za čest a nezadatelná práva národa našeho.
Elhenická Smíchov Praha Zdice
7 article
Souhlasíme úplně s obstrukcí zahájenou protí vládě a parlamentu, jež chtěly by z nás Lčiniti lid bez vlasti a důstojného domova, uči- niti z nás brak, obývající několik okresů a ni- Soliv od staletí slavné království české, posvátné nám ve svě celistvosti a nedilnosti. S rozhořčením odsuzujeme snahy střan tak zvaných realistů, vstříc přicházející úkladům našich nejhorších nepřátel, která svou činnost budoucnost vybudovati chce nad neštěstím ná- roda těžce zkoušeného a započíti na tom bodu. ku kterému svobodomyslná strana přes všechnu ji vytýkanou bezvýslednost své politiky — (ni koli jí samou, nýbrž mocnějšími faktory zavi něnou) — přece ještě dohnati se nedala, na- opak se tomu všemi silami brání. II. Uznáváme velikou důležitost národníh školství, jak pro celý národ tak pro nás řeme- siníky a přejeme — ač i našemu stavu již nutně podpory třeba — přece předem a z plna srdce učitelstvu zlepšení jeho hmotného posta- vení; litujeme však velice, že se vrhá Gjak jsme se o veřejné schůzi zde 13. t. m. realisty svo- lané přesvědčili) v náruč straně destruktivní, energii a sílu národa podlamujíeí a upřímně pravíme, že po těch cestách učitelstvo sledovat nemůžeme a že nám na tak dlouho nemožno bude petice ve prospěch jeho podávati a k němu jako vzoru vlastenecké činnosti přihližeti, pokud ve vleku této strany smýkati se dá. Odsuzujeme naprosto parceláře naší drahé vlasti a všechny ty, kteří je podporují. Dáno v Poličce, dne 16. května 1900. (Následují podpisy všech zástupeů řemeslnictv v Poličce.)
8 article
Seznavše obsah osnovy jazykového zákona pro státní úřady v království českém, jež právě podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšská není kompetentní k úpravě jazykových poměrů při úřadech v království českém, nýbrž že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá- lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři- klavě porušují platný právní řád ve království českém. dle kterého oba ja- zyky zemské jsou v celém obvodu země r o v no- právné a dle kterého všichni státní úřadníci musí býti znali obou jazyků zemských; 3. před- loženou osnovou ruší se jednota správy králov- ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin většínou německých a řeči české ve vnitřním úřadování neposkytuje se plné rovné právo. naopak řeči německé zjednává se nadpráví. což odporuje čl. XIX. st. z. z. ; 4. ježto osnova tato jednak základní zákony zemské i říšské po- rušuje, jednak práv národa českého neuznává, vyzýváme poslance své, aby v šemi pro- středky osnově té kladli odpor a proti vládě, jež takým způsobem se proti spra- vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej ostřejší opposici. Schvalujeme, že po slanci čeští zahájili na radě říšské o bstru ke a žádáme- důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud. pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná- rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme svým poslancům všemožnou podpo ru v jiclí zápasu na obhájení práv nedílného krá- lovství českého a českého národa. Rada král. města Mladé Bole slavi. F. Kreibich, starosta. Vodka, Fr. P raut, Čeněk Zimmermann, Fr. Böger, F. Benes Václav Hanoušek, Jan Svoboda, Ant. Svarovský radní.
F Kreibich Zimmermann Böger F Benes Hanoušek Svoboda Antonín Mladá Bol Francie Rada král
9 article
V okresu mladoboleslavském Představenstva obeí: V Plasích. Hanoušek, starosta. Václau Horáček, Petr Kaňka, radní. V Bezně. Ant. Beneš, starosta. Jose Sedláček, Ant. Křička, Václav Svačina, radní V Hrdlořez lch. Felix Šťastný, starosta Václav Špringl. V. Velda, radní. V Bukov ně. Josef Šťastný, starosta. J. Najman, Jan Špringel, radní. V Rejšicích. Knespl, starosta. Jose Zvěřina, František Najč, radní. V Libichov ě. Ciholník, starosta. Jan Grus, Josef Pavlíček, radní. V Rokytovci. Jan Hrabě, starosta Josef Krouský, Václav Mansfeld, radní. V Nemy slovicí ch. Kašpárek, starost. Jan Blecha, Josef Dusil, radni. V Dolánkách. J. Macek, starost Václav Havelka. Václav Volr. Ve V inci. V. Jonáš, starosta. Václ Čečka, Jan Janda, radní. V Strašnově. Josef Mič, starosta. Motyčka, Josef Kotátko, radní. V Pětikozlích. J. Šipek, starosta Josef Procházka, Václav Miler, radní. V Řepově. Josef Reps, starosta. Jan Macek, radní. V Strenilclch. Josef Dědina, starosta Ant. Hybner, Jan Janoušek, radní. V Jizerním Vtelně. Josef Charvát starosta. V. Miller, radní. Josef Míchal, výbor. V Řehnicích. J. Novák, starosta. Jose Honc, Josef Kubát, radní. V Pískové Lhotě-Zámostí. Jan Motyčka, starosta. J. Krouský, Jan Horák, radní. V Sovinkách. Václav Švestka, starosta Fr. Kbýn, Josef Heřman, radní V Čejticíc h. Junek, starosta. Václ Holub, radnl. Josef Bureš, radní. V Dolních Stakorech. Krem starosta. Josef Rys, radní. Václav Hendrych. radní.
Hanoušek Václau Horáček Kaňka Beneš Jose Sedláček Antonín Křiček Svačina Felix Špringl V Veld Josef J Najman Špringel Knespl Jose Zvěřina Najč Grus Pavlíček Hrabě Krouská Mansfeld Kašpárek Blech Dusil J Macek Havelka Volr Václ Čeček Janda Mič Motyčka Kotátko Procházka Miler Reps Macek Dědina Hybner Janoušek Charvát V Miller Míchal J Novák Jose Honc Kubát J Krouská Horák Švestka Kbýn Heřman Junek Václ Bureš Rys Hendry Plasy Bezno Hrdlořezy Bukov Rejšice Dolánky Strašnov Řepov Jizerní Vtelno Řehnice Písek Lhota Zámostí Sovinka Francie Čejticíc h Dolní Stakory
10 article
V Husí Lhotě Uhelnici. Jose Tichý, starosta, Josef Vrabec, radní. Václav Ryehlý, radní. V Kosmonosích. V. Horecký, st- rosta. V. Domalíp, radní. V. Šule, radní. Joset Tichý, radní. Zajíček, radní. V Lušténicíc h. Fr. Salač, starosta Václav Hradec, radní. Jan Hradec, radní. V Sukoradech. Josef Horáček, sta- rosta. Josef Kopecký, radní. Jan Vacek, radní. V Kolomutec h. František Holub. starosta. Václav Macoun. Frant. Dědina. V Lalovicíc h. Václav Kašpárek, sta- rosta. Josef Hendrich, starosta. Fr. Škaloud. radní, V Niměricích. Josef Šípek, starosta Josef Janda, radní. Jiří Novák, radní. V. Pr cházka, radní. V Krnsku. K. Chlumecký, starosta Jan Suk, radní. Josef Kotek, radní Ve Voděradec h. V. Fiala, starosta Jan Šulc, radní. Josef Grundmann, radní. V Březn ě. Josef Svoboda, starosta. Václav Šolc, radní. Václav Šín, radní. V Horních Stakorec h. Ondřeh Kysela, starosta. Václav Novák, radní. Antonín Blecha, radní. V Bezděčíně. Josef Daniel, starosta. Josef Bahník, radní. Štěpán Salač, radní. V Smilovicích. Josef Hlušička, sta- rosta. František Muzikant, radní. Jan Rulik radní. V Žitnovsi. Jan Mačenka, starosta Jan Egert, radní. Václav Knížek, radní. V Charvatei-Chudíř i. Václ Malík, starosta. František Hodbod, radní. Jar Pulda, radní. Zastupitelstvo obce ve Vřet vicích. Tomáš Tovara, starosta. Jan Štorek Václav Ctrnáctý, Alois Pulec, radní. Otto Kaban Ant. Fingerhut, Ant. Náprstek, F. Čtrnáctý, Jos Hubr, František Kopecký, Antonín Bakovský. výboři
Jose Tichá Vrabec Ryehlý V Horecká V Domalíp Joset Tichá Zajíček František Salač Hradec Horáček Kopecká Vacek Holub Macoun Václav Kašpárek Hendrich Škaloud Šípek Janda Novák K Chlumecký Suk Kotek V Fiala Šulc Grundmann Svoboda Šolc Václav šína Blech Josef Daniel Bahník Hlušička František muzikant Rulik Mačenko Egert Knížek Václ Malík Hodbod Pulda Tovar Štorek Václav Ctrnáctý Alois pulec Kaban Fingerhut Antonín Náprstek F Čtrnáctá Hubr Bakovský husí Lhota Kosmonosy Sukorady Kolomutec h Krnsko Horní Stakorec h Bezděčín Smilovice Charvatei
11 article
Poslanec dr. Herold v novoměst- ském Občanském klubu. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Pondělní schůze novoměstského Občanského klubu věnována byla rozboru jazykových osnov dra. Körbra. Úkol rozboru provedl posl. dr Herold obsáhlou, kritickou řečí, určenou ni- koli pro menší kruh přítomného posluchačstva, nýbrž pro veškerou politickou veřejnost v této polovině říše, v první řadě pro její vůdčí kruh politické a poslanecké. Tím včerejší schůze Občanského klubu novoměstského nabyla zvláštní důležitosti. Schůzi řídil předseda klubu, říšský i zem- ský poslanec prof. dr. Gabr. Blažek, jenž připomenul obstrukční boj, proti všem předlohám zahájený a že třeba vyložiti všecky jeho pří- činy. V této schůzi učiní tak posl. dr. HIe- rold. (Souhlas.) Posl. dr. Herold (potleskem uvítán) počal námitkou, která se českým poslancům činí od spřátelených stran na říšské radě k vůli jich obstrukci: zrušením jazykových nařízení byl sice dána příčina k ní, odpadla prý však tím. že dr. Körber předložil své osnovy jazykových zákonů, kdež provádi se vnitřní úřadní čeština. Na českých poslancích prý záleží, by se osnovy ty staly zákonem za pomoci majority a takto se restituovala vnitřní úřadní čeština. Je roz- šířeno mínění, že se osnovami přichází vstrie našim požadavkům; ostatně chtějí nám býti nápomocni a praví, že osnovy parlamentní ce- stou mohou býti zlepšeny. Co bylo nařízením, může prý býti provedeno trvalým zákonem. Takovým výkladům netřeba se diviti. Ik nim dlužno býti spravedlivým. Jest na nás abychom vší veřejnosti prokázali, proč se proti Körbrovým předlohám stavíme a to bez ohledu na politické otázky.
doktor Herold Herold obsáhlý profesor Gabr Blažek HI Posl Körber Körbrův
12 article
Při řešení jazykové otázky třeba míti dv kardinální zásady na zřeteli — spory o princip tak zv. dvojjazyčnosti a tak zví jednojazyčnost jsou druhotné a nejdou k základu otázky — pak musí se přihlížeti k veškerým oborům státní správy. Jedna tato kardinální zásada žádá, b úprava jazykové otázky odpovídala platným zá- konům od obnoveného zřízení zemského, dl nichž oba jazvky, český a německý, jsou rovno- právnými zemskými jazyky v království českém, a tu je hned různost vzbledem ke stanovisku německému, dle něhož se jazyková otázka řešl na základě territorit. Naše stanovisko má vidi- telné znamení na sněmu, v oboujazyčném vydá- vání zemského zákonníka atd. Druhá kardinální podminka vyplývá z usta- novení § 19. státních zákl. zákonův, dle něhož každá národnost a každý její příslušník má právo na šetření svého jazyka v životě veřej- něm, v úřadech a ve školách. Máme celou judikaturu správního soudu ze sporů školských, jež na základě § 19. státních zákl. zákonů dává každému příslušníku právo k šetření jeho jazyka v životě veřejném. Z této druhé zásady piyne s nepopíratelnou logikou, že každý jedno- tlivec v království českém, ať Čech nebo Ně- mec, má právo svým jazykem se na státní úřady obraceti, činiti jim podání ústní nebo písemná, se státními úřady svým jazvkem jed- nati, a státní úřady mají povinnosta v jeho ja- zyku provésti řízení a dáti vyřízení. V běžném životě tato zásada § 19. nazývá se stykem s stranami a podle Stremaverova nařízení je tento styk v této zásadě proveden.
Čo Stremaverův
13 article
Osnovy dra. Körbra se od tčchto kardi- nálních zásad liší tak, že naprosto nevyhovují a nelze jich přijati. Osnova dra. Körbra pro království české vychází ze zásady, že jazyk- úřadní neřidí se dle individuálního práva pří- slušníků každé národnosti, nýbrž dle territoria, ve kterém jednání se děje. Tím způsobem před- loha uznává úřady jednojazyčné a smíšené. Hned v této otázce je zásadný odpor proti platným zásadám. Odtud plyne ostatní. Osnova vládní je na první pohled rovno- právná, což vzbuzuje pochybnosti o zdů- vodnění našeho odporu, neboť se praví: co platí o úřadech českých, plati i o německých a naopak. Dosud jednal každý před úřadem svým ja- zykem; dle nové osnovy má se tak díti úřad- ním jazykem toho kterého okresu. Výjimka při- pouští se jen, není-li strana jazyka úřadního mocna. Tím jsou — jak praktické poměry svědčí — Němci ve výhodě. Čech by v ně- meckém území musil se podříditi němčině, Němec v českém nikoli, poněvadž znalost němčiny se požaduje od každého úřadníka. Ustanovení o protokolování výpovědi jino jazyčných je proti všemu smyslu a skrývá při řízení trestním opravdové nebezpečí nepřesnosti, což je velikou vadou, která může stejně sti- hnouti Němce jako Čechy. Ovšem osnova ny- nější vlády nemění ustanovení, jež ukládá, by každý, kdo chce býti státním úřadníkem, složi zkoušky — vyjma obor soudnictví — po zru- šení jazykových nařízení jen německy, tak že čeští úřadníci musejí podati důkaz o právnické znalosti němčiny Dle osnovy nynější vlády nemůže tedy do- jíti každý ve svém jazyku práva svého u úřadů.
Němec Čechy
14 article
To je ústupek německému úřadnictvu; má jim býti prominuta znalost jazyka českého. Českým však znalost německého nikoli. Ti jsou k němčin Ani v ryze českých okresích není čeština jediným jazykem úřadním. -Neplatí také pro všechny obory veřejné správy. Při úřadech druhé instance má platiti obou- jazvěnost, ale v oborech, pro které nová osnova neplatí, zůstane při dosavadní zvyklosti, t. j. př němčině. Ani druhému kardinálnímu požadavku vyvozenému v § 19. st. z. z. osnova nevy hovuje. Pro úřady centrální má platiti nadále němčina, ponévadž na př. v ministerstvech ne mohou znáti všecky jazyky. Avšak při předá- vání spisů může se jednati jen o německý do provodný přípis, kdežto vlastní materiál obsažen je ve spisech, které v okresích českých jsou přece české. Je chybou, že se osnova zákona Körbrov nevztahuje na ministerstvo vyučování. Zku- šenosti s korrespondencí zemské školní rady podávají překvapující výsledky: zemská školn rada v království českém korrespondovala s místodržitelstvím německy. Česká korres pondence se zde musila vybojovati. Není předpisů, jimiž by se němčina sta- novila za vnitřní úřadní a služební řeč v královstv českém. Tedy neexistuje. Z motivů k osnově nynější vlády připojených je patrna také my- šlenka spostředkovacího jazyka německého. Předlohou tou zavádí se nepřirozený poměr aby občan řídil se řečí úřadníka, když stát má moc, stanoviti kvalifikaci úřadníků, nikoli však občanů. To je proti zásadě veřejné správya protimyslné. Řečník dokazuje dále podrobně nesprávnost stanoviska německého, načež přechází k osnově jazykového zákona pro Moravu. Morava pojata je v ní jako země veskrze smíšená, a to k vůli Němeům. Co do vnějšího úřadování zavádí se tedy oboujazyčnost, nikoli však co do úřadování nuceni.
Ted Morava
15 article
vnitřního. Řečník zabývá se pak otázkou kompetence říšské rady, kterou odmítá. Různost osnovy pro království české a pro Moravu je také momentem osnovám nepříznivým Předlohy jsou tedy v nynějším znění ne- přijatelny. Jich oprava parlamentem je pravdě nepodobná, poněvadž by ji překazila německ obstrukce. Na pochybnou naději vážný politik přistoupiti nemůže. Předložením nynějších osnov nestalo se tedy nic, ač že nynější ministerstvo rozmnožil materiál, jaký svého času předložilo dorozumí vacím konferencím. Čechové tedy nemohou než opírati se o po sitivní zákony a o své právo a usilovati o od činění onoho hrozného bezpráví ze dne 17. října m. r. Z té příčiny zahájili obstrukci, by do- kázali totéž, co u Němců nejvyšší autoritou uznáno bylo za vlastenecké. (Výborně! Hlučný dlouhotrvající potlesk.) Po řeči dra. Herolda, která často hlučnýn souhlasem byla provázena, žádal pan dr. Gro za schválení projevu, který pro českou obstruke učinil výbor klubu. Pan Prášek navrhl dodatek, aby poslanci kteří by obstrukci překáželi, byli postavení pře čestný soud. Poslanec dr. Herold žádal, by se tent dodatek nepřijímal, jednak proto, že klub če ských poslanců sestává z mužů, kteří veškere otázky posuzují jedině se stanoviska vlastene- ckého a nejlepšího svého přesvědčení, dále proto že taktiku nelze určovati na neurčitou dobu budoucnosti, poslancům tedy musí býti pone- chána volnost rozhodnutí. Musejí ovšem miti důvěru voličstva, bez níž by nemohli jednati.
Čecho Němec Herold doktor Gro Prášek Morava
16 article
(Hlučný souhlas.) Co se týče návrhu páně Prá- škova, je bezpředmětným. Taktika voličů v tom musí záležeti, by se zabránilo všemu, co by po- silovnlo nepřitele. Kdyby měla nastati změna taktiky, musilo by se o ní usnésti plenum po- slaneckého klubu. (Hlučný souhlas.) Pan dr. Šebesta shledává v předlohách německý výpad proti našemu státnímu právu praví o řeči pana dra. Horolda, že byla ob- hájením našeho stanoviska vůči pravici a na- vrhuje na konec dodatek, aby poslanci dali na jevo, že český národ nebude vyjednávati o žád- ném projektu, který by znamenal porušení ne- dílnosti království českého. Poslanec dr. Herold pravil, že o tomt momentu nedávno důrazně promluvil. Řeč svou skutečně adrešoval všem kruhům, jež k našt věci zaujímají stanovisko. Po velezajímavé ex- kursi na pole politiky zahraniční a světové, v níž za jednoho ze strůjců protičeského obratu ve Vídni označil německého vyslance knížet Eulenburga, vrátil se k otázce obstrukce, aby ozřejmil všecky potíže této taktiky, načež na- stínil velikou, na celé generace rozpočtenou a kci pro naše státní právo, pro něž musí se upev ňovati každá příslušná posice. Na to přijat byl projev klubovního výboru načež schůze skončena.
doktor Šebesta Herold Vídeň
17 article Bursovní upíři.
Bursovní upíři. (Pavodní zpráva »Národních Listů«.) V kronice smutných příběhů a trudných vý. sledků, jimiž skončilo »obchodní spojení« mnoha občanů s firmou Janíschovou, pokračujeme přípa- dem, který se vyvinul z motivu od dřívějších odliš- ného: z jednání o obchodní společenství. Obchodní cestující pan Jaroslav Duchna měl po hotově několik tisícovek a mínil vzdáti se dosavad ního svého zaměstnání. Hodlal, buď samostatně s etahlovati nebo vstoupiti do některého pražskéh závodu jako společník. Pročítal insertní část časopisů. Dno 25. zář roku 1897 všími si insertu, kterým nejmenovaná firma oznamovala, že se příjme společník s ka- pitálem 3000 zl. do nejvýnosnějšího závodu. Dopsal na chiffru, sděliv hned svoji adresu. V zápětí navštívil jej v bytě — Arthur Grünfold pozval ho do závodu svého chefa Janische k vůl jednání o obchodním společenství. Pan Duchna však pozvání nevyhověl. Přiše tedy Grünfeld po druhé a tu se mu podařilo pana Duchnu k návštěvě Janischova závodu přemluviti, ač nesdělil a nechtěl přiznati, v čem firma ta ob- choduje. V rozhovoru sdělil Janisch panu Duchnovi. že má dva domy na Kr. Vinohradech a na vídeňské burse 60.000 zl. depotu. Záležitost obchodního spole- čenství vyložil mu dle vypravování p. Duchny v te smysl, že vloží do obchodu jako spo le č n k a si 3000 z 1., které ostatně nemusí dáti najednou nýbrž dle své libosti po menších obnosech. Vklady ty že se mu zúročí 6 procenty. Pan Duchna nechtě z prvu přístoupiti, Janisch však jej konečně pře- mluvil.
Jaroslav duchna Grünfold Janisch Grünfeld Janischův Duchn Králové . Vinohrady Janíschova
18 article
Vyrozumělť pan Duchna, že za jeho peníze se koupí na sklad cenné papíry, které se prodají kupci, který přijde. Janisch totiž vypravoval, že v každém obchodním závodě za peníze do obchodu vloženés nakoupí zboží na sklad. V závodě směnárním pak že se hodnoty prodávají, jakmile jejich kurs stoupne což Janisch vždy určitě ví. Zisk takto nabytý slib p. Duchnovi vypláceti. Na to dal pan Duchna Jani- schovi 500 zl. do rukou jako první část svého spo- lečenského kapitálu a Janisch, dal mu vyrozumění že pro něho koupil 25 akcií státní dráhy s podotknu- tím, že papíry budou u něho — Janische — ležet v trésoru. Pan Duchna však akcií těch nikdy nevida Po čase žádal na něm Janisch další peníze s ujišt- ním, že akcie stoupnou a že za vklady ručí svým depotem a svými realitami. Na to akcie dráhy, státn stouply, tak že pan Duchna dle svého výpočtu by by prodejem vydělal 4 zl. na každém kuse.
Janisch Janiec
19 article
Vzestup jejich oznámil p. Duchnovi osobně Grünfeld, který jej navštívil, zároveň žádaje pan Duchnu za další peníze. Při té příležitosti dal pan Duchna rozkaz, by se jeho akcie státní dráhy pro- daly; pro zisk že si příštího dne dlojde. Den na to skutečně došel si do Janischova závodu, kde se setkal s panem HI., jehož osud sdělen byl v předešlé stati. Žádal za výplatu peněz z pro- daných akcií státní dráhy. Janisch však prohlásil, že o ničem neví; zrovna tak Grünfeld. Důraznou výzvu p. Duchny odbyli odpovědí, že na věc bylo zapomenuto, poněvadž Grünfeld nebyl předešlého dne — střízliv. Výsledek byl, že p. IDuchna při akciích státní dráhy utrpěl ztrátu; Janisch že za vš ručí svému společníku. Totéž potvrdila paní Jani- schová, a Grünfeld paní Duchnové. Dovozovali,ž p. Duchna tím větší bude míti zisk, čím více vloží do závodu kapitálu, za který se budou moci různé hodnoty kupovati. V důvěře v reelnost závodu vložil pan Duchna do obchodu celkem 3650 zl., z něž se stal majitelem různých effektů, mezi nimi 125 kusů alpinek, 50 kusů tabákových akcil,z pražských železářských akcií atd.
Duchn Grünfeld Janischův Janisch Janiec
20 article
Obchody se však p. Duchnovi nedařily, stsl. prodělával. Následkem toho pojal nedůvěru v eel ten obchod. Jako p. H. také p. Duchna dostal jednoho a téhož občana, se závodem Janischovýn obeznalého, nedobrou informaci, že poz b ude všech svých peněz, a že ne by 1 Janischovým společníke m. V té době měl pan Duchna více než 3500 ztráty, a byl vybídnut, aby do »obchodu« doda další 2000 zl. Se vzkazem tím příšel do p. Duchnov bytu — p. Duchna doma nebyl — Grünfold, kter položil alternativu: buď nové peníze nebo exekučn prodej celého engagementu. Paní Duchnová, již t Grünfeld vyřizoval, namítala, že její manžel nen doma, bez něho že jednati nebude, a konečně z peníze jsou uzamčeny, že nemá klíče. Na to Grün- feld, že musí býti zavolán zámečník, aby otevi kasetu s penězi. Paní Duchnová však setrvala m svém a Grünfeld odešel s nepořízenou. Následujícího dne byl p. Duchnovi engagement »ekekučně prodán- — tolefonicky, u přítomiosti p. H. »Tak se to s t- kovými pány dělá !« dodal Janisch hlasítě, patrně na adresu pana H. Pan Duchna pozbyl celkem asi 3650 zl., téne všechno své jmění. Žaloval civilně, ale byl zemským i vrchním zemským soudem odmítnut, zvláště z toho důvodu, že se jednalo o dífferenční bursovní bra, při níž zůčastněný nemůže svých vkladů soudn dobývati . .
Duchn Grünfeld Janisch duchna Janischův
21 article
Pan J. T., živnostník a majitel domu na Žižkově, byl taktěž ve spojení s Janischovým závodem. Kou- pil zprvu 50 kusů akcií länderbanký. Na radu Ja- nischova agenta Ehrliéha je prodal se ztrátou 250zl. a koupil 100 kusů uherských kreditek, jež držel z půl roku. Dal na ujištění Janischovo, že za vše ruč. Při prodeji uhorských kreditek pan T. pozbyl opět. Na to koupii dvakráte po 50 kusech rakouskýc kreditek, jež měl asi rok. Při prodeji ulrpěl rovněl ztrátu, což vysvětiuje sí tím, že Janisch nedovol papíry pana T. prodati za vysokého kursu. Když s ztěžoval, odbyl ho Janisch slovy: »Každý musí vy- držeti a nesmí se rozčilovat.« Celkem pozbyl panT. 3000 zl. Pak žádal od něho Janisch další 2000 zl. Pan T. jich neměl, obrátil se tedy o půjčku na svou sestru, jež však jí bratru svému bohudík noposkytla. Věc uspořádána tak, že pan T. měl se u jistého pe- něžního ústavu ucházeti o půjčku, svou sestrou pa- rantovanou. Sestra pana T. však také rukojenst odepřela. Pan T. se nalezal v nejtrapněiší situa an přéd ním stál agent - náhončí s vyhotovonos směnkou. Šlo o podpis, k němuž pan T. nemohla nemohl se odvážiti. Ruka se mu chvěla, nebyl s to, by přičinil na směnku nezbytný podpis. Agent b nabádal ke zmužilosti.... Když pobídka sloven nestačíla, vedl ruku pana T. k podpisu, který lehc mohl býti osudným.
Janischův Janisch Žižkov Kou
22 article
Konečně byla směnka hotova a zadána peně- nímu ústavu. Zněla na půl roku. Ke splatnosti do- spěla právě v době, kdy papíry panem T. zakoupené měly vysoký kurs. Proto p. T. prohlásil, že směnku platit nebude a žádal, by jeho hodnoty bylý pro- dány, a Janisch, aby ze zisku zaplatil onu směnku. A Janisch skutečně zaplatil až na 50 zl. Také pan T., zklamán úplné výsledky svého spojení s Jani- schovým závodem, po značných hmotných ztrátách Janische žaloval na zaplacení. Došlo k soudníma vyrovnání. Tento případ není tedy nejhorším z těch, jež jsme zaznamenal. Ciyři případy, jež jsme pro výstrahu uveřejnil nejsou osaměly. Nešťastníků, kteří at již naiv nos ať lehkovážnosť, buď odvahu nebo touhu po lehkém. náhlém zbohatnutí odpykali ztrátou majetku, je více. Snad mnoho. Také soudy do přlpadů těch zasáhly na zakročení poškozených. Účelem těchto statí bylo, příšerný zjev bursovních transakcí v celé jeho na- hotě postaviti na forum veřejnosti. Co se v případech vylíčených provádělo, bi hazard, hrubý a brutální, i byli do něho vlákáni lidé, kteří věci nerozuměli. Právem trestá se záko- nem hazard hry v karty. Není-liž daleko horší ha- zard hry bursovní, který nedává účastníkům an přibližně stejné podmínky, při němž mizí bezpro- střednost účasti. Hazard hry bursovní je trpěn. zá- konodárství zapověděvši hazardní hry, níkoli ale differenční hru bursovní, zastavilo se v polovině cesty. Ta, která zbývá, je potřísněna krví a proklel řadou nešťastníků, kteří přivedli se lehkovážně na mízinu a ubohé rodiny své uvedli ve zkázu.
Janisch Janiec Hazard
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Poslední lhůta. Pan Jaworski už b několikráte v hábitu kazatele v táboře českých obstrukčních libertinů, aby je přiměl ku poddání se, k návratu do lůna samospasitelné pravice sliboval jim odpuštění za všechny hrozné hříchy, jichž se dopustili, zejmena odpuštění za to, ž tak dlouho protahují povolení investiční půjčky. kteréž právě v Haliči tak velice mají za potřebl. Však dosud pokaždé vrátil se odtamtud duševn pošramocen. Poslanci češti vysmáli se jeho dobře zaplacenému fňukání, tím méně pak se děsi kdo jeho hrozeb. Nyní konečně donucen byl pan Jaworski doznati, že všechna naděje na illumi- nování českého království ze samé radosti nad Körbrovými opatřeními zmizela, naopak že prů- během příštích čtrnácti dnů, nebo již v prvníeh dnech po svátcích svatodušních nastati mus zásadné veliké rozhodnutí v oboru vnitřní pol- tiky cislajtánské. Krakovský »Czas« oznamuje totiž, že po vypršení nynějších čtrnáclidenních prázdnin, tedy při opětném sestoupenís sněmovny, musí býti o parlamentní kris rozhodnuto. Jest prý faktem, že ani ta ani ona ze zúčastněných stran parlamentního projednání jazykových návrhů si nepřeje.
Jaworský Halič
24 article
Jde tedy o to, mají-li býti Körbrovy návrhy p uzavření nebo rozpuštění říšské rady proklamo- vány § 14. Proti tomu jsou co nejrozhodněj Čechové. Ponévadž v tomto případě vyloučen je možnost, vládní předlohu opraviti. Nat vykládá »Czas«, co hlavně z naší strany před- loze té se vytýká. Zejmena prý jsme proti ust- novení, dle něhož má býti v jednojazyčných okresích užiti druhého jazyka při soudech úřadech dovoleno jen oněm osobám, jež pro- káží, že nejsou jazvka v okresu obvyklého znalé. A potom prý se vzpíráme tomu, že má bý povinností všech úřadů první instance korrespon- dovati s úřady centrálními německým jazykem. Výklad tento jen o tom svědčí, jak malé je, pokud jde o věci jazykové v Čechách a n Moravě, porozumění i u těch, u nichž bys větší zájem o nás předpokládal. Proto se nedi- víme, že »Czas« připojuje k věci poznámku, že prý první námitka zdá se býti i členům pravice do jisté míry odůvodněna — jen do jisté miry — kdežto druhá prý je bezpředmětná, poněvad
Čecho Nat Czas Čechy a můj Morava