2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
23. května 1900. Císlo 141.
4
article
menán postup nacionalismu, na poprv, i zde jako
zvláštní směr vystupujícího.
Zahájení francouzské sněmovny.
Dnes po delší přestávce bude sněmovn
tato znovu zabájena. Nacionalisté chystají s
hned pro začátek k útoku na vládu. Prostřed-
kem k tomu má jim býti některá z interpellací.
předovším as dotaz po piklech vlády, aby při-
kročilo se znovu k rehabilitaci Drevfusově, ač-
koliv vláda své doby jej amnestovala jedině —
aspoň před veřejnosti — s podmínkou, že ustan
od dalších kroků k revisi svého procesu. A nyní
sama... Nacionalisté mají prý v rukou totiž
důkazv, že vláda sama prostřednictvím »taj
ného« Thompsa shledávala materiál, aby Drey
fusa mohla rehabilitovati a že zvláště hledel
prý pohnouti Przyborowského, Poláka, jenž vy
lákav své doby na vrchním revidentu státních
dráh v ministerstvu vídeňském Masehovi tajná
ta a cizině je prodav, z Rakouska uprchl, —
k tomu, aby jí poskyul průkazy, že Černocký
jak známo, původem rovněž z Rakouska, svě
doby při procesu v Rennes proti Dreyfusov
falešné svědectví vydal. Odpor proti obnov
drevfusovské kampaně ve Francii jest zajiste
veliký, však proti němu stojí přání veliké část
poslanců, jinak i s vládou nesouhilasících, aby
v době výstavní nebyla vyvolávána krise miní-
sterská. Průběh akce nacionalistů proti vládě
zůstane tedy nepochybně až po samo hlasován
velmi nejistým. Ostatně troufáme, že již nočn
telegramy výsledek lilasování s čtenářem sděli
Polák
Černocký
Rakousko
Rennes
Francie
5
article
Protesty
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Městská rada v Karlíně majícn
paměti, že předlohou zákona o upravení poměro
jazvkových, kterouž vláda zákonodárnému sboru
učinila, nikterak nebude odčiněna křivda a
urážka národu českému zrušením jazykových
nařízení, dne 17. října 1899 ve tvář vmetená,
přistupuje jednomyslně v plnémi obsahu na
protest král. hlav. města Prahy, učiněný ve-
schůzi sboru obocních starších dno 21. května-
1900 proti osnovám zákonů na úpravu jazy-
kových poměrů u zeměpanských úřadů v král.
českém a markrabštví moravském, vládou po-
slanecké sněmovně předloženým. — Městská
rada v Karlíně, dne 22. května 1900. Starosta:
Adolf Lokay. Městšlí radové: V. Sviták, Jan
Rudle, Jan Dmíšek, F. Kremlička, Otakar Hejt-
mánek, Václ. Nedvěd, Hugo Demartini, Joseí
Engelmann.
Klub národní strany svobodo-
myslné v Karlíně přistupuje jednomyslně
ku, prohlášení slav. sboru obecních starších
král. hlav. města Prahy ze dne 21. května t.r.
v plném jeho znění a má pevnou naději ve
zdar rázného vystupování slavné delegace české
na radě říšské na obhájení práv našeho jazyka
matořského v celé oblasti zemí koruny svato-
václavské. Klub náš má neoblomnou důvěru
ku svým milým poslancům a vyslovuje všem
svůj nelíčený dík. — V Karlině, 22. května
1900. JUDr. Fr. Lokay, předseda. Jan Dmíšek.
jednatel.
Körbrův
Lokay
V Sviták
Rudle
Dmíšek
F Kremlička
Hejt
Václ
Nedvěd
Hugo Demartini
Engelmann
JUDr
Karlín
Praha
Francie
klub národní strana svoboda
6
article
Rada městská na Smíchov
přistoupila jednomyslně ku projevu sboru obec-
ních starších král. hlav. města Prahy ze dne
21. května 1900 proti osnovám zákonů na
úpravu jazykových poměrů u zeměpanských
úřadů v království českém a markrabství mo-
ravském a na zřízení úřadů krajských v krá-
lovství českém — předloženým vládou. Kör
brovou sněmovně poslanecké. — Na Smíchově,
dne 22. května 1900. Starosta: Elhenický.
Ze Zdic. Městská rada připojuje se ku
protestu královského hlavního města Prahy proti
osnově jazykového zákona vlády Körbrovy, vy
slovuje souhlas svůj s postupem svých zástupeů
na říšské radě a žádá, by všech prostředků se
uchopili ku zdolání nepřátel království českého
a jazyka našeho. Křemen, starosta ohce.
Z Poličky. Vzhledem ke schůzi konané
dne 13. května v Poličce na střelnici, svolané
realisty a sesílené socialní demokracií a učitel-
stvem, jichž hlavním účelem je organisovat
v městě našem a okolí svojí stranu, dovolujeme
sobě zde vysloviti svoje mínění, jak my na
celou věc pohlízíme a na námahu a nástrahy
s'rany té odpovídáme;
I. S povděkem sledujeme neohrožený zápa
našeho poselstva na říšské radě, vedený za čest
a nezadatelná práva národa našeho.
Elhenická
Smíchov
Praha
Zdice
7
article
Souhlasíme úplně s obstrukcí zahájenou
protí vládě a parlamentu, jež chtěly by z nás
Lčiniti lid bez vlasti a důstojného domova, uči-
niti z nás brak, obývající několik okresů a ni-
Soliv od staletí slavné království české, posvátné
nám ve svě celistvosti a nedilnosti.
S rozhořčením odsuzujeme snahy střan
tak zvaných realistů, vstříc přicházející úkladům
našich nejhorších nepřátel, která svou činnost
budoucnost vybudovati chce nad neštěstím ná-
roda těžce zkoušeného a započíti na tom bodu.
ku kterému svobodomyslná strana přes všechnu
ji vytýkanou bezvýslednost své politiky — (ni
koli jí samou, nýbrž mocnějšími faktory zavi
něnou) — přece ještě dohnati se nedala, na-
opak se tomu všemi silami brání.
II. Uznáváme velikou důležitost národníh
školství, jak pro celý národ tak pro nás řeme-
siníky a přejeme — ač i našemu stavu již
nutně podpory třeba — přece předem a z plna
srdce učitelstvu zlepšení jeho hmotného posta-
vení; litujeme však velice, že se vrhá Gjak jsme
se o veřejné schůzi zde 13. t. m. realisty svo-
lané přesvědčili) v náruč straně destruktivní,
energii a sílu národa podlamujíeí a upřímně
pravíme, že po těch cestách učitelstvo sledovat
nemůžeme a že nám na tak dlouho nemožno
bude petice ve prospěch jeho podávati a k němu
jako vzoru vlastenecké činnosti přihližeti, pokud
ve vleku této strany smýkati se dá.
Odsuzujeme naprosto parceláře naší drahé
vlasti a všechny ty, kteří je podporují.
Dáno v Poličce, dne 16. května 1900.
(Následují podpisy všech zástupeů řemeslnictv
v Poličce.)
8
article
Seznavše obsah osnovy jazykového zákona
pro státní úřady v království českém, jež právě
podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě
prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšská
není kompetentní k úpravě jazykových
poměrů při úřadech v království českém, nýbrž
že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá-
lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři-
klavě porušují platný právní řád ve
království českém. dle kterého oba ja-
zyky zemské jsou v celém obvodu země r o v no-
právné a dle kterého všichni státní úřadníci
musí býti znali obou jazyků zemských; 3. před-
loženou osnovou ruší se jednota správy králov-
ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin
většínou německých a řeči české ve vnitřním
úřadování neposkytuje se plné rovné právo.
naopak řeči německé zjednává se nadpráví.
což odporuje čl. XIX. st. z. z. ; 4. ježto osnova
tato jednak základní zákony zemské i říšské po-
rušuje, jednak práv národa českého neuznává,
vyzýváme poslance své, aby v šemi pro-
středky osnově té kladli odpor a
proti vládě, jež takým způsobem se proti spra-
vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej
ostřejší opposici. Schvalujeme, že po
slanci čeští zahájili na radě říšské o bstru ke
a žádáme- důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud.
pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná-
rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme
svým poslancům všemožnou podpo ru
v jiclí zápasu na obhájení práv nedílného krá-
lovství českého a českého národa.
Rada král. města Mladé Bole
slavi. F. Kreibich, starosta. Vodka, Fr. P
raut, Čeněk Zimmermann, Fr. Böger, F. Benes
Václav Hanoušek, Jan Svoboda, Ant. Svarovský
radní.
F Kreibich
Zimmermann
Böger
F Benes
Hanoušek
Svoboda
Antonín
Mladá Bol
Francie
Rada král
9
article
V okresu mladoboleslavském
Představenstva obeí:
V Plasích. Hanoušek, starosta. Václau
Horáček, Petr Kaňka, radní.
V Bezně. Ant. Beneš, starosta. Jose
Sedláček, Ant. Křička, Václav Svačina, radní
V Hrdlořez lch. Felix Šťastný, starosta
Václav Špringl. V. Velda, radní.
V Bukov ně. Josef Šťastný, starosta.
J. Najman, Jan Špringel, radní.
V Rejšicích. Knespl, starosta. Jose
Zvěřina, František Najč, radní.
V Libichov ě. Ciholník, starosta. Jan
Grus, Josef Pavlíček, radní.
V Rokytovci. Jan Hrabě, starosta
Josef Krouský, Václav Mansfeld, radní.
V Nemy slovicí ch. Kašpárek, starost.
Jan Blecha, Josef Dusil, radni.
V Dolánkách. J. Macek, starost
Václav Havelka. Václav Volr.
Ve V inci. V. Jonáš, starosta. Václ
Čečka, Jan Janda, radní.
V Strašnově. Josef Mič, starosta.
Motyčka, Josef Kotátko, radní.
V Pětikozlích. J. Šipek, starosta
Josef Procházka, Václav Miler, radní.
V Řepově. Josef Reps, starosta. Jan
Macek, radní.
V Strenilclch. Josef Dědina, starosta
Ant. Hybner, Jan Janoušek, radní.
V Jizerním Vtelně. Josef Charvát
starosta. V. Miller, radní. Josef Míchal, výbor.
V Řehnicích. J. Novák, starosta. Jose
Honc, Josef Kubát, radní.
V Pískové Lhotě-Zámostí. Jan
Motyčka, starosta. J. Krouský, Jan Horák, radní.
V Sovinkách. Václav Švestka, starosta
Fr. Kbýn, Josef Heřman, radní
V Čejticíc h. Junek, starosta. Václ
Holub, radnl. Josef Bureš, radní.
V Dolních Stakorech. Krem
starosta. Josef Rys, radní. Václav Hendrych.
radní.
Hanoušek
Václau Horáček
Kaňka
Beneš
Jose Sedláček
Antonín
Křiček
Svačina
Felix
Špringl
V Veld
Josef
J Najman
Špringel
Knespl
Jose Zvěřina
Najč
Grus
Pavlíček
Hrabě
Krouská
Mansfeld
Kašpárek
Blech
Dusil
J Macek
Havelka
Volr
Václ Čeček
Janda
Mič
Motyčka
Kotátko
Procházka
Miler
Reps
Macek
Dědina
Hybner
Janoušek
Charvát
V Miller
Míchal
J Novák
Jose Honc
Kubát
J Krouská
Horák
Švestka
Kbýn
Heřman
Junek
Václ
Bureš
Rys
Hendry
Plasy
Bezno
Hrdlořezy
Bukov
Rejšice
Dolánky
Strašnov
Řepov
Jizerní Vtelno
Řehnice
Písek Lhota
Zámostí
Sovinka
Francie
Čejticíc h
Dolní Stakory
10
article
V Husí Lhotě Uhelnici. Jose
Tichý, starosta, Josef Vrabec, radní. Václav
Ryehlý, radní.
V Kosmonosích. V. Horecký, st-
rosta. V. Domalíp, radní. V. Šule, radní. Joset
Tichý, radní. Zajíček, radní.
V Lušténicíc h. Fr. Salač, starosta
Václav Hradec, radní. Jan Hradec, radní.
V Sukoradech. Josef Horáček, sta-
rosta. Josef Kopecký, radní. Jan Vacek, radní.
V Kolomutec h. František Holub.
starosta. Václav Macoun. Frant. Dědina.
V Lalovicíc h. Václav Kašpárek, sta-
rosta. Josef Hendrich, starosta. Fr. Škaloud.
radní,
V Niměricích. Josef Šípek, starosta
Josef Janda, radní. Jiří Novák, radní. V. Pr
cházka, radní.
V Krnsku. K. Chlumecký, starosta
Jan Suk, radní. Josef Kotek, radní
Ve Voděradec h. V. Fiala, starosta
Jan Šulc, radní. Josef Grundmann, radní.
V Březn ě. Josef Svoboda, starosta.
Václav Šolc, radní. Václav Šín, radní.
V Horních Stakorec h. Ondřeh
Kysela, starosta. Václav Novák, radní. Antonín
Blecha, radní.
V Bezděčíně. Josef Daniel, starosta.
Josef Bahník, radní. Štěpán Salač, radní.
V Smilovicích. Josef Hlušička, sta-
rosta. František Muzikant, radní. Jan Rulik
radní.
V Žitnovsi. Jan Mačenka, starosta
Jan Egert, radní. Václav Knížek, radní.
V Charvatei-Chudíř i. Václ
Malík, starosta. František Hodbod, radní. Jar
Pulda, radní.
Zastupitelstvo obce ve Vřet
vicích. Tomáš Tovara, starosta. Jan Štorek
Václav Ctrnáctý, Alois Pulec, radní. Otto Kaban
Ant. Fingerhut, Ant. Náprstek, F. Čtrnáctý, Jos
Hubr, František Kopecký, Antonín Bakovský.
výboři
Jose Tichá
Vrabec
Ryehlý
V Horecká
V Domalíp
Joset Tichá
Zajíček
František
Salač
Hradec
Horáček
Kopecká
Vacek
Holub
Macoun
Václav Kašpárek
Hendrich
Škaloud
Šípek
Janda
Novák
K Chlumecký
Suk
Kotek
V Fiala
Šulc
Grundmann
Svoboda
Šolc
Václav šína
Blech
Josef Daniel
Bahník
Hlušička
František muzikant
Rulik
Mačenko
Egert
Knížek
Václ Malík
Hodbod
Pulda
Tovar
Štorek
Václav Ctrnáctý
Alois pulec
Kaban
Fingerhut
Antonín
Náprstek
F Čtrnáctá
Hubr
Bakovský
husí Lhota
Kosmonosy
Sukorady
Kolomutec h
Krnsko
Horní Stakorec h
Bezděčín
Smilovice
Charvatei
11
article
Poslanec dr. Herold v novoměst-
ském Občanském klubu.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Pondělní schůze novoměstského Občanského
klubu věnována byla rozboru jazykových osnov
dra. Körbra. Úkol rozboru provedl posl. dr
Herold obsáhlou, kritickou řečí, určenou ni-
koli pro menší kruh přítomného posluchačstva,
nýbrž pro veškerou politickou veřejnost v této
polovině říše, v první řadě pro její vůdčí kruh
politické a poslanecké. Tím včerejší schůze
Občanského klubu novoměstského nabyla zvláštní
důležitosti.
Schůzi řídil předseda klubu, říšský i zem-
ský poslanec prof. dr. Gabr. Blažek, jenž
připomenul obstrukční boj, proti všem předlohám
zahájený a že třeba vyložiti všecky jeho pří-
činy. V této schůzi učiní tak posl. dr. HIe-
rold. (Souhlas.)
Posl. dr. Herold (potleskem uvítán) počal
námitkou, která se českým poslancům činí od
spřátelených stran na říšské radě k vůli jich
obstrukci: zrušením jazykových nařízení byl
sice dána příčina k ní, odpadla prý však tím.
že dr. Körber předložil své osnovy jazykových
zákonů, kdež provádi se vnitřní úřadní čeština.
Na českých poslancích prý záleží, by se osnovy
ty staly zákonem za pomoci majority a takto
se restituovala vnitřní úřadní čeština. Je roz-
šířeno mínění, že se osnovami přichází vstrie
našim požadavkům; ostatně chtějí nám býti
nápomocni a praví, že osnovy parlamentní ce-
stou mohou býti zlepšeny. Co bylo nařízením,
může prý býti provedeno trvalým zákonem.
Takovým výkladům netřeba se diviti. Ik
nim dlužno býti spravedlivým. Jest na nás
abychom vší veřejnosti prokázali, proč se proti
Körbrovým předlohám stavíme a to bez ohledu
na politické otázky.
doktor
Herold
Herold obsáhlý
profesor
Gabr
Blažek
HI
Posl
Körber
Körbrův
12
article
Při řešení jazykové otázky třeba míti dv
kardinální zásady na zřeteli — spory o princip
tak zv. dvojjazyčnosti a tak zví jednojazyčnost
jsou druhotné a nejdou k základu otázky —
pak musí se přihlížeti k veškerým oborům
státní správy.
Jedna tato kardinální zásada žádá, b
úprava jazykové otázky odpovídala platným zá-
konům od obnoveného zřízení zemského, dl
nichž oba jazvky, český a německý, jsou rovno-
právnými zemskými jazyky v království českém,
a tu je hned různost vzbledem ke stanovisku
německému, dle něhož se jazyková otázka řešl
na základě territorit. Naše stanovisko má vidi-
telné znamení na sněmu, v oboujazyčném vydá-
vání zemského zákonníka atd.
Druhá kardinální podminka vyplývá z usta-
novení § 19. státních zákl. zákonův, dle něhož
každá národnost a každý její příslušník má
právo na šetření svého jazyka v životě veřej-
něm, v úřadech a ve školách. Máme celou
judikaturu správního soudu ze sporů školských,
jež na základě § 19. státních zákl. zákonů
dává každému příslušníku právo k šetření jeho
jazyka v životě veřejném. Z této druhé zásady
piyne s nepopíratelnou logikou, že každý jedno-
tlivec v království českém, ať Čech nebo Ně-
mec, má právo svým jazykem se na státní
úřady obraceti, činiti jim podání ústní nebo
písemná, se státními úřady svým jazvkem jed-
nati, a státní úřady mají povinnosta v jeho ja-
zyku provésti řízení a dáti vyřízení. V běžném
životě tato zásada § 19. nazývá se stykem s
stranami a podle Stremaverova nařízení je tento
styk v této zásadě proveden.
Čo
Stremaverův
13
article
Osnovy dra. Körbra se od tčchto kardi-
nálních zásad liší tak, že naprosto nevyhovují
a nelze jich přijati. Osnova dra. Körbra pro
království české vychází ze zásady, že jazyk-
úřadní neřidí se dle individuálního práva pří-
slušníků každé národnosti, nýbrž dle territoria,
ve kterém jednání se děje. Tím způsobem před-
loha uznává úřady jednojazyčné a smíšené.
Hned v této otázce je zásadný odpor proti
platným zásadám. Odtud plyne ostatní.
Osnova vládní je na první pohled rovno-
právná, což vzbuzuje pochybnosti o zdů-
vodnění našeho odporu, neboť se praví:
co platí o úřadech českých, plati i o německých
a naopak.
Dosud jednal každý před úřadem svým ja-
zykem; dle nové osnovy má se tak díti úřad-
ním jazykem toho kterého okresu. Výjimka při-
pouští se jen, není-li strana jazyka úřadního
mocna. Tím jsou — jak praktické poměry
svědčí — Němci ve výhodě. Čech by v ně-
meckém území musil se podříditi němčině,
Němec v českém nikoli, poněvadž znalost
němčiny se požaduje od každého úřadníka.
Ustanovení o protokolování výpovědi jino
jazyčných je proti všemu smyslu a skrývá při
řízení trestním opravdové nebezpečí nepřesnosti,
což je velikou vadou, která může stejně sti-
hnouti Němce jako Čechy. Ovšem osnova ny-
nější vlády nemění ustanovení, jež ukládá, by
každý, kdo chce býti státním úřadníkem, složi
zkoušky — vyjma obor soudnictví — po zru-
šení jazykových nařízení jen německy, tak že
čeští úřadníci musejí podati důkaz o právnické
znalosti němčiny
Dle osnovy nynější vlády nemůže tedy do-
jíti každý ve svém jazyku práva svého u úřadů.
Němec
Čechy
14
article
To je ústupek německému úřadnictvu; má jim
býti prominuta znalost jazyka českého. Českým
však znalost německého nikoli. Ti jsou k němčin
Ani v ryze českých okresích není čeština
jediným jazykem úřadním. -Neplatí také pro
všechny obory veřejné správy.
Při úřadech druhé instance má platiti obou-
jazvěnost, ale v oborech, pro které nová osnova
neplatí, zůstane při dosavadní zvyklosti, t. j. př
němčině.
Ani druhému kardinálnímu požadavku
vyvozenému v § 19. st. z. z. osnova nevy
hovuje.
Pro úřady centrální má platiti nadále
němčina, ponévadž na př. v ministerstvech ne
mohou znáti všecky jazyky. Avšak při předá-
vání spisů může se jednati jen o německý do
provodný přípis, kdežto vlastní materiál obsažen
je ve spisech, které v okresích českých jsou
přece české.
Je chybou, že se osnova zákona Körbrov
nevztahuje na ministerstvo vyučování. Zku-
šenosti s korrespondencí zemské školní rady
podávají překvapující výsledky: zemská školn
rada v království českém korrespondovala
s místodržitelstvím německy. Česká korres
pondence se zde musila vybojovati.
Není předpisů, jimiž by se němčina sta-
novila za vnitřní úřadní a služební řeč v královstv
českém. Tedy neexistuje. Z motivů k osnově
nynější vlády připojených je patrna také my-
šlenka spostředkovacího jazyka německého.
Předlohou tou zavádí se nepřirozený poměr
aby občan řídil se řečí úřadníka, když stát má
moc, stanoviti kvalifikaci úřadníků, nikoli však
občanů. To je proti zásadě veřejné správya
protimyslné.
Řečník dokazuje dále podrobně nesprávnost
stanoviska německého, načež přechází k osnově
jazykového zákona pro Moravu. Morava pojata
je v ní jako země veskrze smíšená, a to k vůli
Němeům. Co do vnějšího úřadování zavádí se
tedy oboujazyčnost, nikoli však co do úřadování
nuceni.
Ted
Morava
15
article
vnitřního.
Řečník zabývá se pak otázkou kompetence
říšské rady, kterou odmítá.
Různost osnovy pro království české a pro
Moravu je také momentem osnovám nepříznivým
Předlohy jsou tedy v nynějším znění ne-
přijatelny. Jich oprava parlamentem je pravdě
nepodobná, poněvadž by ji překazila německ
obstrukce. Na pochybnou naději vážný politik
přistoupiti nemůže.
Předložením nynějších osnov nestalo se
tedy nic, ač že nynější ministerstvo rozmnožil
materiál, jaký svého času předložilo dorozumí
vacím konferencím.
Čechové tedy nemohou než opírati se o po
sitivní zákony a o své právo a usilovati o od
činění onoho hrozného bezpráví ze dne 17. října
m. r. Z té příčiny zahájili obstrukci, by do-
kázali totéž, co u Němců nejvyšší autoritou
uznáno bylo za vlastenecké. (Výborně! Hlučný
dlouhotrvající potlesk.)
Po řeči dra. Herolda, která často hlučnýn
souhlasem byla provázena, žádal pan dr. Gro
za schválení projevu, který pro českou obstruke
učinil výbor klubu.
Pan Prášek navrhl dodatek, aby poslanci
kteří by obstrukci překáželi, byli postavení pře
čestný soud.
Poslanec dr. Herold žádal, by se tent
dodatek nepřijímal, jednak proto, že klub če
ských poslanců sestává z mužů, kteří veškere
otázky posuzují jedině se stanoviska vlastene-
ckého a nejlepšího svého přesvědčení, dále proto
že taktiku nelze určovati na neurčitou dobu
budoucnosti, poslancům tedy musí býti pone-
chána volnost rozhodnutí. Musejí ovšem miti
důvěru voličstva, bez níž by nemohli jednati.
Čecho
Němec
Herold
doktor
Gro
Prášek
Morava
16
article
(Hlučný souhlas.) Co se týče návrhu páně Prá-
škova, je bezpředmětným. Taktika voličů v tom
musí záležeti, by se zabránilo všemu, co by po-
silovnlo nepřitele. Kdyby měla nastati změna
taktiky, musilo by se o ní usnésti plenum po-
slaneckého klubu. (Hlučný souhlas.)
Pan dr. Šebesta shledává v předlohách
německý výpad proti našemu státnímu právu
praví o řeči pana dra. Horolda, že byla ob-
hájením našeho stanoviska vůči pravici a na-
vrhuje na konec dodatek, aby poslanci dali na
jevo, že český národ nebude vyjednávati o žád-
ném projektu, který by znamenal porušení ne-
dílnosti království českého.
Poslanec dr. Herold pravil, že o tomt
momentu nedávno důrazně promluvil. Řeč svou
skutečně adrešoval všem kruhům, jež k našt
věci zaujímají stanovisko. Po velezajímavé ex-
kursi na pole politiky zahraniční a světové,
v níž za jednoho ze strůjců protičeského obratu
ve Vídni označil německého vyslance knížet
Eulenburga, vrátil se k otázce obstrukce, aby
ozřejmil všecky potíže této taktiky, načež na-
stínil velikou, na celé generace rozpočtenou a kci
pro naše státní právo, pro něž musí se upev
ňovati každá příslušná posice.
Na to přijat byl projev klubovního výboru
načež schůze skončena.
doktor
Šebesta
Herold
Vídeň
17
article
Bursovní upíři.
Bursovní upíři.
(Pavodní zpráva »Národních Listů«.)
V kronice smutných příběhů a trudných vý.
sledků, jimiž skončilo »obchodní spojení« mnoha
občanů s firmou Janíschovou, pokračujeme přípa-
dem, který se vyvinul z motivu od dřívějších odliš-
ného: z jednání o obchodní společenství.
Obchodní cestující pan Jaroslav Duchna měl po
hotově několik tisícovek a mínil vzdáti se dosavad
ního svého zaměstnání. Hodlal, buď samostatně s
etahlovati nebo vstoupiti do některého pražskéh
závodu jako společník.
Pročítal insertní část časopisů. Dno 25. zář
roku 1897 všími si insertu, kterým nejmenovaná
firma oznamovala, že se příjme společník s ka-
pitálem 3000 zl. do nejvýnosnějšího závodu.
Dopsal na chiffru, sděliv hned svoji adresu.
V zápětí navštívil jej v bytě — Arthur Grünfold
pozval ho do závodu svého chefa Janische k vůl
jednání o obchodním společenství.
Pan Duchna však pozvání nevyhověl. Přiše
tedy Grünfeld po druhé a tu se mu podařilo pana
Duchnu k návštěvě Janischova závodu přemluviti,
ač nesdělil a nechtěl přiznati, v čem firma ta ob-
choduje. V rozhovoru sdělil Janisch panu Duchnovi.
že má dva domy na Kr. Vinohradech a na vídeňské
burse 60.000 zl. depotu. Záležitost obchodního spole-
čenství vyložil mu dle vypravování p. Duchny v te
smysl, že vloží do obchodu jako spo le č n k
a si 3000 z 1., které ostatně nemusí dáti najednou
nýbrž dle své libosti po menších obnosech. Vklady
ty že se mu zúročí 6 procenty. Pan Duchna nechtě
z prvu přístoupiti, Janisch však jej konečně pře-
mluvil.
Jaroslav duchna
Grünfold
Janisch
Grünfeld
Janischův
Duchn
Králové . Vinohrady
Janíschova
18
article
Vyrozumělť pan Duchna, že za jeho peníze se
koupí na sklad cenné papíry, které se prodají kupci,
který přijde. Janisch totiž vypravoval, že v každém
obchodním závodě za peníze do obchodu vloženés
nakoupí zboží na sklad. V závodě směnárním pak
že se hodnoty prodávají, jakmile jejich kurs stoupne
což Janisch vždy určitě ví. Zisk takto nabytý slib
p. Duchnovi vypláceti. Na to dal pan Duchna Jani-
schovi 500 zl. do rukou jako první část svého spo-
lečenského kapitálu a Janisch, dal mu vyrozumění
že pro něho koupil 25 akcií státní dráhy s podotknu-
tím, že papíry budou u něho — Janische — ležet
v trésoru. Pan Duchna však akcií těch nikdy nevida
Po čase žádal na něm Janisch další peníze s ujišt-
ním, že akcie stoupnou a že za vklady ručí svým
depotem a svými realitami. Na to akcie dráhy, státn
stouply, tak že pan Duchna dle svého výpočtu by
by prodejem vydělal 4 zl. na každém kuse.
Janisch
Janiec
19
article
Vzestup jejich oznámil p. Duchnovi osobně
Grünfeld, který jej navštívil, zároveň žádaje pan
Duchnu za další peníze. Při té příležitosti dal pan
Duchna rozkaz, by se jeho akcie státní dráhy pro-
daly; pro zisk že si příštího dne dlojde.
Den na to skutečně došel si do Janischova
závodu, kde se setkal s panem HI., jehož osud sdělen
byl v předešlé stati. Žádal za výplatu peněz z pro-
daných akcií státní dráhy. Janisch však prohlásil,
že o ničem neví; zrovna tak Grünfeld. Důraznou
výzvu p. Duchny odbyli odpovědí, že na věc bylo
zapomenuto, poněvadž Grünfeld nebyl předešlého
dne — střízliv. Výsledek byl, že p. IDuchna při
akciích státní dráhy utrpěl ztrátu; Janisch že za vš
ručí svému společníku. Totéž potvrdila paní Jani-
schová, a Grünfeld paní Duchnové. Dovozovali,ž
p. Duchna tím větší bude míti zisk, čím více vloží
do závodu kapitálu, za který se budou moci různé
hodnoty kupovati. V důvěře v reelnost závodu
vložil pan Duchna do obchodu celkem 3650 zl., z
něž se stal majitelem různých effektů, mezi nimi
125 kusů alpinek, 50 kusů tabákových akcil,z
pražských železářských akcií atd.
Duchn
Grünfeld
Janischův
Janisch
Janiec
20
article
Obchody se však p. Duchnovi nedařily, stsl.
prodělával. Následkem toho pojal nedůvěru v eel
ten obchod. Jako p. H. také p. Duchna dostal
jednoho a téhož občana, se závodem Janischovýn
obeznalého, nedobrou informaci, že poz b ude
všech svých peněz, a že ne by 1 Janischovým
společníke m.
V té době měl pan Duchna více než 3500
ztráty, a byl vybídnut, aby do »obchodu« doda
další 2000 zl. Se vzkazem tím příšel do p. Duchnov
bytu — p. Duchna doma nebyl — Grünfold, kter
položil alternativu: buď nové peníze nebo exekučn
prodej celého engagementu. Paní Duchnová, již t
Grünfeld vyřizoval, namítala, že její manžel nen
doma, bez něho že jednati nebude, a konečně z
peníze jsou uzamčeny, že nemá klíče. Na to Grün-
feld, že musí býti zavolán zámečník, aby otevi
kasetu s penězi. Paní Duchnová však setrvala m
svém a Grünfeld odešel s nepořízenou. Následujícího
dne byl p. Duchnovi engagement »ekekučně prodán-
— tolefonicky, u přítomiosti p. H. »Tak se to s t-
kovými pány dělá !« dodal Janisch hlasítě, patrně na
adresu pana H.
Pan Duchna pozbyl celkem asi 3650 zl., téne
všechno své jmění. Žaloval civilně, ale byl zemským
i vrchním zemským soudem odmítnut, zvláště z toho
důvodu, že se jednalo o dífferenční bursovní bra,
při níž zůčastněný nemůže svých vkladů soudn
dobývati . .
Duchn
Grünfeld
Janisch
duchna
Janischův
21
article
Pan J. T., živnostník a majitel domu na Žižkově,
byl taktěž ve spojení s Janischovým závodem. Kou-
pil zprvu 50 kusů akcií länderbanký. Na radu Ja-
nischova agenta Ehrliéha je prodal se ztrátou 250zl.
a koupil 100 kusů uherských kreditek, jež držel z
půl roku. Dal na ujištění Janischovo, že za vše ruč.
Při prodeji uhorských kreditek pan T. pozbyl opět.
Na to koupii dvakráte po 50 kusech rakouskýc
kreditek, jež měl asi rok. Při prodeji ulrpěl rovněl
ztrátu, což vysvětiuje sí tím, že Janisch nedovol
papíry pana T. prodati za vysokého kursu. Když s
ztěžoval, odbyl ho Janisch slovy: »Každý musí vy-
držeti a nesmí se rozčilovat.« Celkem pozbyl panT.
3000 zl. Pak žádal od něho Janisch další 2000 zl.
Pan T. jich neměl, obrátil se tedy o půjčku na svou
sestru, jež však jí bratru svému bohudík noposkytla.
Věc uspořádána tak, že pan T. měl se u jistého pe-
něžního ústavu ucházeti o půjčku, svou sestrou pa-
rantovanou. Sestra pana T. však také rukojenst
odepřela. Pan T. se nalezal v nejtrapněiší situa
an přéd ním stál agent - náhončí s vyhotovonos
směnkou. Šlo o podpis, k němuž pan T. nemohla
nemohl se odvážiti. Ruka se mu chvěla, nebyl s to,
by přičinil na směnku nezbytný podpis. Agent b
nabádal ke zmužilosti.... Když pobídka sloven
nestačíla, vedl ruku pana T. k podpisu, který lehc
mohl býti osudným.
Janischův
Janisch
Žižkov
Kou
22
article
Konečně byla směnka hotova a zadána peně-
nímu ústavu. Zněla na půl roku. Ke splatnosti do-
spěla právě v době, kdy papíry panem T. zakoupené
měly vysoký kurs. Proto p. T. prohlásil, že směnku
platit nebude a žádal, by jeho hodnoty bylý pro-
dány, a Janisch, aby ze zisku zaplatil onu směnku.
A Janisch skutečně zaplatil až na 50 zl. Také pan
T., zklamán úplné výsledky svého spojení s Jani-
schovým závodem, po značných hmotných ztrátách
Janische žaloval na zaplacení. Došlo k soudníma
vyrovnání. Tento případ není tedy nejhorším z těch,
jež jsme zaznamenal.
Ciyři případy, jež jsme pro výstrahu uveřejnil
nejsou osaměly. Nešťastníků, kteří at již naiv nos
ať lehkovážnosť, buď odvahu nebo touhu po lehkém.
náhlém zbohatnutí odpykali ztrátou majetku, je více.
Snad mnoho. Také soudy do přlpadů těch zasáhly
na zakročení poškozených. Účelem těchto statí bylo,
příšerný zjev bursovních transakcí v celé jeho na-
hotě postaviti na forum veřejnosti.
Co se v případech vylíčených provádělo, bi
hazard, hrubý a brutální, i byli do něho vlákáni
lidé, kteří věci nerozuměli. Právem trestá se záko-
nem hazard hry v karty. Není-liž daleko horší ha-
zard hry bursovní, který nedává účastníkům an
přibližně stejné podmínky, při němž mizí bezpro-
střednost účasti. Hazard hry bursovní je trpěn. zá-
konodárství zapověděvši hazardní hry, níkoli ale
differenční hru bursovní, zastavilo se v polovině
cesty. Ta, která zbývá, je potřísněna krví a proklel
řadou nešťastníků, kteří přivedli se lehkovážně na
mízinu a ubohé rodiny své uvedli ve zkázu.
Janisch
Janiec
Hazard
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Poslední lhůta. Pan Jaworski už b
několikráte v hábitu kazatele v táboře českých
obstrukčních libertinů, aby je přiměl ku poddání
se, k návratu do lůna samospasitelné pravice
sliboval jim odpuštění za všechny hrozné hříchy,
jichž se dopustili, zejmena odpuštění za to, ž
tak dlouho protahují povolení investiční půjčky.
kteréž právě v Haliči tak velice mají za potřebl.
Však dosud pokaždé vrátil se odtamtud duševn
pošramocen. Poslanci češti vysmáli se jeho dobře
zaplacenému fňukání, tím méně pak se děsi
kdo jeho hrozeb. Nyní konečně donucen byl pan
Jaworski doznati, že všechna naděje na illumi-
nování českého království ze samé radosti nad
Körbrovými opatřeními zmizela, naopak že prů-
během příštích čtrnácti dnů, nebo již v prvníeh
dnech po svátcích svatodušních nastati mus
zásadné veliké rozhodnutí v oboru vnitřní pol-
tiky cislajtánské. Krakovský »Czas« oznamuje
totiž, že po vypršení nynějších čtrnáclidenních
prázdnin, tedy při opětném sestoupenís
sněmovny, musí býti o parlamentní kris
rozhodnuto. Jest prý faktem, že ani ta ani
ona ze zúčastněných stran parlamentního
projednání jazykových návrhů si nepřeje.
Jaworský
Halič
24
article
Jde tedy o to, mají-li býti Körbrovy návrhy p
uzavření nebo rozpuštění říšské rady proklamo-
vány § 14. Proti tomu jsou co nejrozhodněj
Čechové. Ponévadž v tomto případě vyloučen
je možnost, vládní předlohu opraviti. Nat
vykládá »Czas«, co hlavně z naší strany před-
loze té se vytýká. Zejmena prý jsme proti ust-
novení, dle něhož má býti v jednojazyčných
okresích užiti druhého jazyka při soudech
úřadech dovoleno jen oněm osobám, jež pro-
káží, že nejsou jazvka v okresu obvyklého znalé.
A potom prý se vzpíráme tomu, že má bý
povinností všech úřadů první instance korrespon-
dovati s úřady centrálními německým jazykem.
Výklad tento jen o tom svědčí, jak malé je,
pokud jde o věci jazykové v Čechách a n
Moravě, porozumění i u těch, u nichž bys
větší zájem o nás předpokládal. Proto se nedi-
víme, že »Czas« připojuje k věci poznámku,
že prý první námitka zdá se býti i členům pravice
do jisté míry odůvodněna — jen do jisté miry —
kdežto druhá prý je bezpředmětná, poněvad
Čecho
Nat
Czas
Čechy a můj Morava