1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 15. dubna 1909
Praha
4
article
Na ranní a odpol. HIsty
předplácí ne
v Praze v admlnistrael
a měsle . . . .
na čtrrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donážkon
na měsle
na dtnt Lta . . . . 7 K 50
na měsíe . . . . . . 2 K 80 k
Pošton:
na rr i. . . . . 9 K 50h
s dvojí sásilkou
n. . ke
Praha
5
title
Přípravy v Uhrách k novému
Uhry
7
article
Nebylo by radno nestopovati nyní po
zorně vývoj vládních poměrů uherských
protože vrhají nejeden paprsek jak do před-
litavských, tak společných a rovněž i de
zahraničných záležitostí. Nedá se již neviděti.
že maďarská politika dala se opět na postup
za nejbližšími cíli úplného svého osamostat-
nění, a že pohříchu zvláště nerozhodnos
vlády vídeňské sama k němu upravila půdu
Nerozhodnost tato dodala odvahy zdej
ším Němcům, že v oboru soudnictví čím
dále tím vyzývavěji si vedou proti rovnému
právu českého jazyka, čímž nejen se obnovi
s novou prudkosti zápas národnostní, ale
rozladění a nespokojenost vnesena i do kruhů
poslaneckých, čímž ochromena i síla lidového
parlamentu a otřesena uměle udržovaná har
monie v ministerském kabinetě samotném
Již tyto okolnosti byly lákavé pro úto-
čivost maďarskou, a této nebylo tudíž třeba
než vhodné záminky, aby těžila ze zejících
slabin Předlitavska. A nečekali Maďaři na
vhodnou přiležitost ani dlouho ani marně
Nátlaku křesťanských sociálů v otázce zvy-
šení vojenských platů a neshodě tím mezi
předlitavskou a uherskou delegací vzniklé
vděčí Maďaři možnost nynějšího svého vý
hodného postavení a nadějí s ním spojených.
že se jim opětně podaří učiniti vydatný krok
ve svém osamostatňovacím pochodu.
Byla to strana neodvislých, jež při roz
háranosti předlitavské se opřela úpravě platů
vojenských, jednak z důvodu formálního, že
návrhům dotýčným se nedostávalo souhlasné
dohody obou vlád, dále že uherská sněmovna
ještě nepojala úpravu tu do rozpočtu, a
zvláště, že otázky vojenské mají odpočívati
dokud uherská vláda koaliční neprovede pro-
gram s Vídní smluvený.
Němec
Maďar
Předlitavsko
Vídeň
uherský sněmovna
8
article
Vůdce strany neodvislých a spolu mi
nistr vnitra Košut odebral se na to ke zná-
mému slyšení u panovnika, a slyšení to se
stalo základem nynější akce maďarské, jež
dle všech známek připravuje půdu — uher-
skému ministerstvu a vládě strany neodvis
lých. Bylo by dětinstvím domnívati se, že
posavadní strany koaliční si proto vjedou
do vlasů; politikové maďarští podali již ne-
jednou důkaz, že i bojem proti sobě dovedou
pracovati pro politické cíle ulierské.
Koalici ostatně nezbývá již jen jediný
úkol, vyříditi opravu volební dle zásad vše-
obecného práva hlasovacího, čímž její po
slání bude skončeno a tak neb jinak by na
stala otázka, co bude dále?
Odpověd na tuto otázku podal Košu
v návrzích panovníkovi učiněných, a s ná
vrhy těmi uvádějí se ve spojení další audience
uherských státníků; vedle posavadních mi
nistrů dra. Wekerla, br Julia Andrásse, hr
Apponye slyšeni byli i bývalí ministři a pře
dáci hr. Štěpán Tisza, dr. Lukács, hr. Jan
Zichy a další budou ještě následovati.
I zájezd hr. Aehrenthala, ministra věc
vnějších, platil této, Košutem podnícené akci
vedle níž jde zároveň otázka úpravy vojen-
ských platů.
Košut
Koša
Andráss
Appony
Štěpán Tisza
doktor
Lukács
Zich
9
article
Mimo vnitřní nehotovost předlitavskou
přispěla k sesílení postavení maďarského
olázka balkánských drah, ministrem věc
vnějších na pořad uvedená a návrhy ostat
ních vlád, zvláště co se týče příčné dráhy
balkánské — přiostřená. Dle maďarskýeh
časopisů pojednal bar. Aehrenthal za svého
třídenního pobytu v Pešti s tamějšími pře-
dáky i o všech aktuálních otázkách balkán
ských a informoval se o názorech maďar
ských — na soupeřící zájmy dvojspolku, An
glie a trojspolku.
Pokud se týče otázky úpravy platů vo
jenských, bude asi pravdou, že nebude vy-
řízena ve smyslu usnesení předlitavské dele
gace, ale pešťské poslání bar. Aebrenthala
nebylo otázkou touto vyčerpáno. Jí věnována
byla sice ještě za pobytu jeho v Pešti pon
dělní rada ministerská, ale dle všeho hlavn
zájem cesty nutno hledati jinde, a to v pří
Pešť
10
article
pravě nové dohody Vídně s Peští na pod-
statě Košutových návrhů. Dle návrhů těchto
zamýšlí strana neodvislosti, nastoupí-li vládu,
provésti v příštích deseti letech samostatnou
národní banku uherskou, samostatné celní
území, vyříditi vojenské záležitosti ve smyslu
vyrovnání z r. 1867 paritétně, stejně za-
stoupení zahraničné a odstraniti zřízení
delegací.
Jest přirozeno, že konečné rozhodnut
panovníkovo v akci této bude základem no-
vého kursu v Uhrách; jak rozhodnutí to do-
padne, nelze ovšem předvídati, ač dle oká-
zalých projevů Košutových se dá tušiti. Upo-
zornili jsme již, že volá všecky síly, aby se
soustředily ve straně neodvislosti, snaží se
s ministry koaličními udržovati co nejpřátel-
štější styky a zároveň, jak jeho poslední řeč
o samostatné bance ukazuje, připomenutím
o splnění povinností koalie
převzatých, neopomíjí ubezpečovati V
deň o tom, že ministr strany neodvislé pra-
cuje věrně a dobře.
O věcech balkánských postará se dál
ještě o informace hr. Forgách, jenž s bar
Aehrenthalem se odebral do Vídně. Infor
mace ty ovšem také budou ukazovati na
důležitost postavení Maďarů vůčí soupeřícím
zájmům na Balkáně.
Jak to dopadne s úpravou vojenských
platů, zvíme bezpochyby až po Velikonocích.
po odbyté společné poradé ministrů, ježse
bude konati ve Vidni. Možná, že ze slibů
daných bar. Aehrenthalem dostane někdo jiný
hlavy bolení.
Košutův
Forgy
Maďar
Vídeň
Pešť
Uhry
Balkán
11
article
Pešťské listy totiž píší, že se slibům těm
ihned ani při nejlepší vůli nedá vyho-
věti, protože rozpočet není ani v Uhrách
ani zde vyřízen a delegace by se marně
sešly, když prostředky potřebné nejsou dosud
povoleny. Proto prý nezbývá, než aby zu
častnění činitelé připravili v otázce vojen
ských platů kompromis, takže věc sama
do podzimka sotva bude vyřízena.
Vzpomenutá řeč Košutova o samostatn
bance národní rovněž připravuje na kompro-
mis a mírné vyřízení, vždyť opětně připome
nul, že se musí zachovati postup dle pře
vzatých závazků a že lze domáhati se pouze
toho, co jest dosažitelné.
Dle všeho není jisto, sejdou-li se dele
gace koncem května, a tato okolnost může
způsobiti zpětný náraz ve Vídni.
Již nyní se naznačuje, že v otázce svo
lání delegací panují jakési odcbylky mez
názory bar. Aehrenthala a vídeňského mi-
nisterstva. Také prý se ukazuje na to, že
sliby dotyčné byly vynuceny křesťanskými
sociály, takže nezdar v otázce úpravy vojen
ských platů by se mohl dotknouti i nyněj
šího ministerstva vídeňského.
Krvavá událost lvovská, jež nad to do
plňuje obraz rozervanosti v Předlitavsku.
rovněž nesesílí posici — proti akci Košutově
I kdyby dosah její ještě po nějakou
dobu se zatajoval a zatemňoval, bude zdan
či nezdar její i dle toho možno odhadovati
jaké tempo nyní v Uhrách a v tamější sně
movně nadejde v otázce opravy volební, jež
bude spolu posledním aktem nynějšího koalič
ního ministerstva
Košutův
Uhry
Vídeň
Předlitavsko
12
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 14. dubna. (Poláci a Ruso v
o smrti hr. Potockého.) Konservativne
listy polské, sloužící táboru, k němuž náleže
i zavražděný místodržitel hr. Ondřej Potocki,
velebí ovšem neobmezeně zásluhy zesnulého
zaslouženě odsuzují zločin Sičynského. Avšak
i liberálný tisk polský, jenž za pětileté vlády hr.
Potockébo svedl s ním nejednu ostrou šarvátku
uznává otevřeně, že byl v posledních dobách
vůbec nejlepší nístodržitel haličský a nebyl
jeho vinou, že se nevládlo v Haliči vždy tak
jak on si přál. Tak socialistický „Naprzod“ ne
váhá tvrditi, že za posledních padesáti let no
stolci místodržitelském seděli mužové, kteří se
k Malorusům chovali mnohem bezohledněji, než
hr. Potocki. I největší fanatikové v maloruském
táboře musejí uznati, že hr. Potocki se snaži
Polák
Potocki
Malorus
Praha
Halič
13
article
působiti smířlivě na obě národnosti v zemi
Atentát prohlašuje za výron nezdravých poměrů
v táboře ukrajinském, jemuž více uškodí, než
prospěje.
Orgán lidovců, „Kur. Lwow.“ vídí potřebu
klidu v zemi a klid může zemi dáti silná poll-
tika, opírající se o jasné zásady spravedl
nosti. Demokratická „Nová Ref.“ praví, ž
klesá do hrobu osoba nevšední politické míry.
člověk, který svou silnou individuálností půso
bil na směr rozvoje baličských politiekých stran
Těžko řici, jak se tento poměr vytvoři, když o
chází navždy osoba, jež ve svých rukou sou-
střeďovala jeho otěže. Tragism smrti hr. Pot
ckého zvyšuje se tím, že zločinná ruka se zdvihln
proti němu jako Polákovi, v němž neprávem
spatřovala nepřítele lidu ruského.
Orgán rusko-národní strany „Galičanin“ od
suzuje zločin Sičynského nejrozhodněji a ohra-
žuje se proti tomu, aby se ukrajinská stran.
k níž se Sičynský hlásil, stotožňovala se str -
nou ruskou. Ukrajinci zřekli se už před lety
národního jména ruského a proto ani Sičyn
ského nelze počitati k národu ruskému.
Předseda rusko-národního klubu, poslane
Daviďak, uznává, že od té doby, co hr. Po
tocki byl místodržitelem, vládlo se v Halič
k oběma národnostem spravedlivě, vůbec nej
spravedlivěji, co Halič má místodržilele. Do hr
Potockého nebylo v Haliči nikdy poctivých vo
leb; teprve poslední volby, konané za jeho sprá
vy, možno nazvati (snad poměrně) spravedlivý
mi. Posl. dr. Glěbovický odsuzuje jméne
ruské strany lvovský atentát a ohlašuje zvláštn
provolání, jež jeho strana vydá o zavraždění ná
městníka. Zároveň uznává, že hr. Potocki př
každé příležitosti se upřímně zastával národníeh
zájmů ruských.
Polák
Ukrajinec
Potocki
Posl
doktor
Glěbovický
Nová Ref
Halič
národní klub
14
article
Ukrajinské „Dilo“ žádá, aby se Ivovský
zločin posuzoval jedině s hlediska politicke-
ho. Polský režím snažil se udržeti široké vrstvy
maloruského lidu v úplné porobě. Proto mezi
Ukrajinei vzniklo mínění, že se po příkladu
v říši ruské dá i v Haličí platně působiti tero-
rismem. A na něj došlo, když zůstaly marny
všechny výstrahy, dané poslanci ukrajinským
jak na sněmě zemském, tak i na říšské radě.
Radikální Ukrajinoc, posl. Budzy no
ský, nebyl lvovským atentátem překvapen. Ry
Vasilko nedávno v rozpočtovém výboru před
vídal, že v Hnliči, nezmění-li se tam rychle po
měry, dojde na takavý způsob boje, jakého jsm
byli nedávno svědky k říši ruské. Jiný ukrajin-
ský radikál, dr. Trylovský, tvrdí v „N. v
Tagbl.“, že pro Ukrajinee byly politické poměr
v Haliči od nastoupení hr. Potockého nesnesi
telny. Viní jej, že působil svým nátlakem i n
soudy (upozorňuje na známou stávku hladem
ukrajinských studentů), že pronásledoval ukra
jinské hasičské a tělocvičné spolky „Siče“. P
slední nelibost k Ukrajincům místodržitel pr.
jevil při sněmovních volbách, při nichž zjevni
podporoval kandidáty staroruské proti ukrajin
ským. Proto soudí, že ukrajinský lid bude či
Sičynského pokládati za hrdinství.
Vasilko
doktor
Trylovský
Potocki
Halič
15
article
V Praze, 14. dubna. (Pešťský něme
cký liberál o rakouských liberá
lech.) „Pester LI.“ a „N. F. P.“ jsou liberálne
němečti sourozenci a znají se tedy dobře. Prol
nepostrádá některé pikantnosti nejnovější úsudei
pešťského blížence o rakouských německýei
liberálech, psaný pod dojmem videňské vřavy
proti českým divadelním představením. Příčina
vřavy jest mu jasna; Němci uznali nutným, pro
vokovati Čechy. Taková je státní politika pokr
kových Němců v Rakousku. Čtyřicet let ji pro
vozují a poněvadž nemají ani mnoho ducha
ani mnoho vlastenectví, nemohou se jí vzdáti
Jen této politice děkuje Rakousko za svůj úpa-
dek. Prosincovou ústavou byla liberálným Něm
cům svěřena státní správa; po deset let byl
všemocnými pány a čo svedli? Proto, že neměl
smyslu pro požadavky zevní politiky rakouské
svěřeno hr. Taaffovi, aby prováděl raději své
experimenty, než aby se státní správa ponechala
v rukou Němeů. Také v oposici se neosvědčili.
Neuměli nic lepšího, než odbočiti od zásad po-
krokových, pro něž nikdy v pravdě nebyli za-
ujati. Největší útoky proti moderní škole vyšly
z řad německýeb, kdežto právě Čechové byl
nejrozhodnější její zastanci. Když se po pádu
LI
Němec
Taaff
Čecho
Praha
Čechy
Rakousko
Německo ec
16
article
Taaffově štěstí na ně opět pousmálo, rozbili svů
koaličný kabinet pro dvě slovinské pobočky
v Celji, ježto nochtěli slovanským spoluobčanůn
dopřáti rovnoprávnosti ani na poli vědeckém
A taková jest jejich politická moudrost i nyní
Ukázalo se to při vlašské fakultě v Inšpruce.
ukazuje se to při české universitě na Moravě
A což neměla volební oprava nejzuřivější odpůn
ce právě v řadách liberálných Němců? Při no
vých volbách Němci si zvolili za poslance lid
kulturně nejméně vyspělé. Jen do takových lii
bylo možno nadíti se takové brutálné akce, jakou
nyní provádějí proti českému divadlu. A ovšem
jest málo naděje, že tilo lidé přispějí něčim
poctivým k obnovení vnitřního míru v Rakou-
sku. Rakouští liberálové jsou jen nemotorní na-
podobitelé křestanských sociálů, zrazujíce
vydávajíce své pokrokové přesvědčení; něme-
ckou národnost v Rakousku neposílí však nikdy
V Praze, 13. dubna. (Nepříznivý b su-
dek o předlitavském parlamentč.
Taaffův
Němec
Celja
Morava
Raka
Rakousko
Praha
17
article
Ve „Franki. Ztg.“ uveřejněn byl onehdy dopis.
ostře kritisující vládu bar. Becka i vídeňský par-
lament. Dopis, oznáčený chiffrou Fr., je patrně
dílem známého historika Friedjunga. Na prvnín
místě připomíná, že pravidelným způsobem ne
byla dosud v nynější předlitavské sněmovně vy
řízena žádná vládní předloha. Také osnova zá
kona o odvodu nováčků a o organisaci minister
stva pro veřejné práce dostala se pod střechu
pouze mimořádnou cestou pilných návrhů
zkráceného řízení, tedy jen opatřením výjimeč
ným; je úkazem zjevného úpadku předlitav
ského parlamentarismu, jednak že věe takto
byla opatřena, jednak že k takovému řízení bez-
starostně svolili parlameníní ministři. Bar
Beck je v soukromých konferencích obratným
vyjednavačem, ale parlament vésti neumí, jak
to neumí president Weiskirehner. Je tedy při
rozeno, že vláda, k vedení sněmovny neschopná
připadla na myšlenku obejíti se bez parla
mentu, kde a jak je možno. Proto rozhodl se
bar. Beck, ministerstvo pro veřejné práce zři
diti císařským vlastnoručním listem a opřítis
při tom o nepsané právo koruny, jehož ústav
nezná, parlamentu pak předložiti jen prováděe
ustanovění, kterých sněmovna vládě odepř
nemohla. Silnější parlament nebyl by připusti
takové obmezení svých práv, nynější sněmovní
však nechce dovolávati se práv, jež se bojl pr-
váděti. Parlament cíti se nemocným — pročb-
tedy měl žádati, by se mu předkládaly pokrmy
Je
jichž nemůže jísti?
Beck
Friedjung
bar Beck
Weiskirehner
Francie
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Ve Varšavě zemřel Ludvík Górski, jenž by
v uplynulém půl věku nejvíce vynikajícím před
stavitelem polského zemanstva v Rusku a doby
si ohromných zásluh ve všech oborech veřejné
působnosti v království polském. Narodil«s
r. 1818. Ačkoli již dávno překročil mez, která
bývá vyměřena jiným smrtelníkům ku práci,
zachoval si síly bezmála až do poslední chvil
života. Otec jeho byl generálem brigády vojsk
polských. Syn se věnoval rolnictví a zavedl n
svých stateích vzorné hospodářství, nezanedb-
vaje při tom povinnosti občanských, tak že ne-
bylo v království polském vážnější veřejné in
stituce, aby neměl účastenství v jejím řízení
R. 1890 důvěra spoluoběanů povolala jej n
nejvyšší občanskou hodnost v království, ne
bodnost presidenta úvěrové společnosti zemské
Napsal několik odborných děl, jako: „Úvahy
nad nynějším stavem vesnických dělníků v kri
lovství polském“ (1861), „Projekt zřízení obec
ních soudů vesnických“ (1871), „O dobrovol
ných smluvách statkářů se sedláky za účelem
zrušení služebností pastviskových a lesních“
(1875) atd. Byl také jedním z hlavních zaklada
telů varšavského „Slowa“. l
Obrovské podvody ruského díplomata na úče
eráru.
Kníže Uchtomský, jenž jako ředitel Rusko
čínské banky dobře jest informován, odhali
ve svých „Petrohradských Vědomostech“ pod
vody, kterých se za války japonské dopustil ru
Górski
Uchtomský
Varšava
Rusko
19
article
F drobném prvsejit
né zíale o sobě . . . za Sh
odpoladní . . . . . . . za 2 h
e slialkách na venkově
ranní čšslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 4 k
Inserát
plati se hetově napřet
Přoěplaraní a jnperty přijímá sdnini-
nirape v Marianské ulici č.z
Tam nacházají se též redabee
Uskárna a ezpedice „ Nirodnieh Listá“
Rskopivy se nevraesjí
Nirodnieh
Rskopiva
20
article
ský vyslanec na Korei, skutečný státní rada
Pavlov. Jeho rukama procházely všechny bá-
ječné sumy, ktorých vyžadovala válka. Pomocní-
kem mu byl uprchlý ze Sibiře trestanec jmenem
Zimmermann. Kousky své prováděl tak-
Měl koupiti k dopravě dvanáct dobrých, no-
vých parníků; on ale koupil parníky staré
chatrné za levnou cenu, aby je eráru draze účto-
val. Za parník platil 15.000 liber sterlingů, ale
účtoval 20.000 liber st. Dále měl zakoupiti so-
lené maso, libru po 15 kop.; on ale nekoupil
masa, nýbrž hovězí lůj a účtoval libru po 40
kop. Pro Port Artur měl zakoupiti 63.000 párů
bot. Rozkaz vyplnil tak, že skrze Zimmermanna
do pevnosti dodal 7000 párů, za ně platil po
3—1 dolarech, ale účtoval 63.000 párů na
13 dolarech Největší ale sumu dělá, oč účtovsl
eráru víe za dopravu vojska z bojiště domů.
Vládní „Rossija“ prohlašuje odhalení „Pe-
trohradských Vědomostí“ za nepravdivé a ozna-
muje, že Pavlov požádal vládu za ustanovenl
komise, která by případ vyšetřil.
Zimmermann
Artur
Sibiř
Pavlov
rada Pavlov
Rossija
21
article
Zprávy z Ruska.
Před vojenským soudem líčí se pře Sasa
Kurta Herzoga a dvanácti jeho spoluvinníků,
obžalovaných, že se dopustili v Moskvě a okolí
colé řady loupežných přepadů. Mezi jiným pře-
padli ve vlaku savelovské dráhy kasíra.
V Berdičevě čtyři mladí Židé zavraždili na
ulici kasita městské stanice a policistu, který
přiskočil napadenému na pomoe.
V Lodi banda anarchistů a komunistů ulo-
žila majiteli domu Bermanovi výkupné několika
tisíe rublů. Když peněz neobdržela, pomstila se
vržením pumy do domu Bermanova, Účin byl
strušný. Dům se sosypal, Berman a žena jeho
byli vytaženi z trosek jedva živi: on měl roz-
mačkanou lehku, ona zpřelámané ruce a 12 ji-
ných těžkých ran. V beznadějném stavu dopra-
veni do nemocnice. Po tomto novém atentátě
policie provedla v Lodi i na předměstí domovní
prohlidlky. Zabavila revolvery, revoluční litera-
turu a zatkla 199 osob.
Polské školy v Ruském Polsku.
Tyto dni vydá se z Varšavy do Petrohradu
deputace ve věcech školství. Deputace složen
z šesti osob. Jsou v ní: generál Chrzanowski,
majitel a ředitel soukromého mužského gymna-
sin, pp. Wróblewski a Kujawski a paní hraběnk
Cecilie Platerowna, majitelka a ředitelka dívč
školy, paní Rudzká a paní Havelková. Depu-
tace jede, aby soukromým polským školám za
bezpočila dosavadní práva a získala většíeh
práv pro polský jazyk, jakožto vyučovací. P -
láci si stěžují, že práva, ruskou vládou v po-
sledních letech polskému jazyku ve školách po-
skytnutá, jsou nejasně stylisována a dopouštějí,
aby úřadníci, kterým jsou nemilá, libovolně
podle chvilkového rozmaru jich ukrajovali.
Sas
Herzog
Berman
Bermanův
Chrzanovský
Wróblewský
Kujawski
Platerown
Rudzká
Havelková
Rusko
Moskva
Polsko
Varšava
Petrohrad
22
article
V Praze, 14. dubna.
Ludvik Górski.
mro
Ludvik Górski
Praha
23
article
Bůlow v Římě.
Kníže Bülow byl v tisku italském přijat
s obvyklou zdvořilostí, bez projevů politických.
Pouze »Giornale d'Italia« doufá získati Německo
pro oporu italské politiky na Balkáně proti
Rakousku.
Předmět porad kancléře německého, kterýž
byl přijat i králem v celohodinné audienci.
se v Římě přísně tají, ale tvrdl se, že Bülow
na olázku balkánskou hledí velmi optimistieky
a že nebere odpor Anglie v makedonské akc
reformní přiliš vážně. Včerejší večerní listy
římské uveřejnily souhlasnou, dle všeho ofieiosn
notu, že porady Bülowa s Tittonem vedly ku
plné shodě trojspolkových států v otázce make-
donské. Dle »Giornale d'Italia« přistou p
nepochybně i Anglie kruským ná-
vrhům, od čehož závisí zachování evropského
koncertu. Jinými slovy: Italií podařilo se získati
Německo a jeho prostřednictvím i Rakousko pro
ruské stanovisko. Přivolily, protože byly by
jinak zůstaly osamoceny.
l e
* los
Panika v Lissabonu.
Prvními předlohami vlády portugalské v nov
sněmovně bude změna civilní listiny a revise
dekretův Francových. Utišeni myslí do-
Bülow
Titton
Francův
Řím
Německo
Balkán
Rakousko
Anglie
Giornale d ' Italia
Italia
Italia
25
title
Svatopluk Čech
Čo
26
article
Před půlstoletí m.
Před půlstoletí m.
Přejeme si vřele zachovati bez proměny
všechno to krásné a mílé, jo jsme zastali po
předcích. Ale čas věčně bořící a tvořící, věčně
věříci, zdá se posmívati našemu úsilí. Snažíme
se uchrániti městům aspoň nynější zbytky sta-
rého vzhledu a zatím ztrácí se nám bez pomoci
eelý bývalý venkov. Nic naplat, že v novější
Hobě všechno vzplanulo nadšením pro svérázné
stavby lidové a malebný starý kroj, marny byly
a jsou vzletné proslovy, nesčetné přednášky, vý-
stavy, záplava článků ve všech časopisech —
důsledně bledne a hasne dále každým rokem
opět některý pozůstatek malovaného trámoví a
pestrého šatu v některém z posledních zapome-
putých zákoutí. A kdož by chtěl zameziti, aby
nové a nové továrny nekazily idylických vděků
českého Jihu, kdož by se ohradil proti houslnou-
cí síti střízlivých železničních kolejí a šeredných
tolegrafních tyčí?1 Ostatně — jak jsme my
27
article
*) Dokončení feuilletonu ze dne 8. dubna k. e.
staří básníci láli ohyzdnému parostroji, plaší
címu všechnu poesii z tichých, snivých údol
a dnes již se vžil navzdor všem protestům
v obecnou představu i v literaturu a má dokone
své zvláštní železniční poety. Ne, nezabráním
aby malebně se vinoucí třpytní hadové říček n
změnili se v nudně regulovaně vodní čáry s ko
misními hrázemi, aby kde jaký zbylý ještě kra-
jinný drahokam nebyl vybroušen v klimatické
lázeňské místo s kolonádou, moderními prome
nádami a výstavou pražských toilett.
Leč ani v městech, ani v Praze, která m
přece takovou armádu obráneů, není mnohen
lépe. V theorii, zdá se, všichni — všichni bez
výjimky oběma rukama souhlasíme s přesným
zachováním všech zajímavých stavebních pa-
m.ek a malebného, starobylého rázu celkového
v theorii všichni rozhořčeně klneme činžáckému
vandalismu; ale v praxi poroučí se každí da
zcela po tichu opět některý kamenný Melhusa-
lem staropražský, ustupuje některá zakřivená
ulice romantických lomenic nadobro pravídkov
třídě moderní. Nevime, jak se to děje, ale vidí
me, že tomu tak jest, a víme určitě, že nic ne
zadrží ten železně důsledný postup skutečnosti
nedbající žádných theorií. Můžeme si již s ma-
tematickou přesnosti vypočítati letopočet, kdy
po bývalé Praze nezbude již nic, nežli pouhé
jméno, chvalně známý spolek „Stará Praha“
jenž tak záslužně pečoval o její zachování. P
někud houževnatěji vzdorují jen ještě stavy cír
kevní modornisujícímu proudu; ale k tomu na-
působí asi toliko čístě estetické zřetele a za
věje-li časem trochu jiný víte — —
Praha
28
article
Avšak dosti o tom! Chtěi jsem vlastně jer
upozorniti, jak nesmirně oblížno jest zachovat
věrně i pouhý obraz té bez pomoci mizící m
nulcsti. Vděčně vzpomenou příští archaeologov
zvláštní prozíravosti dra. Jiruše, až po staletíc
olevrou bedny, do nichž dal pro ně uložiti cele
své domácí zařízení; budou míti pěkně pohro
madě určitou profesorskou domácnost 19. sto
leti, kdežto by jinak byli poukázáni na pouhý
dohad a pracné shledávání zachovaných různo
rodých kusů starožiiného nábytku a šatu. A zda
se, že právě z naší přeosvícené doby málos
zachová pro vědu budoucí: sobecky sbíráme
pečlivě jen to, co pro nás je staré a vzácné, ne
dbajíce o starožitnické, potřeby a choulky vnuků
Vzpomeňme jen jakosti našeho staviva, oděv
ních látek, barev a papírů; všechno, jakoby vy-
počteno bylo na pouhou chvilku s heslem Pom
padourčiným: Aprěs nous le déluge! A také
fanatismus rychle se měnící módy koná své
zhoubné dílo. Hledejte dnes třeba jen kravatu
jakou jste nosili před několika lety: za žádnou
cenu nedostanete jí v žádném obchodě praž
ském, všude stržíte leda udivený pohled
útrpný úsměv. Chtějte si zříditi zahradu tako
vou, jaká vám utkvěla v milé paměti z jinoš
ských lot: v sáhodlouhých seznamech nynějšíeh
obchodních zahradníků marně budete hledai
nezapomenutelné hrušky krvavky, medovky, py
koly, makovičky, čáslavky — propadly se na
dobro i se zahradní květonou, ktorá září ve va
Jiruš
29
article
šich upomínkách. Sháněl jsem se po jiřinkách
jakými o prázdninách vítala mne zahrádka na
šeho pana faráře; jiřinek je ovšem i nyní dost
ale toliko nejmodernějších „kaktusovitých“ neb
svými květy upomínajících na sléz a na vše mož
né, jenom ne na ty z dávna známé milé květv
jimiž se zdobívaly starovlastenecké jiřinkov
slavnosti.
Odkaz dra. Jiruše bude pro budoucí star
žitníky znamenitou pomůckou; ale i tém zp
sobí snad některé starosti, aby jednotlivosti, n
řadí a šatstvo v bednách uchované sestavili v úpl
ně správný celek, v dokonale věrný obraz pře
věké učenecké domácnosti. A což teprve, má-
se reprodukovati nejen zevnějšek minulosti, al
celý její zvlaštní ráz, nejen fyšiognomie, al
i duch zašlého věku!
Pravil jsen, že by rušil dokonalý dojem
přesně zachované staropražské ulice již modern
vzhled navštěvovatelů. Větší ještě měrou pla
to o literární reprodukci zašlých dob. Spisovate
historického románu vykonal třeba nejpečlivějš
studie starožitnické, vžil se jak jen možno nej-
více v ovzduší minulého věku — ale vnáší přen
do toho obrazu i svou vlastní osobu, snad hodně
nasáklou archaistickým pelem svých studií, ale
přece jen osobu jiné, naši doby. Vnáší tam přee
jen anachronismus svých novověkých názorů
citových nálad, valnou čásť svého moderního
prostředí. Čtete-li Třebízského, nepochybujete,
že se pilně zahloubával do studia minulosti a
přece v jeho hradních komnatách, v zástupeei
jeho rytířů a bakalářů všude vidíte milého Kle-
eanského velebníčka, jak pokulhávaje o své
věrně holi, pokyvuje nebo kroutí šedivou hlavou,
s živě zářícím dobr,n okem číle potřepává ru-
kou, pronášeje své vlastenecké naděje a stesky
z druhé poloviny XIX. století. A sám Jirásek —
Jiruš
Jirásek
30
article
Jak se obdivujete svědomitosti jeho historické
a starožitnické přípravy, vníkavosti a divinaci,
s jakou umí vystihovati do jemných podrobností
a odstínů ráz a barvitost zašlé doby! A přece
přece uprostřed nejživější iluse zachováváte si
vědomí, že valná čásť té mistrné, skvělé Jirásko-
vy malby historické je jeho vlastní. Jiráskovská
báseň. A tak má se věc i jinde a všude. Nech
kolem vás Sienkiewicz jako kouzlem obnovuje
celý, zevrubný, živý obraz starého Říma —:
třeba že jete ani neznali hypothesy o národní
přislušnosti dávných Ligiů, hned vás pozdra-
vuje z té obživlé antiky Ursem a Ligií autorova
drahá Polska. Právě, jako zase v „Ben Huru“
Wallaceově neklamně poznáváte Angličana.
Tyto mé črty nezalétají v šeré věky. —
hodlámt pouze obnoviti několik obrázků minu-
lostí nedávné, kresliti v nich jen to, co jsem
sám viděl i zažil; a přeco, cítím, že ani náležitá
reprodukce toho, co se mi zdá téměř včerej-
škem, není úlohou snadnou a že tedy nebude
na škodu, omluvím-li hned napřed její nedostat-
ky jímto úvodem.?)
*) K tomuto úvodu Čech napsal pouze začátek
vlastního popisu staré Prahy; luto jeho první a po-
slodní kapitolu staropražskou přineseme příště jako
dokončení těchto obrázků.
Sienkiewicz
ben Hur
Wallaceův
Angličan
Řím
Polsko
Praha
Ligia