ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 518625d0-75a2-11dc-a724-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 47, person 65, org 7, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 15. dubna 1909
Praha
3 masthead
Číslo 105.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty předplácí ne v Praze v admlnistrael a měsle . . . . na čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí donážkon na měsle na dtnt Lta . . . . 7 K 50 na měsíe . . . . . . 2 K 80 k Pošton: na rr i. . . . . 9 K 50h s dvojí sásilkou n. . ke
Praha
5 title
Přípravy v Uhrách k novému
Uhry
7 article
Nebylo by radno nestopovati nyní po zorně vývoj vládních poměrů uherských protože vrhají nejeden paprsek jak do před- litavských, tak společných a rovněž i de zahraničných záležitostí. Nedá se již neviděti. že maďarská politika dala se opět na postup za nejbližšími cíli úplného svého osamostat- nění, a že pohříchu zvláště nerozhodnos vlády vídeňské sama k němu upravila půdu Nerozhodnost tato dodala odvahy zdej ším Němcům, že v oboru soudnictví čím dále tím vyzývavěji si vedou proti rovnému právu českého jazyka, čímž nejen se obnovi s novou prudkosti zápas národnostní, ale rozladění a nespokojenost vnesena i do kruhů poslaneckých, čímž ochromena i síla lidového parlamentu a otřesena uměle udržovaná har monie v ministerském kabinetě samotném Již tyto okolnosti byly lákavé pro úto- čivost maďarskou, a této nebylo tudíž třeba než vhodné záminky, aby těžila ze zejících slabin Předlitavska. A nečekali Maďaři na vhodnou přiležitost ani dlouho ani marně Nátlaku křesťanských sociálů v otázce zvy- šení vojenských platů a neshodě tím mezi předlitavskou a uherskou delegací vzniklé vděčí Maďaři možnost nynějšího svého vý hodného postavení a nadějí s ním spojených. že se jim opětně podaří učiniti vydatný krok ve svém osamostatňovacím pochodu. Byla to strana neodvislých, jež při roz háranosti předlitavské se opřela úpravě platů vojenských, jednak z důvodu formálního, že návrhům dotýčným se nedostávalo souhlasné dohody obou vlád, dále že uherská sněmovna ještě nepojala úpravu tu do rozpočtu, a zvláště, že otázky vojenské mají odpočívati dokud uherská vláda koaliční neprovede pro- gram s Vídní smluvený.
Němec Maďar Předlitavsko Vídeň uherský sněmovna
8 article
Vůdce strany neodvislých a spolu mi nistr vnitra Košut odebral se na to ke zná- mému slyšení u panovnika, a slyšení to se stalo základem nynější akce maďarské, jež dle všech známek připravuje půdu — uher- skému ministerstvu a vládě strany neodvis lých. Bylo by dětinstvím domnívati se, že posavadní strany koaliční si proto vjedou do vlasů; politikové maďarští podali již ne- jednou důkaz, že i bojem proti sobě dovedou pracovati pro politické cíle ulierské. Koalici ostatně nezbývá již jen jediný úkol, vyříditi opravu volební dle zásad vše- obecného práva hlasovacího, čímž její po slání bude skončeno a tak neb jinak by na stala otázka, co bude dále? Odpověd na tuto otázku podal Košu v návrzích panovníkovi učiněných, a s ná vrhy těmi uvádějí se ve spojení další audience uherských státníků; vedle posavadních mi nistrů dra. Wekerla, br Julia Andrásse, hr Apponye slyšeni byli i bývalí ministři a pře dáci hr. Štěpán Tisza, dr. Lukács, hr. Jan Zichy a další budou ještě následovati. I zájezd hr. Aehrenthala, ministra věc vnějších, platil této, Košutem podnícené akci vedle níž jde zároveň otázka úpravy vojen- ských platů.
Košut Koša Andráss Appony Štěpán Tisza doktor Lukács Zich
9 article
Mimo vnitřní nehotovost předlitavskou přispěla k sesílení postavení maďarského olázka balkánských drah, ministrem věc vnějších na pořad uvedená a návrhy ostat ních vlád, zvláště co se týče příčné dráhy balkánské — přiostřená. Dle maďarskýeh časopisů pojednal bar. Aehrenthal za svého třídenního pobytu v Pešti s tamějšími pře- dáky i o všech aktuálních otázkách balkán ských a informoval se o názorech maďar ských — na soupeřící zájmy dvojspolku, An glie a trojspolku. Pokud se týče otázky úpravy platů vo jenských, bude asi pravdou, že nebude vy- řízena ve smyslu usnesení předlitavské dele gace, ale pešťské poslání bar. Aebrenthala nebylo otázkou touto vyčerpáno. Jí věnována byla sice ještě za pobytu jeho v Pešti pon dělní rada ministerská, ale dle všeho hlavn zájem cesty nutno hledati jinde, a to v pří
Pešť
10 article
pravě nové dohody Vídně s Peští na pod- statě Košutových návrhů. Dle návrhů těchto zamýšlí strana neodvislosti, nastoupí-li vládu, provésti v příštích deseti letech samostatnou národní banku uherskou, samostatné celní území, vyříditi vojenské záležitosti ve smyslu vyrovnání z r. 1867 paritétně, stejně za- stoupení zahraničné a odstraniti zřízení delegací. Jest přirozeno, že konečné rozhodnut panovníkovo v akci této bude základem no- vého kursu v Uhrách; jak rozhodnutí to do- padne, nelze ovšem předvídati, ač dle oká- zalých projevů Košutových se dá tušiti. Upo- zornili jsme již, že volá všecky síly, aby se soustředily ve straně neodvislosti, snaží se s ministry koaličními udržovati co nejpřátel- štější styky a zároveň, jak jeho poslední řeč o samostatné bance ukazuje, připomenutím o splnění povinností koalie převzatých, neopomíjí ubezpečovati V deň o tom, že ministr strany neodvislé pra- cuje věrně a dobře. O věcech balkánských postará se dál ještě o informace hr. Forgách, jenž s bar Aehrenthalem se odebral do Vídně. Infor mace ty ovšem také budou ukazovati na důležitost postavení Maďarů vůčí soupeřícím zájmům na Balkáně. Jak to dopadne s úpravou vojenských platů, zvíme bezpochyby až po Velikonocích. po odbyté společné poradé ministrů, ježse bude konati ve Vidni. Možná, že ze slibů daných bar. Aehrenthalem dostane někdo jiný hlavy bolení.
Košutův Forgy Maďar Vídeň Pešť Uhry Balkán
11 article
Pešťské listy totiž píší, že se slibům těm ihned ani při nejlepší vůli nedá vyho- věti, protože rozpočet není ani v Uhrách ani zde vyřízen a delegace by se marně sešly, když prostředky potřebné nejsou dosud povoleny. Proto prý nezbývá, než aby zu častnění činitelé připravili v otázce vojen ských platů kompromis, takže věc sama do podzimka sotva bude vyřízena. Vzpomenutá řeč Košutova o samostatn bance národní rovněž připravuje na kompro- mis a mírné vyřízení, vždyť opětně připome nul, že se musí zachovati postup dle pře vzatých závazků a že lze domáhati se pouze toho, co jest dosažitelné. Dle všeho není jisto, sejdou-li se dele gace koncem května, a tato okolnost může způsobiti zpětný náraz ve Vídni. Již nyní se naznačuje, že v otázce svo lání delegací panují jakési odcbylky mez názory bar. Aehrenthala a vídeňského mi- nisterstva. Také prý se ukazuje na to, že sliby dotyčné byly vynuceny křesťanskými sociály, takže nezdar v otázce úpravy vojen ských platů by se mohl dotknouti i nyněj šího ministerstva vídeňského. Krvavá událost lvovská, jež nad to do plňuje obraz rozervanosti v Předlitavsku. rovněž nesesílí posici — proti akci Košutově I kdyby dosah její ještě po nějakou dobu se zatajoval a zatemňoval, bude zdan či nezdar její i dle toho možno odhadovati jaké tempo nyní v Uhrách a v tamější sně movně nadejde v otázce opravy volební, jež bude spolu posledním aktem nynějšího koalič ního ministerstva
Košutův Uhry Vídeň Předlitavsko
12 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 14. dubna. (Poláci a Ruso v o smrti hr. Potockého.) Konservativne listy polské, sloužící táboru, k němuž náleže i zavražděný místodržitel hr. Ondřej Potocki, velebí ovšem neobmezeně zásluhy zesnulého zaslouženě odsuzují zločin Sičynského. Avšak i liberálný tisk polský, jenž za pětileté vlády hr. Potockébo svedl s ním nejednu ostrou šarvátku uznává otevřeně, že byl v posledních dobách vůbec nejlepší nístodržitel haličský a nebyl jeho vinou, že se nevládlo v Haliči vždy tak jak on si přál. Tak socialistický „Naprzod“ ne váhá tvrditi, že za posledních padesáti let no stolci místodržitelském seděli mužové, kteří se k Malorusům chovali mnohem bezohledněji, než hr. Potocki. I největší fanatikové v maloruském táboře musejí uznati, že hr. Potocki se snaži
Polák Potocki Malorus Praha Halič
13 article
působiti smířlivě na obě národnosti v zemi Atentát prohlašuje za výron nezdravých poměrů v táboře ukrajinském, jemuž více uškodí, než prospěje. Orgán lidovců, „Kur. Lwow.“ vídí potřebu klidu v zemi a klid může zemi dáti silná poll- tika, opírající se o jasné zásady spravedl nosti. Demokratická „Nová Ref.“ praví, ž klesá do hrobu osoba nevšední politické míry. člověk, který svou silnou individuálností půso bil na směr rozvoje baličských politiekých stran Těžko řici, jak se tento poměr vytvoři, když o chází navždy osoba, jež ve svých rukou sou- střeďovala jeho otěže. Tragism smrti hr. Pot ckého zvyšuje se tím, že zločinná ruka se zdvihln proti němu jako Polákovi, v němž neprávem spatřovala nepřítele lidu ruského. Orgán rusko-národní strany „Galičanin“ od suzuje zločin Sičynského nejrozhodněji a ohra- žuje se proti tomu, aby se ukrajinská stran. k níž se Sičynský hlásil, stotožňovala se str - nou ruskou. Ukrajinci zřekli se už před lety národního jména ruského a proto ani Sičyn ského nelze počitati k národu ruskému. Předseda rusko-národního klubu, poslane Daviďak, uznává, že od té doby, co hr. Po tocki byl místodržitelem, vládlo se v Halič k oběma národnostem spravedlivě, vůbec nej spravedlivěji, co Halič má místodržilele. Do hr Potockého nebylo v Haliči nikdy poctivých vo leb; teprve poslední volby, konané za jeho sprá vy, možno nazvati (snad poměrně) spravedlivý mi. Posl. dr. Glěbovický odsuzuje jméne ruské strany lvovský atentát a ohlašuje zvláštn provolání, jež jeho strana vydá o zavraždění ná městníka. Zároveň uznává, že hr. Potocki př každé příležitosti se upřímně zastával národníeh zájmů ruských.
Polák Ukrajinec Potocki Posl doktor Glěbovický Nová Ref Halič národní klub
14 article
Ukrajinské „Dilo“ žádá, aby se Ivovský zločin posuzoval jedině s hlediska politicke- ho. Polský režím snažil se udržeti široké vrstvy maloruského lidu v úplné porobě. Proto mezi Ukrajinei vzniklo mínění, že se po příkladu v říši ruské dá i v Haličí platně působiti tero- rismem. A na něj došlo, když zůstaly marny všechny výstrahy, dané poslanci ukrajinským jak na sněmě zemském, tak i na říšské radě. Radikální Ukrajinoc, posl. Budzy no ský, nebyl lvovským atentátem překvapen. Ry Vasilko nedávno v rozpočtovém výboru před vídal, že v Hnliči, nezmění-li se tam rychle po měry, dojde na takavý způsob boje, jakého jsm byli nedávno svědky k říši ruské. Jiný ukrajin- ský radikál, dr. Trylovský, tvrdí v „N. v Tagbl.“, že pro Ukrajinee byly politické poměr v Haliči od nastoupení hr. Potockého nesnesi telny. Viní jej, že působil svým nátlakem i n soudy (upozorňuje na známou stávku hladem ukrajinských studentů), že pronásledoval ukra jinské hasičské a tělocvičné spolky „Siče“. P slední nelibost k Ukrajincům místodržitel pr. jevil při sněmovních volbách, při nichž zjevni podporoval kandidáty staroruské proti ukrajin ským. Proto soudí, že ukrajinský lid bude či Sičynského pokládati za hrdinství.
Vasilko doktor Trylovský Potocki Halič
15 article
V Praze, 14. dubna. (Pešťský něme cký liberál o rakouských liberá lech.) „Pester LI.“ a „N. F. P.“ jsou liberálne němečti sourozenci a znají se tedy dobře. Prol nepostrádá některé pikantnosti nejnovější úsudei pešťského blížence o rakouských německýei liberálech, psaný pod dojmem videňské vřavy proti českým divadelním představením. Příčina vřavy jest mu jasna; Němci uznali nutným, pro vokovati Čechy. Taková je státní politika pokr kových Němců v Rakousku. Čtyřicet let ji pro vozují a poněvadž nemají ani mnoho ducha ani mnoho vlastenectví, nemohou se jí vzdáti Jen této politice děkuje Rakousko za svůj úpa- dek. Prosincovou ústavou byla liberálným Něm cům svěřena státní správa; po deset let byl všemocnými pány a čo svedli? Proto, že neměl smyslu pro požadavky zevní politiky rakouské svěřeno hr. Taaffovi, aby prováděl raději své experimenty, než aby se státní správa ponechala v rukou Němeů. Také v oposici se neosvědčili. Neuměli nic lepšího, než odbočiti od zásad po- krokových, pro něž nikdy v pravdě nebyli za- ujati. Největší útoky proti moderní škole vyšly z řad německýeb, kdežto právě Čechové byl nejrozhodnější její zastanci. Když se po pádu
LI Němec Taaff Čecho Praha Čechy Rakousko Německo ec
16 article
Taaffově štěstí na ně opět pousmálo, rozbili svů koaličný kabinet pro dvě slovinské pobočky v Celji, ježto nochtěli slovanským spoluobčanůn dopřáti rovnoprávnosti ani na poli vědeckém A taková jest jejich politická moudrost i nyní Ukázalo se to při vlašské fakultě v Inšpruce. ukazuje se to při české universitě na Moravě A což neměla volební oprava nejzuřivější odpůn ce právě v řadách liberálných Němců? Při no vých volbách Němci si zvolili za poslance lid kulturně nejméně vyspělé. Jen do takových lii bylo možno nadíti se takové brutálné akce, jakou nyní provádějí proti českému divadlu. A ovšem jest málo naděje, že tilo lidé přispějí něčim poctivým k obnovení vnitřního míru v Rakou- sku. Rakouští liberálové jsou jen nemotorní na- podobitelé křestanských sociálů, zrazujíce vydávajíce své pokrokové přesvědčení; něme- ckou národnost v Rakousku neposílí však nikdy V Praze, 13. dubna. (Nepříznivý b su- dek o předlitavském parlamentč.
Taaffův Němec Celja Morava Raka Rakousko Praha
17 article
Ve „Franki. Ztg.“ uveřejněn byl onehdy dopis. ostře kritisující vládu bar. Becka i vídeňský par- lament. Dopis, oznáčený chiffrou Fr., je patrně dílem známého historika Friedjunga. Na prvnín místě připomíná, že pravidelným způsobem ne byla dosud v nynější předlitavské sněmovně vy řízena žádná vládní předloha. Také osnova zá kona o odvodu nováčků a o organisaci minister stva pro veřejné práce dostala se pod střechu pouze mimořádnou cestou pilných návrhů zkráceného řízení, tedy jen opatřením výjimeč ným; je úkazem zjevného úpadku předlitav ského parlamentarismu, jednak že věe takto byla opatřena, jednak že k takovému řízení bez- starostně svolili parlameníní ministři. Bar Beck je v soukromých konferencích obratným vyjednavačem, ale parlament vésti neumí, jak to neumí president Weiskirehner. Je tedy při rozeno, že vláda, k vedení sněmovny neschopná připadla na myšlenku obejíti se bez parla mentu, kde a jak je možno. Proto rozhodl se bar. Beck, ministerstvo pro veřejné práce zři diti císařským vlastnoručním listem a opřítis při tom o nepsané právo koruny, jehož ústav nezná, parlamentu pak předložiti jen prováděe ustanovění, kterých sněmovna vládě odepř nemohla. Silnější parlament nebyl by připusti takové obmezení svých práv, nynější sněmovní však nechce dovolávati se práv, jež se bojl pr- váděti. Parlament cíti se nemocným — pročb- tedy měl žádati, by se mu předkládaly pokrmy Je jichž nemůže jísti?
Beck Friedjung bar Beck Weiskirehner Francie
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Ve Varšavě zemřel Ludvík Górski, jenž by v uplynulém půl věku nejvíce vynikajícím před stavitelem polského zemanstva v Rusku a doby si ohromných zásluh ve všech oborech veřejné působnosti v království polském. Narodil«s r. 1818. Ačkoli již dávno překročil mez, která bývá vyměřena jiným smrtelníkům ku práci, zachoval si síly bezmála až do poslední chvil života. Otec jeho byl generálem brigády vojsk polských. Syn se věnoval rolnictví a zavedl n svých stateích vzorné hospodářství, nezanedb- vaje při tom povinnosti občanských, tak že ne- bylo v království polském vážnější veřejné in stituce, aby neměl účastenství v jejím řízení R. 1890 důvěra spoluoběanů povolala jej n nejvyšší občanskou hodnost v království, ne bodnost presidenta úvěrové společnosti zemské Napsal několik odborných děl, jako: „Úvahy nad nynějším stavem vesnických dělníků v kri lovství polském“ (1861), „Projekt zřízení obec ních soudů vesnických“ (1871), „O dobrovol ných smluvách statkářů se sedláky za účelem zrušení služebností pastviskových a lesních“ (1875) atd. Byl také jedním z hlavních zaklada telů varšavského „Slowa“. l Obrovské podvody ruského díplomata na úče eráru. Kníže Uchtomský, jenž jako ředitel Rusko čínské banky dobře jest informován, odhali ve svých „Petrohradských Vědomostech“ pod vody, kterých se za války japonské dopustil ru
Górski Uchtomský Varšava Rusko
19 article
F drobném prvsejit né zíale o sobě . . . za Sh odpoladní . . . . . . . za 2 h e slialkách na venkově ranní čšslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4 k Inserát plati se hetově napřet Přoěplaraní a jnperty přijímá sdnini- nirape v Marianské ulici č.z Tam nacházají se též redabee Uskárna a ezpedice „ Nirodnieh Listá“ Rskopivy se nevraesjí
Nirodnieh Rskopiva
20 article
ský vyslanec na Korei, skutečný státní rada Pavlov. Jeho rukama procházely všechny bá- ječné sumy, ktorých vyžadovala válka. Pomocní- kem mu byl uprchlý ze Sibiře trestanec jmenem Zimmermann. Kousky své prováděl tak- Měl koupiti k dopravě dvanáct dobrých, no- vých parníků; on ale koupil parníky staré chatrné za levnou cenu, aby je eráru draze účto- val. Za parník platil 15.000 liber sterlingů, ale účtoval 20.000 liber st. Dále měl zakoupiti so- lené maso, libru po 15 kop.; on ale nekoupil masa, nýbrž hovězí lůj a účtoval libru po 40 kop. Pro Port Artur měl zakoupiti 63.000 párů bot. Rozkaz vyplnil tak, že skrze Zimmermanna do pevnosti dodal 7000 párů, za ně platil po 3—1 dolarech, ale účtoval 63.000 párů na 13 dolarech Největší ale sumu dělá, oč účtovsl eráru víe za dopravu vojska z bojiště domů. Vládní „Rossija“ prohlašuje odhalení „Pe- trohradských Vědomostí“ za nepravdivé a ozna- muje, že Pavlov požádal vládu za ustanovenl komise, která by případ vyšetřil.
Zimmermann Artur Sibiř Pavlov rada Pavlov Rossija
21 article
Zprávy z Ruska. Před vojenským soudem líčí se pře Sasa Kurta Herzoga a dvanácti jeho spoluvinníků, obžalovaných, že se dopustili v Moskvě a okolí colé řady loupežných přepadů. Mezi jiným pře- padli ve vlaku savelovské dráhy kasíra. V Berdičevě čtyři mladí Židé zavraždili na ulici kasita městské stanice a policistu, který přiskočil napadenému na pomoe. V Lodi banda anarchistů a komunistů ulo- žila majiteli domu Bermanovi výkupné několika tisíe rublů. Když peněz neobdržela, pomstila se vržením pumy do domu Bermanova, Účin byl strušný. Dům se sosypal, Berman a žena jeho byli vytaženi z trosek jedva živi: on měl roz- mačkanou lehku, ona zpřelámané ruce a 12 ji- ných těžkých ran. V beznadějném stavu dopra- veni do nemocnice. Po tomto novém atentátě policie provedla v Lodi i na předměstí domovní prohlidlky. Zabavila revolvery, revoluční litera- turu a zatkla 199 osob. Polské školy v Ruském Polsku. Tyto dni vydá se z Varšavy do Petrohradu deputace ve věcech školství. Deputace složen z šesti osob. Jsou v ní: generál Chrzanowski, majitel a ředitel soukromého mužského gymna- sin, pp. Wróblewski a Kujawski a paní hraběnk Cecilie Platerowna, majitelka a ředitelka dívč školy, paní Rudzká a paní Havelková. Depu- tace jede, aby soukromým polským školám za bezpočila dosavadní práva a získala většíeh práv pro polský jazyk, jakožto vyučovací. P - láci si stěžují, že práva, ruskou vládou v po- sledních letech polskému jazyku ve školách po- skytnutá, jsou nejasně stylisována a dopouštějí, aby úřadníci, kterým jsou nemilá, libovolně podle chvilkového rozmaru jich ukrajovali.
Sas Herzog Berman Bermanův Chrzanovský Wróblewský Kujawski Platerown Rudzká Havelková Rusko Moskva Polsko Varšava Petrohrad
22 article
V Praze, 14. dubna. Ludvik Górski. mro
Ludvik Górski Praha
23 article
Bůlow v Římě. Kníže Bülow byl v tisku italském přijat s obvyklou zdvořilostí, bez projevů politických. Pouze »Giornale d'Italia« doufá získati Německo pro oporu italské politiky na Balkáně proti Rakousku. Předmět porad kancléře německého, kterýž byl přijat i králem v celohodinné audienci. se v Římě přísně tají, ale tvrdl se, že Bülow na olázku balkánskou hledí velmi optimistieky a že nebere odpor Anglie v makedonské akc reformní přiliš vážně. Včerejší večerní listy římské uveřejnily souhlasnou, dle všeho ofieiosn notu, že porady Bülowa s Tittonem vedly ku plné shodě trojspolkových států v otázce make- donské. Dle »Giornale d'Italia« přistou p nepochybně i Anglie kruským ná- vrhům, od čehož závisí zachování evropského koncertu. Jinými slovy: Italií podařilo se získati Německo a jeho prostřednictvím i Rakousko pro ruské stanovisko. Přivolily, protože byly by jinak zůstaly osamoceny. l e * los Panika v Lissabonu. Prvními předlohami vlády portugalské v nov sněmovně bude změna civilní listiny a revise dekretův Francových. Utišeni myslí do-
Bülow Titton Francův Řím Německo Balkán Rakousko Anglie Giornale d ' Italia Italia Italia
24 title
FEUILLETON.
25 title
Svatopluk Čech
Čo
26 article Před půlstoletí m.
Před půlstoletí m. Přejeme si vřele zachovati bez proměny všechno to krásné a mílé, jo jsme zastali po předcích. Ale čas věčně bořící a tvořící, věčně věříci, zdá se posmívati našemu úsilí. Snažíme se uchrániti městům aspoň nynější zbytky sta- rého vzhledu a zatím ztrácí se nám bez pomoci eelý bývalý venkov. Nic naplat, že v novější Hobě všechno vzplanulo nadšením pro svérázné stavby lidové a malebný starý kroj, marny byly a jsou vzletné proslovy, nesčetné přednášky, vý- stavy, záplava článků ve všech časopisech — důsledně bledne a hasne dále každým rokem opět některý pozůstatek malovaného trámoví a pestrého šatu v některém z posledních zapome- putých zákoutí. A kdož by chtěl zameziti, aby nové a nové továrny nekazily idylických vděků českého Jihu, kdož by se ohradil proti houslnou- cí síti střízlivých železničních kolejí a šeredných tolegrafních tyčí?1 Ostatně — jak jsme my
27 article
*) Dokončení feuilletonu ze dne 8. dubna k. e. staří básníci láli ohyzdnému parostroji, plaší címu všechnu poesii z tichých, snivých údol a dnes již se vžil navzdor všem protestům v obecnou představu i v literaturu a má dokone své zvláštní železniční poety. Ne, nezabráním aby malebně se vinoucí třpytní hadové říček n změnili se v nudně regulovaně vodní čáry s ko misními hrázemi, aby kde jaký zbylý ještě kra- jinný drahokam nebyl vybroušen v klimatické lázeňské místo s kolonádou, moderními prome nádami a výstavou pražských toilett. Leč ani v městech, ani v Praze, která m přece takovou armádu obráneů, není mnohen lépe. V theorii, zdá se, všichni — všichni bez výjimky oběma rukama souhlasíme s přesným zachováním všech zajímavých stavebních pa- m.ek a malebného, starobylého rázu celkového v theorii všichni rozhořčeně klneme činžáckému vandalismu; ale v praxi poroučí se každí da zcela po tichu opět některý kamenný Melhusa- lem staropražský, ustupuje některá zakřivená ulice romantických lomenic nadobro pravídkov třídě moderní. Nevime, jak se to děje, ale vidí me, že tomu tak jest, a víme určitě, že nic ne zadrží ten železně důsledný postup skutečnosti nedbající žádných theorií. Můžeme si již s ma- tematickou přesnosti vypočítati letopočet, kdy po bývalé Praze nezbude již nic, nežli pouhé jméno, chvalně známý spolek „Stará Praha“ jenž tak záslužně pečoval o její zachování. P někud houževnatěji vzdorují jen ještě stavy cír kevní modornisujícímu proudu; ale k tomu na- působí asi toliko čístě estetické zřetele a za věje-li časem trochu jiný víte — —
Praha
28 article
Avšak dosti o tom! Chtěi jsem vlastně jer upozorniti, jak nesmirně oblížno jest zachovat věrně i pouhý obraz té bez pomoci mizící m nulcsti. Vděčně vzpomenou příští archaeologov zvláštní prozíravosti dra. Jiruše, až po staletíc olevrou bedny, do nichž dal pro ně uložiti cele své domácí zařízení; budou míti pěkně pohro madě určitou profesorskou domácnost 19. sto leti, kdežto by jinak byli poukázáni na pouhý dohad a pracné shledávání zachovaných různo rodých kusů starožiiného nábytku a šatu. A zda se, že právě z naší přeosvícené doby málos zachová pro vědu budoucí: sobecky sbíráme pečlivě jen to, co pro nás je staré a vzácné, ne dbajíce o starožitnické, potřeby a choulky vnuků Vzpomeňme jen jakosti našeho staviva, oděv ních látek, barev a papírů; všechno, jakoby vy- počteno bylo na pouhou chvilku s heslem Pom padourčiným: Aprěs nous le déluge! A také fanatismus rychle se měnící módy koná své zhoubné dílo. Hledejte dnes třeba jen kravatu jakou jste nosili před několika lety: za žádnou cenu nedostanete jí v žádném obchodě praž ském, všude stržíte leda udivený pohled útrpný úsměv. Chtějte si zříditi zahradu tako vou, jaká vám utkvěla v milé paměti z jinoš ských lot: v sáhodlouhých seznamech nynějšíeh obchodních zahradníků marně budete hledai nezapomenutelné hrušky krvavky, medovky, py koly, makovičky, čáslavky — propadly se na dobro i se zahradní květonou, ktorá září ve va
Jiruš
29 article
šich upomínkách. Sháněl jsem se po jiřinkách jakými o prázdninách vítala mne zahrádka na šeho pana faráře; jiřinek je ovšem i nyní dost ale toliko nejmodernějších „kaktusovitých“ neb svými květy upomínajících na sléz a na vše mož né, jenom ne na ty z dávna známé milé květv jimiž se zdobívaly starovlastenecké jiřinkov slavnosti. Odkaz dra. Jiruše bude pro budoucí star žitníky znamenitou pomůckou; ale i tém zp sobí snad některé starosti, aby jednotlivosti, n řadí a šatstvo v bednách uchované sestavili v úpl ně správný celek, v dokonale věrný obraz pře věké učenecké domácnosti. A což teprve, má- se reprodukovati nejen zevnějšek minulosti, al celý její zvlaštní ráz, nejen fyšiognomie, al i duch zašlého věku! Pravil jsen, že by rušil dokonalý dojem přesně zachované staropražské ulice již modern vzhled navštěvovatelů. Větší ještě měrou pla to o literární reprodukci zašlých dob. Spisovate historického románu vykonal třeba nejpečlivějš studie starožitnické, vžil se jak jen možno nej- více v ovzduší minulého věku — ale vnáší přen do toho obrazu i svou vlastní osobu, snad hodně nasáklou archaistickým pelem svých studií, ale přece jen osobu jiné, naši doby. Vnáší tam přee jen anachronismus svých novověkých názorů citových nálad, valnou čásť svého moderního prostředí. Čtete-li Třebízského, nepochybujete, že se pilně zahloubával do studia minulosti a přece v jeho hradních komnatách, v zástupeei jeho rytířů a bakalářů všude vidíte milého Kle- eanského velebníčka, jak pokulhávaje o své věrně holi, pokyvuje nebo kroutí šedivou hlavou, s živě zářícím dobr,n okem číle potřepává ru- kou, pronášeje své vlastenecké naděje a stesky z druhé poloviny XIX. století. A sám Jirásek —
Jiruš Jirásek
30 article
Jak se obdivujete svědomitosti jeho historické a starožitnické přípravy, vníkavosti a divinaci, s jakou umí vystihovati do jemných podrobností a odstínů ráz a barvitost zašlé doby! A přece přece uprostřed nejživější iluse zachováváte si vědomí, že valná čásť té mistrné, skvělé Jirásko- vy malby historické je jeho vlastní. Jiráskovská báseň. A tak má se věc i jinde a všude. Nech kolem vás Sienkiewicz jako kouzlem obnovuje celý, zevrubný, živý obraz starého Říma —: třeba že jete ani neznali hypothesy o národní přislušnosti dávných Ligiů, hned vás pozdra- vuje z té obživlé antiky Ursem a Ligií autorova drahá Polska. Právě, jako zase v „Ben Huru“ Wallaceově neklamně poznáváte Angličana. Tyto mé črty nezalétají v šeré věky. — hodlámt pouze obnoviti několik obrázků minu- lostí nedávné, kresliti v nich jen to, co jsem sám viděl i zažil; a přeco, cítím, že ani náležitá reprodukce toho, co se mi zdá téměř včerej- škem, není úlohou snadnou a že tedy nebude na škodu, omluvím-li hned napřed její nedostat- ky jímto úvodem.?) *) K tomuto úvodu Čech napsal pouze začátek vlastního popisu staré Prahy; luto jeho první a po- slodní kapitolu staropražskou přineseme příště jako dokončení těchto obrázků.
Sienkiewicz ben Hur Wallaceův Angličan Řím Polsko Praha Ligia