Strana4.

NÁRODNÍ LISTY

28. července 1900.

Číslo 206

zvláště pak v národě našem, jehož jádro tyto stavy tvuří, načež dokazoval nutnost jejich vzdělání i do- vednosti, hlavních to podkladů zámožnosti, jíži jest jádru národa nevyhnutelně třeba, nemá-li býti ná- rodem služebným, podřízeným, nýbrž samostatným, svobodným. Když prohlásil předseda výstavku za zahájenu, prohlédnuta výstava, která všestrannou bohatostí vystavených předmětů, i pěknou dekorací každého překvapila. Mohla být ovšem ještě rozma- nitější, kdyby u všech mistrů v městě i v okolí vý- znam její býval nalezl většího porozumění. Některá řemesla, jako košikářství, které jest v městě i v jeho okolí značně rozvětveno, zastoupeno bylo jediným učněm, kdežto damské krejčovství, rovněž četné a j. zastoupeny vůbec nebyly. Formálně výstavka ukon- čena byla 22. t. m., ale ve skutečnosti trvala do 24. července. * Mistrovský kura krejčovský v Česk Budějovicích pořádá od 30. července do 2. září t. r. technologické průmyslové museum paažské ob- chodní komory za přispění českobudějovické komor a místního společenstva krejčovského. Kurs zahájen bude v neděli dne 29. července o 10. hod. dopol. v budově české obecné školy chlapecké v Dlouh ulici.

* Účetnický kurs pro dělníky a živnost níky. Českoslovanská obchodnická beseda, řídícse vytknutou zásadou, šířiti a prohlubovati odborné vzdělání mezi živnostnictvem, pořádati bude účet- nický kurs pro dělníky a živnostníky. Kursu tomu věnována bude náležitá péče a hlavně přihlíženo bude k tomu, aby posluchači osvojili si vědomosti takové, jež v praktickém životě k uplatnění při- cházejí. Hlavní předměty vyučovací jsou: kalkulace zboží, zákon živnostenský, potřebné obchodní knih- vedení a základy směnkářství. Kurs trvati bude p dobu 5 měsíců; školně s pomůckami vyučovacím obnáší 40 K. Zápis koná se od 17. do 30. září v ře- dítelně »Pražské vzorné obchodní školy Českoslo vanské obchodnické besedy«, ve Šlupartské ulici, Společenstvo obchodníků s uhlím dřívím v Praze a policejním obvodu má členskou schůzi v neděli dne 29. července o 9. hod. dopol. v místnostech Řemeslnickosživnostenské besedy v Praze Františkovo nábřeží, č. 20. Na programu jsou rozho- vory: Jsou příčiny a obavy ohledně nedostatku ubl něčím opodstatněny? Zamýšlené zvýšení tarifu vlá- dou na dopravu uhlí na státních dráhách. Upraven obchodu a stejnoměrné upravení cen. * Řemesl.-dělnická beseda »Barák« II má členskou schůzi dnese v sobotu 28. července o 8. hod. večer v Malostranské besedě, po jejímž ukon- čení jest přednáška: »O životě a působení Karla Haviíčka«. * Dělnický apolek »Kruhe ve Vršovicích má dne 29. t. m. o 9. hod, dopol. půlletní valnou hromadu v hostinci »u Komenského« ve Vršovicích kde se též podpory vyplácejí. * Zásobni společenstvo krejčí v zemích koruny české v Prago, Jungmannova tř. č. 26. bude míti své obchodní místnosti do konce srpna každou neděli a svátek celý den uzavřeny. čís. 14.

Školská hlídka. Konkursy. Místa supplujícího učitele pro dějepis, zeměpis a češtinu, pak pro obchodní před- měty obsadí se počátkem příštího školního roku při obchodní akademii v Chrudími. Při městské obchodníškole v H- řieích obsadí se od nového roku školního místo supplenta pro češtinu a frančinu s platem 2000 K zn 17 týdenních hodin. Žadosti příjímá kuratorium do 10. srpna t.r.

Sportovní věstník. Z cyklistského ruch u- ** Klub českých velocipedistů v Vršovicích pořádá v neděli 29. t. m. společný výlet s br. tělocvičnou jednotou »Sokol« ve Vršo- vicích do Kamenice u Jilového. Odjezd z cvič. dráhy v 7 hodin ráno. Jelíkož“ jest cesta krátká, možno i slabším členům jeti. Romantická krajina okolo Popovic až do Kamenice zaručuje zábavu. Sokolský kroj na kole připuštěn. Šachy. ** 2 Vídně, 27. července. (Zvl. tel. »Nár. Le) V šachovém turnaji mnichovském ve IV. hře vyhrál Maroczy na Janowském, Golhschall na Halprinovi. Burn na Cohnovi. Popiel na Bardelebenovi, Wolf n Retterardovi, Schlechter na Jacobovi. Pilisburry na Showalterovi. Bergerova partie s Marcem zůstala remis.

Věstník spolkový- Sokolský věstník. Zábavnívýbor »Sokola« smíchov- ského pořadá v neděli 29. t. m. pro své členy hosty přátelskou vycházku do bývalé botanické za brady na Smíchově. Péčí sboru cvíčitelského prove- dena budou členstvem různá cvičení a hry. O hojnou zábavu společenskou jakož i o řádné občerstvení jest s dostatek postaráno. Vstup volný. Žačátek o 3. hod. odpol. Dnes v sobotu koná se schůze zábavního výboru o 7. hodině večerní v botanice. — »Sokol- r Nuslích koná dnes v sobotu o 8. hodině več v Sokolně přednášku »O významu Karla Havlíčka Borovského«. Přednáší br. Šebestián Träger z Praby. Vstup volný. Přednáška jest přístupna i širším kruhům obecenstva. Účast bratří budiž největší. Hasiěský věstník. Sbor dobrovolných hasičů v Kyš- perku oslaví ve dnech 28. a 29. července jubileum 25letého trvání svého. V sobotu 28. července jes » půl 8. hod. večer veřejné cvičení. V neděli 29. čer- vence. O půl 3. hod. odpol. vycházka do »Bažant nice«. Večer o půl 9. hod. sehraje spolek »Kolár- »Česť hasičstvu«, veselohru o 3 jednáních od O. L — III. sjezd sborů hasičských a třetí valná hromada hasičské župy »Bozeňské« v Čimelicí ch koná se v neděli dne 29. července. — Hasičská župa »Rožmberk« koná druhý sjezd v neděli dne 29. července L. r. v Lišově společně s oslavou 25letého trvání lamního sboru.

Zábavy. Měšťanská beseda v Praze. Dnes v so- botu za příznivého počasí jest zahradní koncert ka- pely p. Pehelovy. Začálek o půl 8. hod. večer. Místní odbor Národní jednoty pošu- mavské pro Staré město, Malou stranu a Hradčany pořádá za spolupůsobení místníe spolků: Zpěv. spolku »Boleslav« v Dejvicích s dam- ským odborem, tamburušského odboru staroměstskéh »Sokola«, pí. L. Laužecké, p. P. Rocha, p. J. Pulpána p. V. Laužeckého a p. F. Nováka dnes v sobotu 28 července anenskou zábavu ve prospěch výpravy dítel z ohroženého Pošumaví do Prahy v zahradě pivo varu »u sv. Tomáše« na Malě straně. Tombola. Za čátek v 7 bod.

Válčení s Čínou- V Praze, 27. července. Operace. Můžeme opětovati dnes, co včera jsme řekli. Také dnes není až do pozdních hodin večerních, mimo drobné potýčky na mandžurské dráze, nic dalekosáhlejšího z bojiště oznámeno. Mimo jednu jedinkou událost, kteráž však dosu přesně potvrzena není a kterouž zatím dlužno řaditi mezi pověsti, třeba že pověsti nejvážnějsí Oznamuje se totiž, že Žaponci vysadili silný sbor u Šanhaikvanu na břeh a že dobyli zde prý již i velikého vítězství nad Čiňany. Místo toto leží na rozestavené trat z Girinu přes Mukden k Taku vedoucí (severo- východně od Taku) proti poloostrovu, na němž leží Port Artur, tedy ve sféře ruských zájmův. Jest přirozeno, že tento krok Žaponska, jenž vypadá jako pokus kontroly ruského postupu v Mandžursku, nedůvěru Ruska proti Žaponsku jen posllí. Depeše »Daily Mailu« tvrdí, že plenění Tjencinu zúčastnili se v největší míře Rusové Ovšem, počtem jest tam Rusů nejvíce, ale pra- men anglický, jakým jest »Daily Mail«, jest tuze nekalý, než aby mohlo se věřiti listu, jenž vždy slul záští proti všemu ruskému, věřiti bez důkazů dalších. Kdyby žel ! zpráva ta se po- tvrdila, bylo by však lze říci, že Angličané po dali příklad a vzor k jednání takovému zvláště v Indii, ba dokonce i v jižní Africe, kdež řada opatření Robertsových není ničím jiným, nežli plenem a lupem ve — velkém slohu.

Diplomatická situace v otázce činské stává se spletitější a nebezpeč nější. Netoliko že nastal rozpor prudký mezi Ruskem a Anglií pro kontrolu ruskou nad že leznicí tjencinskou, jejíž příjmy své doby dány byly Činou na záruku jedně z půjček jejív Anglii realisovaných — nýbrž také Amerika více a více odlučuje se od velmocí, doufajíe smírným jednáním s Čínou dosíci výhod, kte- rýchž by jí společná akce s ostatními státy ne- poskytla. Tyto neshody mezi státy dodávají troufa- losti i Liehunčanovi, jenž se již zřekl jízdy do Pekinu, odkud by nemohl na velmoci tak pů- sobiti, — že vystupuje dnes již přímo s poža davkem, aby postup vojenský na Pekin byl za- staven, mají-li býti vyslanci na životě zbylí do Tjencinu dopraveni, a že hrozí, nestane-li s tak, že bude v Pekinu pobit kde kdo z Evr- panův. Ostatně nezdá se, že by vyslanci dnes. 27. července, ještě žili: neboť již v dopise Macdonaldově, kterýž do Šanchaje právě došel — nejdůležitější to novinka dneška — a jenž datován jest ze 6. t. m., praví se, že vyslanectva jsou na dále bombardována a že v případě nej- lepším udrží se jen 14 dní, však třeba ani tak dlouho nel

Uherský jeden list venkovský otiskuje dopi námořního kadeta z paluby rakousko-uherské vojenské lodi »Marie »Terezie«, kteráž přibyla nyní do Honkonu. Mužstvo, praví se v dopisu tom, za přeplavby trpí nesmírně vedrem. Řada námořníků musila býti dopravena do nemocnice v Adenu. Na šírém moři zemřeli tři topiči i musili býti nahraženi černochy. Soukromy dopis potvrzuje nám udaje tyto. Co státi bude válka Německo? Berlínský jeden list počítá takto: Výzbro a doprava jednoho vojáka do Činy stojí asi 1600 marek. Pošledli Německo 10.000 mužn do Činy, bude to stáli 16,000.000 m. (Jak známo, hodlá Německo vyslati však sbor ještě silnějšk) Počítá-li se na kombatanta denn obnos 20 m., stálo by válčení 5—7 měsíčn asi 40 mill. m., k čemuž by se přidružil ještě náklad na zpáteční cestu obnosem asi 8 mill. m. Stála by tedy výprava, kdyby rychle a šťastně minula, asi 64 mill. m. Ale zkušenosti Anglie, jež v jižní Africe s 200.000 muži podnes po 9 měsících neudolala hrstku Burův, opravňuje k mínění, že Německo bude musit vyslatido Činy dvejnásobnou moc místo 10.000 mužůa že výprava jeho silně se protáhne, má-li být dokázáno, co Vílem II. ve své známé řeči a třeba na vlastní pěst — dokázati slibil!

O bojích u Tjencinu sdělují se ještě tyto zajímavé podrobnosti Dělostřelectvo spojenců nesplnil naděje do něho kladené. Nemohlo ani zjed- nati v hradbách čínského měsla řádného prů- lomu! Jak teprve má s ním dobýváno býti Pe- kinu! Američané a Žaponci musili v Tjencinu přejíti k útoku dřive, než tento dělostřelectvem i početně nedostatečným, byl s dostatek přichy stán. Číňané bojovali troufale a s velikou energií Na konec vystřileli Američané všechnu munie svých polních děl a tato musila býti z bilevní čáry odstraněna. To zvýšilo zmalek. Devátý pěš pluk americký provedl bezúčelně pohyby, poně- vadž pokládal žaponský střed za levé křídlo Žaponci pak sami oetli se před zdí měslskou náhle v dostřelu vražedné palby čínské, nemo houce odtáhnoutí z místa, poněvadž most pře Peiho, o němž dána jim zpráva, že jest nepo- rušený, byl pobořen. Také 9. pluk musíl pro- jíti bez ochrany dostřelem činských pušek, dříve než mohl nalézti úkrytu. Když gen. Fulusimu odpoledne žádal gen. Dorwarda nalehavě o po- moc, nerozuměl tento sdělení jeho, jelikož pose neuměl anglicky a Dorward i jeho důstojníci pak neznali žaponsky. Přímo nemohl vůbec jeden velitel s druhým jednat. K událostem v Pekině sděluje se ještě, že již počátkem června synovec francouzského vy slance Pichona bodnut byl na uliei dýkou a že mu tím způsobeno bylo vážné zranění.

Vilém II. proti Číně. Z Bremerhafenu, 27. července. (C. -B. V řečí, kterouž se Vilém II. rozloučil dnee s vojskem, pro vých. Asii určeným, poukáza císař nejprvé k úkolům, jež vznikly pro něme ckou říší v poslédních desetilelich v zámořských krajích i pokračoval pak: »Vojsko musí nyni podniknouti zkoušku před nepřítelem, byl-li směr, jimž se Německo ve vojenském ohledu ubíralo, správným.« »Soudruzi z námořnictva ukázali již, že výcvik a zásady, dle nichž se vojenské sbory Némecka vychovávají, jsou správné. Jest na vojsku pozemním, aby učinilo taktéž.« Vilém II. zmínil se pak o tom, že všichni prý jsou prodchnuti pýchou, že právě z úst cizích velitelův udilena byla německým vojákům největší chvála, i poukázal na velikost úkolu, jejž dlužno provésti. Aby byl národ některý jako Číňané učinili, zvrátil 1000 let patná práva mezinárodní a aby byl tak hnusně porušil po- svátnost pohostinství a osob vyslaneckých, to prý se v dějinách světových ještě nestalo (). Císař poukázal dále k tomu, že k a ž dá kultura, jež není založena na křesťanství, musí zhynouti, pokračoval ještě: »A tak vysílám vás ven, abyste osvědčili opět starou německou zdatnost, oddanost i statečnosť i radostné skojení každého trudu abyste uhájili ctí a slávy našich zbraní i praporů !« »Vy máte býti příkladem mužnosti a kázně i sebepřemáhání. Mále bojovati proti dobře ozbrojenému, dobře připravenému nepříteli. Máte ale vaké nistíti nejen

smrt našich vyslancův, ale i všech Němeů Evropanů.« Dále pravil Vilém II. ještě asi toto »Ještě po tisíci letech nechť cílí se, že jménu Německa zjednán byl v Číně taký důraz, a by nikdy neodvážil se již Číňan ně- který na Němce i jen úkosem se podív ati.« Vilém II. zmínil se dále též o tom, že dlužno bojovati s přesilou a pravil: »Towu německé vojsko, jak jeho dějiny učí, již uvyklo.« Vilém II. končil řeč svou asi takto: »Po žehnání Páně buď s Vámi, modlitby celého národa provázejí Vás na všech cestách Vašich«. Přání nejvřelejší platí vám a štěstí zbraní vašich. Kéž požehnání boží lpí na praporech vašich a umožní jimi zjednati kře- sťanství vstup do cizí země! Za t ručite my svými prapory, svou přísahou !« »Šťastnou cestu! S bohem, kamarádi !« V Pekině. Z Londýna, 27. července. »Dail, Mail« sděluje z Pekina: Nepokoje proti ci zincům byly zahájeny 15. m. m. za bohoslužeh v katedrále. Císařské vojsko i povstalci obklíčili ji a zavraždili 16 missionářů a pře 200 čínakých křesťanů. Druhého dne bylo zjímáno přes 40 rychlých p oislů vyslanectev a všichni byli po strašném mučent veřejně popraveni na výstrahu křesťanům. Ra- kousko-uherské vyslanectvo a říš ská banka byly zbořeny dne 22. června. Z Londýna, 27. července. (C.-B.) »Mor ning Post« oznamuje: Lichunčan oznámil na dotaz, učiněný jemu před dvěma dny, nyní, že sir Robert Hart žije.

Z Londýna, 27. července. (C.-B.) »Daily Mail« oznamuje, že činský tlumočník, jenž oznamoval, že většina členů vyslanectev byla mrtva, když opouštěl Pekin a situace ostatníeh jest beznadějna, opustil Pekin 8. t. m Z Londýna, 27. července. (C.-B.) V listě britského vyslance Maedonalda ze dne 16. t. m., uveřejněném v »Daily Maile praví se: Úřady nás nepodporují. Tři vy- slanectva — mezi nimi britské- dosud stoji. Máme obsazenu t aké čás městských valů. Čiňané střílejí na nás z města z 31/ děla a také jiná menší děla nás oblěžují. Každou chvíli m žeme býti zničeni. Mámo nedo statek střeliva a potra vy. Býval bychom proto již zahynuli, kdyby Čiňsné ne- byli zbabělci a měli určitý úločný plán. Ne- budeme-li tísněni, můžeme vy- držet ještě 14, jinak nane jvýš 4 dni. Pomocný sbor setká se jen s skrovným odporem. Vyslanec je po mocnému sboru tou radou, aby postupoval k východní bráně, nebo pustil se po řece. —- Ztrálý cizinců v Pekině obnášely do 16. t. m. 40 zabitých a 30 raněných Z Berlína, 27. července. (C.-B.) »Wol fova kancelář« oznamuje z Tjencinu ze dne 24. t. m.: Dnes přibyl sem k jednomu zdej šimu celnímu úřadníku posel z Pekinu 15. t m. odeslaný, jenž donesl zprávu, že vojske prince Čina utkalo se v boji s vo skem prince Tuana, ale že utrpělo po rážku. Cizinci bránili se v severní katedrálo blíže »zapovězeného« jim města. Z Londýna, 27. července. (Zvl. telegran »Národ. Listů«.) Šanchajský dopisovatel »Daily Mailu« soudí, že nabídka čínská, doprovodit vyslance z Pekina do Tjencinu, budou-li vo- jenské operace zastaveny, má za účel, abys pak mohlo říci, že skufečně vyslanci v době. kdy nabídka byla učiněna, ještě zili, ale že byli cestou boxery tak prudce napadeni, že byli »přes slatečný odpor« stráži povražděni.

Z Londýna, 27. července. (C.-B.) Dopi- sovatel »Daily Mailu« telegrafuje ze Šanchaje, že od anglického vyslance v Pekinu Maedo- nalda obdržel dopis, datovaný dne6 t. n. V dopise se praví: »Cizincům nedo- stává se od čínských úřadův žádně pomoci. Tři vyslanectva ubránila se až posud, díky zbabělosti Číňanův Doufáme, že 14 dní ještě vydržíme bude-li na nás ale ostře doráženo tedy nejděle čtyři dny. Střelba granáty trvá na dále.« Operace spojenců. Z Tokia, 26. července. (»Daily Tele graph«). Jak se oznamuje, vystoupilo oddělen žaponského vojska u Šanchaj kvanu na pevninu a dobylo velíkého ví tězství. Z Londýna, 27. července. (Zvl. teleg »Nár. L.«). Tjencinský dopisovatel »Timesůe sděluje ze dne 18. července, že čínské vojsk soustředilo se po dobytí čínského města Tjen eina spojenci 10 mil severněji, totiž u Gecangu (?) kdež prý jsou velké zásoby rýže nakupeny. Ruská a žaponská jízda jest s nepřítelem stále v dotyku. Následkem slabých jen dešťů neni stav vody v řece vysoký i bude prý doprava po ní při postupu na Pekin velmi obtížnou. Z Berlína, 27. července. (C.-B.) »Nordd. Allg. Zlg.« uveřejňuje velitelem německého kři žáckého loďstva v Taku dodaný delší výtak z válečného denníku setníka Usedoma, jenž byí při výpravě Seymourově. Na konci zápisek těeh se praví: »Němci nezanechali ani zbraní, ani raněných, ani pobřešovaných. Všichni, kdož padli, byli s vojenskými poctami pohrbeni. Z Berlína, 27. července. (C.-B.) » Woli kancelář« sděluje z Tjencinu ze dne 20. t. m. Číňané, počtem prý 10.000 mužův zajali severně od Paisanu opev něné postavení a jsou tam ruskou jizdou pozorovánie

Ostatní Čína. Z Londýna, 27. července. (C. - B. »Daily Expres s« uveřejňuje zprávu ze Šanehaje, že dvě ženy anglických m sionářů byly zavražděny v Chsi aoji severně od Šanchaje. Z Londýna, 27. července. V okol Kantonu rozšířeny byly proti cizincům stváčské plakáty, v nichž se praví: »Jakje možno, že z nás věrných dětí »říše středu« tak mnoho přijalo barbarské náboženství Deset tisíc pokřtěných Číňanů bylo na severu říše jlž zavražděno, jakkoliv všecky země světa vyslaly své vojtny k ochraně těchto odpadliků. To však se jim nepovedlo Všichni úřadníci a všecky barbarské čety byly pobity tak, jak se zabíjejí kuřata a psi. M vás odpadliky považujeme za rebely. Vaše ho dina odbije a běda vám, neboť celý svět vámi opovrhuje. Vy jste pozbyli práva býti pokládány za lidi.« nsnlods w. Z Londýna, 27. července. »Times oznamují z Honkonu, že tam právě přibyl jeden missionář z Hunanu. Aby ušel smrti musil prý se na cestě stavěti mrtvýmy a byl z tím účelem jako mrtvola nesen od svých čín ských přátel. V missionářské stanici bylí za vraždění biskup a tři kněží. Z Paříže, 27. července. (C.-B.) Fra couzští konsulové v Šanchaji a Hankově ozna mují ze dne 25. července, že dvě křesťanské obce v Sečvaně byly vydranco vá n y a methodistské ústavy v Kjansi z apáleny Místokrál stará se, aby pořádek byl zase ob- noven. Z Honkonu, 27. července. (»Reuter.« Soukromý dopis šantunský oznamuje, že tajná společnost »Trojický s polek« se chystá k útoku na městskou čtvr Šamjan. V Kantoně zmáhá se strach a nepok Z Londýna, 27. července. (Zvl. tel »N. L.«) Francouzský gen. konsul v Šanchaj dostal telegram, dle něhož vypukly nepo- koje už i ve Fučau nedaleko jezera Poyonského. Missie lazzaristů byla zničena.

Obchod v Šanchaji jest skorem zničen. Cla a příjem z přístavu nestačí prý na úhradu závazků a záruk za půjčky. Drancování čínské čtvrti tjen- cinské. w. Z Londýna, 27. července. Ze Šan chaje oznamují, že po dobytí Tjencina byla čín ská čtvrť spojeným vojskem vydrancována Státní skladiště obsahovalo prý přes 600 tun stříbra. Na ulicích byly rozházeny klenoly množství zlata, látek, drahocenných kožešin a j Po ulicích leželo na slunci tisíce mrtvol, roz šiřujíce hrozný zápach. Řež byla hrozná, nej horší se strany Rusů. Vojsko vraždilo starce ženy i déti. Přípravy. Z Londýna, 27. července. (C.-B.) »Timese oznamují ze Simly 26. července: Z Londýna na- řízen odvod tří nových pluků indick pěchoty pro službu v osadních stanicích. Ze Šanchaje, 25. července. (» Times«.) Parnik »Nordisk« náležející veliké severní tele- grafické společnosti, přibude zejtra do Čífu a po čne tam zčizovati podmořský tele gra vh mezi Čifu a Taku. Z Tjencina, 21. července. (»Timese. V příčině sporné otázky o dozoru na že leznici jest pravda, že dozor měl se týkat jen sekce Tjencin a Pejtumo Vrchním inženýn Kinder učinil s čínským generálem úmluvu stran ochrany tratě mímo tyto sekce. Bude-li úmluva porušena, bude trať jistě pobořena, sk. Z Moskvy, 27. července. Hlavní správa Červeného kříže usnesla se vyslati do Sibiř kromě 190 tam již zaměstnaných opatrovnic ještě dalších 400 a mimo to 20 opatrovníků do Taku. Dále usneseno zříditi damský odbor, aby bylo za včas opatřeno prádlo pro raněné! Jeden zdejší advokát vypravil do Činy na vlastní útraty zdravotní oddělení. Na sta osob hlásí sez ošetřovatele do Číny. Ze Sidneye, 26. července. (C. - B.) Od dělení 233 námořních vojáků vyslané Novým Jižním Walesem, odpluje dne 7. srpna do Číny. Z Washingtonu, 25. července. (Reuter.

Ministr financi vyzval celní výběrčí na pacií ckém pobřeží, aby zabraňovali vývoz zbraní o nichž lze předpokládati, že by jich povstal v Číně užili na škodu Ameriky Ze Šanchaje, 26. července. (C.-B.) A mirál Seymour sem přibyl. ob e Z Bremerhavenu, 27. července. (C. -B. Čásť východoasijské výpravy o plula dne s na dopravních parnicích » Batavia«, »Halle« a » Dresden«. Německý císař za přítomnosti svých dvou synův a říšského kancléře kn. Hohenloha rozloučil se s vojskem delší řečí. Z Vídně, 27. července. (Pol. Corr. Vojenské lodi »CIsařovna Alž bět a« »Aspry«, jež vypluly z Pulje, mají rozmno žiti brannou moc rakousko-uherskou vo čínských vodách. S výpravy pozemního vojska sešlo pro skrovné hmotné zájmy říše v Číně avšak velitel loďstva bude moci v čas potřeby poslati vojsko na pevninu a zúčastniti se ope rací cizích kontingentů. Jmenované lodi byl vypraveny, aby se osvědčila ochota Rakousk spolupůsobiti s ostatními mocnostmi v zájmu humanity a civilisace. Solidarita říše s ostatním mocnostmi jeví se v rozkaze, daném velitel loďstva, aby ve všech otázkách, jež týkají se vojenských operací, jednal v úplné shodě s dru- hými admirály. Z Londýna, 27. července. (C.-B.) Parla mentní podtajemník Brodrick prohilásil dolní sněmovně, že vláda nedostala z Číny žád ných zpráv. Vojsko moeností nemohlo se ješto vypraviti na Pekin, alo zdá se, žen par ří pravy k tomu jsou skoro již ukon čeny. Z Paříže, 27. července. (C.-B.) Minist Delcassé ponechal konsulům v Číně úplně volnou ruku, aby vykonali potřebná opatření k ochran Francouzů. Admirá! Courrepolle vykoná teprve po připlutí dalších francouzských válečných lod do Taku opatření nutná a pošle lodi dle po třeby do různých přístavů čínských.

Z Berlína, 27. července. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Ze všech koncentračních mís vojenských oznamuje se odjezd oddilů sboru pro Činu určeného do Bremerhavenu, kterýž odjezd děl se všude s velikou okázalostí V Postupimi kázal odjiždějíeím vojákům dvornl kazatel Keszler takto: »Jste hotovi k odjezdu, k boji ano i k umírání ? Krev v Čině po vražděných volá o pomstu, vy máte býti obrněnou pěstí, jež udeří v dav zbabělých úkladných vrahů. Tisíciletý boj mezi západem a východem opět počal! Národové Evropy chraňte nejsvětější statky své. Ruku na meč Jděte s bohem, bojujte s bohem, vítězte s bohem! Amen.« oa pe Diplomacie. iw. Z Londýna, 27. července. Z Washing. tonu sděluje »Morning-Post«, že anglieká vláda na žádost čínského císaře za zprostředkování dala odpověď. Omezuje se prohlášením, že vy- jednávání není možně, dokud nebude jisto,ž anglický vyslanec v Pekině je živ. Z Washingtonu, 27. července. (Reuter.) Spojené obce z amítly podnět čínské vlády. aby sešlo s vojenských operací k výpravě n Pekin, budou-li vyslanci vydáni a dopravení do Tjencina. Z Honkonu, 26. července. (C.-B.) Jisty obchodník s opiem dostal telegram, v němž s praví, že Li-Hun.Čan není sto ode- brati se dále do Pekinu a že s vrátí do Kantonlu. Očekává se, že n zpáteční cestě navštíví Honkon. Z Londýna, 27. července. (Zvl. telegr. »Nár. L.«) »Daily Graphie«, často officiosně inspirovaný, praví, že velmoci neshodly se ještě o tom, co činiti v Číně, tam všechno spojenecké vojsko přibude. Smiřlivé stanovisko americké vlády dochází prý ale ve vládních kruzích anglických více souhlasu než přísná opatření chystaná vládou německou. Tyto kruhy soudl prý také, že pekinští vyslanci jsou skutečně ještě na živu.

Válka jihoafrická. V Praze, 27. července. Slovy: »válka jest málem u konce«, zaháji kapský guvernér Milner parlament kapský. A dodal, že spory obou kmenů, holandského anglo-saského, brzy budou náležeti minulosti. Události usvědčují jej rychle z nepravdy aneb aspoň ze sebeklamu. Od řeči jeho řada neho stihla anglické voje a také neviděti mizení nenávisti u obou kmenů. Nedávná prokla- mace Robertsova dokonce již proti manželkám bojujících farmářů burských namířená, jakoži předloha o výminečných soudech, jež mají se proti »rebelům« kapským dosadili, nejsou způ- sobilé zášť obou kmenů utlumiti. V brzké skoncování válečné výpravy tím méně lze věřiti, kdyžtě jest Angiičanům dobýti aspoň dvou třetin Transvaalska a když Burové dokonce i v sever- ním Oranžsku se drží. Oznámilyť nové depeše včerejší, že dokonce u Betlehemu v severo východním Oranžsku podařilo se Burům odra- zíti útok pěchoty anglické. Betlehem, toť ale právě koutek, odkudž Burové mohou vážně ohrožovati spojení Bloemfonteinu s Pretoril. Okolnost pak, že Angličané ještě po ob- sazení Pretorie vypravili z Anglie do jižní Afriky 12.203 muže, dokazuje, že sama vláda londýnská neoddává se klamu, byť i před veřejností jinak ujišťovala, že válka v jižni Africe, kdež málem na 50.000 vojáků angli- ckých bylo už k boji neschopnými učiněno kamž dnes přes 200.000 mužů anglických při poutáno jest, jest konců svých ještě — hodně, hodné vzdálena.

Telegra my. Z Kapskéh: města, 26. července. (Reuter.) Vládní předloha o so u zen povstaleů zvláštním soudem byla předlo- žena dner parlamentu. Při hlasování o váleč- ném právu hlasovalo 45 poslanců pro vládní předlohu, 41 proti ní. Býv. předseda minister- stva Schreiner a býv. altorney- generál So- 1omon a tři jiní hollandští členové parlamentu hlasovali s většinou. Z Maseru, 27. července. (Reuter.) G nerál Rundle vytrhl proti Burům a zmocni se Kommandonecku. Nepřítel ustupuje do Fouriesburgu. Angličané táhnou za ním chtějíce ho obklíčíti. Mezi vojskem řádí z imnice. Podlehl jí více vojáků. Z Balmoralu, 27. července, (Reuter.) Generál Freneh vrazil na pochodu k vý chodu jihovýchodně odtud na 2000 Buřů, již však, když přibližil se, dali se na útěk. Burové říkají, že povedou drobnou vojnu (partyzánku) až do presidentské volby ve Spojených obcích amel li- ckých, proto že pro případ, že demokraté zvítězí, bylo jim slíbeno zakročení Spoje- ných obcí

Telegramy korresp. kanceláře. Z Bělehradu, 27. července. (C.-B.) Četné zprávy zahraničných novin o králové zasnoubení prohlašují se s úřadní strany srbské za tendenční a bezpodstatné tak nesprávné jsou udaje o stáři králo v nevěsty. Narodila se v r. 1867 a jest jí nyní 33 let. Nebyla nikdy rozvedena a ne- měla dětí. Stal se patrně omyl s dětmi plu- kovníka Mašína, bývalého srbského vyslance na Cetyni. Naproti zprávám o všeobecné ne- spokojenosti v Srbsku úřadní kruhy srbské poukazují na to, že král dostal již přes tisíc blahopřání a další stale ještě do- cházejí. Původem mnohých zpráv je v Bělehradě známá a nenáviděná ženská klika a snah vzbuditi sensaci Z Petrohradu, 27. července. (C.-B) »Peterb. Vědomosti« píší o nej- novějších událostech v Srbsku: Milan chtěl se státi větším srbským svatým než sv. Jiří, hodlaje zahubiti svým režimem tři saně: radikály, liberály a napredňáky a postaviti na místo ústavy vojenskou diktaturu. Vše bylo pouhou illusí, nemožné a marné, protože K poměrům v Srbsku. č. Z Bělehradu, 27. července. Ke sňatku krále Alexandra, který se koná příšt neděli, činí se již rozsáhlé přípravy. Celý diplomatický sbor se sňatku zúčastní. Proslýchá se, že car zašle drahocenný svatební dar novomanželům. Očekává se, že královna Natali přijede ke sňatku svého syna do Bělebradu. Milan upustil prý již úplně od úmyslu, vrátiti se do Běle- nváaaa alo hradu. Z Bělehradu, 27. července. (C.-P.) [Z úřadního srbského pramene.] Car byl vy- rozuměn o králově zasnoubení hlavně proto, že nebožtík car Alexandr byl královým kmotrem a nynější ruský car dle církevního mínění pravoslavného je v příbuzenském po- měru s králem.