Ročník XXXx

V Praze, v sobotu dne 28. července 1900.

Číslo 206.

Na ranní a odpol. Hlst předplácí se: v Praze v sdninistrai na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí denáške na měsíe na črrt leta . . . . R 60 v alslkách: K so h na něslo- Pošton: na mlsle . . . . ko s dvaji zásilkon na mísk n krrt lei-

Záležitosti srhské. Již jen dva dny oddělují nás od sňatku srbského krále Alexandra s paní Mašínovou a nepodaří-li se odpůrcům tohoto sňatku v této krátké lhůtě způsobiti takové překážky o něž by se úmysl králův rozbil, bude roz hodná jeho vůle a energie uznána právě tak, jako když své doby smělým odhodláním se zbavil pout svého poručenstva a vzal vládu do svých rukou. Od minulého pátku, kdy v ministerské radě došlo k tuhé srážce mezi bývalým mini- sterstvem srbským a králem Alexandrem, minul již celý týden, jenž svědčí o tom,že král Alexandr prohlášení svého sňatku do vedl všestranně použiti na prospěch sesílen svého postavení proti stoupencům a vlivu svého otce, exkrále Milana. Jak daleko šly jeho obavy, vidno odtud. že postavením vojenské stráže k domu sv nevěsty připraven byl i na možnost úkladu o její život. Milan sám, vzdav se velitelstv armády v očekávání, že stoupenci jeho vn odváží se přímého odporu proti rozhodnut krále Alexandra, uvolnil velice ruce Alexan- drovy a dočkal se zklamání — na vojenskou vzpouru nedošlo a jak dnes věci v Srbsku se vyvinuly, již asi na ni nedojde. Sestavení nového ministerstva provedlo se poměrně rychle a hladce, a i v tomto ohledu se stou penci Milanovi přepočítali, pokud za to měli, že ze strachu před Milanem neodhodlá se nikdo přijati ministerská křesla, z nichž před chůdci jejich sami ustoupili.

Zprávy, jakoby metropolita Innokentij hodlal odepříti církevní požehinání sňatku Alexandrovu, rovněž se nepotvrdily, naopak, metropolita uznal důvody královy a sám zasnoubení královo schválil. Tím pro pravo- slavný lid srbský zmizely všechny pochyb nosti ohledně kroku krále Alexandra, měl-i jaké, a udělením amnestie zalafovaným poli- tickým předákům strany radikální, byť i bylo jen částečným, zajisté uklidněno bylo valne smýšlení strany této a přiklonilo se nové vládě a králi Alexandrovi. V zápětí po tomto skutku ohlásil zá- stupce Ruska Mansurov blahopřání carovo ku sňatku Alexandrovu, a takto dostalo se králi srbskému i významné mravní podpory mezinárodní, a není pochybnosti, že tak jako Rusko zachovají se i státy ostatní, tím spíše. že mezi svými princeznami neměly žádné jež by byla toužila po tom, rozmnožiti lesk dynastie srbské. To jsou nejvýznačnější úspěchy, jež krá Alexandr v době jediného týdne svým roz- hodnutím získal. Jest proto pochybno, zda-li byla správnou taktika oné části časopisectva, kteráž oká- zalým strančním Milanovi a napadáním ne- věsty Alexandrovy příliš okatě prozradila, že nepřeje novému obratu věcí v Srbsku. Šla i tak daleko, že uváděla nynější sňatel v souvislost se smrtí prvého manžela pan Mašínové, jenž zemřel před 14 léty — kdy králi Alexandrovi nebylo ještě an deset letll Rovněž významný byl pokus oné žurna listiky poštvati proti nevěstě krále Alexandra všecky ostatní srbské ženy vydaným heslem s každou jinou Srbkou mohl se král Ale xandr zasnoubiti jenom s touto ne! V tomte smyslu psaly skorem všecky vídeňské a ně mecké listy v říši, ale ani tento prostředel se neosvědčil.

Nejraději by byly viděly a i napovídaly kterak jest velice možno, že »rázný krá Milan způsobí v Srbsku vládní převrat a po mocí armády sobě oddané sesadí krále Ale- xandra, syna svého, prohlásí ho za chorého na rozumu a sám se posadí na trůn srbský« Ale ani toto přání se jim dosud nespl- nilo a Milan vůbec se do Srbska neodhodla ještě vkročiti. Proto čipernější listy vídeňské již obra- cejí a snaží se dodatečným uznáním napra viti svou přílišnou milanovskou horlivost Obratem ruky stal se z krále Alexandra gentleman, o jehož železnou vůli rozbíjejí se všecky překážky: a důvod této rozhodnosti praví na př. »Wiener Tagbl«, jest takový že každý, kdož jednání osob korunovaných posuzuje dle měřítka lidského, musí kroku mladého krále srbského věnovati plný svůj souhlas. Král Alexandr, odhodlav se pojati svou lásku, paní Mašínovou, za svou chot. jest pouze poslušen zákona mravního, plní mravní povinnost, chová se zkrátka jako slušný muž. Nutno proto nazvati krále Ale- xandra — králem gentlemanem. Od oka- mžiku, kdy vešly ve známost vlastní příčiny jeho sňatku, nedá se mu upříti jakási sym- patie, nechť již se smýšlelo o něm a jeho posavadních politických opatřeních jakkoliv.

Zvláště trefně charakterisuje hlasy časo- pisů vídeňských orgán sociálních demokratů Jsme překvapeni, píše, že tytěž vídeňské listy, kteréž ještě nedávno tak dojemné ele- gie o síle lásky pěly, nyní o bělehradském jinochu a jeho nevěstě si dovolují tak ne- uctivé narážky. Je-li mladý král srbský s paní Mašínovou spokojen, mohli by jimi býti i ony. Co se týče politické stránky této záležitosti, míní list, že krokem svým král Alexandn učinil konec posavadnímu nehospodářství v Srbsku, jež má zapotřebí panovníka skro- mného, jenž by národní jmění nerozhazoval po Evropě, ale dbal o hospodářský a kul- turní rozvoj země. A takového spořádaného Srbska jest třeba i Rakousku, neboť jediné takovéto Srbsko bude klidným a dobrým sousedem.

Také vládní uherský »Pester Lloyd« se snaží smíříti se s událostí skorem již doko- nanou. Tváří se sice, jakoby měl obavy o dynastii Obrenovičů, jejíž spásu vidí jen v politických schopnostech a zkušenostech Milanových. Nejednal prý chytře král Mílan, že v návalu rozhořčení — zahodil takřka flintu do žita. Právě proto, že král Alexandr dané slovo královské nemohl odvolati, neměl ho Milan jako otec a velitel armády hněvivě opustiti, a okolí trůnu srbského slepé náhodě. ba svým odpůrcům přenechati. Přes vše, co se stalo, pokračuje »Pester Lloyd«, dou- fáme a přejeme si v zájmu spřáteleného sousedního království — aby král Milan co možná nejdříve našel cestu k návratu do Bělehradu. Ale jakoby o splnění tohoto svého přání pochyboval, uznává, že se dosud ve vojsku nikdo přímo králi Alexandru nevzepřel, že nové ministerstvo Jovanovičovo dle svého sestavení nikoho »neprovokuje« a tudíž svému poslání bude s to zcela dobře vyhověti. V zemi prý se asi konec konců s královým sňatkem smíří v naději, že vše se snad obrátí k dobru. Král Alexandr prý podal v době své četnými zkouškami naplněné vlády tolik důkazů energie a odhodlanosti, že překoná snad i nesnáze a zápletky, v nichž by se země i dynastie mohly octnouti. Z ruských listů vyslovují »Nové Vremě« a »Rossija« přání, aby dobře se ukončilo co nyní dobře bylo započato, a aby Srbsko dočkalo se po dosavadních dobách neklidu a neurovnanosti konečně i doby šťastnější IX. sjezd lékařů a přírodozpytců polských v Krakově dne 24. července 1900. (Pův. zpráva »N. L.«)

Za svého pobytu v Krakově uclila česká sjezdová delegace také památku největšího bás- níka polského Mickiewicze. Položila v neděli dne 22. t. m. na pomník jeho »na rynku« krakovském velký palmový věnec s ná- pisem: »Velkému básníku češt účastníci IX. polského sje zdu lékařů a přírodozpitců v Krakově.« Když dři. Vlasák a Veselý i inž. Veselý upl- nali věnec na sochu, shromáždilo se velké množství městského i venkovského lidu ko sochy svého miláčka a mnozl ze shromáždě- ných s pohnutím a se slzou v oku podával Čechům ruce i vřele podané české pravice tiskli, Čin delegátů českých byl registrován všemi krakovskými novinami a to s vřelými, přátel- skými pro nás poznámkami. V sekci vnitřního lékařství byl prvním čestným předsedou prof. dr. Maixner, jenž v téže sekci pronesl velkou přednášku »O sy- ringomyelii« s demonstracemi. Přisně vědecká tato přednáška nehodí se k reprodukci pro velký kruh čtenářstva. Pan professor př svém přednesu byl sledován s největší pozor- ností a když za všeobecného potlesku skončil, byl od shromážděných mužů polských líbán objímán. Sekcya przyrodniczo-rolnicz (agronomicko-přírodovědecká) měla svým prvním čestným předsedou pana dra. Julia Sto- klasu, professora na české vysoké škole tech- nické a přednostu výzkumné stanice zeměděl- ské rady pro království české.

Čestný pan předseda přednášel »o denitri- fikaci«, na kterémžto thematu dle vlastníh udání pracoval se svým assistentem p. Eugenem Vítkem. Rozvinul své výzkumy o povaze bakterií denitrifikačních, poukázal na theori Neuckého o rozkladu vody v buňce mi- krobů a na vznik vodiku. Dále vysvětlil n základě vykonaných pokusů vliv živného medi na pochody denitrifikační a poměr konfigurace atomův molekule jednotlivých uhlohydrátů na pochody vitální v buňce mikrobů. Přednáška prof. dra. Stoklasy doznala hlučného ohlasu bude vytištěna v knihách akademie věd v Kra- kově. V úterý, dne 24. t. m., v poslední den vlastní sjezdové práce, přednášel ve velké aule university Jagellonské za velkého účastenství p. dr. Erazim Vlasák, městský lékař na Král. Vinohradech, starosta ústřední jednoty českých lékařů a redaktor »Časopisu lékař českých«: »O některých hygieni- ckých a sociálních zařízeních v Král. Vinohradech, nejmladším velkém městě českémk. Přednášejíeí vypracoval obsažnou práci svou za přispění městského úřadu Král. Vinohradů a hlavně technické kanceláře. Ze svě práce svěřil před- nesení partie o zásobování vodou Král. Vino- hradů svému na sjezdu přítomnému příteli p. inž. Jaroslavu Veselému.

Řečník počal tlumeným hlasem a čím více se hlas jeho rozvinoval, tím více přibývalo v aule posluchačů, až počet jejich byl značný přes to, že venku se jen s nebes lilo. »Velectění pánové!« řekl dr. Vlasák. »Pro- sím vás za shovění, že nemluvím vaším krásným mateřským jazykem. Dá-li bůh a zdravi i spo- kojenost vaše, objevím se na příštím sjezdu vašem a promluvím k vám po polsku. Chei zobraziti před vámi život po stránce hygienické a sociální ve větším městě českém, jsa veden docela obyčejnou lidskou praktikou. Poměr hostitele k hosti a naopak vede téměř vždycky k tomu, že hostitel svému hostu předvádi obraz své domácnosti a host, někdy dost nesměle a skromně řekne také něco o domácnosti, životě svém. K vykresleni nárysu života v českém městě vybral jsem si město Královské Vino- hrady, které z nepatrných začátků během ve- lice krátké doby vzrostly na velké, čtyřiapade- sátitisícové město. Vzrůst jejich je přímo ame- rický. Zde toho důkazy.

V roce 1843 bylo na Horách Viničných 68 samot se 169 obyvateli; Král. Vinohrady měly dále v roce 1857 93 domů a 1688 obyvatelů » 1869 205 5318 „ 1875 235 , 8930 » 1880 343 » » 14.831 „1890 711 » » 34.531 „1894 841 » 41.795 „ 1895 879 „ 44. 172 1896 935 » » 47.301 1897 975 » » 49.278 1899 1060 » » 54.715, Půda, na níž Král. Vinohrady leží, sestáná z náplavu a vrstev silurských břidlic, prozkou- maných slavným geologem Barandem. Budovatelé obce pamatovali na to, aby Krá- lovské Vinohrady byly obci zdravou. Středem města učinili prostranně náměstí Purkyňovo, z jehož úhlů vycházejí vějířovitě na všecky strany široké hlavní ulice. Ulicemi těmito proudí dostatek zdravého vzduchu, což podpo- rováno je vysokou polohou celé obce. Veskeré ulice vinohradské jsou široké a vzdušné. Nejužši ulice je Mikovcova 11.38 m. Vocelova (12 m.), jsou to však ulice zcela krátké a postranní, mající každá pouze 11 domů. Třída Jungmannova jest 25.75 m široká, Palackého 26.54 m., Havlí čkova 20.86 m., Korunní 23 metrů Z hlavních ulic je četně vedlejších příčných, z nichž starší mají šířku 15—17 m., novější vesměs 20 až 24 m.

Palackého třída má délku 3067 m. a plocha její obnáší 28.126.76 m2, Korunní třída má délku 1352 m. a 31.096 m2 plochy, Vocelov 72 m. délky a 1146.60 m2 plochy, Mikovcova 91 m. délky a 1035.58 m2 plochy. Ulice všecky nesou jmena slavných č- ských mužů nebo jmena slavných českých míst Ve všech je postaráno o řádnou dlažbu z bu ližníku řevnického, hrdlořezského a ze žulových čerčanských kostek. Chodníky jsou po většině značně široky, jsouce dlážděny dvoubarevným vzorkovaným mosaikem a ohraničeny žulovou tenkou obrubou. Šířka jejich obnáší 4—5 m. a v ploše jejich ponechány jsou nedlážděné čtverce, obklíčené žulovými obrubami, v jichž půdě zasazeny jsou stromy, ponejvice agáty lípy. Hálkova třída má před každým domem za- hrádku a mimo to vysázena je stromovím. V roce 1897 činil náklad na dlažbu celkem zl. 28.212 69.

Vedle prostranných širokých ulic je posta- ráno o dostatečný počet velkých a menších ná- městí. Kde se spojují dvě ulice, tam vždy je malé náměstí. Z větších náměstí má: 1. Purky- ňovo náměsli 173.6 délky a 173.6 šířky; 28.676.43 m2 plochy. 2. Tylovo náměstí, kde je trh na potraviny, jako zeleniny, zvěřinu ovoce, měři 180.0 délky a 51.20 šířky 9.216.00 m3 plochy. 3. Náměstí krále Jiřiho 254.00 délky, 165 2 šířky a 41.950.80 m plochy. Náměsti tato jsou, mimo Tylovo, vět- šinou posázena sady. Sad na Purkyňově ná- městí měří kol 18.000 m2, na náměstí krále Jiřího vykázáno sadům 30.520 m2; sad v ulic Slezské měří 82.162 m2; v Kanálce 44.200 m velký budoucí park u Strašnic 152.406 m2 zahrada Heincova 6204 m2; zahrada Eichman- nova 42.318 m2. Plocha všech tříd, ulic, erár ních i okresních silnic jest 407.350 m2; př ních zastavená plocha domů s nádvořími 330.740 m2 a zahrádkami, při domech těchto za dvorem a před domy zřízenými, zabránaje plocha 137.930 m2; v číslicích těch nejsou ovšem zahrnuta veřejná náměstí a parky. V roce 1885 a 1886 bylo vypočítáno, ž Praha má s předměstími sadů 2,340.890.3 m- plochy. S Prahou připadlo dle toho výpočtu na Vinohrady sadů 8.3 m2 na jednoho obyvatele. Domy jsou stavěny do podélných nebo čtvercových bloků, uvnitř každého bloku jsou zahrádky, takže každá skupina domů má ve svém středu dosti veliký sad. Domy jsou vět- šinou třipatrové zvýší 20 m. nebo třípatrové s mezipatrem. Z dvorní i uliční strany vniká do nich dostatek vzduchu i světla. Jak dům je ustrojen, o tom předkládá přednášející tři typy domů vinohradských. Nejstarší domy jsou jedno- a dvoupatrové a byty v nich jednopokojové s kuchyní nebo dvoupokojové taktéž s kuchyní.

Mladší domy jsou podobně zřízeny, majíce pa- vlače a křídla. V době novější nepovolují se křídla a podzemní byty, jichž je vůbec na Krá- lovských Vinohradech velice málo. Moderní dům vinohradský vyniká úhlednou fagadou, má v pří zemí krámy nebo restaurační místnosti, v pa trech vícepokojové byty; jednopokojové byty povolují se jen zřídka. Nad stavbou domů bdi zvláštní městský stavební znalec. Zastavuje se nejvýše do 30 stavební plochy, ačkoliv sta- vební řád pro Prahu a předměstí dovoluje za- staviti stavební polochu až do 15%. Pečuje s o to, aby byty tvořily vždy uzavřený celek. mající jako příslušenství předsíň, kuchyň, spiž. záchod a pokojík pro služku. Poněvadž je město opatřeno dostatkem spotřebové vody, jsou zá- chody vesměs zařízeny na splachovací system.

Systém ten representuje jednoduchý syfon a roury záchodové jsou po většině z kameniny nebo železné. O čisténí záchodů je postaráno zvláštními, dobře uzavřenými vstupy ve sklepich a čistění jich obstarává obec svými zřízenei Fronta domů měří po nejvíce 13, 15—21 metrů v nejnovější době stará se obec o menší byt pro nižší úřadníky a řemeslníky, dovolujíc domy s frontou 13metrovou, v nichž jest na jedne straně uzavřený byt s předsíní, záchodem, kou- pelnou, kuchyní a jedním pokojem, na druhe pak tentýž byt s dvěma pokojí. Činže se plat z pokoje a kuchyně průměrně 100—220 zl. ze dvou pokojů a kuchyně 180—320 zl., ze třech pokojů a kuchyně 320—500 zl., ze čty pokojů a kuchyně 420—900 zl. a ze pěti po- kojů a kuchyně 600—1300 zl. Nejvyšší činže je 3000 zl., nejnižší 100 zl. Obyvatelstvo se- stává po nejvíce ze řemeslnictva, živnostenstva a stavů tak zv. intelligentních. Král. Vinohrady vyhledává k svému pobytu mnoho pensistů. Na 1000 čtver. metrů celkové plochy celého území vinohradského připadlo r. 1890 9.3 oby- vatelů (v Praze 12.7) a na 1000 čtver. metrů plochy zastavené 101.5 obyvatelů (v Praze 55 .5).

Velice mnoho obchodníků a živnostníků má své obchody a živnosti v Praze a bydlí na Král Vinohradech. Příslušníků má obec velice málo 152 rodin, vyjma státní úřadníky, učitele atd. takže nepřípadá jí velká starost o příslušníky. postižené chudobou. Jinak ovšem bude, až vejde v platnost nový zákon o příslušnosti pro králov- ství české, dle něhož přísluší do obce každý ob- čan, jenž nepřetržitě bydlil v ní po deset let, je bezůhonný a nepožíval požitků chudinských. Prů- myslových závodů, z nichž o některých později promluvím, je v obci málo. Závody podobné ne- smi obtěžovati okoli ani kouřem ani nijakými výpary. Při topení nařízeno je užívati koksu, čímž zamezuje se obtěžování kouřem. V roce 1898 bylo na Král. Vinohradech 51.053 obyvatelů. Na 117 obyvatelů připadl jeden sňatek (8.5%%), porodů 43—44%o, v celé zemi české 36.4%0. Jedno mrtvě narozené dítě při- padlo na 29.7 porodů (4.5 procent všech po- rodů), nemanželký jeden porod případl na 6 až 7 manželských porodů. Úmrtnost v jmenovaném roce obnášela 12.8%0, jeví se tudíž Král. Vinohrady jedním z nejzdravějších měst v Rakousku a na celém světě. Do 1 měsíce zemřelo 6.55% všech zemřelých » 1 roku 19.16 „ 5 let 56.176 od 5—10 let » 4.706 » 15—30 » 6.96 » 30—50 » » 10 50—70 » » 12.70 přes 70

9.47 Nejpřiznivější poměry úmrinosti děti do 1 roku v celém království českém jsou v Kar- lině, kde umírá z 10.000 obyv. 25.6 kojenců a hned na to přijdou Královské Vinohrady, kde umírá z 10.000 obyvatelů 33.9 kojenců. V roce 1898 zemřelo v městě 651 osob, z nichž při- rozenou smrti 649, násilnou 2. Dle věku zemřelo do 1 měsíce 70 dět 1 roku 148s , 5 , 260 ,vemo od 5—15 let 34 osobm » 15—30 » 54 » 30—50 » 83 , » 50—70 » 136 » v přes 70 » 84 »0 Přebytek z porodů v r. 1898 obnášel n 1000 obyvatelů 7.6. Na nakažlivé choroby zemřelo v r. 1898 v Čechách vůbec o polovic méně lidí nežli letech předešlých: Roku 1889 z 10.000 obyvatel 511 osob »1898 z » Rozvijející se zdravětnictví je toho př- činou. Na tuberkulosu zemřelo z 10.000 obyvatelů 50.7. (V Karlíně 45.) V Král. Vinohradech a snad vůbec vinu toho nese způsob práce při malých živnostech a řemeslech. Pracuje sev malých místnostech a pracovna čili dílna je zá- roveň ložnicí celé rodiny. Je z toho vidno, že je správným požadavek, aby obmezen byl co nejvíce domácí průmysl a pracovalo se jen ve větších hygienických pracovnách závodních. Vyplněním požadavku tohoto však by pře- stalo malé živnostnictvo a malý řemeslník, což však vělšina politických stran českých si ne přeje. Na nakažlivé nemoci vůbec zemřelo v roce 1898 z 10.000 obyvatelů 2.42. Z jiných nakažlivých nemocí přibývá v Če- chách v nejnovějších dobách spály. Na Král. Vinohradech onemocnělo v r. 1898 315 oso na spálu a zemřelo 23. Na břišní tyfus zemřelo v tomtéž roku 10.000 obyv. 2.5 (ze 40 nemocných j 2.) Má- zdřívkou, difterií 9 z 82 nemocných. Serem léčeno nebylo. Na 10.000 obyv. v českých městech připadá 3.9 zemřelých dífterií. Z nenakažlivých chorob přibývá v českém království nejvíce nemocí srdce a cěvstva. V ra- kouských městech je průměr 1.56%o; na Král.

Vinohrady připadá O. 96° /%0. Nakažlivé nemoci dětské rozšiřují se zvláště tím, že chodí děti z rodiny, ve které vypukla nakažlivá nemoe, do školy, nebo že školáci na- vštěvují své nemocné druhy a družky. Brání se tomu, však nesvědomitost mnohých rodičů ruší všecko úsilí i všecku bdělost obce i státu. Při výkladech svých rozdává přednášející četně obrazů vinohradských ulie, náměstía budov. Opatřování vody děje se dvěma způ- soby. — Spotřební voda bere se z Vltavy, pitná ze studní. Zajímavým jest, že spotře- bové vody dnes připadá na Král. Vinohradech téměř 200 litrů na osobu a den. Číslo, s kte- rým se neshledáme hned tak v některém dru- hém městě v Evropě. V roce 1896 jovila se spotřeba spotře- bové vody na osobu a den v okolních obelch pražských: na Smichově . . . . . 121.87 litrů. v Hlubočepich-Zlíchově . . 15.02 v Radlieích . . . . . 11.96 v Košířích . . . . . . 8.30, V obvodu vodárny vinohradské: na Král. Vinohradech 174.22 na Žižkově. . . . . . 47.35 v Nuslích-Pankráci . . . 7. 26» ve Vršovicích .. ... 25.90 » Přírovnáme-li k tomu spotřebu vody na den a osobu v některých městech německých, V drobném prodejie maaní číslo o sobě . . . za 8h odpoležní . . . na 2 b Va flialkách na venkovš: ranní číslo. sdpolední. . . . . . . . 3b Inserá ty platí se hotove peaořeě. Fřelplaceni a inerty psijtma pčmisí- straca v Mariansaé slici čl. z. Tam nacházejí ss těk redskee tiskárna a ezpedise „Násednich Lisla- Bekopisy se svvraceji.

vynikne nám množství spotřebované vody na Král. Vinohradech značně. Spotřeba vody na Počet obyvatel osobu a den v l. střední největší Děvín . . . . . . 217.067 90 120 Brémy . . . . . . 157.500 84 144 Castel . . . . . . 84.000 83 106 Vratislav . . . . . 380.000 80 116 Norimberk . . . . 165.000 Dobrosole n. S. . . . 120.000 80 117 Borlin . . . . . . 1,746.000 Kodaň . . . . . . 340.350 76 — 191 Mannheim . . . . . 100.000 76 131 Strassburg . . . . . 116.000 Branšvík . . . . . 120 000 Stětín . . . . . . 145.000 Kiel . . . . . . . 87.000 70 N 104 Zvíkov n. . . . . . 54.000 Zhořelec . . . . . 74.500 66 102 . . . 136.600 Cáchy

64 134 Charloltenburg . . . 390.000 Hannover . . . . . 258.000 64 psk .. 405 900 60 89 Vídeň stanovila v sezení ze dne 13. ledna 1893, že má připadati 140 litrů vody na osobu denně, z čehož má se použíti 40 litrů, tedy as 28.59, na vodu pitnou a domácí a 100 litrů, tedy as 71.5, na vodu užitkovou. Spotřeba užitkové vody vinohradské blíží se požadavkům francouzských odborníků, již měli mezi sebou kontroversu, stačí-li k zásobování Paříže 250 nebo 400 litrů na osobu denně. Jako mají Královské Vinohrady přebytek vody spotřebové, tak mají nedostatek pitně vody a tato ještě za mnoho nestojí. Voda pítná ber se ze studní v domech a na veřejných náměstích. Silurské břidlice jsou příčinou, že pitné vody vinohradské nevynikají dobrou jakostí. Dle norem v r. 1896 určených zvláštní komisí na pražské radnici, byly vody pražských studní rozděleny na 4 kategorie. Nejlepší studně vinohradské byly zařaděny vynikajíeími odborníky chemickými i bakteriologickými do druhé kategorie. Shro- máždění byly předloženy jednotlivé rozbory ně- kterých studní vinohradských. Obec, aby se vůbec dělo, co je možným, přijímá studně sou- kromé do své správy, ale miajitelé těchto studní těžko se k tomu odhodlávají. Studní je na Krá- lovských Vinohradech dnes 505, z nichž je osm veřejných, čtyři převzatě do obecní správya 498 soukromých. Na 108 obyvatelů připadá jedna studna. Zásobování Prahy a předměsti dobrou pitnou vodou je nejbolavější stránkou poměrů zdra- votních hlavního města českého a nejbližšího jeho okolí.

Zákonem ze 16. srpna 1899 spojila se Praha s předměstími za příčinou zaopatření pitné vody. Kdy přijde však otázka tato ze stadia porad, jichž je již a bylo až dost, do stadia uskutečnění, neví nikdo. Jedni znalci chtějí opatřiti Prahu pramenitou vodou, druzí vodou, filtrovanou z Vltavy. Nejspiše dojde asi k filtro- vané vodě vltavské. Projektů bylo navrženo již celá řada, ale dosud žádný nebyl proveden. V Královských Vinohradech je ustanoven zvláštní dozorce nad studněmi, jenž shledané závady na pumpách ihned hlásí obecnímu úřadu. Kanalisace města Král. Vinohradů je na systém splachovací. Do uličních stok ústí stoky domovní. Posluchačstvu předloženy četné obrazy praci kanalisačních. Délka všech stok činí 17.503 m. Náklad činil okrouhle 7,000.000 K. Délka stokového potrubí je dosud 4250 m.a stálo toto 51.000 K. Obec nedá povolení k obý- vání žádného domu, jehož kanalisace není řádně provedena. Mimo uvedené stoky k odvádění výmětůa splašků je zřízeno množství pobočních kanálků k odvádění dešťových vod. Tyto tak zv. syfony jsou zděné, světlosti 55/45 em. a opatřeny pa- tentní uzavírkou Vankovou. Potom vysvětleno poslouchajícím čištění stok, čištění ulic atd. dohled na potraviny, tržnice na maso, projekto- vaná velká tržnice na zeleninu atd. Promluveno o školství vinohradském. Předložen roční roz- počeť školní a dotčeno toho, že mezi učitelstvem vinohradským působí učitelstvo velice intelli- gentní, většinou spisovatelé a známí paedagogové češti. Vyličeny poměry vězeňské, soudní; do- líčena hygiena průmyslová ve velkozávodech pp.

Ant. Chmel, Fr. Pacák, J. Štěpánek; firem- F. Maršner, J. Prokopec, A. Skřivan atd. ald. Předloženy fotografle moderních, prostranných dilen v jmenovaných závodech a pojednáno o dobročinných institucích, isolační nemocnici, o nemocnici okresní cisaře Františka Josefa I., okresní vychovatelně atd. Když byl řečník vše uvedené probral, skončil několika slovy: »Velectění pánové, jsme u konce svých výkladů. Snad znavili jsme vás poněkud. Ne- divte se. Každý miluje a rád povídá o tom, co zve »svým«. Jsme dosti domýšlivými, že jsme vám podali aspoň kostru obrazu, jak vypadá to po stránce hygienické a sociální ve větším, nově vzeslém českém městě. To, co město, námi popsané, má, má samo sebou a zásluhou šestatřiceti ze všeho občanstva zvolených členů obecního zastupitelstva, již jsou vesměs muži vzdělaní a velkého rozhledu. Kdyby česká města, vzmahající se a vzrůstající, byla jen malou přízní vlády centrální podporována, vzkvětela by na velká moderní střediska. Však bůh dá, že stane se to i bez pomoci vládní. Až město naše rozluští ještě otázku pitné vody, bude jedno z nejmodernějších a nej- zdravějšíchl . Pollesk nechtěl ustáti po řeči Vla- sákově a předseda děkoval jemu i inž. Ve- selěmu. Oba Čechové byli účastní mnohých stisků ruky a mnohých objetí. O obrázky vino- hradské byla pravá tahanice a hygienická sekce sjezdová skončila své rokování ve znamení města Královských Vinohradů. Odpoledne o 3. hodině konala se závě- rečná schůze sjezdová, na níž proneseno hojně