ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 50d13850-726e-11dc-80dc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 47, person 65, work 7, org 6
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, ve středu dne 25 července 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 203.
4 masthead
erplen
5 masthead
slás sv talean
6 article
Tia ranní a odpol. Histy prodplácí se v Prazo v admlnistrael sa měsic . . . . na čtvrt leta. . . . l. G K — s dvojí donáškuu na pebrte na čtvit leta . 7 K 50h ve dlialkich a měsíc . . . 2 K 30 h na e Poštou: na čtvrt. lata s dvojí zšěsilkou na měst na čtrrt leka
7 article Svatba či nový převrat?
Svatba či nový převrat? Na jihovýchodě evropském počíná pře- stavování kulis. Nejprvé počalo v Rumun- sku, kdež posavadní národně-liberální mini- sterstvo padlo a na vrch se dostala koalice konservativců a junimistů. Konservativní strana v Rumunsku vždy se pokládala za stranu, jež se snažila království rumunské oddáliti politiky trojspolkové, za jejíhoz čtvrtého člena podunajské království nejed- nou bylo vydáváno. Ovšem upozorňovaly politické kruhy zahraničné, zvláště berlínské, že vlastní příčinu pádu ministerstva Canta- cuzenova sluší hledati v lonské neúrodě, jež stihla Rumunsko, ve přiostřené tím tísni ho- spodářské a prudkém vzplanutí protižidovské akce, jež hlavně se soustřeďovala ve vypoví- dání židů — bez příslušnosti státní. Budiž jakkoliv, tolik jest jisto, že od- stouplá vláda rumunská zůstavila po sobě poměry ne valně utěšené; finance státní po zbyly naprosto své rovnováhy, zemědělství, zvláště krajů lonskýmí suchy postižených. octlo se na pokraji úpadku, obchod a ostatní živnosti pak z příčin právě uvedených silně poklesly. I kdyby tyto vnitřní příčiny samo- jediné byly rozhodly o změně ministerstva v Rumunsku, nedalo by se odděliti od mi- nulosti jeho faktum určitých sympatií zahra- ničných, čímž v očích lidu nehody vnitřní splývají v jedno se směrem politiky zahra- ničné a takto zasahují, ať přímo ať nepřímo, do poměrů zahraničných vůbec.
Rumun Rumunsko
8 article
Nejen tato změna v Rumunsku, ale nedávné krvavé selské bouře v některých krajích knížectví bulharského naznačovaly že stam dole« v zemích balkánských politi cké ovzduší přesyceno jest politickou elektři- nou, nemluvě ani o opětujících se připadech a přepadech albánských, jež od hranic čer- nohorských počínaje vyskytují se až hlubok do Makedonie. To měli jsme na mysli v jednom z po sledních článků svých na tomto místě, když jsme vyslovili své přesvědčení, že věci za hraničné soustředují na sebe všecku pozor- nost ve Vídni, připouštějíce co chvíli mimo řádné překvapení. Dostavilo se dříve, než se mohlo tušiti Jest jím známý již manifest krále srbského Alexandra, kterýmž oznamuje sice národu srbskému jen rozhodnutí svého srdce — jež však nápadným způsobem účinkuje na posavadní držitele moci v Srbsku jako dobře mířena rana do kuželek. Není a nebylo nijakým tajemstvím, že vlastním rozhodujícím činitelem v Srbsku byl králův otec, bývalý král Milan, generalissimus srbské armády a spolu chráněnec politiky trojspolkové na Balkáně. Mohlo se ovšem za to míti, že od roku 1897, kdy nastalo tak zvané sblížení Ra kousko-Uherska a Ruska ve věcech balkan ských, činnost místních balkánských veličin pozbyla všeho významu. Nebylo tomu tak V Srbsku v době oně provedli pověstný ostudný soud proti předákům radikální strany a ač veřejné mínění veškeré téměř Evropy skutek ten odsuzovalo — interessovaná po- litika neůstupně setrvala na zničení postiže- ných národních srbských vlastenců a poli- tiků. Bylo veřejným tajemstvím, že to byla
Alexandr Milan kousko Rumunsko Makedonie Vídeň Srbsko Balkán Rusko Evropa
9 article
spolu odveta bývalého krále Milana vůdcům opposice, jež odhodlaně stála proti němu. Milan a domácí i cizí rádcové jeho dobře tušili, že »zájem dynastie Obreno- vičův« toho vyžaduje, aby král Alexandr. jenž zatím dosáhl již skorem 24 let (v srpnu t. roku), byl zasnouben dle přání jejich, nemá-li dílu jejich vzniknouti v budoucí choti Alexandrově nový nebezpečný nepřítel. Ač namáhal se Milan všemožně, nevěsty vhodné pro Alexandra nikde nenašel, ať kdekoliv zaklepal; a tlento nezda dle všeho skutečně se stal o sud- ným moci Milanově. Král srbský Alexandr rozhodl se zatím dle touhy srdee svého sám pro jednu z bývalých dvorních dam královny Natalie, jež prý zároveň se vrátí do Bělehradu. Zpráva o tomto roz- hodnutí Alexandrově uvedla všecky figuriny na srbském divadle z rovnováhy: nejen mi- nisterstvo, jež Milan řídil jako na drátkách (a jež k němu poslalo do Karlových Varů zvláštního posla, aby se ihned vrátil a krále Alexandra od jeho úmyslu odvrátil), ale i generalissimus srbské armády sám v zdal se své hodnosti a již druhého dne (21. t. m.) královským úkazem, uve- řejněným v úřadním listě, král Alexan d tuto demissi přijal a odstou- pení Milanovo takto zároven všemu národu i vojsku oznámil Zbavil se tedy král Alexandr svým snubním manifestem všech, kdož za něho vykonávali dosud moc pa- novnickou.
Milan Alexandrův Alexandr Milanův Bělehrad Karlová Vary Alexany d královna Natalia
10 article
Bývalý král Milan sám kvapil z Karlo vých Varů, kdež ho zpráva o zasnoubena Alexandrově došla a odkudž i svou demissi jakožto generalissimus podal — do Vídne. kdež až dosud mešká a v interviewech tamním žurnalistům své překvapení i rozhor- lení nepokrytě projevuje. Takověto oblašo- vání nespokojenosti Milanovy prozatím ovšem nic neznamená; a ostatní zajímavější část jeho pobytu vídeňského zůstává dosud za- halena v tajemství. Jen to se proslýchá, že z Vídně Milan se odebere do Pešti, kdez vlastně vždy růd meškával. Zbývá nyní jen zodpovědění otázky co se bude díti v Srbsku? Dle telegrafických zpráv prý někteří srbští generálové odepřeli účastniti se utváření nového ministerstva j. setrvávají na straně Mila- nově. Vše závisí tudiž na tom, zda přívr ženci Milanovi ve vojště srbském budou míi dosti odvahy a smělosti, projeviti svůj odpor proti zasnoubení krále Alexandra i ve formě činné, t. j. způsobí li po případě vnitřní nepokoje a bouře. Milan asi sám není si jist skutečným stavem věcí v Srbsku, a proto tam nespěchá, vyčkávaje patrně vývoj dal- ších událostí. A tato stránka zasnoubení krále Alex- andra s paní Mašinovou jest to, jež dodáva poměrům v Bělehradě mimořádné důleži- tosti, ana znamená, že prozatím král Milan a politika s ním pracující utrpěla »vnitřním vývojem věcí srbských« citelnou porážku. V tomto smyslu pak byl by manifest krále Alexandra jen další vlnou onoho politického proudu, jenž teprve tyto dny smetl minister stvo rumunské.
Milan Alexandrův Milanův Mil Mašinův Vídeň Pešť Srbsko Bělehrad Karla východ Vary Alex
11 article
Kulisy na jihovýchodě se přestavují. IX. sjezd lékařů a přírodozpytců polských v Krakově dne 22. července 1900. (Pův. zpráva » N. L.«) el Druhý den sjezdu započal slavnou mš v krásném kostele mariánském, kterou slouží krakovský biskup, jenž s vlídnou tváří žehna polským lékařům k jich práci. Charakterisuje velká zbožnost většinu Poláků. Bylo to pěkné podívání, když sešedivělí mužové různých vě poklekli a žehnal jim kníže biskup krakovský Po mši odebrali se všichní členové sjezdu do městského divadla ve Špitálské ulici a vlastní sjezd započal. Krakovské městské divadlo, v němž právě vystupuje italská společnost,je velice pěkné a úhledné divadlo prol menšt město. Není nikde žádných velikých ozdob, ale všude je viděti účelnost a vhodnost. Vzpomně jsmo si při prohlížení divadla na to naše dlouho již přemýlané a stále ještě v nedozírné dálce se nalezajíci — druhé české divadlo. Mohlo by býti tak jako to krakovské. Má však i toto di- vadlo jednu velkou vzáenost: krásnou oponu od Matiegky, kterou spustili na naší počest večen v divadle. Dělá mohutný dojem. Na jevišt ustrojeno bylo presidentské křeslo a o stupen pod ním křeslo referentů a řečníků. Rázem devátě hodiny vstupuje na presidentské křeslo prof. dr. Kostanecki a otevírá sjezd vzpo- mínkou na VIII. sjezd v Poznani, kterému ne- přála pruská vláda živola a děkuje kollegům z Poznaně, již téměř všecky sjezdové práce předem byli vykonali. Zve zákaz ten památným v dějinách civilisace. Nebyli by byli polští lékař ani v Poznani nedělali ničeho jiného, než šli z ideály vědy a za dobrem všelidské humanity.
Polák Matiegka profesor doktor Kostanecký Krakov Špitálský ulice Poznaň městský divadlo
12 article
První sjezd lékařů a přírodníků byl konán v r. 1869 na podnět Hadriana Baranieckého. jehož jméno je spojeno na věčné časy s pol- skými lékařskými a přírodovědnými sjezdy. Ko naly se sjezdy ty v době, kdy věda stoupala stále výš a výše. V bádání tom nezůstaly polští pracovníci pozadu a mají proto právo pracovati společně se všelidskou rodinou. Přednášející probírá povšechně pokroky všech věd přírodních, které převrátily názory všech předešlých věků a dotýká se hlavn bádání biologického, vyrostlého z prací a úsili fysiky a chemie. Dnes víme mnoho o tom, co jest a co znamená život zvířecí. Odkrytím buňky jako základu všeho života, nastal ve vědě lékařské docela jiný směr a jiná práce. Bádání na buňce a o buňce vodlo také k tomu, že nalezeny byly buňky bakterií a že vznikla nová věda bakieriologie, která převrátila cel snažení se a všecky výklady v lékařství. Dne pracuje věda lékařská docela na jiných základech nežli jindy, dnes nejčastěji slyšíme okřídlené. správné a pravdivé slovo, že věda lékařská. znajíe původce nemocí, nestará se jenom o jich léčení, ale předem a ponejvíce řídí své snahy za tím účelem, aby člověk byl chráněn pře nemocí a dožil se co možno nejvyššího věku v plné síle a svěžesti, aby takovým způsobem jeho práce co nejvíce a co nejděle sloužila lidské společnosti. Věda za dnešních dnů nedá se uzavříti do pracoven jednotlivců nebo jedno tlivých národů, nýbrž stává se pomocí tisku každý objev majetkem všech národů. Je tedy věda vlastně mezinárodní, ale učenec nemá býli, jak často se hlásá mezinárodním, nýbrž má se starati jako syn toho kterého národu o to, uby jeho národ co nejčastěji a co nejmohutněj
Baraniecký
13 article
objevoval se přičiněním jeho, příčiněním učence na poli práce všenárodní. Tím dobude se ná- rodu, z jehož synů pochází učenec, slávy a o národu tom bude mluviti svěl, poněvadž jeho synově dali všelidské vědě nové poznatky výzkumy. Národ polský má četně učenců, pracujícíe na poli přírodovědném a je jako takový re- spektován na poli práce všelidské. O pokroku a vývinu této práce přírodo zpytné a lékařské nejlepší důkaz podávají sjezdy polských lékařů a přírodozpýtců. Devátý nynější sjezd nezůstane pozadu za svými předchůdci bude znamenati opěť krok na nivách polské tím také všesvětové vědy. Podporovatelem polské vědy je cícař a král rakouský František Josef I. Při těch slovech povstávají všickni shro- máždění a provolávají císaři slávu.
František Josef
14 article
Professor Kostanecki jmenuje potom čestně předsedy a místopředsedy sjezdu: professory dry.: Baronowského (Varšava), Hoyera (Varšava), Nenckého (Petrohrad), Chodoun- ského a Maixnera (Praha), Radzi- szewského (Lvov), Niementowské h (Lvov), Sielského (Lvov), Znatowi cz (Varšava), Gajkiecza (Varšava), Szumana (Toruň); čestnými sekretáři: dry. Cie- chanowského (Krakov) a Zieliúskéh (Varšava) i postupuje místo své zvolenému před- sedovi sjezdu celého prof. dru. T. Duninov z Varšavy. Ten krátkými slovy dékuje za poctu a uděluje slovo purkmistrovi krakovskému panu Friedleinovi, jenž v několika vlastene- ckých větách vítá účastníky, dostavivší se z blízka i z dáli a přeje pracím sjezdovým všeho zdaru. Po něm ujímá se slova dvorní rada a rektor krakovské university professor právnické faknlty dr. Zol1 blahopřeje polským lékařům a přírodo- zpytcům, na sjezdé shromážděným, k vykonané práci na poli vědeckém toho národa neštěstím stíhaného, jenž přes všechen zlý svůj osud do- vede se v práci všelidské dobře uplatniti, takže cizina mluví o něm s respektem a uspokojením nad vědeckými jeho pokroky. Blahopřání své přednáší jmenem jagellonské university i jmenem akademie věd v Krakově, jejímž je presidentem.
Kostanecký Hoyer Maixner Szuman Zieliúskéh doktor T Duninov Friedlein Zol Varšava Petrohrad Chodouny Praha Radze Lvov Toruň Krakov Niementowský h akademie věda Baronowský Nencký Sielský Znatův cz Gajkiecza
15 article
Vlastenecká tato řeč byla hojně aklamována. Mistodržitolský rada ze Lvova p. dr. Jose Merunowicz mluví jmenem místodržitelství a ministerstva vnitra, nejvyšších to orgánů zdra- votních v zemi a v říši. Vzpomíná, že sjezd chce zabývati se také otázkou léčení a zamezo- vání souchotin a pijáctví i vřele mluví o zá- sluhách dvorního rady prof. dra. Jordana, jehož munificenci a na jehož podnět vznikl v Krakově krásný park Jordanův. Potom ujímá se slova děkan fakulty lékařské v Krakově p. prof. dr. Jakubowski jmenem fakulty a jmenem ministerstva osvěty i dotýká se prací všech fakultních professorů, jimž leži na srdci pro- spěch vědy polské i vědy všesvětové. Snaží se se všech sil, aby ze synů polské vlasti vycho- vali zdárné syny vlasti i dobré učence, již jdouce do polských zemí, mají hlásati a hlásají slávu university jagellonské, jejímiž učni byli. Dvorní rada proť. dr. Jordan, předseda spolku lékařů v Krakově, vítá kollegy ze všech hončin polských, slovanských a i zá- mořských zemí a volá sjezdu všechen zdar úspěch. Po formalitních těchto řečech vystupuje n řečniště professor chemie petrohradské univer síty, v celém světě známý dr. Neňcki, jenž obral si za thema své slavnostní řeči: »Přišt V drobném prodejíi sanní číslo o sobě . . . za Sh sdpola lní . na lb ve slislkich na vonkoví ranní číslo. . . . . . . . 10 sdpoledul . . . . . . . sh Iusera ty plali se hotově rapřed. Fředplacení a inserty přijímá sdminí- strace v Marianske ulici č. 3. Tam nachizají se tě1 redskc tiskáras a szpedice „Národnich Lista“ kakopiny se nevracsti.
doktor Jose Merunowicz profesor Jordan Jordanův Jakubowský Neňcký Národnich List Lvov Krakov Marianske ulice spolek lékař
16 article
(budouef) úkoly biologické chemie«. Přednáška jeho byla události dne. Objevitel euximů v chemii a znatel této nauky velice bystrý i světoznámý způsobem snadno srozumitelným mluvil o nej- poslednějších hranicích lidského bádání. Za úkol vzal si život a smrt buňky; mluvě o živé, la- bilní a mrtvé bílkovině. Probral, z jakých nej- menších částeček skládá se hmota a pojednal o organisaci těchto nejmenších součástí, jíž se život a jakost hmoty projevuje. Organisace tato způsobuje mnohé síly, objevující se denně v při- rodě. Mluvil o magnetismu, elektřině ald. Mrtvou bilkovinu čili její rozklad známe, živá bilkovina neliší se téměř od mrtvě. A kde je tedy život? Nevíme! Opravdový vědec nesmí však resignovaně dle tohoto »nevime« se říditi a snad nepracovati. Rozluštění otázky života snad bude přenecháno příštím věkům a proto řádný pracovník na vědeckém poli nesmí ani také vyřknouti slovo: »Nebudeme věděti!« De- jiny lidského vědění a poznání mluví o doeela jiných zkušenostech. Volalo se ve vědě často »ignora bi- mus« (»nezvíme to!«), ale přišla třeba krátká doba, že resignované toto slovo zaměnilo se ve vítězné: »víme to !« Dříve hrobově tiché posluchačstvo propuklo po posledních slovech Neňckého ve volání slávy velkému vědátorovi a salvy potlesku nechtěly ani ustati. Po Neňckým mluvil starý professor, nesto kliniků polských dr. Baranowski: »O boji proti tuberkulose«. Nebudeme citovali jeho zdlouhavě přednášenou řeč, která neobsaho- vala ničeho nového a co je čtenářům tohoto listu velice dobře známo. Jedná se stále o léčbě tuberkulosy a domníváme se, že olázce této daří se v Haliči stejně jako se jí daří u nás v Čechách.
jítjin Neňcký doktor Baranowski Halič Čechy O boj
17 article
Němečtí badatelé po způsobu anglických řekli velké slovo: »Tuberkulosa dá se léčiti všude, jen je-li poskytnut nemocnému klid, do- statek dobré výživy a dostatek vzduchu.« Ile- slem tím vyvolána sanatoria pro plicní nemoci v Německu, poněvadž se chce v těchto ústavech skýtati lidem, již nemají ani klidu, ani do- statek výživy, ani dostatek vzduchu, všechny tyto nutné požadavky zdárného léčení tuber- kulosy. S požadavky německého nynějšího učent o léčbě tuberkulosy musí se však jednati opa- trně. Za 4 neděle nebo 3—4 měsíce se tuber- kulosa nevyléčí. Příznaky se jenom uklidní proto nesmí rozumný medik volati stále a stále s enthusiasmem: »Sanatoria jsou jedině rozumnou léčbou tuberkulosy . ..« To říkáme my, jimž nelibí se to veliké nadnášení německých my- šlenek o léčení souchotin; pan prof. dr. Bara- nowski, jak je stár, je pln ještě německého enthusiasmu. O tom svědčila celá jeho dlouha- tánská, dvouhodinná řeč. Nového — opakujeme to ještě jednou — neřekl pan professor docel ničeho. Na shromáždění, které bylo velice ne- trpělivo, bylo znáti, že je rádo, že starý pán skončil své výklady. Potom jsme vyslechli telegramy. Jeden byl také z Čech. Dr. Prei- ninger, redaktor »Lěkařských Rozhledů«, vzpomněl si na povinnost, která měla ovládati všecky kruhy českých lékařů a přírodozpytců. Telegram jeho zněl: »Nemoha se pro úřadní povinností vzdáliti a tedy sjezdu se zúčastniti, přeji jednáním mužů o vědu zasloužilých plného a trvalého zdaru. S výrazem plné úcty dr. Prei- ninger.« Více z Čech nepřislo. Češůí přírodozpytci
profesor doktor Bara Dei Německo Čechy
18 title
FEUILLETON.
19 article Mezi Číňany.
Mezi Číňany. Theorie politické mívají mnohdy podivné důsledky. Kde kdo uznává, že Číňané měl právo opříti se evropské »civilisaci«, jež v po sledních letech nepokrytě směřovala k roztrhán jejich vlasti, ale ihned se moudře připomíná že dlužno rozhodně odsouditi páchají-li se v boji za právo ukrutnosti a násilí na nevinných. Jakoby kterákoli revoluce byla bývala humann a dbalá spravedlnosti, jakoby »civilisovaný- dav, jehož náruživosti jsou vzbouřeny, počínal si jinak, než činští »boxeři« — odečteme-li ro- mantické zprávy, fabrikované v některých ví deňských a berlinských redakcích. Zodpovědnos za všecky hrůzy revoluce padá na ty, kdo ji zavinili, kdo způsobili výbuch náruživosti, jejž ovládat nelze nikomu. A jest vskutku zázrak, že vzpoura vypukla teprve teď, neboť podle souhlasného líčení ne- stranných pozorovatelů chovala se hrstka Evro- panů a Američanů vůči čínskému obyvatelstvu způsobem takovým, že by toho nesnesl žádný národ na světě. Zajímavé obrázky této »civili sační« činnosti podává ruský inženýr V. Doro- ševič na základě vlastních zkušeností. Ve Vladivostoku — praví — jakožto in- ženýr při stavbě mandžurské dráhy najímal jsem činské dělníky. Čiňané se prostodušně usmália tázali se: »Nejste taškáři?« To byla vždycky první otázka Čiňanů k Evropanům a toto špatné mínění žlutého ple- mene o běloších zakládá se na zkušenostech. Na dalekém východě uslyšite častěji, že ten neb onen kapitán vzal na loď několik set Či ňanů, aby je dopravil do určitého činského pří- stavu. Avšak loď jeho plula směrem docela jiným. Ale co na tom! Cestovné bylo Číňany zaplaceno napřed a nebožáci vysazeni na břeh v jakémkoli přístavu.
Číňan Evra Američan Evropan Vladivostok
20 article
Takovéto vypravování vyvolává hlučný smích. Nikomu ani nenapadne uvažovat o tom, co si počnou oni nešťastní Číňané, daleko o eíle své cesty, opuštěni, oloupeni, bez pomoci, jako slepá koťata. Vždyť jsou to jen Číňanél V Nagasaki na americkém parníku »China« ohledáváno lékařsky 500 čínských »kuli«, ubí- rajících se z Činy do Ameriky. Ve městě pano- vala tehdáž epidemie neštovic a moru. Lodní lékař, ještě zcela mladý, ohledával na palubě Čiňany a zástupce kapitánův seděl opodál se se- znamem jmen Čiňanů. Lékař ohledal žlázy krční, podpažní a tříselné, vyfal ohledanému Čiňanu políček a jal se ohledávati dalšího. Tato lékař- ská manipulace mne překvapila, i tázal jsemse lékaře, jaký účel mají tyto políčky. »Abych ne- musel pokaždé volat »zdráv«. Zástupce kapitá- nův, když pleskne poliček, udělá ke jmenu v se- znamu kříž, což znamená, že je zdráv,« vykládal lékař. Ale ještě pěknější bylo, když loď připlula do San Franciska. Na lodi panovaly neštovice a každodenně házeny do moře mrtvoly Číňanů.
Číňan Nagasaki China Amerika San Francisko
21 article
»Kolik osob zemřelo?« tázal se přístavní lékar při zdravotní prohlídce. »Ani jediný člověk a 5 Číňané,« odpověděl kapitán. A víle, že u osadních pluků jsou v obyčeji honby na Číňany? Možno to dokázat fakty, ale nikdo nebude žádati důkazů, poněvadž — je to v osadách všeobecně známo. Vojáci osadních pluků a Evropané jdou do lesů, skryjí se po- blíž osamělých stezek a usmrcují odtud zákeřně putující tudy Číňany, jimž ulupují vzácné koření »šenšen« a »panta«, jež Číňané jako drahocenný lék dopravují ze severních končin na jih. Honba na lidi jest v osadách mnohem častější, než honba na tygry; ukáží vám zámožné lidi, kteří si získali blahobyt takovýmito honbami. Řeknete, to jsou obludy, ale Evropa posílá těmto nešťastníkům nejen zhovadilé lidi, posílá jim též misionáře, kazatele, lídi obětavé, nadané, bohaté! Počínají pomocí bližnímu a zakládaj nejprve nemocnice, většinou dětské. Přijímaj nemocné dítky, ošetřují je pečlivě a laskavě. Chudá Čiňanka, žena dělníka, žebračka, jež na celou domácnost má tři neb čtyři kopejky denně, vidí svoje nemocné dítko čisté, umyté v postýlce pokrytě sněhobílým prostéradlem, zdá se jí, že tak spí toliko děti mandarínů, dítě dostává po- krmy, o nichž se mu ani nezdálo — hotová strava bohů. Matka jest jak u vidění. Dítě její se uzdraví, sesili, jest veselé, krásné, jako nikdy před tím. A jestliže tolo dítě, poslechnuvši hodného obětavého »bratra« aneb hodné obětavé » sestry«. sepne ručky a opakuje po nich modlithu nezná- mému bohu, jenž je zachránil, způsobí, že se i matka stane křesťankou, plna lásky k těm,
Číňan Evropan Evropa
22 article
kdož děcko ošetřovali, ve své vděčnosti jest duše její přístupna jejich slovům, jejich naukám. Ne- ní-liž to nejlepší náboženství, kde bohatí zabývaji se tím, podporovati chudé? Nepoznala-liž to na vlastní oči? Nepocítila- liž to, více než na sobě, na svém dítěti? A teď představte si následující obraz: muž. jenž zůstává věren náboženství svých oteů, žena — křesťanka — proselytka, dvojnásob křesťanka, neboť nikde není oddán tak náruživě náboženství, jako proselyté. Muž i žena, každý považuje druhého za ztracena. Vše, co on po- važuje za dovolené, zákonně, mravné, jestjí hřichem. Co jemu jest svato, jest pro ni blu- dem, hrozným, zkázonosným. On ji považuje za zločinně nevěrnou, poněvadž zradila víru předků, ona jej považuje za zaslepeného, do- mnívá se o něm, že kráčí ve tmách. A když se sejdou k večerní modlitbě, jež je věnována vzpomínce na předky, modli se k nim muž jako ke světeům, žena oplakává je jako ztra- cené hříšníky. Muž věří, že jeho předkové jsou v nebi, žena je přesvědčena, že jsou pekle. A tak jest síce o křesťanku více a též o jedno zničené štěstí manželské víc. Jet rodina, v niž se vloudily svár, fanatické, nábo- ženské nepřátelství!
23 article
Vězte, že při vraždění cizinců ubíjejí Číňené nejprve missionáře, páli je, věší je. To proto, že nikdo nesnáší tolik vnitřních roztržek, tolik nepřátelství v nejsvětéjší — v rodinu, jako právě missionáři. Missionáři, provozujíce pro pagandu hlavně mezi ženami, rozrušují činskou rodinu a Čiňané považuji to za nemravnost Rovněž považují za lháře lidi, kteři praví, ze bůh Evropanů káže milovati všechny lidi jako bratry, kdežto Evropané nakládají s Číňany jak se psy Víte něco o místnostech, kde se kouř opium? Žádná krčma, kde prodávají kořalku ubsinth nebo whisky, nemůže býti porovnávána s tímto ohavným brlohem. Velmi úzkou ko morou, kde sedí majitel krčmy, dostanete sede temné místnosti, jedva osvětlené několika ma- lými lampami. Na širokých lavicíeh leží nepo hnutě strnulí lidé s matnýma, bezvýraznýma očima, s bledými, jako voskovými tvářemi. Ruce a nohy jsou studené, spocené. Připomíná to spíše umrlčí komoru, než místnost pro zá bavu, jest příšernější, než panoptikům s odpor nými voskovými figurami. A všeobecně jes známo, že Anglie a Francie mají ohromný zisk z tohoto národního neštěstí, z této bídy- Ano, je to neštěstí, bída. Kdybyste jen slyšeli přízvuk, s jakým spořádaný Číňan pro- náší: »Je to hodný člověk; bohužel oddal se kouření opia«. Je v tom plno smutku, starosti soucitu. Tak mluví se toliko o nemocných,u nichž není naděje na uzdravení. A Angličané a Francouzi, provozující obchod s opiem, otravující a demoralisující obyvatelstvo, považují tento obchod za nutný, takřka za hrdinství. Pravíť: »Kdož ví, snad bude Evropa na nás vzpominati jako na svoje zachranitele.
Missionář Evropan Číňan Angličan Francouz Anglie Francie Evropa
24 article
Snad že zabráníme vpádu barbarů, snad že za chráníme evropskou civilisaci před mocným žlu- tým plemenem. K. blahu a bezpečnosti naš civilisace musí býti toto plemeno oslabeno vysíleno.« Věru, ryze křesťanský to výklad Dlužno doznati pravdu: Evropa hraje nejodpor- nější úlohu krčmáře, úlohu traviče Číny Oho! Vždyť my Evropané neprodáváme v Číně pouze opium! Vždyť přispíváme v této zemi k rozvoji obchodu a průmyslu! — Ano, ale průmysl vzrůstá, evropské peníze zaplavují Čínu proto, že tam je práce levná, že se tam za práci neplatí skorem nie. Číňan je skromný. spokojí se málem, tím, čím by v Evropě nebyl spokojen poslední žebrák. A my Evropaně pla- tíme těmto dělníkům tak málo, aby do smrii zůstali žebráky, ochotnými pracovati z hladu za několik grošů. Tento průmysl, jenž vzkvétáa každým. rokem vzrůstá, obohacuje cizince. Ale čeho zanechává zemi, domorodcům? Pohledněte na ohromné služné, jež berou Evropané v Čině a srovnejte je s bídným grošem, jenž se platí Číňanům za jejich obrovskou úmornou práci Každý londýnský nebo pařížský pobuda jde do Číny, aby se obohatil a žije tam skvěle v přepychu. My Evropaně pěstujeme nejtemnější stránky veřejného živola čínského, podporujeme úplat- nost mandarinů, poněvadž máme z ní prospěch pohrdáme lidem a koketujeme s mandariny lichotíme jich ješitnosti, pořádáme pro ně slav nosti, obdarováváme je, abychom měli možnost vyssávati lid. Mandarin — toť vše! Každý pod nikatel jest v najlepším poměru s mandarinem. A kdo kdy myslil na dobrý poměr s lidem Kdykoli Evropané vešli ve styk s činským lidem
Věra Evropan Číňan Evropa Čína
25 article
osvědčili se krutými, nemilosrdnými despoty. — »Tento lid musíme držet pevně,« toť názor Evropanů na Východě. Toť názor nejen obchod- níků, ale též evropských residentů, kteří háji jejich zájmy. Dlužno hájit vážnost Evropanů. »Vážnost!« Jaké bídáctví, jaké nestvůrnosti lze tímto slovem zastírati. »Vážnost« počíná tam, kde končí spravedlnost, pravda a logika. Kdykoli je nespokojen s Čiňanem — děl- níkem neb úřadníkem — žádá Evropan manda- rina, aby vinníka »příkladně« potrestal. A Číňané nepotřebují teprve hledat »příkladné« tresty, nej- lehčí z obvyklých trestů byl by v Evropě pova- žován za barbarský! Bez vyšetřování a soud- ního řízení, jen na pouhý dopis Evropana dá mandarin sevřít vinníku hlavu do prkna. Je to trest hrozný. Třeba býti Číňanem, aby bylo možno snésti takováto muka. K tomu je třeba lidu naskrze prosyceného trpělivostí, aby se po týdnu s hlavou v prkně dovedl ještě dobrácky usmívati. Tak se usmívají Číňané mluví li s Evro- pany, aby osvědčili svoji zdvořilost.
Evropan Číňan Evropa
26 article
Číňané málo si váží svého života, toť pravda, Jejich náboženské názory činí je netečnými vůči smrti. Avšak bezpochyby přece jen mají raději život. Rozsudky smrti nad Číňany na žádost Evropanů jsou v Čině všední událostí. Přihodí se plenění, násilí, přepadení a Evropané žádají příkladné potrestání vinníků. Ale kde nalézti vinníky, když zmizeli? Mandarin chytí prvního, jenž se mu dostane do ruky, a Evropan řekne: »Ano, to je on!« — tím spíše, jelikož Evropanu všichni Čiňané zdají se velmi podobni. Není to anekdota, je to faktum. Mandarin se táže, kolika hlav je třeba, aby se upokojily pobouřené city Evropanů. »Stači, dám-li postínat deset osob? »K čemu deset? Vždyť můj dům přepadlo toliko šest osob !e »Pro mne za mne, tedy šest.« Druhého dne ráno přivedli šest osob na tržiště. Nařídili jím, aby klekli, což učinily s resignací rýze asijskou. Pacholek katův na- táhl cop odsouzencův do výše a kat hlavu srubne. Za šest minut padlo sest hlav. Kaluž krve. Kapky krve postříkaly dav, hromady ze- leniny a ovoce. A Evropané kouříce cigaretya hledíce na toto divadlo, praví lhostejně: »Jaké to barbarství!« A jiní stojí tu s momentkami, fotografujíce popravu, aby svým sestřenkám v Evropě poslali památku. U každého ku-
Číňan Evropan Evropa