V Praze, v pátek dne 8. května.

K číslu 126.

Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praza v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3

LSIT Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z parlamentu. Z Vídně, 8. května. Dnes zasedaj opět oba výbory, kterým přikázány jsou vyrovnací předlohy. Ve vyrovna- cím výboru užším nemohl býti čl.7 obchodních smluv skoncován, nemohl míti doslov zpravodaj dr. Schwegel a ne- mohlo se konati hlasování, poněvadž bylo nebezpečí nemilého objevu, že není subko- mitét k usnášení schopným. Také předseda jeho ryt. Jaworski jest netrpělivý. Když včera poslanec Maštálka promluvilo kanálech při jednání o regulaci řek, nevy- rušoval ho předseda; před odpolední schůzí připomenul však, že nemůze najíti žádné souvislosti mezi kanály a regulací řek. Jsou však mnohé věci na světě, mezi ni- miž nemůže pan ryt. Jaworski najiti žádné souvislosti! Strach před Čechy v rakousko- uherské bance. Z Vídně, 8 května. »Zeit« oznamuje dnes v čele vnitropolitických zpráv: »Od po- slední valné hromady rakousko-u her- ské banky, na které poslanci Kafť a a Formánek žádali dosazení če- ských členů generální rady, možno pozorovati tiché, ale pronikavé hnutí v akciíc této banky. Akcie kupují se ustavičně na účet pražský a přepisují se potom ustavičně na jména českých spořitelen a ústavů. Ve finančních kruzích páčí se počet přepisů takových na 100. Není žádné pochyby, že jedná se o provedení kampaně, kterou oba poslanci na valné hromadě oznámili. Če- chové chtějí příští rok do valné hromady dostaviti se s takovým majet kem akcií, aby si vymohli nále- žité zastoupení v generální radě K usnášení valné hromady jest třeba přítom- nosti 100 akcionářů. Každý akcionář má jenom 1 hlas b ez ohledu na majetek, který přesa- huje 20 akcií. Ale možno říci, že nyn nebývá obyčejně více než 100 akcionářů pří tomno. Není tedy nebezpečí v tom, že bude několik mandátů v generální radě zadán Čechům, nýbrž mohly by nastati snad dů sledky ještě další.

Proto je nezbytně třeba, aby — nedíme zahájila se stejná agitace mezi německými ústavy, ke které daly podnět již německá banka centrální a některé spořitelny — nýbrž aby si pospíšili němečtí bankovní akcionáři, jichž počet jest velký a nešetřili nákladu a námahy a dali své akcie v čas přepsat na svá jména. Věc jest proto pilná, poněvadž aby kdo mohl na valné hromadě hlasovati, jest třeba, aby měl 20 akcií na své jméno, tyto pak musí býti složeny jižv listopadu předchozího roku. Mluviti panovníkovi pravdu ! Z Vídně. 8. května. Jest příkazem, který diktoval německý básník lidu svému: mluviti pravdu panovníkovi. Včera, jak jsme již oznámili, pan Brandhube osloven byl císařem o národnostních a jazy kových poměrech obchodní komory olomoucké. Dle zpráv některých listů pravil, že tam zjednán byl klid jedině »ocho- tou« německých členů Aby vidna byla »ochota« Němců, konstatujeme, že »rovno- právnost«, jež přiznána byla české menšině, jež ve skutečnosti zastupuje většinu ob- vodu olomoucké obchodní komory, není žádnou rovnoprávností, nýbrž jen malým kouskem jejím. K této »ochotě« se od- hodlali pánové Brandhuber a soudruzi ne dobrovolně, nýbrž — jak jsme s to dnes dle pravdy a skutečnosti oznámiti — teprve, když pohroženo bylo rozpuštěním obchodní komory a páni dostali strach, že by nové volby mohly změniti poměryv komoře ještě více na prospěch Čechů.

Němcům vždy přednost a výhoda. Z Vídně, 8. května. Jest tradicionálním zvykem Němců, že kdykoli vydají zásadu a jedná se o to, ji uskutečniti, žádají, aby v provedení staly se pro Němce výminky. Tak se věci měly s článkem 19. státních základ- ních zákonů, tak se věci měly, když se od- hodlali žádati národnostní ohraničení krá- lovství českého, tak se věci mají nyní, když žádají pro své tak zvané německé území německé úřadníky. Ve Štyrsku nyní jest uprázdněno důležité místo předsedy krajského soudu v Celji. Zdá se, že toto město zase bude střediskem politických rejdů německých. jako jím bylo déle 10 let pro tamější para- lelky. Obvod krajského soudu celjského jest ohromnou většinou slovinský. Němců jest v něm 7—8 tisíc, Slovinců přes 100 tisíc. Do Celje má býti dosazen Slovinec, který teprve nedávno nabyl titulu rady vrchního soudu. Pánové Hoff- mann-Wellenhof, Wolffhardt a Derschatta nejen ve štyrsko-hradeckých listech a ven- kovských žurnálech štyrských, nýbrž také včera u ministerského předsedy hrozili kraj- ním odporem německého lidu a německých poslanců, bude-li v Celji provedeno to — co Němci žádají v králov- ství českém pro sebe. Odložené volby. Z Vídně, 8. května. Z Lipníku oznamují, že obecní volby, položené na čer- ven, byly po žádosti Čechů odloženy. Balkánské zmatky. Z Bělehradu, 8. května. V Prištině zatčeni byli dva Bulhaři, o kterých se vy- pravuje, že chtěli zavražditi ruského konsula v Mitrovici Maško va. Z Bělehradu, 8. května. (»Neue Fr. Presse«.) Ve zdejších politických kruzích se proslýchá, že bulharská vláda příkrou notu vlády turecké, ve kteréž se Bulharsko činí zodpovědno za událostiv Makedonii, prostě odmítla, prohlásivši, že notu, takovým tónem sepsanou, nebéře. na vědomí.

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 8. května. (C.-B.) Císař propůjčil tajemníku obchodní a živnostenské komoryv Plzni císařskému radovi dru. Karlu Voge- lovi rytířský kříž řádu Františka Josefa a ta- jemníku obchodní a živnostenské komory cheb- ské dru. Jiřimu Habermannovi titul císař- ského rady s prominutím tax. Císař propůjčil malíři porculánu c. k. priv. továrny na porculán firmy Haas a Cžižekv Chodově Eduardu Fuchsovi a zřízenciv téže továrně Antonínu Langovi stříbrný zá- služný kříž. Ministr financi jmenoval finančního vrch- ního komisaře Josefa Blabolila, vrchního berního inspektora Františka Doležalaa vrchního finančního komisaře Karla Pönnera finančními tajemníky pro obvod zemského f- nančního ředitelství v Praze.

FEUILLETON „Nervosa.“ Julie Vlasáková.

Správce pošty k sluhovi: Zavolejte mi pan assistenta Brejšku! (pro sebe.) Musím ho strhat Ti mladíci si z nás starších vrchních už nie nedělají! Zrcadélko v jeho svrchníku: „Jděte už do výslužby, starý pane, máte už čtyřicet let vy slouženo. Assistent Brejška vchází: „Ráčte si přát?“ Správce: „Ja, mein Herr! Da hört alles aufo Da haben sie vergessen eine Marke aufzukleben — Wie können sie so eine Gedankenlosigkeit se eine Nichtachtung der Vorschriften verantworten? Ja mein Herr ...*) Assistent Brejška (hledí překvapen na vrch ního, neboť pro jednu známku takhle proti úřad- níkovi vystupovat jest neslýchané. Chce mluvit rudne v obličeji — rozhodí rozčilením rukama. Správec (podrážděně): „Nefuchtlujou mi tady rukama! Nevědi, že to nemohu vystát? Jsem nervosní!“ *) Milý pane, to přestává všechno! Zde jste za- pomněl přelepit jednu známku! Jak můžete takovou bezmyšlenkovitost, takovou nedbalost vůči předpisům zodpovídat? Ano pane . .. Hodiny na stěně: „Tik tak — stůjte „hab ták“ mladý muži! Bývalý „wachtmeister“ od dragonů myslí, že ještě nyní musí podřízen před ním stát s rukou na švu. II. Milostivá čte, ležíc v houpací židli. Vstoupí klouček s úlohou: „Mami, prosím tě, řekni mi... Matka: „Jdi k tatínkovi!“ Klouček: „Tatínek není doma a Fany te Matka: „Já to také nevím. Dej mi pokoj. (Čte.) Klouček: „Mami!“

Matka (hněvivě): „Už jsem řekla! Dejm pokoj!“ (Čte.) Ditě odejde. Za chyíli vchází děvčátko. Nese si pannu a malou židličku. Ta jí ale upadne bouchne. Matka (zlostně): „Zas už mi zde děláš po- vyk? Nemůžeš zůstat v kuchyni? Děvčátko: „Fany tam uklízí a poslala mn Matka: „Tak buď tichá! Sic!“ Přichází klouček, usedá vedle sestřičkya za chvíli šveholí oba jako dvě ptáčata na větvi. Smějí se a dovádějí, zapomínají na čtoucí matku až ji vyruší. Tu rozkřikne se panička na ustrašené děti: „Chvíli od vás nemám pokoje! Už jsem celá nervosní! Jděte hned ven! Květiny na okně: „Co to čte? Co to čte2.

sem. Kniha (pyšně): „Kriminální román jsem!“ Květiny: „Ach! Ubohá matka! Proto děti vyhání! Věru bys tisíckrát lépe činila, kdybys naslouchala jejich švitoření a pamatovala si je- jich sladké, originální nápady. Jakým zdrojem líbezných upomínek by ti byly, až sestárneša děti do světa se rozejdou!“ Kniha: „Jaké hloupé staromodní tlachání!“ Květina: „Ať se to komukoli zdá pošetilým a třeba i hloupým, pravdou to zůstane vždy!“ III. Vychovatelka: „Tak ticho, dětičky! Opa- kujte, Sidonie, co jsem vám právě vyprávěla!“ Sidonie: „Nedávala jsem pozor. Vychovatelka (opakuje věc): „Opakujte to!“ Sidonie. „Já nechci. Vychovatelka: „Vy musíte!“ Sidonie ohrne nos. Mezitím kluk stříká in- koustem na vychovatelčiny šaty. Vychovatelka (hněvivě): „Arture, to musím žalovat! To není už k vydržení — raději půjdu pryč!“ Artur: „To můžete. Mama beztoho řekla, že vás vyžene. Jste ošklivá, zelená jako tráva.“ Vychovatelka omdlí. Náhodou přítomný lékař, vyvolaný ze sa- lonu: „Nesmírně chudokrevná — nejvýš ner- vosní.“ Milostivá: „Ah! Mají služební lidé také nervy?