1
masthead
V Praze, v úterý dne 28. dubna.
Praha
2
masthead
K číslu Il6,
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Ilo
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
LSIY.
LSIY.
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Úvahy o sjezdu důvěrníků.
Z Vídně, 28. dubna. Dnešní úvahy
listů vídeňských o praktickém parlamentním
dosahu sjezdu národní strany svobodomyslné
počínají méně optimisticky než včerejší. Ne-
mají pevné víry, že projevy důvěrníků na
přijatou jimi resoluci polepšilo se podstatně
postavení poslanců českých na říšské radě
ten rozum, aby obstrukce byla vyloučena.
Naopak přiznávají časopisy tyto, že možnost
obstrukce jest stále dána.
»Fremdenblatt« po té stránce
píše: »Změna v poměru českých poslanců
k parlamentu nenastala; po té stránce jest
vše jako dosud. Jen jedné věci dosaženo, že
Čechové nemusí provozovati obstrukci v ka-
ždém případě a za každou cenu. Může-li se
mluviti o nějakém vyjasnění, tož jest to ni-
koliv poměr Čechů k parlamentu, nýbrž po-
měr českého klubu k radikálům. Češti po-
slanci mají nyní plnou volnost, ale také
plnou zodpovědnost. Jich bude vina, jich
bude zásluha.« — K tomu budiž prostě po-
dotčeno, nač poukázali jsme včera, že o žádném
vítězství nad radikály nemůže býti řeči,
prostě již proto, že pokud jde o poměr ná-
roda českého k Vídni, k nynější vládě a ze-
jmena dru. Körbrovi, všichni Čechovéa
všichni poslanci jsou radikály a mohou tento
svůj radikalismus také osvědčiti ve Vídni
skutkem.
Čecho
Vídeň
7
article
Vládní »Reichswehr« píše: Byť vý
sledek nedělního sjezdu byl sympatický, jeho
dosah praktický nedá se prozatím odhad-
nout. To bude možno teprve, až se bude
vidět, co učiní vedení klubu českého s vo
tem důvěry, jež dostalo.
»Neue Fr. Presse«, která v počátku
své stati jest dosti sanguinickou pro další
práci poslanecké sněmovny, zakončuje roz
poznání své takto: »Věcí nepravděpodobnou
jest, že Čechové pokračovati budou v inter
mitující, brzy aktivní, brzy passivní, brzy
zabraňující politice, jakou provozovali před
Velikonocemi a která v podstatě doznala
souhlasu důvěrníků, také po Velikonocích.
Neue
Čecho
Francie . Presse
Reichswehr
poslanecký sněmovna
8
article
Dlužno se připraviti každoujchvíli na pokus.
zdržeti porady a snad také zjevnou ob-
strukcí vykonavat tlak na vládu, aby tako-
vým způsobem vyhovělo se pokynu důvěr-
níků, že má býti rozmnožena polická moc
a vymáháno silnější zastoupení Čechů na
vysokých místech.
Že však také v případu nezdaru těchto
pokusů Čechové říšskou radu na novo po-
ženou ke katastrofě, nelze se domnívati a
sice ze dvou důvodů. Jednak proto, že by
to odporovalo zřejmému usnesení strany,
kdyby sama zbaviti se chtěla možnosti, do-
síci kulturných a hospodářských prospěchů
pro svůj národ. Ale také proto nikoliv, že
sjezd důvěrníků ukázal, že ony radikální
strany, jež jsou ochotny vsadit vše na kartu
obstrukce, tou chvílí aspoň nejsou mezi Čechy
tak silny, aby mohly nynější zastoupení če-
ské na říšské radě nahraditi. To je snad nej-
důležitější výsledek pražské schůze.«
»Deutsches Volksblatt« hartusí
na Čechy, aby, chtějí-li zmařiti parlamentní
projednání vyrovnacích smluv při čtení dru-
hém, hned a zjevně to řekli a takovým způ-
sobem sjednali situaci jasnou. Orgánu víden
ských křesťanských sociálů budiž pověděno,
že Čechové nemají ani povinnosti ani vůle
vyjevovati komukoli, co učiní při druhém
čtení. Spíše myslíme, že poslanci čeští, po-
učeni zkušenostmi poslední doby, s dobrou
se potáží, nebudou-li svou taktiku napřed
několik měsíců ohlašovati.
Čecho
Čechy
Deutsches Volksblatt
9
article
»Arbeiterzeitung« praví zcela
stručně a pravdivě: »Okamžitě se v parla-
mentě mnoho nezmění. Že však by bylo vy
rovnání rakousko-uherské ochráněno na vždy
obstrukce, jest pouhý domysl.«
Vyhlídky páně Szellovy.
Z Pešti, 28. dubna. Ministerskému
předsedovi K. Szellovi dostalo se za
jeho včerejší řeč ve vládním klubu hlučných
ovací. President bar. Podvanicki ohlá-
sil, že dá řeč vytisknouti v několika tisících
exemplárů a požádá poslance, aby je roz-
dali mezi voliče. Tyto projevy nemají pro
pana Szella žádné ceny. Vladní, tak zvané
liberální strany, pořádaly vždycky oslavy
minister. předsedům — dokud byli u vlády.
Jakmile však vyštřídáni byli jinými, naklonily
se vždycky nástupci. Tak zachovaly se proti
Tiszovi, Weckerlovi, Bánffovi a panu Szel
lovi nepovede se lépe. Strana neodvislosti
dává prohlašovati ve svém orgánu, že řečí
Szellovou nebyla způsobena změna situace.
Na řeč předsedy ministerstva má opposice
jen jednu odpověď: krajní negaci. Szell jest
muž, pro něhož další ministrová-
ní bude martyrie m.
Szellův
K Szell
Szell
Tisz
Weckerl
Bánff
Szel
Pešť
10
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 28. dubna. (C.-B.) Úřadní list
uveřejňuje následující vlastnoruční list císařův
kardinálovi knížeti arcibiskupovi dru. Gru-
s chovi: Milý kardinále kníže-arcibiskupe
Gruscho! Milostí nejvyššího bylo vám popřáno
v nozlomené duševní i tělesné síle dovršiti co
nejdříve 25. výročí svého biskupského a 60.
výročí svého kněžského působení. Rád vzponí-
nám při této příležitosti opětně služeb, které
jste prokázal církvi, mému domu a vlasti věr-
ným plněním svých povinností a jimiž jste
sobě získal Mého uznání. Na zevní znamení
tohoto Mého uznání propůjčuji vám insigniev
brillantech k propůjčenému vám Mým rozhod-
nutím ze dne 22. ledna 1891 velkokříži Mého
řádu Leopoldova. Ve Vídni, dne 23. dubna
1903. František Josef m. p.
Z Vídně, 28. dubna. (C.-B.) Císař jmeno-
val Markétu hr. Chorinskou z Ledske dá-
mou c. k. terezianského ústavu šlechtičen na
Hradčanech.
Gruscho
Leopoldův
František Josef
Císař
Markéta
Chorinska
Vídeň
Grus
Hradčany
Ledske
11
article
Úřadní list uveřejňuje nařízení ministerstva
obchodu, vydané v dohodě s ministerstvy vnitra,
spravedlnosti, orby a železnic ze dne 23. dubna
1903 ve příčině stanovení projektů a vyvlast-
nění za účelem provedení vodních drah dle zá-
kona ze dne 11. června 1901.
Z Pešti, 27. dubna. (C.-B.) V klubovních
místnostech liberální strany říšského sněmu, kdež
byli shromážděni večer četní poslanci, prohlásil
předseda strany baron Podmanitzky za
hlučného souhlasu přítomných, že dá dnešní
velkou řeč předsedy ministerstva vytisknouti v
mnoha tisících výtiscích a požádal poslance,
aby tuto řeč mezi svými voliči rozšířili, aby
země poznala pravé a nesporné stanovisko chéfa
kabinetu. Předseda ministerstva Szell, kterýž
dnes dával parlamentní hostinu, přišel v 8 hod.
do klubu, kdež byl přivítán nadšeným voláním
»Eljen!«. K jeho dnešnímu velikému úspěchu
řečnickému bylo mu všemi blahopřáno.
Z Pešti, 27. dubna. (C.-B.) Prorektor uni-
versity prof. dr. Bela Kisfaludy dnes ze-
mřel.
Podmanitzky
profesor
doktor
Bela Kisfaludy
Pešť
ministerstvo Szell
nařízený ministerstvo obchod
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Po vzkřišeni.
Lyrický fragment)
13
article
Šli jsme ztemnělými ulicemi, když dro
bounké, jedovatě chladné kapky večerního dešti
bičovaly nás v líce ...
A šli jsme do chrámu Velikého Utěšitele
kde v zátopě světel slavena památka věkopamát
ného vzkříšení Vykupitele lidstva, ukřižovaného
Krista.
Těžký, melancholický zpěv mísil se s opoj
nou vůní kadidla a vznášel se skrze ponurý
strop vysoko, do těžkých, slzami deště zalitých
oblak.
Ani nevíš, má něžná duše, že jsem se
m dlil, zase po dlouhých létech vroucně modlil
slovy sladkými a čistými.
Za Tebe a za naši mladou lásku —-
Chaos cizích lidí choulil se v ponurém
domu.
Naděje a Víry a tisícerá, narudlá světla
kreslila dlouhými paprsky fantastické arabesky
na vlhkých stěnách chrámu ...
Odcházeli jsme tiší, nemluvni.
Moje rozžhavená papirosa jakoby šíleně já
sala za moje tiché srdce, skryté kdesi hluboko.
jako uštvané ptáče.
Vedl jsem Tě tmavými, úzkými ulicemi,
plnými bláta a studeného kalu, k řece, v níž
odrážely se dlouhými, tetelivými pruhy odrazy
světel z oken dalekých domů a mostních svítilen.
A v nočním šeru měkce rýsovala se monumen-
tální silhouetta hrdého hradu královského, opu
štěných, zádumčivých Hradčan.
Mluvili jsme zajisté něco zcela jiného, než
co mluvily naše duše. Ale rty naše si rozuměly
Rozuměly si také naše duše ? ..
Pro Tebe bylo snad ono nádherné vzkříšen
dvojím vzkřišením, vzkříšením Víry a Lásky
silné a čisté k životu.
Zda-li vzpomeneš někdy po létech na onen
večer studený, deštivý a přece pro dvě neznámé
duše plný sladkých vidin a sladkého kouzla.
Zda nebylo svatým vzkříšením našich trpí
cích duší ono posvátné vzkříšení, jež ve chlad
ných chrámech oslavovalo věřící lidstvo?
Pavel E. Malý.
Krist
Pavel E
zádumčivý Hradčany
14
article
Obrázek na dubu.
Obrázek na dubu.
„Babičko!“
„Co pak, Anežko?“
„Byla jsem s tatínkem na jahodách. Přinesl
jsme jich plný náš modrý džbán!“ chlubila se
osmiletá vnučka. „Víš, byli jsme až v Čepinách.
Je to tak daleko. Tatínek mě v lese nesl. Ale ja-
hod je tam plničká tráva! Tak veliké a sladké
struskavce! A jsou tam veliké stromy v Čepi-
nách! A takové krásné, modré zvonky a hvě-
zdičky, bílé a žluté, a motýlové jsou tam,a
ptáčků, co tam zpivá! Potom jsme si sedli na
pařez a povídali si. Tatínek mi vyprávěl, jak za
dávných dob tam bývaly vojny a ukazoval mi
tam takový vršek, kde prý jsou staré hroby.
Když jsme šli před polednem domů, potkali
jsme lesníka se zeleným límcem a peřím za klo-
boukem a on chtěl na mně jahody. Babičko, jak
krásné je, býti lesníkem! Celý den může být
v lese a natrhat si jahod, co kdy chce. U pěšinky
tam v lese je veliký dub a tam jsem viděla
svatý obrázek a věneček. Tatínek neví, proč je
tam ten obrázek. Pověz mi to, babičko.“
„Už je to dávno, mé zlato, ještě tady byli
Švédové,“ mluvila babička, „když lidé tady
z vesnice viděli ujíždět jednou kočár po cestě
a za tím kočárem hnali se vojáci na koních.
Anežka
Švéda
Čep
15
article
Chtěli kočár dohonit. Ale u toho kočáru také jelo
asi pět vojáků na koních. Jeden napřed a čtyři
v zadu. Když dojížděl kočár k dubu, začínali
tam ti zadní střílet a jeden kůň u kočáru padl.
Tu ten jeden, co byl pořád napřed u kočáru, byl
prý to nějaký kníže, šavlí přesekal postraňky
druhému koni, vyvedl z kočáru dámu, která měla
bohaté šatstvo a na krku zlatý řetěz s hvězdou,
za který prý panství by se koupilo, a tu dámu
vysadil na koně a uháněli dále. Ti čtyři vojáci,
co jeli s kočárem, se zastavili a stříleli na ty
druhé, kteří už byli jim blízko. Potom se začali
sekat šavlemi tam u dubu a trvalo hezkou chvíli,
než boj nějak byl ukončen. Ten kníže s tou paní
prý zatím ujeli. Tak jsem to slýchala za mlad-
ších let. A ten obrázek svatý na dubu je prý tam
od té doby na památku.
16
article
Jindřich Bukovský.
Bukovský