ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 4f343ca0-66a6-11dc-9ed9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 39 celkem · entity: person 221, place 68, work 9, org 12
1 masthead
28 dubna 1900.
2 masthead
Příloha „Národních Listui
3 masthead
k čislu 116.
4 masthead
Strana9.
5 title
Z literatury.
6 article
Titu l. Nestalo se vám již někdy, že vás upouta nějaký napohled bezvýznamný titul, úhledně vy- tištěný na jednodnché, barvité obálce, svítie za výkladní skřiní, dřive ještě, než jste poznal obsah knihy? Jsou takové tituly, které maj přímo svůdnou moc, ale jsem jist, že bych vám příkladem neposloužil. To, co jednomu se zdá barvité, lákavé, je druhému nejasné, a prostá určitá slova titulního listu, jež vábí učence zdají se banálními básníkovi. Bývá dost sugges tivní moci v těch titulních řádcích, raffinovaně vpletených do ornamentu obálky, alo jich účinek je různý. Nakladatelé znají dobře působivou moc titulu, a i na našich knihách posledních let můžete pěkně pozorovati tu snahu, tůznými někdy dost bizarrními prostředky vyvolati ma- gický účinek, jímž kniha na první pohled m působit. Ale i v titulech měnil se vkus už o dávných let. Probíráte-li naše staré tisky a pře mítáte jich titulní listy od prázné stránky inku nabuli, vyplněně jen dvěma hustými řádky, a po ozdobné listy plné bohatých linek a mědi rytin, můžete pozorovati postupně zajímavé pro- měny. Jednoduché, řádkové tituly bubří a vzdou vají se v nekonečné periody, v květnatá rčení ve výčty metrových titulatur autorů a přízniveů. rozvláčným vypravováním obsahu, tak že div podrobností nepřekonávají tenký ten svazeček. k němuž na titulním listě najdete hotový úvod Na důkladnosti a určitosti nemají naprosto ne dostatku. Čtete-li na příklad na desítistránkověm popisu bitvy následující titul, nemůžete být obsahu v pochybnosti:
Tit l
7 article
»Vejtažní, neb summovní zpráva, jak nedávno o císařsko-kurfiršto-bavorská říšská armáda, po spo jení Hatzfeldského, a knížete z Lotryngu, 24. a 25 dne měsíce listopadu, 1643. roku, dvě francouzsko vejmarské armády. 1. někdy Bernarda z Vejmaru potom pod správou hraběte Guebryána francouzského maršálka, 2. pod správou hraběte z Rantzav, jakožto jeneralleitnanta, blízko v Tutlingu rozrazila, na nej větším díle zajala a zbila, spolu i celé se artýglery a pagaže ve veřejném jejich utíkání zmocnila, na t i město Rotweil dobyla, s povolením vrchnosti z exem pláře vídeňského v českém jazyku vytlačená, v sta- rém městě pražském v impressí akademické.« Nedomnívejte se však, že musily být všechny ty staré důkladné tituly tak prosaické, jako ten- hle. Prohlížíte-li na př. stará kázání 17. a 18. století, jež tvořila ve své době valnou čásť če sky tištěné literatury, naleznete v jich titulech celé spousty květnatých sketorických figur. Ci tuji jen namátkou z celého množství:
Bernard Guebryat Rotweil
8 article
»Dvě sprostné kázání o čisté a sprostné lásce. jak k Bohu lak i Bližnímu, v pravém a levém oku svalého Martina biskupa a vyznavače, v Iarním ko stele téhož s. patrona v král, starém městě Pražském při výroční slavnosti a pobožnosti dne 11. nov. v létu Páně 1722 a 1724 vyobrazené a představené, př kterémžto vyobrazení na místo malfřského penzliku sprostného jazyka, a na místo vysokých barev, či- slých slov svatého Evangelium jest potřeboval a uží- val Ferdinand Karel Reissman, řádu kanovníkův late- ránských pod regulí s. Augustina v král. novém méste pražském, na Karlově sváteční kazatel, kterýžto obraz od teď dotknutého duchovního malíře, sobě pobožně obětovaný, vysoce důstojný urozený, též vysoce učený pan Kryštof Vojtěch Hubacius z Kottnova ss. theol, bac. form. proto notar. apost. Veyhrad. král kostela 3s. Petra a Pavla, na Vyšohradě kanovník, u Svatého Martina, v královském starém mestě praž- ském farář svým věrným a milým duchovním ovčičkám, jakož i všem pobožným ctitelům svatého
Martino Reissman Augustin Hubacius Petro Pavel Karlov Kottnův
9 article
Martina na veřejné světlo pro duchovní potěšení vy- stavuje, a spolu obětuje za duchovní praesent, a da nového roku když se slavilo milostivé léto.s Dnes už se asi najde málo spisovatelů. kteři by věnovali titulům svých knížek takovou péči, neb kteří by do titulů vplétali podobná věnování jako Gottfrýd Ilinek Bilowský r. 1696. jenž pravi v titulu, že otiskuje kázání ». . . Jeho nejosvícenější knížecí důstojnosti panu, panu Janovi Josefovi arcibiskupu praž- skému pod nejdůstojnější nohy B. M. K. co nejnokorněji podložené a v král. městě Písku na den sv. Josefa téhož města patrona držené.e Dnes vracíme se zas k těm starým stručným řádkům prvotisků, hledíme je předstihnouti často i ve všech jich nedokonalostech, v ne- rovném tisku, nesprávném délení slov a ve zkratkách, jimž málo kdo porozumí. Zbylo nám však dost podivných, moderně upravených kudrlinek fantasie, kterými se staré baroknít- tuly jen hemží. Nazývá-li na př. kazatel r. 1730 svoje kázání »trojnásobné lešení slávy. trojnásobného věnce bobkového, mučedlnického, panenského a učitelského, s kterým slavný mučenník . . . služebně uctěný byl«, nenív tom méně symbolismu, než v leckterém titulu moderním. Dařílo- li se za slarých časů těmito tituly vábiti čtenáře a suggerovati jím touhu po knize, nevím; moderní široké obecenstvo nezdá se podléhati podobnému vlivu, dokud na ně neútočí v pobobě řvavých obálek a dunivýcl inserátů.
Martino Jan Josef arcibiskup svatý . Josef Písek
10 article
České spisy. * Světová knihovna. Rediguje Jarosl av Kvapil. V Praze, J. Olto. Potřeba souborné sbírky vynikajících literárních zjevů starších i novějších byla u nás pociťována po dlouhé doby a dály s různé pokusy, aby jí bylo přiměřeným způsobem odpomoženo. Byla volena cesta různá, tu pod zá štitou útvaru spolkového, tu opět jako výběr před- ních plodů písemnictví národního, novějí pak vy- skytly se sbírky, které přednost dávaly překladům mederního písemnického směru, společenské otázky po výtce řešícímu. Některé z těchto podníků, jako »Matice lidu« a »Libuše«, svou dohou těšily se nej- větší přízni čtenářstva, ale přízeň ta rychle zašla když čtoucí počali hledati zalibu v zásadně jiných myslénkových směrech. Také »Národní bibliotéka« Kobrova naplnila úkol svůj, přinesší v četných svaz- cích svých nejznamenitější plody z prvé periody novověkého písemnictví našcho. Úkol, který si vytkly všeliké ony sbírky, přejaly dvě sbírky nové, na širokém základě založené, kter dovedly spojiti domácí s cizím, starší s moderním Dnes promlouváme o sbírce, již založilo naklada- telství Ottovo, po významu svém častěji již s lip- škým nakladatelstvím Brockhausovým srovnávané.
Jarosl Kvapil J Olto Libuše Kobrův Ottův Brockhausův Praha
11 article
»Svělovou knihovnou« nazvána sbírka tato, již redi- guje mladý, ale snaživý literát Jaroslav Kvapil,a byla tak nazvána právem, ježto ve výběru, který do- posud byl publikován, setkáváme se s literární pro- dukcí všeho vzdělaného světa. Tento široký úkol. nikoho nevylučující, nevížící se ani dobou ani diver- gertními směry, nepodávající přednosti žádnému z různých a namnoze vespolek se potýkajících ná- zorů, jest vhodným základem, na němž »Světová knihovna« zbudována. Netoliko však směr, nýbrž i obsah jest všestranný. Báseň, belletrie, causerie. aforism střídají se s politickými a vědeckýmni spisy při čemž ovšem vědecká produkce respeklována pokud vyhovuje potřebám v pravdě moderním. Také původní produkce česká střídá se s překlady vyni- kajících cizojazyčných plodů, mezi nimiž jsou vý tvory nejpředn.jších spisovatelů soudobých, budíe sensaci světo voé
Kvapil Svělova knihovna
12 article
Malé úhledné sešitky 10kr. upomínají na známé již osvědčené německé vzory, na sbírku Maverovu Reklamovu a Hendlovu. Dotud vydány 143 svazky v nichž zastoupeni jsou z domácích spisovatel básníci Svatopluk Čech. Jaroslav Vrchlický, Karel Mácha, Jos. E. Vocel a Frant. L. Čelakovský, z bel letristů Rubeš. TTyl. Jirásek, Arbes, Herites, z drama- tiků Klicpera, z politických a vědeckých spisovatela Kodym, Frant. Palacký, Karel Havlíček-Borovský a Frant. Lad. Rieger. Cizí Musu zastupují Tolstoj, de Amicis, Sienkiewicz, Valera, Merimée. Ibsen, abbě Prévost, de Musset, Franko, Harte, Bródy, de Men- doza, Čechov, Björnson. Neera, Aldrich, Moliěre, Daudet, Aho, Dickens, Ludwig. Bracco, Pálsson, Hebbel. Chateaubriand, Rostand, Hansson, Cervántes, Puškin, Twnin, Vikelas, Kozarac. Coppée, Stevenson Goncourtové a Heine. Z cizích vědeckých a politi ekých spisovatelů dosud do »Světové knihovny« při- jati de Vogliě, Geikie, Lockyer a Flammarion. Zají mavý jest i přehled literatur, jejichž plody ve »Svě tové knihovně« útulku nalezly. Ve svorné shodě vy skytují se tu překlady z literatur ruské, italské polské, španělské, francouzské, dánské, švédské maloruské, americko anglické, anglické, čudské, is landské i novořecké.
Hendlův Čo Vrchlický Mácha Jos E Vocel František L Čelakovský Rubeš Jirásek Arbes Herites Klicpera Kodym Palacká Havlíček Borovská Rieger Tolstoj Amicis Sienkiewicz Valera Merimée Ibsen Prévost Musset Hart móda jít Mena Čechov Björnson Neer Aldrich Moliěre Daudet Aho Dickens Ludwig Bracco Pálsson Hebbel Chateaubriand Rostand Hansson Cervántes Puškin Twnin Vikelas Kozarac Coppée Stevenson Goncourt Hein jít Vogli Geikie Lockyer Flammarion Sv Franca Maverovo Reklamovo Musa
13 article
* Poučné čítanie. Rediguje a nákladem svým vydává dr. Dušan Makovický. Na skladě má Ka Salva v Růžomberku. Jsou to malé knížky po 5 kr. Č. 1. Kristov reč na hore, obsahující jádro křesťanství: lásk k bohu, lásku k bližnímu, neprotivit se zlému, nepří- sahati, modlit se v komůrce v duchu a pravdě atd Č. 2. Krstňa (Křtěnec), povídka od Tolstého, jíž odpovídá k otázce, jak se odstraňuje zlo, otázka to zajisté z celé sociologie nejdůležitější. I dovídá me se, že kdo chce odstraňovati zlo, musí 1. sama sebe očistit nejprvé, 2. konati jen to, co káže bůh (mravo nost), 3. všecko své jednání prohřáti láskou. Č. 3.
doktor Dušan makovický Salva Tolstý Růžomberk Č . 3
14 article
Nemilá žena. Povidka od ruského sedláka Seme nova. Hned po svatbě uzdálo se muži, že žena jeho je stara a bez krásy. Trápil ji, až se utopila: surový manžel hořce plakal nad mrtvolou — anděla ! Tak ji uviděl nyní, když cenil srdce ženino a ne krásu. Č. 4. Bohu či mamoně, od Tolstého. Tu liči spisovatel zřetelnými a dojemnými slovy následky lihovin u člověka jediného i celé společnosti. V téže knížce je i druhý článek Tolstého o téže věci: Zpa málajme sa ! Lihoviny třeba vůbec odvrhnouti; ani pán, ani sedlák, ani o svatbě, ani na jmeniny. Na konci knížky je Tolstého povídka: Ako si čertík krajec chleba vyslůžil. Č. 5. Či je st pravda na světě? Pohádka od V. Lieskovana (dr. V. Šrobára.) Vyvyšuje pravdu nejvýše, k sa mému bohu. Co je krom pravdy, všecko zahyne. Jsou tu myšlenky proti militarismu, proti životu klá- šternímu, proti zbožňování korunovaných hlav. Č. 6. Čím sů l'udia živí. Povídka Tolstého, jež odpovídá, že lidé jsou živí — láskou. Č. 7. Pre- staňme fajčiti Pojednání od A. Apollova. Č. 8.
bůh Tolstý Aka doktor V Šrobár Pre
15 article
Viťazstvo rolníka. Knížka zajímavá! Starý ruský sedlak Bondarev napsal maličkou knížku filosof Tolstoj shledal v ní sílu, jasnost a krásu ja- zyka, též hloubku přesvědčení, zřejmou v každé řádečce, ale dojímá ho zvláště vážností, pravdivostí a hloubkou základní myšlenky. Tolstoj sdružils s mužíkem, napsav předmluvu, a společně vydali knížku o 40 stránkách, knihu to obsahem velikou. Bondarev tvrdí, že zlo a neštěstí lidi vyšlo odtud, že lidé zapomněli na první a hlavní povinnost svou, vyslovenou v první hlavě sv. Písma: V potu tváři budeš jísti chléb svůj. Spisovatel touží, aby každý člověk tělesně pracoval, byť to bylo dohromady jen 30 dní do roka. Č. 9. Izák, murfnsky krát Povídka od Polušina. Neobyčajná událost. Od Apollova. Pyšný sedlák Izák toužil výš a výš, až se stal mu- rínským králem — ve snu. Potrápil se na trůně zatoužil byt zase sedlákem, což se mu i splnilo. jakmile se — probudil. Obměkl a vyhnaného bratra zase k sobě povolal. Druha část knížky. Neobyčajná událost, líčí svatbu, na níž nebylo ani kořalky, ani piva, ani vína.
Bondarev Tolstoj svatý . písmo Izák Apollův
16 article
Č. 10. Prenasledovanie kresťano v Rusku v r. 1895—96. Tu je poučení o ducho- borcích, jejich učení a strašlivém pronásledování o vlády ruské. Duchoborci, jichž 8000 žije od r. 189 v Kanadě, jsou učením svým i osudem valně po dobni Českým bratřím. Knížka je objemnější (za 1 kr.) a nelze v krátkém posudku obsah její naznačiti duchoborci byli pronásledováni proto, že zničil zbraně a odepřeli vojenskou službu, v níž vidí při- pravu k vraždě a vražda příčí se lidskosti a křesťan ství zvlášt. Č. 11. Listy Petra V. Ol'chovíka Selský ruský mladík Petr, dospěv k jasnému vědomí že je křesťan, odepřel vojenskou službu. Byl souzen, trestán a konečně vypovězen na Sibiř. I popisuje dopisech k přátelům svůj názor o vojně, potom jak jej soudili a pronásledovali. Redaktor Pouč. čítaní povážuje tulo knížku a číslo předešlé za nejcennější v celé knižnici. Č. 12. Štyridní na bitevnom poli. Raněný vypravuje, co za čtyři dni, nemoha s místa a v křoví vedle mrtvol leže, viděl a zkusil Knížka přispívá valně k vyjasnění, jak děsný, straš- šlivý je militarismus! Č. 13. Blíženie sa konca. Napsal Tolstoj. Spisovatel dle určitých příznaků soudí, že válčení blíží se kon svémul! Č. 14. Světlý život a iné roz- právky. Napsal Tolstoj. Hněv člověka dusí; od- pusť a už ti je lehčeji; za zlé učiň dobré a jsiz toho šťasten. Č. 15. Evanjelium. Tolstoj vydal Evangelium trojím tiskem, z něhož poznáme, co po- važuje (Tolstoj) za slova Kristova, co za slova apo- štolů a co za fantastické přídavky potomních lidí Č. 16. Štvridsať rokov. Maloruská legenda.
Petro Ola Petr Pouč Knížek Tolstoj Kristův Rusko Kanada Sibiř Č . 16
17 article
Svobodně přepracoval Tolstoj. Č. 17. Učenie dvanástich apoštolov. Učení toto je nej- starším výkladem kázání Kristova na hoře; bylo na- psáno, když ještě na živu byli lidé, kteří samého Krista slyšeli. Rukopis se ztratil a nalezen byl teprv r. 1883 v Cařihradě. Č. 18. Dus oheň, k ým tlie. Povídka od Tolstého, velmi zábavně a k tomu poučení směřující, že je dobře svár odstranit hned ve vzniku jeho, jako třeba uhasiti obeň, pokud tlí. — Úmyslně jsem označil obsah všech osmnácii knížek. Čtenář mi přisvědčí, že každá ta knížečka projednává velikou myšlenku. Na Slovensku řádí ko řaleční mor; korrupce v úřadech, maďarisace vůbee. židé mravně pokleslí a ještě jiní činitelé ohrožuj národ v mravních základech: Kdož nepřisvědčí, že čtení tohoto druhu je národu svrchovaně potřebno Knížky vybírají a překlady pořizují dr. Makovický dr. Škarvan, muži to celou duši ponoření v mrav nostní rozjímání, životem svým zářivý příklad dáva jící, hluboce vzdělaní, svůj trpící národ vroucně milující: jakž nedůvěřovati jim, že podávají národu čtení užitečné? Lito je nám, že šlechetný úmysl i dílo dobré docházejí na Slovensku, aspoň tu lam, nepřízně. V redakci se mnoho čte a ze spousty knih vy- bere se několik lístků, to nejlepší, jádro. My zajisté zařadíme Poučné čítanie k nejlepším plodům lidov literatury.
Tolstoj Kristův Krist Tolstý Knížek doktor Škarvan Cařihrad Č . 18 Slovensko
18 article
* Svatopluk Čech, Vzpomínky z cest a života. Sebrané spisy svazek V. Nakladatel Topič. Svazek obsahuje tři části: Moravské obrázky Z cestý Václava Maliny do minulosti a Různé čity cestopisné a životopisné. Tedy cestopisné feuilletonky drobná mistrovská díla a intimní vzpomínky ze život rodinného a let studentských, zajímavy svou nelíče- nou upřímností. Ostatně svědčí tento svazek, že autou při pořádání svých sebraných spisů počíná si s pří- snou autokritikou. Jest vidět, že vymýtil z nich mnohe věci, napsané buď k nalehání nakladatele anebo z nut- nosti úřadu redaktorského a jež jej plně neuspokojily Ale co ve sbírce ponecháno, je tím cennější. * Rudvard Kipling. Několik povídek přeložil Josef Bartoš. Svělová knihovna, redaktor Jaroslav Kvapil, č. 150—151. Nakladatel J. Otto. Práce Kiplingovy nejsou stejné ceny. Vedle skutečně znamenitých nalezáme kusy prostřední, ba chatrné. Záleží tudíž mnoho na vkusu překladatele, jenž vy bírá. Výběr v tomto svazku zasluhuje veškeré chvály Čtyry povídky zde podané »Vilém Dobyvatel«, »Chléh nad vodami«, »Malinký Winkic« a »Nejpěknější po- vídka na světě« náležejí v skutku k nejlepšímu, co autor »Zhaslého světla« napsal. Ostrá charakteristika sytá barvitost líčení, (svěží humor jenž se dovede rozezvnčeti i tklivými tony soucitu, bujné fantasie jeví se tu plnou měrou.
Čo Malin Rudvard Kipling Bartoš Kvapil Otta Kiplingův Vilém dobyvatel
19 article
* Eliška Krásuohorská, Přišla do roz umu. Veselohra o třech dějstvích. Dle stejnojmenné humoresky Karoliny Světlé. Repertoir českých diva del LXX. Nakladatel F. Šimáček. Toto zdramati sování povídky slavné naší vypravovatelky vyzna menává se jednou velkou předností. Autorka, jež prác zdramatisovala, učinila tak s veškerou pietou ku po etickým krásám původního díla, požadavek to, vůč němuž různí »upravovatelé« z řemesla hřeší způsobem nejbezohlednějším. A naší poetce se podařilo dostáti tomuto úkolu plnou měrou, přivedla ku plné platnosti veškerou poesit originálu, aniž se tím stala újma dra- matickému rámci práce, jež bude zajisté vítana též ochotnickým jevištím, poněvadž neposkytuje valných obtíží při provozování. Výtěžek určen jest na pro- spěch pomníku Karoliny Světlé. * Karel Herloš, Černohorcl. Nový pře klad. Simo Matavalj. Dr. Vyklouz. Z chor vatského přeložil J. Jaroslav Koch. Přítel Domo viny sv. 4.—6 Nakl. Ed. Beaufort. Román Herlošův psán ovšem po způsobu německých roman tiků, ale co mu dodává ceny, jest, že autor čerpa z junáckých písní lidu srbského a dle nich poda obraz Černé Hory a jejího lidu v boji i v míru i děj svého románu na četných místech propléta tě mito písněmi. — Povídka »Doktor Vyklouz« jes rozmarný humoristický obrázek ze života chorvat ského v Dalmacii, svěže vypravovaný, s pěkně líče nými výjevy ze života lidu v Dalmacii.
Krásuohorská Karolina Světlá F Šimáček Herloš Černohorcl Matavalj doktor vyklouz J Koch Beaufort Herlošův Dalmacie Černá Hora
20 article
* Jules Verne, Cesta kolem světa za 80 dní. Autorisovaný překlad B. Kliky Se 4t illustracemi L. Benetta. Nakl. Jos. RR. Vilí- mek. »Cesta kolem světa« je z nejlepších románo Verneových, z doby, kdy fantasie jeho, dosud svěž a neunavná, neupadala do extrémů a suchopárného vypočítávání jednotlivých druhů rostlin a živočichů V tomto díle vypravuje poutavě a zajímavě, snaží se znázorniti ráz krajin a lidu a přese všecku roman tičnost děje zůstává v mezích pravděpodobnosti. Jest to kniha zároveň zábavná a poučná, vítaná četb pro mládež. *Historioké rozhledy. Poučné čtení pro mládež českoslovanskou. Rediguje Ant. Zavadil. Ročník III. Nakl. Emil Šolc v Telči. Nový sva- zeček obsabuje následující články: »Bítva blíže Úste 1. P. 1426« s iliustraci Mik. Aleše, »Heřmanův Mě- stec« s četnými illustracemi. »Stráž« a »Nový Hrádek nad Dyjí«, rovněž illustrované Články jsou psány zajímavě a slohem snadno srozumitelným a podá- vají pěkné příspěvky k historii a místopisu zemí českých.
Jules Verne L Benett Antonín Zavadil Šolc Aleš Heřmanův Telč Hrádek nad Dyje Mik
21 article Z českých listů.
Z českých listů. * Český časopis historický v novém svém ročníku s prospěchem rozštřil svůj programa neomezuje se převážně na historii politickou a di plomatickou, navazuje též s uměním, literaturou atd. V posledním sešitě J. Vlček a L. Niederle pokračují ve svých návodných článcích. Vlček kreslí charakte- ristické obrázky z doby josefinské, — tentokráte velmi ostrý, pěkný profil Dobrovského. — Niederle pozoruhodně mění kritickým rozborem dosavadní theorie o počáteích dějin zemí českých. K nim druží se M. Dvořák článkem z dějin miniaturního malit- ství v Čechách, založeným na studiu knihovny au gustinianského kláštera v Roudnici. Cituji několik ávěrečných řádek, významných pro vývoj českéh umění: »Až do té doby asi (do pol. XIV stoleti stojí výzdoba knih v Čechách tak jako v téže dob v Německu pod všeobecným francouzským vlivem a sice pod vlivem, klerý nevychazí ani od francouz ských illuminátorů do Čech povolaných, ani od če ských umělců ve Francii se vyučivších.
J Vlček L Niederle Dobrovský Niederle M Dvořák Čechy Roudnice Německo Francie
22 article
»Volné Směry« pokračují v pěkné své snaze věnovat jednotlivá čísla význačným českým uměl cům, jež přibližují obecenstvu literárními studiem o jich životě, reprodukcemi jich obrazů, skizz, ate lierů, podobizen atd. Poslední číslo věnovaly cel Fr. Bilkovi, o jehož silném individuálním talentu nepochybuje ani ten, komu nelibí se jeho tvorba dosavadní. Číslo »Volných Směrů« přispívá v mno- hém k pochopení prací Bílkových a podavá výkla k leckterým záhadnostem, objevujícím se na první pohled v jeho dílech. V »Slanském Obzoru« přimlouvá seJ Peters vřele psaným článkem o zřizení veřejně ne utrální čítárny ve Slaném, podává k ní podrobný rozpočet a ukazuje, jak nevýhodno je zřizovati čí- tárny pro jednotlivé spolky, strany a p. Bylo by potřebí právě jednotného spolku pro zřizování po dobných institucí, k němuž by náleželi ochotní pra- covníci bez rozdílu stran, tak aby čitárny takové získaly si ve všech vrstvách společenských stejných Čtenář. sympatií.
Bilek Peters Francie
23 article
Ze slovanských listů. * Zostřený zápas česko-německý dává některým učencům slovanským vhodný podnět k úvahám o hi- storickém vývoji poměrů mezi světem germánským a slovanským vůbec. Julian Ochrowicz za hajuje v »Tygodniku Iilustrowaném« druhou serii svých článků »Stowianie i Germanie«, na které jsme již svého času upozornili. Nedávno také professo A. Brückner uveřejníl pozoruhodnou studii »Slowianie i Niemcy« v »Bibliotece Warszawskée Zajímavo jest, že oba badatelé, stojíce na různé půdě, shodují se naprosto v základním nazírání i v svých vývodech. Oba totiž tvrdí, že ethnické typy obou světů po tolika stoletích dosud se nezměnily že dnes dělí je tytéž rozdíly, jenom že vystupu v jiných formach. Slované přese všechny přednosti duševní i fysické, přes svoji početní převahu byli ve válce v nevýhodě, poněvadž se jim nedostávalo energie a organisace, jež pomáhala sousedům jejich k vítězstvím. Organisace jest oním talismanem dávajícím jednotlivcům i celým kmenům čarovnou sílu a určujícím směr. vedoucí k cíli. Dnes Slované cítí potřebu této organisace, jejíž pomocí Čechové vyvíjejí podivuhodnou energii ve svém odporu proti návalu germanisace.
Ochrowicz A Brückner Niemcy Slovan Čecho
24 article
* Živý zájem kritiky i čtenářstva vzbudil Salo svojí povidkou »Soldatka Proska«, uveřejněnou v prv ním čísle časopisu »Živopisnoje Obozrěnije«. Lí v ní ovzduší venkovského kupectva, kde přes veškerou hrubost zachovaly se snahy po světlých ideálech Povídka na rozdíl práce Čechova »V ovragě«, čer- paně z téhož ovzduší, dýše jakýmsi radostným světlým dojmem, dobré zaklady, vložené do duše prostého lidu, nejsou zde přehlušeny pessimistickou náladou pozorovatele. * Stálý belletrista »Věstníku Jevropy« P. D. Bo- borykin v letošním románě »Odnoj porody« sáhl do vrstev ruských velkostatkářů a vylíčil typ politi- cké propagandistky ruské, žijící za hranicemi. Anna Georgijevna, jak se zove, stane se bohatou dědiěkou a třeba jí rozhodnouti se, mali se vrátiti do Ruska či prodati zděděný statek a zůstati za hranicemi Setká se s nadšenou vyznavačkou zásad Marxových, která radí jí zanechati zděděnou vesnici svému osudu. Čím dříve vše shnije, tím bude lépe. Ani Rusko neujde prý kapitalistickému vývojí a tent vývoj jest prý žádoucí. Při tom ruská neomarxistka pomocí svých theorií výborně umí opatřovati svo osobní zájmy. Anna Georgijevna soudí však jinak Zatouží státi se užitečnou na rodných místech, kde řádí epidemie a spěchá přinésti pomoc do začaze ných chatrčí venkovských trpitelů.
Soldatka Prosek Čechův Bo Georgijevna Marxův Rusko Živopisnoj Obozrěnijá
25 article
* Henryk Sienkiewicz vrátil se po delšín pobytě za hranicemi opět do Varšavy a přivez s sebou konec svého rozsáhlého románu »Křižáci * Polské listy věnují vřelé upomínky zesnulému pěstiteli vzájemnosti česko-polské Emanuel Tonnerovi. Jmenovitě petrohradský »Kraj« při náší věcný výtah jeho názorů na dějiny pol sko české. V celém Slovanstvu není dvou jiných národů kteří by v minulosti tolikrát a tak těsně byli spo- jeni jako Poláci a Češi. Již bájeslovné dějiny ná spojují. Lech a Čech byli vlastními bratry. Poláci měli Kraka na Wawelu, Češi Kroka na Vyšehradě. Po Krakovi panovala Polákům Wanda, Čechům l buše. Zakladatel dynastie polské Piast byl oráčem jako Přemysl. Národní panovníci čeští i polští vy- cházeli z pracovitých a klidných kmetů a ne o krvelačných tyranů, již budují svá panství na roz- valinách a zříceninách jiných. Z českopolské krve povstala velká dějinná postava Boleslava Chrabrého jehož matka, Češka, přinesla světlo víry křesťanské do Polska. Boleslav Velký byl prvním panslavistou spojiv Rus, Míšeň, Lužici, Pomoří, Čechy a Moravu Neprozřetelní Přemyslovci Jaromír a Oldřich vrhli se tehdy do náručí císaři Jindřichovi II. a pomocí Němců zbavili Čechy tak slibného spojení s říší
Sienkiewicz Tonner Polák Čech Lech Čo Krok Wanda Čecho Piast oráč Přemysl Boleslav chrabrý Češka Jaromír Oldřich vrhnout Jindřich II Němec Varšava Wawel Vyšehrad Krak Polsko Rus Lužice pomoří Čechy Morava
26 article Piastů. Velká myšlenka o unii s Polskem ovládala
Piastů. Velká myšlenka o unii s Polskem ovládala též Otakara II. Po druhé uskutečnění její překazilo zavraždění. posledního Přemyslovce v Olomouci. Tato vražda byla naší hroznou porážkou, neboť roz- trhla oba spřízněné národy. Ale i později jest dosti příkladů přátelských styků. Žižka miloval Polaky jako vlastní bratry, Hus a Jeroným víiděli v Polsku opravdové přátely. Prvnější dopisoval si s králem Vladislavem Jagieltou. Světlá tradice předků našic má nám býti poučením pro budoucnost. »Všichn dáblové ať vezmou spory a boje mezi námi, nam jest potřebí jednoty, jednoty a ještě jednou jednoty!- volával ve svých výkladečh zesnulý Slavomi. Slavjanin.
Piast Otakar II Žižek Polak Hus Jeroným víidět Jagielta Polsko Olomouc
27 article
Z clzích revul.
28 article
* Zajímavý článek o ženách jako správkyních bibliotek najdou ti, kdož se o ženskou emancipaci zajímají v 7. čísle revue »Die Frau«, Helena Höhn- ková vypravuje tam, že v Americe ženy nad muži v oboru bibliotekářském přímo zvítězily. Na většíně veřejných knihoven jsou ředitelkami právě ženy za- ujimace tak vysoké postavení, jako professoři uni versitní. Průměrný přijem biblintekářky v Americe kolísá mezi 500—1000 dollarů, nejedna však dosáhl gáže 1500 dollarů. Práce normálné jest sedmihodinná. V Anglu jsou gáže bibliotekářek poněkud menší k0 až 100 liber šterl. V Německu teprve nedávno pro nikly ženy v úřad bibltotekářek. Služné jejich kolíst mezi 300 — 1800 marek za 16 - 40 hod. týdenní práce * Loni referovali jsme o studii L. Foresla, uve- řejněné v »Révue des révues« a jednající o psycho logii dedikací. V oné studií autor si povzdechl, kdyby mohl nahlédnouti ve sbírku F. Sarceye! Letos se mu přání vyplnilo a on podává výsledek svého studi v biblotece zvěčnělého kritika pod názvem »Le siěge du critique« v 2. čísle »Révue des révue s«. to opravdové vítězství vše si podmaňující kritiky
Höhn F Sarcey Amerika Německo dollar
29 article
Sarceyovy, co vše čteme v dedikacích. Neuprosný ironista Jean Lorrain dedikuje mu knihu »s roze- chvěním, leč ne bez naděje«. Spisovatelé, kteří jindy co nejzuřivěji brojili proti kritice, vystupují tuto n exemplářích darovaných Sarceyovi »plní vděčnosti«., v »dokonalé úctě« atd. atd. A jaká lichotná epithet dávají strýčku Sarceyovi! »Au Dieu des cnitiques ad critique des Dieux de la scěne« (Albin Valla- bréguc), »Au prince des critiques« (J. Wolf), »A un oncle sevěre, un neveu, qulil élěve bien !« (T. Ber- nard) a j. A jak vděčné listy za kritiky zasílány byly Sarceyovi se všech stran! A jak různé prosby — bylli by takový a takový literární plán prospěšný měl-li by ten neb onen titul úspěch a m. j. — byly mu předkládány! Vůbec studium v Sarceyově biblio- tece a archivu (schovávalť sa pečlivě všechny listyo jest velmi poučné. I pro psychologické prozkoumání různých autorů, i pro posouzení Sarceye samotného Už dle nerozřezání té oné knihy, dle stručných po- známek atd. dá se mnoho vyčisti. * Zkušeností i Angličané moudří. C. J. Cornisl ohnivě vyzývá v »National Review« 300.00 anglických hochů, aby nísto crocketu, foot ballu veslování, cvičili se také trochu ve střelbě z pušek. Vzorem jsou tu autoru — burští mladíci. * Dle C. Wormana v »Mac-Clure's Maga- zine« bude lze v budoucím létě dostihnouti Dawson City v Klondyku z Chicaga za necelých 9 dní. Půjdel tam od přístavu Skagway dráha, která už po většině jest hotova. Autor slibuje si velml mnoho od dráhy k povznesení života klondyckého.
Lorrain Sarcey Au Albin J Wolf Angličan J Cornisl Mac Sarceyov Chicago Dawson Cita Skagway dráha Dieux jít le scěne uno neveo Clure ' s Mag
30 article
* Brusselská »Germania« (č. 6.) věnuje ob šírnou studii přednímu ze soudobých dramatiků an glických, Arthuru Pinerovi. Ale i mnoho všeobecně poučného o anglickém dramatě se ze studie této do- zvídáme. Dřive než vystoupil Pinero se svými reali- stickými společenskými dramaty, muselo anglické kon venční drama vyhověti třem podmínkám: muselo se šťastně skončit, muselo mit ženské postavy, jež by vobětavosti vzbuzovaly jemné city« a muselo míti nevyhnutelně veselou episodu. To byl ovšem smutný stav pro tehdejší anglické dramatiky a vinu za t jedni svalují na ředitele, kteří hledali pro sebe pa- rádní role a jedni na střední třídu obecenstva. Tak hlavně Meredith ve svém »Essay on Comedy«. I Pi- nero nevyhnul se tomuto nátlaku a tak jeho první hry nesly se tímže směrem. Pozoruhodná však byla jeho práce »The Times«, v níž bičuje snobbism an- glický. Od té doby již počal si razili vlastní cestu. Thematům cizoložství se vyhýbá, za to ale líčí s zálibou themata o konfliktech jiného rázu o manžel- ství: rozvody z ochladnutí, nedůvěry atd. Realistou jest jen relativně, vzhledem k svým předchůdeům,k realismu, jak my mu rozumíme, dosud nedospěl. * Výroční zpráva dánského klubu turistů nar 1900 přináší — jak referuje Globus (č. 14) — ob- sáhlou studii o dánském pobřeží. Studie ta je důle žita tím, že se jí opravují mnohé zvrácené představy o pobřeží tom a naskytuje se tím turistům — i na- šim českým! — příležitost ku vděčné, nové cestě.
Piner Pinero Meredith
31 article
Pobřeží dánské náleží k nejkrásnějším a nejrozmani- tějším místům naší přírody. Proto také na něm vzniká vůčihledě moderní život lázeňský, jenž však až do dnes uchoval si prostinký, měšťanský ráz. Že až tam podivná lázeňská kultura Ostende, Norderney a Trou- villu nepronikla, vysvítá jen z té maličkosti, že málo- kdy se tam cizinci přihodí, aby byl prošen o zpro- pitně! Divný to věru koutek světal * Kringsjaa (č. 3.) věnuje svou pozornost mladěmu hnutí literárnímu v Irsku. Jako Finové mohutným rozmachem emancipovali se — hlavně v epice — od vlivu švédského, tak i Irové jeví v poslední době silnou snahu vymaniti se z podruží anglického. Znamenité podpory tomuto hnutí se do- stalo myšlenkou provozovati divadelní hry v rodne řeči. Vlastní proud literární jest teprve několik de setiletí stár. Dříve byly to většinou písně bojovné v nichž básník irský dával průchod národnímu sebevědomí. Teprve od doby Parnellovy začato ba- dání ve staré gaelské poesii, z níž nové a nové síly čerpány pro moderní pěstitely. Zvýšením smyslu pro lyriku zjemněn i vkus i sloh irský. Hnedl vznikly též společnosti literární, především »Irish Literary Theatre«, »National Literary Society«a hlavně velká »Gaelic Ligue«, jež si přímo obral za úkol vzkřišení gaelského nářečí. Tato společnost též užívá výhradně gaelské řeči, kdežto obě předešle připouštějí i angličinu jako řeč jednací. Ale v ka- ždém směru nové hnutí ve prospěch mateřské řeči irské se šíří s úžasnou silou.
Fina Irová Parnellův Ostende Norderney Tra Irsko Irish Literara Theatre National Literara societa Gaelic Ligue
33 article
* Bibliografe české bistorie. Právě vydaný první díl Zibrtovy jmenované knihy poučí každého pěstitele dějepisného studia u nás, jak jsou v kníze té zachráněny před nepamětí spisy, články i drobné črty, příspěvky všelikého druhu, roztroušené v nej- rozmanitějších publikacích. Vyžaduje toho nejen úplnost díla, nýbrž také zájem každého spisovatele historického, aby se také sám staral o úplný zá- znam všech, prací svých v rozsáhlém díle, vydá- vaném od České Akademie. Adresa autorova: D Čeněk Zibrt v Praze, na Slupi 14, jemuž se- znamy ty, ať spisů samostatných, nebo článků drobných příspěvků buďtež laskavě k použití dalších díla Bibliografie zasílány. * Josef Merhaut: Andělská sonata. V Brně 1900. Nákladem knihkupce A. Píšy. * »Osvěty«, listů pro rozhled v umění, vědě a politice, redakcí Vácslava Vlčka. Na rok 1900 pátý svazek. Z řady statí uvádíme studii Antonína Hubky »O smíšených krajích českého jihu« a Kálalovu, »O působení židů mezi uherskými Rusy«. * »Soverní Čechy« zvláštní vydání díla »Čechy« svazku XII. sešit 11. Nákl. J. Otly. Dr. Šimák vede nás přes Vítkovice rozkošnou kra- jinou do starobylé Jilemnice odtud po delší oklice zase k Jizeře. Od Semil pod hrad Košťál, prohlédneme si Libštát, Kruh, Roztoky, Studenec, Levín a Novou Paku. Bohaté líčení s historickými výklady provází 23 kreseb K. Liebschera s kartonem »Tannwald«. * »Živa« přírodnický časopis. Re- daktor dr. Bohuslav Raým an. Ročník X č. 5. Nákladem J. Otty. Z bohatého obsahu zvláště uvádíme jen články dra. Pelnáře »O moru« (2 vy obrazení) a dr. Maška »O kohererech« (8 vyobraz.) Hojnost drobných zpráa a noticek. * »Zdravotní Slovnik«, poučení o věcech lé kařských pro kruhy širší, druhé, rozmnožené vydání redakcí MUDr. Chodounského a MUDr. Thomayera. Sešit 11. Hesla: »Natírání. Oběšeníe.
Zibrtův Merhaut A Píša Vlček Hubka Kálalův Rus Čecho doktor Šimák Košťál K Liebscher Živa Bohuslav Raý J Ott Pelnář Mašek MUDr Thomayer Praha Brno Soverní Čechy Vítkovice Jilemnice Jizera Semily Libštát Studenec Levín Nova Paka Re Český akademie D Čeněk andělský sonáta
34 article Mezinárodní konkurs na pomník cara Alexandra Il. Osvoboditele v Sofii.
Mezinárodní konkurs na pomník cara Alexandra Il. Osvoboditele v Sofii. Pod protektorátem a čestným předsednictvím kní- žete bulharského zřízený komitét »Cara Osvoboditele Alexandra II.«, vypsal mezinárodní konkurs pro sochaře-umělce na postavení pomníku zvě nělému caru-osvoboditeli Alexandru II. a na paměť války za svobodu v letech 1877/78 v městě Sofii Pomník budovaný bulharským národem bude míti nápis: »Carju Osvoboditelju Priz na- tělna Blgaria« a postaven bude v Sofii na ná- městi Národního sobrání nákladem 300.000 franků komitétem na zřízení pomníku věnovaných. Konkursu mohou se zúčastniti jen sochaři-umělci, kteří mají pomníkem tím zobraziti následující osoby a události: 1. sochu (celou postavu) cara Osvoboditele stoje, sedě neb koňmo, dle uznání umělcova; 2. sochy nejčelnějších čtyř spolupracovníků carových ve válc za svobodu a sice velkokníže Nikolaje Nikolajeviče st. vrchního velitele ruských vojsk v té válce, braběte Ignatěva jako hlavního podněcovatele k válce a hrdin- ných vojevůdců Skobeleva a Gurka; 3. zobraziti v basreliefu aspoň čtyři nejdůležitější momenty a události z války za svobodu a sice a) čtení váleč- ného manifestu carem Osvoboditelem před vojsky v městě Kišenově 12. dubna 1877, b) vynikající srážku u Šipky 9. a 10. srpna, kde společně s ruskými voj- sky bojovali a dobyli skvělého vítězství bulharští opolčenci, c) uzavření svatoštěpánského míru a d) ote- vření prvního bulharského ustavujícího velkého so- brání.
il Nikolajevič Ignatěv Šipka Sofie Carja Osvoboditelja Prizstán
35 article
Uzná-li sochař za vhodné umístiti větší počet basreliefů neb symbolických figur, má v nich zobraziti a) slavnostní odevzdání válečného práporu od města Samary bulharským opolčencům v městě Ploješti. b) přechod ruských vojsk přes Dunaj u Svišťova, c) obležení a dobytí Plevna, d) srážku u Staré Zágory, kde opolčenci dobyli zpět prápor samarský z rukou nepřátelských. Ohledně výšky, šířky a ostatních rozměrů po- mníku ponechává se úplná svoboda umělcům, kteří však povinni jsou vyhověti požadavkům monumen- tálního umění, jakož i místu, kde bude pomník po- staven. Veškeré sochařské a architektonické součástky pomníku budou sdělány pouze z bronzu a granitu, jehož bohatá ložiska v okolí Sofie se nalézají. Účast- níci konkursu musí předložiti zmenšené návrhy mo- delů v ustanovené lhůtě v Sofii, a sice ze sádry v rozměru 1/4 skutečné velikosti pomníku, a uznaji-li za nutné, též náčrtky a stručná objasnění písemná o návrhu. Lhůta dodací modelů ustanovuje se do 1./13. září 1900. Na modely později do- dané nebude bráno zřetele. Vůči anonymitě konkursu nebudiž na modelu jméno autora, než pouze znak nebo motto; jméno a přesná adressa budiž před- ložena v zapečetěné obálce, označená týmž znakem nebo heslem, jako projektovaný model. Modely a obálky obsahující jméno autora, zaslati jest přímo předsedovi komitétu »Car- Osvobodi- tel« p. St. Zaimovovi v Sofii v Bulhar- sku, na něhož jest se obraceti ohledně všech po- drobnějších informací strany tohoto konkursu. Speciální porota, která ocení a klassifikuje před- ložené návrhy co do umělecké hodnoty, sestává: 1.
Sofie Zaimov Samara Ploješť Dunaj Stará Zágora Sofie Bulhar
36 article
Ze tří vynikajících evropských umělců sochařů různých národností, dle možnosti po jednom z Ruska, Francie a Italie, 2. Z předsedy komitétu. 3. Ze členů technického oddělení komitétu. Porota sejde se a roz- hodne určitě během září 1900. Autor nejlepšího projektu obdrží objednávku k postavení pomníku v ceně 300.000 fr. a zároveň ve formě zálohy obnos 5000 fr. Ostatní konkurenti dle umělecké ceny svých modelů následující od- měny: II. 4000 fr., III. 3000 fr., IV. 2000 fr., V. 1000 fr. Kromě peněžitých odměn může porota udě- liti několik pochvalných uznání dle svého uvážení. Po ocenění poroty budou veškeré modely vystaveny pro obecenstvo po dobu 15 dnů. Veškeré projekto- vané modely, vyznamenané peněžitými praemiemi, zůstanou vlastnictvím komitétu a ostatní navrátí se autorům, jejichž jména zůstanou tajnými. Veškeré sochafské práce se zbudo- váním a vystrojením pomníku dokon- čeny býli musí dne 19. února st. s l. 1904. Všem umělcům sochařům, kteří projeví přání súčastniti se konkursu, zašle komitét kromě tištěného programu, jak tuto vylíčen, ještě následující brožury a doklady: 1. Krátký historický nástin války za svo- bodu 1877—78 s odkazem na prameny a autory, u nichž lze nalézti podrobnějších zpráv o osobácha událostech, jež pomníkem mají býti zvěčněny. 2. Si- tuační plán místa pomníku v rozměru 1: 2000 s do- statečnými vyznačeními. 3. Fotografické pohledy téhož místa. 4. Přibližné ceny místní materialů sta- vebních a místní mzdy pracovní. 5. Podmínky ohledně způsobu provedení práce, na základě kte- rých bude uzavřena smlouva o stavbě pomníku. V komitétu zasedají: předseda Stojan Zaimov, místopředseda Chr. G. Popov, pokladník A. Ljudi kanov a jednatel inž. St. Sarafov.
Zaimov Christum G Popov A Ljudi Ing Rusko Francie St . Sarafov
37 article
Všeobecná pravidla a podmínky o zřízení pomniku. Umělec dostavší první cenu a tedy i objednávku na zbudování pomníku povinen jest dokončit jej ne později než 19. února 1904 st. sl. Dále zavázán jest nezávisle od toho, vyho- tovit provisorně pomník v úplné jeho celosti z ma- teriálu, jenž mu bude nejvhodnějším, do dn 19. února 1903 st. st., kdy bude oslaveno 25leté jubileum osvobození Bulharska. Definitivní pomník má býti z materiálu nejlepší jakosti a každá sou- částka pomníku musí býti přesně provedena, a sice: Základ pomníku most býti z velikých kusů lámaného granitu, jehož části spojiti jest hydraulickým vápnem, při čemž hloubka základů odpovídati musí pevnosti půdy a poměrné tíží samého pomníku. Veškeré bor- dury, stupně, podnoží a pod., bude-li jich, musí být sdělány z čistého granitu, jehož kvalita musí být předem komitétem schválena. Umístění řečených částí pomníku, jakož i upevnění jich mezi sebou, díti se musí pomocí cementu nejlepšího druhu. Pod- stavce, jakož i veškeré ostatní důležitější části pom- níku, sdělati jest z ryzího, leštěného granitu aneb syenitu, pokud možno z velikých kusů, jakosť i druh musí být schváleny předem od komitětu. Veškoré sochy, figury, erby a basreliefy pomníku musí být odlity z bronzu nejlepší jakosti, jehož sloučení musí být schváleno a doporučeno komitětem. Továrna, jíž odlití bude svěřeno, musí požívati evropského jmena a komitét vymiňuje si právo posouditi renomé továrny, se kterou sochař vejde ve spojení za úče- lem odlití bronzových částí a vypraví na svůj účet delegáta, jenž by dozor měl nad odléváním hlavněj- ších částí.
Bulharsko
38 article
Sochař bere na sebe veškeré výlohy, se zří- zením pomníku spojené, a obdrží za dohotovení jeho obnos 300.000 franků, a sice tímto postupem hned po rozhodnutí poroty 5000 fr., při uzavření smlouvy 25.000 fr., po vymodelování pěti hlavních soch 30.000 fr., po provisorním sestrojení pomníku 20.000 fr., po vymodelování ostatních figur a bas- reliefů 20.000 fr., po zřízení základu, podslavce atd. 40.000 fr., po odlití z bronzu všech částí 80.000 fr. po odvezení do Sofie a postavení na místě 50.000 fr, a po definitivním odevzdání všech prací 30.000 fr Sochař osvobozen jest ode všech dopravních výloh, celních, kolkovních poplatků a jiných daní, kter komitét běře na sebe. Po uplynutí roku po defini- tivním odevzdání pomníku přestává veškera zodpo- vědnost umělce, již dříve za každé porušení pom- níku měl. Komitét vyhražuje si právo v souhlas s umělcem učiniti některé změny na podaném ná- vrhu, po případě na základě ostatních vyznamena- ných návrhů. Pravidla tato mohou být změněna, jestliže sochař, jemuž práce svěřena, ohlásí a zfor- muluje svá přání písemným dokladem Mr. Penn.
Sofie
39 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Plodinová bursa. Ačkoliv došlo na vče- rejší burse jen ke skrovným obratům, bylo smýšlení přece pevné. Pšenice byla upevněná, ceny nedoznaly změny. Pšenice česká zname- nala 76 kg K 8.70, 80 kg K 9.35, uherská 81 kg byla prodána za K 9.45. Po žitě jest stále lepší poptávka, než po pšenici a bylo snadno lze docíliti ceny o 5 kr. vyšší. České žito 70 kg znamenalo K 7.70—7.75, 73 k
kg