1
masthead
28 dubna 1900.
2
masthead
Příloha „Národních Listui
6
article
Titu l.
Nestalo se vám již někdy, že vás upouta
nějaký napohled bezvýznamný titul, úhledně vy-
tištěný na jednodnché, barvité obálce, svítie
za výkladní skřiní, dřive ještě, než jste poznal
obsah knihy? Jsou takové tituly, které maj
přímo svůdnou moc, ale jsem jist, že bych vám
příkladem neposloužil. To, co jednomu se zdá
barvité, lákavé, je druhému nejasné, a prostá
určitá slova titulního listu, jež vábí učence
zdají se banálními básníkovi. Bývá dost sugges
tivní moci v těch titulních řádcích, raffinovaně
vpletených do ornamentu obálky, alo jich účinek
je různý. Nakladatelé znají dobře působivou
moc titulu, a i na našich knihách posledních
let můžete pěkně pozorovati tu snahu, tůznými
někdy dost bizarrními prostředky vyvolati ma-
gický účinek, jímž kniha na první pohled m
působit.
Ale i v titulech měnil se vkus už o
dávných let. Probíráte-li naše staré tisky a pře
mítáte jich titulní listy od prázné stránky inku
nabuli, vyplněně jen dvěma hustými řádky, a
po ozdobné listy plné bohatých linek a mědi
rytin, můžete pozorovati postupně zajímavé pro-
měny. Jednoduché, řádkové tituly bubří a vzdou
vají se v nekonečné periody, v květnatá rčení
ve výčty metrových titulatur autorů a přízniveů.
rozvláčným vypravováním obsahu, tak že div
podrobností nepřekonávají tenký ten svazeček.
k němuž na titulním listě najdete hotový úvod
Na důkladnosti a určitosti nemají naprosto ne
dostatku. Čtete-li na příklad na desítistránkověm
popisu bitvy následující titul, nemůžete být
obsahu v pochybnosti:
Tit l
7
article
»Vejtažní, neb summovní zpráva, jak nedávno
o císařsko-kurfiršto-bavorská říšská armáda, po spo
jení Hatzfeldského, a knížete z Lotryngu, 24. a 25
dne měsíce listopadu, 1643. roku, dvě francouzsko
vejmarské armády. 1. někdy Bernarda z Vejmaru
potom pod správou hraběte Guebryána francouzského
maršálka, 2. pod správou hraběte z Rantzav, jakožto
jeneralleitnanta, blízko v Tutlingu rozrazila, na nej
větším díle zajala a zbila, spolu i celé se artýglery
a pagaže ve veřejném jejich utíkání zmocnila, na t
i město Rotweil dobyla, s povolením vrchnosti z exem
pláře vídeňského v českém jazyku vytlačená, v sta-
rém městě pražském v impressí akademické.«
Nedomnívejte se však, že musily být všechny
ty staré důkladné tituly tak prosaické, jako ten-
hle. Prohlížíte-li na př. stará kázání 17. a 18.
století, jež tvořila ve své době valnou čásť če
sky tištěné literatury, naleznete v jich titulech
celé spousty květnatých sketorických figur. Ci
tuji jen namátkou z celého množství:
Bernard
Guebryat
Rotweil
8
article
»Dvě sprostné kázání o čisté a sprostné lásce.
jak k Bohu lak i Bližnímu, v pravém a levém oku
svalého Martina biskupa a vyznavače, v Iarním ko
stele téhož s. patrona v král, starém městě Pražském
při výroční slavnosti a pobožnosti dne 11. nov. v létu
Páně 1722 a 1724 vyobrazené a představené, př
kterémžto vyobrazení na místo malfřského penzliku
sprostného jazyka, a na místo vysokých barev, či-
slých slov svatého Evangelium jest potřeboval a uží-
val Ferdinand Karel Reissman, řádu kanovníkův late-
ránských pod regulí s. Augustina v král. novém méste
pražském, na Karlově sváteční kazatel, kterýžto obraz
od teď dotknutého duchovního malíře, sobě pobožně
obětovaný, vysoce důstojný urozený, též vysoce
učený pan Kryštof Vojtěch Hubacius z Kottnova
ss. theol, bac. form. proto notar. apost. Veyhrad. král
kostela 3s. Petra a Pavla, na Vyšohradě kanovník,
u Svatého Martina, v královském starém mestě praž-
ském farář svým věrným a milým duchovním
ovčičkám, jakož i všem pobožným ctitelům svatého
Martino
Reissman
Augustin
Hubacius
Petro
Pavel
Karlov
Kottnův
9
article
Martina na veřejné světlo pro duchovní potěšení vy-
stavuje, a spolu obětuje za duchovní praesent, a da
nového roku když se slavilo milostivé léto.s
Dnes už se asi najde málo spisovatelů.
kteři by věnovali titulům svých knížek takovou
péči, neb kteří by do titulů vplétali podobná
věnování jako Gottfrýd Ilinek Bilowský r. 1696.
jenž pravi v titulu, že otiskuje kázání
». . . Jeho nejosvícenější knížecí důstojnosti
panu, panu Janovi Josefovi arcibiskupu praž-
skému pod nejdůstojnější nohy B. M. K. co
nejnokorněji podložené a v král. městě Písku
na den sv. Josefa téhož města patrona držené.e
Dnes vracíme se zas k těm starým stručným
řádkům prvotisků, hledíme je předstihnouti
často i ve všech jich nedokonalostech, v ne-
rovném tisku, nesprávném délení slov a ve
zkratkách, jimž málo kdo porozumí. Zbylo
nám však dost podivných, moderně upravených
kudrlinek fantasie, kterými se staré baroknít-
tuly jen hemží. Nazývá-li na př. kazatel
r. 1730 svoje kázání »trojnásobné lešení slávy.
trojnásobného věnce bobkového, mučedlnického,
panenského a učitelského, s kterým slavný
mučenník . . . služebně uctěný byl«, nenív
tom méně symbolismu, než v leckterém titulu
moderním. Dařílo- li se za slarých časů těmito
tituly vábiti čtenáře a suggerovati jím touhu po
knize, nevím; moderní široké obecenstvo nezdá
se podléhati podobnému vlivu, dokud na ně
neútočí v pobobě řvavých obálek a dunivýcl
inserátů.
Martino
Jan
Josef
arcibiskup
svatý . Josef
Písek
10
article
České spisy.
* Světová knihovna. Rediguje Jarosl av
Kvapil. V Praze, J. Olto. Potřeba souborné sbírky
vynikajících literárních zjevů starších i novějších
byla u nás pociťována po dlouhé doby a dály s
různé pokusy, aby jí bylo přiměřeným způsobem
odpomoženo. Byla volena cesta různá, tu pod zá
štitou útvaru spolkového, tu opět jako výběr před-
ních plodů písemnictví národního, novějí pak vy-
skytly se sbírky, které přednost dávaly překladům
mederního písemnického směru, společenské otázky
po výtce řešícímu. Některé z těchto podníků, jako
»Matice lidu« a »Libuše«, svou dohou těšily se nej-
větší přízni čtenářstva, ale přízeň ta rychle zašla
když čtoucí počali hledati zalibu v zásadně jiných
myslénkových směrech. Také »Národní bibliotéka«
Kobrova naplnila úkol svůj, přinesší v četných svaz-
cích svých nejznamenitější plody z prvé periody
novověkého písemnictví našcho.
Úkol, který si vytkly všeliké ony sbírky, přejaly
dvě sbírky nové, na širokém základě založené, kter
dovedly spojiti domácí s cizím, starší s moderním
Dnes promlouváme o sbírce, již založilo naklada-
telství Ottovo, po významu svém častěji již s lip-
škým nakladatelstvím Brockhausovým srovnávané.
Jarosl
Kvapil
J Olto
Libuše
Kobrův
Ottův
Brockhausův
Praha
11
article
»Svělovou knihovnou« nazvána sbírka tato, již redi-
guje mladý, ale snaživý literát Jaroslav Kvapil,a
byla tak nazvána právem, ježto ve výběru, který do-
posud byl publikován, setkáváme se s literární pro-
dukcí všeho vzdělaného světa. Tento široký úkol.
nikoho nevylučující, nevížící se ani dobou ani diver-
gertními směry, nepodávající přednosti žádnému
z různých a namnoze vespolek se potýkajících ná-
zorů, jest vhodným základem, na němž »Světová
knihovna« zbudována. Netoliko však směr, nýbrž
i obsah jest všestranný. Báseň, belletrie, causerie.
aforism střídají se s politickými a vědeckýmni spisy
při čemž ovšem vědecká produkce respeklována
pokud vyhovuje potřebám v pravdě moderním. Také
původní produkce česká střídá se s překlady vyni-
kajících cizojazyčných plodů, mezi nimiž jsou vý
tvory nejpředn.jších spisovatelů soudobých, budíe
sensaci světo voé
Kvapil
Svělova knihovna
12
article
Malé úhledné sešitky 10kr. upomínají na známé
již osvědčené německé vzory, na sbírku Maverovu
Reklamovu a Hendlovu. Dotud vydány 143 svazky
v nichž zastoupeni jsou z domácích spisovatel
básníci Svatopluk Čech. Jaroslav Vrchlický, Karel
Mácha, Jos. E. Vocel a Frant. L. Čelakovský, z bel
letristů Rubeš. TTyl. Jirásek, Arbes, Herites, z drama-
tiků Klicpera, z politických a vědeckých spisovatela
Kodym, Frant. Palacký, Karel Havlíček-Borovský a
Frant. Lad. Rieger. Cizí Musu zastupují Tolstoj, de
Amicis, Sienkiewicz, Valera, Merimée. Ibsen, abbě
Prévost, de Musset, Franko, Harte, Bródy, de Men-
doza, Čechov, Björnson. Neera, Aldrich, Moliěre,
Daudet, Aho, Dickens, Ludwig. Bracco, Pálsson,
Hebbel. Chateaubriand, Rostand, Hansson, Cervántes,
Puškin, Twnin, Vikelas, Kozarac. Coppée, Stevenson
Goncourtové a Heine. Z cizích vědeckých a politi
ekých spisovatelů dosud do »Světové knihovny« při-
jati de Vogliě, Geikie, Lockyer a Flammarion. Zají
mavý jest i přehled literatur, jejichž plody ve »Svě
tové knihovně« útulku nalezly. Ve svorné shodě vy
skytují se tu překlady z literatur ruské, italské
polské, španělské, francouzské, dánské, švédské
maloruské, americko anglické, anglické, čudské, is
landské i novořecké.
Hendlův
Čo
Vrchlický
Mácha
Jos
E Vocel
František
L Čelakovský
Rubeš
Jirásek
Arbes
Herites
Klicpera
Kodym
Palacká
Havlíček
Borovská
Rieger
Tolstoj
Amicis
Sienkiewicz
Valera
Merimée
Ibsen
Prévost
Musset
Hart
móda
jít Mena
Čechov
Björnson
Neer
Aldrich
Moliěre
Daudet
Aho
Dickens
Ludwig
Bracco
Pálsson
Hebbel
Chateaubriand
Rostand
Hansson
Cervántes
Puškin
Twnin
Vikelas
Kozarac
Coppée
Stevenson Goncourt
Hein
jít Vogli
Geikie
Lockyer
Flammarion
Sv
Franca
Maverovo Reklamovo
Musa
13
article
* Poučné čítanie. Rediguje a nákladem svým
vydává dr. Dušan Makovický. Na skladě má Ka
Salva v Růžomberku.
Jsou to malé knížky po 5 kr. Č. 1. Kristov
reč na hore, obsahující jádro křesťanství: lásk
k bohu, lásku k bližnímu, neprotivit se zlému, nepří-
sahati, modlit se v komůrce v duchu a pravdě atd
Č. 2. Krstňa (Křtěnec), povídka od Tolstého, jíž
odpovídá k otázce, jak se odstraňuje zlo, otázka to
zajisté z celé sociologie nejdůležitější. I dovídá me
se, že kdo chce odstraňovati zlo, musí 1. sama sebe
očistit nejprvé, 2. konati jen to, co káže bůh (mravo
nost), 3. všecko své jednání prohřáti láskou. Č. 3.
doktor
Dušan makovický
Salva
Tolstý
Růžomberk
Č . 3
14
article
Nemilá žena. Povidka od ruského sedláka Seme
nova. Hned po svatbě uzdálo se muži, že žena jeho
je stara a bez krásy. Trápil ji, až se utopila: surový
manžel hořce plakal nad mrtvolou — anděla ! Tak
ji uviděl nyní, když cenil srdce ženino a ne krásu.
Č. 4. Bohu či mamoně, od Tolstého. Tu liči
spisovatel zřetelnými a dojemnými slovy následky
lihovin u člověka jediného i celé společnosti. V téže
knížce je i druhý článek Tolstého o téže věci: Zpa
málajme sa ! Lihoviny třeba vůbec odvrhnouti; ani
pán, ani sedlák, ani o svatbě, ani na jmeniny. Na
konci knížky je Tolstého povídka: Ako si čertík
krajec chleba vyslůžil. Č. 5. Či je st
pravda na světě? Pohádka od V. Lieskovana
(dr. V. Šrobára.) Vyvyšuje pravdu nejvýše, k sa
mému bohu. Co je krom pravdy, všecko zahyne.
Jsou tu myšlenky proti militarismu, proti životu klá-
šternímu, proti zbožňování korunovaných hlav.
Č. 6. Čím sů l'udia živí. Povídka Tolstého, jež
odpovídá, že lidé jsou živí — láskou. Č. 7. Pre-
staňme fajčiti Pojednání od A. Apollova. Č. 8.
bůh
Tolstý
Aka
doktor
V Šrobár
Pre
15
article
Viťazstvo rolníka. Knížka zajímavá! Starý
ruský sedlak Bondarev napsal maličkou knížku
filosof Tolstoj shledal v ní sílu, jasnost a krásu ja-
zyka, též hloubku přesvědčení, zřejmou v každé
řádečce, ale dojímá ho zvláště vážností, pravdivostí
a hloubkou základní myšlenky. Tolstoj sdružils
s mužíkem, napsav předmluvu, a společně vydali
knížku o 40 stránkách, knihu to obsahem velikou.
Bondarev tvrdí, že zlo a neštěstí lidi vyšlo odtud,
že lidé zapomněli na první a hlavní povinnost svou,
vyslovenou v první hlavě sv. Písma: V potu tváři
budeš jísti chléb svůj. Spisovatel touží, aby každý
člověk tělesně pracoval, byť to bylo dohromady jen
30 dní do roka. Č. 9. Izák, murfnsky krát
Povídka od Polušina.
Neobyčajná událost. Od Apollova.
Pyšný sedlák Izák toužil výš a výš, až se stal mu-
rínským králem — ve snu. Potrápil se na trůně
zatoužil byt zase sedlákem, což se mu i splnilo.
jakmile se — probudil. Obměkl a vyhnaného bratra
zase k sobě povolal. Druha část knížky. Neobyčajná
událost, líčí svatbu, na níž nebylo ani kořalky, ani
piva, ani vína.
Bondarev
Tolstoj
svatý . písmo
Izák
Apollův
16
article
Č. 10. Prenasledovanie kresťano
v Rusku v r. 1895—96. Tu je poučení o ducho-
borcích, jejich učení a strašlivém pronásledování o
vlády ruské. Duchoborci, jichž 8000 žije od r. 189
v Kanadě, jsou učením svým i osudem valně po
dobni Českým bratřím. Knížka je objemnější (za 1
kr.) a nelze v krátkém posudku obsah její naznačiti
duchoborci byli pronásledováni proto, že zničil
zbraně a odepřeli vojenskou službu, v níž vidí při-
pravu k vraždě a vražda příčí se lidskosti a křesťan
ství zvlášt.
Č. 11. Listy Petra V. Ol'chovíka
Selský ruský mladík Petr, dospěv k jasnému vědomí
že je křesťan, odepřel vojenskou službu. Byl souzen,
trestán a konečně vypovězen na Sibiř. I popisuje
dopisech k přátelům svůj názor o vojně, potom jak
jej soudili a pronásledovali. Redaktor Pouč. čítaní
povážuje tulo knížku a číslo předešlé za nejcennější
v celé knižnici. Č. 12. Štyridní na bitevnom
poli. Raněný vypravuje, co za čtyři dni, nemoha
s místa a v křoví vedle mrtvol leže, viděl a zkusil
Knížka přispívá valně k vyjasnění, jak děsný, straš-
šlivý je militarismus! Č. 13. Blíženie sa
konca. Napsal Tolstoj. Spisovatel dle určitých
příznaků soudí, že válčení blíží se kon
svémul! Č. 14. Světlý život a iné roz-
právky. Napsal Tolstoj. Hněv člověka dusí; od-
pusť a už ti je lehčeji; za zlé učiň dobré a jsiz
toho šťasten. Č. 15. Evanjelium. Tolstoj vydal
Evangelium trojím tiskem, z něhož poznáme, co po-
važuje (Tolstoj) za slova Kristova, co za slova apo-
štolů a co za fantastické přídavky potomních lidí
Č. 16. Štvridsať rokov. Maloruská legenda.
Petro
Ola
Petr
Pouč
Knížek
Tolstoj
Kristův
Rusko
Kanada
Sibiř
Č . 16
17
article
Svobodně přepracoval Tolstoj. Č. 17. Učenie
dvanástich apoštolov. Učení toto je nej-
starším výkladem kázání Kristova na hoře; bylo na-
psáno, když ještě na živu byli lidé, kteří samého
Krista slyšeli. Rukopis se ztratil a nalezen byl teprv
r. 1883 v Cařihradě. Č. 18. Dus oheň, k ým
tlie. Povídka od Tolstého, velmi zábavně a k tomu
poučení směřující, že je dobře svár odstranit hned
ve vzniku jeho, jako třeba uhasiti obeň, pokud
tlí. —
Úmyslně jsem označil obsah všech osmnácii
knížek. Čtenář mi přisvědčí, že každá ta knížečka
projednává velikou myšlenku. Na Slovensku řádí ko
řaleční mor; korrupce v úřadech, maďarisace vůbee.
židé mravně pokleslí a ještě jiní činitelé ohrožuj
národ v mravních základech: Kdož nepřisvědčí, že
čtení tohoto druhu je národu svrchovaně potřebno
Knížky vybírají a překlady pořizují dr. Makovický
dr. Škarvan, muži to celou duši ponoření v mrav
nostní rozjímání, životem svým zářivý příklad dáva
jící, hluboce vzdělaní, svůj trpící národ vroucně
milující: jakž nedůvěřovati jim, že podávají národu
čtení užitečné? Lito je nám, že šlechetný úmysl
i dílo dobré docházejí na Slovensku, aspoň tu
lam, nepřízně.
V redakci se mnoho čte a ze spousty knih vy-
bere se několik lístků, to nejlepší, jádro. My zajisté
zařadíme Poučné čítanie k nejlepším plodům lidov
literatury.
Tolstoj
Kristův
Krist
Tolstý
Knížek
doktor
Škarvan
Cařihrad
Č . 18
Slovensko
18
article
* Svatopluk Čech, Vzpomínky z cest
a života. Sebrané spisy svazek V. Nakladatel
Topič. Svazek obsahuje tři části: Moravské obrázky
Z cestý Václava Maliny do minulosti a Různé čity
cestopisné a životopisné. Tedy cestopisné feuilletonky
drobná mistrovská díla a intimní vzpomínky ze život
rodinného a let studentských, zajímavy svou nelíče-
nou upřímností. Ostatně svědčí tento svazek, že autou
při pořádání svých sebraných spisů počíná si s pří-
snou autokritikou. Jest vidět, že vymýtil z nich mnohe
věci, napsané buď k nalehání nakladatele anebo z nut-
nosti úřadu redaktorského a jež jej plně neuspokojily
Ale co ve sbírce ponecháno, je tím cennější.
* Rudvard Kipling. Několik povídek
přeložil Josef Bartoš. Svělová knihovna, redaktor
Jaroslav Kvapil, č. 150—151. Nakladatel J. Otto.
Práce Kiplingovy nejsou stejné ceny. Vedle skutečně
znamenitých nalezáme kusy prostřední, ba chatrné.
Záleží tudíž mnoho na vkusu překladatele, jenž vy
bírá. Výběr v tomto svazku zasluhuje veškeré chvály
Čtyry povídky zde podané »Vilém Dobyvatel«, »Chléh
nad vodami«, »Malinký Winkic« a »Nejpěknější po-
vídka na světě« náležejí v skutku k nejlepšímu, co
autor »Zhaslého světla« napsal. Ostrá charakteristika
sytá barvitost líčení, (svěží humor jenž se dovede
rozezvnčeti i tklivými tony soucitu, bujné fantasie
jeví se tu plnou měrou.
Čo
Malin
Rudvard Kipling
Bartoš
Kvapil
Otta
Kiplingův
Vilém dobyvatel
19
article
* Eliška Krásuohorská, Přišla do roz
umu. Veselohra o třech dějstvích. Dle stejnojmenné
humoresky Karoliny Světlé. Repertoir českých diva
del LXX. Nakladatel F. Šimáček. Toto zdramati
sování povídky slavné naší vypravovatelky vyzna
menává se jednou velkou předností. Autorka, jež prác
zdramatisovala, učinila tak s veškerou pietou ku po
etickým krásám původního díla, požadavek to, vůč
němuž různí »upravovatelé« z řemesla hřeší způsobem
nejbezohlednějším. A naší poetce se podařilo dostáti
tomuto úkolu plnou měrou, přivedla ku plné platnosti
veškerou poesit originálu, aniž se tím stala újma dra-
matickému rámci práce, jež bude zajisté vítana též
ochotnickým jevištím, poněvadž neposkytuje valných
obtíží při provozování. Výtěžek určen jest na pro-
spěch pomníku Karoliny Světlé.
* Karel Herloš, Černohorcl. Nový pře
klad. Simo Matavalj. Dr. Vyklouz. Z chor
vatského přeložil J. Jaroslav Koch. Přítel Domo
viny sv. 4.—6 Nakl. Ed. Beaufort. Román
Herlošův psán ovšem po způsobu německých roman
tiků, ale co mu dodává ceny, jest, že autor čerpa
z junáckých písní lidu srbského a dle nich poda
obraz Černé Hory a jejího lidu v boji i v míru
i děj svého románu na četných místech propléta tě
mito písněmi. — Povídka »Doktor Vyklouz« jes
rozmarný humoristický obrázek ze života chorvat
ského v Dalmacii, svěže vypravovaný, s pěkně líče
nými výjevy ze života lidu v Dalmacii.
Krásuohorská
Karolina Světlá
F Šimáček
Herloš
Černohorcl
Matavalj
doktor
vyklouz
J Koch
Beaufort
Herlošův
Dalmacie
Černá Hora
20
article
* Jules Verne, Cesta kolem světa za
80 dní. Autorisovaný překlad B. Kliky Se 4t
illustracemi L. Benetta. Nakl. Jos. RR. Vilí-
mek. »Cesta kolem světa« je z nejlepších románo
Verneových, z doby, kdy fantasie jeho, dosud svěž
a neunavná, neupadala do extrémů a suchopárného
vypočítávání jednotlivých druhů rostlin a živočichů
V tomto díle vypravuje poutavě a zajímavě, snaží
se znázorniti ráz krajin a lidu a přese všecku roman
tičnost děje zůstává v mezích pravděpodobnosti. Jest
to kniha zároveň zábavná a poučná, vítaná četb
pro mládež.
*Historioké rozhledy. Poučné čtení pro
mládež českoslovanskou. Rediguje Ant. Zavadil.
Ročník III. Nakl. Emil Šolc v Telči. Nový sva-
zeček obsabuje následující články: »Bítva blíže Úste
1. P. 1426« s iliustraci Mik. Aleše, »Heřmanův Mě-
stec« s četnými illustracemi. »Stráž« a »Nový Hrádek
nad Dyjí«, rovněž illustrované Články jsou psány
zajímavě a slohem snadno srozumitelným a podá-
vají pěkné příspěvky k historii a místopisu zemí
českých.
Jules Verne
L Benett
Antonín
Zavadil
Šolc
Aleš
Heřmanův
Telč
Hrádek nad Dyje
Mik
21
article
Z českých listů.
Z českých listů.
* Český časopis historický v novém
svém ročníku s prospěchem rozštřil svůj programa
neomezuje se převážně na historii politickou a di
plomatickou, navazuje též s uměním, literaturou atd.
V posledním sešitě J. Vlček a L. Niederle pokračují
ve svých návodných článcích. Vlček kreslí charakte-
ristické obrázky z doby josefinské, — tentokráte
velmi ostrý, pěkný profil Dobrovského. — Niederle
pozoruhodně mění kritickým rozborem dosavadní
theorie o počáteích dějin zemí českých. K nim druží
se M. Dvořák článkem z dějin miniaturního malit-
ství v Čechách, založeným na studiu knihovny au
gustinianského kláštera v Roudnici. Cituji několik
ávěrečných řádek, významných pro vývoj českéh
umění: »Až do té doby asi (do pol. XIV stoleti
stojí výzdoba knih v Čechách tak jako v téže dob
v Německu pod všeobecným francouzským vlivem
a sice pod vlivem, klerý nevychazí ani od francouz
ských illuminátorů do Čech povolaných, ani od če
ských umělců ve Francii se vyučivších.
J Vlček
L Niederle
Dobrovský
Niederle
M Dvořák
Čechy
Roudnice
Německo
Francie
22
article
»Volné Směry« pokračují v pěkné své snaze
věnovat jednotlivá čísla význačným českým uměl
cům, jež přibližují obecenstvu literárními studiem
o jich životě, reprodukcemi jich obrazů, skizz, ate
lierů, podobizen atd. Poslední číslo věnovaly cel
Fr. Bilkovi, o jehož silném individuálním talentu
nepochybuje ani ten, komu nelibí se jeho tvorba
dosavadní. Číslo »Volných Směrů« přispívá v mno-
hém k pochopení prací Bílkových a podavá výkla
k leckterým záhadnostem, objevujícím se na první
pohled v jeho dílech.
V »Slanském Obzoru« přimlouvá seJ
Peters vřele psaným článkem o zřizení veřejně ne
utrální čítárny ve Slaném, podává k ní podrobný
rozpočet a ukazuje, jak nevýhodno je zřizovati čí-
tárny pro jednotlivé spolky, strany a p. Bylo by
potřebí právě jednotného spolku pro zřizování po
dobných institucí, k němuž by náleželi ochotní pra-
covníci bez rozdílu stran, tak aby čitárny takové
získaly si ve všech vrstvách společenských stejných
Čtenář.
sympatií.
Bilek
Peters
Francie
23
article
Ze slovanských listů.
* Zostřený zápas česko-německý dává některým
učencům slovanským vhodný podnět k úvahám o hi-
storickém vývoji poměrů mezi světem germánským
a slovanským vůbec. Julian Ochrowicz za
hajuje v »Tygodniku Iilustrowaném« druhou serii
svých článků »Stowianie i Germanie«, na které jsme
již svého času upozornili. Nedávno také professo
A. Brückner uveřejníl pozoruhodnou studii
»Slowianie i Niemcy« v »Bibliotece Warszawskée
Zajímavo jest, že oba badatelé, stojíce na různé
půdě, shodují se naprosto v základním nazírání i v
svých vývodech. Oba totiž tvrdí, že ethnické typy
obou světů po tolika stoletích dosud se nezměnily
že dnes dělí je tytéž rozdíly, jenom že vystupu
v jiných formach. Slované přese všechny přednosti
duševní i fysické, přes svoji početní převahu byli ve
válce v nevýhodě, poněvadž se jim nedostávalo
energie a organisace, jež pomáhala sousedům
jejich k vítězstvím. Organisace jest oním talismanem
dávajícím jednotlivcům i celým kmenům čarovnou
sílu a určujícím směr. vedoucí k cíli. Dnes Slované
cítí potřebu této organisace, jejíž pomocí Čechové
vyvíjejí podivuhodnou energii ve svém odporu proti
návalu germanisace.
Ochrowicz
A Brückner
Niemcy
Slovan
Čecho
24
article
* Živý zájem kritiky i čtenářstva vzbudil Salo
svojí povidkou »Soldatka Proska«, uveřejněnou v prv
ním čísle časopisu »Živopisnoje Obozrěnije«. Lí
v ní ovzduší venkovského kupectva, kde přes veškerou
hrubost zachovaly se snahy po světlých ideálech
Povídka na rozdíl práce Čechova »V ovragě«, čer-
paně z téhož ovzduší, dýše jakýmsi radostným
světlým dojmem, dobré zaklady, vložené do duše
prostého lidu, nejsou zde přehlušeny pessimistickou
náladou pozorovatele.
* Stálý belletrista »Věstníku Jevropy« P. D. Bo-
borykin v letošním románě »Odnoj porody« sáhl
do vrstev ruských velkostatkářů a vylíčil typ politi-
cké propagandistky ruské, žijící za hranicemi. Anna
Georgijevna, jak se zove, stane se bohatou dědiěkou
a třeba jí rozhodnouti se, mali se vrátiti do Ruska
či prodati zděděný statek a zůstati za hranicemi
Setká se s nadšenou vyznavačkou zásad Marxových,
která radí jí zanechati zděděnou vesnici svému
osudu. Čím dříve vše shnije, tím bude lépe. Ani
Rusko neujde prý kapitalistickému vývojí a tent
vývoj jest prý žádoucí. Při tom ruská neomarxistka
pomocí svých theorií výborně umí opatřovati svo
osobní zájmy. Anna Georgijevna soudí však jinak
Zatouží státi se užitečnou na rodných místech, kde
řádí epidemie a spěchá přinésti pomoc do začaze
ných chatrčí venkovských trpitelů.
Soldatka Prosek
Čechův
Bo
Georgijevna
Marxův
Rusko
Živopisnoj Obozrěnijá
25
article
* Henryk Sienkiewicz vrátil se po delšín
pobytě za hranicemi opět do Varšavy a přivez
s sebou konec svého rozsáhlého románu »Křižáci
* Polské listy věnují vřelé upomínky zesnulému
pěstiteli vzájemnosti česko-polské Emanuel
Tonnerovi. Jmenovitě petrohradský »Kraj« při
náší věcný výtah jeho názorů na dějiny pol sko
české. V celém Slovanstvu není dvou jiných národů
kteří by v minulosti tolikrát a tak těsně byli spo-
jeni jako Poláci a Češi. Již bájeslovné dějiny ná
spojují. Lech a Čech byli vlastními bratry. Poláci
měli Kraka na Wawelu, Češi Kroka na Vyšehradě.
Po Krakovi panovala Polákům Wanda, Čechům l
buše. Zakladatel dynastie polské Piast byl oráčem
jako Přemysl. Národní panovníci čeští i polští vy-
cházeli z pracovitých a klidných kmetů a ne o
krvelačných tyranů, již budují svá panství na roz-
valinách a zříceninách jiných. Z českopolské krve
povstala velká dějinná postava Boleslava Chrabrého
jehož matka, Češka, přinesla světlo víry křesťanské
do Polska. Boleslav Velký byl prvním panslavistou
spojiv Rus, Míšeň, Lužici, Pomoří, Čechy a Moravu
Neprozřetelní Přemyslovci Jaromír a Oldřich vrhli
se tehdy do náručí císaři Jindřichovi II. a pomocí
Němců zbavili Čechy tak slibného spojení s říší
Sienkiewicz
Tonner
Polák
Čech
Lech
Čo
Krok
Wanda
Čecho
Piast
oráč
Přemysl
Boleslav chrabrý
Češka
Jaromír
Oldřich vrhnout
Jindřich II
Němec
Varšava
Wawel
Vyšehrad
Krak
Polsko
Rus
Lužice
pomoří
Čechy
Morava
26
article
Piastů. Velká myšlenka o unii s Polskem ovládala
Piastů. Velká myšlenka o unii s Polskem ovládala
též Otakara II. Po druhé uskutečnění její překazilo
zavraždění. posledního Přemyslovce v Olomouci.
Tato vražda byla naší hroznou porážkou, neboť roz-
trhla oba spřízněné národy. Ale i později jest dosti
příkladů přátelských styků. Žižka miloval Polaky
jako vlastní bratry, Hus a Jeroným víiděli v Polsku
opravdové přátely. Prvnější dopisoval si s králem
Vladislavem Jagieltou. Světlá tradice předků našic
má nám býti poučením pro budoucnost. »Všichn
dáblové ať vezmou spory a boje mezi námi, nam
jest potřebí jednoty, jednoty a ještě jednou jednoty!-
volával ve svých výkladečh zesnulý Slavomi.
Slavjanin.
Piast
Otakar II
Žižek
Polak
Hus
Jeroným víidět
Jagielta
Polsko
Olomouc
27
article
Z clzích revul.
28
article
* Zajímavý článek o ženách jako správkyních
bibliotek najdou ti, kdož se o ženskou emancipaci
zajímají v 7. čísle revue »Die Frau«, Helena Höhn-
ková vypravuje tam, že v Americe ženy nad muži
v oboru bibliotekářském přímo zvítězily. Na většíně
veřejných knihoven jsou ředitelkami právě ženy za-
ujimace tak vysoké postavení, jako professoři uni
versitní. Průměrný přijem biblintekářky v Americe
kolísá mezi 500—1000 dollarů, nejedna však dosáhl
gáže 1500 dollarů. Práce normálné jest sedmihodinná.
V Anglu jsou gáže bibliotekářek poněkud menší k0
až 100 liber šterl. V Německu teprve nedávno pro
nikly ženy v úřad bibltotekářek. Služné jejich kolíst
mezi 300 — 1800 marek za 16 - 40 hod. týdenní práce
* Loni referovali jsme o studii L. Foresla, uve-
řejněné v »Révue des révues« a jednající o psycho
logii dedikací. V oné studií autor si povzdechl, kdyby
mohl nahlédnouti ve sbírku F. Sarceye! Letos se
mu přání vyplnilo a on podává výsledek svého studi
v biblotece zvěčnělého kritika pod názvem »Le siěge
du critique« v 2. čísle »Révue des révue s«.
to opravdové vítězství vše si podmaňující kritiky
Höhn
F Sarcey
Amerika
Německo
dollar
29
article
Sarceyovy, co vše čteme v dedikacích. Neuprosný
ironista Jean Lorrain dedikuje mu knihu »s roze-
chvěním, leč ne bez naděje«. Spisovatelé, kteří jindy
co nejzuřivěji brojili proti kritice, vystupují tuto n
exemplářích darovaných Sarceyovi »plní vděčnosti«.,
v »dokonalé úctě« atd. atd. A jaká lichotná epithet
dávají strýčku Sarceyovi! »Au Dieu des cnitiques
ad critique des Dieux de la scěne« (Albin Valla-
bréguc), »Au prince des critiques« (J. Wolf), »A un
oncle sevěre, un neveu, qulil élěve bien !« (T. Ber-
nard) a j. A jak vděčné listy za kritiky zasílány byly
Sarceyovi se všech stran! A jak různé prosby —
bylli by takový a takový literární plán prospěšný
měl-li by ten neb onen titul úspěch a m. j. — byly
mu předkládány! Vůbec studium v Sarceyově biblio-
tece a archivu (schovávalť sa pečlivě všechny listyo
jest velmi poučné. I pro psychologické prozkoumání
různých autorů, i pro posouzení Sarceye samotného
Už dle nerozřezání té oné knihy, dle stručných po-
známek atd. dá se mnoho vyčisti.
* Zkušeností i Angličané moudří. C. J. Cornisl
ohnivě vyzývá v »National Review« 300.00
anglických hochů, aby nísto crocketu, foot ballu
veslování, cvičili se také trochu ve střelbě z pušek.
Vzorem jsou tu autoru — burští mladíci.
* Dle C. Wormana v »Mac-Clure's Maga-
zine« bude lze v budoucím létě dostihnouti Dawson
City v Klondyku z Chicaga za necelých 9 dní. Půjdel
tam od přístavu Skagway dráha, která už po většině
jest hotova. Autor slibuje si velml mnoho od dráhy
k povznesení života klondyckého.
Lorrain
Sarcey
Au
Albin
J Wolf
Angličan
J Cornisl
Mac
Sarceyov
Chicago
Dawson Cita
Skagway dráha
Dieux jít le scěne
uno neveo
Clure ' s Mag
30
article
* Brusselská »Germania« (č. 6.) věnuje ob
šírnou studii přednímu ze soudobých dramatiků an
glických, Arthuru Pinerovi. Ale i mnoho všeobecně
poučného o anglickém dramatě se ze studie této do-
zvídáme. Dřive než vystoupil Pinero se svými reali-
stickými společenskými dramaty, muselo anglické kon
venční drama vyhověti třem podmínkám: muselo se
šťastně skončit, muselo mit ženské postavy, jež by
vobětavosti vzbuzovaly jemné city« a muselo míti
nevyhnutelně veselou episodu. To byl ovšem smutný
stav pro tehdejší anglické dramatiky a vinu za t
jedni svalují na ředitele, kteří hledali pro sebe pa-
rádní role a jedni na střední třídu obecenstva. Tak
hlavně Meredith ve svém »Essay on Comedy«. I Pi-
nero nevyhnul se tomuto nátlaku a tak jeho první
hry nesly se tímže směrem. Pozoruhodná však byla
jeho práce »The Times«, v níž bičuje snobbism an-
glický. Od té doby již počal si razili vlastní cestu.
Thematům cizoložství se vyhýbá, za to ale líčí s
zálibou themata o konfliktech jiného rázu o manžel-
ství: rozvody z ochladnutí, nedůvěry atd. Realistou
jest jen relativně, vzhledem k svým předchůdeům,k
realismu, jak my mu rozumíme, dosud nedospěl.
* Výroční zpráva dánského klubu turistů nar
1900 přináší — jak referuje Globus (č. 14) — ob-
sáhlou studii o dánském pobřeží. Studie ta je důle
žita tím, že se jí opravují mnohé zvrácené představy
o pobřeží tom a naskytuje se tím turistům — i na-
šim českým! — příležitost ku vděčné, nové cestě.
Piner
Pinero
Meredith
31
article
Pobřeží dánské náleží k nejkrásnějším a nejrozmani-
tějším místům naší přírody. Proto také na něm vzniká
vůčihledě moderní život lázeňský, jenž však až do
dnes uchoval si prostinký, měšťanský ráz. Že až tam
podivná lázeňská kultura Ostende, Norderney a Trou-
villu nepronikla, vysvítá jen z té maličkosti, že málo-
kdy se tam cizinci přihodí, aby byl prošen o zpro-
pitně! Divný to věru koutek světal
* Kringsjaa (č. 3.) věnuje svou pozornost
mladěmu hnutí literárnímu v Irsku. Jako Finové
mohutným rozmachem emancipovali se — hlavně
v epice — od vlivu švédského, tak i Irové jeví
v poslední době silnou snahu vymaniti se z podruží
anglického. Znamenité podpory tomuto hnutí se do-
stalo myšlenkou provozovati divadelní hry v rodne
řeči. Vlastní proud literární jest teprve několik de
setiletí stár. Dříve byly to většinou písně bojovné
v nichž básník irský dával průchod národnímu
sebevědomí. Teprve od doby Parnellovy začato ba-
dání ve staré gaelské poesii, z níž nové a nové síly
čerpány pro moderní pěstitely. Zvýšením smyslu
pro lyriku zjemněn i vkus i sloh irský. Hnedl
vznikly též společnosti literární, především »Irish
Literary Theatre«, »National Literary Society«a
hlavně velká »Gaelic Ligue«, jež si přímo obral
za úkol vzkřišení gaelského nářečí. Tato společnost
též užívá výhradně gaelské řeči, kdežto obě předešle
připouštějí i angličinu jako řeč jednací. Ale v ka-
ždém směru nové hnutí ve prospěch mateřské řeči
irské se šíří s úžasnou silou.
Fina
Irová
Parnellův
Ostende
Norderney
Tra
Irsko
Irish Literara Theatre
National Literara societa
Gaelic Ligue
33
article
* Bibliografe české bistorie. Právě vydaný
první díl Zibrtovy jmenované knihy poučí každého
pěstitele dějepisného studia u nás, jak jsou v kníze
té zachráněny před nepamětí spisy, články i drobné
črty, příspěvky všelikého druhu, roztroušené v nej-
rozmanitějších publikacích. Vyžaduje toho nejen
úplnost díla, nýbrž také zájem každého spisovatele
historického, aby se také sám staral o úplný zá-
znam všech, prací svých v rozsáhlém díle, vydá-
vaném od České Akademie. Adresa autorova: D
Čeněk Zibrt v Praze, na Slupi 14, jemuž se-
znamy ty, ať spisů samostatných, nebo článků
drobných příspěvků buďtež laskavě k použití
dalších díla Bibliografie zasílány.
* Josef Merhaut: Andělská sonata.
V Brně 1900. Nákladem knihkupce A. Píšy.
* »Osvěty«, listů pro rozhled v umění, vědě
a politice, redakcí Vácslava Vlčka. Na rok 1900 pátý
svazek.
Z řady statí uvádíme studii Antonína Hubky
»O smíšených krajích českého jihu« a Kálalovu,
»O působení židů mezi uherskými Rusy«.
* »Soverní Čechy« zvláštní vydání díla
»Čechy« svazku XII. sešit 11. Nákl. J. Otly.
Dr. Šimák vede nás přes Vítkovice rozkošnou kra-
jinou do starobylé Jilemnice odtud po delší oklice
zase k Jizeře. Od Semil pod hrad Košťál, prohlédneme
si Libštát, Kruh, Roztoky, Studenec, Levín a Novou
Paku. Bohaté líčení s historickými výklady provází
23 kreseb K. Liebschera s kartonem »Tannwald«.
* »Živa« přírodnický časopis. Re-
daktor dr. Bohuslav Raým an. Ročník X
č. 5. Nákladem J. Otty. Z bohatého obsahu zvláště
uvádíme jen články dra. Pelnáře »O moru« (2 vy
obrazení) a dr. Maška »O kohererech« (8 vyobraz.)
Hojnost drobných zpráa a noticek.
* »Zdravotní Slovnik«, poučení o věcech lé
kařských pro kruhy širší, druhé, rozmnožené vydání
redakcí MUDr. Chodounského a MUDr.
Thomayera. Sešit 11. Hesla: »Natírání.
Oběšeníe.
Zibrtův
Merhaut
A Píša
Vlček
Hubka
Kálalův
Rus
Čecho
doktor
Šimák
Košťál
K Liebscher
Živa
Bohuslav Raý
J Ott
Pelnář
Mašek
MUDr
Thomayer
Praha
Brno
Soverní Čechy
Vítkovice
Jilemnice
Jizera
Semily
Libštát
Studenec
Levín
Nova Paka
Re
Český akademie
D Čeněk
andělský sonáta
34
article
Mezinárodní konkurs na pomník cara
Alexandra Il. Osvoboditele v Sofii.
Mezinárodní konkurs na pomník cara
Alexandra Il. Osvoboditele v Sofii.
Pod protektorátem a čestným předsednictvím kní-
žete bulharského zřízený komitét »Cara Osvoboditele
Alexandra II.«, vypsal mezinárodní konkurs pro
sochaře-umělce na postavení pomníku zvě nělému
caru-osvoboditeli Alexandru II. a na paměť války za
svobodu v letech 1877/78 v městě Sofii
Pomník budovaný bulharským národem bude míti
nápis: »Carju Osvoboditelju Priz na-
tělna Blgaria« a postaven bude v Sofii na ná-
městi Národního sobrání nákladem 300.000 franků
komitétem na zřízení pomníku věnovaných.
Konkursu mohou se zúčastniti jen sochaři-umělci,
kteří mají pomníkem tím zobraziti následující osoby
a události: 1. sochu (celou postavu) cara Osvoboditele
stoje, sedě neb koňmo, dle uznání umělcova; 2. sochy
nejčelnějších čtyř spolupracovníků carových ve válc
za svobodu a sice velkokníže Nikolaje Nikolajeviče st.
vrchního velitele ruských vojsk v té válce, braběte
Ignatěva jako hlavního podněcovatele k válce a hrdin-
ných vojevůdců Skobeleva a Gurka; 3. zobraziti
v basreliefu aspoň čtyři nejdůležitější momenty
a události z války za svobodu a sice a) čtení váleč-
ného manifestu carem Osvoboditelem před vojsky
v městě Kišenově 12. dubna 1877, b) vynikající srážku
u Šipky 9. a 10. srpna, kde společně s ruskými voj-
sky bojovali a dobyli skvělého vítězství bulharští
opolčenci, c) uzavření svatoštěpánského míru a d) ote-
vření prvního bulharského ustavujícího velkého so-
brání.
il
Nikolajevič
Ignatěv
Šipka
Sofie
Carja Osvoboditelja Prizstán
35
article
Uzná-li sochař za vhodné umístiti větší počet
basreliefů neb symbolických figur, má v nich zobraziti
a) slavnostní odevzdání válečného práporu od města
Samary bulharským opolčencům v městě Ploješti.
b) přechod ruských vojsk přes Dunaj u Svišťova,
c) obležení a dobytí Plevna, d) srážku u Staré Zágory,
kde opolčenci dobyli zpět prápor samarský z rukou
nepřátelských.
Ohledně výšky, šířky a ostatních rozměrů po-
mníku ponechává se úplná svoboda umělcům, kteří
však povinni jsou vyhověti požadavkům monumen-
tálního umění, jakož i místu, kde bude pomník po-
staven.
Veškeré sochařské a architektonické součástky
pomníku budou sdělány pouze z bronzu a granitu,
jehož bohatá ložiska v okolí Sofie se nalézají. Účast-
níci konkursu musí předložiti zmenšené návrhy mo-
delů v ustanovené lhůtě v Sofii, a sice ze sádry
v rozměru 1/4 skutečné velikosti pomníku, a uznaji-li
za nutné, též náčrtky a stručná objasnění písemná
o návrhu.
Lhůta dodací modelů ustanovuje
se do 1./13. září 1900. Na modely později do-
dané nebude bráno zřetele. Vůči anonymitě konkursu
nebudiž na modelu jméno autora, než pouze znak
nebo motto; jméno a přesná adressa budiž před-
ložena v zapečetěné obálce, označená týmž znakem
nebo heslem, jako projektovaný model. Modely a
obálky obsahující jméno autora, zaslati jest přímo
předsedovi komitétu »Car- Osvobodi-
tel« p. St. Zaimovovi v Sofii v Bulhar-
sku, na něhož jest se obraceti ohledně všech po-
drobnějších informací strany tohoto konkursu.
Speciální porota, která ocení a klassifikuje před-
ložené návrhy co do umělecké hodnoty, sestává: 1.
Sofie
Zaimov
Samara
Ploješť
Dunaj
Stará Zágora
Sofie
Bulhar
36
article
Ze tří vynikajících evropských umělců sochařů
různých národností, dle možnosti po jednom z Ruska,
Francie a Italie, 2. Z předsedy komitétu. 3. Ze členů
technického oddělení komitétu. Porota sejde se a roz-
hodne určitě během září 1900.
Autor nejlepšího projektu obdrží objednávku
k postavení pomníku v ceně 300.000 fr. a zároveň
ve formě zálohy obnos 5000 fr. Ostatní konkurenti
dle umělecké ceny svých modelů následující od-
měny: II. 4000 fr., III. 3000 fr., IV. 2000 fr., V.
1000 fr. Kromě peněžitých odměn může porota udě-
liti několik pochvalných uznání dle svého uvážení.
Po ocenění poroty budou veškeré modely vystaveny
pro obecenstvo po dobu 15 dnů. Veškeré projekto-
vané modely, vyznamenané peněžitými praemiemi,
zůstanou vlastnictvím komitétu a ostatní navrátí se
autorům, jejichž jména zůstanou tajnými.
Veškeré sochafské práce se zbudo-
váním a vystrojením pomníku dokon-
čeny býli musí dne 19. února st. s l. 1904.
Všem umělcům sochařům, kteří projeví přání
súčastniti se konkursu, zašle komitét kromě tištěného
programu, jak tuto vylíčen, ještě následující brožury
a doklady: 1. Krátký historický nástin války za svo-
bodu 1877—78 s odkazem na prameny a autory,
u nichž lze nalézti podrobnějších zpráv o osobácha
událostech, jež pomníkem mají býti zvěčněny. 2. Si-
tuační plán místa pomníku v rozměru 1: 2000 s do-
statečnými vyznačeními. 3. Fotografické pohledy
téhož místa. 4. Přibližné ceny místní materialů sta-
vebních a místní mzdy pracovní. 5. Podmínky
ohledně způsobu provedení práce, na základě kte-
rých bude uzavřena smlouva o stavbě pomníku.
V komitétu zasedají: předseda Stojan Zaimov,
místopředseda Chr. G. Popov, pokladník A. Ljudi
kanov a jednatel inž. St. Sarafov.
Zaimov
Christum
G Popov
A Ljudi
Ing
Rusko
Francie
St . Sarafov
37
article
Všeobecná pravidla a podmínky o zřízení
pomniku. Umělec dostavší první cenu a tedy i
objednávku na zbudování pomníku povinen jest
dokončit jej ne později než 19. února 1904
st. sl. Dále zavázán jest nezávisle od toho, vyho-
tovit provisorně pomník v úplné jeho celosti z ma-
teriálu, jenž mu bude nejvhodnějším, do dn
19. února 1903 st. st., kdy bude oslaveno 25leté
jubileum osvobození Bulharska. Definitivní pomník
má býti z materiálu nejlepší jakosti a každá sou-
částka pomníku musí býti přesně provedena, a sice:
Základ pomníku most býti z velikých kusů lámaného
granitu, jehož části spojiti jest hydraulickým vápnem,
při čemž hloubka základů odpovídati musí pevnosti
půdy a poměrné tíží samého pomníku. Veškeré bor-
dury, stupně, podnoží a pod., bude-li jich, musí být
sdělány z čistého granitu, jehož kvalita musí být
předem komitétem schválena. Umístění řečených
částí pomníku, jakož i upevnění jich mezi sebou,
díti se musí pomocí cementu nejlepšího druhu. Pod-
stavce, jakož i veškeré ostatní důležitější části pom-
níku, sdělati jest z ryzího, leštěného granitu aneb
syenitu, pokud možno z velikých kusů, jakosť i druh
musí být schváleny předem od komitětu. Veškoré
sochy, figury, erby a basreliefy pomníku musí být
odlity z bronzu nejlepší jakosti, jehož sloučení
musí být schváleno a doporučeno komitětem. Továrna,
jíž odlití bude svěřeno, musí požívati evropského
jmena a komitét vymiňuje si právo posouditi renomé
továrny, se kterou sochař vejde ve spojení za úče-
lem odlití bronzových částí a vypraví na svůj účet
delegáta, jenž by dozor měl nad odléváním hlavněj-
ších částí.
Bulharsko
38
article
Sochař bere na sebe veškeré výlohy, se zří-
zením pomníku spojené, a obdrží za dohotovení
jeho obnos 300.000 franků, a sice tímto postupem
hned po rozhodnutí poroty 5000 fr., při uzavření
smlouvy 25.000 fr., po vymodelování pěti hlavních
soch 30.000 fr., po provisorním sestrojení pomníku
20.000 fr., po vymodelování ostatních figur a bas-
reliefů 20.000 fr., po zřízení základu, podslavce atd.
40.000 fr., po odlití z bronzu všech částí 80.000 fr.
po odvezení do Sofie a postavení na místě 50.000 fr,
a po definitivním odevzdání všech prací 30.000 fr
Sochař osvobozen jest ode všech dopravních výloh,
celních, kolkovních poplatků a jiných daní, kter
komitét běře na sebe. Po uplynutí roku po defini-
tivním odevzdání pomníku přestává veškera zodpo-
vědnost umělce, již dříve za každé porušení pom-
níku měl. Komitét vyhražuje si právo v souhlas
s umělcem učiniti některé změny na podaném ná-
vrhu, po případě na základě ostatních vyznamena-
ných návrhů. Pravidla tato mohou být změněna,
jestliže sochař, jemuž práce svěřena, ohlásí a zfor-
muluje svá přání písemným dokladem
Mr. Penn.
Sofie
39
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Plodinová bursa. Ačkoliv došlo na vče-
rejší burse jen ke skrovným obratům, bylo
smýšlení přece pevné. Pšenice byla upevněná,
ceny nedoznaly změny. Pšenice česká zname-
nala 76 kg K 8.70, 80 kg K 9.35, uherská
81 kg byla prodána za K 9.45. Po žitě jest
stále lepší poptávka, než po pšenici a bylo
snadno lze docíliti ceny o 5 kr. vyšší. České
žito 70 kg znamenalo K 7.70—7.75, 73 k
kg