ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 4f0c1b30-66a6-11dc-8164-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: person 121, place 29, work 1, org 2
1 masthead
28. dubna 1900. Číslo 116.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
Nejvyšší maršálek zemský žádá řeč níka, by zachoval formu věcné poznámky Posl. dr. Schreiner: Co byste tomu říkali kdyby na české gymnasium dosazení byli němečt agitátoři? Posl. Prade: Co jest se zemskými úřadníky. Kde jest u nich 40 pct. Němců Navrhovatel posl. dr. Pacák v závěrečném slovu obírá se vývody jednotlivých řečníků se strany německé. Praví, že na kázání p. posl. Opitze odpovídati nebude a rovněž, že i vývody posl. dra. Funka byly takové, že může se odpověď na ně z větší části opomenouti. Ne lituje debaty, která se o předmětu tomto p čtyři dny vedla, poněvadž způsobíla, že se vy jasnilo ve Vídni i v Čechách, kde panoval elai obscur. Nyní vláda nemůže říci, že návrh ja- zykového zákona, který dle odhalení »Národ ních Listů« chystá, by byl nějakou resultantou Dr. Schücker pravil, že se vyplnilo pro roctví, že tato půda pro smířlivou náladu ne- objeví se příznivou, poněvadž radikálové na nás budou míti vliv. Toto proroctví se nesplnilo poněvadž radikálové na naše rozhodnutí nijak nepůsobili. Zásady, které jsme v této debatě rozvinuli, nejsou ničím jiným, než zásadami, n nichž jsme se usnesli ve svém klubu a vý- konném výboru a které nám vykázaly přesnou dráhu našeho postupu ještě dříve, než jsme sli do vídeňských konferencí. Od těchto zásad jsme se tedy neodchýlili.
Posl doktor Schreiner Němec Pacák Opitz Funk Schücker Vídeň Čechy
5 article
Ale splnilo se proroctví naše. Říkali jsme. že když nepostavíte se na stanovisko ryz spravedlnosti, mezi námi ke smíru nedojde. Tak se skutečně stalo. A i jiné proroctví naše se splnilo. Tvrdili jste že nemáte nic proti zavedení české úřadní řeči namítli jste ale, že nemůžete připustiti, abyse zavedla formou, jakou se tak stalo v Haliči Dalmacii, sice že půjdete do obstrukce. Aby chom tuto námitku zlomili, navrhovali jsme, aby v jednáních jazykového subkomitétu pokra čovalo se v Praze. A tu se stalo, že jste na pokračování jednáních tčchto na této půdě nepřistoupili. D Prahy s jednáním tímto jíti nechcete, naprot tomu ale žádáte od nás, abychom my chodil do Vídně a abychom přes všechna svá stano viska jednali s vámi na půdě, která vám se za- mlouvá.
Halič Dalmacie Praha Vídeň
6 article
Dr. Schücker pravil, že němečtí krajané naši také jsou proti Körbrovu jazykovému ná- vrhu, jak do veřejnosti přišel. Z toho vyplývá pro vládu zajímavý výsledek; my jsm proti němu a Němci jsou také prot němu, arci že, platí-li o něčem slovo o zá pasu zdánlivém, pak plati u těcht Pánu Jsem přesvědčen, že páni, kteří dnes praví že budou proti tomu návrhu bojovat, nemohou se ani dočkat chvíle, aby návrh ten se stal zá konem. (Tak jest !) Doufám však, že pokud budem v parlamentě, že návrh takový se záko- nem nestane. Vy sami nás do této posice ženete a zbra- ňujete vládě, aby cestou restituce nevrátila nám co nám bylo uloupeno a bez čehož není nám možno v dalších dohodách pokračovati. Posl. dr. Fournier si místo v řeči posl. dra. Herolda, kde mluvil o zjednání satisfakee do 5. kv., poněkud nesprávně vyložil a dovo lává se toho, že čeští poslanci také ještě před tím, nežli do konferencí šli, na stejném stano visku stáli. Bylo nám řečeno z kruhů vašich že jsme šli do konferencí vzdor prohlášení svému, že dokavad křivda zrušením jazyko vých nařízení na nás spáchaná nebude odči něna, v jednání o smír nevstoupíme, ale ne- smite také přehlížeti, že jsme také řekli, že šl jsme do konferenci jako do nezávazný ch prozatímných porad. V ústech posl. dra. Schückera výborně se vyjímalo, když pravil, že se Němci starají o velmocenské postavení říše a že se postarali o o to, aby byla postavena tam, kde je ! (Hlasy O ano, to je pravda!) Tomu musím dáti z pravdu: po celá tři leta jste se sta rali o to nejrůznějšími prostředky od píšťalek až k nadávkám (Hlasy I kudly vytáhli!) aby říše dostala se lam, kde nyní jest. (Souhlas.) Řekl-li dr. Schücker, že slátní řeč německá jest požadavkem, kterým jsme povinni státu, pak musím se pánů s druhé strany ptáti, proč se tedy o státní řeč tak starají.
doktor Schücker Körbrův Němec Posl Fournier Herold
7 article
Řečník zabývá se po té kritikou posl. dra. Sehückera, pokud v ní obíral se platnostía váhou kabinetního listu z 8. dubna 1848 praví: Dr. Schücker měl, jak jsem viděl, po ruce materiálie, které nám v konferencích do rukou byly dány, a kdyby se byl lépe podíval, spatřil by, že na téže stránce, kde se mluví tomto císařském patentu, jest také řeč o cirku- lačním nařízení českého appellačního soudu 30. května 1848, týkajícím se rovnéh práva českého jazyka u soudů, kde se nařizuje všem soudům, jak se má právo českých úřadních jednáních u soudů zachová- vati. Výslovně se tam praví, že se veškerá po- dání v českém jazyku u všech soudů mus přijímati a že se stranami se musí jednati v ja- zyku, v jakém mlu ví. Řečník odvolává se na protukoly z let 1861 až 1863, z nichž vyplývá, že čeští po- slanci vesměs odvolávali se nad tento patent uvádějíce jej jako pramen zákonného práva ja zykového v Čechách a na řeči českých posíanců z let 1880, kde tento patent byl uváděn. Pro- jevuje své uspokojení na výrokem posl. dra Eypingra, jímž přiznal, že nynější stav je t kový, že u každého soudu musí se podán v obou jazycích přijímati a se stranami v obou jazyeích jednati a v němž připustil, že tento povinný utrakvismus měl v pokojných dobách velmi mnoho pro sebe.
Schücker Eypingr Čechy
8 article
Němečtí krajané nemohou tedy zapříti, že takověto upravení jazykových poměrů založené na dvojjazyčnosti úřadníků bylo by velice vý- hodně. Dr. Eppinger pravil také, že v počátku v komisi dorozumívaci, ačkoliv prý jsme skutečně žádného závazného prohlášení neučinili, dávali jsme na jevo náklonnost k dorozumění na zá- kladě ohraničování správních obvodů. V proto- kolu o schůzích vyrovnávací komise lze se do- čísti, že jsme to řekli tím způsobem, že kdyby se ochrana národností úplně zabezpečila a kdyby politické poměry smírem tak se utvářily, že by bylo možno, aniž by se spouštěly ze zřetele poměry hospodářské a komunikační, pomýšlet na jinou úpravu hranic okresů. Toho nikdo z nás nezapírá. Poslanec Fournier vytýkal nám, že rovno právnost národních jazyků jinak chceme míti provedenu u úřadů samosprávných, jinak u úřadů státních, a že tedy rozeznáváme jakousí dvojí rovnoprávnost. Ano; ale autonomní úřadya státní úřady jsou zcela něco rozdílného. Na oné straně úřaduje občanstvo, na těto jsou úřadníci placení, a i krajané němečti v konferencích vyrovnávacích, když jsme jednali o úpravu jazykových poměrů při samosprávných úřadech, výslovně stáli na tom, že úprava tato nemůže býti činěna prejudicem pro úpravu těchto poměrů při úř- dech státních, a my také výslovně řekli, že úprava taková pro úpravu u státních úřadů prejudicí býti nemá a býti nemůže. Řečník vysvětluje stanovisko poslanců če- ských v záležitosti okresního soudu trutnov- ského a teplického a poukazuje zejmena k tomu, že ministr Gleispach ve příčině Úpice oprávnění českého stanoviska uznal. Poslanec dr. Herold: Co řekl tehd Nietsche ? Ten to přiznal!
doktor Eppinger Fournier Herold Nietsche Úpice
9 article
Poslanec dr. Pacák vyslovuje se dál rozhodně proti formuli kanceláři překladatel- ských a tlumočnických a má za to, že by jimi nejen Čechové, ale Němci velice trpěli. Tam, kde by takových zřízení bylo potřebi, měli by chom ústní a bezprostřední řízení druhého řádu Kdyby pánové z druhé strany klidně uvažoval — pochybuji však, že by toho byli nyní sehopn — musili by rovněž jako my dojíti k poznání že kdybychom dali k soudům tolik náležitě ja zykově kvalifikovaných úřadníků, kolik by byl potřebí, aby potřebě jinojazyčného obyvatelstva mohli vyhověti, že by otázka jazyková mez námi mohla býti rázem vyřízena. Na takovou úpravu, myslím, že by aspor jako na provisorium krajané naši s klidným srdcem mohli přistoupiti. Jejich velcí mužové měli v této věci zcela jiné náhledy. Herbst v roce 1868 vypracova předlohu v tom směru, aby v Čechách a na Moravě soudní úřadníci byli obou jaz y ků mocni. Hledal jsem předlohu tuto v minister ském archivu. Její číslo tam jest, ale předloha sama jest pryč. (Veselost.) A co hlásal jiný váš ministr, o kterém vy ovšem tuze rádi nesly- šíte? Co hlásal Plener? Že by stačilo, aby př každém úřadě byl úřadník jazykové kva- lifikaci vyhovující. Tak se to máv pravdě s praktickou potřebou, na niž se tak rádi odvoláváte. A mluvíte-li stále s takovou hrůzou o nucení učiti se druhému jazyku, pak přistupte na náš návrh, aby se úřadníci obou jazyků znalí výše honorovali a úskalí onoh nucení bude obepluto.
doktor Pacák Čecho Němec Herbst Plener Čechy Morava
10 article
Poslanec Fournier vytýkal dru. Heroldovi že prý nemluvil vážně a že prý se nemá v par lamentě mluviti pro popularitu. Kdo posloucha poslance dra. Herolda včera a není úplně před- pojatý, musí uznati, že mluvil z plné duše citu. Dr. Herold nemá toho zapotřebí, mluvit pro popularitu. Má-li toho však někdo zapo- třebí, pak je to poslanec Fournier, který má popularitu silně pošramocenu. (Souhlas a ve- selost.) Vyvraceje další námitky poslance Fourniera. uvádí řečník, že strana řečníkova byla prot punktacím, proto že otázka jazyková při stát- ních úřadech v nich nebyla řešena. Tento před mět to byl, pro který jsme šli do konferencí poněvadž ohledně samosprávných úřadů je do- hoda mnohem snadnější a jelikož jazykové po měry u těchto i našich krajanů velmi eifelně se dotýkají. Že bychom myslili, že debatami zde vede- nými budeme vykonávati na vládní kruhy ně mecké nějaký nátlak, to snad posl. Fournien ani sám nevěří. Víme, že baron Körbe jest úplně ve vašem zajetí. Körben jest podle mého náhledu dobrý muž, ale nemá energie a nemá iniciati vy a poněvadž na něj naléhali, bojí se uděla krok v pravo nebo v levo, jen aby na vá nenarazíl. Přišlo se v této debatě opět s tvrzením. že Badenova nařízení se dotkla samé existenee německého národa. To jest prostě směšné. Prodělal jsem celý tento jazykový boj, poslou- chal jsem pilně řeči poslanců s druhé strany a neslyšel jsem za ta léta ani jedno h věcného důvodu, který by dokazoval že jazykovými nařízeními Němci ve svých prá vech byli nějak poškozeni. Zcela správný jest výrok posl. dra. He rolda, že spiše jsme ochotní obětovati svou svobodu, než národnost. Jest to pochopitelné a přirozené a již náš Havliček to hlásal, po něvadž ztracenou svobodu lze opět dobýti, ale ztracená národnost jest již ne- nahraditelnou. Stará li se pan posl.
Fournier Herold doktor Badenův Němec He Körbe
11 article
Fournier o to, že snad při přištích volbách přijdeme o hlasy, pak ho mohu jen žádati, aby tuto starost přenechal nám a aby spíše se staral, by jemu a liberálům vůbee pp. Wolt Stein a sp. hlasy neurvali. Podivně se také vyjímá, když páni s druhe strany se opět dnes rozčilovali pro české ná pisy na uličních tabulkách a městských drá- hách v Praze. Jest to stará věc, že jen to,eo jim překáží, vždycky vidí, ale nevidí obdob- ných poměrů, kde jsou v náš neprospěch. Že jsou v Brně, Olomouci, Liberci a jinde a jinde výhradně německé nápisy, jest dle těchto pánů již úplně v pořádku. Není správné vyčílat nám, že nenašli jsme formuli pro úpravu poměrů při úřadech stát- ních. Takovou formuli máme, ale vy na ni nechcete přistoupiti; žádáte překladárny, kte- rých zase nechceme my. Někteří řečníci s druhé strany přišli zase s výčitkami, že si libujeme v denunciantství a že denuncujeme německé krajany své, že mluví proti říši rakouské v Německu. To jest také převráceno. Na tyto úkazy není přece třeba upozorňovati. Lze se dočisti ve veřej- ných listech, že nejen pánové Wolf a Schönerer. ale že i dr. Funke, Schücker a Bendel je- zdili ven za hranice, aby poučo- vali Německo o všech poměrec zdejších. Vyskytují-li se úkazy takové již v té míře, pak nelze se diviti, že o tom mlu- viti musíme. O cestě císaře do Berlína mlu- viti nebudu, ale že to označuje zcela jasně směr nynější politiky, o tom
Fournier Wolt Stein Wolf Schönerer doktor Funke Schücker Bendel Praha Brno Olomouc Liberec Německo Berlín
12 article
není pochybnosti. Poněvadž však víme, že v Rakousku se mění politické směry jako aprilové počasí, neklademe na to váhu, jako jsme ji nekladli na jiné zjevy: Posice rychle se mění. Jednou jsme biti my, podruhé jsou biti oni a prospěch z toho může míti jen třetí. (Hlasy: Němci byli také někdy bitir Říkáte, že za těchto okolností se nemů- žeme diviti, jestliže ztrácite důvěru v nase slovo. Jsem přesvědčen, že když přistoupíte na spravedlivé narovnání a my řekneme ano, že své slovo jistě dodržíme. Posl. dr. Fournier řekl dále, že jest třeba, aby se Rakousko po- stavilo na svůj přirozený základ, totiž, aby bylo německé. Posl. Fournier je historik, ale to mu nevadí, aby nevyslovil větu, která je naprosto diametrální se všemi poměry, jakse v této říši vyvinuly. Pravý opak je pravda. Dějiny tohoto století nás o tom výmluvně po- učují. Nezapomeňte, že národové rostou a ž mimoněmečtí národové rakouští již nepodléhají naprosto vašemu vlivu. Rakousko může trvat jen tehdy a jeho existence je zajišténa jen v tom případě, když se postaví na s ta novisko všech národů. Nemusí být prorokem, řekne-li kdo, že budoucnost ná- o tom jistě poučí, že jedině v tom spočivá prospěch Rakouska. Řeklo-li se nám v této debatě, že nemám rakouského stanoviska, pak jest to denunciace ještě větší, nežli kterou vytýkáte nám. My ra- kouskou ideu vidíme v něčem jiném. My ji ne vidíme v němčině, nevidíme ji jen ve slovanské idei, nýbrž vidíme ji v rovné spravedlnosti p všechny národy. To jest pravá rakouská my šlénka, základ této říše, a bez této ideje Rakousko neobstojí.
Němec Posl doktor Fournier Rakousko
13 article
Myslí-li posl. Fournier a tvrdilo-li se tady také, že právě za ministerstva Thunova jsme čechisovali, kde jen se dalo, není tomu tak My si naopak stěžujeme na ministerstvo Thu- novo, že neobsazovalo úřadnická místa tak, jal by mělo. Víte dobře, že jste měli všechna všude svým lidem osazena, zejmena tam, kde se jední o místa trochu vlivuplná. Kdo sedí na místecl sekčních chefů ministerských a sekčních radů Jsou to Němci a Poláci, Němci ovšem ve většině Čecha tam hned tak nenajdete. Návrh náš podán byl prý za tím účelem abychom již nemusili jíti do konferencí. Tome není tak. Uznáme-li za dobré, půjdeme do kon ferencí, neuznáme-li, nepůjdeme, ale návrh po dali jsme proto, poněvadž jsme měli za nutné abychom stanovisko své určitě a jasně označili aby bylo veřejně osvědčeno, by se snad potou nemohlo říci o plánech nynějšího ministerstva. že snad byly nějakou resultantou mezi naším vaším stanoviskem.
Fournier Thunův Němec Polák Čecho Tom Th
14 article
Poslanec Fournier řekl, že spor náš jes otázkou českou. A přece nechcete řešiti jej zde na této půdě, kde je centrum této otázky a o voláváte se na to, že je také otázkou rakouskou Nu, pravda ! Jest to rakouskou otázkou, proto že jsme částí Rakouska. Ale můžete býti uji štěni, že kdybychom o otázce této zde mez sebou se dohodli, že je také vyřízena pro Ra kousko. (Souhlas.) Poslanec Bendel mluvil o zásadě Německa nevměšovati prý se do záležitoslí zdejších. Kd pak vládne v té německé říši ? Je to kn. Eulen barg a jaký vliv má na naši zahra- niční politiku, jest známá věe Proč vyhošťuje Prusko sta a sta českýc dělniků z řiše? Je to revanche pro vás a Rakousko k tomu mlč Jedině hr. Thun měl odvahu poukázati otevřen na toto barbarství; za to však, že se opovážil hájiti velmocenskou samostatnost Rakouska proti praeponderanci německé, utrpěl veliko ránu a německé kruhy nasa dily všechny páky, aby se rána co nej více rozjítřila. Naše menšiny v německém území by vám byly nanejvýš snad jen tehdy vhod, kdyby se chovaly úplně tichounce a mlčely. Ony nesměj česky mluviti a českého jazyka užívati. Posl. Posselt: To není správné!
Fournier Bendel Thun Posl Posselt Rakousko Německo Prusko
15 article
Posl. dr. Brzorád: To jest správné V Liberci bylo plakáty zapovězeno na plovárn mluviti česky. (Nepokoj.) Posl. dr. Pacák: Celá řada če- ských občanů v uzavřeném územ stala se obětí za to, že posílal děti své do české školy. K tomu abyste řekli o českých úřadníeích, že se chovaji excessivně, stačí velice málo. Stačí prostě jen aby byli Čechy a to již bylo pro vás do statečnou příčinou, abyste je v povídali z bytů, abyste jim nedal v hostincích ani jísti, ani spáti (Hlas: Za 14 dní musili pryč! Odpor u ně meckých poslanců.) Jak se mají čeští úřadníe v uzavřeném území, o tom bych vás mohl po učiti celou řadou psaní, jež jsem od nich do stal a které jsem si schoval na pumátku, do pisů, v nichž pro boha prosí, abychom jim do pomohli, by co nejdříve se dostali odtud prvč že jsou tak týráni a boykotováni, ž to nemohou vydržeti. (Veselost na la vicích německých.) Vy se tomu smějeto. Snad tomu nevěříte Nevěříte-li, dojděte si k nynějšímu ministru spra- vedlnosti, ten vám bude také o této věci mo dosti povídati. Žádáte, že musí býti pořizeny dva oddělené statusy úřadní, jeden úřadnictv českého a druhý německého. Snad chcete, aby jedni měli uniformu červeno-bilou a druzí černo- žlutou, nebo černo-červeno-zlato u.
Posl doktor Brzorád Pacák Čecho Liberec
16 article
Posl. Posselt: To jest žert! Posl. dr. Pacák: To nebyl žert, ten po žadavek jste kladli vážně, ne sice s těmi bar- vami na uniformách . . . (Veselost.) Posl. Posselt: To si myslím. Posl. dr. Pacák: . .. ale požadavek roz děleného statusu byl kladen zcela vážně. Dokonce jste žádali, že musíte dostati úřad níky, kteří by nejen německy mluvili, ale také německy cítili. Aby také německy agi tovali, to se neřeklo a také nevím, jestli se to myslilo. Bylo nám také kladeno za vinu, že jsme přivedli princip majority do extremu. To se věru povedlo; majorita seděla jako putička a neod vážila se ani hnouti; čekala jen, až lomoz, pí skání a tlučení trochu přestane, mohla-li by pal trochu pojednati. To bylo celé vyhnání majority do extremu. Ale může-li se o nějakém takovém vyve dení něčeho do extremu mluviti, pak jsout
Posl Posselt doktor Pacák
17 article
páni z druhé strany, kteří přivedli prineip minority k platnosti, který uved zajisté veškerý parlamentaris- mus v niveč. (Tak jest! Souhlas.) Ovšem budovatelé dnešního řádu jednacího měli na zřeteli, že poslanci budou lidé ji sté úrovně ve vychování, ve vzděláni. Zdá se však, že niveau poslanců silně kle sá a že snad bude se musiti zřídit také nějaká zkouška pro posla neckou způsobilost. (Veselost ! Sou- hlas.) Vyčítá se nám, že jsme přivedli policii d parlamentu. Nabudu znovu mluviti o tom, jak to tehda bylo, ale kdo včera viděl některé pány na druhé straně, jak volali a křičeli v jednom kuse po policii, mohl si udělati úsudek tom, jak by to vypadalo, kdyby pán ti měli moc vrukou, jak by nás vyná šeli jednoho za druhým z parlamentu Pak by tu byl ovšem důležitý rozdil, že byt byla německá policie. (Velmi dobře ) Řečník háji poslance velkostatkářské pře některými výtkami z této debaty a zabývá se ně kterými vývody posl. dr. Funka, který řekl, že neuzná nikdy autority nejvyššího soudního dvoru. Vím, že nejvyšáší soudní dvůr jest celý pryč, že ho pan dr. Funke neuznává. (Hlučná veselost.) Avšak sami ve všem všudy se na to tak nedivají. Když učinil nejvyšší soudní dvůrv věci liberecké usnesení, dr. Funke a dr. Schů cker s emfasí řekli: Nejvyšší soud promluvil Roma locuta est. (Veselost.) Vynese-li však ně jaké usnesení v náš prospěch, neuzná- vají ho.
Funk doktor Funke Sch
18 article
Co jest jim k dobrému, ať jim to dá čer anebo dábel, ať jim to dá ve formě zákona nebo nařízení, vezmou to. (Souhlas a veselost.i Nemáme prý dále příčiny se rozčilovat nad zrušením jazykových nařizení, poněvadž prý jím jen odčiněno bylo nezákonné octroy. Na čem pak se zakládá stav před vydáním toho octroy? Na nařízení z r. 1852, kterým nám byla vzata naše práva, v jichž držení jsme byli na základě zá- konném. Pánové na druhé straně nejsoua nebyli ve všem všudy proti cestě nařizovaei v otázce jazykové. Dopustili ji pro Halič v r. 1869 a bylo ji použito v Dalmácii z Giskry dokonce s výslovným odvoláním se n § 19. A když tedy již říkáte, že cestu nařizo- vací neuznáváte, proč pak uznáváte na řízení Clarovo, proč Kindinge rovo?
Clarův Halič Dalmácie
19 article
Promluviv o otázce kompetence, zmiňuje se řečník o projevu vládních listů, dle něhož prý zásady návrhu zákona, na nějž prý mini sterstvo Körbrovo pomýšlí, nám v německo českých konferencích byly sděleny a konstatuje že návrh zákona v konferencích předložen nebyl a prohlašuje, že byl-li jazykový návrh Körbrův takový, jak v listech byl sdělen, že je pro stranu řečníkovu naprosto a úplině nepřijatelný. Řečník konstatuje, že návrh takový jes podle výroku dra. Schückra nepřijatelný také pro Němce a praví: Docílili bychom tak aspo přece nějaké souhlasné resultanty ve smíru totiž dosažení dohody negativní. Němci řekli, že nepůjdou do konfereneí dokud nebudou zrušena jazyková nařízení. My jsme také řekli, že nebude-li restituováno právo nám vzaté, že o jakési dohodě mezi námi Němci nedá se mluviti. My jsme to dali na jev na počátku konferencí a stanovili jsme si, ovšem důvěrně, jistou lhůtu a již dr. Herold vyslovil že to byla lhůta do 5. kvétna. Na tom setrváme a setrvati musíme. V té věci nemůžeme učinit žádného ústupku: buď se nám dá co nám bylo vzato, nebo se zacho váme, jak jsme se usnesli.
Körbrův Němec doktor Herold
20 article
Kdyby byli pánové z druhé strany nebyli stále se obraceli na barona Körbra s různýmí důvěrnými sděleními, kdyby ho byli nechal jednati saměho, snad by bylo možno ješt další jednání. Ale tak stvořili oni opět svou kompensační theorii, které nikdy a nikte- rak sdíleti nemůžeme. Přejeme si vždycky dohody, ovšem jer dohody spravedlivé. Přistupte k tomuto dohodnutí, dokavad je ještě čas. (V tomto oka mžiku zazněly v kuloárech elektrické zvonky upozorňující poslance blížící se na hlasování. Jest třetí zvonění, slyšíte ho? (Hlučná ve selost v celé sněmovně.) Jsem přesvědčen, ž jestli poslodního zvonění tohoto nebudete dbáti že pak na dlouhou řadu let mez námi nebude lze o smíru mlu vit a že zase nastane boj, který jiz tak dlouho trvá. Jsem však přesvědčen že pokavad nám nebude restituo- váno to, co nám k vůli vaší státo- borné, neodůvodněné obstruke bylo vzato, že s námi o smířen není řeči. (Výborně! Výborně! Hlučný p tlesk. Řečníku se blahopřeje.) Při hlasování přijímá se hlasy poslaneo českých a velkostatkářských návrh poslane dra. Pacáka, aby byl jeho návrh při- kůzán 24členné komisi, volené z polovic kuriemi a z polovice sněmem. Nejvyšší maršálek zemský přistupuje pro pokročilou dobu k ukohčení schů ze. Posl. dr. Bedě. br. Deym, šl. Hrubý z Je lení, Janoušek a Kasper, jichž volba byla dne schválena, skládají slib Posl. dr. Engel, hr. Buqouy a soudruz podávají v příčině trvání nynějšího za se- dání sněmovního
Körbr Pacák Posl doktor Beda Deym Janoušek Kasper Engel
21 article
náv r h:
22 article
Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, by vzhledem k ustanovení § 10. zem. zřízení, dle kterého zasedání sněmu zpravidl tak dlouho trvati má, pokud zále- žitosti sněmovní ukončeny nejsou sněmu království českého přiměře- nou lhůtu— nejméně do konce měsíce května trvající — poskytla, by bez odkladné záležitosti, týkající se krá- lovství českého, řádně projednat mohl. Návrh budiž bez prvního čtení přikázá komisi rozpočtové. Posl. Kožmín a soudr. podávají na místo držitele dota z »Dle spolehlivých zpráv soukromých z Vídně Pešti a dle zprávy uherského telegraí. korespondeně ního bureau chystá se c. k. vláda k tomu, aby vy hověla nalehání se strany vlády uherské a zjednal uherským státním papírům osvobození od daně ren tové, které dle platných nyní zákonů berních dosu jako každý jiný cizozemský papír jí podlehají. Na lehání vlády uberské děje se patrně z té příčiny, že tato prostřednictvím finanční skupiny Rothschildovy hotoví se právě vydati investíční renty za více nežli 100 millionů korun, pro kterou se hledá odbyt ze- jmena v královstvích a zemích na říšské radé za- stoupených, pročež vedle jiných lákadel chce se jí ještě opatřiti výhoda osvobození od daně rentové, jehož v lěchto zemích ani ústavům zemským, jenom na prospěch obecný] a nikoliv na získ pracujícím. dosud dosíci se nepodařilo.
Posl Kožmín Rothschildův Vídeň Pešť
23 article
Zjednání nového privilegia cenným papírům uher- ským, které citelně konkurují s papíry domácí emisse vtlačujíce se do pokladen ústavů, kam dle dosud platných regulativů ani nepatří, a stěžují jejich o- byt, zhoršilo by postavení zemských emissních ústavů ještě více — nehledí-li se ani ke státním pa- pírům rakouským, jichž novou emissi v obrovské sumě vláda zamýšlí — a stlačilo by ještě kurs do- mácích papírů, utrpěvší beztoho všeobecným zvyšo- váním míry úrokové, na velikou újmu těch, kteří úvěr u zemských ústavů finančních nuceni jsou hledati. Abychom vůči poplašným zprávám o novém po- dání se nárokům uherským zvěděli jistoty, našemu domácímu peněžnímu trhu nezbytné, dovolujemesi k V. E., jako zástupci vlády v tomto království, slušný dotaz 1. Jest pravda, že má c. k. vláda úmysl, zpu- sobiti zákonem osvobození uhe ských státních papírů od daně re- tové 2. Je-li to pravda, jaké důvody ve- dou k tomu c. k. vládu a jaké jso u jí poskytnuty kompensace, že tak ne- změrně poškozuje domácí papíry emissní Posl. Legler a soudruzi podávají na místo- držitele dotaz, ve kterém poukazují, že v teplickém a duchcovském okresu jest na školách přes jednu třetinu podučitelů a táží se ho, je-li ochoten ne- zákonný tento stav odstraniti. Posl. dr. G. Blažek, dr. Ed. Brzorád, dr Mirosl. Krajník, dr. Lad. Pinkas a soudr. po- dávají na místodržitele
V E Posl doktor G Blažek Ed Brzorád Mirosl Krajník Lada Pinkas
25 article
V prosincových sezeních tohoto zasedání podali jsme k p. zástupci c. k. vlády dotazy, v nichž jsme prokázali určitá fakta, z nichž vychází, jak se od státní správy porušují platné zákon o rovném právu národa českého a jeho jazyka. Na dotazy tyto nedostali jsme dosud odpovědi, jakkoli celá česká veřejnost jest žadostiva zvěděti, jak c. k. vláda omluví patrnou protizákon- nost svých činů, a co chce činiti, aby zákonu průchodu zjednala a příčinu rozhořčení českého národa odstranila. Protož tážeme se ho: Zjakých důvodu vláda dosud neodpověděla na důle- žité dotazy naše a zdali c. k. vláda jest si vědoma své povinnosti, by v záležitostech uvedených z achova la rovné právo národa českého a jeho jazyka a budeli povinnost onu plníti Posl. Hyrš a soudr. podávají na místodržitele dotaz v přícině přidělení obce Malé Losenice v okresu chotěbořském k poštovnímu úřadu v Při- byslavi. Posl. Iyrš a soudr. podávají dále dota z na místodržitele v příčině zákazu odvážení vápna na státní dráze zakoupeného záložnou Raiffeisenovou ve Větrném Jeníkově. Příští sehůze jest v pondělí dne 30. t. m. o 11. hod. dopol Na jednacím pořadu jsou nevyřízené předměty dnešního jednacího pořadu vyjímaje první čtení návrhu posl. dra. Kramáře a některá druhá čtení. Schůze skončena ve 3 hod. 45 min. odpol. Deputace českých rodičů z Kopist u Mostu žá- dala včera a předevčírem u zemské školní rady, aby byla záhy vyřízena žádost za zřízení české školy veřejné. Kromě toho vyhledávala v té příčině také intervence poslanců a zejmena pana prof. Čela- kovského a pana JUDr. Lad. Dvořáka, i byla jí slí- bena účinná intervence. Také u zemské školní rady dostalo se zástupcům rodičů, kteří vyličili dopodrobna stav věci, přiznivého přijetí.
Posl Hyrš Raiffeisenův Kramář JUDr Lada Dvořák Malá Losenice větrný Jeníkov Kopist
26 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Rozpočtová komíse konala dne 27. dubna t. r. schůzi, ve které předseda dr. Bedřich princ ze Schwarzenbergů sdělil, že je nezbylná potřeba, uči- niti v čas opatření pro řádnou finanční správu zem- skou, když rozpočet pro krátkost zasedání nemůže býti dojednán a že třeba zjednati zemskému výboru možnost volného jednání v mezích předloženého roz- počtu a předloh k němu náležejících. Pouhé pro- dloužení provisoria v ohledu tom ne- stačí, nýbrž třeba zmocniti zemský výbor k potřebným vydáním a třeba také opatřiti prostředky k uhražení vydání těch. Doporučovalo by se zde, aby bylo povoleno vybírání 55% přirážky zemské do konce října t. r., aby zemský výbor byl zmocněn, by vmezích rozpočtu podaného a předloh k němu náležejících zemskou správu do koncé října obslarával a aby k úhradě schodku u některého domá- cího ústavu půjčku do obnosu 6.000.090 opatřil. K tomu třeba připojiti opětně ohražení proti jednání vlády, žessněmu nebylo dopřáno času k dojednání prací jeho. Dr. Podlipný pronáší důraznou stížnost na jednání vlády, poukazuje k do- savadním pracím komise, souhlasí s vývody před- sedy a vyvozuje, že nutno zabrati do zmocnění také položky rozpočtové rozpočtovou komisí usnesené za souhlasu zemského výboru, jakož i že lze přistoupiti na celé toto opatření jen pro případ odročení (ni- koli uzavření) sněmu. Sněm nechť se usnese na důrazném protestu proti zkrácení zasedání sně- movního.
doktor Bedřich princ Schwarzenberg Podlipná
27 article
Předseda dr. Bedřich princ Schwarzen- berg vysvětluje, že jedná se patrně o pouhé pdro- čení sněmu a že dlužno se obmeziti na tištěnou zprávu rozpočtovou a další předlohy zemského vý- boru s vyloučením tedy všech iniciativních návrhůa všech změn rozpočtovou komisí učiněných. Posl. Kaftan připojuje se ke stížnosti proti vládě pronesené, projevuje souhlas s podnětem před- sedy s dodatkem, že třeba dodatečného schválení sněmu, že třeba také přesně stanoviti maximum vy- dání, jen pokud stačí k jich úhradě 55% přirážky zemské a půjčka do 6 mill. korun a že doporučuje se povolení do konce listopadu Posl. Prade nesouhlasí s protestem proti vládě. má za to, že jest třeba změny základní, poněvadž čas k projednání věci v parlamentních tělesech ne- stačí a že by se doporučovalo zavedení budžetování na leta jak pro říšskou radu, tak i pro sněmy, vy- týká dosavadní zbytečný a přílišný formalismus jed- nání na sněmu, žádá, aby předem pracovaly komise a neodbývaly se plenární sehůze sněmovní, navrhuje pak, aby se povolilo provisorium do konce roku podle rozpočtu zemského výboru, půjčka pouze 4.500.000 K a vybírání 55 proc, přirážky. Po dalších vývodech dra. Schückra a dra. Reiningra, který se vyslovil proti 2letému budžetování a při- miouval se za přenesení některých agend sněmu na zřízení krajské a za přijetí rozpočtu en bloc, pokud se týče částí jeho přijatých rozpočtovou komisí, dra.
doktor Bedřich princ Schwardit Posl Kaftan Reiningr
28 article
Schreinera, a vyslovuje se dr. Pippich proti provissoriu a proti přijetí rozpočtu en bloc. Shledáv záruku opětného svolání svěmu v pouhém zmocnění zemského výboru do konce října, k čemuž sněm jako právnická osoba plně jest oprávněn, a mluví proti dvouletému budžetování i připomíná k otázce kraj- ského zřízení, že ta nerozlučně je spojena s celým komplaxem politických a národnostních otázek. Po vývodech dra. Mettala a dra. Záhoře, když přís. zemského výboru dr. Urban se prohlásil pro podnět daný předsedou a vyložil stanovisko zemského výboru v tomto směru, byl přijat návrh, j ak byl předsedou prvotně precisován, jejž přijal za svůj i dr. Mettal. Na to příjat en blo návrh zem. výboru, přís. zem. výboru drem. Urbanem odůvodněný, ohledně vybírání úroků z prodlení z při- rážky zemské a na změnu v účetnictví zemském předloze zemským výborem navrženou — prvý k ná- vrhu dra. Schückra, druhý k návrhu posl. Materny. Komise pro záležiosti okresní a obecní rokovala včera o zprávě zemského výboru, týkající se zprávy komise o návrhu posl. Karla
Schreiner doktor Pippich Mettal Záhoř Urban Schücker Matern Karel Urbano