1
masthead
28. dubna 1900. Číslo 116.
4
article
Nejvyšší maršálek zemský žádá řeč
níka, by zachoval formu věcné poznámky
Posl. dr. Schreiner: Co byste tomu říkali
kdyby na české gymnasium dosazení byli němečt
agitátoři?
Posl. Prade: Co jest se zemskými úřadníky.
Kde jest u nich 40 pct. Němců
Navrhovatel posl. dr. Pacák
v závěrečném slovu obírá se vývody jednotlivých
řečníků se strany německé. Praví, že na kázání
p. posl. Opitze odpovídati nebude a rovněž, že
i vývody posl. dra. Funka byly takové, že může
se odpověď na ně z větší části opomenouti. Ne
lituje debaty, která se o předmětu tomto p
čtyři dny vedla, poněvadž způsobíla, že se vy
jasnilo ve Vídni i v Čechách, kde panoval elai
obscur. Nyní vláda nemůže říci, že návrh ja-
zykového zákona, který dle odhalení »Národ
ních Listů« chystá, by byl nějakou resultantou
Dr. Schücker pravil, že se vyplnilo pro
roctví, že tato půda pro smířlivou náladu ne-
objeví se příznivou, poněvadž radikálové na nás
budou míti vliv. Toto proroctví se nesplnilo
poněvadž radikálové na naše rozhodnutí nijak
nepůsobili. Zásady, které jsme v této debatě
rozvinuli, nejsou ničím jiným, než zásadami, n
nichž jsme se usnesli ve svém klubu a vý-
konném výboru a které nám vykázaly přesnou
dráhu našeho postupu ještě dříve, než jsme sli
do vídeňských konferencí. Od těchto zásad jsme
se tedy neodchýlili.
Posl
doktor
Schreiner
Němec
Pacák
Opitz
Funk
Schücker
Vídeň
Čechy
5
article
Ale splnilo se proroctví naše. Říkali jsme.
že když nepostavíte se na stanovisko ryz
spravedlnosti, mezi námi ke smíru
nedojde. Tak se skutečně stalo.
A i jiné proroctví naše se splnilo. Tvrdili jste
že nemáte nic proti zavedení české úřadní řeči
namítli jste ale, že nemůžete připustiti, abyse
zavedla formou, jakou se tak stalo v Haliči
Dalmacii, sice že půjdete do obstrukce. Aby
chom tuto námitku zlomili, navrhovali jsme,
aby v jednáních jazykového subkomitétu pokra
čovalo se v Praze.
A tu se stalo, že jste na pokračování
jednáních tčchto na této půdě nepřistoupili. D
Prahy s jednáním tímto jíti nechcete, naprot
tomu ale žádáte od nás, abychom my chodil
do Vídně a abychom přes všechna svá stano
viska jednali s vámi na půdě, která vám se za-
mlouvá.
Halič
Dalmacie
Praha
Vídeň
6
article
Dr. Schücker pravil, že němečtí krajané
naši také jsou proti Körbrovu jazykovému ná-
vrhu, jak do veřejnosti přišel. Z toho vyplývá
pro vládu zajímavý výsledek; my jsm
proti němu a Němci jsou také prot
němu, arci že, platí-li o něčem slovo o zá
pasu zdánlivém, pak plati u těcht
Pánu
Jsem přesvědčen, že páni, kteří dnes praví
že budou proti tomu návrhu bojovat, nemohou
se ani dočkat chvíle, aby návrh ten se stal zá
konem. (Tak jest !) Doufám však, že pokud
budem v parlamentě, že návrh takový se záko-
nem nestane.
Vy sami nás do této posice ženete a zbra-
ňujete vládě, aby cestou restituce nevrátila nám
co nám bylo uloupeno a bez čehož není nám
možno v dalších dohodách pokračovati.
Posl. dr. Fournier si místo v řeči posl.
dra. Herolda, kde mluvil o zjednání satisfakee
do 5. kv., poněkud nesprávně vyložil a dovo
lává se toho, že čeští poslanci také ještě před
tím, nežli do konferencí šli, na stejném stano
visku stáli. Bylo nám řečeno z kruhů vašich
že jsme šli do konferencí vzdor prohlášení
svému, že dokavad křivda zrušením jazyko
vých nařízení na nás spáchaná nebude odči
něna, v jednání o smír nevstoupíme, ale ne-
smite také přehlížeti, že jsme také řekli, že šl
jsme do konferenci jako do nezávazný ch
prozatímných porad.
V ústech posl. dra. Schückera výborně se
vyjímalo, když pravil, že se Němci starají o
velmocenské postavení říše a že se postarali o
o to, aby byla postavena tam, kde je ! (Hlasy
O ano, to je pravda!) Tomu musím dáti z
pravdu: po celá tři leta jste se sta
rali o to nejrůznějšími prostředky
od píšťalek až k nadávkám (Hlasy
I kudly vytáhli!) aby říše dostala se
lam, kde nyní jest. (Souhlas.)
Řekl-li dr. Schücker, že slátní řeč německá
jest požadavkem, kterým jsme povinni státu, pak
musím se pánů s druhé strany ptáti, proč
se tedy o státní řeč tak starají.
doktor
Schücker
Körbrův
Němec
Posl
Fournier
Herold
7
article
Řečník zabývá se po té kritikou posl. dra.
Sehückera, pokud v ní obíral se platnostía
váhou kabinetního listu z 8. dubna 1848
praví: Dr. Schücker měl, jak jsem viděl, po
ruce materiálie, které nám v konferencích do
rukou byly dány, a kdyby se byl lépe podíval,
spatřil by, že na téže stránce, kde se mluví
tomto císařském patentu, jest také řeč o cirku-
lačním nařízení českého appellačního soudu
30. května 1848, týkajícím se rovnéh
práva českého jazyka u soudů, kde
se nařizuje všem soudům, jak se má právo
českých úřadních jednáních u soudů zachová-
vati. Výslovně se tam praví, že se veškerá po-
dání v českém jazyku u všech soudů mus
přijímati a že se stranami se musí jednati v ja-
zyku, v jakém mlu ví.
Řečník odvolává se na protukoly z let
1861 až 1863, z nichž vyplývá, že čeští po-
slanci vesměs odvolávali se nad tento patent
uvádějíce jej jako pramen zákonného práva ja
zykového v Čechách a na řeči českých posíanců
z let 1880, kde tento patent byl uváděn. Pro-
jevuje své uspokojení na výrokem posl. dra
Eypingra, jímž přiznal, že nynější stav je t
kový, že u každého soudu musí se podán
v obou jazycích přijímati a se stranami v obou
jazyeích jednati a v němž připustil, že tento
povinný utrakvismus měl v pokojných dobách
velmi mnoho pro sebe.
Schücker
Eypingr
Čechy
8
article
Němečtí krajané nemohou tedy zapříti, že
takověto upravení jazykových poměrů založené
na dvojjazyčnosti úřadníků bylo by velice vý-
hodně. Dr. Eppinger pravil také, že v počátku
v komisi dorozumívaci, ačkoliv prý jsme skutečně
žádného závazného prohlášení neučinili, dávali
jsme na jevo náklonnost k dorozumění na zá-
kladě ohraničování správních obvodů. V proto-
kolu o schůzích vyrovnávací komise lze se do-
čísti, že jsme to řekli tím způsobem, že kdyby
se ochrana národností úplně zabezpečila a kdyby
politické poměry smírem tak se utvářily, že by
bylo možno, aniž by se spouštěly ze zřetele
poměry hospodářské a komunikační, pomýšlet
na jinou úpravu hranic okresů. Toho nikdo
z nás nezapírá.
Poslanec Fournier vytýkal nám, že rovno
právnost národních jazyků jinak chceme míti
provedenu u úřadů samosprávných, jinak u úřadů
státních, a že tedy rozeznáváme jakousí dvojí
rovnoprávnost. Ano; ale autonomní úřadya
státní úřady jsou zcela něco rozdílného. Na oné
straně úřaduje občanstvo, na těto jsou
úřadníci placení, a i krajané němečti
v konferencích vyrovnávacích, když jsme jednali
o úpravu jazykových poměrů při samosprávných
úřadech, výslovně stáli na tom, že úprava tato
nemůže býti činěna prejudicem
pro úpravu těchto poměrů při úř-
dech státních, a my také výslovně řekli,
že úprava taková pro úpravu u státních úřadů
prejudicí býti nemá a býti nemůže.
Řečník vysvětluje stanovisko poslanců če-
ských v záležitosti okresního soudu trutnov-
ského a teplického a poukazuje zejmena k tomu,
že ministr Gleispach ve příčině Úpice oprávnění
českého stanoviska uznal.
Poslanec dr. Herold: Co řekl tehd
Nietsche ? Ten to přiznal!
doktor
Eppinger
Fournier
Herold
Nietsche
Úpice
9
article
Poslanec dr. Pacák vyslovuje se dál
rozhodně proti formuli kanceláři překladatel-
ských a tlumočnických a má za to, že by jimi
nejen Čechové, ale Němci velice trpěli. Tam,
kde by takových zřízení bylo potřebi, měli by
chom ústní a bezprostřední řízení druhého řádu
Kdyby pánové z druhé strany klidně uvažoval
— pochybuji však, že by toho byli nyní sehopn
— musili by rovněž jako my dojíti k poznání
že kdybychom dali k soudům tolik náležitě ja
zykově kvalifikovaných úřadníků, kolik by byl
potřebí, aby potřebě jinojazyčného obyvatelstva
mohli vyhověti, že by otázka jazyková mez
námi mohla býti rázem vyřízena.
Na takovou úpravu, myslím, že by aspor
jako na provisorium krajané naši s klidným
srdcem mohli přistoupiti.
Jejich velcí mužové měli v této věci zcela
jiné náhledy. Herbst v roce 1868 vypracova
předlohu v tom směru, aby v Čechách a na
Moravě soudní úřadníci byli obou jaz y ků
mocni. Hledal jsem předlohu tuto v minister
ském archivu. Její číslo tam jest, ale předloha
sama jest pryč. (Veselost.) A co hlásal jiný váš
ministr, o kterém vy ovšem tuze rádi nesly-
šíte? Co hlásal Plener? Že by stačilo, aby př
každém úřadě byl úřadník jazykové kva-
lifikaci vyhovující. Tak se to máv
pravdě s praktickou potřebou, na niž se tak
rádi odvoláváte. A mluvíte-li stále s takovou
hrůzou o nucení učiti se druhému jazyku, pak
přistupte na náš návrh, aby se úřadníci obou
jazyků znalí výše honorovali a úskalí onoh
nucení bude obepluto.
doktor
Pacák
Čecho
Němec
Herbst
Plener
Čechy
Morava
10
article
Poslanec Fournier vytýkal dru. Heroldovi
že prý nemluvil vážně a že prý se nemá v par
lamentě mluviti pro popularitu. Kdo posloucha
poslance dra. Herolda včera a není úplně před-
pojatý, musí uznati, že mluvil z plné duše
citu. Dr. Herold nemá toho zapotřebí, mluvit
pro popularitu. Má-li toho však někdo zapo-
třebí, pak je to poslanec Fournier, který má
popularitu silně pošramocenu. (Souhlas a ve-
selost.)
Vyvraceje další námitky poslance Fourniera.
uvádí řečník, že strana řečníkova byla prot
punktacím, proto že otázka jazyková při stát-
ních úřadech v nich nebyla řešena. Tento před
mět to byl, pro který jsme šli do konferencí
poněvadž ohledně samosprávných úřadů je do-
hoda mnohem snadnější a jelikož jazykové po
měry u těchto i našich krajanů velmi eifelně
se dotýkají.
Že bychom myslili, že debatami zde vede-
nými budeme vykonávati na vládní kruhy ně
mecké nějaký nátlak, to snad posl. Fournien
ani sám nevěří. Víme, že baron Körbe
jest úplně ve vašem zajetí. Körben
jest podle mého náhledu dobrý muž, ale
nemá energie a nemá iniciati vy
a poněvadž na něj naléhali, bojí se uděla
krok v pravo nebo v levo, jen aby na vá
nenarazíl.
Přišlo se v této debatě opět s tvrzením.
že Badenova nařízení se dotkla samé existenee
německého národa. To jest prostě směšné.
Prodělal jsem celý tento jazykový boj, poslou-
chal jsem pilně řeči poslanců s druhé strany
a neslyšel jsem za ta léta ani jedno h
věcného důvodu, který by dokazoval
že jazykovými nařízeními Němci ve svých prá
vech byli nějak poškozeni.
Zcela správný jest výrok posl. dra. He
rolda, že spiše jsme ochotní obětovati svou
svobodu, než národnost. Jest to pochopitelné
a přirozené a již náš Havliček to hlásal, po
něvadž ztracenou svobodu lze opět dobýti, ale
ztracená národnost jest již ne-
nahraditelnou. Stará li se pan posl.
Fournier
Herold
doktor
Badenův
Němec
He
Körbe
11
article
Fournier o to, že snad při přištích volbách
přijdeme o hlasy, pak ho mohu jen žádati,
aby tuto starost přenechal nám a aby spíše
se staral, by jemu a liberálům vůbee pp. Wolt
Stein a sp. hlasy neurvali.
Podivně se také vyjímá, když páni s druhe
strany se opět dnes rozčilovali pro české ná
pisy na uličních tabulkách a městských drá-
hách v Praze. Jest to stará věc, že jen to,eo
jim překáží, vždycky vidí, ale nevidí obdob-
ných poměrů, kde jsou v náš neprospěch. Že
jsou v Brně, Olomouci, Liberci a jinde a jinde
výhradně německé nápisy, jest dle těchto pánů
již úplně v pořádku.
Není správné vyčílat nám, že nenašli jsme
formuli pro úpravu poměrů při úřadech stát-
ních. Takovou formuli máme, ale vy na ni
nechcete přistoupiti; žádáte překladárny, kte-
rých zase nechceme my.
Někteří řečníci s druhé strany přišli zase
s výčitkami, že si libujeme v denunciantství
a že denuncujeme německé krajany své, že
mluví proti říši rakouské v Německu. To jest
také převráceno. Na tyto úkazy není přece
třeba upozorňovati. Lze se dočisti ve veřej-
ných listech, že nejen pánové Wolf a Schönerer.
ale že i dr. Funke, Schücker a Bendel je-
zdili ven za hranice, aby poučo-
vali Německo o všech poměrec
zdejších. Vyskytují-li se úkazy takové již
v té míře, pak nelze se diviti, že o tom mlu-
viti musíme.
O cestě císaře do Berlína mlu-
viti nebudu, ale že to označuje zcela
jasně směr nynější politiky, o tom
Fournier
Wolt Stein
Wolf
Schönerer
doktor
Funke
Schücker
Bendel
Praha
Brno
Olomouc
Liberec
Německo
Berlín
12
article
není pochybnosti. Poněvadž však víme,
že v Rakousku se mění politické směry jako
aprilové počasí, neklademe na to váhu, jako
jsme ji nekladli na jiné zjevy: Posice rychle
se mění. Jednou jsme biti my, podruhé jsou
biti oni a prospěch z toho může míti jen
třetí. (Hlasy: Němci byli také někdy bitir
Říkáte, že za těchto okolností se nemů-
žeme diviti, jestliže ztrácite důvěru v nase
slovo. Jsem přesvědčen, že když přistoupíte na
spravedlivé narovnání a my řekneme ano, že
své slovo jistě dodržíme. Posl. dr. Fournier
řekl dále, že jest třeba, aby se Rakousko po-
stavilo na svůj přirozený základ, totiž, aby
bylo německé. Posl. Fournier je historik, ale
to mu nevadí, aby nevyslovil větu, která je
naprosto diametrální se všemi poměry, jakse
v této říši vyvinuly. Pravý opak je pravda.
Dějiny tohoto století nás o tom výmluvně po-
učují. Nezapomeňte, že národové rostou a ž
mimoněmečtí národové rakouští již nepodléhají
naprosto vašemu vlivu. Rakousko může trvat
jen tehdy a jeho existence je zajišténa jen
v tom případě, když se postaví na s ta
novisko všech národů. Nemusí být
prorokem, řekne-li kdo, že budoucnost ná-
o tom jistě poučí, že jedině v tom spočivá
prospěch Rakouska.
Řeklo-li se nám v této debatě, že nemám
rakouského stanoviska, pak jest to denunciace
ještě větší, nežli kterou vytýkáte nám. My ra-
kouskou ideu vidíme v něčem jiném. My ji ne
vidíme v němčině, nevidíme ji jen ve slovanské
idei, nýbrž vidíme ji v rovné spravedlnosti p
všechny národy. To jest pravá rakouská my
šlénka, základ této říše, a bez této
ideje Rakousko neobstojí.
Němec
Posl
doktor
Fournier
Rakousko
13
article
Myslí-li posl. Fournier a tvrdilo-li se tady
také, že právě za ministerstva Thunova jsme
čechisovali, kde jen se dalo, není tomu tak
My si naopak stěžujeme na ministerstvo Thu-
novo, že neobsazovalo úřadnická místa tak, jal
by mělo. Víte dobře, že jste měli všechna všude
svým lidem osazena, zejmena tam, kde se jední
o místa trochu vlivuplná. Kdo sedí na místecl
sekčních chefů ministerských a sekčních radů
Jsou to Němci a Poláci, Němci ovšem ve většině
Čecha tam hned tak nenajdete.
Návrh náš podán byl prý za tím účelem
abychom již nemusili jíti do konferencí. Tome
není tak. Uznáme-li za dobré, půjdeme do kon
ferencí, neuznáme-li, nepůjdeme, ale návrh po
dali jsme proto, poněvadž jsme měli za nutné
abychom stanovisko své určitě a jasně označili
aby bylo veřejně osvědčeno, by se snad potou
nemohlo říci o plánech nynějšího ministerstva.
že snad byly nějakou resultantou mezi naším
vaším stanoviskem.
Fournier
Thunův
Němec
Polák
Čecho
Tom
Th
14
article
Poslanec Fournier řekl, že spor náš jes
otázkou českou. A přece nechcete řešiti jej zde
na této půdě, kde je centrum této otázky a o
voláváte se na to, že je také otázkou rakouskou
Nu, pravda ! Jest to rakouskou otázkou, proto
že jsme částí Rakouska. Ale můžete býti uji
štěni, že kdybychom o otázce této zde mez
sebou se dohodli, že je také vyřízena pro Ra
kousko. (Souhlas.)
Poslanec Bendel mluvil o zásadě Německa
nevměšovati prý se do záležitoslí zdejších. Kd
pak vládne v té německé říši ? Je to kn. Eulen
barg a jaký vliv má na naši zahra-
niční politiku, jest známá věe
Proč vyhošťuje Prusko sta a sta českýc
dělniků z řiše? Je to revanche
pro vás a Rakousko k tomu mlč
Jedině hr. Thun měl odvahu poukázati otevřen
na toto barbarství; za to však, že se opovážil
hájiti velmocenskou samostatnost Rakouska proti
praeponderanci německé, utrpěl veliko
ránu a německé kruhy nasa dily
všechny páky, aby se rána co nej
více rozjítřila.
Naše menšiny v německém území by vám
byly nanejvýš snad jen tehdy vhod, kdyby se
chovaly úplně tichounce a mlčely. Ony nesměj
česky mluviti a českého jazyka užívati.
Posl. Posselt: To není správné!
Fournier
Bendel
Thun
Posl
Posselt
Rakousko
Německo
Prusko
15
article
Posl. dr. Brzorád: To jest správné
V Liberci bylo plakáty zapovězeno na plovárn
mluviti česky. (Nepokoj.)
Posl. dr. Pacák: Celá řada če-
ských občanů v uzavřeném územ
stala se obětí za to, že posílal
děti své do české školy. K tomu
abyste řekli o českých úřadníeích, že se chovaji
excessivně, stačí velice málo. Stačí prostě jen
aby byli Čechy a to již bylo pro vás do
statečnou příčinou, abyste je v
povídali z bytů, abyste jim nedal
v hostincích ani jísti, ani spáti
(Hlas: Za 14 dní musili pryč! Odpor u ně
meckých poslanců.) Jak se mají čeští úřadníe
v uzavřeném území, o tom bych vás mohl po
učiti celou řadou psaní, jež jsem od nich do
stal a které jsem si schoval na pumátku, do
pisů, v nichž pro boha prosí, abychom jim do
pomohli, by co nejdříve se dostali odtud prvč
že jsou tak týráni a boykotováni, ž
to nemohou vydržeti. (Veselost na la
vicích německých.)
Vy se tomu smějeto. Snad tomu nevěříte
Nevěříte-li, dojděte si k nynějšímu ministru spra-
vedlnosti, ten vám bude také o této věci mo
dosti povídati. Žádáte, že musí býti pořizeny
dva oddělené statusy úřadní, jeden úřadnictv
českého a druhý německého. Snad chcete, aby
jedni měli uniformu červeno-bilou a druzí černo-
žlutou, nebo černo-červeno-zlato u.
Posl
doktor
Brzorád
Pacák
Čecho
Liberec
16
article
Posl. Posselt: To jest žert!
Posl. dr. Pacák: To nebyl žert, ten po
žadavek jste kladli vážně, ne sice s těmi bar-
vami na uniformách . . . (Veselost.)
Posl. Posselt: To si myslím.
Posl. dr. Pacák: . .. ale požadavek roz
děleného statusu byl kladen zcela vážně.
Dokonce jste žádali, že musíte dostati úřad
níky, kteří by nejen německy mluvili, ale také
německy cítili. Aby také německy agi
tovali, to se neřeklo a také nevím, jestli se
to myslilo.
Bylo nám také kladeno za vinu, že jsme
přivedli princip majority do extremu. To se věru
povedlo; majorita seděla jako putička a neod
vážila se ani hnouti; čekala jen, až lomoz, pí
skání a tlučení trochu přestane, mohla-li by pal
trochu pojednati. To bylo celé vyhnání majority
do extremu.
Ale může-li se o nějakém takovém vyve
dení něčeho do extremu mluviti, pak jsout
Posl
Posselt
doktor
Pacák
17
article
páni z druhé strany, kteří přivedli prineip
minority k platnosti, který uved
zajisté veškerý parlamentaris-
mus v niveč. (Tak jest! Souhlas.) Ovšem
budovatelé dnešního řádu jednacího měli na
zřeteli, že poslanci budou lidé ji sté
úrovně ve vychování, ve vzděláni.
Zdá se však, že niveau poslanců silně kle sá
a že snad bude se musiti zřídit
také nějaká zkouška pro posla
neckou způsobilost. (Veselost ! Sou-
hlas.)
Vyčítá se nám, že jsme přivedli policii d
parlamentu. Nabudu znovu mluviti o tom, jak
to tehda bylo, ale kdo včera viděl některé pány
na druhé straně, jak volali a křičeli v jednom
kuse po policii, mohl si udělati úsudek
tom, jak by to vypadalo, kdyby pán
ti měli moc vrukou, jak by nás vyná
šeli jednoho za druhým z parlamentu
Pak by tu byl ovšem důležitý rozdil, že byt
byla německá policie. (Velmi dobře )
Řečník háji poslance velkostatkářské pře
některými výtkami z této debaty a zabývá se ně
kterými vývody posl. dr. Funka, který řekl, že
neuzná nikdy autority nejvyššího soudního
dvoru. Vím, že nejvyšáší soudní dvůr jest celý
pryč, že ho pan dr. Funke neuznává. (Hlučná
veselost.)
Avšak sami ve všem všudy se na to tak
nedivají. Když učinil nejvyšší soudní dvůrv
věci liberecké usnesení, dr. Funke a dr. Schů
cker s emfasí řekli: Nejvyšší soud promluvil
Roma locuta est. (Veselost.) Vynese-li však ně
jaké usnesení v náš prospěch, neuzná-
vají ho.
Funk
doktor
Funke
Sch
18
article
Co jest jim k dobrému, ať jim to dá čer
anebo dábel, ať jim to dá ve formě zákona
nebo nařízení, vezmou to. (Souhlas a veselost.i
Nemáme prý dále příčiny se rozčilovat
nad zrušením jazykových nařizení, poněvadž prý
jím jen odčiněno bylo nezákonné octroy. Na
čem pak se zakládá stav před vydáním toho
octroy? Na nařízení z r. 1852, kterým nám
byla vzata naše práva, v jichž
držení jsme byli na základě zá-
konném. Pánové na druhé straně nejsoua
nebyli ve všem všudy proti cestě nařizovaei
v otázce jazykové. Dopustili ji pro Halič
v r. 1869 a bylo ji použito v Dalmácii z
Giskry dokonce s výslovným odvoláním se n
§ 19. A když tedy již říkáte, že cestu nařizo-
vací neuznáváte, proč pak uznáváte na
řízení Clarovo, proč Kindinge
rovo?
Clarův
Halič
Dalmácie
19
article
Promluviv o otázce kompetence, zmiňuje
se řečník o projevu vládních listů, dle něhož
prý zásady návrhu zákona, na nějž prý mini
sterstvo Körbrovo pomýšlí, nám v německo
českých konferencích byly sděleny a konstatuje
že návrh zákona v konferencích předložen
nebyl a prohlašuje, že byl-li jazykový návrh
Körbrův takový, jak v listech byl sdělen, že je
pro stranu řečníkovu naprosto a úplině
nepřijatelný.
Řečník konstatuje, že návrh takový jes
podle výroku dra. Schückra nepřijatelný také
pro Němce a praví: Docílili bychom tak aspo
přece nějaké souhlasné resultanty ve smíru
totiž dosažení dohody negativní.
Němci řekli, že nepůjdou do konfereneí
dokud nebudou zrušena jazyková nařízení. My
jsme také řekli, že nebude-li restituováno právo
nám vzaté, že o jakési dohodě mezi námi
Němci nedá se mluviti. My jsme to dali na jev
na počátku konferencí a stanovili jsme si, ovšem
důvěrně, jistou lhůtu a již dr. Herold vyslovil
že to byla lhůta do 5. kvétna. Na tom setrváme
a setrvati musíme. V té věci nemůžeme učinit
žádného ústupku: buď se nám dá
co nám bylo vzato, nebo se zacho
váme, jak jsme se usnesli.
Körbrův
Němec
doktor
Herold
20
article
Kdyby byli pánové z druhé strany nebyli
stále se obraceli na barona Körbra s různýmí
důvěrnými sděleními, kdyby ho byli nechal
jednati saměho, snad by bylo možno ješt
další jednání. Ale tak stvořili oni opět svou
kompensační theorii, které nikdy a nikte-
rak sdíleti nemůžeme.
Přejeme si vždycky dohody, ovšem jer
dohody spravedlivé. Přistupte k tomuto
dohodnutí, dokavad je ještě čas. (V tomto oka
mžiku zazněly v kuloárech elektrické zvonky
upozorňující poslance blížící se na hlasování.
Jest třetí zvonění, slyšíte ho? (Hlučná ve
selost v celé sněmovně.) Jsem přesvědčen, ž
jestli poslodního zvonění tohoto nebudete dbáti
že pak na dlouhou řadu let mez
námi nebude lze o smíru mlu vit
a že zase nastane boj, který jiz
tak dlouho trvá. Jsem však přesvědčen
že pokavad nám nebude restituo-
váno to, co nám k vůli vaší státo-
borné, neodůvodněné obstruke
bylo vzato, že s námi o smířen
není řeči. (Výborně! Výborně! Hlučný p
tlesk. Řečníku se blahopřeje.)
Při hlasování přijímá se hlasy poslaneo
českých a velkostatkářských návrh poslane
dra. Pacáka, aby byl jeho návrh při-
kůzán 24členné komisi, volené z polovic
kuriemi a z polovice sněmem.
Nejvyšší maršálek zemský přistupuje
pro pokročilou dobu k ukohčení schů ze.
Posl. dr. Bedě. br. Deym, šl. Hrubý z Je
lení, Janoušek a Kasper, jichž volba byla dne
schválena, skládají slib
Posl. dr. Engel, hr. Buqouy a soudruz
podávají v příčině trvání nynějšího za se-
dání sněmovního
Körbr
Pacák
Posl
doktor
Beda
Deym
Janoušek
Kasper
Engel
22
article
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, by vzhledem
k ustanovení § 10. zem. zřízení, dle
kterého zasedání sněmu zpravidl
tak dlouho trvati má, pokud zále-
žitosti sněmovní ukončeny nejsou
sněmu království českého přiměře-
nou lhůtu— nejméně do konce měsíce
května trvající — poskytla, by bez
odkladné záležitosti, týkající se krá-
lovství českého, řádně projednat
mohl. Návrh budiž bez prvního čtení přikázá
komisi rozpočtové.
Posl. Kožmín a soudr. podávají na místo
držitele
dota z
»Dle spolehlivých zpráv soukromých z Vídně
Pešti a dle zprávy uherského telegraí. korespondeně
ního bureau chystá se c. k. vláda k tomu, aby vy
hověla nalehání se strany vlády uherské a zjednal
uherským státním papírům osvobození od daně ren
tové, které dle platných nyní zákonů berních dosu
jako každý jiný cizozemský papír jí podlehají. Na
lehání vlády uberské děje se patrně z té příčiny, že
tato prostřednictvím finanční skupiny Rothschildovy
hotoví se právě vydati investíční renty za více nežli
100 millionů korun, pro kterou se hledá odbyt ze-
jmena v královstvích a zemích na říšské radé za-
stoupených, pročež vedle jiných lákadel chce se jí
ještě opatřiti výhoda osvobození od daně rentové,
jehož v lěchto zemích ani ústavům zemským, jenom
na prospěch obecný] a nikoliv na získ pracujícím.
dosud dosíci se nepodařilo.
Posl
Kožmín
Rothschildův
Vídeň
Pešť
23
article
Zjednání nového privilegia cenným papírům uher-
ským, které citelně konkurují s papíry domácí emisse
vtlačujíce se do pokladen ústavů, kam dle dosud
platných regulativů ani nepatří, a stěžují jejich o-
byt, zhoršilo by postavení zemských emissních
ústavů ještě více — nehledí-li se ani ke státním pa-
pírům rakouským, jichž novou emissi v obrovské
sumě vláda zamýšlí — a stlačilo by ještě kurs do-
mácích papírů, utrpěvší beztoho všeobecným zvyšo-
váním míry úrokové, na velikou újmu těch, kteří
úvěr u zemských ústavů finančních nuceni jsou
hledati.
Abychom vůči poplašným zprávám o novém po-
dání se nárokům uherským zvěděli jistoty, našemu
domácímu peněžnímu trhu nezbytné, dovolujemesi
k V. E., jako zástupci vlády v tomto království,
slušný dotaz
1. Jest pravda, že má c. k. vláda úmysl, zpu-
sobiti zákonem osvobození uhe
ských státních papírů od daně re-
tové
2. Je-li to pravda, jaké důvody ve-
dou k tomu c. k. vládu a jaké jso u jí
poskytnuty kompensace, že tak ne-
změrně poškozuje domácí papíry
emissní
Posl. Legler a soudruzi podávají na místo-
držitele dotaz, ve kterém poukazují, že v teplickém
a duchcovském okresu jest na školách přes jednu
třetinu podučitelů a táží se ho, je-li ochoten ne-
zákonný tento stav odstraniti.
Posl. dr. G. Blažek, dr. Ed. Brzorád, dr
Mirosl. Krajník, dr. Lad. Pinkas a soudr. po-
dávají na místodržitele
V E
Posl
doktor
G Blažek
Ed
Brzorád
Mirosl
Krajník
Lada
Pinkas
25
article
V prosincových sezeních tohoto zasedání podali
jsme k p. zástupci c. k. vlády dotazy, v nichž jsme
prokázali určitá fakta, z nichž vychází, jak se od
státní správy porušují platné zákon
o rovném právu národa českého a jeho
jazyka. Na dotazy tyto nedostali jsme
dosud odpovědi, jakkoli celá česká
veřejnost jest žadostiva zvěděti, jak
c. k. vláda omluví patrnou protizákon-
nost svých činů, a co chce činiti, aby zákonu
průchodu zjednala a příčinu rozhořčení českého národa
odstranila.
Protož tážeme se ho: Zjakých důvodu
vláda dosud neodpověděla na důle-
žité dotazy naše a zdali c. k. vláda
jest si vědoma své povinnosti, by
v záležitostech uvedených z achova la
rovné právo národa českého a jeho
jazyka a budeli povinnost onu plníti
Posl. Hyrš a soudr. podávají na místodržitele
dotaz v přícině přidělení obce Malé Losenice
v okresu chotěbořském k poštovnímu úřadu v Při-
byslavi.
Posl. Iyrš a soudr. podávají dále dota z na
místodržitele v příčině zákazu odvážení vápna na
státní dráze zakoupeného záložnou Raiffeisenovou
ve Větrném Jeníkově.
Příští sehůze jest v pondělí dne 30. t. m.
o 11. hod. dopol
Na jednacím pořadu jsou nevyřízené
předměty dnešního jednacího pořadu vyjímaje
první čtení návrhu posl. dra. Kramáře a některá
druhá čtení.
Schůze skončena ve 3 hod. 45 min. odpol.
Deputace českých rodičů z Kopist u Mostu žá-
dala včera a předevčírem u zemské školní rady,
aby byla záhy vyřízena žádost za zřízení české
školy veřejné. Kromě toho vyhledávala v té příčině
také intervence poslanců a zejmena pana prof. Čela-
kovského a pana JUDr. Lad. Dvořáka, i byla jí slí-
bena účinná intervence. Také u zemské školní rady
dostalo se zástupcům rodičů, kteří vyličili dopodrobna
stav věci, přiznivého přijetí.
Posl
Hyrš
Raiffeisenův
Kramář
JUDr
Lada
Dvořák
Malá Losenice
větrný Jeníkov
Kopist
26
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Rozpočtová komíse konala dne 27. dubna
t. r. schůzi, ve které předseda dr. Bedřich princ ze
Schwarzenbergů sdělil, že je nezbylná potřeba, uči-
niti v čas opatření pro řádnou finanční správu zem-
skou, když rozpočet pro krátkost zasedání nemůže
býti dojednán a že třeba zjednati zemskému výboru
možnost volného jednání v mezích předloženého roz-
počtu a předloh k němu náležejících. Pouhé pro-
dloužení provisoria v ohledu tom ne-
stačí, nýbrž třeba zmocniti zemský
výbor k potřebným vydáním a třeba
také opatřiti prostředky k uhražení
vydání těch. Doporučovalo by se zde, aby bylo
povoleno vybírání 55% přirážky zemské do konce
října t. r., aby zemský výbor byl zmocněn, by
vmezích rozpočtu podaného a předloh
k němu náležejících zemskou správu
do koncé října obslarával a aby
k úhradě schodku u některého domá-
cího ústavu půjčku do obnosu 6.000.090
opatřil. K tomu třeba připojiti opětně ohražení
proti jednání vlády, žessněmu nebylo dopřáno času
k dojednání prací jeho. Dr. Podlipný pronáší
důraznou stížnost na jednání vlády, poukazuje k do-
savadním pracím komise, souhlasí s vývody před-
sedy a vyvozuje, že nutno zabrati do zmocnění také
položky rozpočtové rozpočtovou komisí usnesené za
souhlasu zemského výboru, jakož i že lze přistoupiti
na celé toto opatření jen pro případ odročení (ni-
koli uzavření) sněmu. Sněm nechť se usnese na
důrazném protestu proti zkrácení zasedání sně-
movního.
doktor
Bedřich princ
Schwarzenberg
Podlipná
27
article
Předseda dr. Bedřich princ Schwarzen-
berg vysvětluje, že jedná se patrně o pouhé pdro-
čení sněmu a že dlužno se obmeziti na tištěnou
zprávu rozpočtovou a další předlohy zemského vý-
boru s vyloučením tedy všech iniciativních návrhůa
všech změn rozpočtovou komisí učiněných.
Posl. Kaftan připojuje se ke stížnosti proti
vládě pronesené, projevuje souhlas s podnětem před-
sedy s dodatkem, že třeba dodatečného schválení
sněmu, že třeba také přesně stanoviti maximum vy-
dání, jen pokud stačí k jich úhradě 55% přirážky
zemské a půjčka do 6 mill. korun a že doporučuje
se povolení do konce listopadu
Posl. Prade nesouhlasí s protestem proti vládě.
má za to, že jest třeba změny základní, poněvadž
čas k projednání věci v parlamentních tělesech ne-
stačí a že by se doporučovalo zavedení budžetování
na leta jak pro říšskou radu, tak i pro sněmy, vy-
týká dosavadní zbytečný a přílišný formalismus jed-
nání na sněmu, žádá, aby předem pracovaly komise
a neodbývaly se plenární sehůze sněmovní, navrhuje
pak, aby se povolilo provisorium do konce roku
podle rozpočtu zemského výboru, půjčka pouze
4.500.000 K a vybírání 55 proc, přirážky. Po dalších
vývodech dra. Schückra a dra. Reiningra,
který se vyslovil proti 2letému budžetování a při-
miouval se za přenesení některých agend sněmu na
zřízení krajské a za přijetí rozpočtu en bloc, pokud
se týče částí jeho přijatých rozpočtovou komisí, dra.
doktor
Bedřich princ Schwardit
Posl
Kaftan
Reiningr
28
article
Schreinera, a vyslovuje se dr. Pippich proti
provissoriu a proti přijetí rozpočtu en bloc. Shledáv
záruku opětného svolání svěmu v pouhém zmocnění
zemského výboru do konce října, k čemuž sněm jako
právnická osoba plně jest oprávněn, a mluví proti
dvouletému budžetování i připomíná k otázce kraj-
ského zřízení, že ta nerozlučně je spojena s celým
komplaxem politických a národnostních otázek. Po
vývodech dra. Mettala a dra. Záhoře, když
přís. zemského výboru dr. Urban se prohlásil pro
podnět daný předsedou a vyložil stanovisko zemského
výboru v tomto směru, byl přijat návrh, j ak
byl předsedou prvotně precisován, jejž
přijal za svůj i dr. Mettal. Na to příjat en blo
návrh zem. výboru, přís. zem. výboru drem. Urbanem
odůvodněný, ohledně vybírání úroků z prodlení z při-
rážky zemské a na změnu v účetnictví zemském
předloze zemským výborem navrženou — prvý k ná-
vrhu dra. Schückra, druhý k návrhu posl. Materny.
Komise pro záležiosti okresní a
obecní rokovala včera o zprávě zemského výboru,
týkající se zprávy komise o návrhu posl. Karla
Schreiner
doktor
Pippich
Mettal
Záhoř
Urban
Schücker
Matern
Karel
Urbano