1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 46. července 1913.
Praha
4
article
m ranni avečerni llety
předplácí se
v Praze v administraci
na měsle
na čtvrt leta . . . 8 K —b
s dvoji donáškou
na měsle.
na čtvrt ieta : . . 7 K alm
ve Billálkácho
1 K 6O
na město.
Poštou
a měnle
nk čtvrt ieta : : . . K o0nh
a dvoji zásilkeu
pa měsíe
n ried: . k
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Teskné mezidobí.
Teskné mezidobí.
Ani kdyby neskličovala mysl českou
tak hluboká bolest z osudné pohromy ja-
kou jest ukrutný bratroboj na jihu slovan-
ském — nemohli bychom vítati letošní po-
litické prázdniny jako milé období bezsta-
rostného pookřání a blahého odpočinutí po
trudech a příkořích minulých. Nedovoluje
tomu mimořádně krušný osud naší ubohé
vlasti, který sahá jejímu vlastnímu a jedině
věrnému synu, národu českému, přirozeně
ostřím dýky k srdci.
Strohá krutost nezaviněné a nezaslou-
žené nouze tak značného a staroslavného
království již i nepřátele naše zaráží. Jakže
se pronesli na př. sami ti „ústavověrní“
velkostatkáři na své poslední schůzi (dne
9. t. m.) za předsednictví kníž. Rohana
Praze konané, ve svém ultraněmeckém
projevu? I tito zarytí škůdcové historické-
ho práva království Českého a protivníci
národa našeho zhrozíli se, kterak „Čechy
nejbohatší to země mocnář-
ství, — selháním zemské sprá-
vy, přivedeny jsou na pokraj insolvence
a poskytují obraz finančního sbořeniště
který naprosto se příčí jejich přirozeným
zdrojům síly a poškozuje důstoj-
nost země i říše doma i na ve-
nek co nejkrutěji...
„Selháním zemské správy“ je ústavo-
věrný kavalírský eufemism na místě: „vi-
nou německé obstrukce . ..
Ovšem, těžko bylo pánům pozname-
nati pravým jménem škůdnici zlou.
kteréž sami tak chrabře — pomáhali.
Vždyť i tímto svým osvědčením hleděliv
kritické chvíli přispěti opět — ne tak
strádající zemi české, jako spíše nekalé
věci německých obstrukčníků, jíž ujali se
na konec přímluvou nadšených apologetů.
Čecho
Rohan Praga
7
article
Vyslovivše přání, aby konečně byla na-
stoupena jasná dráha, by nouzi země uči-
nila se přítrž, a doloživše, že při selhání
normálních zřízení musí se počítati
s mímořádnýmí opatřeními,z
nichž by se jim nejlépe zamlouvala země-
panská komise toliko z politických
úřadníků složená, — ústavověrn
páni kavalíři nadhodili vládě ještě druhý
svůj požadavek, aby provedla mocí i ná-
rodní smír v zemi, ale ovšem že
na prospěch Němců. „Nelze toho
déle strpěti“, pravili ústavověrní (!) obso-
lutisté doslovně: „aby se považoval mír
v zemi a spolužití obou vlast obývajících
národností za otázku otevřenou a ještě dá-
le se přihlíželo, kterak se nálada na obou
stranách horší a strany náchylné k dohodě
se ochromují, zatím co živlům nesmířlivým
dráha se uvolňuje. Němci v Čechác
jsou již po léta se svými spravedlivými
a splnitelnými přáními odbýváni,
však nejde to, aby se Němcům, kteří vždy
a zvláště v poslední době byli svou ne-
ochvějnou věrností oporou státu na
venek, odpíralo postavení za-
bezpečené, jaké jim dle jich počtu a
významu přísluší; pročež musí zůstat vy-
loučeno, aby toto postavení Němců v Če-
chách bylo ještě dále ohrožová-
no“ n
Očekávali jsme, že naši „historičtí
velkostatkáři k tomuto ultraněmeckému
projevu svých stavovských spojenců pa-
třičně odpovědí, dokonce když p. hr. Ot.
Czernin jako povolaný ústavověrný vykla-
dač ještě poukázal na neobyčejný prý té-
měř historický význam tohoto pronuncia-
menta, kde prý prvně celá politická
strana v Rakousku se prohlašuje pro ře-
šení české otázky cestou oktrojírky a or-
donancí, jelikož prý — „parlamentní
vyléčení našich poměrů v Čechách
není možně.
Němec
Otakar
Czernin
Rakousko
Čechy
Čechác
8
article
Leč náš konservativní velkostatek hal
se dosud vůči projevu svých skvostně
„ústavověrných“ (l) soupeřů v řízu trapi-
stického mlčení ...
Za to v německém tisku, který v prv-
ní chvíli v nevýslovné radosti vděčně ob-
jímal kolena svých německých protektorů:
pomalu přece jen vznikají pochybnosti.
bylo-li by takové absolutistické
rozřešení českoněmecké otázky ven-
koncem Němcům k užitku a prospěchu.
Zejména v „Neue Fr. Presse“ jakoby se
probouzelo liberálnější svědomí. Ono prý
to s absolutismem sice může pěkně začít,
ale nikdo neví jak a kdeto skon-
čí, varuje sebe a Němce v Čechách a pro-
to prý by přece snad bylo moudřejší dáti
přednost cestě parlamentní a methodě
ústavní i pokusit se o vyléčení poměrův
Čechách přece jen raději znovu způsobem
dohody a vyrovnání, nežli státním sekve-
strem a komisí z českých a něme-
ckých c. k. úřadníků složenou. Ano, div
divoucí, „N. Fr. Pr.“ pojednou horlí proti
třídění c. k. úřadnictva v Čechách dle ná-
rodností. Dávno-li tomu, co ještě vší silou
požadovala: „Němci v Čechách chtějí býti
spravováni a souzeni pouze něme-
ckými úřadníky a proto pryč s českými
úřadníky z krajů německých. A hle, co
praví dnes: „Němci by museli co nej-
rázněji proti tomu odpor klásti, kdy-
by vláda, která ve smiřovačkách vždy od-
porovala národnímu dělení sta-
lea mi
Němec
Francie . Presse
Čechy
Francie
9
article
tusu úřadnictva, nyní dosazovala do zem-
ské komise správní nikoliv c. k. úřadníky
jen co takové, nýbrž úřadníky dle
národnosti, Čechy a Němce, čímž by
jim národní předpojatost téměř za povin-
nost ukládala! Sluší prý povážiti následky
toho na všechno c. k. úřadnictvo v Če-
chách, kdyby takto s hůry, se strany samé-
ho státu bylo v mimořádné komisi v Praze
c. k. úřadníkům uloženo, aby cítili a jedna-
li národně. Poněvadž tedy patrně se obává.
že by ani ta c. k. úřadnická komise, jak-
koliv složená, Němcům ve všem nehověla,
„N. Fr. Presse“ se jí předem odříkává
diví se, že nehledá vláda jiného východi-
ska. „V politických kruzích mimo Čechy“
ujišťuje, „panuje veliké podivení z toho.
že se již téměř nepomýšlí na jinou ce-
stu: totiž, zabájit nové vyrovnací jednání.
anebo aspoň do podzimu je připravit
Čechám nemůže pomoci ani nejdoved-
nější peněžník a žádný ústavní pře-
vrat. Pomoc zjednati může toliko vy-
rovnání.
Mohlo by nás to naplniti jistým uspo-
kojením, kdyby nám po zkušenostech ce-
lého dvouletého vyjednávání s německým
pány obstrukčníky nescházelo víry. Aťsi
jen „N. Fr. Presse“ vzpomene, jak ona sa-
ma si vedla, zda nekazila ob den pásma
smiřovacího díla svými Schreinerovskými
a Hochenburgrovskými uzly neb nůžkami?
Ano, svobodné vyrovnání národa s náro-
dem bylo by nejlepším řešením, ale k tomu
je zapotřebí předně chtít se upřímně
dohodnout na základě poctivé rovno-
právnosti a ne dbát a usilovat toliko
o provedení své vůle, svého diktátu a žá-
dat abychom se mu pro ten boží mír resig-
novaně podrobili. Poctivý kompromis
ale žádné praecipuum, žádně obehráván
druhého, to jest vyrovnání vedoucí k míru.
Chtějí-li takto Němcí je hledat s námí, my
vždy byli a jsme k němu ochotni, ale jinak
Němec
Čechy
Praha
10
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Rumuni v Bulharsku.
Z Bukurešti, 15. července. (K. k.) Dle
zprávy ministerstva vojenství byla část most-
ního parku dopravena z Kalaraše do Oltenice.
M. Z Kolína n. R., 15. července. (Zvl. tel
„N. L..“) Dle sofijské depeše rumunské vojsko
ukončivši mobilisaci potáhne zítra dále, ale
jeho vpád do Bulharska zůstane pouhým ma-
nevrem s neviditelným nepřítelem, arci pokud
se tomu protivník přizpůsobí. Řekové tak ne-
činí, snažíce se obsaditi před příměřím co nej-
víc území. O prostřednictví mocností mysl
se, že trojspolek nemá proč přejmouti hodnos
rozhodčího.
Z Bukurešti, 15. července. (K. k.) Směro-
datné rumunské kruhy opakují, že Rumunsko
také dnes ještě prohlašuje tytéž nároky, jako
při začátku operací. Zastavení operací lze
očekávati teprv, až válčící strany uzavřou
příměří. Až do té doby nebude rumunská ar-
máda postupovati ku předu pouze z Dobrudže
Z Bukurešti, 15. července. Zítra překroč
tři armádní sbory u Korabije bulhar-
ské hranice. Armádní rozkaz králův prohla-
šuje, že armáda překročí Dunaj, nečekajíc
až bulharská vláda podepíše Srbskem vyžado-
vaný klid zbraní. Rumunsko dohodlo se se
Srbskem a nedá se absolutně Bulharskem za-
držeti.
Rumunská armáda bude postupovat na
Soliji, pokud mír nebude uzavřen.
Bbann
Klid zbraní.
Z Bělehradu, 15. července. (K. k.) Úřadni
zprávy oznamují, že klid zbrani, jenž dostavil
se před třemí dny na bojišti, trvá dosud. Došlo
Rumun
Řek
Bulharsko
Bukurešť
Kolín
Rumunsko
Korabijá bulhar
Dunaj
Srbsko
Bělehrad
11
article
pouze k malým srážkám na srbsko-bulharské
hranici. Soukromé zprávy, rozšířené v obecen-
stvu, že prý u Küstendilu počala již přeed 4 dny
rozhodná bitva, označovány jsou na směro-
datných místech za nepravdivé.
Povolnost a ústupnost Srbska.
Z Bělehradu, 15. července. Srbská vláda
jest — jak veškeré okolnosti nasvědčují —
ochotna k dalekosáhlým ústupkům, aby umož-
nila brzké uzavření míru. Patrno to také ze
„Samoupravy“, která obrací se proti bojov-
ným listům a praví: Srbsko musí dnes přede-
vším otázku požadavků nových území uvésti
na jiné stanovisko než před válkou. Musí míti
více ohledu na Řecko a se stanoviska Srbska
jest oprávněno a nutno, aby požadovalo větší
jistotu pro své státní hranice a var-
darskoudráhu. Zejměna princip rovno-
váhy na Balkáně nesmí být porušen. Nen
v zájmu Srbska a není také nikde psáno, že
veškerá území, která zbraněmi byla dobyta.
musí zůstat srbskými. Stížnost armády, že di-
plomacie nemůže uhájit, co armáda dobyla.
není oprávněna. Konečně se prohlášuje, že srb-
ská vláda, chtějíc uznati mír, hodlá Bulharsku
poskytnout podmínky, které by umožníly také
uzavření nového balkánského spolku s Bul-
harskem.
5bV dli zi doe
Z Bělehradu, 15. července. (K. k.) Naproti
smířlivému postupu Pašičova kabinétu vůči
Bulharsku přimlouvá se dnes nacionalistická
„Srpska Zastava“ za přísné hájení srbských
zájmů, což musí míti přednost před všemi ji-
nými ohledy. Vzhledem ke strašlivým krvavým
obětěm, jež si nová válka vyžádala, musí srb-
ská vláda zajistiti srbskému národu území až
ke Strumě, zahrnuje v to i přístav kavalský
poněvadž Srbsko pouze tímto způsobem na-
býti může přístupu k moři, a tím naprosté ne-
odvislosti.
Samouprava
Pašičův
Srbsko
Bělehrad
Řecko
Balkán
Bulharsko
Küstendil
Srpsko Zastava
12
article
Konference min. předs. srbského,
řeckého a černohorského.
Z Bělehradu, 15. července. (K. k.) M
Pašič odjel ve 2 hod. odpol. zvláštním vla-
kem do Niše, kde setká se s ministerskými
předsedy, řeckým Venizelem a černohor-
ským Vukotičem. Jak se proslýchá, budou
v této konferenci stanoveny požadavky spo-
jenců vůči Bulharsku.
Vládní „Samouprava dovozuje,že
spojenci dle rad Ruska ihned přohlásili ochotu
zahájiti vyjednávání o mír a vyčkati bulhar-
ských zmocněnců, aby ujednán byl preliminář
míru. Tím větší podivení musilo vyvolati cho-
vání se Bulharska, jež učinilo pokusy, aby
svrhlo se sebe zodpovědnost. Neupřímnost
bulharské vlády musí vnukati spojencům pouze
novou nedůvěru. Politika dvojakosti, kterou
Bulharsko chce provozovati i na dále, stala
se nemožnou,
Pašič
Bělehrad
Niš
Bulharsko
Rusko
13
article
Kvapné naděje.
Kvapné naděje.
Z Paříže, 15. července. Dle zpráv z Běle-
hradu a Petrohradu dlužno očekávat ce nej-
dříve uzavření příměří a prelimináře míru.z
bojiště oznámené srážky týkají se pouze ma-
lých šarvátek předních stráží. Přímá žádost
Bulharska o zahájení vyjednávání o příměři
očekává se v nejbližších dnech a není vylou-
čeno, že uzavřeno bude nejen příměří, nýbrž
i prelimináře míru a to ještě během tohoto
týdne.
Z Athén, 15. července. S Teotokisem, kter
cestuje do hlavního stanu, je také rumunský
plukovník, který přibyl ve zvláštní míssi své
vlády. Různé noviny tvrdí, že vzhledem na
přijetí Teotokise v Bukurešti nastaly mezi
Řeckem a Rumunskem dobré styky a nabývaji
povahy, jež prý zajišťuje všem balkánským
obyvatelům šťastnou a nerušenou budoucnos
a úplnou rovnováhu.
Řecký postup.
Z Athén, 15. července. Levé křídlo a střed
řecké armády postupují bez odporu nepříteie
Krajní pravé křídlo svedlo včera půtky u Ali
straty a Kričovanu.
blu můb
Řekové v Dramě.
Z Athén, 15. července. (Ag. d'Athěnes.
Po čilém boji obsadili Řekové Dra-
mu. Bulhaři zapálili na útěku Doxato a po-
rubali — prý — 500 obyvatelů.
Ze Solije, 15. července. Dramský starosta
oznamuje vládě, že řecké vojsko obsadílo
Travič a vraždilo hromadně tamější bulhar-
ské a mohamedánské obyvatelstvo. Jen 6
mohamedánským a 100 bulharským rodinám
zdařilo se uniknout jisté smrti. Ubírají se do
Drinopole a Plovdiva. Přes 1500 uprchlíků
přibylo včera do Gorny. Více než 5000 oby-
vatelů je bez přístřeší a potuluje se po Make-
donii.
ae s Nové hranice na Balkáně.
Z Bukureští, 15. července. „Adeveru“
oznamuje, že nové hranioc mezi bývalými spo-
jenci na východě u Džumaje počnou a potá-
hnou se řečištěm Vardaru a Strumy k zálivu
Orfanskému. Rumunské hranice tvořit bude
čára Turtukaj—Dobrič—Balčik.
Al stratum
Řek
Bulhar
Paříž
Petrohrad
Bulharsko
Atény
Bukurešť
Řecko
Rumunsko
Drama
Drinopol
Gorna
Balkán
východ
Vardar
Balčik
Bělahrad
Aga . d ' Athěne
14
article
Požadavky Řecka.
Řecko
15
article
Z Paříže, 15. července. Večerní listy ozna-
mují z Petrohradu: Srbská a řecká vláda zpra-
vily petrohradský kabinat oficiálně, že nemo-
hou zprostředkování přijmout. Trvají na tom.
aby Bulharsko zahájilo přímě vyjednávání.
Od vyjednávání o příměří, neb o přerušení
válečné akce má být upuštěno. Ruský vysla-
nec v Athénách sdělil své vládě nároky Ře-
cka. Jde tu o čtyři články: 1. demobilisace
Bulharska před zahájením vyjednávání,2
placení válečné náhrady, 3. pobřežní územ
Egejského moře s pozadím Seresu a Dramy
4. volné konání náboženství a řecké vyučo-
vání pro Řeky v Trakii.
Z Petrohradu, 15. července. (K. k.) „Rěč“
dovídá se z nancjvýš autoritativního pramene
že v diplomatických kruzích velmocenských
pokládány jsou řecké návrhy za pře-
mrštěné. Jak se zdá, sotva prohlásily by
velmoci svůj souhlas, i kdyby Řecko — což
ostatně jest málo pravděpodobno — chtělo
při uzavření předběžného míru vynutiti, aby
Bulharsko vzdalo se egejského pobřeží a že
by velmoci takovou smlouvu schválily, naopak
zdá se, že by trvaly na změně její v zájmu
udržení rovnováhy na Balkáně.
Spolky zatímné albanské vlády s bulharskými
komity.
Seres
Řek
Paříž
Petrohrad
Bulharsko
Atény
egejský moře
Řecko
Balkán
Drama 4
16
article
Z Bělehradu, 15. července. Srbská vláda
upozornila velmoci na vyjednávání, která ve-
dena jsou zatímnou albanskou vládou s vůde
bulharský čet. V notě vyslovuje bělehradská
vláda obavu, že vzhledem na dohodu Albanců
s bulharskými četami lze se připravit na útok
na srbské území. Srbská vláda žádá velmoci
aby jako protektoři neodvislé Albanie inter-
venovaly u provisorní vlády.
Albánská komise.
Z Vídně, 15. července. (Milit. Rundschau.
Plukovník hl. štábu Göttlicher, přidě-
lený velitelství vojenského přístavu v Pulji
byl designován za člena mezinárodní komise
pro stanovení albanských hranic, sejde-li se.
Tim vyvracejí se pověsti, že je vyhlédnu
k organisaci budoucího albanského vojska
(Víz poslední zprávy.)
Bělehrad
Albánie
Vídeň
Pulja
17
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
Další německé informace o správní komisi
pro Čechy
byly 14. t. m. uveřejněny v „Trautenauer Wo
chenblattu“ článkem, jejž napsal nejmenovan
muž z vůdčích kruhů německých. Dle jeho vě-
dění je dosazení vládní komise správní do
O drobném prodejle
ranní číslo o sobě . nn
večerní
za l
Ve fllálkách na venkov
anní čislo
večerni
lnseráts
plsti se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
sdministrace v Marianské ul., —
Tam nacházají se též
redakce, tiskárna a sxpodlee
„Národních Listů“.
Rukoplsy se nevraceii.
Čechy
Trautenauer wo
18
article
Čech pouze oddáleno, nikoli zmařeno. Hrabě
Stürgkh — pokračují informace trutnovského
německo-liberálního týdenníku — vyložil zá-
stupcům Němců svůj projekt pro řešení krise
v Čechách v ten smysl, že vláda cítí se po-
vinna zabrániti skutečnému úpadku země, ale
že nechtěla nynějšímu zemskému výboru na
pomoc přispěti nezákonným — prý — zvýše-
ním zemských přirážek nebo jinými zdroji li-
nančními, a to se zřetelem na odpor Němců.
Zakročení jiných činitelů — vypravuje se v
„Tr. W. dále — přimělo místodržitele i nejv.
maršálka, že od konservativních a mladoče-
ských (?) přísedících nabyli (?) souhlasu se
složením jich mandátů v zemském výboru.
jestlíže je složí i Němci, ale ovšem s podmín-
kou, že zemský výbor bude nahražen nikoli
komisařem, nýbrž komisí, která bude co mož-
ná věrným obrazem nynějšího zemského vý-
boru. Hrabě Stürgkh byl ujištěn, že
se Němci vzdají svých míst v zem-
ském výboru, třeba nikoli bezpodmínečně.
neboť sdružení německých poslanců zamýšlelo
dle informací z jeho předsednictva sdělených
usnésti se o odchodu německých přísedicích z
zemského výboru, Ale poněvadž pak ve zt-
častněných stranách proveden byl převrat,
prohlásil hr. Stürgkh, že o plánu správní ko-
mise pro Čechy nelze nyní vůbec mluviti, ale
zároveň naznačil Němcům, že plán ten není
vůbec odbyt.
Když dvor. rada dr. Bachmann ve známé
konferenci německých poslanců s ministerským
předsedou se ho tázal, co vláda míní učiniti
v oboru zemských financí, odpověděl hrabě
Stürgkh, že vláda nyní nemíní zasáhnouti do
finančních poměrů v Čechách, ježto zemský
výbor převzal plnou zodpovědnost za ně. P
tomto svém sdělení míní důvěrník trutnovské-
ho týdenníku, že vláda setrvá na svém dosa-
vadním stanovisku, t. j. že zemskému výboru
nepovolí ani zvýšení přirážek, ani znovuzave-
dení zemské dávky z piva.
Stürgkh
Němec
doktor
Bachmann
Čechy
19
article
Dále pak sděluje, že u německých po-
slanců velikou nevoli vyvolal fakt, že vláda
po rozhodujících konferencích s místodržite-
lem a nejv. maršálkem nezasvětila předsta-
venstvo německého svazu úplně do svého plá-
nu, nýbrž že jej nechala v nejasnu právě v
těch podrobnostech, které pak na německé
straně vyvolaly největší pochybnosti; toto ne-
jasno převládalo právě v oboru linančních opa-
tření a složení komise. Němci projevili vládě
— sděluje „Tr. W.“ dále — své stanovisko
ten smysl, kterak doufají, že v případě, že b
mimořádná opatření se objevila nezbytnými.
bude do Čech dosazena buď ryze úřadnická,
tedy skutečně císařská komise, nebo, kdyby
do komise té měli býti povoláni politikové, že
bude míti stejný počet Čechů jako Němců,
nebo konečně, kdyby ze šetrnosti k Čechům
měl býti zachován dosavadní poměr sil v zem-
ském výboru, že bude ve statutu správní ko-
mise postaráno o záruky proti národnostnímu
majorisování menšiny. Hrabě Stürgkh skutečně
ve své konferenci s německými poslanci na-
značil — sděluje nyní v trutnovském týdenníku
nejmenovaný vůdčí politik Němců v Čechách
— že záruky takové Němcům dá, ale pak se
řeklo, že záležeti mají pouze v objektivnosti
konservativních přisedicích, po případě nejv.
maršálka. Hlavně v tom a nikoli v ú-
stavně - právních názorech zále-
žejí důvody těch usnesení, jež se
stala v poslední schůzi svazu ně-
meckých poslanců na sněmě českém.
To výslovně konstatuje důvěrník trutnovského
„Wochenblattu“, dodávaje k tomu, že z vý-
roků hr. Stürgkha v jeho konferenci s něme-
ckými poslanci učiněných vystíhli někteří jeji
účastníci, že vláda pomýšlíi na oktro-
jírkuněkterých zákonů, týkajících se
celého vyrovnání; dokonce — prý — vel-
kostatkáři i zástupci různých stran suggero-
vali vládě myšlenku tu.
Němec
Čecho
Stürgkh
Čechy
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Panamský průplav.
Ve svém feuilletonu, otištěném v „Národ-
ních Listech“ dne 31. července m. r., nastíni
jsem přehledně počátky i průběh stavby pa-
namského průplavu, zmínil jsem se o obrov-
ském úsilí, s jakým američti lékaří zdolali zá-
keřné moskyty, přenášející nakažlivé nemoci
zimnici žlutou a bahenní a konečně o nesmír-
ných obětech, jakých si vyžádalo na penězíc
1 lidech titanské dílo toto, jež bude státi skoro
1600 milionů marek.
V tomto článku pokusím se naznačiti
stručně výhody, jakých panamský průplav po-
skytne přímořským státům evropským, asij-
ským a americkým, najmě Spojeným státům
Spojené státy budou z něho míti přirozeně
užitek největší.
Průplav panamský sblíží obchodně státy
východní se západními; těžké zboží dopravo-
váno bude po moři, což bude sice vyžadovat
delší doby, ale bude úspornější.
Jihoamerické státy: Chili, Bolivie, Peru,
Equador, Kolumbie budou přiblíženy Evropě
a zvláště východnímu pobřeží Severní Ame-
riky. Obchodní styky mezi těmito státy stavše
se rychlejšími, úspornějšími, budou stále vzrů-
stati. Blahobyt těchto zemí poroste, obyva-
telstva bude přibývati immigrací. Úrodnýma
bohatým zemím těmto chybí jen lidé a kapi-
tál; obého dostane se jim od Ameriky, která
se bude snažiti nalézti u nich náhradu za
Evropu, kde se jí nedaří dle přání, následkem
konkurence velkých národů, mocných obchod-
ně, průmyslově i na moři.
spojený stát
Bolívie
Peru
Ekvádor
Kolumbie
Evropa
Amerika
21
article
Amerika obchodně všemocná na východ-
ním pobřeží Tichého oceánu bude se snažiti
utvořiti z něho americké jezero. Její snah
v posledních letech, zbudovati loďstvo soupe-
řící s nejmocnějšími loďstvy světa, ukazuje,
že se odváží všeho, jen aby dosáhla svého
cíle. Ježto bude nyní moci dopraviti křižníky
své z jednoho oceánu do druhého v krátké
době několika dnů, ježto bude moci čeliti zá-
padu i východu, námořní moc její bude tímto
způsobem zdvojnásobena. Záliv Mexickýa
Karibské moře budou více než kdy jindy moři
americkými. Z toho důvodu také bude panam-
ský průplav opatřen děly nejnovější kon-
strukce v pevnůstkách rozestavených. Balboa,
ostrov Sv. Markéty a skupina ostrovů Perico.
Flamencoa, Naos, Culeba budou tuhé oříšky
které rozlousknouti musí každé loďstvo dříve
než násilím vnikne do průplavu.
Japonsko mnohem chudší, méně zalidněn
než Spojené státy a na moři pravděpodobně
stále slabší, bude musit klidně přihlížeti tomu.
jak Američané, opírajíce se o ostrovy Sand-
wichšské a Filipiny, stávají se pány Tichého
oceánu. Za to rozsáhlé pole činnosti otevírá
se mu v Koreji, jejíž zalidnění a zužitkování
musí býti hlavní jeho snahou, a v Číně. Říše
tato sice tvrdí, že si sama vystačí, ale Japon-
sko bude tam moci dovážeti své výrobky spíše
a hospodárněji než Spojené státy. Japonsko
a Čína nebudou Evropě prokopáním šíje pa-
namské přiblíženy. Jich obchodní styky se
Západem budou se díti nadále průplavem
suezským. Za to Evropě otevírá se nová ce-
sta obchodní, na níž se však setká s vážnou
konkurencí Spojených států, které budou mítí
všechny podmínky ke zdárnějším výsledkům.
Anglie bude míti blíže ke svým austrálským
Balboa
svazek . Markéta
Američan
Amerika
Japonsko
spojený stát
Sanda
Filipíny
Korea
Čína
Evropa
Anglie
Tichý oceán
22
article
osadám, k Novému Zélandu a ostrovům Ti-
chého oceánu; po této stránce získá. Dánové
Francouzové, Angličané a Němci snaží se za-
vésti plavební linie mezi Evropou, Novým Zé-
landem a východním pobřežím Tichého oceá-
nu. Angličané zařizují již k tomu účelu ostrov
Sv. Lucii v Malých Antillách; Dánové upra-
vují svůj známý přístav Sv. Tomáše, jenž bý-
val dříve obchodním skladištěm Antill, ač ne-
skytá téměř žádných zvláště výhodných pod-
mínek, ale je nejbližší budoucí cestě parníků
Budují tam loděnice, zařízují stanici pro te-
legrafii bez drátu a dělají vše možné, aby tam
přivábilí lodi na cestě do Panamy.
Rovněž Francouzové obracejí svůj zřetel
k jednotlivým ostrůvkům v končinách těchto
jim patřícím. Jest to předně ostrov Martinique
v Antillách, známý svým strašlivým zemětře-
sením a výbuchem sopky Pelée v květnu 1902
Sopečný ostrov tento, jehož úrodná půda rode
hlavně kávu, cukrovou třtinu a kakao, má dů-
ležitý přistav Fort-de-France, jenž může po-
jmouti loďstvo celé Evropy. Ostrov tento mohl
by se státi zastávkou a důležitou uhelní sta-
nicí. Pak je ostrov Quadeloupe, jenž je ještě
bližší zamýšlené plavební čáře parníků z Evro-
py do Panamy. Jeho přístav Pointe-ä-Pitreje
méně rozsáhlý, méně přístupný než Fort-de-
France, ale za to je pohodlný a docela jistý
a byla by z něho také výhodná uhelná sta-
nice. Na druhé straně Tichého oceánu, v sou-
ostroví Tovaryšském, všímají si ostrovu Ta-
hiti, v malé vzdálenosti od cesty z Panamy
na Nový Zéland. Tahiti, se svým dokonale
bezpečným přístavem Papeete, kde bouře jsou
takřka neznámy, jehož vjezd a přístup jsou
snadné, má nádherné podnebí, rozkošnou ve-
zetaci, jež přivábiti my mohly bohaté Ameri-
Dán
Francouz
Angličan
Němec
Lucius
Tomáš
Fort
Franc
Nový Zéland
Evropa
Nová zé
Malá Antily
Antily
Panama
Martinique
Quadeloupe
Evra
Nová Zéland
Tahiti
Papeete
FortjítFranca
Tichý oceán
23
article
čany k zimnímu pobytu. Nežli dostihne Tahiti,
musí loď projeti sice souostrovím Tuamotou,
nízkým a nebezpečným, ale průliv je širokýa
zbudování majáku učinilo by průjezd napro-
sto bezpečným, ve dne i v noci. Jihovýchodně
od Tahiti ležící ostrov Rapa jest sice bližší
cestě parníků na Nový Zéland a má velmi bez-
pečný přístav Ahurei. Ale obyvatelstvo ostro-
va tohoto, jenž patří Francouzům od r. 1881.
bylo občanskými válkami zdecimováno do té
míry, že čítá dnes jen asi dvě nebo tři sta
jednotlivců.
Spojené státy uznaly dobře důležitost
těchto dvou ostrovů a zahájily vyjednávání
s Francií v příčině odprodání jich, ale Francie
odmítla samozřejmě tento návrh.
Také Německo, jež neopomene nižádné
příležitosti, aby rozmnožilo svůj politický
sadní vliv, počalo před rokem intrikovati
v Kolumbii, aby obdrželo od ní jisté pobřežní
území a přístavy v blízkosti průplavu, ale ne-
pochodilo. Spojené státy v čas překazily zá-
ludné jednání jeho.
Oceanie a země pobřežní nemají ani 25
milionů obyvatelů, což je málo, vzhledem
k 780 milionům Asiatů, kteří jsouce civiliso-
vanější, aspoň pokud se týče domorodců, spo-
třebují a vyrábí více. Obchod Asie činí ostatně
10 miliard, kdežto obchod celé Oceanie 41
miliardy a necelá poloviná projde panamským
průplavem. Průplav panamský nebude tedy
míti po celá desítiletí tutěž světovou důleži-
tost jako průplav suezský, ale hlavní jeho vý-
znam spočívá v tom, že sblížuje země, mezi
nimiž nepatrná poměrně řije panamská byla
dosud velikou hrází.
Vladislav Štverák.
Francouz
Štverák
Tahiti
Nová Zéland
spojený stát
Francie
Německo
Kolumbie
Oceánie
Asie