Periodikum ALTO Viewer

1 article

vyklé, jakož i bezohledné nedbání předpisů jed- nacího řádu. Předseda českého sdružení komor ních radů p. Wolf ostře si stěžoval, že předseda komory, nedbaje důstojnosti úřadu svého, stal se pouhou loutkou v ruce sekretáře komorního Maxa Hoeniga, dle jehož pokynů i písemných návodů jako stroj jedná. Předseda Brandhuber. rozčilen výtkami těmito, odpověděl, že dovede již samostatně jednati a nepotřebuje návodů s kterékoliv strany. Kdo zná, jak dosud v úplné shodě Brandhuber a Hoenig vystupovali proti české menšině a jak Brandhuber vždy jménem svým i veškerým jednáním kryl všechny triky a úskoky Hoenigovy, jak zejmena v posledních bouřlivých schůzích byl jen výkonným orgánem Hoenigovým, k jehož znamení odnímal Čechům slovo, dával hlasovati a prohlašoval výsledek hlasování na zdolání Čechů — myslil, že prohlá- šení Brandhubrovo jest obyčejnou frásí. Ale za chvilku sekretář Hoenig opět podával před- sedovi nový příkaz a tu předseda před celým vý- borem odrazil ruku Hoenigovu a roz- čileně jej okřikl: „Dejte už mi pokoj!“ A sotva skončil schůzi, utekl Brandhuber ihned z míst- nosti komorní, ač jindy vždycky se svým sborem pak koná porady. Tak se tyto dvě ušlechtilé duše dostaly do sebe. Událost ta ovšem způsobila po- chopitelný rozruch na obou stranách.

Wolf Maxa Hoenig Hoenigův Čecho Brandhuber

2 article

Čeští komorní radové odjeli pak přímo ze schůze do Vídně, aby českému poslanectvu vyložili stesky svoje stran násilného jednání vět- šiny německé; dle usnesení svého sdružení mají přednésti ministru obchodu v souvislosti své stížnosti na soustavné porušování jednacího řádu se strany předsednictva komorního a zá- roveň mají se dotázati, jak může Jeho Excellence srovnati se svými úřadními povinnostmi, že do- sud ani jedinou stížnost české men- šiny neuznal za hodnu vyřízení vůbeč, ačkoliv stížnosti ty byly opětovně podány telegraficky i pak v řádné formě byly provedeny písemněa zákonem i jednacím řádem doloženy, kdežto na stížnosti německých menšin v českých komorách reagoval i telegraficky.

Vídeň

3 article Pohřeb říšského a zemského po- slance p. Jana Jaroše

Pohřeb říšského a zemského po- slance p. Jana Jaroše konal se v úterý dne 1. prosince 1903 z domu smutku v Čáslavkách u Černožic na hřbitov holohlavský. A přes noc napadlé spousty sněhu zhoršily velice schůd- nost veškerých cest a silnic, nicméně již od samého rána se všech strar scházely se veliké zástupy lidu do Čáslavek. Ve statku zesnulého, černým florem vyzdobeném, na katafalku uprostřed četných svěc spo- čívala v kovové rakvi mrtvola zesnulého. Místnost. v níž kataialk byl postaven, ověsena byla přečetnými věnci, jichž dárce níže uvádíme. U rakve stála čestná stráž Sokola černožického s rapíry v rukou. O 11. hodině započaly v domě smutku církev obřady, jež vykonal dr. P. Stojan, říšský poslanec spolu s p. P. Beranem, vikářem ze Dvora Králové za assistence 10 kněží, načež nad rakví promluvil vře lými slovy na rozloučenou JUDr. Jos. Postler, nám okresního starosty z Jaroměře, jenž poukázav na zá

Jaroš Sokol Beran JUDr Jos Čáslavka Černožice Dvůr Králové Jaroměř

4 article

Musí jej v čas udusiti. Pomalé, ale důsledné ochlazování. To bylo jeho heslem. Lék ten pokoušel se dávati nemoc nému srdci v malých dávkách. Pomilování nejhodnější lidé, když si umíní že budou hráti nesnesitelného, dovedou býti od- pornějšími, než jiný antipatický smrtelník. A Ka zimír uměl býti nepříjemným. Ale dívka nebyla s to té strojené chladnosti snésti. Neustále pla kala a skutečně se z toho roznemohla. Kazimír chtěl býti upřímným: — Milá Anežko, poslechni! My svoji ne můžeme býti nikdy! Uchopil ji za ruce a díval se jí do očí. Dívka stála celá zaražená. Jakoby byla neslyšela, jakoby byla tomu nerozuměla, co Kazimír řekl . . . Hle děla strnule, udiveně. — Jsi tedy mým nepřítelem? — zvolal potom. — Utiš se, má drahá! — Tak jsi mne klamall — Nikoli, ale ty jsi klamala své srdce .. Anežko! Mé dobré dítě! Zapomeň na tu hru neboť co to jiného bylo? , vím, že za ně- kolik dní, snad už zejtra se tomu budeš smáti. — Zejtra? A budu se smáti? Oči se jí rozšířily, jak se tázala. Vlastně ani nevěděla, proč tato slova řekla. Právě tak mohla říci něco jiného, cokoli. Také Kazimír pochopi to teprve druhý den. Nic nezastřelo pohled Anežčin. Suchý zim ničný lesk v nich plál. Němá muka bez slzy. První láska, muka prvního zklamání. Z maďarštiny přel. B. K.

Anežka Kazimír Kazimír pochop Anežčin

5 article

sluhy, jichž zvěčnělý o okres jaroměřský i o celou naší vlast si získal, vzdal díky všem účastníkům po hřbu jménem okresního zastupitelstva jaroměřského Potom rakev vyzdvižena do čtyřspřežního vozu po- hřebního a vezena obcemi Čáslavkami a Černožicem na hřbitov holohlavský. V imposantním průvodu, jejž tvořilo tisíce a t- síce lidí, kráčela v předu školní mládež, za ní okresní cestaři, dále hospodářské spolky a besedy v Jaroměři Král. Dvoře, Velichovek, Neznášova, České Skalice. v Hradci Král., Kostelci n. O., Rtyni u Červ. Kostelce Nedělištích, Jasené, Račicích, Čištěvsi, Smiřicích, zá- stupci záložen v Jasené a Rožnově, spořitelny v Jo- sefově, Řemeslnické besedy v Jaroměři, hostinských v Jaroměři, Klubu cyklistů v Jaroměři, sousedské besedy v Jaroměři, hospodářsko-čtenářské jednoty Smiřicích, vodního družstva horního toku Metuje, pak melioračních družstev v St. Plese a Nahořanech dále jednoty sokolské, za těmi pak hudba Sokola černožického, pak sbory hasičské za nimi Sokolové hasiči nesli četné a nádherné věnce. Dále následovalo zastupitelstvo měst: Jaroměře, Josefova, Smiřic, Če- ské Skalice, Kostelce n. O., Třebechovic, Hr. Králové Dvora Král., Nového Města n. M., Opočna a obcí Čáslavek-Černožic, Rtyně, Velichovek, Semonic, Heř manic, St. Plesu, Nedělišť, Rožnova, Sendražic, Ro dova, Vlkova, Holohlav, Slavětína, Roztok, Veselice Lochenic, Babí, Čibuze, Zvole, Benátek, Rychnovku Plotišť, Lhoty u Červ. Kostelce, Předměřic, Hoříněvsi Jasené, Čáslavek, Dolan, Račic, Rasošek, Habřiny Smržova, Lužan, Libšic, Třebešova, Číštěvsi, Věkoše Nahořan, Neznášova, Velké Jesenice, Hořenic a Má- slověd, dále zastupitelstva okresů: Nov. Města n. M.

Král Sokol Číštěvsi Jaroměř Velichovky Neznášov Český Skalica Hradec Královský Kostelec můj Rtyně Kostelec Neděliště Jasený Čištěves Smiřice Rožnov Jo horní tok Metuje St . ples Nahořany Josefov ský Skalica Kostelec Třebechovice Hradec Nový město můj Opočno Černožice Semonice Heř St Neděliště Sendražice Vlkov Holohlavy Slavětín Babí Čibuha Benátky Lhota Předměřice Hoříněves Jasený Dolany Rasošek Smržov Lužany Libšice Třebešov Velká Jesenice Hořenice spolek a beseda veselice Lochenice Rychnovka Plotiště Věkoš Nahořany Neznášov

6 article

České Skalice, Opočna, Kostelce n. Orl. a Hradce Krá lové, dále učitelské sbory škol v Jaroměři, Smiřicích. Josefově, Semonicích, Rožnově, Lejšovce, Habříněa Holohlavech, dále absolventi hospodářské školy v Ku- klenách, zástupci velkostatku v Smiřicích, potom čle- nové okresního výboru a zastupitelstva jaroměřského za nimi zpěváci a kněží. Za rakví ubírala se rodina zesnulého, pak říšští a zemští poslanci pp. Formánek Hovorka, Hyrš, Chaloupka, Janota, Nyklfeld, Prášek Srdínko, Udržal, dr. Ulrich a dr. Viškovský, pak c.k místodržitelský rada Filip, okres. hejtman ze Dvora Králové a za těmito nesčetný počet obyvatelstva z ce- lého širého okolí. Než tělesné pozůstatky zemřelého byly doneseny do kostela holohlavského, chopil se slova řed. středn hospod. školy v Chrudimi a jednatel hosp. župy se verovýchodních Čech p. Bauer a vroucími slovy rozloučil se zejmena za české rolnictvo se zesnulým jako s předsedou jmenované župy. V kostele holohlavském sloužena slavná zádušní mše p. vikářem P. Beranem a druhá tichá drem. p Stojanem, načež průvod hnul se na hřbitov, kdež dr. P. Stojan vykonal pohřební obřady. Potom posl V. Formánek promluvil nad rakví pohrobní ře a rozloučil se jménem klubů poslaneckých s tě lesnými ostatky zvěčnělého poslance Jaroše, načež holohlavský děkan P. Kozák poděkoval jménem ro- diny zesnulého všem přítomným za účastenství.

Formánek Hovorka Hyrš Chaloupek Janota Nyklfeld Prášek Srdínko Udržal doktor Ulrich Viškovský Filip Bauer P Beran Stojan V Formánek Jaroš P Kozák Opočno Kostelec můj Hradec Jaroměř Smiřice Josefov Semonice Rožnov Lejšovka Habříně Holohlavy Dvůr Králové Chrudim Čechy Český Skalica

7 article

Věnce na rakev zaslali a položili: manželka ze- snulého paní Josefa Jarošová, klub poslanců strany svobodomyslné, český odbor rady zemědělské, Národní rada, Středolabský komitét, hospodářská župa severo východních Čech, okresní výbor v Jaroměři a Hradci Králové, městské rady v Jaroměři a Smiřicích, dále obce Rodov, Rtyň, Sendražice, Černožice-Čáslavky Lochenice, Holohlavy, Lejšovka, dále okresní hospo- dářská záložna v Jaroměři, cukrovar v Černožicích hospodářský spolek v Jaroměři, hospodářsko-čtenář ská beseda v Černožicích, beseda v Neznášově, okr úřadnictvo, sbor dobrovolných hasičů v Černožicích jednota Sokol tamže, hrabě Schlick, pak rodiny Ja- rošova ze Rtyně, Kadečkova ze Sendražic, Merglova ze Sendražic, Šrámkova z Čáslavek, Kotlantovaze Všesulova, Hrochova ze Rtyně, Kadečkova z Máslo- věd, Kotlantova z Holohlav, Traxlerova z Josefova, Boučkova ze Skaličky, Řehák z Neznášova, rodina Chaloupkova z Lible, cestmistr Koutník a okresní

Jarošová Sokol Schlick Kadečkův Merglův Šrámkův Traxlerův Boučkův Řehák Chaloupkův Koutník východní Čechy Jaroměř Hradec Králové Smiřice Rodov Rtyně Sendražice Černožice Čáslavka Lochenice Holohlavy Lejšovka Neznášov Hrochov Máslověda Josefov Skalička Lible český odbor rada zemědělský národní rada spolek v Jaroměř Kotlantovaha Všesulov Kotlantov

8 article

Za příčinou úmrtí došlo jednak vdovy po ze- snulém paní Josefy Jarošové, jednak okr. výboru v Jaroměři veliké množství soustrastných projevů jak telegrafických tak i písemných, jmenovitě kondo- lovali: předseda ministerstva Ar. šl. z Koerberu místodržitel hrabě Coudenhove, předsednictvo klubu národní strany svobodomyslné, předsednictvo klubu poslanců strany agrární, Národní rada, starosta král. hlavního města Prahy dr. Srb, předsednictvo rady zemědělské, princ Schaumburg-Lippe, Vojtěch hrabě Schönborn, místodržitelský rada Jan Filip, přečetní říšští i zemští poslanci, četné okresní výbory, měst- ské rady a obce, přemnohé vynikající osobnosti atd. atd., jež tuto do podrobna pro obmezenost místa vy- počítati nelze. Okres jaroměřský ztratil v zesnulém poslane Jarošovi starostu přehorlivého, neunavného a nad vše obětavého, jenž, kde jednalo se o prospěch cestaři.

Jaroš Coudenhove Srb Lippe Vojtěch Schönborn Jan Filip Jaroměř Praha princ Schaumburg ministerstvo Ara klub národní strana národní rada rada zemědělský

9 article

okresu, obcí i jednotlivců, nikdy neznal žádné uinavy ani námahy a vše vynaložil, jen aby co možná nej- více stal se prospěšným těm, jimž podporu svojí při- slíbil. Byl uvědomělým Čechem, upřímným zastan- cem stavu rolnického, spravedlivým vůči každénu, šlechetným a nezištným. Budiž mu země lehká.

Čecho

10 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = K osudu výpravy Nordenskjoeldovy. Ze Štok- holmu se oznamuje: Dle zpráv, došlých v posledních dnech o zachráněné výpravě Nordenskjoeldově, vy- chází na jevo, že stav její účastníků byl mnohdy velmi povážlivý. Dle delších telegramů, zaslaných ze Santa Cruzu zdejší švédské telegrafní kanceláři, musila výprava následkem poměrů ledu zápasit s nesčíslnými obtížemi. Když loď výpravy »An- tarctic« v zátoce Erebus and Terror rozdrcena byla ledem a potopila se, zachránil kapitán Larsen všechny osoby, jež se na ní nalezaly. S náležitými zásobami potravin, vzatými z lodi, sestoupili do člunu a pluli as 16 dnů, než se dostali k ostrovu Poulet. Sbírky, získané během léta, zničeny byly s lodí »Antarctic«. Za to však se podařilo zachrániti veškeré zápisky, denníky o výzkumech, mapy atd. O úspěchu pobočné výpravy Nordenskjoeldovy na Snowhill se oznamuje: Nordenskjoeld na důležitých místech pozměnil mapy a objevil nové ostrovy a mořské zátoky. Obsáhlé geologické, magnetické a meteorologické výzkumy podniknuty a získány cenné sbírky zkamenělin, rostlin a zvířat.

Larsen Poulet Santo Cruz Erebus and Terror

11 article

= Co lze nalézti v poštovních skříňkách. Z Lon- dýna se oznamuje: Letošní výroční zpráva anglické pošty poukazuje k tomu, že přese všecko varování bezstarostnost obecenstva, co se týče nakládání s po- štovními zásílkami, jen ještě vzrostla. Počet nedoru- čitelných dopisů dosábl ve Velké Britannii minulého roku ohromné cifry 1,189.000. Mezi nimi nalezalo se 324.403 rekomandovaných dopisů s obsahem 733.062 l. st. v mincích, bankovkách, chekách, směnkách a poštov- ních známkách. V poštovních skříňkách nalezeno ne méně než 367.519 zásilek beze vší adresy. Při ote- vření těchto zásilek shledáno, že obsahují také cenné zásilky a sice 186 1. st. v mincích a v bankovkách a 16.195 l. st. v chekách atd. Mince nezabalené nebo jiné předměty, vypadnuvší z příliš tenkých anebo ne- dokonale zalepených obálek, byly také nalezeny v poštovních skříňkách. Nalezenoť 25.184 l. st. na ho- tových penězích nebo v chekách, mimo to 93.232 různých jiných předmětů. Jakýs poštovní poslíček nalezl v jedné poštovní skřínce falešný chrup. »Stará jakási dáma«, vypravoval poštovní sluha, »přiběhla ke mně velmi rozčilena, když jsem skříňku vybíral a prosila mne, abych jí vydal její chrup, jenž jí právě byl padl do skříňky na místo psaní. Její chrup? — Vskutku, byly tam zuby a že jí náležely, dokázala ihned praktickou demonstrací. Ale kterak přišly do poštovní skříňky ? To jsem se musil dově- dět na místě nalezného a bylo to vskutku komické dost. Dáma mi udala, že přišla ke skříňce s dopisem a právě, když jej chtěla hoditi do skříňky, přišlo na ni tak prudké kýchání, že jí falešné zuby padly do ruky, v níž držela dopis a ve svém zmatku ho- dila pak do skříňky zuby a podržela dopis v ruce ...« = Příšerná vražda. Z Petrohradu se oznamuje:

Lon Velká Britannia Petrohrad

12 article

Třiceti osmiletá služka Taťana Petrova, jediná služebná soukromníka pana Rabinoviče, bydlícího na Trojické, byla onehdy večer po odchodu svého pána samotna v jeho rozsáhlém bytě. Klíč ke hlavnímu vchodu měla u sebe, zadní schody pak uzamčeny byly há- kem a řetízkem. Vrátný viděl toho večera Petrovu ještě o 10 h. večerní na schodech. Když pan Rabi- novič kolem třetí hodiny v noci se vrátil, nemohl se u hlavního vchodu ani dozvonit ani doklepat. Zavo- lal tedy podomka, jenž počal zvonit a klepat u zad- ních schodů. Avšak pojednou zpozoroval, že dveře nejsou vůbec uzamčeny. Podomek vešel do bytu, kdež ucítil silný zápach spáleniny. Domnívaje se, že vypukl oheň, spěchal rychle ke hlavnímu vchodua vpustil pana Rabinoviče. Když oba vešli do pokoje služčina, nalezli Petrovu na loži mrtvou. Věc udána ihned polici a náčelník tajné policie s jedním úřad- níkem započal vyšetřování. Shledáno že vrah zardou- sil Petrovu rukama, když jí byl ucpal ústa ručníkem. Na levé ruce byla Petrova poškrabána. Lože bylo rozházeno. V pravo od zavražděné nasypano bylo žhavé uhlí, od něhož šaty Petrovy doutnaly. Na pra- vém boku zavražděné jevily se lehké spáleniny. Na podlaze vedle lože staly svíčka a lampa. Při pro- hlídce v bytu shledáno, že sice všechny skříně pro- hrabány, že však nebylo nic ukradeno. Na toiletním stolku nalezl zločinec svazek klíčů. Svlékl je s kroužku a složil je pečlivě na stole v kuchyni podle velikosti.

Rabinovič Vrátná Petrův Petrov Taťan Petrov

13 article

Zavražděna byla provdána, ale již po sedm let nežila se svým mužem. Příčiny zločinu a bližší okolnosti jsou záhadny. Policie je zločinci již na stopě. = Stávka lodních topičů v Pireu. Přítel našeho listu oznamuje nám z Athén: Jelikož paroplavební společnosti a majitelé jednotlivých parníků nevyho- věli žádosti topičů za zvýšení platu a zkrácení pra- covní doby, odhodlali se ke všeobecné stávce a opu- stili lodi, zakotvené ve přístavu. Totéž dělají jejich druhové, jakmile jiné lodi vplují do Pirea. Násled- kem toho bylo spojení Athén-Pirea s pobřežními městy a ostrovy náhle přerušeno a ministerstvo bylo nuceno, chtějíc alespoň hlavní poštovní spojení udr- žeti, dáti parníkům topiče válečného námořnictva. Požadavky topičů jsou spravedlivé a oprávněné, ne- boť nynější jejich plat jest prabídný a namáhání hrozné; mimo to jsou vydáni všemožnému nebez- pečí a mnoho jich zmírá poměrně v malém věku. Majitelé lodí vykořisťují vůbec všecky námořníky do krajnosti; za to provozují mezi sebou nesmyslnou konkurenci. Veřejné mínění je na straně topičů, kteří dosud nezpůsobili žádných výtržností, aniž do- pustili se jakých nezákonností, vyjma nedodržení smlouvy, kterou jsou vázáni vůči majitelům parníků. Ministerstvo vynasnažuje se, aby tyto pohnulo, by splnili požadavky topičů, ale dosud marně. — Prapo- divnou stávkou chtějí překvapiti svět zdeiší lé k ár-

Pireus Atény