1
masthead
Románová přilona
2
masthead
„Narodnich Listů“ k číslu 107. ze dne 19. dubna 1901.
4
article
= Hostinský, jenž má rád temperen
cláře. »Liverpool Poste oznamuje: Předsednictvo
temperenclářského spolku vyslalo svého hlavního
řečníka do jednoho venkovského města v Anglii, kde
měla býti uspořádána velká agitační schůze. Řečník
jal se vyjednávati s majitelem jakés restaurace, aby
přenechal sál pro schůzi, v čemž mu také vyhověno.
Milý hostinský při rozmluvě s temperenclářem pravil
mimo jiné: »Mně jest na každý způsob temperenclář
milejší než piják, třeba to byl jen piják prostřední.«
— »Byl byste tak laskav, opakovati to večer v naší
schůzi?« tázal se potěšený temperenclář. — »S nej-
větší radostí, milý pane.« — Schůze byla četně na-
vštívena. Když byl předseda jak náleží láteřil proti
alkoholismu a nejčernějšími barvami vylíčil veškeré
pobromy dábelské »ohnivé vody«, zakončil svoji
přednášku slovy: »A nyní, milí přátelé, chci potvr-
diti svoje vývody tím, že majitel této místnosti, jenž,
připomínám, jest naším přívržencem, o této věci pro-
mluví.« — Za hlučného potlesku vstoupil hostinský
na řečníště. »Milí přátelé!« počal, přerušen novým
potleskem. »Nebudu se skrývat svým názorem. Prů-
měrný piják přijde do mého hostince, objedná si za
3 pence whisky, zaujme nejlepší místo, sedí tu celou
hodinu, probere se ve všech novinách, poplaší celý
dům, chtěje nové časopisy a — konečně odejde. Vše.
co takovýto piják utratil, jest, jak praveno, toliko 3
pence. Ale temperenclář za to vplíží se zadním vcho-
dem do místnosti, koupí celou láhev whisky, zaplatí
a zmizí rovněž rychle jako příšel. To jde všecko
obratem ruky a takovýto zákazník nezpůsobí mi ni-
jaké trampoty.« — Řečník se posadil. V síni zavládlo
hrobové ticho, jež potrvalo několik minut.
Liverpool
Anglie
pence
5
article
= Dívka s jehlami v těle. Z Paříže se
oznamuje: Od minulého čtvrtka nemine takřka ho-
diny, aby lékarník p. Mouchy v blízkém městečku
St. Germain-en-Laye nebyl požádán mladou služkou,
aby jí vytáhl z těla jehly. Dívka slouží jakožto
chůva u jakéhos hokynáře na náměstí. Každou chvíli
přijde Marie do lékárny oznamujíc: »To už zase
mám jehlu!« Jednou nalézá se vyčnívající špička
jehly v paži, jindy v uchu, ba jednou dokonce i v
oku. Pan Mouchy, jenž nyní má již připravený výběr
pincett, rychle jehlu vytáhne, aby opět v těle zmizela.
Spolupracovník »Tempsu« odebral se k lékarníku,
jenž mu zprávu potvrdil a pravil: »Jest to pravda.
jakkoli to zní pravdě nepodobně. Vytáhl jsem sám
z těla dívčina as 120 jebel, z paže, z prsou, z okolí
pravého oka, z uší, z tváří, z nohou. To děvče jest
hotový jehelníček.« — Pan Mouchy ochotně zavolai
dívku, 16letou, velkou, silnou, zdravého vzezřenía
pěkné tváře. Přišla do lékárny s úsměvem řkouc;
»Tu zase vylézá jedna jehla z paže.« Pan Mouchy
chopil se prsty lehce zardělého místa na paži a vy
táhl pincettou jehlu as 3 centimetry dlouhou, jež se
leskla jako nová. Na otázku žurnalistovu, kterak
dívka dostala do těla jehly, vypravovala Marie:
»Když mi bylo 11 let, založila jsem se se svým
spolužákem, kdo z nás spolkne větší počet jehel.
Lay
Marie
Moucha
Paříž
St . Germain
centimetr
6
article
Jednoho dne spolkla jsem 49 jehel. Jen jednou po-
cítila jsem obtíže, poněvadž jsem spolkla jehlu
špičkou napřed. O svém druhu, jenž si před 5 lety
podobným způsobem hrál, neví Marie ničeho, poně-
vadž pochází z departementu Somme. V tom přeru-
šila dívka vypravování a zvolala: »Teď cítím jehlu
v pravém oku«. — Lékarník vskutku vytáhl z pa-
nenky oka kus zlomené jehly. Lékařům je známo,
že spolknuté jehly putují tělem a mnohdy teprve po
několika letech proniknou pokožkou, ale případ, že
by jehla, vniknuvší do žaludku, pronikla uchem,
nebyl dosud nikdy pozorován.
= O cestě následníka trůnu anglického
a jeho choti do Australie oznamují se následu-
jící šprýmovné podrobnosti: Než se princ a jeho
manželka odebrali na palubu parníku »Ofir«, byli
zasypáni spoustou více méně potřebných dárkůa
sice jak od přátel, tak i od onoho druhu obchodníků-
spekulantů, kteří cestu vévody z Cornwallu a Yorku
považovali za výhodnou příležitost k reklamě pro
svoje výrobky. Málokdy měl smrtelník tolik trampot,
jako tajemník vévodův, jemuž připadl úkol, děkovati
stejně dvorně za přijaté cestovní potřeby, jako co
nejšetrněji oznamovati odmítnutí nesčíslného množ-
ství věcí, jež přiměly vévodu ke šprýmovným po-
známkám. Tak na př. jakýs chemik, jenž nabíd
princi několik set prášků, zhotovených schválně
proti mořské nemoci, dostal odpověď, že vévoda li-
tuje, že je musí vrátit, poněvadž zasílatel opomenul
připojiti k nim žaludky, jež by byly schopny ztrá-
viti toto množství prášků. Vynálezcí přístroje za-
chraňovacího dána odpověď, že jeho výsost se obává,
že při možné katastrofě na moři nebude míti dosti
času, aby půl druhé hodiny nafukoval monstrum,
jež byl již zkusil v Yorkhousu. Neméně než 200
lékařů a 150 duchovních nabídlo princi a jeho
manželce své služby na cestě úplně zdarma.
Marie
York
Somme
Austrálie
Cornwall
7
article
»Rád bych věděl, kolika učňů Aeskulapových dle je-
jich odhadu je třeba, aby dopravili prince na onen
svět« — pravil vévoda směje se, když ve společnosti
své manželky tyto loyální žádosti prohlížel. — — »Co
se ti zdá lepší,« pokračovala vévodkyně v úvaze
»podrobiti se tělesnému léčení dvou set lékařů anebo
duševnímu léčení 150 kazatelů?« — »Nevím,« odpo-
věděl princ bez váhání; »obojí směřuje k smrti.«
Proslýchá se, že vévodkyně má v úmyslu obdařiti
všechny děti, jež se narodí v Australii v den, kdy
přistane u břehu tohoto dílu světa, mahagonovou
skřínkou se stříbrným příborem. Vévoda zamýšlí ka-
ždému novorozeněti vénovati sovereign, k čemuž se
pojí následující anekdota. Když se následník tázal
krále Edvarda, jaká památka byla by nejvhodnější
pro nejmladší dorost australský na tamější jeho pobyt,
odpověděl král: »Poněvadž sám jsi půl suveréna
proč bys nedaroval půl sovereignu?« — »Dobrá.
sire,« odpověděl vévoda; »ale poněvadž budu zastu-
povati celého suveréna, musím tudíž také darovati
celý sovereign« — a král souhlasil a dar zdvojná-
sobil.
= Podivná historie sňatku, kde otec získa
náklonnost manželky svého syna a když byl rozvod
proveden, sám se s ní oženil, vyšla na jevo svěde-
ckými výpovědmi před vrchním soudem v Milwaukee
K tomu ke všemu má býti ještě syn povinnen, pla-
titi na výživu své rozvedené manželky a přispívati
tak zámožnému otci na její vydržování. Zvěrolékai
W. E. A. Wyman oženil se 4. července 1896 v New
Yorku s Eleonorou Haslockovou. Před nějakou dobou
byl v Milwaukee prohlášen rozvod tohoto sňatku
Dr. Wyman nepodal nijaké námitky proti žalobě, již
podala jeho manželka. Byl odsouzen, aby jí postou-
pil pojistku na 2000 dollarů a platil jí 5 dollarů
týdně na výživu. Dr. Wyman odpřísahl, že svolilk
nd
Aeskulapův
Nevím
Edvard
W E A Wyman
Haslocková
doktor
Wyman
Austrálie
Milwaukee
New York
vrchní soud
8
article
rozvodu jen za podmínkou, že přestane platit příspě-
vek na výživu, provdá-li se jeho bývalá manželka
znovu. Byloť mu známo, co se událo, když manželka
jeho byla po nějakou dobu návštěvou na farmě jeho
otce v Youngsvillu, Sullivan county, a že mělav
úmyslu provdat se za jeho otce, jakmile bude od
něho rozvedena. Vskutku deset dnů po rozvodu
konán sňatek jeho otce s bývalou snachou. Dr. Wy-
man přestal pak platit příspěvek na výživu,
načež mu pohroženo, že bude obžalován pro ne-
uposlechnutí soudu. Dr. Wyman udal, že otec jeho
byl důstojníkem v Německu, že bere pensi, jest ma-
jitelem Clifffarmy blíže Youngsvillu a že jeho jmění,
nepočítaje pensi, páčí se nejméně na 25.000 dollarů.
Zemřelí v Praze.
Dne 13. dubna 1901: Horákova Anna, dcera
dělníka, 16 měsíců, 31—V. Živný Miroslav, syn ty-
pografa, 11 měsíců, 1711—II. Berglova Marie, dcera
švadleny, 2 roky, 401—II. Konrady Terezie, vdova
po lakýrníku, 58 roků, 812—VII. Stuksová Františka,
vdova po pekaři, 66 roků, 179—IV. — U milo-
srdných bratří: Staněk Josef, zámečnický po-
mocník, 55 roků. — U milosrdných seste r:
Kalina Karel, krejčí, 21 rok. — V chorobinci:
Matějíčková Emma, posluhovačka, 51 rok. —
U Alžbětinek: Roubalová Josefa, služka, 65
roků.
Sullivan
doktor
wa
Wyman
Anna
Miroslav
Berglův
Marie
Konrád Terezia
Karel
Německo
Praha
Stuksová František
Staněk Josef
Matějíčková Emma
U Alžbětinka
Roubalová Josef
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
186. hra v předpi
V pátek 19. dubna.
2. čtvrtka.
M. D. Rettigová.
Veselohra o třech dějstvích. Napsal Alois Jirásek.
Režisér Jaroslav Kvapil.
Po druhém dějství přestávka.
Konec o 1/410. hod.
Začátek o 7. hod.
V sobotu 20. dubna.
Odpol. o 3443. hod.
Pro studentstvo.
Figarova svatba.
Večer v předplacení.
Poprvé:
Strýček Váňa.
Král
Rettigová
Jirásek
Kvapil
Figarův
Váňa
Praha
národní divadlo
10
article
Svandovo divadlo na Smichové
Svandovo divadlo na Smichové
Vspátek 19. dubna.
Začátek o 7. hod.
46. hra v předplacení.
Kontrolor spacích vagonů.
Fraška o 3 jednáních od A. Bissona. Přeložil G
Schmoranz.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka, Kapra
9470
a Kotíka na Smíchově.
Vspátek
Fraško
A Bisson
Schmoranz
Urbánek
Kapr
Kotík
Smíchov
Svandovo divadlo
11
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradecn.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradecn.
V pátek 19. dubna.
Začátek o 3/47. hodině.
71. lidové představení za poloviční ceny
Naše ženy
9466
Veselohra o 5 jednáních od Schöbthana.
Připravuje se sensační novinka: »Zaza aa jeji
deera.«
vteš slv
sil sicln
304 -
Král
Pištěkův divadlo
12
article
Bulkenfress mimovolně o krok ustoupil. Saveli se
nahnul k pánovi :
— Kam poroučíte teď, Erazime Ivanoviči?
— Vez, zahučel nejasně, ale tvrdošijně nemocný.
Jeho hlava se opět sklonila, jeho oči pátraly kolem jako
maják, jakoby něco hledal v tmavé houštině, jakoby se
vyptával každého keře, nechová-li hledané ve svých ne-
proniknutelných listech . . .
Muzikant to pochopoval a jaksi podivně se ušklíbl.
u — Hledejte — a najdete! zašeptal, zavěšuje s
s chechtotem beze všeho v mé rámě a kráčeje vedle mne.
Pod stromy jest tma a velice vlhko, pro ne-
mocného jest to nezdravé; vezete ho na pěkné místo !
volal na Savela.
Stařec vyvezl kočárek právě ke známému »chrámu
oddechu«.
Zacházející měsíc stál v tom okamžiku na nebi
právě proti nízkým schodům besídky a jasné jeho paprsky,
prodírajíce se nízkými bezovými keři, chvěly se po
vnějších zavřených okenicích. Sylva běžela napřed do
stříbrného toho jasu, v kterém jaksi zvláště se leskla
její dlouhá, hedvábná srsť, zaštěkala na měsíc a vtahujíe
do sebe vzduch svým rozpoltěným nosem, skočila na
schody a strašně zaštěkla, čichajíc ke dveřím a škrábajíe
netrpělivě tlapami, jakoby chtěla, aby jí otevřeli.
— Podívejte se, podívejte se na toho psa-! Co tam
chce? vstrčil do mne Bulkenfress a znovu se zachechtal.
Nemocný zoufale zasténal.
— Tam, tam, opakoval jakýmsi kovovým hlasem,
podobajícím se zvuku železa, které padá do měděné
nádoby.
Erazim
Sylva
13
article
Ach, já hlupák! udeřil se do čela Saveli. On
sám si přeje do zahrady! Teď v noci ? Pane, a co řekne
lékař?
— A — ano, a — ano, trval nemocný na svém.
Saveli se nepokojně na mne podíval.
— Noc jest teplá, řekl jsem.
— Zaobalíme ho, máte pravdu, tvrdil i on s úsmě-
vem, jsa patrně spokojen, že se mu podařilo dříve než
mně uhodnouti přání svého pána. No, a jak ho dosta-
neme dolů? Začal se znepokojovati. Pavel, můj pomoc-
ník, odešel nejspíše na senník spáti, až do výměny,a
vy, Borisi Michajloviči, ho tuším neunesete?
— Vzbudím ihned Maksimiče, navrhl jsem.
— No, ten ho zmůže lépe, řekl vesele stařec,
já ho zatím na procházku vyfintím, jak se sluší a patří.
Zastihl jsem Maksimíče již na nohou. Z chodby,
kde si každou noc připravil lůžko na zemi, zaslechl
svým jemným, vojenským sluchem naše hlasy ve Vasově
pokoji a byl hotov.
Saveli oblekl zatím svého pána, zaobalil ho a po-
sadil mu čepici na hlavu. Vyzvedli ho s Maksimičem
snesli ho dolů postranními schody.
Spěchal jsem se podívati na Vasu; ten sebou ani
nepohnul.
— Díky bohu! řekl jsem si a běžel za nimi.
— Račte napřed, Borisi Michajloviči, velel Saveli,
pouště pozorně nemocného a usadil ho s Maksimičem do
kočárku, který jsem rychle přivezl od hlavních schodů,
kde vždy stával, a vyjeli do zahrady.
— No, děkuji vám, mladý pane, řekl mně laskavě
starý sluha, račte jíti odpočívat, zařídíme již všechno
bez vás.
Zapomenutá otáska.
Pavel
Boris Michajlovič
Vasa
Savel