1
article
noviti 2 šilinky za cent a na glykosu 20
pencí za čent.
Dále má se uvaliti na uhlí vývozn
clo 1 šilinku za tunu. Kancléř pokladu po-
znamenal, že z těchto různých daní lze oče-
kávati příjem úhrnem 11 mill. liber šter
linků. Pále navrhl opětně suspendování umo-
řování dluhů. Tím by se mohl deficit snížit
na 39,707.000 liber šterl. Žádal pak za zmo-
cnění, aby mohl přijati 60 millionů lib. šterl.
ve formě konsolů.
Na to předložil Hieks Beach rozpo-
čet. Pojednávaje o loňském finančním roce
poukázal, že při zahraničním obchodě spo-
číva plus v ceně zboží a nikoli ve množství.
Úhrnný obnos, který opatřil pokladní úřad
v minulém roce, dosáhl obrovské šumy 198
millionů liber šterlinků.
Národní dluh činí 688 liber šterlinků,
vydání pro tento rok praeliminují se na
187 millionů a příjmy z dosavadních zdrojů
příjmových na 132 milliony. Kaneléř pokladu
odůvodňoval pak vzrůst řádných vydäní, ne-
hledě k vydáním válečným a prohlásil, že
nynější base zdanění musí býti rozšířena.
Řečník přechází pak k navržené dani
čukeřní, jejíž výnos jest odhadnut na
5,100.000 liber šteřlinků. Jest prý těžko
předpověděti, jaký účinek bude míti dan
tate na cenu cukru, ale lze prý míti za to,
že účinek bude se jeviti v tom, že bude do
Anglie dovážen prémiovaný eukr, který
v jiných zemích nenajde odbytu a že eena
klesne, byť i z počátku poněkud stoupla.
Budou prý také učiněna opatření, aby na
čukrové zboží z cizích zemí, jež könkuruje
se zbožím domácím, bylo uváleno clo. Také
cukr západo-indický nezůstáne nezdaněn.
Pál
Anglie
Hiek beach rozpo
pence
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Na Němce jako puma působila vče-
rejší zpráva »Vaterlandus o tom, jak se byl
arcivévoda František Ferdinand vyslovil oproti
zástupci katolického Schulvéreinu o agitaci, pro-
váděné za heslem: »Pryč od Říma !« Prohlásili
jsme již, co o spolku tem soudíme. Je to orga-
nisace, jejíž účelem je klerikální škola, počínaje
od elementárky až do vysokého učení. Katolický
Schulverein je sám sebou protestem proti ná-
rodně pohřokovému proudu ve školství a není
divn, ně tesí se přízni ne pouze v křnzích kněž-
skýeb nýbrž tén ve spoleéhušti aristokrutické,
bž st stváy jehné sehají ještě výse. Řediteiě
tohoto spolku dávno již pociťovali touhu, áby
jako protektora získali osobnost, ktérá sama
sebou již byla bý jim ne pouze záštitou, nýbrž
i nepřímým pomocníkem v práči dosti námahavéa
tím radostněji byli překvapení, že ochotu, státi
se protektorem jejich spolku, projevila osoba,
v této říši první po panovníkovi. A projev ten
stal se za takých okolnosti, že byli tím Němci
v pravém slova toho smyslu konsternováni.A
skutéčně není v moderní historii tohoto státu
připadu jen poněkud podobného. V tom právě
uložen význam projevu, že arcivévoda František
Ferdinand nepoložil důraz na tendence jmeno-
vaného Schulvereinu, nýbrž prohlásil, že přije-
tím protektorátu zjevně chce osvědčiti svůj od-
por ne snad jen proti heslu »Los von Rom«,
nýbrž zvláště přoti tomu, co vlastně
pod tímto heslem je skryto, proti
agitaci, pracujíci za válečného
pokřiku: »Pryč z Rakouskal«
V tomto momentu uložen význám afféry. Ná-
sledník trůnu stigmatisoval s určitostí a rozhod-
ností, jež vylučuje jakoukoli pochybnost, směr,
jímž ženou se dnes ne pouze stouponci
Němec
Vaterlandus
František Ferdinand
Los
Rom
Řím
3
article
Schönerera, nýbrž Němci rakouští, pokud jsou
ovládáni národní myšlénkou, všichni. Dnes ne-
mohoů se vykrucovati národní odpůrcí naši na
ciohálního směru, že je z prorady na této říši
obviňuje pouze »česká perfidie«, dnes také vý-
čitka vržena ve tvář německé agitaci z místa,
kde jén v okamžicích nejkritičtěj-
ších ozve se slovo odsuzujícía
slovo hněvu. Klerikalismus a jeho snahy
ustoupily rázem do pozadí, a o katolickém Schul-
vereinu nikdo nemluví. Dnes důležitost a vý-
znam mají pouze slova, kterými v o ka-
mžiku, kdy na vídeňské půdě dlel
ještě následník trůnu pruského,
následník trůnu rakouského od-
soudil tak ostře zemězrádnou agi-
taci, jež z Rakouska žene se do
Pruska. Slova arcivévody Františka Ferdi-
nanda nasvědčují tomu, že v kruzích nejvyšších
se nepodceňuje, co dnes hýbe téměř veškerou
společností némsckou. A s toho stanoviska po-
hlíželi též poslanci čeští na afféru. Když
místodržitelové a zemští presi-
denti vítali officiálně účastníky
sjezdu německého Schulvereinu, když
vláda videňská podporovala sna hly
tohoto nemravného mizerného
spolku, jehož účelem je olupovati
slovánské národy o dítký, tu se
páni ve vídeňském parlamentě
neřozčilovali. To bylo v pořádku. Dnes
však zůří proto, že vyslovil se člen panovnické
rodiny o jiném druhu jejich národní činnosti
způsobem, který jim není po chuti.
Němec
Ferdi
Rakousko
Prusko
4
article
— Politické blouznění brněnského kle-
rikálního orgánu. Brněnský »Hlase rozhodně
musil překročiti bludný kořen, který, jak
známo, má tu vlastnost, že chodče mate tak,
že chodí neustále v bludném kolečku, z něhož
se nemohou dostat. »Circulus vitiosus«, v němž
beznadějně ztracen domnělý vídeňský dopišo-
vatel brněnského listu, jak již sděleno, záleži
v tom, že dovozuje, že mladočeští poslanci na-
stoupili do poslédní tečky staročeskou politiku,
kteráž prý je jedině možnou a úspěšnou, ale
právě proto musí ustoupiti a učiniti místo
(komu?), neboť vzdáním se obstrukce přestali
v hájení rovného práva jazykového na říšské
radě, kteréž (jak Notabene! »Hlase sám vý-
slovně tvrdí) jest na dnešní říšské radě ne-
možným. Dnes pak pokračuje »Hlas« dále ve
své zmotané kublanici vídeňské. Vycházeje
stále z vrtohlavé své premisse, že se Mlado-
češi vrátili bez výhrady k politice Staročechů,
dovozuje, že mladočeské politiky ani vůbec
žádné není, nýbrž že politíka mladočeská od
jakživa byla politikou staročeskou, utvořenou
Palackým a Riegrem, žádný z mladočeských
politiků neměl prý samostatné myšlenky. Tedy
mladočeští poslanci vrátili se (dovozuje »Hlas«)
od mladočeské politiky, která ničím jiným není
leč politikou staročeskou (dovozuje »Hlas«).
Hlava se točí z této smyšlenkové smrště »Hla-
sovy« kasuistiky, která by mohla dobře štáti
jako příklad porušení myslí v některé psychia-
trické učebnici. Jaký tedy provedli Mladočeši
obrat, když se vrátili od A ku B, když A =
B? Jak možno vrátiti se z »onoho« k sto-
mutoě, když »toto« a »ono« je totéž? Avšak
šíleneovy — bohužel ne poslední — valčíkyv
»Hlasu« jddu v zoufalém křepčení ještě dále.
Hlas
Mlada
Palacká
Riegr
Hla
5
article
Vzdor tvrzení, že Mladočeší neměli jiné politiky
něž Btaročeské, setkáváma se v »Hlabu« hned
b nékolik rádků aíže s následujíct mouárosti:
»Neá třeba dalsích důkazů pro tvrzenít, že Miado
češi žádnou politiku nemají a nemělie a dále
»Arciť výtečníci mladočeští nedovedou poli-
tiku svých předchůdců ani spřávné na-
podobiti a právě proto nemaje
docela žádných úspěchův.« —
Vzdor tomuto odbornému, politicky žurna-
listickému neobyčejně brillantnímu nálezu ne-
ostýchá se pisatel »Hlasu« ani dost málo na
třetím sloupci své úvahy o tom, »co prý jest
mladočeská politika« napsati s hravou lehkostí
následující hlubokomyslnost: «Tážeme se, kdy
byla zřízena česká technika v Brně? Stalo se
to za ministerstva Thunova, tedy v době,
kdy dělali Mladočeši jako dnes
politiku — staročeskou. Zří-
zení české techniky v Brně
není tedy zásluhou strany mladočeské, nýbrž
úspěchem osvědčené politiky
staročeské, jíž Mladočeši sloužili
za nástroje«. Titíž Mladočeši, kteří nedo-
vedou politiku svých staročeských předchůdců
ani správně napodobiti!? Mráz pojímá čte-
náře hrůzou, aby Hospodin neráčil nic po-
dobného na něj dopustiti, čím stižen jest
tento dopišovatel »Hlasu«. Nežádáme si
znáti jeho jméno, ale jsme přesvědčeni, že
kdyby se ho někdo náhle na jeho jmeno zeptal,
že si hned na ně nevzpomene. Hippokratés pro
takově případy radil čemeřici, wönshofenský
Hippokrates de gratia divina hojné polévání
kolen ledovou vodou. Včerejší »Hlas Národa«
otiskl předvčerejší blivaninku svého brněnského
jmenovce v podstatných — vlastně bezpodstat-
ných — protichůdnostech a nesmyslech, dou-
fejme, že bude dnes varován.
Mladočešit
Thunův
Mráz
Hippokrates
gratius
Brno
6
article
— »Neue Preusische -- Zeitung« o ná-
rodnostním sporu mezi Čechy a Němci.
O tor, jak si představuje tento berlínský orgán
další rozvoj národnostní otázky v Rakousku,
vypraavuje jeho vídeňský dopis ze dne 16. t. m.,
v němž se praví vzhledem k nynější naší par-
lamentní situaci: Národnostní protivy budou
arci i na dále jako před tím trvati, neboť mož-
noáti, spory tyto průběhem půlstoletí každým
rokem se přiostřující úplně odstraniti, vůbec
není i nepodaří se to žádné vládě. Může se jen
o to jednati, spory tyto překlenouti a potud vý-
rovnati, aby bylo umožněno smírné žití ebou
národností vedle sebe. To stane se možným
jedině, shledají-li se na poli společného hospo-
dářského a kulturního zájmu. Protož domníváme
se, že ústupky, týkající se péče a pocty uměnía
přesunuti parlamentu z pustých národnostních
štvanic na pole společné, všeobecnému užitku
sloužící hospodářské práce, naznačují jedině
schůdnou cestu, i možno se podle kroků, jež
vláda učinila, také nadíti, že cesta tato, jednou
nastoupena, nebude tak brzy opuštěna.« Pakliže
tato smírná nálada »Kreuzzeitungu« jest výro-
nem, způsobeným vídeňskými officiosními kruhy,
nacházejí se původcové tohoto názoru o mostech
nad ohnivými propastmi národnostních sporův
ohromněm omylu, paklíže se domnívají, že lze
český lid omámiti nějakým hašišem anebo že
snad lze jeho národnostní cit, lupem jeho ná-
rodnostních práv uražený, uspati nějakými nar-
kotickými prostředky. Neboť, že dopisovatel
pruského listu národnostními protivami kryje
vlastní zápas český o jazyková práva, jest
zjevno. Jest jisto, že zápas tento uštati může
jedině jedním způsobem a to jest nejvýdatněj-
ším uspokojením jeho oprávněných požadavků.
Neue Preusisch
Němec
Čechy
Rakousko
7
article
Spoléhati na to, že bude nyní možno stavětí
»klenby či mosty nad spory národnostními«,
byl by optimismus, před nímž nelze ani dost
varovati. I v Klapém konečně přestali stavět
nové domky na místech, kde zjištěho neustálé
ssedání a propadání půdy a k tomuto rozumu
přijde jednou také c. k. vláda ve Vídni. At-
neustálým zemětřesením, při čemž pukliny země
šlehají plameny, ať důsledným sesouváním —
půda, na níž vláda své chice hrdé hrady posta-
viti, nikdy klidná nebude, dokud nebude splněna
formule o správných základech říše — justitia
regnorum fundamentum.
Klapý
Vídeň
Ata
8
article
— Osobní. Následkém odehodu pokladníka p.
Jg. Smekali, který se stal hlavním revisorem v
Ústřední jednotě čes. hosp. spoléčenstev, jmenováni:
dosávadni účetní p. Robert Malý řídícím účetníma
p. J. Vekoun pokladníkem české Pošumávské záložny
v Praže.
— Rodinné zpřávy. Slč. Anička Vrbovaz
Nezamyslic a pau MUDr. Eugen Jar Schu lz,
obvodní a panský lékař v Bítově na Moravě slaví
sňatek dne 24. t. m. v chřámu sv. Štěpána v Prazě.
Přédnášký. Mišti odbor Národní jednoty
severočeské pro Hořice a okolí pořádá v hedeli dne
21. dubna v sále Záloženského, hotelu v Hořicíeh
veřejnou přednášku. Jednatěl odporu p. dr. Somh me
přolluví 36 Rěktervtkí uadntdh Solslhi Brgnnisace
narodůí.« Záěátěk o 8. hod. věčerni-
— Studijní cestu do Kodaně podnikre
o letošních práždninách spolek absolventů obchodní
akademie v Chrudimi, při kteréž přiřežitosti návštíví
též velká města, na cestě se nalézající, jako Dráž“
daný, Hamburk, Štětín a Berlín. Výpravy, jež účast-
níkům mnoho zábavy a poučení poskytne, mohou
se zúčastniti těž nečlenové jako hosté, jež jmenovaný
spolek ke hromadné účasti přátelský zvé. Nevelký
náklad bude předem rozpočten, též čas přesně vy-
měřen, jakož i o pohodlí cestujícíchi náležitě posta-
ráno. Bližší zprávy podá sekretář výpravy p. Alois
Strup, účetní chrudimské spořitelny
— C. k. veřejná a universitní knihovnav
Malá
J Vekoun
Anička Vrbovaz
MUDr
Eugen Jar
Sch
Štěpán
Alois strup
Nezamyslice
Bítov
Morava
Hořice
Kodaň
Chrudim
Hamburk
Štětín
Berlín
Somh I přolluvit 36 Rěktervtkí
9
article
Praze byla v březnu navštívená 8788 čtenáři, kteří
použili ke svým pracím 10.952 svazků v místnostech
knihovních. V čísle tom není však zahrnuť značný
počet děl, kterých použito bylo z příruční knihovny,
každému volně přístupné. Domů půjčeno 2966 sv.,
na venek a do ciziny odeslano 226 sv., z ostatních
rakouských a zahraničních knihoven bylo pro zdejší
obecenstvo vypůjčeno 69 sv. Čítárna časopisů navští-
vena 673 čtenáři, mimo to bylo 161 rukopisů po-
— Policajti pod dohlídkou. Prapodivné opa-
tření byla nucena učiniti obec Moravská Ostrava:
dáti své policajty pod dohlídku. V Moravské Ostravě
jest jízdní policie, která pro rozsáhlost obvodu města
má dosti práce. Jízdní strážníci mají za úkol projíž:
děti určité ulice a odlehlejší čtvrti města. Činí tak
mírným krokem a koně se jim při tom nijak unaviti
nemohou. Než od nějaké doby pozorovali na morav-
sko-ostravské radnici, že koně strážníků, vracejících
se ze služby jsou neobyčejně unaveni; před nedáv-
nem ztrnuly koni, se kterým strážník vrátil se ze
služby i svaly. Jelikož bylo to záhadné, dáván na
jízdní strážníky pozor a správa ostravské policie záhy
seznala, že jízdní strážníci po nastoupení služby pro-
jeli krokem některé vykázané jim ulice, načež odjeli
za město k obci Marianské Hory, kde pořádali do-
stihy a jiná cvičení koní. Tyto panské choutky ně-
kterých ostravských strážníků musily ovšem koně
unaviti. Aby kratochvílím strážníků učinil se konec,
ustanoveni obecní zřízenci, kteří mají za úkol, hlídati
jízdní strážníky, zdali konají skutečně službu a ne-
pořádají snad dostihy.
Praha
Ostrava
marianský Hora
moravský Ostrava
10
article
— Srážka na elektrické dráze. Na křižo-
vatce Spálené ulice a Ferdinandovy třídy včera po
6. hodině večerní srazil se motorový vůz číslo 23
s prázdným nákladním povozem kočího Josefa Lu-
stiga z čís. 953 na Smíchově. U motorového vozu
byla přední stěna proražena a u nákladního zpřetr-
hány postranky. Srážku dle sdělení očitých svědků
výjevu zaviníl kočí.
— Dopadení zloději. V minulém týdnu ve-
řejnili jsme zprávu o smělé krádeži, která spáchána
užito.
Ferdinandův
Josef Lu
Smíchov