ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 4d9a71b0-66c5-11dc-b745-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 17 celkem · entity: person 48, place 13, org 6, work 3
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 106. ze
3 masthead
dne 18. dubna 1901.
4 masthead
Rüzné zprávy.
5 article
= Záhadný vražedný attentát udál sev noci na sobotu v Paříži. Známá dáma z pařížské společnosti, Louisa Kolbová, jež vystupovala také na jednom menším divadle pařížském, obývá roz- sáhlý a velmi skvěle zařízený byt ve druhém patře na avenue Henri Martin. Ačkoli žije ve skvělých po- měrech, má toliko jedinou služku. Mechanik Albert. jenž ji denně provazí na výletech automobilou, bydl mimo dům. V noci na sobotu ke 3. hodině probu- zena byla kuchařka rodiny, bydlící ve třetím patře, tlumenými výkřiky z bytu paní Kolbové. Odebrala se se svým zaměstnavatelem k domovníku, jenž pře- devším zavolal tři policejní strážníky, kteří po scho- dech pro služebnictvo vnikli do bytu herečky.U dveří kuchyně setkali se se služkou, jež se zatím byla probudila. Když vnikli do ložnice, osvícené elektrickou lampou, nalezli tu vše v největším ne- ladu Nábytek byl Bokácen, lože prázdné, prostěradla potřísněna krví, na koberci plno střepů skla. V koutě pokoje vedle lenošky ležela paní Kolbová v rozedra- ném nočním rouchu, tvář polou zastřená rozcucha- ným vlasem jevila četné rány. Raněná byla tak roz- čilena, že z počátku nemohla odpovídati na otázky. Když se jí tázali po vrahu, ukázala toliko na dvéře svého toilettního pokoje. Vniknuvší policisté na- lezli tu muže bez kabátu, jenž zcela klidně seděl na židli uprostřed pokoje a horlivě utírals hadrem krev s pravé ruky. Zdálo se, že není nikte rak překvapen příchodem policistů a na otázky je- jich odpověděl anglicky, že nerozumí francouzsky. Zatím přibylo na místo několik lékařů a policejní ko- misař. Shledáno, že raněná má neméně než 40 ran.
Kolbová Henri Martin Albert Kolb Bokátit Paříž
6 article
Když se poněkud zotavila, vypravovala následující »Tento pan, jeden z mých přátel,« počala, uká- zavši na jednoho z lékařů, »ztrávil se mnou večer. Odešel ode mne o půlnoci. Provázela jsem jej až ke dveřím, jež jsem pečlivě zamkla. Pak jsem se odstro- jila a ulehla. Spala jsem pevně, když jsem ke 3. ho- dině probuzena byla šramotem kroků. Stiskla jsem knoflík elektrického vedení a rozžala světlo. Spatřila jsem člověka bez kabatu, jehož tvář zastřena byla černým závojem. Snažil se právě vypáčit zásuvku psacího stolku, kde ukládám svoje klíče. Volala jsem o pomoc. Jakmile bylo světlo rozžato, obrátil se zlo- činec k měmu loži, vrhl se na mne, chopil mne za hrdlo a tloukl mne do hlavy bílým, úzkým předmě- tem, jenž měl as tvar jelita. Ačkoli jsem byla ranami skorem omráčena, volala jsem dále o pomoc. Zloči- nec odhodil svůj nástroj a vytáhl z pravého rukávu mosaznou kouli na gumové šúůře. Zasadil mi toliko jedinouránu a guma se přetrhla. Ale vzal s mého nočního stolku sklenici a zuřivě mne ní bil do hlavy. Sklenice se rozbila a její střepy zranily mne ve tváři. Přes to jsem se křečovitě bránila a podařilo se mi vyskočit z postele a dosáhnouti šnůru od zvonku do pokoje mé služky. Tu mne udeřil do prsou, že jsem odletěla na druhý konec pokojea pozbyla vědomí.« — Na otázky policejního komisaře odpověděl útočník, že se jmenuje Edward Smith a jest 45letý. Nechtěl však povědět, kterak se dostal do bytu paní Kolbové. Chtěl prý toliko krást a ne- byl by jí nikterak ublížil, kdyby nebyla volala o pomoc. Dále prohlásil, že bude odpovídati tolikou přítomnosti advokáta, jejž ustanoví anglické vyslane- ctví, poněvadž nemá důvěry k tlumočníkovi. Při
Smith Kolb
7 article
prohlídce nalezeny u něho klíče paní Kolbové a nůž s několika nově nabroušenými želízky. Byl-odevzdán soudu, jsa obviněn z krádeže, vloupání a pokusu vraždy. Při zápasu byl se zmocnil revolveru paní Kolbové, jenž ležel pod poduškou. V tom však bylo zazvoněno a Smith uprchl do toilettního pokojíku, kde zbraň odhodil. Paní Kolbová na svých vyjížd- kách na automobilu ráda měla na sobě mnoho šperků. To snad bylo první pobídkou k jeho zločinu. Tolik je jisto, že znal zvyky své oběti. Záhadné jest však, kterak se dostal do zamčeného bytu, na jehož dveřích není stopy vloupání. Stav paní Kolbové není nebezpečný.
Kolb Smith Kolbová
8 article
= Bandité na Kavkaze a v Řecku. Z Oděsy se oznamůje: V Šuše umrcen byl jeden z nejpověst- nějších a nejnebezpečnějších banditů kavkazských Sarri Hassanbekov. Tento uprchlý trestanec po 15 let byl postrachem okresů Džeminašira, Šuša a Jeli- savetpol. Měl více než sto srážek s policií, četnictvem a vojskem a pokaždé podařilo se odvážnému lupiči a jeho smělým soudruhům uniknouti bez pohromy do hor. Na počátku jeho lupičské kariery byli různí lidé ochotni lupiče prozradit, ale dovedl se mstíti tak hrozně na udavačích, že postrašeně obyvatelstvo ochotně vyhovovalo jeho požadavkům a odpíralo po- dávati úřadům jakákoli vysvětlení o jeho pobytu. As přede dvěma týdny však podařilo se policii sledovati Sarria až k osamělému dvorci a za svítání obklíčena byla chýže; kde meškal, 50 jízdnými policisty. Lu- pič probuzen výstřelem z pušky. Ačkoli viděl, že je po všem, odpověděl na vyzvání setníka, aby se vzdal, třemi výstřely z revolveru rychle po sobě a zranil těžce několik lidí. Chvíli potom klesl, zasažen 20 střelami z pušek. — Z Athén oznamuje se tragická historie, jež svědčí o smělosti řeckých banditů. V Ma- nolasu blíže Pyrgu konalo se trestní líčení in contu- maciam proti lupiči Skantsorovi. Soudce vytýkal jed- nomu ze svědků nedostatek pravdomluvnosti, načež svědek se vyznal, že den před tím Skantsora mu vy- hrožoval smrtí, udá-li pravdu. V tom objevil se Skantsora u okna soudní síně. Nastal velký zmatek a všichni, mezi nimi i soudcí jali se stíhati briganta.
Kavkaz Řecko Atény Ma
9 article
Po marném stíhání vrátili se všichni do soudní síně, ale k největšímu svému zděšení spatřili svědka mrtvého na stole soudcově. Srdce jeho bylo prokláno dýkou. = Sebevražda místokonsula. Ze Skadru s oznamuje: Zdejší anglický místokonsul mr. Hallwart, jenž po dva dny trpěl silnými záchvaty horečky, byj onehdy ráno nalezen svým kavasem na loži mrtvý a krví zbrocený. V pravici držel ještě revolver. Bylť si v noci prostřelil lebku. Služebnictvo výstřelu neslyšelo. Cizí konsulové a generální guvernér do- stavili se dopoledne na anglický konsulát, aby zvě- děli bližších zpráv o této sensační katastrofě, ale zdá se, že mr. Hallwarth nezanechal písemných zpráv o příčinách svého činu. Den na to přibyl sem anglický diplomatický zástupce z Cetyně, aby učinil potřebná opatření a předpokládá se, že mrtvola do- pravena bude do Anglie a pohřbena tam v rodinné hrobce. Mr. Hallwarth byl ve Skadru velmi oblíben, jak u svých kollegů, tak i u Albánců. Sebevraždy jsou v Albanii velkou vzácností.
Hallwart Hallwarth Albánec Cetyně Anglie Albánie
10 article
= Znamenitý padělatel bankovek. V New Yorku zatčen byl těchto dnů nejznamenitější páděla- tel bankovek, jenž kdy existoval. Je to rodilý Švéd Skoog, jenž teprv od roku 1895 vyvinul svoji úspěš- nou činnost v různých velkých městech amerických, ale v té době způsobil obchodnictvu i policii ohromné trampoty. Hned v prvním roce zaplavil zemi v pra- vém slova smyslu dvacetidollarovými bankovkami, až mu policie přišla na stopu, aniž však jej mohla chytit. Na to se odebra! do Chicaga, kdež se věno- val hotovení cizích bankovek. Hotovil mimo jiné 20liberní bankovky skotské a kanadské 10dollarové bankovky, jichž původce po mnoho let nemohí býti vypátrán. Rovněž štědře obmyslil svoji vlast švéd- skou. Zhotovil nesčíslné množství bankovek po 100 korunách, jež vesměs odbyl. Policie zabavila v jeho bytě veškeré obdivuhodně přesně provedené desky a americké obchodnictvo má věru příčinu gratulovati si, že tento výtečník učiněn byl konečně neškod- ným.
Švéd Skoog New York Chicago
11 article
Zemřelí v Praze. Dne 12. dubna 1901: Zajíčková Kateřina, vdova po pobřežném, 60 roků, 236—III. Kuželková Anna, dcera řeznického pomocníka, 4 týdny, 1159—II. Pospíšilová Anna, manželka kožešníka, 62 roky, 318—I. Opava Karel, syn dělnice, 1 rok, 116—VIl. Schreiber Jaroslav, syn zřízence elektrické dráhy, 1 rok, 533—VII. Strossová Karolina, vdova po kupci, 80 roků, 613—II. Kazda Antonín, řezník, 41 rok, 993—I. Čutta Josef, jednatel, 56 roků, 118—VI. Draz- ský Jan, syn dělníka, 11 měsíců, 88—IV. Halkov Isaiáš, syn obchod. sluhy, 14 dní, 1949—II. Schmidt Alexandr, právník, 23 roky, 1854—II. — Ve v še- obecné nemocnici: Hartmannová Anna, služka, 19 roků. Jandova Marie, chůva, 25 roků. Schleifová Anna, učitelka, 48 roků. — U milosrdných se- ster: Knobloch Emanuel, nádenník, . 59 roků. — Vchorobinci: Sika Oskar, úřadník železniční, 37 roků. — V chudobinci: Fučíková Karolina, manželka kartáčnického pomocníka, 69 roků.
Pospíšilová Anna Karel Schreiber Jaroslav Strossová Kazda I Čutta Josef Jan Halkov Isaiáš Schmidt Jandův Marie Oskar Praha Zajíčková Kateřina Hartmannová Anno Knobloch Emanuel Fučíková Karolina
12 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 185. hra v předpl. Ve čtvrtek 18. dubna. 1. čtvrtka. Hoffmannovy povídky. Fantastická opera o 3 dějstvích s prologem a epi- logem. Složil J. Ofienbach. Text napsal J. Barbier. Přeložil V. J. Novotný. Konec o 1/210. hod. Začátek o 7. hod.
Král Hoffmannův Složil J Ofienbach J Barbier V J Novotná Praha národní divadlo
13 article Svandovo divadlo na Smichově.
Svandovo divadlo na Smichově. Ve čtvrtek 18. dubna. Začátek o 7. hod. Ve prospěch pana Ant. Jiřikovského. Liščí kůže Žert o 3 jednáních od Gustava Kadelburga. Přeložil a režii má p. K. Lier. Lístky zakoupené k »Bodrým venkovanům« mají platnost dnes.
Antonín Jiřikovský Kadelburg K Lier Smichov Svandovo divadlo
14 article Pištékovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištékovo divadlo na Král. Vinohradech. Ve čtvrtek 18. dubna. Začátek o 3/47. hodině. Původní novinka. Krmě laskavá Historická veselohra o 1 dějství. Napsal J. Rudlof. Na to: 7399 Zkažená krev. obrázek o 1 jednání. Napsal L. Strou pežnický. Psychologický — 300 —
Král J Rudlof L Stra Pištékovo divadlo
15 article
díval se, a on není více v křesle, ale leží prsoma na okenním prkně, dívá se ven a bůh ví co vídí, co povídá a a — Čeho si přejete, Erazíme Ivanoviči? a on pouze odpovídá: »Do zahrady«, anebo »V záhradě«, nerozuměl jsem tomu... Přivykl jsem všelijakým jeho nápadům, pravil stařec, ale tentokráte mu nerozumím. Nechápu, čeho si přeje ... Doufám ale, Borisí Michajloviči, že mně pomůžete, a proto jsem se odhodlal ? . . t Spěchali jsme do onoho pokoje. Erazim Ivanovič byl dosud na okenním prkně, jsa z profilu jasně ozářen plamenem svíce, kterou Saveli po- stavil na stůl vedle okna. Něco pronikajícího a strašného se jevilo v ostrých rysech tohoto bledého profilu, s vel- kým, vytřeštěným okem, opírajícím se z okna .. — Holoubku, Erazime Ivanoviči, co se s vámi děje? Vždyť se vám tak nepohodlně leží! . .. om — Zkoušel jsem to, ho posaditi, nedá se, šeptal mně Saveli. or — Do zahrady, do zahrady! opakovall nemocný. Mluvil s viditelným namáháním. »Vede se mu hůře,« ozvalo se v mé mysli. nonolioaor s odbol joi
Erazim Savel Holoubek Erazím Ivanovič Borise Michajlovič
16 article
— Dovolte, abych vás posadil do křesla, O Erazime Ivanoviči, prosím vás! Jeho víčko se zakrylo jakov souhlasu.b dob am vdovadémlsea vií Saveli ho pozvedl a posadil do hlubokého, křesla. — V za ... v za . . . nedokončiv, řekl ještě jednou nemocný, upíraje na mne prosebný pohled . .. no ro a — Kdo do zahrady? Kdo jest v zahradě ? Erazime Ivanoviči ? — Já, já !.. pravil netrpělivě.
Erazim
17 article
dsslsas nenajde v sobě té odpovědi, dokud nenajde slovo há- danky . . . A jak možno najíti toto slovo? A neustále se v něm vzmáhala a rostla smutná pochybnost, díval se neustále upřeněji a déle na svého syna, ptaje se ho po- hledem a nikoli slovem, jaké to společné jejich hoře hlodá na duši toho, s namáháním se usmívajícího, ne- šťastného chlapce? A Vasa bledl a hubeněl každým dnem, zornice jeho se rozšiřovaly, připomínajíce ještě ne- dávno oči jeho matky, a každým dnem se mu stávalo těžší to jeho přetvařování — jeho svaté přetvařování — před bádavým pohledem otcovým. S jakým nesnesitelným steskem jsem na něj pohlížel, když jsme se vrátili z pokoje Erazima Ivanoviče, kterému se smíchem vypra- voval nějakou anekdotu, tu klesl zemdlen na své lože, položil ruce za hlavu, upíraje na trup ty mne lekající, rozšířené a tupě nehybné zornice. Bylo-li to následkem okolnosti, že se musil před otcem přetvařovati, nyní se neodvážil podívati se někomu do obličeje, vyhýbal se ci- zímu pohledu jako zločinec před soudci. Zároveň se vy- hýbal s právě tak chorým úsilím rozmluvě o matce, on- ji teď jinak nejmenoval než »ona«, a pouze tenkráte, ne- bylo-li vyhnuti o ní se zmíniti. Cítil jsem, že se trápili nad tím, že jsem zde, že musí někdy se mnou vyměniti slovo, uznávaje zároveň, že mu jsem užitečným, že bavě po celé hodiny jeho otce rozmluvou nebo četbou bral jsem na sebe z přátelství k němu polovici jeho povin- ností, tak že si mohl zatím odpočinouti, lehnouti, zůstati samoten, a jindy mne opět podával nesměle ruku, tiskna slabě moje prsty, jakoby mne prosil za odpuštění . .. Ovládala ho pouze jediná myšlenka, jediné přání — ne- bylo nesnadno se toho domysliti — vzíti otce a odvézti ho někam daleko, daleko, kam by o ní nedocházelo žád- Zapomenutá otázka. — 297 —
Erazim