ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d90d4c0-66c5-11dc-af69-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 34, place 29, org 6, work 2
1 article
ryku«, nýbrž »soustavná vážná práce« čili — politika staročeská, která nás již mohla dovésti aneb značně přiblížiti k eíli, kdyby jí nebyly přerušily ruce zločinné, mladočeským sobectvím řízené. K této politice přiznali se nyní Mlado- češi — dovozuje »Hlas« dále — nemají však tolik poctivosti, aby se k tomu přiznali. Vzdor tomu však, že nastoupili cestu soustavné vážné práce staročeské, přišli Mladočeši domů »s prázd- nýma rukama a děravou mošnou«. To tvrdí »Hlas« a dodávaje týmž dechem, že jsou Mladočeši pro staročeskou politiku až do poslední tečky, tvrdí o dvě tečky dále, »že Mladočeši zastavili boj za jazykovou rovnopráv- nost,« Nechť prý nikdo nenamítá »Hlasu«, že »nouze železo láme«. On odpoví prý: »Ano řešení otázky jazykové jest tou dobou na říšské radě nemožností«, ale strana, která má jazyková nařízení a obstrukci za sebou, musila by prý odvrátiti konsekvence směrem docela jiným, vý- chodištěm jejím mohlo by býti pouze slovo »od- stoupit«. »Odstoupit, pánové, odstoupit!« atd. atd. Totoť jest niť vědomí labyrintem klerikální bornovanosti moravské: »Úspěchy, s nimiž se strana mladočeská vrací z Vídně — nesoue prázdnou mošnu, nejsou mladočeskýmí úspěchy. nýbrž úspěchy »výsoké kultury staročeské« (ll) ale úspěchy těmito hodlá císař ukázati straně mladočeské cestu, kterou se musí ubírati. Tato cesta staročeská jest jedině správná, ale Mlado- češi nastoupivše ji do poslední tečky, zastavili kejklířský boj za práva jazyková. Než boj ten nyní na říšské radě není možný! Proto musí Mladočeši odstoupiti.« Lze dohromady sbláboliti děsnější kaldoun politický, než jak se to povedlo lsllure brněnskému »Hlasu«?
Mlada Hlas Vídeň
2 article
Vyvraceti takové výplodky klerikální dílny duševní, mluviti jmenem čistého lidského roz- umu s lidmi, kteří staví těsně vedle vlastn zbrklosti hned její popření a kteří týmž namo- čením inkoustu dovedou říci opak toho, co tvrdili o řádek výše, to by byl vrchol pošeti- Iosti. Ale lidé tito tvrdí, že jen se má udělat místo k vedení záležitostí národa českého mocí a titulem jich vysoké kultury. Rozumí se. že ani »Hlas« neobešel se bez osobního vý- padu na vydavatele našeho listu, jak už to vel ušlechtilá norma počestné té společnosti. Cose nás týče a listu našeho, s největší indignací, jaké jsme schopni, odmítáme nízké stanovisko brněnského lístku, dostatečné sotva na hrozen- kovskolhotské poměry obecní. My i vyda- vatel »Národních Listů« vždy nalezeni bu- deme na stráži prospěchu národa českoslovan- ského, jiného strannictví nikdo při »Národních Listech« neshledal a neshledá, stejně ryzía čistá jako naše minulost je i naše budoucnost, jiné chlouby neznáme! V té příčině ovšem položena mezi námi a tmáři, ať v Čechách, at na Moravě propasť nepřekročitelná
Hlas Čechy Morava
3 article Denní zprávy.
Denní zprávy. leí — Perversní zálusk našich Němců. Při jídle přichází chuť, di francouzské přísloví a to chuť tím větší, vidíme-li, jak druhému chutná. Takové podráždění slinných žláz dostavilo se také u našich Němců a tempo císařského přípisu o založení gallerie umění v Praze a jme- nování dvou českých magnátů duchem do pan- ské sněmovny; přecpaný Michl, jemuž se od tísně v žaludku říhá, vždycky ještě řval, že nemá dost, kdykoli zahlédl v oku Vaškově ji- skřičku zadostučinění za sousto, kteréž mu te- prve kyne. Bylo by bývalo docela přirozeno, kdyby byli Němci na vládě a na státu vším právem žádali povolení aspoň tří neb čtyř ně- meckých malířů a sochařů, již by toho jmena zasluhovali, pro Čechy, aby až jednou v Praz bude gallerie stát, bylo také od koho kupovat rovnoprávné obrazy a sochy německé. Také zří- zení nějakého německého skladatele hudebního aneb okatějšího nějakého německého básníka v Praze by snad byli mohli Němci s nějakou čákou na zdar a všeobecný souhlas na státu žá- dati. Avšaknikoli. Podle seznamu požadavků jejž vymyslili němečtí pokrokáři ve společných poradách s německými lidovci, právě konaných a jejž veřejnosti současně prozrazuje i »Nene Freie Presse« i pražská »Bohemia«, jest před- mětem nejsladších tužeb německých něco zcela jiného. Jsou to — pražská nároží! »Nehledě k nacionálně-politickým požadavkům, uloženým s největší části již ve svatodušním programu . .. budou němečtí poslanci z Čech především trvati na tom, aby vláda vůči mimořádným poskytnutím městu Praze rovno- právnosti obon národností v če- ském hlavním městě potud hověla,
Němec Michl Frei Praha Čechy Bohemia
4 article
Jaby oboujazyčnost přišla k plat- nosti ve všech veřejných vzhle- dech. Zvláště bude žádáno, aby bezpráví, jakéž způsobeno bylo Němcům v Praze vý- hradně českým označením ulic, opět bylo odčiněno a přikročeno bylok staletému zvyku dvojjazyčného označování ulic.« Tak hle, stará bolest se pražským Němcům ještě nezahojila a červené tabulky s výhradně českým pojmenováním ulic jsou vlastně stále otevřenou jich ranou. Těžko však říci, jak si pá- nové představují zakročení vlády v tom směru, když všechny možné stolice a stanice právav Rakousku nuceny byly přiznati, že označování ulic jest výhradným povoláním samosprávy městské a že nikdo — vyjma ovšem »Deutscher Verein« v Praze — nemá práva do tohoto oboru autonomistické činnosti mluviti. Což jsou snad vážky Justicie nejvyšších soudů v této říši zařízeny také na kramářský úskok podvodného přiklepávání prstem anebo jsou němečtí po- slanci opravdu již tak cyničtí, že veřejně prohlašují za přípustno, aby se právo a zákon a res judi- cata ždímaly dle přání a rozmarů německých?
Němec Praha Rakousko Deutschry SF
5 article
Ach — jenom ať nehýbou páni Němci tímto leviathanem v Praze, neboť požadavek jich jest incomensurable a insuportablea a kdyby bylo zapotřebí, byla by jim nepřijatel- nost a nesnesitelnost jeho ještě jednou neklamně dokázána všemi prostředky, jichž by bylo k neklam- nému přesvědčení o tom po případě zapotřebí. Vedle tohoto pikantního pamlsku mají Němei ještě celou řadu choutek, důstojnějšího umístění německé techniky v Praze, sestátnění gymnasií v Ústí a Teplicích, za účelem ještě většího zře- dění návštěvy německých středních škol, vyšší reální školy v Liberci, poněvadž tam mají Němci než — reálné gymnasium. Při tom ovšem dlužno vysloviti úžas nad německou věru pře- kvapující skromností. Proč nežádají všude, hned ve všech městech v Čechách dvě střední školy jako v Liberci. Zřízení gallerie umění v Praze prý vzbudilo v severočesném obyvatelstvu živé přání, aby se dostalo něm. živnostenskému museu v Liberci takového ohledu, aby o umění sev.
Němec Praha Ústí Teplice Liberec Čechy
6 article
Čech bylo vydatněji pečováno. A proč ne hned také liberecké plovárně, v níž také strhány české nápisy a uveřejněny německé pamflety? Něme- ckým přáním jest dále zřízení státního železni- čního ředitelství v některém německém městě v Čechách a Žatec už vyslal v té příčině de- putaci k ministru dráh, s nímž již dnešního dne bude vyjednávati. Ve své bezmezné drzosti budou Němci také žádati, aby »českému živlu« nebyla při jmenování úřadníků státních dráh dávána přednost tak nezaslouženým způsobem jáko dosud. Druhé německé poštovní ředitelství, druhé finanční ředitelství v Liberci, hlavní četnice v Litoměřicích, státní průmyslové školy v Brně a v Zábřeze na Mo- ravě, 2,300.000 K na vodní stavby na Libe- recku, toť jest už jen garnitura pakatelů, jimiž zdobena má býti hlavní mísa hostiny, na jakou si Němci brousí zuby, neboť nemecká lidová strana hodlá prý energicky vymáhati několik dráh v Tyrolsku a Štyrsku. Jeví-li někdo zrůdné chuti, jako žena v požehnaném stavu, řikává Hanák: »A pečenyho žeda be's nechtěl?« V každém případě jest žrutnost našich Němeů stavem chorobným, lékaři říkají mu řecky »bulimia«, což lze přeložiti nejsnáze »hlad volský«. Mírná diéta jest proti němu nejspo- lehlivějším prostředkem a ta bude Němcům také nepochybně důtklivě doporučena. — Drzá reklama národních sociálů a agrárníků. Některé časopisy a mezi nim dnes také »Hl. N.« použily plakátu rozeslaného Klofáčovým bratrstvem o chystané veřejné schůzi lidu na Mělníku ku pikantním zprávičkám.
Němec Hanák Klofáčův Čechy Žatec Liberec Litoměřice Brno Zábřeh Tyrolsko Štyrsko Mělník státní průmyslový škola
7 article
Sensační lokálka »Hl. Národa« nese příkladně do očí bijící nápis: »Dr. Ed. Grégr za nespokojené poslance.« Plakát uvádí totiž mezi řečníky schůze, poslanci Zázvorkou, Klofáčem a Freslem, také dra. Edv. Grégra s dodatkem: »za nespokojené po- slance«. Komu jest i jen zběžně povědom význam dra. Edv. Grégra ve světě politickém, tomu sice ihned napadlo, že dr. Edv. Grégr na schůzi, jejímiž ozdobami jsou ipp. Fresl, Klofáč, Zázvorka, mluviti nebude. Jak se s nej- kompetentnější strany dovídáme, byl sice dr. Grégr vyzván pořadateli řečené schůze, aby na ní promluvil o politické situaci, odpověděl však s příslušným odůvodněním, že se do schůze nedostaví. Přes to však zneužívají řečení pořadatelé jmena dra. Grégra s tendenčním dodatkem k drzé a nešetrné r- klamě svého podniku na Mělníce, čin, který se zajisté odsuzuje sám sebou. — Hospodářský boj v Olomouci. Staro- sta města Olomouce rozeslal všem českým ob- chodníkům v Olomouci německý přípis následu- jícího znění: Poněvadž z ohledů policejních bude pro nastávající výroční trh a trhy následující v Olo- mouci postaven jenom obmezený počet tržních bud, oznamuje se vám to, že zamýšlíte-li k sv.-jir- skému výročnímu trhu aneb k trhům pozdějším postaviti tržní boudu, nebude vám tato z uvedených důvodů pronajata ani k nastávajícímu jirskému trhu ani k pozdějším. Z městské rady král. hlav, města Olomouce, dne 15. dubna 1901.
doktor Ed Grégr Zázvorka Klofáč Fresl Edv Mělník Olomouc Ola
8 article
Starosta Brandhuber.« Jak se nám z Olomouce sděluje, byli tímto lživým předstíráním z trhů výročních v Olomouci vyloučeni výhradně čeští obchodníci. Následkem toho rozeslán byl všem starostům českých obcí na Olomúcku oběžník, v němž se jim sděluje uvedené rozhodnutí městské rady olomoucké, jímž ze zášti národního vyloučeni byli všichni čeští trhovníci z trhu. V oběžníku praví se: »Vý- roční trhy pořádají se jen pro venkov,a proto toto násili olomouckých Němců musí do- stati od našeho lidu náležitou odpověď. Račte to, pane starosto, ve své obci sděliti všem, kdož na jarmarky chodí, zvláště čeládce, že čeští obchodníci na jarmarku nebudou prodávati v boudách, nýbrž ve svých obchodech. Necht tam jich lid kupující hledál« Současně svolává posl. Vychodil všechny sta- rosty českých obcí na Olomoucku k důvěrné poradě na neděli dne 21. dubna v České besedě v Národním domě v Olomouci.
Brandhuber Němec Olomouc Olomoucko Český beseda národní dům
9 article
— Francouzská kritika o posledním díle Václava Brožíka. V té chvíli, kdy cely národ český projevuje svůj žal nad předčasnou smrtí jednoho ze svých velkých synů, který patřil mezi první, již jmenu českému dobývali uznání v cizině, pročítáme řadu článků, jež francouzská kritika věnovala poslednímu velkému dílu Brožikovu, jeho obrazu: »Prohlášení Jiříka z Poděbrad za krále českého«. Obraz tento byl loni vystaven v pařížském »Salonu« a bylo mu tam vykázáno čestně místo. Zaujal pozornost obecenstva i kritiky, i té, která nesouhlasila se směrem a rázem Brožikovy historické malbya která výslovila plné uznání mistrovství štětce geniálního mistra českého. Václav Brožík ode- vzdal řadu těchto fran couzských článků našemu spolupracovníkovi loni v Paříži a nyní používáme příležitosti, abychom citovali některé hlasy kri- tiky francouzské. Roger-Miles, jedenz nejpřednějších kritiků francouzských, psal o Brožíkově obrazu mimo jiné: »U Brožíka se setkáváme vždy s dílem svědomitým, hluboce studovaným a komponovaným s upřímnou obrat- ností; a obraz, který hned při vstupu zabírá vaši pozornost, je právě od něho. Jedná seo episodu z dějin národa českého: Prohlášením Jiřího z Poděbrad za krále českého. Tento obraz byl objednán skupinou českých vlastenců a Bro- žík byl jako předurčen pro podobný úkol.«
Brožík Brožikův Jiřík Roger Jiří Bro Poděbrady Paříž Miles
10 article
Kritik líčí předmět obrazu a pokračuje: »Je známo, s jakou přesností vyvolává Brožík slavné chvíle historie své vlasti. Jako muž svědomitě vzdělaný nenechává se nikde vésti pouhou obraz- ností. Dovede dobře uváděti na scénu hromadné skupiny davů; docílí vždy, že davy gesty, mi- strným uspořádáním a rozestavením vyjadřují ty výlevy, v nichž se projevuje duše kollektivní a duše národa. Má dále prostředky provedení, jež zasluhují obdiv. Osvětlení je velmi pečlivě a správně voleno. Jeho harmonie chromatická má krásný jas, je beze vší brutálnosti.« Alfons de Colonne psal v »Soleilu«: »Proč se nám jeví velké plátno Brožíkovo jako nejpřednější dílo »Salonu«? Zcela prostě proto, poněvadž- historický výjev na něm znázorněný je proveden způsobem jasným a pravděpodobným. Nic není tam nuceného, pohyb je přirozený, rozmanité posice odpovídají karakteru hlavních osob. Umělec představil Poděbrada, který byl zvolen za krále českého, jako muže vzhledu dobr- tivého a vlídného. Byla to pravá po- vaha muže, který byl jedním z hlav strany husitské?« Kritik pochvaluje zejmena koloristické přednosti obrazu. Valensol v »Petit Pa- risien« obdivuje na obraze Brožíkově zejmena neobyčejně studované fysiognomie. Eduard Hu- bert v »La Republique Franéaise« prohlásil: »Je to dílo mohutné, znamenitě pochopené.« Henri Mac v »Univers et Mond« věnoval dlouhou stať obrazu českého mistra, prohlašuje jej za nejlepší mistrovské dílo »Salonu« r. 1900 a oceňuje zejmena krásné, ofektní seskupení osob, skvělý kolorit, karakteristiku tváří i obdi- vuhodnou kresbu. Paul Henssy v »Le Radi- cal« naznačil předmět obrazu, o němž se vy- slovuje velmi pochvalně co se tkne provedení,
Brožík Colonne Brožíkův Poděbrad Petit Hu Mac Henssy Soleil Le Republique Le Radi