ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4d7b7800-66c5-11dc-b6c6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: person 21, place 16, org 4
1 masthead
b ea oslno rnulies otlavelel5 v le
2 masthead
leuma ,ov
3 article
190l. Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administřaci na měsíc 2 Kl — h- ve filiálkách na měsíč 2 K 30h Poštou:
Klement Praha
4 title
V Praze, ve středu dne 17. dubna.
Praha
5 article NAR
NAR na měsíc 3 K 20h st dvojí zásilkous na měsíc 3 K 80 h Telefonické zprávy „Nár. Lists“. Mandát smíchovsko-kladenský. Z Vídně, 17. dubna. »Arbeiter- zeitungo zabývá se dnes opět v neko- nečné stati uprázdněným mandátem v páté kurii smíchovsko-kladenské a vypsáním dopl- ňovacích voleb. Patrně ještě vídeňský orgán internacionály pálí rány, které utržila si tato při posledních volbách a patrně nejsou čáky její ve jmenovaném okrese valné, roz- čiluje-li se pro věc administrativní, která — jak jsme dokázali zcela klidně a věcně — odbyla se řádným postupem a zcela podle s o pravidel zákona. Jmenovaný list opakuje dnes opětně, že toto prý smělé porušení zákona vládou jest jednou z oněch koncesí, kterými dr. K ör- ber navnadil si Mladočechy. Taková hloupá lež opakováním nestane se pravdou. Na ko- nec hrozí »Arbeiterzeitung«, že hr. Vetter bude pohnán k zodpovědnosti. jak mohl býti tak drzým, sdělení učiněné pro sněmovnu, totiž resignaci, dodati vládě a p. dr. K örber bude se zodpovídati, jak se mohl opovážiti nezávazné sdělení takově učiniti podkladem výpsání nové volby.
Vetter doktor Nara Vídeň Arbeiter
6 article
Nemáme žádné příčiny hr. Vettra bráti jakkoli v ochranu, ale musíme konsta- tovati, že jednání jeho se shoduje úplně a zcela s dosavadní zvyklostí, podle které pre- sident poslanecké sněmovny každou resignaci poslaneckou sděluje ministerstvu vnitra, by toto učinilo, čeho třeba k nové volbě. Na pány z »Arbeiterzeitungu« bychom se rádi podívali, co by tomu řekli, kdyby presi- dent poslanecké sněmovny resi- gnaci, která se stala za několika- nedělní prázdně sněmovny, po- litickým úřadům nesdělil a tyto nemohly vypsati novou volbu, nýbrž čekal, až sejde se zase říšská rada. Ostatně také, je-li říšská“ rada shromá- žděna, president vždycky ke každému sdělení o resignaci dodává: »Sdělím ji ministru vnitra, By učinilo, čeho třeba k nové volbě.« V tomto případě stala se resignace2. dubna. Poslanecká sněmovna se odebrala na velikonoční prázdniny již 29. březnaa sejde se zejtra. Ex praesidio — podotýkáme výslovně, že hr. Vetter vrátil se teprve předevčírem z jihu — bylo ministerstvu vnitra sděleno, že mandát smíchovsko-kla- denský jest uprázdněn a tak se mohlo státi, že volba vypsána byla na poslední duben. Kdyby však předseda nebyl tak učinil, nýbrž resignaci tu sdělil teprve zejtra plenu, ne- byla by dosud doplňovací volba vypsána. Zdali by to bylo sociálním demokratům vhod, nevíme. sv i vlelu sje lol inánib e
Vetter
7 article
Z Vídně, 17. dubna. Vůdce uči- telské výpravy bulharské, Ko- čev, zaslal »Neue Freie Pre ss ee vzhledem na štyrskohradecký telegram, také námi reprodukovaný, přípis, ve kterém pro- ušn u on hlašuje: 1. Jest pravda, že jsme do Rakousk přišli jenom se učiti a nikoli abychom dě- lali politiku, není však pravda, že jsme se obraceli jenom na Němce ve městech smíše- ných. Ve všech městech obraceli jsme se na úřady, nepomýšlejíce na to, zdali jsou německé či české, a nabídnuté nám služby německých a českých společností a spolků jsme všude s díky přijali. lo 2. Stejně jest nepravda, že veškerý český tisk o našem pobytu v Praze uve- řejňoval překroucené zprávy. Pravda jest naopak, že, jak jsme se později přesvědčili. zvláště jeden list, totiž »Hlas Národa« měl velmi zevrubné zprávy, které však se ne- snášely se skutečností, nebo jenO málo,a které se staly jediným zdrojem falešných zpráv ve příčině naší exkurse.n sv Z Vídně, 17. dubna. Kandidát notář- ství František Březina jmenován notářem pro Valašské Klobuky; kandidát notářství Adolf Wisluži l notářem pro Moravské Staré Město a kandidát notářství Josef Gardavský notářem pro Holešov. Z Vídně, 17. dubna. Po nějaký ča již kolují pověsti, že bývalý ministr- president
Neue Frei Pre Němec Březina Adolf Wisluže Gardavská Vídeň Praha Klobuky Holešov ko svatý Z Vídeň moravský Stará město
8 article
K číslu 105. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplaceni a inseráty příjímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Praha
9 article
hr. František Thun stane se vyslancen u Vatikánu. Zprávy ty daly podnět »Bu dapesti Hirlapuk, aby se zabýval zá ležitostí nového vyslance u papežské stolice List mluví o intrikách, které prý se děj- a praví, že římská kurie ve spolku s »feudál ními« elementy Slovanům přátelskýmí vzpírá se každé kandidatuře, která nepocházi z kruhů těchto. Nelze prý žádati od mini sterstva zahraničních záležitostí, aby při obsazování vyslaneckého místa u Vatikánu byl celý diplomatický sbor rakouský pomi- nut a tím sebevědomí a zájmy jeho po- rušeny. Především musí býti vyslanec důvěrníkem vlády, která ho vyslala. Kdyby byl pomě opačný, nebyl by tím fedrován zájem rakou- ský a musilo by se jmenování vyslance zů- staviti příslušné zahraniční moci. Konečně ukazuje se k tomu, že nehledě ani k jiným momentům, Uhersko od církevně politických zápasů nebylo s to, aby vymohlo od kurie třetí kardinálský klobouk pro církevního hodnostu. Při každé příležitosti prý římská kurie zaujala vůči Uhrám stanovisko ne- přátelské. Z Vídně, 17. dubna. Včerejší »Ne ue Freie Presseč v nekrologu věnovaném Václavu Brožíkovi a telefonovaném z Prahy tvrdila, že Brožík v orgánech če- ských radikálů byl napaden, jelikož v Praze obcoval s německými kruhy, a že orgán dra. Pacáka zašel tak daleko, že nazval Brožíka zcela obyčejným natěračem. Dr. Pacák zaslaldnásledkem toho jmeno- vanému listu tento telegramn ni »Prosím, abyste konstatovali, že v listě mně blízkém nikdy nebyl výrok Brožíka urá- žející. Ani já, ani redaktor Hejnic nebyli by- chom takové zprávy trpěli, jelikož měli jsme o Brožíkovi jako umělci soud tuze vysoký. Patrně zaměněn byl kutnohorský list s ko- línským radikálním orgánem. Ve vší úctě dr. Pacák.« »Neue Freie Pressle« vzhledem k tomu konstatuje, že byly to »Radi- kální Listy«, orgán dra. Braxyb a že
Thun Brožík Pacák doktor Hejnic Neue Frei Pressl Vatikán Uhersko Uhry Vídeň Praha ue Frei Presseč
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Fialky Napsala Hermina Švorcová. První fialky ! Což je to něco tak vzácného? V městě ovšem nejsou žádnou vzácností; tam v nej- větších mrazech, srovnány v ladných kyticích, pohlížejí modrými očky ze zasklenných skřín a sotva první jarní slunéčko vysvitne, již za- plaveny jsou jimi trhy květinářské; v rozíeh ulic vykládají jich celé spousty prodavačky na stolky a kytičky fialek chvějí se v rukou dět prokřehlých, první posly jara nabízejících. Koupíme kytíci, pokocháme se libou vůní překvapí nás třebas i nezvyklá velikost jich, ale to vše nemůže nám způsobiti takovou radost, jakou pocítíme, když ve volné přírodě najdeme první kvítek, první fialku. Vzpomínám na dobu dětství! Co načekala a natěšila jsem se na svátky velikonoční! Tu soužila jsem tatínka kolik dní napřed, kdy že už přijdeme na Petřín, a tatíček, dobráček vy- světloval trpělivě, kdy už to bude. Slovem » Pe- třín« vyrozumívala jsem něco Pražanům málo známého. Celé průvody chodí o svátcích veli- konočních na Petřín na »křížovou cestu«a mnohý asi povšiml si nahoře, tam, kde jsou kapličky, zobrazující křížovou cestu, právě proti rozhledně, velikých železných vrat v zubaté hla- dové zdi. Tato vrata bývají stále uzavřena v nich jsou oválné, dosti velké otvory. Ty by- vají v oněch dnech přímo obléhány zvědavci zvláště dětmi a mnohá dětská hlavička přemýšlí, co tam asi za těmi vraty je.
Fialka Hermin Švorcová Pražan Petřín
11 article
Teď přišli jsme my. Nedočkavě jsem tam tatíčka téměř přivlekla a on mocí svého posta- vení vojenského zabušil na vrata. Udivenému zraku malých diváků ukázal se voják, po vo- jensku pozdravil a otevřel ve vratech malá dvířka, jimiž jsme prošli. nsdžx e Jak tehdy ve mně poskočilo srdéčko a jak už děti bývají, myslila jsem si: »Ty děti mi asi závidí !« A co bylo tak tajemného úvnitř? Rozsáhlé prostranství, na němž roztroušena stála skladiště vojenská; místy po valech přecházela stráž a v dáli rozviral se pohled do veliké vzdá- lenosti. Ale což dbala já jsem na vše ostatní Touhou mojí byly fialky a těch rostlo v těchto málo navštěvovaných místech množství nesmírné. Radost, kterou jsem tehda pocítila, kdy našla jsem první fialky, nemožno vyslovit. Mohl tatí- nek slibovati nevím co, nedostal mne dříve od- tamtud, dokud jsem jich po mém soudu neměla dosti. A to nebylo tak brzy! Tu tatíček, do- bráček, odloživ šavli a čako, sám pomáhal trhati. Ta radost, ta radost nevýslovná! Ovšem se také často stalo, že o těchto svátcích místo fialek byl příkrov sněhový, leč ten nemohl už dlouho trvati a za nemnoho dní dosáhla jsem přece toho, po čem dětské srdéčko tolik toužilo. Zanesl mne osud do krajiny cizí, na venek a trávila jsem tu první jaro. Takové jaro, jako na venku jest, toho mě- šťáci neznají. Není v městě jara, aspoň ne toho poetického, čistými vánky provázeného. Chodila jsem v každé prázdné chvíli do přírodya plnými doušky ssála jarní náladu. Často pátravě utkvívaly zraky moje na zemi v trávě, zda objevím již fialku, leč teprve se objevovaly drobné lístkv.
12 article
A tu jednoho dne přijde ke mně malé děvčátko, o němž soudila jsem, že nechová ke mně lásky, spíše že se mne jaksi bojí a tu ono, první ze všech přijde a nesměle podávajíc mi kytičku fialek zajíkavě povídá : »Prosím — slečno — já, já — vám — posílám fialky.« Kde je našla, bůh suď. Patrně na nějakém místě od větru chráněném se rozvily, by podány ručkou roběte způsobily mi radost velikou. Byla bych dítě schvátila do náručí, zulíbala — nebot jsem poznala velkou lásku jeho ke mně — leč bylo to před dětmi ostatními a musíla jsem se opanovati. Jaro ! Jaro se svými prvními dítkami, fial- kami, ty dobo opěvovaná, dobo radostí! Když ty přijdeš, zapomíná člověk na útrapy a šťasten je na světě. Vyšli jsme spolu do přírody. Vzduch vlahý, jak na jaře bývá, ve vzduchu jásal skři- van a odkudsi vanula vůně fialek. Hledali jsme je. Nemluvili jsme mnoho, mezi námi chvělo se sladké mysterium lásky. »Já našla flalku!« »Já také.« »Já mám již tři!« »Však já jich mám také již několik.« »Dovolíte?« a podával mi několik něžných květů. »Smím prositi o vaše?« Dala jsem mu ně- kolik, mnou utržených květů a tu uchopil ruce moje a noře temný, planoucí zrak svůj v oči moje pravil: »Drahá duše moje! Vy tušíte asi, že jste mi na světě vším. Jste moji myšlenkou mojí touhou. Smějí květy tyto býti našimi dary snubními? Odpovězte !« Zašeptla jsem »ano« a nad námi zajásai skřivan a zavanula nová vůně fialek.
bůh