ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 4d725040-66c5-11dc-a162-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: person 55, place 21, org 6, work 7
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 104. ze
3 masthead
dne 16. dubna 1901
4 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Únos uvězněné dívky. Z Montpellieru se oznamuje: V »samotě Nazaretské«, ve zdejší po- lepšovně pro mladé dívky, způsobil značný poplach únos dosti romantický. Mladá Marie Antoinetta Cava- gnova, pocházející z horního Savojska, 17letá, byla chována v ústavu od r. 1892 z nařízení soudu v Lyoně. As před 15 měsíci jakýs muž, jenž udával, že jest její otec, navštívil ji v hovorně ústavu. Mi- nulého pondělka týž muž představil se u sestry fort- néřky a žádal, aby směl promluvit se svou dcerou, což mu bylo povoleno. Mladá Antoinetta přivedena do hovorny sestrou Cyriakou. Domnělý otec byl pro- vázen jedním ze svých přátel, jenž byl opatřen ma- lým cestovním fotografickým přístrojem. Když byl domnělý otec chvíli mluvíl se zatčenou, žádal pří- tomnou jeptišku, aby směl svoji dceru dát fotografo- vat. Připomenul, že nemá nijaké fotografie, jež by mu připomínala jeho dceru. Jeptiška chvíli váhala, ale pak se dala obměkčit prosbami otce a svolila. Odebrali se tedy do zahrady, poněvadž přítel foto- graf tvrdil, že v hovorně není dosti světla. Objektiv nařízen a snímek zhotoven. Navštěvovatelé měli se k odchodu a když se dostali ke mříži, otvírající se do ulice, zabral se fotograf s dívkou do hovoru. V tom otec vyrazil mřížové dvéře, skočil na bycikl, jejž měl připravený poblíže mříže, naložil Antoinettu na kolo a ujel tryskem následován běžícím soudru- hem. Dali se směrem k předměstí Boutonnet, kdež je očekával fiakr. Všichni tři vskočili do něho a od- jeli na stanici Mazes les Crěses.
Marie Antoinetta Cava Cyriaka Boutonnet Montpellier horní Savojsko Lyona Mazes
5 article
= Hostem u rodiny medvědí. Z Madridu se oznamuje: Zlé chvíle zakusil 30letý pastýř Pedro Garcia v okolí Pampeluny. Byl přepaden v horách sněhovou vánicí a prudkou vichřicí. Jakkoli se pa- stýř namahal, aby v čas dostal se pod střechu, cíti přece, kterak mu síly pozvolna ochabují a zajisté by by podlehl mrazu a bouři, kdyby si nebyl vzpome- nul, že poblíže nalezá se prostorná jeskyně. S nej- větším namaháním se tam dovlékl a zalezl hluboko dovnitř, aby si odpočinul. Však netrvalo dlouhoa zaslechl od vchodu temné mručení a hned potom objevila se v jeskyni obrovská medvědice, provázená svými mláďaty. Natáhla se pohodlně a kojila mlá- ďata. Jakkoliv to byla roztomilá rodinná idylka ze života zvířat, nebylo nebohému poděšenému pastýři nikterak při tom volno. Odvážil se jedva dýchat z obavy, aby jej medvědice nezpozorovala a neroz- sápala, ale štěstí bylo mu příznivo. Ani medvědice ani její mláďata nedbaly jeho přítomnosti a oddaly se sladkému spánku, na nějž ovšem u nebohého pa- stýře nebylo ani pomyšlení. Za svítání opustila med- vědí rodina jeskyni a Garcia ovšem ani chvíli nevá- hal, opustit svoje nebezpečné přístřeší. Jeho příhoda vzbudila v krajině značnou sensaci a ihned vydali se lovci, aby medvědici skolili, neboť honby na med- vědy v horách navarrských náležejí dosud k nejza- jímavějším honům ve Španělsku.
Garcia Madrid Pampeluna Španělsko
6 article
= Místo, jež jde na dračku, zdá se býti úřad ředitele divadla v Paříži. Kronikář časopisu »Matin« oznamuje, že viděl nájemnou smlouvu di- vadla, jež se dnes nalezá v nepříznivé poloze, jest nepohodlné a jehož hlediště postrádá veškeré ele- gance. A přece páčí se roční nájemné na 86.000 fr. S daněmi, pojištěním atd. vzroste tato suma na 106.000 franků ročně a poněvadž v nejlepším pří- padě možno hráti toliko 8 měsíců do roka, činí to skorem 440 franků denně. K tomu druží se ještě ná- klad na opravu chatrné budovy, jenž činí do roka 20 až 30 tisíc franků a jejž nésti náleží rovněž ná- jemci. A při tom byla tato budova od 38 let, kdy postavena byla nákladem jakéhos nebohého impre- saria, jenž při tom přišel na mizinu, vždycky pro- najata. Jak vidět, jest velmi příjemno býti majitelem divadla, neboť vždy lze nalézti nájemce, kteří seo to derou, podepsati smlouvu, aniž by o ní uvažovali. V těchto 38 letech toliko jediný ředitel, jenž přiše právě v příznivý čas, získal si v tomto divadle jmění. ačkoliv i on z počátku byl blízek úpadku. Všichni ostatní buďto se přivedli na mizinu sami, anebo jiné někteří dokonce již po několika měsících. Ale ucha- zeči nedají se tím nikterak odstrašit. Toliko majitel divadla nikdy neutrpí škody, neboť nájemné 86.000 franků musí být složeno napřed a majitel má právo nebohého nájemce vyhodit, zůstane li toliko dvě ne děle nájemné dlužen.
Paříž Matin Fr . S daň
7 article
= Kterak indičtí domorodci kupují do bytek, vypravuje autor spisu, vydaného zeměděl- ským úřadem v Madrasu. Indové odhadují cenu koní a skotu podle známek velmi povrchních. Jde jim při tom zvláště o značky na srsti, tvořené změně- ným směrem srsti na různých částech těla a jež dle svého tvaru mají různá jména. V celé Indii od- hadují domorodci cenu koně neb vola skorem vý- hradně podle těchto známek a jich polohy. Mimo to dbají zejmena na barvu a staré pravidlo: »Dobrý kůň nemůže míti špatnou barvu« — u nich neplatí Nejvíce váží si barvy bílé, šedé, isabellové a stra- katé. Toliko bílý býk jest méně cenný a černý po- važuje se za zvíře zcela vadné. = Nejskvostnější plot na světě jest nyní majetkem cara Mikuláše. Teprve před několika mě- síci byla tato monumentální mříž dohotovena ve všech svých podrobnostech. Obklopuje rozsáhlé pro- stranství před volným průčelím zimního dvorce v Petrohradě, jež nyní proměněno v sad a stavba její, trvala déle pěti let. Mříž sama stála přes million rublů a je zhotovena z kovaného železa.
Mikuláš Madras Indie Petrohrad
8 article
Zdivo jest z červené finské žuly a pískovce. Mříž zvedá se na podezdívce zvýší dvou metrů a rozdě- lena jest sloupy, jež opět zdobeny jsou dekorací z kovaného železa. Ve středu jednotlivých oddílů, takto utvořených, nalezá se střídavě ruský orel a carský monogram. Bohaté zlacení na nové mříži jest ještě poněkud nápadné, ale později se i to vy- rovná, Ostatně jest dojem této mříže svou uměle- ckou komposící dokonalý, krásný a v každém ohledu uspokojivý. Aniž by byla přeplněna, jeví ornamen- tika mříže takové bohatství, že všichni znalci sou- hlasně soudí, že to nejbohatší, nejnádhernější za- hradní mříž na světě. Ostatně má carská residence již z dřívějších dob podobnou znamenitost, rovněž monumentální, třeba že mnohem prostší mříž let- ního sadu, založeného Petrem Velikým při Něvě. Známá jest anekdota o bohatém Angličanu, jenž před svým zámkem chtěl zříditi podobnou mříž, pří- plul na své jachtě do Něvy, přistál před samým letním sadem, vystoupil na břeh a prohlédnuv si znamenité dílo, odplul opět domů, aniž by se jen ohlédl po ostatních znamenitostech Petrohradu.
Angličan Něva Petrohrad
9 article
Zemřelí v Praze- Dne 10. dubna 1901; Jelínek Hugo, majitel domu, 67 roků, 905—II. Straka Karel, syn dělnice, 8 měsíců, 67—IV. Staněk Josef, vrchní číšník, 49 r., 1361—II. Hofmann Jiří, majitel domu, 76 roků, 953—II. Pařízek František, bývalý truhlář, 78 roků, 128—VI. Mannert Antonín, syn řezníka, 1 rok, 739—VII. Johnova Půžena, dcera kováře, 1 měsíc, 626—VII. Werner Otokar, syn obchodníka, 7 měsíců, 457—VII. Šourek Josef, syn pekaře, 4 a čtvrt roku, 286—II. — Ve všeobecné nemocnici: Švantner Adolf, syn dělnice, 8 roků. Vavroušek Jindřich, vdovec, 62 roky. Petr Jan, hutník, 25 roků. Schmiedova Josefa, dcera dělníka, 15 roků. — U milesrdných sester: Mládková Marie, vdova po nádenníku, 86 roků. Minařík Vaclav, dělník, 56 r. — V josefovské nemocnici: Rosen- feld Moric, soukromník, 80 roků. Hammerschlagová Terezie, soukromnice, 87 roků. Dne 11. dubna: Laznička Václav, obuvník, 81 rok, 861-l. Ernest Rudolf, krejčovský pomocník, 20 roků, 992-I. Kubeš Karel, syn bednářského po- mocníka, 31/2 m., 145-VII. Paulová Karolina, vdova po kostelníku, 40 roků, 126-VI. — Ve všeobecné nemocnici: Houštecký František, syn řezníka, 5 roků. Hecl Josef, kočí, 50 roků. Výletová Anna, vdova po hostinském, 51 rok. Matunová Kateřina, manželka strojvedoucího, 36 roků. Obraz Václav, zřízenec obce pražské, 34 roky. Krejzar Josef, zá- mečnický učeň, 15 roků. — V josefovské ne- mocnici: Kučera Jan, tesařský pomocník, 44 roky. Kalivoda Jan, kolovrátkář, 77 roků. — U milo- srdných sester: Vršetský Antonín, žebrák, 79 roků.
Jelínek Hugo Straka Karel Staněk Josef Hofmann Pařízek František Antonín Půžen Werner Šourek Vavroušek Jindřich Petr Jan Schmiedův Minařík Vaclav Rosen Ernest Rudolf I Kubeš Paulová Matunová Kateřina Václav Kalivoda Jan Praha Hammerschlagová Terezia Švantner Adolf Mládková Marie Lazniček Václav Houštecký František Kučera Jan Vršetský Antonín
10 article Král. české zem. divadlo v Praze Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze Národní divadlo. V úterý 16. dubna.
Král Praha národní divadlo
11 article
183. hra v předpl. 3. čtvrtka. SULAMIT. Dramatická báseň o třech dějstvích. Napsal Julius Zeyer. Režisér Jaroslav Kvapil. Začátek o 7. hod. Konec o 1/210. hod Po druhém dějství přestávka.
Julius Zeyer Kvapil
12 article Svandovo divadlo na Smichově.
Svandovo divadlo na Smichově. Začátek o 7. hod. V úterý 16. dubna. 45. hra v předplacení. PRAVZOR TARTUFFA. Veselohra o pěti jednáních od Gutzkova. Přeložila Božena Němcová. Režisér pan J. Kubík. Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka, Kapra a Kotíka na Smíchově. 9285
Tartuff Němcová J Kubík Urbánek Kapr Kotík Smichov Svandovo divadlo
13 article Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech. V úterý 16. dubna. Začátek o 1/27. hodině. Ženílek švindléř. Veselohra o 3 jednáních. Napsal K. Buchbinder. 292 —
Král K Buchbinder Pištěkův divadlo
14 article
kdo ji miluje, ten zahyne... Každým dnem rostla ve mně předtucha jakési blízké, neznámé, nevyhnutelné hromové rány, která na naše hlavy musí dopadnouti. I na nepo- kojné tváři Anny Vasiljevny i v horečně planoucích vpa- dlých očích Vasových četl jsem týž pověrečný strach. totéž očekávání něčeho blízkého, nevyhnutelného a straš- ného .. Ale odkud by mohlo uhoditi? Felsen zde nenl a ne- přide tak brzy. »Budu hleděti, abych čtrnáct dní anebo tři neděle mohl pobýti v Bogdanovsku,« pravil, louče se s otcem Vasovým. Což snad napadne Ljubov Petrovně jeti do Juchnovky k Darje Pavlovně, odkud tři versty leží jeho škadrona? Ale Darja Pavlovna sama s Felsenem koketuje a »lstivá« — vždyť jsem to sám slyšel — ho povzbuzo- vala, aby se dvořil »víle Eucharise«. K čemu by tam jezdila ? . .. Galečka se v poslední době jaksi nápadně sblížila se svou sestřenicí. Procházely se neustále spolu po zahradě a trávily večery v pavillonu Ljubovy Petrovny. Miss Pinkova tam obyčejně svou chráněnku dopro- vodila, ale přece se to všechno, jak jsem zpozoroval, Anně Vasiljevně nelíbilo. — Dobrá ta žena by se nikdy k tomu neodhodlala, aby zarmoutila svou dceru anebo naléhala na ni otázkami, dávajíc jí na srozuměnou, že by si této blízkosti nepřála — jakoby se poněkud obávala Galečky, toho jejího jistého vystupování, na její stáří zdrželivéa suchopárné řeči i těch jejích chladných očí. Ona hledala neustále a nemohla najíti vhodných návrhů udržeti Galečku při sobě anebo v jejím bytu, kam Ljubov Petrovna velmi zřídka zacházela ... Jednou jsem zastihl Annu Vasiljevnu na tarase v živém rozhovoru s Bulkenfressem. Muzikant stěžoval si
Anna Vasiljevna Vasův Ljubov Pavlovna Galečka Pinkův Bogdanovsko Juchnovka Misso Ljubův Petrovna
15 article
dupal nohou, mračil se a zdálo se, že by byl býval hotov všechny nás za to stlouci, že se nedovedl až do konce chovati jako hrubý vojín a hoditi nám při loučení místo »ženských« slz něco z vojenského rozkazu: Jen odhodlaně děti — vzpomínejte, prosím vás na mé rozkazy a chovejte se za mě nepřítomnosti jak se sluší a patří; moje povin- nost mne volá do sboru pážat jeho císařské výsosti . .. Ale když se všechno kolem něho seskupilo a Peťa Zala- tarenko mu vstrčil do ruky dřevěnou konvici se zavařeným ovocem v medu, co Saša velmi rád jedl a čím ho Peta na cestu zásobil, jako nejlepší na sebe upomínku — ne- zdržel se Saša více; objímal s hlasitým vzlykáním své druhy, kteří ho všichni byli obstoupili ... Když došla řada na mne, odvedl mne trochu stranou a řekl hlasem tichým a dojatým, který se mne velice dotekl. — Borisi, měl jsem tě ze všech nejradši; ty's mne ale poslední dobou zanedbal k vůli měmu bratranci. Ale věř, že se na tebe nezlobím, budu si na tebe vzpomínati s láskou. Budu tam u vojska míti dosti druhů a on — jest samoten, má potřebí věrného přítele... S bohem, zvolal, s bohem, drahý Vaso, věř . . Nedomluviv, obrátil se pojednou jako na povel k všem zády — a běžel ke kolesce, v které již seděl jeho otec a na stupátku stanul a vzlykal Foma Bogdanovič, schovávaje jaksi zoufale lysou svou hlavu pod kapuci ge- nerálského pláště. Za generálem začal všeobecný odjezd. Odjela Darja Pavlovna; odjela nesmělá soudcová i žena okresního hejt- mana se synovcem, který přece se nenaučil v damské společnosti lepším způsobům; odjeli všemožní Zalataren- kové, Puškovští i Mokšičtí, s tlustými manželkami a své- Zapomenutá otázka. 289 —
Saša Boris Bogdanovič Pavlovna Peťa Zala Peto