ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d68b350-66c5-11dc-a8fb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 49, org 5, place 9, work 1
1 article
ministr zahraničních záležitostí hr. Goluchow ski, říšský ministr financí šl. Kallay, říšský ministr vojenství sv. pán Krieghammer, ve- litel námořnictva sv. pán Spaun, oba mini- sterští předsedové dr. šl. Körber a Koloman Szell, všichni rakouští ministři, místodržitel hr. Kielmansegg, předseda panské sněmovny kníže Windischgraetz, předseda poslanecké sněmovny hr. Vetter z Lilie, policejní pre- sident Haberda, starosta dr. Lueger, diplo- matický sbor, členové německého velevysla- nectví a německého konsulátu, vysoká šlechta a generálové. V 9 hodin dostavil se korunní prino Vilém v uniformě plukovníka svého rakousko- uherského pluku husarského s družinoua s rakouskou čestnou četou. Byl přivítán velevyslancem a jeho chotí a doprovoděn do sálu. Korunní princ přistoupil nejprve ke členům císařského domu a přivítal je. Ve 1/410. hod. přijel císař v uniformě svého pruského husarského pluku v průvodu gene- rálního adjutanta hr. Paara a byl uvítán ve vestibulu korunním princem, německým ve- levyslancem a personálem velevyslaneckým Císař podal korunnímu princi a velevyslanci ruku a kráčel s nimi do přijímacích míst ností, kdež očekávala císaře kněžna Eulen- burgová. Císař oslovil knížete a kněžnu
Kallay Krieghammer Spaun doktor Körber Szell Windischgraetz Vetter Lueger Vilém Paar panská sněmovna poslanecký sněmovna
2 article
Eulenburgovou a vešel, zavěšen v rámě kněžny, do sálu. Záhy po vstupu císaře po- čal tanec, kterýž byl zahájen korunním prin- cem a arcivévodkyní Marií Annunciatou Korunní princ tančil pak s arcivévodkyní Marií Kristinou a s hraběnkami Alexandrou, Augustou a Viktorií Eulenburgovými. O 1/211. hodině rozloučil se císař s německým ko- runním princem a s knížetem Eulenburgem a odejel do Schönbrunnu. Ve 2 hod. ráno opustil teprve korunní princ velevyslanectví a odebral se do dvorního hradu. Na to opu stili také ostatní hosté sál. Z Paříže, 15. dubna. (C.-B.) K zejtřej- šímu zahájení kongresu mezinárod- ního sdružení akademií věd při- bylo sem již mnoho učenců z cíziny. Při- bylí učenci sešli se v »Institut de France«, kdež od členů ústavu byli uvítáni. Z Londýna, 15. dubna. (C.-B.) Král Edvard přijal dnes v paláci Marlborough- Hous německou, generál-majorem Molt- kem vedenou vojenskou deputaci. jež císařem Vilémem vyslána byla, aby králi ukázala novou výzbroj pro polní službu ně- meckého zámořského vojska. Z Londýna, 15. dubna. (C.-B.) Úřadně popírá se zpráva, že generál French byl zajat.
Eulenburgová Marie Annunciata Marie Kristin Alexandra Augusta Viktoria Eulenburgový Eulenburg Molt Vilém French Schönbrunn Paříž Londýn Marlborough sdružený akademie věda institut jít Franca Královský Edvard
3 article Boje v Čině.
Boje v Čině. Z Berlína, 16. dubna. (C.-B.) Maršálek hrabě Waldersee oznamuje z Pekina ze dne 13. dubna: Ke zničení nebo schytání lupičů, kteř se — jak dne 8. již oznámeno bylo — v ho- rách na severovýchodní straně od Čanpiněu (30 kilometrů na severu od Pekina) usadili, vyslán byl odsud major Schönberg se setninou a to po četě jízdné pěchoty, jízdy a polního dělostřele- ctva, kdežto setnina z Čanpinčů vyslaná lupičům ústup chce zarazit. Nostitzův appell k Staročechům i agrárníkům! Zbytky z nedělní politické hostiny v Kato licko-politické jednotě pro král. české pořádané. předložily svým čtenářům včera staročeské or gány, zvláště »Hlas Národa« a »Nár. Pol itika«. Šťastlivcům září blaho z každé řádky, neboť po- vedlo se jim v meděli znamenitě, urozený pán zaklepal staročeské straně blahovolně na rameno i připomenul jí staré krásné časy, za kterých naši konservativki se šlechtou jídali ještě vídeň- ské třešně. Jehro Osvícenost pan hr. Ervín No- stitz pojednával ve schůzi Katolicko-politické jednoty o tom,, »kam vede radikalismus«, při čemž dospěl k následujícímu závěrku: »Škoda, že se u nás deset let promařilo, neboť jsme tam, kde byli před 10 lety Staročeši! Souhlasíme s nynější taktikou mladočeské strany, ale přáli bychom si, aby strana staročeská chopila se akce a s námi vešla ve styk.« Tolik cituje »Nár. Politika«. Podle »Hlasu Národa« byl na této pomazánce, straně staročeské od hr. Nostitze věnované, ještě i med. Mluvilť prý hr. Nostitz ještě o »skvělé« satis- fakci, kteréž prý si zasloužil plnou měrou náš slo vutný a ctihodný Rieger. »Jakých zásluh bys mohla starpčeská strana získati«, pravil prý hr
Waldersee Schönberg Nostitzův Pol Ervín Nostitz Rieger Berlín Čanpině
4 article
Nostitz, »kdyby se upřímně věci konservativní v Čechách ujala a s naší stranou vstoupila v bližší styk. Tuto myšlenku dovoluji si náčel- níkům staročeským dáti na uváženou, zajisté by aspoň stálo za to, důkladně, ale ovšem také upřímně a důvěrně o tom mezi sebou se poraditi.« Nevíme, kým jmenem, zda-li jen svým vlastním aneb širší skupiny své strany, zda-li za poslance své kurie aneb za čásť jejího voličstva mluví tu hr. Ervín Nostitz, i nevíme, pokud pokročila mezi stou- penci pana hraběte Nostitze tato politická nekro- filie k straně staročeské, tolik však víme, že jedině hraběti Cagliostrovi podařilo se z popela dávno mrtvé krásné ženy znovu sestrojiti její, na pohled živoucí postavu, která však rozsypala se ve své atomy, jakmile se ji žhoucí milovník dotkl. Pro nás má fakt prohlášení hr. Nostitze potud cenu, že obraz chystané renésance strany staročeské nabyl nové črty, velmi významnéa zval-li hr. Nostitz náčelníky staročeské k uvá- žení jeho nabídky důkladnému, jsme tou radou, aby se pokračovalo při tom jenom dů- kladně a především důkladně, neboť důkladná práce drží dvakrát tolik. Je to rozhodně zají- mavé, že zatím co staročeské listy uveřejňují — ať již z podnětu povolaných vůdců velko- statkářských či nikoli — vážně míněné stesky na zakalený prý poměr mezi šlechtou a národ- ními poslanci strany svobodomyslné, vynikající vůdce velkostatkářstva zve staročeské náčelníky k dohovoru o nájem konservativní, a mluví-li hr. Nostitz, klerikální věci v Čechách.
Nostitz Cagliostro Čechy
5 article
Politický fakt, který bude uzavírán za vůně »jockeyklubu«, kadidla a zhasinajících i na novo rozsvěcovaných voskových svíčiček, ten bude mít v národě českém štěstí. Na to se mohou pánové spolehnout! Avšak hr. Nostitz učinil ještě jeden nerozvážný výrok řka, že dnes stojíme vlastně právě tam, kde přestali Staročešiv roce 1890. Vlastně právě to není pravda! Sta- ročeská strana přestala r. 1890, či vlastně byla »přestána« v počínání, proti němuž bouřil se celý národ v jednomyslném hněvu, přes odpor všeho národa v násilném provádění punktací, uzavřených mimo vědomí a vůli národa! Dnes nejen nikdo v celém národě nepodepíše Němcům punktace, protrhující rovné právo Němcům, tříštící jednotu král, českého, ničící český sněm kuriemi národními s právem veta, dnes nikdo neuzná vyvýšenost němčiny jakožto dorozumí- vacího jazyka národů (dr. Mattuš), dnes nikdo nepropůjčí se Němcům za generálního řečníka jako dr. Rieger na sněmu království českého dne 31. května 1891!
Nostitz Němec Mattuš Rieger
6 article
Ostatně jest ještě jedna věc z řeči pana hraběte v Katolicko-politické jednotě dosti důle- žitá, aby za zmínku stála. Pojednávaje o koncích a zhoubných následcích radikalismu pravil řečník, že liberální radikalism potírá svobodu všech jiných, žádaje nejširší svobodu jedině pro svou stranu i dodal výslovně: »Takoví jsou u nás agrárníci, socialisté, radikální státo- právníci atd. a u Němců strana Wolf- fova.« Pro pana posl. Práška bude tento výrok zdreující katastrofou. Jsou to snad sotva tři neděle, co tento vůdce agrárníků na schůzi Selské jednoty moravské výslovně toužíl po allianci agrárníků se šlechtou, řka, že agrárníci musili proto vystoupit ze strany mladočeské, poněva dž jim překážela v uzavření spolku s velkostatkáři. A dnes prohlašuje hr. Nostitz stranu Práškovu za hodnou věčného zavržení a pe- kelného ohně, klada ji na týž stupeň Schö- nererovců. Naši agrárníci měli by se dát ihned fotografovat na společném tableau, tak dlouhé tváře a nosy nebudou mít hned tak brzy! Pro znalce útlých zákulisních útků a násadců, mezi nimiž zvláštními politickými sportsmany skutečně bylo natahováno a navazováno vlákno dohodnutí mezi velkostatkáři a našimi agrárníky, bude nedělní řeč hr. Nostitze skutečným pamlskem.
Němec Wolf Prášek Nostitz Práškův Schö
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nedejme usnouti té otázce. Není tomu dlouho, co napsali jsme: »Úmysl vlády Körbrovy je, ubiti neb aspoň neškodnou ve smyslu vídeňských centralistických vlád učiniti otázku jazykovou přívalem otázek hospodářských. V zájmech ekonomických má býti snaha po rovném právu utopena.« A vývoj věcí nasvěd- čuje tomu úplné, že pravdivou byla naše prognosa. Veřejnost, jež jako by skutečně na práva národní byla zapomnéla, zabývá se dnes téměř výhradně velkolepými akcemi hospodář- skými, stavbou průplavů, regulací řek a věcmi podobnými. Nečiní tak ovšem veřejnost naše, která dávno již poznala taktiku páně Körbrovu a jež se tak snadno od zápasu za práva jazy- ková odvrátiti nedá. Co stalo se národu dne 14. října roku 1899, dosud odči- něno není a domnivá-li se nynější vláda, že národ český za průplavy a nové železnice, s jejichž stav- bou má býti ale započato teprve tehdy, až již snad žádné vlády Kör- brovy nebude, zastaví svůj boj za práva národní, oddává se klamu, z něhož dovolíme si jej vyvésti. Poslanci čeští mají po- vinnost hájiti předevšim ohrožen statky národní a povinnosti té také do- stojí. Záležitosti jazykové nesmějí býti odstaveny.
Körbrův
8 article
Mlčeti oproti tomu, co se národu našemu stalo zrušením jazykových nařízení, znamenalo by dáti sankci tomuto osudnému opatření, jež diktovala Vídni zlovůle německá. A věru, že by politický svět divného ponětí nabyl o naší serios- nosti a opravdovosti zápasu našeho, kdybychom spolkli opět, co se nám stalo. Angličané mají zvyk, vhodnými průpovědmi z písma, zejmena takovými, jež jim připomínají jistou významnou událost z vlastního neb veřejného života, zdobiti své příbytky. Z nás každý by měl nad postelí míti v zlacených písmenech do zdi vryta slova, jichž užil Beust ve svých Pamětech o krotkém dvouocasém lvu, jenž si kořist fundamentálních článků, aniž by svalem hnul, dal klidně z hrdla vyrvati. Není ani možno domnívati se, že by poslanci naši ponechali klidně další vývoj jazykové otázky budoucnosti, naopak, oni, jak- mile se sejde opět říšská rada, aktivně opět do věci zasáhnou, Zcela ve smyslu usnesení, jež učinil minulou sobotu výkonný výbori naší strany i dle vůle všeho národa našeho, který sice práci hospodářskou nijak nepodceňuje, ale nedopustí, aby za problematické »vymoženosti« ekonomick obětováno bylo, oč půl století již zápasíme zájmu národním.
Angličan Beust Vídeň
9 article
— Naši odpůrci. Nejrozhodnějšími od- půrci obstrukční taktiky poslanců českých na radě říšské byli, jak známo, čeští velkostatkáři s princem Bedř. Schwarzenbergem v čele. Zavrhnuvše a odsoudivše tuto taktiku, odloučili se od strany svobodomyslné, s níž udržovali před 8. červnem přátelské stykya činně spolupůsobili ke zřízení tak zvané dělne majority proti nám. Říšská rada byla roz- puštěna, a jak tvrdí oslavovatelé prince Bedřicha Schwarzenberga, stalo prý se to zvláště přiči- něním tohoto pána. Zda-li je to pravda, nevíme, však víme, že strana, která se vyvinula pod vrchním protektorátem prince Bedř. Schwarzen- berga a jejímž hlavním představitelem je pan Rataj, pustila se ve volební zápas zcela proti programu velkostatkářskému a proti tomu, co hlásal a dosud hlásá její vrchní ochránce: hlásala totiž obstrukci za každou cenu a na heslo toto také se dala zvolit. A skutečně učinili její stoupenci několik směšně malomocných pokusů obstruk- čních. Na konec ovšem výtečníci, kteří se svými spojenci poctivě se o to zasazují, snížiti poslance na stupeň politického tatrmana, dlouhým fráso- vitým, nešikovně stylisovaným spísem kapitulovali.
Bedř Schwarzenberg Rataj
10 article
Nastaly velikonoční prázdniny, páni agrárníci se rozjeli, ne aby kázali moudrost svou voličůma snažili se přesvědčiti je, jak působivé je arka- num, jež mají pohotově na vyléčení chorého stavu zemědělského. O, nikoli ! Rozjeli se z té příčiny, aby vynadali na schůzích poslancům strany svobodomyslné a dali si ve smyslu tom odhlasovat resoluce, že mají i na dále tropit v parlamentě společně s bratrem Klo- fáčem ostudu. S týmž bratrem Klofáčem, který representuje směr agrárnímu programu docela protichůdný. Co ale ve všem ostat- ním světě vyvolalo by útrpný smích veškeré politicky vzdělané společnosti, tomu se u nás říká — seriosní politika. Agrárníci ruku v ruce se socialisty, ovšem že s »národními«. Na to nechť se podívá z Německa pan Bebel a pan von Gröben! A což Staročeši? Po celý rok nečinili nic jiného, než že odsuzovali mladoče- skou obstrukci a hlásali aktivitu, hlavní pak váhu kladli na hospodářské povznesení lidu. A dnes? Dnes vidíme tytéž Staročechy jako tiché kompagnony neregistrované společnosti: »Ná- rodní sociál, agrárník a spol.« Dnes titíž Staročeši pachtí se po českém agrárnicko- sociálním suchopáru a dost dobrá jim každá klofáčovská hluchavka, aby si na ní pochutnali. Dnes nejblaženější pocíty v nich vzbuzuje každá na Mladočechy vychrstnutá invektiva, dnes Staro-
Kt Klofáč Bebel Gröben Německo