ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d4cf7a0-8f23-11dd-8394-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 97, place 88, org 14, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
3. října 1913. Číslo. 211.
4 article
Srby i tam, kde sama z toho nemá nijakého prospěchu. Tak po vyhlášení výjimečného sta- vu rozpustila bezdůvodně i vzdělávací a do- bročinné spolky srbské jen proto, že byly „šrbské“, nedotýkajíc se nikterak spolků chorvatských a mohamedánských. Míra vlád- ních pošetilostí dovršena nezákonným přije- tím pravoslavné Jiřiny Pavlovičovy do lůna katolické církve, aniž vláda proti arcibiskupu Stadlerovi pohnula prstem. Jeftanovičova šku- pina odvodila z toho důsledky a vzdalá se mandátů.
Srba Pavlovičův Stadler Jeftanovičův
5 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Srbská vláda o původu albanské vzpoury. Srbská vláda poslala srbským vyslancům okružník, ve kterém jim oznamuje, kterak, se al- banská vzpoura a nájezd připravovaly. Z okružní- ku vysvítá, že srbská vláda albanským vpádem nikterak nebyla překvapena, jak by se zdálo na prvý pohled z toho, že proti ní neučinila zpředu žádného vojenského opatření, jak ji bylo i v samém Srbsku vytýkáno. Ale jí šlo hlavně o to, aby uká- zala velmocem, že jest jejich rad poslušna a že Albanci přes to, či právě proto na srbské území napadnou. Šlo jí o to, aby velmocem ukázala, že jejich rady i jejich opatření jsou pochybené, když se týkajtoho, od koho žádné nebezpečí nehrozí. a nikoli toho, kdo v sobě tím větší nebezpečí chová, čím více se oň velmoci starají a se mazlí. Srbská vláda měla o všem, co se v Albanil kutí, dobré zprávy. Jí bylo oznámeno, že albanský nájezd na srbskou hranici a jejich vpád na srbské území už dříve byl soustavně chystán, že se to dálo z Valony pod přímým vedením dvou čle- nů prozatíhiné vlády: Hasana bega a lsy Bolje tince V posledních třech měsících Albanci dostali veliké množství pušek a střeliva, a dodávali pušky tajně také na srbské území. K vůli tomu vlastně žádali svobodný přístup do Srbska, udávajíce, že jsou jim nevyhnufelny trhy v Debru a Dakovici.
Valon Hasan Srbsko Debra
6 article
Již 11. července srbská vláda upozornila vel- moci na to, že se z Valony dějí proti Srbsku roz- ličné agitace a že je řídi známý bulharský revolu- cionář Sandanský, jenž organisuje čety proti Srb- sku. 28. srpna Bajram Cur, Isa Boljetinac a Riza beg agitovalí na srbsko-albanské hranici, odkudz se odebrali do Valony, aby se s vládou smluvili o další akci. 1. září velmoci zakročily v Bělehradě. aby byl Albancům dovolen svobodný přístup na srbské trhy v Debra a Dakovici. Srbská vláda dovolení dala. 14. září srbská vláda po přání vel- mocí odvolala svá vojska od albanské hranice na pravý břeh Čermého Drimu. 15. září bulharský podplukovník Markov poslal z Drače dlouhý šifro- vaný telegram generálnímu štábu do Solije; ten telegram šel přes Srbsko fkde byl zachycen) 16. září srbské pohraničné úřady oznámily, že se chystá organisované vtržení albanských čet n srbské území s tím úmyslem, aby bylo vyvoláno všeobecné povstání albanské, a žádaly, aby na hranice byly poslány vojenské posily. 17. záři srbská vláda se ustanovila této žádosti vyhovět.
Valon Srb Cur Riza Albanec Markov Srbsko Bělehrad Debra Drač Isa Boljetinac
7 article
Současně zvěděla, že v Elbasanu meškají bulharští vojvodové Milan Matov a Štěpán Hodže s třemi bulharskými důstojníky a velikým počtem bulhar- ských komitů, že bulharský setníl Petr Čaulev spolu s Dervišem Himou chystá četu 300 mužů očekává ještě příchod Pop. Christova s novými komityz Bulharska. 18. září srbská vláda upozor- nila velmoci, že se chystá vážný a organisovaný vpád albanských čet do Srbska, kde chtějí vyvolati albanské povstání. 20. září náčelník tetovského okruhu oznámil, že ozbrojení Arnauté přešli Černý Drim a pokusili se proniknouti přes planinu Koráb do gostivarského okresu, a prosi rychle o posily 21. září náčelník okruhu debarského oznamuje, že Albanci velkými massami překročili Černý Drim. 22. září oznámil týž náčelník, že z Valony byly Arnautům poslány instrukce, jak vyvolati vzpouru a že byl zachycen rozkaz z Valony, v němž stojí: Vzbouříte-li se a od Srbska odpadnete. Debar připadne k Albanii, atd. Prozatímná vláda ve Valoně odmitá od sebe vinu albanského nájezdu, avšak tvrzení srbské vlády je tak určité a důkazy opřené, že se va- lonští vladaři marně namahají, aby se očistili. Velmoci budou nuceny věcí se zabývati.
Matov Štěpán Hodža Čaulev Pop Christův Valon Arnaut Elbasan Bulharsko Srbsko Koráb Albánie
8 article
Ruská osnova zákona o tísku. Konečně dostaly se do veřejnosti podrobnější zprávy o chystaných změnách předlohy ruského zákona o tisku. Důležitá ustanovení nového zá- kona týkají se jmenovitě zodpovědných redaktorů. Zodpovědným redaktorem periodického tiskopisu může se stát jen ruský poddaný, občansky zscho- valý, starší než 25 let, skončivší aspoň střední školu. Osoby, zbavené občanských práv, nemohou se stát zodpovědnými redaktory. Ciní poddaní mohou převzit redakční zodpovědnost jen se svo- lením ministerstva vnitra. Jestliže zodpovědný redaktor ztrstí své právo, časopis jím vydávaní se zastavuje až do doby, kdy opět nabude práva být zodpovědným redaktorem nebo kdy je na- hražen jinou osobou. Ze zvláštních ustanovení zaslouží zmínky, že varšavský a tiilisský komitét censurní mají ob- starávat i censuru zahraničních tisků, přicháze- jicích na území těch generál-gubernií, jakož i po- volovat představení divadelních ber neruským azykem. Důležitá jsou ustanovení, týkající se insertů Zakazují se reklamy, týkající se léčení pohlavních nemocí, nejsou-li to inseráty lékařů nebo odbor- ných institucí léčebných. Oliskování zpráv ze zasedání hosudarstve nné dumy a rady, i když se podávají zprávy ve stručném ale pravdivém výtahu, nemůže být důvodem k trest- nímu pronásledovůní.
9 article
Reformy v turecké Arméníi. O turockou Arménii vede se již delší dobu mezi evropskými velmocemí boj, který nikterak nepřispíval ke zmírnění útrap křesťanského oby- valelstva arménského. Angličané kdysi horlivě se domáhali práv pro arménské obyvatelstvo, ale doby Gladstonova arménofilstva už dávno minuly Dnešní zástupci aaglického zahraničního úřadu hlásají spíše mínění, že je záhodno podporovat Turecko a třeba i Kurdy, jen ne Armény, zapro- dané Rusku. Anglie v arménských krajích dnes nehledá svých zájmů; dnes je to sféra ruského obchodního a politického vlivu- O Arménií starají se Němeir ale ti jdou všude na ruku Turkům. Cařihradský vyslanec Wagen- heim to vyslovil dosti cynicky. Také když Rusové předložili svůj návrh o reformách v Arménii, nej- ostřeji proli němu vystupovalo Německo. Ně- mecký protest měl za následek, že jednání o arménskýck reformách dlouho se vleklo. Mezi Berlínem a Petrohradem bylo zahájeno přímé jednání o Arménii a Londýn i Paříž byly z Petro- hradu zpravovány o postupu jednání. Výsledek jednání podle zprávy »Ruského Slova« je ten, že v zásadě byly přijaty ruské návrhy reforem v Arménii. Ruská diplemacie předpoklá dá, že již se žádné strany nebudou činěny námitky, poně- vadž Francie a Anglie přes svoji zřejmou plízeň Turecku, nemají důvodů přiliš se exponovat proti Arménům. Ruský návrh bude potom předložen Vysoké Portě jako jednomyslné usneserí Evropy
Angličan Gladstonův Armén Němeir Turek Rus Arménie Turecko Rusko Anglie Wagen Německo Berlín Petrohrad Londýn Paříž Petrahrad Francie Evropa evropský velmocemí boj
10 article
Kompromís v otázce home rule. Dle různých známek schyluje se v olázee irské homerule ke kompromisu a hledá se sblí- žení mezi příkrými rozpory stran. Vůdcové unionistické strany anglické trvali posud na požadavku, aby otázka byla přímo před- ložena zemi, která by o ní rozhodla při nových volbách, v čemž byl obsažen závazek, že v pří- padě, kdyby liberálové opět dosáhli většiny v dol- ní sněmovně, unionisté by se podrobili rozhodnutí země. Ulsterští unionisté však nebyli ochotni ani k takovému ústupku, odmitali home rule naprosto a organisovali revoluci pro případ, že by byla pro- vedena. Liberálové a irští nacionalisté pak opírali se o to, že home rule byla sněmovnou poslane- ckou již dvakráte přijata, což je dostatečným pro- jevem vůle země, projeveně prostřednictvím vělši- ny lidových zástupců, i trvali na tom, aby se po třetím přijetí dle Parliament act stala zákonem i proti votu sněmovny lordů. Zjevně chystaný odboj Ulstru a hrozící ne- bezpečí občanské války však vedly v poslední době ke snahám o smírné vyřizení sporu a vy- skytla se myšlenka konference, kterou navrhl lord Loreburn, nejnověji pak vyslovil se také lord Ald- wyn v „Times“ pro konferenci vůdců stran, po níž by hned došlo ke všeobecným volbám. „Ti- mes“ však, přinášejíce jeho projev, trvají na svém stanovisku, že především má dojíti k novým vol- bám, po nichž by byla nutna konferencej třeba by to nemusila býti zrovna konference vůdců stran. která by způsobila trvalé uklidnění v Irsku.
Loreburn Ald Irsko Times
11 article
Zatím také vůdce ulsterských unionistů sir Edward Carson v rozhovoru s redaktorem „Daily Telegraph“ dal na jevo, že je možna dohoda s li- berální stranou. Připustí-li vláda, aby Ulster byl vyjmut z home rule, je prý možno, že ulsteršti oranžisté budou žádatí jen, aby zůstali příme spo- jeni s metropolí a home rule aby se vztahovala jen naostatní Irsko. Rovněž belfastský dopísovatel „Daily Mail s i„vysoce autoritativní“ strany, nejspíše též od sira Carsona,byl zmocněn k prohlášení, bude-li Ulster vyloučen z předlohy o home rule, že oposice ir- ských unionistů proti tomuto opatření ustanev nynější prudce nepřátelské formě a žže v Ulstru hude zastaveno hnuti pro branný odpor. Je prý to poslední nabídka irských untonistů vláděa znamená střední cestu. Irští nacionalisté se asi vůči tomuto poža- davku postaví odmítavě, ježto nechtějí připustiti administrativní roztržení irského ostrova, pouka- zujíce na to, že také v ulsterské provincii mají značnou menšinu, a vůdce jejich Redmond v po- sledním svém projevu vyslovil jen ochotu k ji- stým ústupkům ve věcech náboženských a škol- ských, které by ulsterským protestantům učinily home rule přijatelnější. Přes to vžak je významno. že nálada k jistým ústupkům se jeví na obcu stra- nách, takže cesta k dohodě není naprosto ne- schůdná.
Carson Ulster Irsko Daily Telegraph Daily Maila
12 article Z korutanského vilajetu.
Z korutanského vilajetu. (Pův. dopis „Nár. Lástů“. Nedávno vydalo „Slovensko katoliško-politič- no in gospodarsko društvo za Slovence na Ko- roskem“ (Slovinský katolicko-politický a hospo- dářský spolek pro Slovince v Korutunech) v Če- lovci zajímavou publíkaci o poměrech Šlovinců v Körufanech. Kniha je psána německy, má ná- zev „Aus dem Wilajet Kürnten“ a je vlastně téchto 280 stránek hustého tísku jedinou obžalo- bou korulanských Němců, usilujících o poněměen klovinského obyvatelstva vší mocí, a vlády, která klidně k této činnosti přiblíží, ba ještě germaní- sátory podporuje. Ačkoliv je psána se stanoviska katelického, rozuměj klerikálního, zásluhuje plné pozornosti, zvláště prvý idjí dil, podréhně vyliču- jící poměry Slovineů v Korutanech, jejich utisko- vání ve škole, úřadech stálních i zemských, násilí, páclaná při posledním sčitání lidu a pod. Veškerá uvedená tu fakta jsou přesně dolo- žena dotyčným úřadním materiálem a mnohá jsou tak křiklavá, že veřejnost snad přece jen zaraní a přimějí, aby svým vlivem vymohla změnu těchto oprávdutureckých“ poměrů. Druhý díl knihy staví se na výlučně klerikální stanovisko, mluví o poslání Rakouska jako kato- lické velmoci proti protestantskému Německu pravoslavnému Rusku, obrací se proti hnutí „Lo ven Rom“ a staví do popředí loyalitu korutanských Slovinců k cisaří.
Slovinec Němec Rom Slovensko ko Korutany Rakousko Německo Rusko Wilajet Kürnten
13 article
Neváháme z prvého dílu uvésti aspoň nejkři- klavější ukázky poměrů slovinské menšiny koru- tanské, jež jsou ještě mnohem horší, než poměry menšin českých. škol bylo v slovinské části r. 1861 čistě slo- vinských 28, utrakvistických 56. Dnes jsou čistě slovinské — celé tři! Utrakvistických je 84 a německy organisovaných 30. Ovšem nutno vysvě- tliti, že „utrakvičnost“ škol záleží v tom, žev prvé třídě užívá se oboujazyčného slabikáře; ale jen prvé tři měsíce, načež se dětem vtlouká do hlavy „samospasitelná“ a hledí se jen, aby slo- vinsky zapomněli. Jakými prostředky se pracuje, dosvědčuje případ učitelky Somererové v Grafen- steinu, jež fackovala děti, mluvily-li mezi sebou slovinsky! Na slovinské utra- kvistické školy dosazují se učitelé-Němci, nebo Slovinci německo-nacionálně smýšlející. t. zv. „nemškutarji“, kdežto slovinští uvědomělí učitelé se posílají do německých krajů, aby národní práce byla jim znemožněna. Utrakvismus škol nemá za účel přiučení němčině, ale vytlačení a vyhubení slovinčiny. Jak se provádělo sěitání lidu r. 1910, je viděti z těchto číslic: Všeho obyvatelstva bylo v Korutanech r. 1900 367.324, r. 1910 396.200 (pří- rostek 7.8%). Z toho bylo Němců r. 1900 270.330. 1910 304.287. Slovinců r. 1900 90.495, r. 1910
Somererová Němec Korutany
14 article
82.212. Slovincům tedy nejen nepřibylo oněch 7.8, ale ještě 9% ubylo, což representuje ztrátu 15.341 hlaví Uvedeme-li, že sčítacími komisary byli namnoze učitelé Schulvereinu, je tato záhadná ztráta Slovinců úplně vyjasněna. Jak se při sčí- tání terrorisovalo, illustruje nejlépe případ 3 že- lezničních úřadníků ve Spittale, kteří přiznali za „obcovací“ řeč slovinčinu. Celý Spittal přeruši s nimi styky, obchodníci, hostinští atd. jim ničeho neprodali — slovem zahájili proti nim Němci boy- kot nejostřejšíl Na drahách — na c. k. státních dra- hách! — na slovinskou žádost lístky u pokladny vůbec úřadníci nebo úřadnice nevydají a časte ještě žadateli se vysmívají pro jeho národnost nebo mu i vynadají nebo i dokonce dají ho sebrati strážníkem, jak se to skutečně přihodilo 24. listo- padu 1909 v Celovci starostoví městečka Blato. ač neučinil nic jiného, než zeela slušně požádal slovinsky o lístek. Strážníci vedli ho s řetízky na rukou jako nějakého zločince přes město na ma- gistrát, kde teprve, když se legitimoval, byl pro- puštění V oboru zemědělské politiky vše- možně nadržuje se Němcům, jim povolují se sub- vence a zřizují odborné školy a kursy, kdežto Slovinci marně domáhají se nápravy, volajíce po rozdělení zemědělské rady v sekci německoua slovinskou.
Slovinec Němec Celovec Blata
15 article
Soudnictvi je tu možno zváti jen skan- dálem, neboť odsuzují se tu lidé, aniž rozuměji jednání soudnímu, nehoť jednací řečí je tu výhradně něměina. Všechny zákony, naři- rení, výnosy padají tu jednoduše pod stůl a rozho- duje jen a jen zvůle soudce-Němce. Jak se tu po- stupuje, toho znamenitým dokladem je následujíei případ. udavší se u okresního souda v Celovei- Obě sporné strany byly Slovinci a neznaly vůbee německy, žaloba byla podána slovinsky, soudce i zapisovatel slovinsky znali i chtěli zástupci straa aby jednací řeč byla slovinská. Soudce však roz- hodl, že bude německá a když zástupci zdráhali se jednati německy, odejmul jim slovo a jednání nd- ročil za účelem předvolání stran, aby osobně se dostavily. Strany vystavily zástupcům novou spe- eiální plnou moc. v níž seliválily jejích jednání
Němec Slovinec Celovei
16 article
uložily jim, aby při nejbližším roku i dále jednuli jen slovinsky. Tak se též stalo. Soudce prostě uznámil zástupcům, že s nimi nebude jednali a další řízení vůbec zastavili Rekurs u zemského soudu zůstal bez výsledku, za to však zem s ký soud udal oba zástupee advokátni komoře, jež zavedla proti oběma koncipientům i jich chefům vyšetřováni, jež po 4 letech skončile disciplinováním chefů i koncipientů! A diseipli- nární nález byl potvrzen i nejvyšším soudním dvorem. Úřadníci ve všech oborech státní i auto- nemní správy jsou ohromnou převahou Němci. Tal mezi 200 úřadníků politické správy je 14 Slovinců zemský hejtman, jeho náměstek a 4 výboří jsou Němci, z 75 zemských úřadniků jsou 2 Slovinci. u zemské školní rady je 12 Némců a 1 Slovinee na středních školách působí 72 Němců a 8 Slovin- ců, v soudní službě je 63 Němců a 4. Slovinci, c. k. státní dráhy 600 Němců a 15 Slo- vinců, u jižní dráhy 173 Němeů a 9 Slovinců. u pošty 160 Němců a 5 Slovinců, u berních úřadí 102 Němci a 8 Slovinců. Ze zemského výboru a podříze- ných mu úřadů jsou Slovineí vůbe vyloučeni. Povšimnutí zasluhuje politika zem- ského výboru při rozdělování obci. Jest to trik německo-nacionální strany, jež jim dociluje, ne- závislost němečko-nacionálních menšin na Slovin- Z těchto málo ukázek je patrno, že název kni- hy byl vhodně volen, neboť v Korutanech vláda a Němci opravdu hospodaří jako v nějakém tu- reckém vilajetu. J. K. S. cích.
Němec Tal Slovinsko Korutany Slovinea
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Hlíněné nohy němectví v Čechách od- kryla do nejintimnějších nedbalek středeční schůze v Ústí n. L., která byla svolánáa k zaže- hnání nebezpečí, jež hrozí městu Ústí a celému krají z matiční školy v Předlicích. Na schůzi měl hlavní slovo posl. dr. šl. Lodg- man, který užil nejkřiklavějších barev, aby vymaloval Němcům ústeckým české nebezpečí v pravé jeho podobě. Česká škola v Předli- cích není prý kulturní potřebou, toť instrument politického boje, jehož cílem je — „vyhnat Němce z této země.“ V boji proti české škole předlické musejí prý Němci, město i okres, zejména však němečtí zaměstnavatelé přispěti všemi silami a všemi prostředky. Jak mají přispět němečtí zaměstnavatelé, naznačil dr. Lodgman takřka po lopatě: není prý nedosta- tek německých dělníků a že němečti za- městnavatelé najdou, když chtějí. německé dělnictvo, dokazuje firma Schichtova v Ústí n. L., která zaměst- nává 212 tisíce německých dělníků. Prů- mysl německý musí prý pracovati i pro ná- rodní zájmy. Schůze se usnesla, aby města, obee a okresy a průmycl ve směru, naznačeném drem. Lodgmanem, pracovaly, což znamená, že protí českému dělnictvu se organisuje ho- spodářský boj. Jen aby se Němci a zrovna nej- více němečtí průmyslnící nepořezali o dvojsečnou zbraň hospodářského boje!
Němec Lodgman Čechy Ústí Předlice Lodg Schichtův
18 article
— Spor v táboře česko-klerikálním. Včerejší „Čech“ konstatuje v úvodním článku, jaký rozkla je v českém hnutí klerikálním. Strana křesťansko- sociální v Čechách peohlásila za svůj orgán kato- lickosnárodní list v Olomouci na Morav ě, opo- menuvši pražského „Čecha“ který o tom vykládá na pěti sloupcích. Jádro jeho maříkavých výkladů je vloženo do těchto větá.Volby přede dveřmi, my obnažujeme se sami před sebou v takové ne- disciplinovanosti. Může někdo čekati o nás vážné práce pro společnost? Gu sibí nequam, cuf bonus?“ Hledati neúspěchy kle- rikálního hnutí v Čechách V nediseiplinovanosti kle- rikálních organisací, není lo pravé. Vlastní příčina jejich jeljinde. Království České jako klassická půda náboženské reformy a lid český jako její nositel nevrátí se už na půdu protirelormace, jejima představitolem je katolický klerikalismus politicky organisovaný. Reformace zapustila do duše a roz- umu českého člověka prvky náboženské to- lerance, a každé hnutí klerikální si nyní rozbijí svou hlavu útokem na silný a mohutný peň ná boženské svobody, která v naší zemi je bude povždy domovem. To platí o každém kle- rikalismu, nejen tedy o klerikalismu katolickém.
Čo Čecho Čechy Olomouc Morava
19 article
— „Thun — vítěz.“ Pod tímto nadpisem věnova „Nordböhm. Tagblatt“ celý úvodník odvolání členů německé agrární strany ze 24členného výboruí „Ně- meckého sněmu“. Německá agrární strana dostává co proto, neboť — považte — „Německý sněm- byl revoluční myšlenkou, v níž se mělo uskuteč niti utvoření německého uzavřeného územi „Deutschběhmea“ je v troskách, a kn. Thun a Če- chové jásají. A proč mohou jásat, vykládá citovaný list takto: „Chomutovský sjezd se usnesl, že musí být učiněno vše, aby kn. Thun ustoupil; německá strana agrární v tomto smyslu měla se usnést, že na česko-německých konferencích tak dlouho nemůže brát podílu, pokud kn. Thun je v úřadě. Toho ne- učinila, za to rozbila organisaci, která by kn, Thu- novi a Čechům byla způsobila mnohé starosti. Leč co lze agrární straně vyčítat, když vůdeové „Deutschböhmen“ v sobotu na důvěrno schůzi vyslovili se proti návrhu, a by vyrovnávací konference nebyly po- tudobesílány pokud kn. Thun jev úřa- dě,“ Tato zpráva „Nordböhm. Tagblattu“, přelo- žena do positivní řečí, znamená, že v ůdcove německých stran v sobotu se usnesli obe- slati vyrovnávací konference.
Thun Čecho Nordböhm
20 article
— Jakými prostředky pečuje c. k. rak. želer- niční erár o zdraví cestujících v pobnuté době roz- vlečení cholery. Z obecenstva se nám píše: C.k řed. stát. drah v obvedu pražském přiděleno bylo výměnou za nové osobní vozy množství starých zchátralých vozů osobních z trati Ferdínandovy jinsk „Severní“ zvané, která probíhá Moravou Vídně přes Přerov do Bohumína. Měl jsem příleži- tost poznati několik takových železničních osob. vozů při vlaku č. 814 v neděli dne 28. září t. r. na trati pražsko-duchcovské. Věru, zůstal jsem až ohromen, když spatřil jsem vnitřek vozu č. 34.016. ve kterém mně průvodčí vykázal místo. Vnitřek vozu byl tak špinavý, bárva na stěnách a stropu vozu, o nátěru nebylo možno mluviti, odřena a od- pryskaná, že byla k nerozeznání. Stěny vozu po- čmárány byly různými polskými citáty. Ve sku- linách klidně, pokud se dá mysliti, odpočíval, ne. se procházel hmy z. Krátce a dobře bylo hnus se podívati na vnitřek tohoto „moderního doprav- ního prostředku“, sloužícího k dopravě osob. Jest věru na pováženou v nynější pohnuté době, kdy hrozí rozvlečení asijské cholery po střední Evropě. že c. k. rakoušký železniční erár, nehledíc k tomu, že za nové vozy výměnou příděluje obvedu e. k. řed. pražskému schátralé, staré, špínou a hmyzem prosycené a prolezlé vozy, tyto vůbec ne- čistí a neopravuje, o mytí a předepsané desinícki
Ferdínandův Vídeň Přerov Bohumín Evropa
21 article
vůbec pak není řeči, nýbrž cestující obecenstve přímo zlomyslně vysazuje nakažení různými infckč- ními nemocemi a hmyzu a obecenstvo proti sobě po- puzuje. Co platno, že zdravotní orgány c. k. místo- držitelství v Praze, resp. magistrátu pražského c. k. okres. hejtmanství předměstí pražských veškerou energií a vehemencí každou vzniklou nákazu v zárodku tlumí a pečují, aby se nerozší- řila, když c. k. rakouský železniční erár v ob- vodu pražského ředitelstvi, jako na výsměch proti všem platným předpisům a nařízením si vede samozřejmě jest příčinou nekontrolovaněho rozší- řování různých infekčních nemocí. Bylo by záhodno i žádoucno, aby zdravotní orgány c. k. mistadrží- telství v Praze, kterým přísluší zdravotní dozor nud dopravou osob po železnici, prohlédly osobní vozy zejména vůz č. 34016 výše uvedené trati, nebot jinak wveškerájejich práce, týkající se tlumení ná- kazy, jest úplně marná a výsledku nepřinese. — Pro národnostní dohodu. S akci „Zemské jednoty českých obchodních gremií v král. Českém projevily souhlas dále tyto korporace: „Pražská plodinová bursa“, která píše: „Dovolujeme si jměnem Pražské plodinové bursy sděliti, že akei slavné jednoty co nejvřeleji vítáme. Rada. Pražské plodinové bursy již při různých příležitostech uči- nila projevy pro docílení národního vyrovnání mezi oběma kmeny nuše království obývajícími i po- pkázala k tomu, že takovouto dohodou by hospodář- ský zájem stavů obchodních, průmyslových a živ- nostenských byl značně povznesen. Nynější spon národní ovšem oslabuje velice sily všech hospo- dářských faktorů a bylo by zajisté na čase, by ne- snesitelný ten stav byl ukončen. Podepsáni: J.
Praha magistrát pražský c
22 article
Ronz, předseda, dr. J. Fišl, tajemník.“ — „ Jed- nota svazů českých společenstev ho- stinských a výčepníků v král. Českém se sídlem v Praze“: „Podepsaná Jednota sva- zů českých společenstev hostinských a výčepníků V král. Českém ve své presidiální schůzi, konané dne 29. t. m., usnesla se jednomyslně na následu- jicím projevu, který současně zaslala denním listům k uveřejnění: Jednota svazů českých společenstev hostinských a výčepníků v Praze ve své presidiální schůzi dne 29. t. m. jednomyslně se usnesla, žes přeje na základě říšských základních ústavních zá- konů spravedlivé vyrovnání obou národnostnícl- kmenů v Čechách, od kterého očekává kýžený ná- rodní klid a důsledně z toho trvalé zlepšení kul- turních, humanitních a najmě hospodářských zájmů nejenom pro živnostnictvo obou národností, ale pro veškeré obyvatelstvo nedílného království Če- ského. Současně sdělujeme, že vešli jsme v téže záležitosti ve styk s organisacemi německých ho- stinských v Čechách. O výsledku této akce neopo- meneme Vás po jejím ukončení zpraviti. Podepsání Pp.: Josel Vlček, president, Petrovický, tajemník.
doktor J Fišl Petrovický Praha Čechy Jednota svaz Josel Vlček
23 article
— „Středočeský spolek cukrovarni- cký: „Jest nesporno, že dále dnešní stav jíti ne- může a spor mezi Čechy a Němci musí se urov- nati. Při dohodě musí panovati v obou táborech umírněnost a nesmí býti nikdo vítězem a nikdo poraženým. Obě národnosti mají býti po vyrov- nání uspokojeny. Na křik odpůrců, kterým nejedná se o nie jiného, nežvaby nesnesitelný stiv tente trvaí dále a oní aby mohli co možná nejvíce k se- sílení strany své nai úkor obou národů kořistiti. nesmějí séřiosní strany ničeho dáti. Konečně přánt nás vžech poctivých Čechů musí Býti koněčné brzkté poctivé dohodnuti obou národností.“ — „Zemskí jednota společenstev kelářů pro krá- lovství České“. „Zemská jednota společenstev kolářů pro král. České v Praze ve své výborové schůzi, konané dne 28. září t. r. v král. městě Nym- burce, uvažujíc o dnešních neutěšených poměrech v království Českém zavládnuvších; jednomyslně se prohlásila pro spravedlivý smír a dohodu, ústavno vyrovnání obou národů, které by nejen živnost- nictvu, ale i všemu obyvatelstvu tohoto nedílného království Českého prospěly ve všech směrech. Sou- časně o tom dáváme noticku do denních listů. Po- depsán: František Čadek, starosta.“ — „Svaz že- leznikůprokrálovstvíČeské v Praze
Němec Čecho Čadek Čechy Český v Praha Ny Praha
24 article
„Výbor Svazu železníků pro král. České v Praz vyslechl ve své poslední schůzí s opravdovým po- vděkem zprávu o Vašem usnesení, které vybía všechny lidi dobré vůle vůbec, předem však kruhy obchodní a průmyslové kstomu, aby bylo všemož- ně působeno k zjednání v král. Českém tak žádou- cího již míru národnostního. Souhlasíce plně s ná- vrhem v tomto ohledu mluvčím Jednoty podaným a připojujíce se rovněž plně k usnesení Vašemu prosíme jen, byste, velectění pánové, na cestě která byla tak slibně započata, až k dosažení vy- těcného cíle také pokračovali. Podepsání pp.: c.k komerční rada V. Treybal, předseda, Bedřich Beck. místopředseda.“ — Shodné projevy učinila četná gremja obchodní, na př. Nové obchodní gremiun král. hlav. měsla Prahy, obchodní gremia v Ná- chodě, Klatovech, III. župa Zemské jednoty českých obchodních gremií v král. Českém a j. a j. — Plzeň- ská sekce „Svazu rakouských průmyslníků“ usnesla se dne 1. října na projevu pro dohodu česko-néme- ckou, o jejíž možnosti je přesvědčena, aniž by byle při ní potřebí zkracovati národní práva. — Čestně měšťanství. Ve včerejší schůzi obee- ního zastupitelstva města Vysokého Mýta byl jed- nomyslným usnesením jmenován pan cís. rada J Fidler, ředitel První záložny ve Vys. Mýtě. čestným měšťanem. Pan cís. rada J. Fidler, jen jest bratrem býv. ministra obchodu dra. Fiedlera. získal si vynikajících zásluh o rozvoj Vysokého Mýta, zúčastniv se činně všech důležitějších ho- spodářských a kullurních podniků. Nedávno o- slavil 40leté jubileum své činnosti v První záložně ve Vys. Mýtě, jež dnes patří k největším záložnám českým.
V Treybal Beck J Fidler Fiedler Praha Ná Klatovy Plzeň Vysoký Mýto Mýto svaz železník pro král
25 article
— Pocta Tichá, ale tklivá slavnost konala se včerejšího dne v ředitelně král. čes. zem. ústavu pro choromyslné v Praze. Vážený, všemi ústav- ními lékaři, úřadníky i zřízenci ctěný a milovaný vrchní ředitel pan MUDr. Bohuslav Hellich odchází totiž z Prahy do ústavu bohnického. Proto sešli se v jeho úřadovně všichni lékaři úřadníci a zástupci zřízenců i opatrovnictva, aby se s ním roztoučili a aby mu projevili svou upřímnou úetu a lásku. Za lěkaře promluvil říd- primář p. dr. Růžička, jenž zmíniv se o od- borné kvalifikaci odcházejícího a jeho přátelském jednání se všemi prohlásil, že on to byl, jenž svým jednáním nikdy nedopustil, aby vznikly nějaké spory, ježto vše rozvážně a domluvou v meze patřičné uvedl. Za správu ústavu pro- mluvil pan správce Lukeš. jenž hlavně poukázal na to, kterak pan vrchní ředi el chápal význam správního vedení ústavu a kterak vždy úřadnictvo zemské, správou ústavu pověřené, podporoval v jeho snahách, takže toto váží si jeho společné práce a nemůže než vytknouti s důrazem, že on byl vzorem, kterak ústav zdárně může prospívati za naprosté součinnosti a harmonie všech povo- laných činitelů. Vážnost a úctu, kterou vždy k oslavenci chovalo opatrovnictvo a zřízenectvo.
Tichá MUDr Hellich doktor Růžička Lukeš Praha
26 article
tiumočili pp. vrchní opatrovník Čekanský a dilovedoucí Souček. Na srdečná slova všech pěnů řečníků v pravdě dojat odpovědél odchá- zející pan vrchní ředitel pravě mimo jiné, že útěchou v tomto okamžiku loučení jest mu spon- táníprojev přátelství všech přítomných. Pro slzy vice promluviti nemohl. Za českou psychlatrickou kliníku byl přítomen dr. Mysliveček, za ně- meckou dr. Bergl a dr. Sittig. Zmínky za- sluhuje, že odcházející vrchní ředitel těšil se veliké oblibě i chovanců ústavu, kterým odchází jejich dobrý »papínek«, jak sami oslavence jme- — Americký konsul p. Brittain odchází. z Pra- hy. Pan Joseph I. Brittain, americký konsul v Praze, obdržel telegrafickou zprávu z Washingto- nu, že jest jmenován generálním konsulem v Ko- burgu. Toto jmenování znamená v americké kon- sulární službě povýšení o několik tříd.
Souček doktor Mysliveček Bergl Sittig I Brittain Praha Washingto ko
27 article
— Královšti sašti princové v Praze. Po pro- hlídce králohradeckého bojiště přijeli do Prahy princové Bedřich Kristian a Arnošt Jindřich, sy- nové saského krále a ubytovali se pod jmény hrabat z Helfenburku v hotelu „U modrě hvězdy“ . Princové prohlédli památnosti Prahy, učinili čet- né fotografické snímky a prohlédli zejména klá- šter sv. Gabriela na Smíchově a klášter v Emau- zích. Včera v poledne oba princové odjeli do Drážďan. — Z pražské komise hospodářské, konané vče- ra na radnici staroměstské za předsednictví ná- městka starostova pana cís. rady J. Schröttr ar Cesta vedoucí lipovým stromořadím od Badeniho silnice ku pavilonu Hanavskému v poslední době těžkými nákladními povozy byla rozbrázděna a také hpové stromy při vjezdu značně odřeny. Ce- sta ta má sloužití pouze za komunikaci promehád- ní, nikoliv pro těžké povozy, a z té příčiny uzhvře se pro povozy. Obecní říční lázně v Holešovicích jsou nevýhodně umístěny a následkem toho jejich návštěva jest slabá; příštího roku má býti přihlí- ženo k tomu, aby lázně postavený byly na místě jiném, kde by požadavkům koupajícího se obecen- stva vybovovaly. — Starožitné a památné před- měty, které získány byly při bourání několika do- mů asanačních, uloží se částečně v pavilonu obce pražské na výstavišti. částečně v městském mu- seu. — Ředitelství obecních plynáren se požádá za zřízení celonoční svítilny u Odkolkovy zahra- dy v Praze-III.
Bedřich Kristian Arnošt Jindřich Gabriel J Schröttr Odkolkův Praha Helfenburk Smíchov Emau Drážďany Holešovice
28 article
— Z kruhů lékařských. Profesor české uni- versity dvorní rada dr. Pavlik odešel dne 1. října na odpočinek. Jeho nástupcem nia klinicé se stane dr. Pitha, který bude jmenován řádným profesorem. — Na míste zesnulého prof. dra. Kaul- manna na klinice pro nemoci ušní bude jmenován prof. dr. Kutvírt. — V Liberci bude zřízeno bískupství? Vídeň- ská korespondence „Nachrichten“ sděluje z Vídně, že z rozhodujících míst byl vládě dán poukaz, aby bylo v Libercí zřízeno katolické bískupštví, jež prý by nejvhodněji mohlo čelit protinacionalistické agilaci v severních Čechách. Bískupem prý se stane jistý šlechtic z Vídně a biskupská diecése liberecká by se skládala z částí pražské arcidie- cése a z diecésí královéhradecké a litoměřické. — Nově na universitu vstupujícím přírodo- píscům. Jako každý rok i letos dává Klub příro- dovědecký v Praze (Karlovo nám. 21, u Kaulichů) bezplatné informace studentům nově na universilu vstupujícím, hlavně pokud jde o zápis, osvobození od kolejného, volbu předmětů atd. Úřadní hodiny denně do konce zápisu (8. října] od 3—6 hod. — Ze Spolku českých spisovatelů-belletristů „Máj“. Blahovůlí sl. městské rady v Plzni vypla- cen beze srážek „Májí“ celý odkaz mecenáše p.
doktor Pavlik Pith Kaul profesor Kutvírt Kaulich Liberec Vídeň Čechy Praha Karlův já Plzeň spolek český spisovatel
29 article
P. Houšky v obnosu 20.000 K. — K uetění pa- mátky zesnulého člena „Máje“ K. Rožka věno- val spolku p. K. Frypes. okres. soudce v Tepli- cích, 10. K. pensijnímu fondu „Máje“ k témuž účelu při smrti dra. L. Ouise rada z. v. p. A. Klášter- ský taktéž 10 K. — Spolek chystá se právě roze- slati skvostnou letošní premii Jarosluv Vrch- lický, básník národní, na níž mají právo pouze činní členové „Máje“ a přispívající příznivei posledními může sesstáti každý jednotlivec neba korporacej přispívá-lilaapolku 10 K ročaěj. a nový seznam divadelních her iznačně zezmngžený- Dramatičtí pp. autoři, již přejí si, aby „Máj“ jejich hry buď rukopisné nebo tisknuté a spolkem dosud nezastupované převzal v ochranu, nechť oznámí to v kanceláři spolkové s příslušným udáním in- fermací o hře (osob, scény, nakladatele) nejděle do 15. října. — Výtvarní umělci, kteří zapůjčili svoje práce „Máji“ k reprodukci v almanachu „Vzpomínáme Vás, znovu se upozorňují, by díla svá vyzvedli ve spolkových místnostech (Spálená 48), neboť jinak nebere již „Máj“ za jejich nepo- rušené další uschování zodpovědnosti. — Akademický odbor Husova fondu v Slaném pořádá v neděli 5. října o 10. hod. dopol. v sále Občanské záložny velikou manifestační schůzi za II. českou universilu. Na schůzi, která jest pod protektorátem Federace čes. studenísíva vysoko- školského a sl. městské rady slánské, promluví vedle delegáta Svazu čes. studenistva kol. IngC. Jos. Schánilce poslanci a zástupcové všech politi- ckých stran. Akademíci slánští zvou důtklivě ve- škeru veřejnost k nejhojnější účastí.
P Houška K Rožek K Frypes L Ouis Tepli Husův fond svaz če
30 article
— Cercle Francnis de Prague zahajuje v pon- dělí 6. t. m. nové zimní období. Kroužek tento jest jediným v Praze, který po celé léto existuje v pravidelných každopondělních schůzích zde dlí- cím členům poskytuje možnost iráncouzské kon- versace. V poslední žimní saisoně, která trvala od 7. října 1912 až do 28. dubna 1913, pořádal krou- žek 12 přednášek, 15 recitačních a 2 taneční ve- čery. 1 se světelnými obrazy, nečítaje množství hudebních a zpěvních čísel a 1 velký divadelní večírek. Cercle Francais de Prague shromažďuje se každé pondělí (svátky vyjímaje) o 8. hod. več. v zimní zahradě velkorestaurantu „u Choděrů“, Ferdinandova tř. 26. Členský příspěvek činí ročně 12 K. Přihlášky nových členů mohou se státi osob- ně při každém večírku nebo písemně u tajemníka Cerelu p. MUDra. Jar. Chládka, Praha II., Eliščina tř. č. 8. — Výstava amerických učebnic v Praze Anglický klub v Praze usnesl se uspořádati v na- stávajícím podzimním období výstavku amerických učebnic a knih školních za spolupůsobení ameri- ckého spisovatele a paedagoga prof. Will. S. Mon- roea, autora knihy: „Bohemia and the Čechs“. Výbor prosí všechny, kdož by se o výstavku za- jímali a mohli případně zapůjčiti nějaké učebnice do výstavky, aby laskavě dopsali sekretáři klubu (Praha I., Obecní dům u Prašné brány).
Choděra Ferdinandův Mudra Chládek Eliščin profesor Will Praha Praha I Praha II Praga anglický klub Cercle Francnis jít Prague Cercle Francais jít Prague Bohemia and the Čechs obecní dům
31 article
Přednáškové turné po Spojených státech severoamerických. V úterý 30. září 1913 nastoupil pan Rafael ze Szalatnave, známý již z loňského svého propagačního působení v Americe, opětov- nou cestu do Spojených států severoamerických za tím účelem, aby pod aegidou Českého zemského svazu cizineckého podnikl nové několika měsíční přednáškové turné po městech amerických. Ve přednáškách svých líčiti bude památnosti a pří- rodní krásy království Českého, zejména královské Prahy a některé vynikající zjevy z kulturního ži- vata českého lidu z poslední doby (na př. slet se- kolský a divadlo v Šárce). Přednášky provázeny budou promitáním krásné sbírky diaposilivů a ki- nema tografických filmů, jež jednak pan Szalatnay vlastním nákladem si opatřil, jednak mu byly k tomu účelu poskytnuty Českým zemským svazem cizineckým a radou král. hl. města Prahy.
Rafael Szalatnay Szalatnave Amerika spojený stát Praha
32 article
— Třebenické vítězství, v těchto dnech vy- bojované, budiž naší vlastenecky cíticí české ve- řejnosti podnětem k uctění památky nezapomenu- telného, zesnulého vůdce Čechů třebenických, MUDra. Václava Paříka. Příspěvky na zřízení jeho důstojného pomníku na náměstí třebenickém při- jímá admínistrace t. l. — Komerční kurs pro právníky. České ob- chodní museum, povzbuzeno jsouc každoročním velkým úspěchem, bude pořádati také letos již VIII. komerční kurs pro právníky v posluchárnách Českoslovanské akademie obchodní v Praze. Ress- lova ul. Přednášetí se bude od 20. října do 12. pro- since t. r., třikrát v týdnu mezi 7.—9. hod. večerní o těchto thematech: I. Vědy obchodní: Obchody se zbožím (1. nauka o zboží, 2. organisace obchodů se zbožím, různé způsoby uzavírání smluv, trhy. bursy, usance, různé druhy obchodě alda). O vý- vozu a dovozu, Systematický výklad účetnictví, Bankovní obchody všeobecné, Bankovní účetni- ctví [1. theorie účetnictví na zvláštních příkladech
Čecho Mudra Pařík Ress Praha I . věda
34 article
lrul petn ly teli