2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
3. října 1913. Číslo. 211.
4
article
Srby i tam, kde sama z toho nemá nijakého
prospěchu. Tak po vyhlášení výjimečného sta-
vu rozpustila bezdůvodně i vzdělávací a do-
bročinné spolky srbské jen proto, že byly
„šrbské“, nedotýkajíc se nikterak spolků
chorvatských a mohamedánských. Míra vlád-
ních pošetilostí dovršena nezákonným přije-
tím pravoslavné Jiřiny Pavlovičovy do lůna
katolické církve, aniž vláda proti arcibiskupu
Stadlerovi pohnula prstem. Jeftanovičova šku-
pina odvodila z toho důsledky a vzdalá se
mandátů.
Srba
Pavlovičův
Stadler
Jeftanovičův
5
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Srbská vláda o původu albanské vzpoury.
Srbská vláda poslala srbským vyslancům
okružník, ve kterém jim oznamuje, kterak, se al-
banská vzpoura a nájezd připravovaly. Z okružní-
ku vysvítá, že srbská vláda albanským vpádem
nikterak nebyla překvapena, jak by se zdálo na
prvý pohled z toho, že proti ní neučinila zpředu
žádného vojenského opatření, jak ji bylo i v samém
Srbsku vytýkáno. Ale jí šlo hlavně o to, aby uká-
zala velmocem, že jest jejich rad poslušna a že
Albanci přes to, či právě proto na srbské území
napadnou. Šlo jí o to, aby velmocem ukázala, že
jejich rady i jejich opatření jsou pochybené, když
se týkajtoho, od koho žádné nebezpečí nehrozí.
a nikoli toho, kdo v sobě tím větší nebezpečí
chová, čím více se oň velmoci starají a se mazlí.
Srbská vláda měla o všem, co se v Albanil
kutí, dobré zprávy. Jí bylo oznámeno, že albanský
nájezd na srbskou hranici a jejich vpád na srbské
území už dříve byl soustavně chystán, že se to
dálo z Valony pod přímým vedením dvou čle-
nů prozatíhiné vlády: Hasana bega a lsy Bolje tince
V posledních třech měsících Albanci dostali veliké
množství pušek a střeliva, a dodávali pušky tajně
také na srbské území. K vůli tomu vlastně žádali
svobodný přístup do Srbska, udávajíce, že jsou
jim nevyhnufelny trhy v Debru a Dakovici.
Valon
Hasan
Srbsko
Debra
6
article
Již 11. července srbská vláda upozornila vel-
moci na to, že se z Valony dějí proti Srbsku roz-
ličné agitace a že je řídi známý bulharský revolu-
cionář Sandanský, jenž organisuje čety proti Srb-
sku. 28. srpna Bajram Cur, Isa Boljetinac a Riza
beg agitovalí na srbsko-albanské hranici, odkudz
se odebrali do Valony, aby se s vládou smluvili
o další akci. 1. září velmoci zakročily v Bělehradě.
aby byl Albancům dovolen svobodný přístup na
srbské trhy v Debra a Dakovici. Srbská vláda
dovolení dala. 14. září srbská vláda po přání vel-
mocí odvolala svá vojska od albanské hranice na
pravý břeh Čermého Drimu. 15. září bulharský
podplukovník Markov poslal z Drače dlouhý šifro-
vaný telegram generálnímu štábu do Solije; ten
telegram šel přes Srbsko fkde byl zachycen)
16. září srbské pohraničné úřady oznámily, že se
chystá organisované vtržení albanských čet n
srbské území s tím úmyslem, aby bylo vyvoláno
všeobecné povstání albanské, a žádaly, aby na
hranice byly poslány vojenské posily. 17. záři
srbská vláda se ustanovila této žádosti vyhovět.
Valon
Srb
Cur
Riza
Albanec
Markov
Srbsko
Bělehrad
Debra
Drač
Isa Boljetinac
7
article
Současně zvěděla, že v Elbasanu meškají bulharští
vojvodové Milan Matov a Štěpán Hodže s třemi
bulharskými důstojníky a velikým počtem bulhar-
ských komitů, že bulharský setníl Petr Čaulev
spolu s Dervišem Himou chystá četu 300 mužů
očekává ještě příchod Pop. Christova s novými
komityz Bulharska. 18. září srbská vláda upozor-
nila velmoci, že se chystá vážný a organisovaný
vpád albanských čet do Srbska, kde chtějí vyvolati
albanské povstání. 20. září náčelník tetovského
okruhu oznámil, že ozbrojení Arnauté přešli Černý
Drim a pokusili se proniknouti přes planinu Koráb
do gostivarského okresu, a prosi rychle o posily
21. září náčelník okruhu debarského oznamuje, že
Albanci velkými massami překročili Černý Drim.
22. září oznámil týž náčelník, že z Valony byly
Arnautům poslány instrukce, jak vyvolati vzpouru
a že byl zachycen rozkaz z Valony, v němž
stojí: Vzbouříte-li se a od Srbska odpadnete.
Debar připadne k Albanii, atd.
Prozatímná vláda ve Valoně odmitá od sebe
vinu albanského nájezdu, avšak tvrzení srbské
vlády je tak určité a důkazy opřené, že se va-
lonští vladaři marně namahají, aby se očistili.
Velmoci budou nuceny věcí se zabývati.
Matov
Štěpán Hodža
Čaulev
Pop
Christův
Valon
Arnaut
Elbasan
Bulharsko
Srbsko
Koráb
Albánie
8
article
Ruská osnova zákona o tísku.
Konečně dostaly se do veřejnosti podrobnější
zprávy o chystaných změnách předlohy ruského
zákona o tisku. Důležitá ustanovení nového zá-
kona týkají se jmenovitě zodpovědných redaktorů.
Zodpovědným redaktorem periodického tiskopisu
může se stát jen ruský poddaný, občansky zscho-
valý, starší než 25 let, skončivší aspoň střední
školu. Osoby, zbavené občanských práv, nemohou
se stát zodpovědnými redaktory. Ciní poddaní
mohou převzit redakční zodpovědnost jen se svo-
lením ministerstva vnitra. Jestliže zodpovědný
redaktor ztrstí své právo, časopis jím vydávaní
se zastavuje až do doby, kdy opět nabude práva
být zodpovědným redaktorem nebo kdy je na-
hražen jinou osobou.
Ze zvláštních ustanovení zaslouží zmínky, že
varšavský a tiilisský komitét censurní mají ob-
starávat i censuru zahraničních tisků, přicháze-
jicích na území těch generál-gubernií, jakož i po-
volovat představení divadelních ber neruským
azykem.
Důležitá jsou ustanovení, týkající se insertů
Zakazují se reklamy, týkající se léčení pohlavních
nemocí, nejsou-li to inseráty lékařů nebo odbor-
ných institucí léčebných.
Oliskování zpráv ze zasedání hosudarstve nné
dumy a rady, i když se podávají zprávy ve stručném
ale pravdivém výtahu, nemůže být důvodem k trest-
nímu pronásledovůní.
9
article
Reformy v turecké Arméníi.
O turockou Arménii vede se již delší dobu
mezi evropskými velmocemí boj, který nikterak
nepřispíval ke zmírnění útrap křesťanského oby-
valelstva arménského. Angličané kdysi horlivě se
domáhali práv pro arménské obyvatelstvo, ale
doby Gladstonova arménofilstva už dávno minuly
Dnešní zástupci aaglického zahraničního úřadu
hlásají spíše mínění, že je záhodno podporovat
Turecko a třeba i Kurdy, jen ne Armény, zapro-
dané Rusku. Anglie v arménských krajích dnes
nehledá svých zájmů; dnes je to sféra ruského
obchodního a politického vlivu-
O Arménií starají se Němeir ale ti jdou všude
na ruku Turkům. Cařihradský vyslanec Wagen-
heim to vyslovil dosti cynicky. Také když Rusové
předložili svůj návrh o reformách v Arménii, nej-
ostřeji proli němu vystupovalo Německo. Ně-
mecký protest měl za následek, že jednání
o arménskýck reformách dlouho se vleklo. Mezi
Berlínem a Petrohradem bylo zahájeno přímé
jednání o Arménii a Londýn i Paříž byly z Petro-
hradu zpravovány o postupu jednání. Výsledek
jednání podle zprávy »Ruského Slova« je ten, že
v zásadě byly přijaty ruské návrhy reforem
v Arménii. Ruská diplemacie předpoklá dá, že již
se žádné strany nebudou činěny námitky, poně-
vadž Francie a Anglie přes svoji zřejmou plízeň
Turecku, nemají důvodů přiliš se exponovat proti
Arménům. Ruský návrh bude potom předložen
Vysoké Portě jako jednomyslné usneserí Evropy
Angličan
Gladstonův
Armén
Němeir
Turek
Rus
Arménie
Turecko
Rusko
Anglie
Wagen
Německo
Berlín
Petrohrad
Londýn
Paříž
Petrahrad
Francie
Evropa
evropský velmocemí boj
10
article
Kompromís v otázce home rule.
Dle různých známek schyluje se v olázee
irské homerule ke kompromisu a hledá se sblí-
žení mezi příkrými rozpory stran.
Vůdcové unionistické strany anglické trvali
posud na požadavku, aby otázka byla přímo před-
ložena zemi, která by o ní rozhodla při nových
volbách, v čemž byl obsažen závazek, že v pří-
padě, kdyby liberálové opět dosáhli většiny v dol-
ní sněmovně, unionisté by se podrobili rozhodnutí
země. Ulsterští unionisté však nebyli ochotni ani
k takovému ústupku, odmitali home rule naprosto
a organisovali revoluci pro případ, že by byla pro-
vedena. Liberálové a irští nacionalisté pak opírali
se o to, že home rule byla sněmovnou poslane-
ckou již dvakráte přijata, což je dostatečným pro-
jevem vůle země, projeveně prostřednictvím vělši-
ny lidových zástupců, i trvali na tom, aby se po
třetím přijetí dle Parliament act stala zákonem
i proti votu sněmovny lordů.
Zjevně chystaný odboj Ulstru a hrozící ne-
bezpečí občanské války však vedly v poslední
době ke snahám o smírné vyřizení sporu a vy-
skytla se myšlenka konference, kterou navrhl lord
Loreburn, nejnověji pak vyslovil se také lord Ald-
wyn v „Times“ pro konferenci vůdců stran, po
níž by hned došlo ke všeobecným volbám. „Ti-
mes“ však, přinášejíce jeho projev, trvají na svém
stanovisku, že především má dojíti k novým vol-
bám, po nichž by byla nutna konferencej třeba by
to nemusila býti zrovna konference vůdců stran.
která by způsobila trvalé uklidnění v Irsku.
Loreburn
Ald
Irsko
Times
11
article
Zatím také vůdce ulsterských unionistů sir
Edward Carson v rozhovoru s redaktorem „Daily
Telegraph“ dal na jevo, že je možna dohoda s li-
berální stranou. Připustí-li vláda, aby Ulster byl
vyjmut z home rule, je prý možno, že ulsteršti
oranžisté budou žádatí jen, aby zůstali příme spo-
jeni s metropolí a home rule aby se vztahovala jen
naostatní Irsko.
Rovněž belfastský dopísovatel „Daily Mail
s i„vysoce autoritativní“ strany, nejspíše též od sira
Carsona,byl zmocněn k prohlášení, bude-li Ulster
vyloučen z předlohy o home rule, že oposice ir-
ských unionistů proti tomuto opatření ustanev
nynější prudce nepřátelské formě a žže v Ulstru
hude zastaveno hnuti pro branný odpor. Je prý
to poslední nabídka irských untonistů vláděa
znamená střední cestu.
Irští nacionalisté se asi vůči tomuto poža-
davku postaví odmítavě, ježto nechtějí připustiti
administrativní roztržení irského ostrova, pouka-
zujíce na to, že také v ulsterské provincii mají
značnou menšinu, a vůdce jejich Redmond v po-
sledním svém projevu vyslovil jen ochotu k ji-
stým ústupkům ve věcech náboženských a škol-
ských, které by ulsterským protestantům učinily
home rule přijatelnější. Přes to vžak je významno.
že nálada k jistým ústupkům se jeví na obcu stra-
nách, takže cesta k dohodě není naprosto ne-
schůdná.
Carson
Ulster
Irsko
Daily Telegraph
Daily Maila
12
article
Z korutanského vilajetu.
Z korutanského vilajetu.
(Pův. dopis „Nár. Lástů“.
Nedávno vydalo „Slovensko katoliško-politič-
no in gospodarsko društvo za Slovence na Ko-
roskem“ (Slovinský katolicko-politický a hospo-
dářský spolek pro Slovince v Korutunech) v Če-
lovci zajímavou publíkaci o poměrech Šlovinců
v Körufanech. Kniha je psána německy, má ná-
zev „Aus dem Wilajet Kürnten“ a je vlastně
téchto 280 stránek hustého tísku jedinou obžalo-
bou korulanských Němců, usilujících o poněměen
klovinského obyvatelstva vší mocí, a vlády, která
klidně k této činnosti přiblíží, ba ještě germaní-
sátory podporuje. Ačkoliv je psána se stanoviska
katelického, rozuměj klerikálního, zásluhuje plné
pozornosti, zvláště prvý idjí dil, podréhně vyliču-
jící poměry Slovineů v Korutanech, jejich utisko-
vání ve škole, úřadech stálních i zemských, násilí,
páclaná při posledním sčitání lidu a pod.
Veškerá uvedená tu fakta jsou přesně dolo-
žena dotyčným úřadním materiálem a mnohá jsou
tak křiklavá, že veřejnost snad přece jen zaraní
a přimějí, aby svým vlivem vymohla změnu těchto
oprávdutureckých“ poměrů.
Druhý díl knihy staví se na výlučně klerikální
stanovisko, mluví o poslání Rakouska jako kato-
lické velmoci proti protestantskému Německu
pravoslavnému Rusku, obrací se proti hnutí „Lo
ven Rom“ a staví do popředí loyalitu korutanských
Slovinců k cisaří.
Slovinec
Němec
Rom
Slovensko
ko
Korutany
Rakousko
Německo
Rusko
Wilajet Kürnten
13
article
Neváháme z prvého dílu uvésti aspoň nejkři-
klavější ukázky poměrů slovinské menšiny koru-
tanské, jež jsou ještě mnohem horší, než poměry
menšin českých.
škol bylo v slovinské části r. 1861 čistě slo-
vinských 28, utrakvistických 56. Dnes jsou čistě
slovinské — celé tři! Utrakvistických je 84 a
německy organisovaných 30. Ovšem nutno vysvě-
tliti, že „utrakvičnost“ škol záleží v tom, žev
prvé třídě užívá se oboujazyčného slabikáře; ale
jen prvé tři měsíce, načež se dětem vtlouká do
hlavy „samospasitelná“ a hledí se jen, aby slo-
vinsky zapomněli. Jakými prostředky se pracuje,
dosvědčuje případ učitelky Somererové v Grafen-
steinu, jež fackovala děti, mluvily-li
mezi sebou slovinsky! Na slovinské utra-
kvistické školy dosazují se učitelé-Němci, nebo
Slovinci německo-nacionálně smýšlející. t. zv.
„nemškutarji“, kdežto slovinští uvědomělí učitelé
se posílají do německých krajů, aby národní práce
byla jim znemožněna. Utrakvismus škol nemá za
účel přiučení němčině, ale vytlačení a vyhubení
slovinčiny.
Jak se provádělo sěitání lidu r. 1910, je
viděti z těchto číslic: Všeho obyvatelstva bylo
v Korutanech r. 1900 367.324, r. 1910 396.200 (pří-
rostek 7.8%). Z toho bylo Němců r. 1900 270.330.
1910 304.287. Slovinců r. 1900 90.495, r. 1910
Somererová
Němec
Korutany
14
article
82.212. Slovincům tedy nejen nepřibylo oněch
7.8, ale ještě 9% ubylo, což representuje ztrátu
15.341 hlaví Uvedeme-li, že sčítacími komisary
byli namnoze učitelé Schulvereinu, je tato záhadná
ztráta Slovinců úplně vyjasněna. Jak se při sčí-
tání terrorisovalo, illustruje nejlépe případ 3 že-
lezničních úřadníků ve Spittale, kteří přiznali za
„obcovací“ řeč slovinčinu. Celý Spittal přeruši
s nimi styky, obchodníci, hostinští atd. jim ničeho
neprodali — slovem zahájili proti nim Němci boy-
kot nejostřejšíl
Na drahách — na c. k. státních dra-
hách! — na slovinskou žádost lístky u pokladny
vůbec úřadníci nebo úřadnice nevydají a časte
ještě žadateli se vysmívají pro jeho národnost
nebo mu i vynadají nebo i dokonce dají ho sebrati
strážníkem, jak se to skutečně přihodilo 24. listo-
padu 1909 v Celovci starostoví městečka Blato.
ač neučinil nic jiného, než zeela slušně požádal
slovinsky o lístek. Strážníci vedli ho s řetízky na
rukou jako nějakého zločince přes město na ma-
gistrát, kde teprve, když se legitimoval, byl pro-
puštění
V oboru zemědělské politiky vše-
možně nadržuje se Němcům, jim povolují se sub-
vence a zřizují odborné školy a kursy, kdežto
Slovinci marně domáhají se nápravy, volajíce po
rozdělení zemědělské rady v sekci německoua
slovinskou.
Slovinec
Němec
Celovec
Blata
15
article
Soudnictvi je tu možno zváti jen skan-
dálem, neboť odsuzují se tu lidé, aniž rozuměji
jednání soudnímu, nehoť jednací řečí je tu
výhradně něměina. Všechny zákony, naři-
rení, výnosy padají tu jednoduše pod stůl a rozho-
duje jen a jen zvůle soudce-Němce. Jak se tu po-
stupuje, toho znamenitým dokladem je následujíei
případ. udavší se u okresního souda v Celovei-
Obě sporné strany byly Slovinci a neznaly vůbee
německy, žaloba byla podána slovinsky, soudce
i zapisovatel slovinsky znali i chtěli zástupci straa
aby jednací řeč byla slovinská. Soudce však roz-
hodl, že bude německá a když zástupci zdráhali se
jednati německy, odejmul jim slovo a jednání nd-
ročil za účelem předvolání stran, aby osobně se
dostavily. Strany vystavily zástupcům novou spe-
eiální plnou moc. v níž seliválily jejích jednání
Němec
Slovinec
Celovei
16
article
uložily jim, aby při nejbližším roku i dále jednuli
jen slovinsky. Tak se též stalo. Soudce prostě
uznámil zástupcům, že s nimi nebude jednali a
další řízení vůbec zastavili Rekurs u zemského
soudu zůstal bez výsledku, za to však zem s ký
soud udal oba zástupee advokátni
komoře, jež zavedla proti oběma koncipientům
i jich chefům vyšetřováni, jež po 4 letech skončile
disciplinováním chefů i koncipientů! A diseipli-
nární nález byl potvrzen i nejvyšším soudním
dvorem.
Úřadníci ve všech oborech státní i auto-
nemní správy jsou ohromnou převahou Němci. Tal
mezi 200 úřadníků politické správy je 14 Slovinců
zemský hejtman, jeho náměstek a 4 výboří jsou
Němci, z 75 zemských úřadniků jsou 2 Slovinci.
u zemské školní rady je 12 Némců a 1 Slovinee
na středních školách působí 72 Němců a 8 Slovin-
ců, v soudní službě je 63 Němců a 4. Slovinci,
c. k. státní dráhy 600 Němců a 15 Slo-
vinců, u jižní dráhy 173 Němeů a 9 Slovinců.
u pošty 160 Němců a 5 Slovinců, u berních úřadí
102 Němci a 8 Slovinců.
Ze zemského výboru a podříze-
ných mu úřadů jsou Slovineí vůbe
vyloučeni. Povšimnutí zasluhuje politika zem-
ského výboru při rozdělování obci. Jest to trik
německo-nacionální strany, jež jim dociluje, ne-
závislost němečko-nacionálních menšin na Slovin-
Z těchto málo ukázek je patrno, že název kni-
hy byl vhodně volen, neboť v Korutanech vláda
a Němci opravdu hospodaří jako v nějakém tu-
reckém vilajetu.
J. K. S.
cích.
Němec
Tal
Slovinsko
Korutany
Slovinea
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Hlíněné nohy němectví v Čechách od-
kryla do nejintimnějších nedbalek středeční
schůze v Ústí n. L., která byla svolánáa k zaže-
hnání nebezpečí, jež hrozí městu Ústí a celému
krají z matiční školy v Předlicích. Na
schůzi měl hlavní slovo posl. dr. šl. Lodg-
man, který užil nejkřiklavějších barev, aby
vymaloval Němcům ústeckým české nebezpečí
v pravé jeho podobě. Česká škola v Předli-
cích není prý kulturní potřebou, toť instrument
politického boje, jehož cílem je — „vyhnat
Němce z této země.“ V boji proti české škole
předlické musejí prý Němci, město i okres,
zejména však němečtí zaměstnavatelé přispěti
všemi silami a všemi prostředky. Jak mají
přispět němečtí zaměstnavatelé, naznačil dr.
Lodgman takřka po lopatě: není prý nedosta-
tek německých dělníků a že němečti za-
městnavatelé najdou, když chtějí.
německé dělnictvo, dokazuje firma
Schichtova v Ústí n. L., která zaměst-
nává 212 tisíce německých dělníků. Prů-
mysl německý musí prý pracovati i pro ná-
rodní zájmy. Schůze se usnesla, aby města, obee
a okresy a průmycl ve směru, naznačeném
drem. Lodgmanem, pracovaly, což znamená,
že protí českému dělnictvu se organisuje ho-
spodářský boj. Jen aby se Němci a zrovna nej-
více němečtí průmyslnící nepořezali
o dvojsečnou zbraň hospodářského boje!
Němec
Lodgman
Čechy
Ústí
Předlice
Lodg
Schichtův
18
article
— Spor v táboře česko-klerikálním. Včerejší
„Čech“ konstatuje v úvodním článku, jaký rozkla
je v českém hnutí klerikálním. Strana křesťansko-
sociální v Čechách peohlásila za svůj orgán kato-
lickosnárodní list v Olomouci na Morav ě, opo-
menuvši pražského „Čecha“ který o tom vykládá
na pěti sloupcích. Jádro jeho maříkavých výkladů
je vloženo do těchto větá.Volby přede dveřmi,
my obnažujeme se sami před sebou v takové ne-
disciplinovanosti. Může někdo čekati o
nás vážné práce pro společnost? Gu
sibí nequam, cuf bonus?“ Hledati neúspěchy kle-
rikálního hnutí v Čechách V nediseiplinovanosti kle-
rikálních organisací, není lo pravé. Vlastní příčina
jejich jeljinde. Království České jako klassická půda
náboženské reformy a lid český jako její nositel
nevrátí se už na půdu protirelormace, jejima
představitolem je katolický klerikalismus politicky
organisovaný. Reformace zapustila do duše a roz-
umu českého člověka prvky náboženské to-
lerance, a každé hnutí klerikální si nyní rozbijí
svou hlavu útokem na silný a mohutný peň ná
boženské svobody, která v naší zemi je
bude povždy domovem. To platí o každém kle-
rikalismu, nejen tedy o klerikalismu katolickém.
Čo
Čecho
Čechy
Olomouc
Morava
19
article
— „Thun — vítěz.“ Pod tímto nadpisem věnova
„Nordböhm. Tagblatt“ celý úvodník odvolání členů
německé agrární strany ze 24členného výboruí „Ně-
meckého sněmu“. Německá agrární strana dostává
co proto, neboť — považte — „Německý sněm-
byl revoluční myšlenkou, v níž se mělo uskuteč
niti utvoření německého uzavřeného územi
„Deutschběhmea“ je v troskách, a kn. Thun a Če-
chové jásají. A proč mohou jásat, vykládá citovaný
list takto: „Chomutovský sjezd se usnesl, že musí
být učiněno vše, aby kn. Thun ustoupil; německá
strana agrární v tomto smyslu měla se usnést, že na
česko-německých konferencích tak dlouho nemůže
brát podílu, pokud kn. Thun je v úřadě. Toho ne-
učinila, za to rozbila organisaci, která by kn, Thu-
novi a Čechům byla způsobila mnohé starosti. Leč
co lze agrární straně vyčítat, když vůdeové
„Deutschböhmen“ v sobotu na důvěrno
schůzi vyslovili se proti návrhu, a by
vyrovnávací konference nebyly po-
tudobesílány pokud kn. Thun jev úřa-
dě,“ Tato zpráva „Nordböhm. Tagblattu“, přelo-
žena do positivní řečí, znamená, že v ůdcove
německých stran v sobotu se usnesli obe-
slati vyrovnávací konference.
Thun
Čecho
Nordböhm
20
article
— Jakými prostředky pečuje c. k. rak. želer-
niční erár o zdraví cestujících v pobnuté době roz-
vlečení cholery. Z obecenstva se nám píše: C.k
řed. stát. drah v obvedu pražském přiděleno bylo
výměnou za nové osobní vozy množství starých
zchátralých vozů osobních z trati Ferdínandovy
jinsk „Severní“ zvané, která probíhá Moravou
Vídně přes Přerov do Bohumína. Měl jsem příleži-
tost poznati několik takových železničních osob.
vozů při vlaku č. 814 v neděli dne 28. září t. r. na
trati pražsko-duchcovské. Věru, zůstal jsem až
ohromen, když spatřil jsem vnitřek vozu č. 34.016.
ve kterém mně průvodčí vykázal místo. Vnitřek
vozu byl tak špinavý, bárva na stěnách a stropu
vozu, o nátěru nebylo možno mluviti, odřena a od-
pryskaná, že byla k nerozeznání. Stěny vozu po-
čmárány byly různými polskými citáty. Ve sku-
linách klidně, pokud se dá mysliti, odpočíval, ne.
se procházel hmy z. Krátce a dobře bylo hnus se
podívati na vnitřek tohoto „moderního doprav-
ního prostředku“, sloužícího k dopravě osob. Jest
věru na pováženou v nynější pohnuté době, kdy
hrozí rozvlečení asijské cholery po střední Evropě.
že c. k. rakoušký železniční erár, nehledíc k
tomu, že za nové vozy výměnou příděluje obvedu
e. k. řed. pražskému schátralé, staré, špínou a
hmyzem prosycené a prolezlé vozy, tyto vůbec ne-
čistí a neopravuje, o mytí a předepsané desinícki
Ferdínandův
Vídeň
Přerov
Bohumín
Evropa
21
article
vůbec pak není řeči, nýbrž cestující obecenstve
přímo zlomyslně vysazuje nakažení různými infckč-
ními nemocemi a hmyzu a obecenstvo proti sobě po-
puzuje. Co platno, že zdravotní orgány c. k. místo-
držitelství v Praze, resp. magistrátu pražského
c. k. okres. hejtmanství předměstí pražských
veškerou energií a vehemencí každou vzniklou
nákazu v zárodku tlumí a pečují, aby se nerozší-
řila, když c. k. rakouský železniční erár v ob-
vodu pražského ředitelstvi, jako na výsměch proti
všem platným předpisům a nařízením si vede
samozřejmě jest příčinou nekontrolovaněho rozší-
řování různých infekčních nemocí. Bylo by záhodno
i žádoucno, aby zdravotní orgány c. k. mistadrží-
telství v Praze, kterým přísluší zdravotní dozor nud
dopravou osob po železnici, prohlédly osobní vozy
zejména vůz č. 34016 výše uvedené trati, nebot
jinak wveškerájejich práce, týkající se tlumení ná-
kazy, jest úplně marná a výsledku nepřinese.
— Pro národnostní dohodu. S akci „Zemské
jednoty českých obchodních gremií v král. Českém
projevily souhlas dále tyto korporace: „Pražská
plodinová bursa“, která píše: „Dovolujeme
si jměnem Pražské plodinové bursy sděliti, že akei
slavné jednoty co nejvřeleji vítáme. Rada. Pražské
plodinové bursy již při různých příležitostech uči-
nila projevy pro docílení národního vyrovnání mezi
oběma kmeny nuše království obývajícími i po-
pkázala k tomu, že takovouto dohodou by hospodář-
ský zájem stavů obchodních, průmyslových a živ-
nostenských byl značně povznesen. Nynější spon
národní ovšem oslabuje velice sily všech hospo-
dářských faktorů a bylo by zajisté na čase, by ne-
snesitelný ten stav byl ukončen. Podepsáni: J.
Praha
magistrát pražský c
22
article
Ronz, předseda, dr. J. Fišl, tajemník.“ — „ Jed-
nota svazů českých společenstev ho-
stinských a výčepníků v král. Českém
se sídlem v Praze“: „Podepsaná Jednota sva-
zů českých společenstev hostinských a výčepníků
V král. Českém ve své presidiální schůzi, konané
dne 29. t. m., usnesla se jednomyslně na následu-
jicím projevu, který současně zaslala denním listům
k uveřejnění: Jednota svazů českých společenstev
hostinských a výčepníků v Praze ve své presidiální
schůzi dne 29. t. m. jednomyslně se usnesla, žes
přeje na základě říšských základních ústavních zá-
konů spravedlivé vyrovnání obou národnostnícl-
kmenů v Čechách, od kterého očekává kýžený ná-
rodní klid a důsledně z toho trvalé zlepšení kul-
turních, humanitních a najmě hospodářských zájmů
nejenom pro živnostnictvo obou národností, ale
pro veškeré obyvatelstvo nedílného království Če-
ského. Současně sdělujeme, že vešli jsme v téže
záležitosti ve styk s organisacemi německých ho-
stinských v Čechách. O výsledku této akce neopo-
meneme Vás po jejím ukončení zpraviti. Podepsání
Pp.: Josel Vlček, president, Petrovický, tajemník.
doktor
J Fišl
Petrovický
Praha
Čechy
Jednota svaz
Josel Vlček
23
article
— „Středočeský spolek cukrovarni-
cký: „Jest nesporno, že dále dnešní stav jíti ne-
může a spor mezi Čechy a Němci musí se urov-
nati. Při dohodě musí panovati v obou táborech
umírněnost a nesmí býti nikdo vítězem a nikdo
poraženým. Obě národnosti mají býti po vyrov-
nání uspokojeny. Na křik odpůrců, kterým nejedná
se o nie jiného, nežvaby nesnesitelný stiv tente
trvaí dále a oní aby mohli co možná nejvíce k se-
sílení strany své nai úkor obou národů kořistiti.
nesmějí séřiosní strany ničeho dáti. Konečně přánt
nás vžech poctivých Čechů musí Býti koněčné brzkté
poctivé dohodnuti obou národností.“ — „Zemskí
jednota společenstev kelářů pro krá-
lovství České“. „Zemská jednota společenstev
kolářů pro král. České v Praze ve své výborové
schůzi, konané dne 28. září t. r. v král. městě Nym-
burce, uvažujíc o dnešních neutěšených poměrech
v království Českém zavládnuvších; jednomyslně se
prohlásila pro spravedlivý smír a dohodu, ústavno
vyrovnání obou národů, které by nejen živnost-
nictvu, ale i všemu obyvatelstvu tohoto nedílného
království Českého prospěly ve všech směrech. Sou-
časně o tom dáváme noticku do denních listů. Po-
depsán: František Čadek, starosta.“ — „Svaz že-
leznikůprokrálovstvíČeské v Praze
Němec
Čecho
Čadek
Čechy
Český v Praha
Ny
Praha
24
article
„Výbor Svazu železníků pro král. České v Praz
vyslechl ve své poslední schůzí s opravdovým po-
vděkem zprávu o Vašem usnesení, které vybía
všechny lidi dobré vůle vůbec, předem však kruhy
obchodní a průmyslové kstomu, aby bylo všemož-
ně působeno k zjednání v král. Českém tak žádou-
cího již míru národnostního. Souhlasíce plně s ná-
vrhem v tomto ohledu mluvčím Jednoty podaným
a připojujíce se rovněž plně k usnesení Vašemu
prosíme jen, byste, velectění pánové, na cestě
která byla tak slibně započata, až k dosažení vy-
těcného cíle také pokračovali. Podepsání pp.: c.k
komerční rada V. Treybal, předseda, Bedřich Beck.
místopředseda.“ — Shodné projevy učinila četná
gremja obchodní, na př. Nové obchodní gremiun
král. hlav. měsla Prahy, obchodní gremia v Ná-
chodě, Klatovech, III. župa Zemské jednoty českých
obchodních gremií v král. Českém a j. a j. — Plzeň-
ská sekce „Svazu rakouských průmyslníků“ usnesla
se dne 1. října na projevu pro dohodu česko-néme-
ckou, o jejíž možnosti je přesvědčena, aniž by byle
při ní potřebí zkracovati národní práva.
— Čestně měšťanství. Ve včerejší schůzi obee-
ního zastupitelstva města Vysokého Mýta byl jed-
nomyslným usnesením jmenován pan cís. rada J
Fidler, ředitel První záložny ve Vys. Mýtě.
čestným měšťanem. Pan cís. rada J. Fidler, jen
jest bratrem býv. ministra obchodu dra. Fiedlera.
získal si vynikajících zásluh o rozvoj Vysokého
Mýta, zúčastniv se činně všech důležitějších ho-
spodářských a kullurních podniků. Nedávno o-
slavil 40leté jubileum své činnosti v První záložně
ve Vys. Mýtě, jež dnes patří k největším záložnám
českým.
V Treybal
Beck
J Fidler
Fiedler
Praha
Ná
Klatovy
Plzeň
Vysoký Mýto
Mýto
svaz železník pro král
25
article
— Pocta Tichá, ale tklivá slavnost konala se
včerejšího dne v ředitelně král. čes. zem. ústavu
pro choromyslné v Praze. Vážený, všemi ústav-
ními lékaři, úřadníky i zřízenci ctěný a milovaný
vrchní ředitel pan MUDr. Bohuslav Hellich
odchází totiž z Prahy do ústavu bohnického.
Proto sešli se v jeho úřadovně všichni lékaři
úřadníci a zástupci zřízenců i opatrovnictva, aby
se s ním roztoučili a aby mu projevili svou
upřímnou úetu a lásku. Za lěkaře promluvil říd-
primář p. dr. Růžička, jenž zmíniv se o od-
borné kvalifikaci odcházejícího a jeho přátelském
jednání se všemi prohlásil, že on to byl, jenž
svým jednáním nikdy nedopustil, aby vznikly
nějaké spory, ježto vše rozvážně a domluvou
v meze patřičné uvedl. Za správu ústavu pro-
mluvil pan správce Lukeš. jenž hlavně poukázal
na to, kterak pan vrchní ředi el chápal význam
správního vedení ústavu a kterak vždy úřadnictvo
zemské, správou ústavu pověřené, podporoval
v jeho snahách, takže toto váží si jeho společné
práce a nemůže než vytknouti s důrazem, že on
byl vzorem, kterak ústav zdárně může prospívati
za naprosté součinnosti a harmonie všech povo-
laných činitelů. Vážnost a úctu, kterou vždy
k oslavenci chovalo opatrovnictvo a zřízenectvo.
Tichá
MUDr
Hellich
doktor
Růžička
Lukeš
Praha
26
article
tiumočili pp. vrchní opatrovník Čekanský a
dilovedoucí Souček. Na srdečná slova všech
pěnů řečníků v pravdě dojat odpovědél odchá-
zející pan vrchní ředitel pravě mimo jiné, že
útěchou v tomto okamžiku loučení jest mu spon-
táníprojev přátelství všech přítomných. Pro slzy
vice promluviti nemohl. Za českou psychlatrickou
kliníku byl přítomen dr. Mysliveček, za ně-
meckou dr. Bergl a dr. Sittig. Zmínky za-
sluhuje, že odcházející vrchní ředitel těšil se
veliké oblibě i chovanců ústavu, kterým odchází
jejich dobrý »papínek«, jak sami oslavence jme-
— Americký konsul p. Brittain odchází. z Pra-
hy. Pan Joseph I. Brittain, americký konsul v
Praze, obdržel telegrafickou zprávu z Washingto-
nu, že jest jmenován generálním konsulem v Ko-
burgu. Toto jmenování znamená v americké kon-
sulární službě povýšení o několik tříd.
Souček
doktor
Mysliveček
Bergl
Sittig
I Brittain
Praha
Washingto
ko
27
article
— Královšti sašti princové v Praze. Po pro-
hlídce králohradeckého bojiště přijeli do Prahy
princové Bedřich Kristian a Arnošt Jindřich, sy-
nové saského krále a ubytovali se pod jmény
hrabat z Helfenburku v hotelu „U modrě hvězdy“ .
Princové prohlédli památnosti Prahy, učinili čet-
né fotografické snímky a prohlédli zejména klá-
šter sv. Gabriela na Smíchově a klášter v Emau-
zích. Včera v poledne oba princové odjeli do
Drážďan.
— Z pražské komise hospodářské, konané vče-
ra na radnici staroměstské za předsednictví ná-
městka starostova pana cís. rady J. Schröttr ar
Cesta vedoucí lipovým stromořadím od Badeniho
silnice ku pavilonu Hanavskému v poslední době
těžkými nákladními povozy byla rozbrázděna a
také hpové stromy při vjezdu značně odřeny. Ce-
sta ta má sloužití pouze za komunikaci promehád-
ní, nikoliv pro těžké povozy, a z té příčiny uzhvře
se pro povozy. Obecní říční lázně v Holešovicích
jsou nevýhodně umístěny a následkem toho jejich
návštěva jest slabá; příštího roku má býti přihlí-
ženo k tomu, aby lázně postavený byly na místě
jiném, kde by požadavkům koupajícího se obecen-
stva vybovovaly. — Starožitné a památné před-
měty, které získány byly při bourání několika do-
mů asanačních, uloží se částečně v pavilonu obce
pražské na výstavišti. částečně v městském mu-
seu. — Ředitelství obecních plynáren se požádá
za zřízení celonoční svítilny u Odkolkovy zahra-
dy v Praze-III.
Bedřich Kristian
Arnošt Jindřich
Gabriel
J Schröttr
Odkolkův
Praha
Helfenburk
Smíchov
Emau
Drážďany
Holešovice
28
article
— Z kruhů lékařských. Profesor české uni-
versity dvorní rada dr. Pavlik odešel dne 1.
října na odpočinek. Jeho nástupcem nia klinicé se
stane dr. Pitha, který bude jmenován řádným
profesorem. — Na míste zesnulého prof. dra. Kaul-
manna na klinice pro nemoci ušní bude jmenován
prof. dr. Kutvírt.
— V Liberci bude zřízeno bískupství? Vídeň-
ská korespondence „Nachrichten“ sděluje z Vídně,
že z rozhodujících míst byl vládě dán poukaz, aby
bylo v Libercí zřízeno katolické bískupštví, jež
prý by nejvhodněji mohlo čelit protinacionalistické
agilaci v severních Čechách. Bískupem prý se
stane jistý šlechtic z Vídně a biskupská diecése
liberecká by se skládala z částí pražské arcidie-
cése a z diecésí královéhradecké a litoměřické.
— Nově na universitu vstupujícím přírodo-
píscům. Jako každý rok i letos dává Klub příro-
dovědecký v Praze (Karlovo nám. 21, u Kaulichů)
bezplatné informace studentům nově na universilu
vstupujícím, hlavně pokud jde o zápis, osvobození
od kolejného, volbu předmětů atd. Úřadní hodiny
denně do konce zápisu (8. října] od 3—6 hod.
— Ze Spolku českých spisovatelů-belletristů
„Máj“. Blahovůlí sl. městské rady v Plzni vypla-
cen beze srážek „Májí“ celý odkaz mecenáše p.
doktor
Pavlik
Pith
Kaul
profesor
Kutvírt
Kaulich
Liberec
Vídeň
Čechy
Praha
Karlův já
Plzeň
spolek český spisovatel
29
article
P. Houšky v obnosu 20.000 K. — K uetění pa-
mátky zesnulého člena „Máje“ K. Rožka věno-
val spolku p. K. Frypes. okres. soudce v Tepli-
cích, 10. K. pensijnímu fondu „Máje“ k témuž účelu
při smrti dra. L. Ouise rada z. v. p. A. Klášter-
ský taktéž 10 K. — Spolek chystá se právě roze-
slati skvostnou letošní premii Jarosluv Vrch-
lický, básník národní, na níž mají právo
pouze činní členové „Máje“ a přispívající příznivei
posledními může sesstáti každý jednotlivec neba
korporacej přispívá-lilaapolku 10 K ročaěj. a nový
seznam divadelních her iznačně zezmngžený-
Dramatičtí pp. autoři, již přejí si, aby „Máj“ jejich
hry buď rukopisné nebo tisknuté a spolkem dosud
nezastupované převzal v ochranu, nechť oznámí
to v kanceláři spolkové s příslušným udáním in-
fermací o hře (osob, scény, nakladatele) nejděle
do 15. října. — Výtvarní umělci, kteří zapůjčili
svoje práce „Máji“ k reprodukci v almanachu
„Vzpomínáme Vás, znovu se upozorňují, by díla
svá vyzvedli ve spolkových místnostech (Spálená
48), neboť jinak nebere již „Máj“ za jejich nepo-
rušené další uschování zodpovědnosti.
— Akademický odbor Husova fondu v Slaném
pořádá v neděli 5. října o 10. hod. dopol. v sále
Občanské záložny velikou manifestační schůzi za
II. českou universilu. Na schůzi, která jest pod
protektorátem Federace čes. studenísíva vysoko-
školského a sl. městské rady slánské, promluví
vedle delegáta Svazu čes. studenistva kol. IngC.
Jos. Schánilce poslanci a zástupcové všech politi-
ckých stran. Akademíci slánští zvou důtklivě ve-
škeru veřejnost k nejhojnější účastí.
P Houška
K Rožek
K Frypes
L Ouis
Tepli
Husův fond
svaz če
30
article
— Cercle Francnis de Prague zahajuje v pon-
dělí 6. t. m. nové zimní období. Kroužek tento jest
jediným v Praze, který po celé léto existuje
v pravidelných každopondělních schůzích zde dlí-
cím členům poskytuje možnost iráncouzské kon-
versace. V poslední žimní saisoně, která trvala od
7. října 1912 až do 28. dubna 1913, pořádal krou-
žek 12 přednášek, 15 recitačních a 2 taneční ve-
čery. 1 se světelnými obrazy, nečítaje množství
hudebních a zpěvních čísel a 1 velký divadelní
večírek. Cercle Francais de Prague shromažďuje
se každé pondělí (svátky vyjímaje) o 8. hod. več.
v zimní zahradě velkorestaurantu „u Choděrů“,
Ferdinandova tř. 26. Členský příspěvek činí ročně
12 K. Přihlášky nových členů mohou se státi osob-
ně při každém večírku nebo písemně u tajemníka
Cerelu p. MUDra. Jar. Chládka, Praha II., Eliščina
tř. č. 8.
— Výstava amerických učebnic v Praze
Anglický klub v Praze usnesl se uspořádati v na-
stávajícím podzimním období výstavku amerických
učebnic a knih školních za spolupůsobení ameri-
ckého spisovatele a paedagoga prof. Will. S. Mon-
roea, autora knihy: „Bohemia and the Čechs“.
Výbor prosí všechny, kdož by se o výstavku za-
jímali a mohli případně zapůjčiti nějaké učebnice
do výstavky, aby laskavě dopsali sekretáři klubu
(Praha I., Obecní dům u Prašné brány).
Choděra
Ferdinandův
Mudra
Chládek
Eliščin
profesor
Will
Praha
Praha I
Praha II
Praga anglický klub
Cercle Francnis jít Prague
Cercle Francais jít Prague
Bohemia and the Čechs
obecní dům
31
article
Přednáškové turné po Spojených státech
severoamerických. V úterý 30. září 1913 nastoupil
pan Rafael ze Szalatnave, známý již z loňského
svého propagačního působení v Americe, opětov-
nou cestu do Spojených států severoamerických
za tím účelem, aby pod aegidou Českého zemského
svazu cizineckého podnikl nové několika měsíční
přednáškové turné po městech amerických. Ve
přednáškách svých líčiti bude památnosti a pří-
rodní krásy království Českého, zejména královské
Prahy a některé vynikající zjevy z kulturního ži-
vata českého lidu z poslední doby (na př. slet se-
kolský a divadlo v Šárce). Přednášky provázeny
budou promitáním krásné sbírky diaposilivů a ki-
nema tografických filmů, jež jednak pan Szalatnay
vlastním nákladem si opatřil, jednak mu byly k
tomu účelu poskytnuty Českým zemským svazem
cizineckým a radou král. hl. města Prahy.
Rafael
Szalatnay
Szalatnave
Amerika
spojený stát
Praha
32
article
— Třebenické vítězství, v těchto dnech vy-
bojované, budiž naší vlastenecky cíticí české ve-
řejnosti podnětem k uctění památky nezapomenu-
telného, zesnulého vůdce Čechů třebenických,
MUDra. Václava Paříka. Příspěvky na zřízení jeho
důstojného pomníku na náměstí třebenickém při-
jímá admínistrace t. l.
— Komerční kurs pro právníky. České ob-
chodní museum, povzbuzeno jsouc každoročním
velkým úspěchem, bude pořádati také letos již
VIII. komerční kurs pro právníky v posluchárnách
Českoslovanské akademie obchodní v Praze. Ress-
lova ul. Přednášetí se bude od 20. října do 12. pro-
since t. r., třikrát v týdnu mezi 7.—9. hod. večerní
o těchto thematech: I. Vědy obchodní: Obchody
se zbožím (1. nauka o zboží, 2. organisace obchodů
se zbožím, různé způsoby uzavírání smluv, trhy.
bursy, usance, různé druhy obchodě alda). O vý-
vozu a dovozu, Systematický výklad účetnictví,
Bankovní obchody všeobecné, Bankovní účetni-
ctví [1. theorie účetnictví na zvláštních příkladech
Čecho
Mudra
Pařík
Ress
Praha
I . věda
34
article
lrul
petn
ly
teli