ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4736a1e0-8f19-11dd-b085-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 41, person 57, org 7, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 3. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 271.
4 article
aranní avečerní llsty předplání se V Praze v admainistracin . . . 9K — na měsle. na čivrt lsta . . . . S K — s dveji donáškou ns čtvrt leta . . . . 1 K Ehk ve flialkách na měslo . . . . . 9 K 80 Foštou- na měsle, na čtvrt leta . . . . B K 30 s dvoji zásilkou něal n riet: . : !k P
Praha Fošta
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách. Věci nesporné. Úkoly a záměry české politiky v na- stávající kampaní vylíčil včera v novinář- ské rozmluvě muž povolaný k tomu jako předseda permanentní komise Svazu bý- valých českých poslanců na sněmu králov- ství Českého, poslanec Ant. Švehla, vůdce české strany agrární. Pokud jde o to, mají-li české strany vyhověti, jestlíže je vláda pozve k opětnému zahájení vyrovná- vacího jednání, pokládá jednání s vládou za samozřejmé. Podle mínění předsedy per- manentní komise sněmovny není tato o- tázka vůbec sporna, a bylo zbytečno roz- šiřovati o tom velkou diskusi v české žur- nalistice, neboť v tom okamžku, kdy do- hodly se české strany na určitém programu a jej vládě předložily, již v prostém tomto faktu spočívala záruka, že také tyto stra- ny budou i na dále jednati s vládou o zá- ležitostech, týkajících se sněmu král. Če- ského.
Antonín Švehla Praha
6 article
Posl. Švehla soudí tedy, že bylo zcela zbytečno, jestliže se české radikální stra- ny svého času proti tomuto jednání s vlá- dou ohražovaly a jeho zříkaly, poněvadž jed- nání rozumělo se vlastně samo sebou v tom okamžiku, jakmile se české strany v per- manentní komisi na určitém programu do- hodly a jej vládě při známě návštěvěu místodržitele předložily. Oceniv takto po- stup radikálního tisku, jenž nejenom nelí- čil věc tuto jako nespornou, nýbrž přímo ji popíral, obrátil se posl. Švehla k otázce. kdo bude v případě vyjednávání vládou k němu zván a kdo bude české strany zastu- povati. Jak se vláda rozhodne, není mu známo. Pro svou osobu pokládá však za samozřejmé, že v té době jedinými legální- mi a parlamentními zástupci jsou poslanci říšští, totiž naše delegace vídeňská, a je tudíž pro něho i tato otázka nesporna, jeli- kož jenom na ně možno adresovati pozvá- ní a oni z prosté právomoci svých man- dátů mohou vejiti v jednání s vládou. K tomu dodáváme, že přirozeně mohou k tomu býti povoláni, zvláště kdyžtě jdeo otázky českého sněmu se týkající, jedině poslanci z Čech, právě tak jako se mezi Němci o záležitosti tyto stará t. č. sdruže- ní česko-německých poslanců.
Posl Švehla Němec Čechy
7 article
Co pak se týče toho, zda by se měli jednání s vládou zúčastniti poslanci všech českých stran, prohlásil to předseda per- manentní komise rovněž za nesporné, ne- boť v záležitosti takového významu, jako je český sněm, mají právo, ano povinnost. spolupracovati všechny české strany a to tím více, poněvadž v české delegaci není vícecenných ani méněcenných poslanců, nýbrž všichni jsou zvoleni na podkladě jednotného řádu volebního. První skutečný krok českých poslaneů v jednání s vládou představuje si poslanec Švehla jako pouhé vyslechnutí názorua programu vládního, aby pak mohla býti dána stranám příležitost rozhodnouti, co soudí a jaké stanovisko k vládním propo- sicím hodlají zaujmouti. Nechce tím přiro- zeně říci nic jiného, nežli že českým stra- nám bude se rozhodnouti o účasti nebo ne- účastí na česko-německém vyrovnání. Předseda permanentní komise sněmovn zajisté jako my je přesvědčen, že vyrovná- ní nelze od tohoto jednání odloučiti, po- něvadž hlavní věc, o kterou tu jde, je o- tázka, bude-li český sněm dělný čili nic. Nemá-li míti vstoupení českých poslanců v jednání s vládou za cíl jenom demonstra- ci, bude jim všem dáti si odpověď na to, jak si přejí dosáhnouti dělnosti českého sněmu.
Švehla
8 article
Pro cestu vyrovnání vyslovila se v po- sledních dnech už celá řada vážných ob- chodních a živnostenských korporací, če- ských a německých, posilujíc tak hlasy vážných politiků na obou stranách, kteří si vyrovnání přejí jako nejlepšího výcho- diska z nynější krise. Hlas logiky, který se v těchto projevech ozývá, nezůstal bez ú- činku ani na orgán českých realistů, který je schválil a nazval sympatickými, třebas nechce si od nich mnoho slibovati. Projevy tyto se mu tedy přec jenom líbí lépe než dejme tomu řeči ze známé vinohradské schůze, ačkoliv — či snad přece: protože? — mu připomínají dřívější názory vůdců realistické strany. Bereme tento vedlejší výsledek akce obchodních a živnosten- ských kruhů na vědomí s opětným přáním. aby byla na prospěch i věci samé. Posla- nec Švehla nazval první taktické kroky. které čeští poslanci podniknou v podzimni kampani, napořád věcmi nespornými. My také potřebu česko-německého vyrovnán považujemě za věc nespornou. Nabude-l toto mínění v obou národech země roz- hodné převahy, lze doufati, že další věch půjdou cestou, kterou jim ukazuje sprave- dlnost a ústava.
Posl Švehla
9 article Nebezpeří třetí války balkánské
Nebezpeří třetí války balkánské Z Bělehradu, 30. září. Dle zaručených zpráv vede se boj již sou- stavně na celé linii. Také Řekové vstoupili v akci. Pravé křidlo Arnautů, které vede albanský ministr zahraničních záležitostí Hasan bej prot Prizrenu, srazilo se se slabou srbskou posádkou před Ujmištěm i přinutilo divokým návalem i po- četní převahou Srby k ústupu. Ustupující Srbové. ač ztratili na 400 mužů, soustředili se znovu v okoli Ljum-Kuly, kde se jim podařilo Arnauty zadržeti. Zprávy, že do Prizrenu stihly silné srb- ské oddily, ochrabřily Srby k olensivě, takže Vraniště dostalo se zase do srbských rukou. Dle toho je Prizren mimo nebezpečí. Levé křídlo Arnautů pod velením albanského ministra války Isy Boljetince stojí dosud na čáře Mavrovo-Kičevo-lzvor, ale je v rozkladu důsledcích bitvy, která byla vedena dva dny pře Mavrovem. Mavrovo bylo vzato Srby. Ta- to bítva stála Srby mnoho těžkých obětí, ale i Ar- nouti utrpěli zase veliké ztráty, že se nalézají na ústupu k Piškopeji i Žirovnici. Srbové ukořislili Mavrovské bitce 200 repelýrek Manlicherových, mitrailésy i četnou munici. Postup Srbů vede plukovník Milivoj Andjel- kovič. Vrchní velení nalézá se v Gostivaru. Po bitvě u Mavrova postupují Srbové ve dvou směrech, jednak k Dibře, jednak k. Piškopejí.
Řek Hasan Srba Boljetince Mavrův Manlicherův Milivoj Andjet Bělehrad Prizren Gostivar Kula MavrůvKičevo
10 article
Okolí Kičeva je pokořeno 15. plukem srb- ským. Arnauti i zde ustoupili směrem ke Galiční- ku, spálivše úplně ves Zajce, dříve než tato mohla býti obsazena srbskými komity Proti Ochridě, kde se pravděpodobně skrývá laké bulharský vojvoda Christo Matov se 400 ko- mitů, postupují Srbové z Resna s úmyslem obklo- piti město. Kolona Arnautů, která postupovala z Elbasa- na proti Bitoljí, přešla včera hranicí řecko-alban- skou, ale setkala se mezi Korčem a Janinou se silným oddílem řeckého vojska, které přinutilo po vícehodinné bitvě Arnauty k útěku. Řecká pě- chota pronásledujíc nepřitele, přešla pak hranici vnikla na 16 km hluboko do Albanie, kde po- kračovala v boji. O výsledku nové bitvy není do- sud zpráv. Také Černá Hora vyslala 6000 mužů do okol Peči i Djakovice. Přes tento dosti příznivý postup Srbů dovídá- me se dnes, že ministr války nařídil ve smyslu neohraničeného splnomocnění králem mobilisac drinské divise. Následník trůnu Alexandr vrátil se z lázní Ministerský předseda Pašié se očekává každým dnem. Mocenské starosti o albanské území. Z Bělehradu, 2. října. (K. k.) Rakousko- uherský diplomatický zástupce šl. Storek dostavil se do zdejšího zahraničného úřadua jmenem své vlády přátelským, ale důtklivě varovným způsobem u příležitosti vojenských opatření, která provedlo Srbsko proti po- vstání na srbském území, připomněl nutnost respektovati lpndýnská usnesení ve příčíně
Zajc Matov Srba Arnautu Korč Janin Storek Galiční Elbas Albánie Djakovica Bělehrad km
11 article
Albanie a jejích hranic. Zástupce srbského ministra zahraničních věcí dr. Spalaj ko- vič odpověděl, že Srbsko učinilo jen obranna opatření proti albanským útokům, nepomýšl zmocniti se území albanského a je pevně od- hodláno dbáti usnesení mocností. — Stejné prohlášení dal Spalajkovič také ostatním mocnostem. Bulharská opatření. M. Z Bělehradu, 2. října. (Köln. Ztg.“ Chystá se mobilisace rylské divise bulharské Ze Ršavy dopraveny po Dunaji do Bulharska dvě vlečné lodi se střelivem a j. vojenským potřebami. Branci nesmějí do ciziny. Spor řecko-turecký M. Z Athén, 2. října. (Zvl. telegr. „N. L.“ Politické kruhy považují jmenování nových tureckých vyjednavačů za příznak smířlivého smýšlení. M. Z Caříhradu, 2. října. (Zvl. telegr. „N L.“) Zdá se, že Řecko nemůže povoliti v otázce církevních statků mohamedánských a státn příslušnosti mohamedánů. Sotva bude možná dohoda na základě bulharsko-turecké smlouvy Boje před Prizrenem. Z Bělehradu, 2. října. (K. k.) Podle po- sledních zpráv se před Prizrenem ještě bo- juje. Srbská armáda dostala dostatečné posily takže Prizrenu nehrozí žádné ne- bezpečí.
doktor Spalaj Köln Branek Prizren Albánie Srbsko Bělehrad Dunaj Bulharsko Atény Caříhrad Řecko N L
12 title
Politický přehled.
13 article Žemě české.
Žemě české. „Ruce pryč, dre. Stránskýl K výzvě tohoto znění a jejímu odůvodně- ní, jínž jsme odmítli a limine a s náležitým důrazem pokus lidově-pokrokového výkon- ného výboru, učiněný z podnětu dra. Strán- ského, pokus vměšovati se do česko-něme- ckého vyrovnání předepisováním podmínek, jež k němu má dr. Stránský — nalézáme v včerejších „Lidových Novinách“ odvetu. Uji- šťuje se v ní, že motivy, jež za tímto krokem dra. Stránského vidíme, úmysl totiž, vyvolat formální potíže ke zmaru česko-německého vyrovnání, se za ním nenacházejí, ač by se Lid. Noviny“ za takové motivy nestyděly — jak dí — kdyby byly opravdu způsobily pon- dělní projev. Nuže, my to sice nevěříme, že pohnutky návrhu dra. Stránského byly jiné, než pouhá politická inirika, směřující jenom ke zmaru nově zakajované česko-německé dlohody, a nevěřili bychom to ani na jeh vlastní manifestační přísahu, ale pohnutky tohoto z čista jasna rozbřesknuvšího nápadu jsou konečně lhostejny, na jeho nehoráznosti a utopičnosti se tím ničeho nezmění. Pan dr
Stránský
14 article
Stránský a s ním snad i nejeden člen jeho vý- konného výboru dobře ví, že ani v případi nejlepším, i bez neethických pohnufek nemí jiné ceny, než demonstrativní, že nemůže býti uskutečněn, ba že nelze ani mnoho času pro- marniti nějakými dlouhými o něm úvahami Není-li pokusem obvyklé státnické infernality dra. Stránského, potom jest ovšem pouhou pathetickou zbrklosti, která dělá politickému věhlasu dra. Stránského ještě menší čest, než by koncept tohoto návrhu jinak dělal jeho po- litickému karakteru. Vznikl-li pak jeho návrh aby do vyrovnacího jednání vídeňského při- zvány byly české i německé strany na Mo- ravě i ve Slezsku — proč dolnorakouské stra- ny vynechává, ani včera nesdělil — aby tato podmínka učiněna byla první a nezbytnou z péče, aby při srovnávání sporných národ- ních zájmů v Čechách práva české řečí a če- ských menšin neutrpěla škody, potom tate tklivá péče dra. Stránského s uvedenou pod- mínkou jest nejen nadbytečnou, ale právům českého jazyka v království Českém přímo škůdnou. Nepodceňujeme politický intelekt dra. Stránského tak daleko, abychom pochy- bovali, že nedovede svůj návrh domyslit do konsekvencí. že by k vyrovnacímu jednán
Stránský Slezsko Čechy
15 article
nedošlo, kdyby české strany v Čechách návrl dra. Stránského přijaly za svůj a na něm ne- zvratně stály, o tom je dr. Stránský pře- svědčen tak dobře, jako my: „Lidové Noviny“ také ani slovem nevyvracejí tento nevývratný fakt, tím méně pak jim napadá, aby uváděly nějaké známky, z nichž by se dalo soudit, že by s nimi do vyrovnacích konferencí šly mo- ravské a sležské německé strany, kdyžtě ruč výslovně jenom za lidovou stranu pokroko- vou, a to ještě jenom „pokud vědí“. Nedojde-l však k vyrovnacímu jednání a k dohodě pře- devším o první etapě vyrovnací, bude nám od- ňata všechna možnost získati nápravu té soudcovské anarchie a porušení zákonů via facti, o nichž „Lidové Noviny“ včera mluví koncesemi jazykového zákona, bez nichž ovšem vyrovnání v Čechách nebude. Pan dr. Stránský míní nám přispěti právě tím, že by nejhlavnější naší kompensaci první etapy vy- rovnaci, úpravu jazyků při zeměpanských úřa- dech, z ni vyňal a upravil by nám užívání ja- zyků společně — s moravskými a slezskými Němci! Dr. Stránský je sice všestranně uzna- ný politický genij, ale in camera caritatis řekne mu každý člen jeho výkonného výboru. pokud vládne jasnou hlavou, že tento nápad je trochu hodně přegenialisování A proto mu- síme přese všechno zakazování se strany „Li- dových Novin“ opakovati svou snažnou pros bu: Ruce pryč, dre. Stránský, kdyby byly i tak čisty jako lady Macbethovy po užití jejího toaletního receptu Skvrny, které na nich zůstaly od morav- ského vyrovnání, nesmyje nic na světě bude-li potřeba ukázati je světu, stane se tak A z toho důvodu po třetí musíme žádat: Ruee pryč, dre. Stránský! Česko-německé vyro- nání není žádnou hazardní partií — pamatují se „Lidové Noviny“11? — a nemůžeme při něm potřebovati dra. Stránského ani jako „ky- bice“ A co se týče druhé české university
Stránský doktor Němec Macbethův Skvrna Čechy
16 article
Brně, lhou „Lidové Noviny“, že Mladočeš tento požadavek zradili a opustili; opakujeme to znova a znova odkazujeme k našemu po- slednímu článku o tom ze dne 21. m. m. dlouhé řadě našich úvah a řečí našich poslan- ců o témž předmětu. Aspoň to přiznává orgán dra. Stránského, že skutečně jde jenom o její umístění. Avšak na pováženou jest, že nedovede-li státník Stránský na svých mo- ravských Němcích vymocí souhlasu k jejímu umístění v Brně, přece si troufá s jich přispě- ním vymoci na našich Němcích uznání práv českého jazyka pro království a ochranu jehc českých menšiní Nápravné pokusy Tittovy. Před včerejškem konala se v Praze schůz německého národněpolitického výboru, který se přes všechny odvolané členy stále ještě nazývá 24členným a za předsednictví Tittova bylo usneseno, že nedohody mezi německým stranami vzniklé z příčin sporů o Ringel- hahnův pověstný zemský sněm Němců v Če- chách mají býti napraveny. Po dlouhé debatě usneseno pověřiti posl. Bachmanna a Hartla úkolem, aby v sobotní schůzi poslanců něme- ckých podali vysvětlení o vzniklých nedoroz- uměních, což prý právě za nynějších dob jest v zájmu německé věci. Byla projevena naděje že bude docíleno zase brzy bývalého doroz- umění. Výbor pokračoval dále v poradě o or- ganisaci a „podána důležitá objasnění o orga- nisačním návrhu magistrátního ředitele libe- reckého dra. Ringelhahna, s mnohých stran tak prudce osočovaném. Objasnění tato uká. zala, že pochyby o statutu namnoze projevené spočívají na mylném jeho pojetí. Sdělení něm učiněná, jak lze se nadíti, přispějí k to- mu, aby odstranila v době nejkratší neshody pohříchu vzniklé“ — dí oběžník o schůzi vy daný.
Mladočeš Stránský Němec Ringel Bachmann Hartl Brno Praha Tittův
17 article Na schůzí hlavního výboru spolku něm.
Na schůzí hlavního výboru spolku něm. učítelů v Čechách, konané v neděli v Liberci, referoval před- seda cís. r. Legler o usneseních četných okr školních rad ve prospěch zlepšení učitelskýci
Legler Čechy Liberec
18 article
V drobném prodejl, ranní díelo a sobě . . sa sp večerni .. na š Ve fliálkách na venkovš ranní čislo večerní . Jnseráty platí se hotově napřen Předplncení a inserty přijíma sdministrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tál ředakcé, tiskárna a nxpodlee „Národnich Listů“ Gukopiay se novracsli
19 article
platů a vyslovil očekávání, že všechny ostatní okr. školní rady podobně se usnesou. Z od- povědi, jaké se dostalo zástupcům učitelstva dne 18. září od předsedy ministerstva, lze zji- stiti ochotu vlády, dorozuměti se se zemskou správní komisí za účelem přiměřené úpravy učitelských platů. Z odpovědí však, jichž se téže deputaci dostalo dne 23. září od místo- držitele kn. Thuna, předsedy zemské správní komise hr. Schönborna a fin. referenta dv.r. Kvěcha, nelze souditi na možnost bezodklad- ného přispění. V debatě byl kladen důraz na největší rozhodnost, se kterou dlužno vymá- hati splnění učitelského požadavku na všech rozhodných místech ještě pro zbytek r. 1913. V témž smyslu přijata i resoluce. Kdyby však neměly snahy učitelstva ani tentokráte dojíti ohledu, pak bude prý v dorozumě- ní s českým učitelstvem sáhnuto k nejostřejším prostředkům boje. Nejdříve bude provedena pasivní resistence na okresních učitelských konferencích.
Thun Schönborn Kvěch
20 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Bosenský sněm.
RakouskoUhersko
21 article
Po resignaci 13 umírněných srbských po- slanců na mandáty ve sněmě bosenském bylo otázkou, rozhodne-li se vláda vypsati jen do- plňovací volby pro uprázdněné mandáty, či rozpustí-li celý sněm a provede volby vše- obecné. Dle zpráv, došlých ze Sarajeva, vlá- da provede jen doplňovací volby, nadějíc se že bývalí srbští poslanci, budou-li opětně zvoleni, o čemž nepochybuje, mandáty při- jmou a dopomohou sněmu k dělnosti přes to že v prohlášení, jimž oznámili svou resignaci oznámili, že při nových volbách nepřijmou ani kandidatury. Umírněná skupina Jeítanovíčov je rozmrzelá netoliko upjatostí vlády k srb- ským požadavkům, nýbrž i rozháranostív srbském táboře, která maří všelikou plodnou práci. O nynějších poměrech v srbském tá- boře podává v „Zeitu“ informaci býv. posl. srbský dr. Danilo Dimovič. V srbské de- legaci nebylo shodných názorů hned od prv- ních voleb. Střetli se tu lidé různých směrů. které způsobily, že jednotný původně srbský klub se rozpadl již ve čtyři skupiny. Dnes jsou Srbové zastoupeni ve sněmu dvěma divokými radikály, šestičlennou skupinou Kočičovou, 10člennou skupinou Grdi- čovou a 13člennou skupinou Jeftanovi- čovou, k níž dlužno připočisti také 5 srb- ských virilistů.
doktor Dimovič Srba Kočičův Sarajevo Jeítanovíčov Grdi Jeftan
22 article
Když Srbové vstoupili do sněmu, měli ve svém programu dva hlavní požadavky: nucené vyvazení kmetů a podří- zení bosenské vlády přímo koru- ně bez prostřednictví rakouské a uherské vlády. Ale od prvého svého hlavního požadav- ku nstoupili, když většina z nich hlasovala pro fakultativné vyvazení kmetů, jež je dnes v Bosně zákonem. Hlasování to zavdalo pod- nět k odpadnutí Kočičovy skupiny od srbského klubu. Skupina tato, ve všem krajně radikální, stojí dosud na nuceném vyvazení kmetů a má proto mnoho oddaných přivržen- ců mezi selským lidem v severozápadní Bos- ně. Skupina Grdičova, mající přívržence v srbské inteligenci, stojí na stanovisku čistě národním a chová se nesmířitelně k odpůr- cům srbské národnosti. Jejím orgánem je ča- sopis „Narod“. Skupina Jeftanovičo va, jejímž orgánem je „Srpska Riječ“, kterási získala značných zásluh v oboru srbského školství a církevní autonomie, došla ku pře- svědčení, že za daných poměrů radikalismem se v Bosně ničeho nedocílí a proto svou poli- tiku drží v mezích možnosti: je to stra- na oportunistická. Tato skupina snažila se, kde mohla, podporovati vládu, což jest v Bos- ně velice odvážné, poněvadž srbský lid je s vládou velice a nikoli bezdůvodně nespoko- jen. Zdálo by se, že vláda si bude vážiti ta- kové umírněné strany a aspoň některými úspěchy jí umožní šířiti svůj vliv v národě. Vláda však činí pravý opak toho; šikanuje
Srba Kočičův Boseň Grdičov Srpsko Riječ
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z dějin židů v Čechách ve století XVIII. Podáváme malý obrázek ze života židů v Čechách, zejména ve století XVIII. Jak zná- mo, dějiny židů v Čechách posud nejsou zpra- covány v celkovém díle. Dvorský a Bondy Grünwald, Schönbaum a jiní podali příspěvky a pokusy o nástin historie židů u nás. Zbývá ještě dosti vděčné práce na tomto oboru. Ze- jména století XVIII. posavad poměrně málo jest probádáno. Jdeme-li nyní do dívadla, nepřekáží ni- komu, že třeba veliká část obecenstva skládá se ze židů. Jejich předkové před dvěma sty lety tak pilně divadlo nesměli navštěvovati A dostaneme za odpověď: Chuti k tomu měl zajisté dost, ale nedovolovalo se jim tehdej- šími předpisy navštěvovati „komedii“. A když se jim to povolilo, stalo se to s výminkami jež by nyní měli za urážlivé nejen židé, ale všichni lidé snášenliví. V zimě roku 1737 a 1738 hrál v Praze di- vadlo kočující divadelní principál Santo Lopis Naříkal, bědoval na špatné důchody a tvrdil že sotva může sehnati 1400 zl. ročně, jež pražskému magistrátu za nájem, za hudební dávku a dlažebné platiti musil. Aby tedy „utrpenou škodu“ poněkud alespoň nahradil, prosil za „nejmilostivější dovolení“, aby pražští židé, jakož se to již u některých ko- mediantských čili divadelních tlup v Praze stalo, „na zvlášť pro ně ustanoveném místě směli jeho komedii čili divadlo navštěvovati „z něhož napotom po ukončené komedii, uvarování všelikého neštěstí stráží by mohl
Bond Grünwald Schönbaum Santa Lopis Čechy Praha
24 article
domů se doprovázeti.“ Upozornil na tento řád pro divadlo Fr. Klutschak. Pražský žid byl tenkráte jakoby vypově- zen do svého židovského města. Ve dne se směl za svým obchodem v pražských městech potulovati; večer pak před zavřením brány musil býti ve svém Židovském městě a po ce- lou noc tam zůstati. Brány židovského města — bylo jich devět — zavíraly se v zimě v6 až 7 hodin, v létě nejdéle v 10 hodin. V létě ve 4 hodiny, v zimě teprv v 6 neb 7 hodin se otvíraly. Ke každé bráně byly čtyři klíče, je- den měl staroměstský hejtman, druhý magi- strát, třetí městský sudí a čtvrtý nejstarš židů. V neděli a ve svátek musily brány být celé dopoledne zavřeny. Teprv když bylo po službách božích, tedy po 12. hodině, směly se toliko vedlejší fortny otevříti, nikoliv brány. aby odpoledne venkované mohli jíti do města na koupi. Žid sám nesměl v neděli a ve svá- tek svou čtvrt opustiti, leč s „průchodním li- stem“, jejž si vzal u židovského bytovního mistra, a za nějž platit musil sedmnáčník (17 kr.). Když cizí žid do Prahy cestoval, anel když pražský žid chtěl z města, nemohl to učiniti — dle nařízení z roku 1714 — kterou- koliv branou, ale byl poukázán jíti buď Po- říčskou (Špitálskou), aneb Říšskou (Strahov- skou) branou. Aby dle šatu byli židé rozlišeni a na první pohled rozeznáni od křesťana, musili židé nositi zvláštní znamení, a sice místo bývalého žlutého kolečka mužové na dva prsty široký a osminu lokte dlouhý kus žlutého sukna na pravém rukávu, ženy a děvčata místo žluté obruby na závoji žlutý kus látky na čele. Kdo bez tohoto znamení byl dopaden, podlehl přis
Klutschak Žid Francie Praha Strahov
25 article
nému trestu. Ženatí židé musíli nositi dlouha
26 article
vousy. O rovnoprávnosti s křesťany nebylo an řeči. Josefinský hrdelní řád povoloval se ži- dem při mučení přísněji nakládati, poněvad prý byl v zapírání zarputilejší. Přísaha, kte- rou žid jako obžalovaný před hrdelním sou- dem složiti musil, obsahovala nejstrašnější za- klinání; obchodní knihy jeho nesměly jako dů kaz platiti. V jeho dlužních úpisech musila s vždy udati příčina dluhu. Úpisy své nesměl do Zemských desek vkládati. Byl-li sám dlu- žen, a přese všecko soudní rozhodnutí nemoh věřitele své upokojiti, posílán byl na Špilberk. aneb byl odsouzen k veřejné robotě v žele- zích. Pod trestem 30 zl. v prvním, 60 zl. v dru- hém a vypovězením v třetím případu nesměl žádnou křesťanskou čeládku míti „v sku- tečném platu, stravě a posteli“. Až do roku 1708 nesměl také žádnou křesťanskou porodn babičku k manželce požádati na pomoc. Ne- směl cla najímati, podomní a zvlášť obcho se solí nesměl vésti. Z každé židovské rodiny směl se toliko jeden syn ženiti dle nařízeni roku 1726. Pod trestem 1000 dukátů nesmě žádný držitel statku cizího žida připustiti usazení se, leč by pronajal vinopalnu — podobných obmezení bylo ještě více.
Špilberk
27 article
Když zákon žida tak přísně obmezoval, bylo obyvatelstvo, mezi nímž žil, tím méně nakloněno ku přílišné shovívavosti. Jakmile svou čtvrt opustil, musil býti připraven na posměch a úšklebky. Mohl se pokládati za šťastného, když ušel skutečnému násilí, škádlení a trýznění, aneb když jej chátra ku pronásledování židů vždy náchylná, nenavští- vila v jeho městě, jelikož v Praze bití židů drancování Židovského města bylo vždy na denním pořádku, kdykoliv časy byly nepo- kojné a bouřlivé. Vždyť i v čas obyčejný se každý rád o žida otřel. V tarmarku aneb i na veřejné ulici židu zboží z ruky vytrhnouti šaty mu rozervati, jej „rukavicemi a v nich ukrytými olověnými koulemi, aneb pod plá štěmi skrytými klacky, ano i kordem a jiným nebezpečnými nástroji traktírovati“ (takť zn stížnost židů roku 1691), nebylo při tehdejš téměř všeobecné nenávisti židů pranic ne- obyčejného. Když se zbitý aneb pronásledo- vaný žid chtěl v měšťanském domě ukrýti nesměl se diviti, když jej místo ochrany vy- strčili a vehnali do rukou pronásledujících.
Praha
28 article
Stávaloť se, že když pronásledovaný ži na radnici běžel a měšťanskou stráž o pomo žádal, tato se ho nejen neujala, ale jím té trhala a strkala, tak že r. 1700 se zvlášť mu- silo naříditi, „že se židé proti nátiskům násilí mají chrániti“ A při všem tomto pokutování, při vší ne- návisti, která je při každém kroku pronásle- dovala, dovedl žid zvláštní pružností a podaj- ností své povahy nejen zachovati kmen svů ale i téměř všechen obchod, zvlášť peníze do- stati do svých rukou. Přišel-li cízinec do Prahy, byla prvn osoba, již v hostinci, kde se ubytoval, po- tkal — domácí žid, jenž se ke všem možným službám nabízel, a jenž, když byl přijat, šat- stvo čistil, boty cídil, poselství vykonával slovem všecko činil, co se jen od podomka aneb služebníka najatého žádati může: právě tak jako židovští faktorové v některých mě- stech Ruska a Polska. Když někdo v městě potřeboval zboží jež se musilo objednati z ciziny a nenáležel do krámů obyčejných kramářů, tu se obráti toliko na žida, který je najisto měl aneb rychle opatřil. Potřeboval-li někdo prostřed- níka, nalezl jej v židu, který všecky cesty a prostředky znal. Potřeboval-li kdo peníze, vyhledal žida. Ano i v předsíních šlechty, na schodech jejích paláců nebyl žid nic neoby- čejného: neboť právě šlechta, jež při svých nákladných stavbách a cestách, při svých velkolepých slavnostech a skvostné domác- aosti nehleděla příliš úzkostlivě na rovnováhu nezi vydáním a příjmy, právě šlechta měla nnohé pořízení s židem-lichvářem o penězích.
Praha Rusko Polsko
29 article
Všichní hanili, tupili židy, kteří však přes o přese všecko tak hluboce byli ve společ- nosti zakořenělí, že kdykoliv se učinil pokus :Prahy je vypuditi, nikdy se nepodařil. Ano i když r. 1744 úplné vyhnání židů se přísně nařídilo a také skutečně vykonalo, následo- valo velmi brzy odvolání tohoto nařízení. Če- ské místodržitelství samo v dlouhé zprávě na to upozornilo, jaké následky za sebou má vy- povězení židů, a jak velice tím stát ve svých říjmech z daní a jiných dávek jest zkrácen. ak mnoho při tom měšťan i řemeslník škodu trpí ve své výživě, a obchod v celé zemi hy- nouti musí. A tak se tedy v krátce zase již téměř úplně prázdné židovské město naplnilo navracejícími se z vyhnanství, až bylo zase tak lidnaté, jako prvé. Několik desítiletí pozdějí počalo lidštější zákonodárství z ohražení, kterýmiž středověk židy byl obmezil, jedno po druhém bořiti, z práv, dříve odepřených, se jedno po druhám povolovalo, a dříve všude odstraňovaní židé svou podnikavostí a příčinlivosti obchodní ponenáhlu nabyli ve společnosti postavení jež by předkové jich před dvěma sty lety jístě pokládali za nedostižitelné
30 title
Dr. Čeněk Zibrt
doktor Zibrt