ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d499290-66c5-11dc-b478-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: person 45, place 49, org 6, work 1
1 article
branském pěším pluku čís. 9 v Litoměřicích zlatý záslužný kříž s korunou. Z Kodáně, 12. dubna. (C.-B.) »Ber linske Tidende« oznamují z Kristianie, že nový ministr obrany Stang předloží mimo- řádný rozpočet, jehož hlavní položkou bude požadavek na opevnění hranic na východě. Král prý se vyslovil zatím soukromě proti tomu, velící generál pak prý jest rozhodné proti tomuto plánu. Ministr prý učinil z věci té kabinetní otázku. Z Paříže, 12. dubna. (C.-B.) Dnes noci zemřel zde děkan zdejší protestantské theologické fakulty August Sabatie r ve věku 62 let. V Segu (ve francouzském Sudaně) zemřel P. Hacquart, nejvyšší vikář sudanský, ve věku 40 let. Hacquart pocházel z Lothrinska. Z Cařihradu, 12. dubna. (C. - B.) »Agence de Constantinople« ozna- muje authenticky, že jsou zprávy bulharských časopisů o ukrutnostech, spáchaných na Bulharech v Rumelii tendenčními smyšlenkami. — Dle zpráv z Je- menu jitření tamější ochabuje. — Oproti přepjatým slechům, jež mezi Řeky ve Smyrně následkem zmizení jistého mladého Řeka vznikly a jitření proti židům způso- bily, prohlašuje »Agence de Constantinople«, že onen mladý Řek nalezen byl v Česmě, kamž byl výlet podnikl a že následkem toho rozčilené obyvatelstvo ve Smyrně docela se uklidnilo, aniž došlo na nějaké krveprolití.
P Hacquart Hacquart jít Constantinople Bulhar Řek Litoměřice Kodán Kristiania Paříž Cařihrad Rumelie Česma August Sabatie r
2 article Boje v Číně.
Boje v Číně. Z Kolfna n. R., 12. dubna. (C. -B.) »K ölnische Zeitung« oznamuje z Pekina ze dne 11. dubna: Hlídka spojenců chytila u Tunkiafu západně od Tjencina lupičskou tlupu, sestávající ze 4 Američanů a 4 Číňanů. Z Yokohamy, 12. dubna. (C.-B.) Ja- ponská vláda skončila již šetření ve příčině výše náhrady, jakou má požadovati na Číně stanovila již onen obnos, ale zachovává jejv největší tajnosti. Dotyčné listiny budou japon- kému vyslanci v Číně zaslány teprve tehdy, až budou známy úmysly ostatních mocnosti, ale proslýchá se, že náhrada jest přesně vypočítána na základě výloh, Japonsku vzešlých.
Američan Číňan Čína Kolfn můj Yokohama Japonsko
3 article Česká Obec sokolská.
Česká Obec sokolská. Stručný nástin celé organisace podává Jar. B. Zyka tajemník. Organisace sokolská krok za krokem stou- pala k vytknutému cíli. První stupně položilo zřízení župní, počínajíc rokem 1884 a z tohoto zřízení vyrostla Česká Obec sokolská. Svolaná na den 28. září 1888 porada všech zástupců Sokolstva českého položila základ, vy- měřila přesně práci, projednala formální změny a přijaty hned navržené stanovy a položen usta- vující valný sježd ke dni 3. února 1889. Následkem však úmrtí starosty Sokola praž- ského br. G. Žižky odložen na den 24. března 1889. K tomuto dni památnému dostavilo se na místo schůze 147 zástupců. Tato účasť neoče- kávaná, čilý zájem a důstojný průběh zdařilé schůze potvrdily, že Sokolstvo české s úctou láskou pohlíželo k velikému svazku svému. Do dne tohoto bylo zřízeno 11 žup a sice jak ná- sleduje: Župa Havlíčkova 6 jednot se 663 členy krkonošská 20 » » 1685 „ plzeňská 14 » » 1524 » „ podkrkonošská 9 » » 839 7 „ „ 913 » » pojizerská » podřipská 11 » » 1575 , „ středočeská 25 » » 3095, „ Tyršova 12 » » 1272 , východočeská 30 » » 2811 a „ Žižkova 17 » » 2010 1212 Sokol pražský čítající úhrnem 152 jednoty se 17.599 členy.
B Zyka Sokol G Žižek Havlíčkův Žižkův Tyršův
4 article
Ze středu žup výše jmenovaných zvolen výbor Č. O. S. a tento navrhl předsednictvo a sice starostou dr. Jan Podlipný, I. náměstkem starosty dr. V. Peták, II. naměstkem dr. J. Ze- lenka, náčelníkem dr. F. Čížek, náměstkem Fr. Kožíšek, jednatelem dr. J. E. Scheiner, náměst- kem Karel Vaníček, pokladníkem J. Kettner, ná- městkem J. Endrs a zapisovatelem K. Vaníček. V měsíci srpnu r. 1889 pořádán kurs cvi- čitelský pro odchování a výcvik řádného dorostu cvičitelského, doplnění soustavy tělocvičné, péče o provádění cvičení veřejných a p. Rok na to pořádán v Praze opět kurs s úpěchem velice čestným. Roku 1889 pořádána výprava do Paříže. ač korporativně zúčastniti se Č. O. S. nemohla následkem zákazu ministerského z 31. května 1889 č. 2463 a výsledek výpravy Sokolstva z království byl neočekávaný. V závodech ciziny obdrželo Sokolstvo prvn První tento styk na cvičišti světovém po- stavil Sokolstvo po bok tělocvičným kruhům ci- ziny, jež potom s obdivem a úctou pohlížela na vyspělost naši a celé naší organisaci věnovala náležitou, ba možno říci přátelskou a bratrskou náklonnost a vřelé sympatie. Po dojmech těchto obrácena pozornost k velkému podniku národnímu, k zemské jubi- lejní výstavě, při níž měl národ náš podati vy svědčení své vyspělosti na poli kulturním a osvěd čiti svoji zdárnou způsobilost k důstojnému žite jako národové jiní v Evropě. Sestaven výbor, přikročeno k zahajovacím pracím, vykonány přípravy a již již nadešel ceny
doktor Podlipná V Peták F Čížek Kožíšek Scheiner Vaníček J Kettner J Endrs K Vaníček Č . O . S Francie Praha Paříž Evropa
5 article
dávno očekávaný a vytoužený den Sokolstva, plný nadšení a slávy, starostí a námahy. Sletu zúčastnílo se 210 jednot sokolských asi se 7000 účastníky, z nichž bylo 5530 v krojí a kteří v slavnostním průvodu přišli vzdáti hold vel- kému dílu národnímu, výstavě jubilejní, a zá- roveň projeviti před zraky shromážděných vý- sledky své dosavadní práce sokolské. Účastni byli Sokolové z Opavy, Poznaně, Haliče, Chor- vatska, Slovinska, Drážďan, Mnichova, Ameriky a j. v. Unie francouzských gymnastů byla za- stoupena panem Sansboeufem a návštévou fran- couzských gymnastů, kteří příšli, aby shlédl dílo naše a aby utvrdili vzájemné styky se So- kolstvem českým. Cvičení veřejného zúčastnilo se 2300 borců a poskytlo obraz dokonalého výcviku, vzorné kázně dobrovolné. S myšlenkou uspořádati Národopisnou vý- stavu vzníkla současně myšlenka, svolati III. slet všesokolský, jenž vysoko překonal druhý slet rozsáhlými rozměry svými jak co do počtu účastníků tak i do počtu evičenců a vzorným provedením veřejného cvičení předčil podobné sjezdy tělocvičné i v cizině. Zúčastnilo se sletu 7500 účastníků v kroji, na cvičiště pak vstoupilo 4300 borců. Cvičení podalo opět důkaz vyspělosti mužstva, smysl pro zájem celkový, kázeň a spořádanost, což učinilo na každého mohutný dojem.
Sokol Sansboeuf Opava Poznaň Halič Chor Slovinsko Drážďany Mnichov Amerika
6 article
Tretiho sletu zúčastnilo se opět poselstvo gymnastů francouzských, vedené panem Sans- boeufem, Leroyem a Parodolem, kteří po ná- vratu svém pak podali to nejlepší svědectvío Sokolstvu. Do dnešního dne je v Č. O. S. sdruženo 20 žup a sice Barákova, budečská, Fügnerova, Havličkova, Husova, Jeronymova, Jungmannova, krkonošská, krušnohorská, orlická, plzeňská, podbělohorská, podkrkonošská, podřipská, Slad- kovského, středočeská, šumavská, Tyršova, vý- chodních Čech, Žižkova a Sokola pražského. V posledních dnech schváleny byly stanovy župy Čížkovy a Beneše z Heřmanova, které v brzku vejdou v platnou a slibnou činnost. Členů dle posledního sčítání r. 1897 měla Č. O. S. 35.717, cvičenců 7968, ale při sčí- tání tomto dosud nevešla v činnost župa Bará- kova, šumavská, Jeronymova, které založeny teprve roku lonského. Po příkladu Č. O. S. založena 6. listopadu 1892 moravsko-slezská obec sokolská na zásadě samostatného členství jednot, od čehož však r. 1895 pro nevhodnost upuštěno a organisace změněna dle způsobu Č. O. S. Moravsko-slezská obec sokolská sdružuje dnes v sobě 9 žup a sice hanáckou, Karla staršího ze Žerotína (vešla v činnost r. 1898), krále Jiřího, Komenského, Palackého, Rastisla- vovu, severomoravskou, středomoravskou, zá- padomoravskou, se 7282 členy a 1991 cvičenci dle posledního sčítání r. 1897. Župa dolno- rakouská zaujímá ve svém zřízení 6 jednot s 871 členy, 392 cvičenci (dle r. 1897).
Sans Leroy Parodol Barákův Fügnerův Havličkův Husův Jeronymův Jungmannův Tyršův Beneš Karel starý Komenský Palacký Rastislo Č . O . S Čechy Žižkov Čížkov Heřmanův Žerotín Slad Sokol pražský král Jiří
7 article
Ve Franeii je jedna jednota sokolská (v Pa- říži), v Německu 8 (a sice v Augsburgu, Ber- líně, Drážďanech, (2) Hamburku, Lipsku, Mni- chově, Norimberku), v Uhrách (v Pešti 1), Bulharsku (Sofli 1). Od roku 1890 zavedeno při Č. O. S. povinné sčítání statistické, které vede úhrnný soupis jak členů činných tak i přispívajících a zakládajících a zřejmě uvádí postup myšlenky sokolské, pořádání přednášek a dle toho lze též seznati sílu jednot a žup a vykonanou práci. V prosinci r. 1896 dovršena organisace sokolská utvořením »Svazu českoslovanského Sokolstva«, čímž celé ústrojí sokolské uvedeno v jednotný řád. Sokolské jednoty v Americe sdruženy jsou celkem v počtu 45 v »Národní jednotu sokol- skou ve Spojených státech« a obsahují župy východní, západní, střední, chicagskou a kromě toho je 35 jednot nesdružených. Z časopisů sokolských jmenuji »Sokole ročník XXV., »Věstník sokolský« r. III., »Župní zpravodaj« v Plzni, »Věstník sokolský župy orlické« a mimo organisaci stojící list »Borec«. Z amerických listů »Sokol americký« nastupuje XXI. pout. Celkový počet jednot sokolských v zemích koruny české a v Dol. Rakousích vykazuje koncem roku 508 jednot (30 žup), s úhrnným počtem asi 50.000 členů, z nichž cvičí kol 12.000. Nesdružených jednot v Čechách je 11, na Moravě 4, ve Slezsku 1, Štyrsku 1, Uhrách1, Francii 1, Německu 8, Bulharsku 1; letos za- loženo v Čechách 12 jednot, na Moravě 8. V předsednictvu »České Obce sokolské« zasedá dr. Jan Podlipný. starosta. I. náměstek
doktor Podlipná Německo Augsburg Drážďany Hamburk Lipsko Norimberk Uhry Pešť Bulharsko Soft 1 Amerika spojený stát Plzeň Dolo Čechy Morava Slezsko Štyrsko 1 svaz českoslovanský sokolstvo Sokol ročník XXV Sokol
8 article
Ženské kolem ní ani nedýchaly a slzy tekly jim z očí. Chudák, Lucinka, ta asi ve světě zkusila — »ten holomek«, neznámý, pral ji asi. chuděru a nejvíc do hlavy — od toho má rozum zatlučený. A ženské pravdě padly v bok. S Lucinčinou prací nebylo lze počítat. Pracovala chvilku, hovořila pro sebe a potom se sebrala a šla pryč. Zadržovat ji bylo marno. Žila z svýměnku« tetina; šafářka už do hrnku jejího trochu mléka přiměřila a šafář do košíku brambor přihodil. Lucinka žila po svém; obyčejně hlasno sama s sebou hovořila a »teplá buchta« byl vždycky výslednicí hovoru jejího. A z »podbělu« na »teplou buchtu« jí ted přezděli. Jednou šel vlastník panství opět za lidm na pole. Přišel za ves ke zdi obory, Lucinka tu za příkopem mezi zdí obory a silnicí ušla- pává hnojiště. »No, Lucinko, co pak tu děláš,« prave dobromyslný pán. »A, skládám si kousek hnoje, aby bylo pod brambory,« vece Lucinka a horlivě šlape. »Aj, aj, Lucinko: skládáš hnůj — kdepak máš nějaký dobytek,« smál se pán. Lucinka se usmála, bílé zuby zasvítily ve snědé tváři jako v roztržené duši nahé utrpení. Lucinka mávla rukou po silnici a praví: »Tu chodí dobytka, o jé! A nikdo hnůj nesbírá,« dodala s uspokojením a horlivě zase šlapalaa nevšímajíc si už pána hovořila sama s sebou: »Hm, bude pěkný, uleželý — každý den čtyři, pět nůší — ta lebeda, ostříce — taky požnu tu vrbici dole ve vsi — zejtra abych to zase polila — bude pěkný, hezky zahnívá — dobrý bude pod brambory nebo jej prodám«. — a Lu-
Lucinka Aj
9 article
cinka šlape hnojiště bosýma nohama a pána si už nevšímá. Pán dlouho na ni hleděl a hlavou po- třásal. »No, tak Lucinko, až budež hnůj prodávat. já jej koupím,« pravil konečně. Lucinka zase se usmála — až mráz po těle proskočil a praví: »No tak, milostpane —« a šlape zas. Lucinka byla pilna. Po celý den byloj viděti na silnici, v jedné ruce krátkou lopatu, ve druhé ometené koště, do staré bachraté nůše smetala po cestě roztroušenou dobytčí mrvu odnášela ji na své hnojiště. Všecek plevela bejlí vyžala a vytrhala na obecních pustinách divočinách, kde jaké slamnaté smetí smetla po zapadlých koutech a všecko uložila na své mrviště, kteréž důmyslně založila vedle černé louže, kam stékal odpadkový kal z nehospodár- ných statků. Často bylo vidět Lucinku, ana lopatou na- bírá černý, hustý kal do staré konve a hno- jiště jím polévá. V celé vsi neměli tak dobré, tučné mrvy. Starý pán často postál u hnojiště Lucinčina a pokyvoval bílou hlavou. »Vida, nešťastnou — nejde lidem na obtíž, hledá obživu dle své mož- nosti,« pravil sám k sobě. A když bylo s pod- zima, starý pán Lucince mrvu dobře súčtovala vybídl ji, aby jen zase znova skládala. Starý pán i teta Lucinčina dávno již prách- nivějí na hřbitově u kostelíčka a Lucinka dosud ukládá svou mrvu. Ve dvoře popřáli jí výměnku po tetě a s mrvou jej vždycky súčtují — ovšem ne k Lucinčině škodě.
Lucinka Lucinčin