2
masthead
tastnotvy s Pazvazežo onvžb važms lalěmnok alanbsloo
5
masthead
šavota zlisrl dololiěmoli! v e sib pslul
10
article
190l.
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
v administraci
na měsíc 2 Kl — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80 h
Klement
Pošton
11
title
V Praze, v sobotu dne 13. dubna.
Praha
12
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 13. dubna. »Ostdeutsche
Rundschau« uveřejňuje přípis nejmeno-
vaného německého technika o hospodář-
ských ústupcích, Čechům učiněných. Jest
proti všemu. Jakého druhu jsou výklady ne-
jmenovaného pisatele, který měl věru mnoho
příčin, aby své jmeno neudával, toho dokla-
dem budiž na příklad tvrzení, že Němciv
Čechách vystavělisobě všechny
místní dráhy sami (1) a že zemský
výbor království českého propaguje pouze
dráhy českél
V příčině české techniky brněn-
ské namlouvá lehkověrným a důvěřivým
čtenářům, že výdaje na ně byly vykrojeny
z nákladů, které byly dosud věnovány na
německou techniku v Brně. Proto zcela oprav-
dově a ve vší vážnosti žádá, aby se zrušila
všechna opatření, která se stala ve příčině
české techniky v moravskémhlavním městě.
K výroku takovému třeba věru dů-
kladnéneznalostianebo hodně
velké drzosti. Stačí konstatovatí, že po akti-
vování české techniky brněnské nejen se
výdaje na německou techniku brněnskou,
kteráž existuje pro menšinu v ze m i
proti všemu právu a proti zřejmým úmyslům
zakladatelů, anio jediný haléř neumenšily,
naopak, že výdaje na německou techniku
brněnskou ještě stouply, pi
Z Vídně, 13. dubna. Němejciký
korunní plrinc odebéře se po vídeňské
návštěvě na universitu bonnskou, kamž při-
bude 24. dubna provázen otcem a kde bude
v poledne téhož dne immatrikulován.
Z Vídně, 13. dubna. Zdejší listy ozna-
mují z pramene hodnověrného, že ruská cí-
sařovna Alexandra Feodorovn a při-
bude v létě na léčbu do Františkových
Lázní.
ne
5dos v
Z Vídně, 13. dubna. »Vaterland«
oznamuje: »V posledních dnech zas'e d'aly
komise panské sněmovny, aby
vyřídily některé předlohy, poslaneckou sně-
movnou již skoncované. Mezi nimi jest také
Němciv
Feodorovn
Vídeň
Čechy
Brno
Františkův lázeň
Ostdeutsche Rundschau
panská sněmovna
13
article
zákon o kumulativních sirotčích
pokladnách, kteréž rokování hodně da-
zdenost lo
leko pokročilo.
Z Vídně, 13. důbna. »Oesterrei-
chische Volkszeitu ng« uveřejňuje
přípis poslance na říšské radě V ölkla,
který se zabýval čákami voleb na sněm
dolnorakouský, které konati se budou pří-
štího roku. List projevuje naději, že porážka
křesťansko-sociální strany nikoho nepřekvapí
Ovšem musí prý všechny strany ostatní se
spojiti.
Z Vídně, 13. dubna. Dne 5. května
koná se zde sjezd všeněmecký. Na
jednacím pořadu nalézají se tyto předměty
1. Co jest všeněmectví? Refe-
ruje posl. Wolf.
2. Hnutí s heslem: »Pryč o
Říma«. Referuje posl. Berger.
3. Bernítlak a berní reformy.
Referuje posl. Ir o.
4. Volební právo a vole bn
svoboda. Referuje posl. Pa cher.
s 5. Provádění antisemitských
požadavků. Referují posl. S chal ka
Stein,b s sbšo e381 ndlog
Z Vídhě, 13 dubna. Vervčerejší
schůzi obecního zastupitelstva
vídeňského přijaty byly dv a návrhya
přikázány městské radě, kteréčelí prioti
událostem ve sněmovně posla-
necké za rokování o disciplinární afféře
posl. Seitza a proti útokům, které se děly
na dra. Luegra. V jednom návrhu se
praví, že co mluvili Wolf a Stein proti
Luegrovi, mohou mluviti jen nev zdě
lanci, nikdy však zástupcové německého
lidu a že jsou to nadávky a útoky nejšpat-
nějšího zrna. Navrhuje se, aby se dru. Lue-
grovi vyslovila plná důvěra.
V druhém návrhu odsuzují se vý
jevy ve sněmovně poslanecké za vzpomenute
příležitosti, a praví se o nich, že musí vzbu-
diti ošklivost a hnus u lidí jenom polovzdě
laných, neboť co se mluvilo ve sněmovně
poslanecké, hodilo by se jenom do nejnižších
krčem, a že se posílají do sněmovný posl. lidé
jok
Wolf
Berger
Ir
Stein
Luegr
Vídeň
Řím
14
article
K číslu 10l.
K číslu 10l.
Čislo v Praze za 2h
Praha
15
article
a na venkově za 3h
16
article
Předplaeení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3..
Tam je též redakce
a expedice.
17
article
kteří ničím se nemohou vykázati, než silný-
mi plicemi. Navrhuje se, aby obecní rada
vyslovila své hluboké politování
nad tím, že část německého liduv
Čechách, který jest Slovanstvem
v národní své existenci tak ve-
liceohrožován a tísněn(! l), si do vo-
lila luxus vyslati do parlamentu
lidi, kteří nedbajíce hospodář-
ské tísně lidu, svůj ůkol spatřůjí
v tom, aby otupovali způsobem
nejhanebnějšímanejničem nějším
každého, i stejně dobrého Něm-
ce, který nechce byti účasten je-
jich rejdů a skandálů.
Co mají spolu dr. Luegero a Vše-
němei, má pro nás dosah zcela podřízený.
Jest to záležitost jejich domácí, do níž za-
sahovati nebudeme. Avšlak p. dr. Lue-
ger, který teprve přeld několi ka
dny vydal diktát, podle které-
ho nesmí velVídninikdo býti
přijat do služeb obecních, kdo
se neprokáže německým ja zy-
kem obcovacím, pan dr. Lueger,
za kteréhože se, staly proti Če-
chůmnejhorší národní křivdy,
měl by se chrániti takových vy-
roků, jako že Němci v královstyí
jsou Slovanstvem ohrožováni
ve své existen ci.
ětövinn
Luegero
Lue
doktor
Lueger
Němec
Čechy
Německo
18
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 13, dubna. »Wiene
Zeitung« oznamuje Císař nařídil, aby
podmaršálek Antonin Gartner šl. z Ro-
mansbrucku, velitel zeměbranské divisev
Praze, v téže hodnosti přeložen byl k 19.
divisi pěchotní a jmenoval generalmajora
Ambrože ryt. Mr a sra, velitele zeměbranské
pěchotní brigady v Praze, velitelem země-
branské divise v Praze, dále plukovníka
Emila rytíře Versbacha z Hadamaru,
velitele zeměbranského pěšího pluku čís. 19
ve Lvově, velitelem zeměbranské pěchotní
brigady v Praze a udělil plukovnímu lékaři
I. třídy dru. Bernardu Du bovi při země-
Gartner
Emil
Versbach
Bernard
Vídeň
Wien
Praha
Hadamar
Lvov
Ro
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
in žssi
Lucinka.
Hs
onabsvsn Od Popelky Billianové.
l »Milostpane, Lucinka Fouskova se vrátila,
oznamovaly jednou z rána ženské na řepě mi
lostpánovi, vlastníku panství, jenž přišel do
hlednout klidem, na poli pracujícím.
»Tak? — A sama?« tázal se dobromy-
slný pán.
»Sama —« odvětily ženské; »ale buď je
to z ní ,miškulant“ (simulant) nebo rozum na
ouhrabečnici prosela,« dodávaly.
zoelslozo
»Táák?! A je u tety, toť se rozumí ; no-
musíme se na ni podívat,« končil pán roz
mluvu.
Lucinka Fouskova byla ú tety. Byla dcerou
voláka ze dvora,omatku ztratila při svém zro-
zení, otce ji blesk zabil i s potahem na poli.
Stará teta, nádennice ve dvoře, ji vychovala.
Popelka Billianová
Fouskův
Sam
20
article
Lucinka byla děvče statné, úměrné a vzrostlé
jako topol, měla černý, do modra lesklý vlas,
tmavé oči měkkého svitu, klidný, důvěřivý úsměv
a když pootevřela rty, zasvítily di jí z ústo dvě
řady bílých, jako skála slitých zubů.
A když tak z nenadání zaleskly se tyto
bílé, neporušené zuby ve snědém, ba do tmavo-
hněda opáleném obličeji Lucinčině, bylo jako
když v těžké ráně zasvíti bilá kost. e
11Všecek dívčin zjev byl mírný, prostý, vy
rovnaný a přece cosi podivného spočívalo v
vší bytosti její tak, že jí družky »podběl« (P
nenky Marie ličko) přezděly, lv
sl A věru že byla Lucinka podbělu podobna
hladká a svěží s nádechem smutku, všeck
v sebe uzavřená, zrovna jak o ten kulatý lis
podbělu na zeleném břehu odlehlého potoka.
V této uzavřené duši Lucinčině vzkypěla
láska jako mladé víno — Lucinka s vyvolen-
cem svými zašla do světa a zapadla v něm
jako vlaštovice v bílém oblaku.
Dvacet let byla Lucinka pryč — ani slůvka
po ten všechen čas nezvěděl tu nikdo o ní —
a najednou ona sama zde, jako když z mlhy
vystoupí smutná jíva.
Lucinka přišla a ze starých známých každý
hned ji poznal.s ob
sVlas měla dosud černý a ve tmavých
očích svůj starý měkký svit, ale tvář již po-
vadlou jako u podbělu, jemuž vyschl oživujíeí
potok. tama eloale
A když pootevřela rty, zase šlehla jí z ús
neporušená, čistá běl dvojí plné řady zubů
tu nebylo již pozorovateli, jako když z těžké
rány zasvítí bílá kost, nýbrž jako když roz-
trhne duši a odtud zazáří nahá bolest.
(jei
Lucinčin
Marie
Lucinka
21
article
Bylo odpoledne a stará Nejtková, Lucin-
čina teta, přibelhala se na dvůr, kde milostpán
udílel rozkazy. Přišla, zástěru najočích, shrbená
lety a dřinou, vlastník panství z dobré vůle
poskytoval jí ve dvoře výměnek.
»Milostpane, Lucinka se mi vrátila, « po
on
vídá s pláčem.
»No — vím to již; ale, matko, není prý
to s ní nějak v pořádku,« pravil pán a složi
ruce na holi.
»Není, milostpane; jako když jí rozum
vůli zašoupne — nebo naopak. Mluví a povídá
s rozumem a ptej se, co bylo, jako když na
skálu udeříš, nic, ani odezva. Chudák, zkusila
asi: jednu ruku dvakrát má přeraženu, tělo
Lucinka
22
article
samou starou ránu a hlavu zrovna tak, sotva
že jí vlasy ty jizvy kryjí. Milostpane, pro boha
prosím, ustrňte se, nevyhánějte ji,« prosila sta-
řenka s pláčem, ruce spínajíc.
»No — a co pak ji vyháním? Bleskjí
tu zabil otce. A konečně: snad může přece
ještě pracovat, ne? A jak pak, je vdaná? Má
děti?« ptal se pán soucitně.
»Nic nevím, milostpane, mlčí jako hrob:
já už všelijak na ni, rovnou i záskokem, ani
slova z ni nedostanu. Chudák, ta asi zkusila,«
plakala stařena.
»No, uvidíme, co lze pro ni učinit. Mu-
síme se přeptat v její domovské obci, zatím at
tedy přijde do práce, až bude chtít.« A s těmi
slovy pán odešel.
Lucinka přišla tedy do práce okopávat s
ženskými řepu.
Přišla, a všecky jako když studenou vodou
poleje. Ale nikdo nic. Nechaly Lucinku, ale
stranou bystře ji pozorovaly. Lucinka kopala
jako jiné, ničeho si nevšímala, jenom svojí
řádky.
Lucinka kopala, ale dlouho ne. Najednou
zvedne hlavu, zahledí se někam pryč a povídá si.
Dělnicím se zatajil dech a poslouchaly.
Ale nerozuměly — Lucinka hovořila s někým
cizí řečí. Jenom tak někdy vkládala do hovoru
české věty, svoje myšlenky.
»No, což pak to musí být? Zachází s
mnou, jako s teplou buchtou — flák — flák —
Lucinka šlehla pravou a šlehla levou rukou,
jako když něčí hlavu pohlavkem z ruky do ruky
vráží — — »a prásk na zem — —.« Lucink
jakoby nějakým tělem o zem práskla a k po-
sledu dvakrát nebo třikrát po něm kopla. A zase
vzala motyčku a kopala.
dn
Lucinka