2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. října 1913. Číslo 270.
4
article
v pochybnost. Nechceme probírati zákulisí to-
hoto boje celého, avšak na jedno chceme pouká-
zati, totiž na to, že pro boj proti Čechu-kardiná-
lovi a proti Čechu-kanovníkovi docela zapomíná-
me na germanisační činnost Němce-biskupa
Brně, hraběte Huyna, který přece dělá občas
věci, které zasluhují pokárání důkladného. Sna
by neškodilo tomuto Němci věnovati v morav-
ském tisku více pozornosti a zasloužené krítiky
Bojem proti kardinálovi Bauerovi nahání se voda
na mlýn. Němce Huyna, který tolik o arcibiskup-
ské křeslo v Olomouci všemi možnými i nemož-
nými prostředky a cestičkami usiluje. Možnů, že
toto naše kacířské stanovisko nenajde milosti po-
krokových listů, ale my máme to přesvědčení, že
budoucnost jeho pravdu dotvrdl.
Čech
Němec
Huyna
Bauer
Olomouc
biskup Brno
5
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Poláci proti svolání halíčského sněmu.
Po letošních živelních pohromách ozývaly
se v Haliči hlasy, vyzývající vládu, aby co
nejrychlejí svolala sněm, by mohl vyříditi nej-
nutnější nouzové předlohy. Vláda tedy vyho-
věla a na její doporučení bývalý maršálek hr
Adam Goluchowskí byl dne 24. září opětně
jmenován maršálkem nově zvoleného sněmu,
jehož svolání se očekávalo již v prvním týdnu
říjnovém.
Ale právě v sobotu dne 27. září, když se
v tiskárně vídeňských úřadních novín tískla
vyhláška o jmenování hr. Goluchowského mar-
šálkem, zasedalo ve Vídni předsednictvo Kola
polského a rozhodlo, aby se haličský sněm
v říjnu před říšskou radou nesvoláv al.
Dle zprávy „Sl. polsk.“ náměstek předsedův
hr. Skarbek (Všepolák) učinil návrh, aby
se sněm sešel ještě před zahájením parlamen-
tu. Když došlo na hlasování o jeho návrhu,
hlasy se rozdělily tak, že čtyři (vše polský
křesťansko-lidový a dva lidové) byly pro
sněm, čtyři (konservativní a demokratické)
proti zasedání říjnovému. Předseda Kola dr.
Leo rozhodl svým hlasem pro sněm. Tu však
vyštoupil prof. dr. Jaworski (stančík) a
dokazoval, že podzimním zasedáním může se
zase rozbíti dobrá vůle s Malorusy, kteří by
svolání sněmu mohli pokládati za nové drá-
ždění a proto navrhl, aby se usnesení revo-
tovalo. Předseda dr. Leo vyhověl, hlasovalo
se pak znova a návrh Skarbkův propadl 4
hlasy proti 3, poněvadž posl. Sredmiawski ne-
hlasoval. Tím bylo rozhodnuto, aby se halič-
ský sněm v říjnu nesvolával.
„Sl. polské“ viní krakovské stančiky, ž
mají více na mysli přání Ukrajinců než po-
třeby polské a proto dopomohli Ukrajincům
k novému, lacinému vítězství,
Polák
Adam Goluchowskí
Goluchowský
Všepolák
doktor
Lea
profesor
Jaworský
Ukrajinec
RakouskoUhersko
Halič
Skarbek
6
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Ruský líst o řešení jazykové otázky v Čechách.
„Slavjanskija Izvěstija“ podávají obšírný
přehled dosavadních pokusů o rozřešení jazy-
kově otázky v Čechách, již autor pokládá z
nejdůležitější vnitřní otázku západní poloviny
habsburského mocnářství. Dokud tato otázka
nebude dobře rozřešena, stát nenabude kli-
du. Češí domáhají se pouze toho, aby užívání
českého jazyka v celých Čechách bylo zabez-
pečeno tak, jak toho vyžaduje bytí, pokojný
rozvoj. historický i politický význám i čes
českého národa, a rovněž i jeho kulturné a
hospodářské potřeby. Úsilí českého národa na-
ráží na hlavní překážku, na privilegované po-
stavení němčiny ve státě a v úřadech, ale pro
Čechy jest historické právo, idea spravedlnosti.
nepopíratelný vzrůst českých sil a hospodář-
ský rozkvět národa. Že úsilí Čechů nezůstanou
bez výsledku, to dokazuje třeba pomalé, ale
přece makavé jejich úspěchy v jazykovém
Písatel správně napsal, že podmínkou jest
aby jazyková otázka v Čechách rozřešena byla
dobře, t. j. spravedlivě. O to je starati s
všem zúčastněným činitelům.
boji.
Čecho
Čechy
Slavjanskija Izvestija
7
article
Zemstva v západních guberniích.
Ruské ministerstvo vnitra chystá se opět
změnit zákon o zemské samosprávě v západnich
fuberniích. Reformy týkají se vlastně zhoršení
volebního práva do zemstva. Census majetkový.
potřebný k dosažení plného volebního práva, má
být zdvojnásoben, kromě toho mají být místy za-
vedeny národnostní kurie, aby Poláci měli méně
naděje dostat se do zemstva — židé jsou vůbee
při zemských volbách zbavení volebního práva —
zastöüpéní duchovenstva má být zvětšeno.
Ukazuje se patrně, že tak pracně zavedené
zemstvo v západních gubernifch, které stálo Sto-
Ivoina bez mála ministerské křeslo, vládě nevy-
hovuje tak, jak si přála. Hned při prvých volbách
v gubernii volyňské vládní kandidáti propadli.
Oposice, toužící po samostatné zemské činnosti.
našla podporu nejen v ruských živlech, leč i mezi
místními Čechy a částečně i mezi Poláky. Volyň-
ští Němci byli většinou ve straně vládní. Tyto
zkušenosti pohnuly vládu, aby upravila volební
předpisy do zemstva dle vlastních potřeb; zákon
v západních zemstvech bude tudiž reformován.
Polák
Němec
Čechy
Volyň
8
article
Pobouření v Italií proti Rakousku.
Dekret terstského místodržitele prince Hohen-
lohe, ukládající terstské obcí, aby propustila ze
svých služeb příslušníky království italského,
domnělý dekret místodržitelství inšpruckého, tý-
kající se jihotyrolských obcí, který byl ostatně
již z Vídně dementován, způsobily v Italii
velké rozčilení a popudily celé veřejné mínění
proti Rakousku. Italský tisk prostě přehlíží, že o-
patření tato odstraňuji nezákonný stav a štve pří-
mo zuřivě proti Rakousku, podkládaje vídeňské
vládě nepřátelství vůči Italii. Také jinak seriosní
milánský „Corriere della Sera“ přináší články,v
nichž se vykládají hrůzostrašné věci o utiskováni
Italů v Rakousku, proti nimž prý vláda nadržuje
slovanskému živlu! Celkem asi podobné nesmysly.
jaké píší štváčské listy německé o poměrechv
Čechách.
Italos
Rakousko
Vídeň
Čechy
Hohen
Corriere della Ser
9
article
Veřejnost italská ovšem tomu věří a pobou-
ření proti Rakousku, které ostatně v Italii nikdy
se netěšilo velké oblibě, zasahuje nejširší vrstvy
jak viděti z podnětu spolku zemědělských a ob-
chodních zájemníků v Miláně, aby v celé Italii
byl zahájen bojkot rakouského zboží.
Při tom triumfují v Italii zásadní odpůrci troj-
spolku a také listy trojspolku příznivé více méně
zřetelně hrozí výpovědí spojenectví s Rakouskem
tváříce se, jako by jen Rakousko z něho mělo
prospěch, ač právě Italie v poslední době nejvíce
z trojspolku těžila. „Giornale d'Italia“ píše ke zprá-
vě o dekretu inšpruckém;
„Lze si představiti, jaký účinek bude míti
tato zpráva v Italii a jak vůči této skutečnosti
ztroskotají vývody všech přátel trojspolku, k nimž
náležíme. Zdvořilé přijetí a pocty, prokázané ge-
nerálu Canevovi za jeho návštěvy ve Vídni,
sliby hraběte Berchtolda, dané našemu velevy-
slanci, všecko to po těchto zprávách jsou věci.
kleré nemají valné ceny.“ Na konec poukazuje
„Giornale d'Italia“, že přece Rakousko nedávno
konstatovalo, jak velký zájem a jaký prospěch
mělo pro ně přátelství Italie.
Italští politikové si patrně představují, že Ra-
kousko musí jejich přátelství vykoupiti tím, že
Berchtold
Rakousko
Milán
Vídeň
Giornale d ' Italia
Giornale d ' Italia
Italia
10
article
ponechá úplnou volnost trredentistické propa-
gandě, jejíž hlavními přucovníky jsou italští emi-
saří ve službách vlašských obcí. Rakouská vláda
dlouho mlčky trpěla, že vlažské obce protizákon-
ně přijímaly cizozemské úřadníky a nyní sklízí
vděk za tuto přílišnou shovívavost.
Vláda italská má vůči tomuto poplachu těžké
postavení, poněvadž nemůže rakouské vládě při-
mo vytýkati, zjednává-li platnost zákonu, jenž
hájí všeobecný státní zájem. Nota italského mi-
nisterstva zahraničních záležitosti ohlašuje, že dne
19. října bude se konati schůze diplomatické ko-
mise, pověřené zkoumati dekret prince Hohen-
loha se stanoviska italského. „Giornale d'Ttalia“o
však k tomu poznamenává, že tato schůze je úplně
zbytečná. Mělo prý by se udělati něco lepšíhe
než tato akademická schůzel
Zajímavo je, jak „Messaggero“ rakouská opa-
tření politicky vysvětluje: Nelze prý přes veškerá
opačná tvrzení z oficiosního pramene popřiti, že
ve Vídni nastal obrat v poměru Rakouska k Italii.
Rovněž poměr mezi Vídní a Berlínem prý je stále
chladný pro chování se Německa v otázce bal-
kánské. Zájmy Německa v Terstu se srážejí se
zájmy Rakouska. Německo vyvíjí velkou činnost.
aby zajistilo své hospodářské rozpětí na Balkáně
a maří takto plány Rakouska. Za těchto okolno-
stí prý Rakousko pomýšli na sblížení s Ruskem ..
Z Vídně, 1. října „W. Allg. Ztg.“ konstatuje na-
proti zprávám, že následkem výnosu inšpruckého
místodržitelství byli všichni Italové propu-
štěni z obecních služeb, že takové opa-
fření nebylo vůbec učiněno.
Noto
W Allg
Italos
Vídeň
Rakousko
Berlín
Německo
Terst
Balkán
Rusko
Hohen
Giornale d ' Ttalia
11
article
Následky zbrojení v Německu.
Od té doby, co říšský sněm německý odhla-
soval miliardovou válečnou kontribuci, ohlašova-
ly listy občas, že kapitály a kapitalisté, zejménaz
Elsaska-Lotrinska se stěhují do ciziny. Uváděly
se zvláště případy ve Štrasburku. Metách, Kol-
maru atd., nyní pak statistika zjistila, že obyvatel-
stvo Mylhuz se náhle značně zmenšilo. Příčinu
toho sluší hledati nejen ve všeobecně zhoršených
poměrech obchodních, nýbrž především v odhla-
sování válečné dávky. Velký počet bohatých ro-
din odstěhoval se do Švýcárska a do Francie, ze-
jména do Belfortu.
Německo
Štrasburk
Francie
Belfort
12
title
Sjezd na ochranu památeka
domoviny v Drážďanech 1913.
Drážďany
13
article
(Pův. dopis „N. L.)
14
article
I. Sjezd na ochranu památek a domoviny, svo-
laný společně výborem „Tag für Denkmalpílege“
a ústředním svazem „Heimatschutz“ do Solnohradu
r. 1911, položil přiští společné zasedání do
Drážďan na rok 1913 a pořadatelstvo svolalo ten-
to sjezd na 24.—26 září. Účastníků čítá se na 900.
Sjezdu zúčastnili se zástupci německé spulkově
vlády, zástupci vlád bavorské, saské (hromadně)
knižectví lipského, Meklenburska- Zvěřínska, El-
saska a Lotrinska, Virtemberska, Brém, Ham-
burku, Bukovce, Šlesvik-Holštýna, Hessenska, Po-
znaňska, Brunšvicka-Lüneburska, Anhaltska, Ba-
denska, Švarcburk-Sondershausenska a všech
čtyř saských velkovévodství; zástupci c vládních
okresů, měst, úřadů, zemských komisí na ochranu
památek, muscí, spolků. Rakouskou vládu zastu-
povali ministerští radové von Förster-Streffleur
a Botter, vl. r. dr. von Schubert-Soldern, tech.
gen. konservátor v. st. r. Deininger; uherská vláda
byla zvlášť zastoupena docentem drem. Eberem,
pražské ruístodržitelství departement pro stavby
pozemní vyslalo arch. Hoschka, zemská vláda bo-
sensko-hercegovská st. r. Pospíšila. Z Prahy
přijeli hosté: za „Svaz na ochranu domoviny“a
„Svaz cizinecký“ bibliotekář Jan Emler, dále z.
konservátor dr. Königschmidt, dr. arch. Kühn, .
Hofman; z Brna zemský sekretář Fanderlik
musejní sekretář dr. Helfert, z Vídně dr. Giannoní
a zástupci městní ze Štyrského Hradce delegáti
spolku na ochranu domoviny; ze Split u dr.
Förster
Botter
doktor
Schubert
Pospíšil
Emler
Königschmidt
arch
Kühn
Hofman
Helfert
Giannonit
Solnohrad
Drážďany
Meklenbursko
Lotrinsko
Virtembersko
Brémy
Ham
Bukovec
Šlesvik
Holštýn
Hessensko
Brunšvicko
Lünebursko
Anhaltsko
Sondershausensko
Praha
Brno
Vídeň
Štyrský Hradec
Split
El
Soldern
15
article
Balič; z Inšpruku arch. Payr. Zastoupeny také Ni
zozemí a Švýcarsko. Při večeru na uvítanou dne
24. září byli účastníci pozdraveni od zástupců ú-
řadů a delegátů. Prvý z těchto pozdravů — řeč
státního saského ministra vnitra hraběte Vitz-
tuma v. Eckstädt — byl spolu šťastnou a by-
strou proklamací programovou. Ministr prava
m. j.: „Nikde nesrážejí se tak příkře protivy mezi
starou a novou dobou jako v zemích, kde vývoj
postupuje rychle. Co však jest, co nás, ochránce
památek starého umění a přirozené domoviny o-
pravňuje k vůli zastavovati tento vítězný postup
moderního vývoje? Jest to poznatek, že všechny
zisky moderní civílísace: železnice, automobila
létadlo, drobnohled a telefon, ba i kino — nejsou
s to dáti nám novou kulturu; a docela nemo-
hou nám starou nahraditi . . . -
Učíme se od předků, že životu, má-li zač státi
jest překlenouti protivy mezi kulturou a přírodou
dvěma to poly našeho bytí. Člověk bez kultury
stává se rostlinou, jež není si sebe sama vědoma,
bez přírody stává se mrtvým strojem... Dobýváme
uhlí, železa, vápna, hlíny a jílu a zavádíme vodm
na turbiny. Těžíme z rozvoje průmyslu a každý
starosta zapadlé vísky považeje za svou povinnost
zaváděti průmysl do své obce.
Vitz
Švýcarsko
16
article
Nelajeme tomu, ale neměli bychom mimo to
také zapomínat, že zatím co kořistíme z přírody.
ničí se namnoze statky duchové, jež jsou nenahra-
ditelně oenné . .. . Co činiti, abychom rozřešil
tento dvojí problém? O tom pracovati jest úko-
lem ochrany památek a ochrany domoviny.“ Mi-
nistr poukázal také k ochraně Labského údolí, již
provádí vláda, zakupujíc pobřežní lomy. Něvý idea-
lismus, z něhož prýští program ochranářů, zdů-
raznili také dráždanský starosta Beutler a rakou-
ský delegát min. r. von Förster-Streffleur. Když
byly vyčerpány zdravice přednášel prof. Schumann
o dějinách a stavebním vývoji Drážďan.
Beutler
Förster
Schumann
Labský údolí
Drážďany
17
article
Rokování sjezdu bylo zahájeno ve čivrtek
ráno v „Gewandhause“ (Zinzendorfstrasse 17/21).
Do této schůze i všech ostatních dostavil se jako
zástupce protektora sjezdu — saského krále —
princ Jan Jiří.
Předsedal tentokrát president svazu „Hei-
matschutz“ Rehorst. Mistopředseda sjezdu fa
předseda výboru „Denkmalpflegetag“) dr. von
Oechelhäuser referoval o akcí u obchodních
komor v Německu a Rakousku — usnesením
sjezdu v Solnohradě — na zamezení reklamy, jež
ruší vzhled památek a přírody. Konkrétní práce
o této věci komory se neujaly. Za to „Svaz zá-
jemců na reklamě“ podnikl akci opačnou a žádal
komory za odmítnutí požadavku solnohradského
sjezdu. Positivně o tlumení výstřelků v reklamě
pracuje v Bavorsku výbor, v němž zasedají umělci
a 3 zástupci obchodu a průmyslu. Oechelhäuser —
uvažuje nesnadnou situaci — doporučil soustřediti
úsilí na akci k odstranění reklamy poděl žele-
zničních tratí, která vnucuje se každému, kdo jede
drahou a spočine okem na louce, lesu, zdech
dvorce nebo skále. V příčině reklamy na tratích
není kompromisu. Třeba ji odstraniti. Je hrubá
bezohledná a pro krajinu katastrofální, při tom
pak naprosto není nutná, neboť neuživají jí čelné
veliké a prosperující firmy. Co snahy ochranné
stěžuje, jest na příklad v Prusku pojem krajin vy-
nikající krásy (landschaftlich hervorragende Ge-
genden). Jest to pojem neurčitý a činí zákon na-
mnoze illusorním, protože pak ochrana je odvislá
od subjektivního měnivého úsudku.
Dr.
Jan Jiří
Rehorst
Oechelhäuser
Německo
Rakousko
Solnohrad
Bavorsko
Prusko
svaz „ Hei
18
article
Wendlundt z Berlína zaujal na to stanoviskno
interesentů o reklamu. Žádal, aby ejezd obrátil se
proti výstřelkům reklamy. Poukazoval k významu
reklamy pro obchod a průmysl a k tomu, že byl
by podlamováním reklamy poškozován také prů-
mysl, jenž se zabývá výrobou plakátů.
Dr. Gianonni (z Vídně) navrhl zavésti pro
firmy, jež by se nevhodné reklamy vzdaly, bez-
platnou inserci v časopisech ochranářských.
Prof. dr. Fuchs (z Tubink) jako odborník ná-
rodohospodářský poukázal velmi rozhodně k tomu,
že není nevhodná reklama nulností národohospo-
dářskou, jest to jen vtíravý způsob doporučování
několika firem. Důležito bylo by zjistiti, co znu-
mená tato reklama hmotně pro majitele pozemků
a stavení. Příjmy toho druhu ať se vysoko zdaní,
Prol. Schumann sdělil k tomuto dotazu se
sjezdem,že nájemné je hospodářsky pro venko-
vany obyčejně bezvýžnamné najdou se na př. při-
pady, že za 5 lef platí se nájemné 3 M a pod. Při-
slušné firmy vlastně znešvařují venkov, aniž by za
tuto reklamu platily obnosy, jež by stály za zmínku.
Dr. Oechelhkuser v doslovu poukázal, že
i neddávný projev obchodnictva (Handelstag) dopo-
ručil umírněnost v reklamě. Ochranci památek a
přírody nemohou — činíce úslupky jinde — než
této věci setrvati na požadavku, aby reklama opo-
dál železnic byla vymýcena.
doktor
Gianonni
profesor
Fuchs
Schumann
Oechelhkuser
Handelstag
Berlín
Vídeň
19
article
Cornelius Gurlitt referoval o poměru
mezi obchodem s uměleckými objekty a ochranou
památek. Na obchodniky toho druhu nelze se dí-
vati s hlediska očhrany památek jenom jako na
škůdce. Vykonávají důležitou funkci, kulturně-
bistorickou, sprostředkujíce přechod uměleckých
děl a památek z ruky do ruky, ze země do země,
dodávajíce materiál sbirkám a museím. Je tu přě-
dem rozhodnouti otázku, zdali pamálky vůbec ne-
smějí se vyvážeti a má-li se učiniti pravidlem, aby
zůstávaly vesměs ve své zemi. Gurlitt to popřel,
poukazuje k tomu, že umění v cizině jest repre-
sentací kultury země, z niž pochází, a doložil to
poukazem k umění holandskému, španělskému,
italskému. Země, jež jsou bohaty památkami, ne-
musí se po jeho názoru brániti veškerému vývozu.
Pokud se dotýče tohoto vývozu ze země nebo
z užšího obvodu, kde nějaké dílo vzniklo, důležita
jsou ovšem musea a způsob, jak jsou spravována.
Cornelius Gurlitt
Gurlitt
20
article
Překotný shon za tím, aby každá cennější památka
byla uložena v museu, vede ke sporům mezi ředi-
teli museí a ochranci památek. Také vzrůstá při-
lišně počet muscí. Zda může nějaká věc depono-
vati se v museu a v kterém (zda okresním, pro-
vinciálním či ústředním), do jakého počtu lze lo-
kální musea zakládati — to vše třeba rozhodovati
případ od případu. Dnes snažíme se udržetí pa-
mátku na původním místě; není-li lo však možno.
pak nelze se rozpakovati, odvésti ji do musea.
Rozhodovati tu nemůže komise, výbor, korporace.
ale jednotlivec, vědomý své zodpovědnosti, pře-
hlédající dosah zásad, jež jest uvážiti, i podrob-
nosti každého případu.
Z debaty vynikla řečnickým reliefem po-
známka proláta dra. Svobody [z Vídně), jenž do-
žadoval se zvýšení úrovně obchodnictva i s novým
uměním, které zavléká do kostelů laciné sice, ale
bezcenné a profanující továrnické výrobky; kult
Srdce Ježíšova a Srdce Panny Marie — přiznal
řečník — při neznalosti duchovních dává velmi
často podnět k hyždění kostelů sochami nedůstoj-
nými.
Ježíšův
Vídeň
Srdce pannus Marie
21
article
Debata nepřinesla názorů polemisujících vzá-
jemně a odlišila se tím od obdobné debaty solno-
hradské v r. 1911, kdy důsledný názor historika
umění, tlumočený Dehiem, a názor směřujíer k cen-
tralisaci umění v moseích, zastávaný drem.
Koetschanem, střetly se velmi zřetelně a byly há-
jeny velmi rozhodně. Formulace Gurlittova hledí se
vyrovnati co nejpřiléhavěji a praxí, ale ztrácí
ovšem na nepochybné průbojné programovosti,
jde-li pak o program, pak nelze než před indukei
Gurlittovou dáti vystoupiti dedukci Dchkově, jent
v r. 1911 vyslovil elementární požadavek doby. Pa-
mátky nechť zůstanou uchovány životu a — poku
je možno — ať nepohřbívají se v museích. Zajímav
bylo z výkladu Gurlitfova také to, jak nerozpačitě
postavil za prvý a nejdůležitější úkol museí úkol
vzdělavatelský (der volkserzieherische Gedankel.
Vrpomeneme-li i posledního bavorského musejního
kursu Hagrova v květnu t. r., jsou mezi oběma pa-
trny obdoby, jež ukazují k živě se projevujícímu po-
jetí, jež jest s to dáti podnět k diskusi velmi ob-
šírné a tím složitější, že zahá se tu k samému
kořenu práce v museích. Předem ovšem jest po-
dotknouli, že jest lu rozlišiti vnitřní vědecky tvo-
řivou práci inatitutů musejních a na venek v ši-
rokých vrstvách návštěvnictva se projevující prívi
osvětovou. Že v referátu i debatě se těžiště sesu-
nulo — jak patrno — s vlastního thematu — ob-
chodu se starožitnostmi — na otázku širšího do-
sahu, je přirozené — dospělo se tak na širší při-
rozenou základnu problému.
V Drákďa neeh, 25. září 1913
Ješek Holman.
Gurlittův
Zajímav
Holman
22
article
Denní zpravy.
Denní zpravy.
— Český klub konal dne 1. října t. r. z
předsednictví posl. J. G. Maštálky sehůzi,
v níž předsedající referoval o politických udá-
lostech, o jednání v záležitostí společného klu-
bu a personáliích ve státní správě. Debaty
zúčastnili se všichni členové a učiněna usne-
sení jednomyslně. Dále rokováno o úřadování
správní komise zemské. Usneseno urgovati
povýšení některých měst do vyšší třídy aktiv-
ních přídavků. Probrány běžné otázky vy-
sokoškolské a školství menšinového. Na
schůzi, svolanou Zemskou jednotou řemesl-
ných a živnostenských společenstev, na níž
bude jednáno o přáních živnostnictva v říšské
radě a o návrhu německého živnostnictvao
společném postupu ve věcech odborných, de-
legováni posl. Čech a Kratochvíl.
— Ku poslednímu soudcovskému jmeno-
vání v království českém. Píše se nám z kru-
hů soudcovských: V českém životě tvoří již
stálou bolestnou kápitolu líčení poměrů če-
ského soudcovstva, které čím dál tím hůř se
utváří každým novým jmenováním. Prodělalot
české soudcovstvo za těch několik let posled-
ních, co v čele justiční správy stojí mín. dr.
ryt. Hochenburger, dobu těžkých utrpení a
zdá se, že pokořování nemá býti konce, kdy?
každé nové jmenování soudcovské znamen
jen další ústrk Čechů. Poslední povýšení, pro-
vedené 30. srpna t. r., liší se od předcházejí-
cích jen potud, že největší rány zasadilo če-
skému dorostu soudcovskému, auskultantům.
Maštálek
Kratochvíl
doktor
Čecho
Čechy
Český klub
23
article
Soudci totiž byli jmenováni 42 auskultanti
leč spravedlivého povýšení dostalo se pouze
prvým 17, vesměs Čechům s dobou služební
šestiletou a sedmiletou, kdežto všichní ostat-
ní obdrželi IX. hodnostní třídu na úkor celé
řady kolegů, které přeskočili. Přeskočených
jest celkem 50, z toho 48 Čechů a pouze 2
Němci. Z oněch 48 Čechů jest dobrá čtvrtina
již ženatých a někteří z nich mají již dítky
školou povinné. Jsou totiž téměř všichni
starší 30 let, někteří z nich až 34letí, kdežto
jmenovaní Němci mají vesměs věku 26 až 28
let. Dva z přeskočených Čechů mají službu
delší 7 let. 7 službu delší 6 let, 23 delší 5 let,
13 delší 4 let a pouze 3 delší 3 let. Proti tomu
ze jmenovaných Němců měli pouze dva služ-
bu delší 4 let, ostatních třínáct nemělo ani
celá 4 léta služby. Tak dospělo již až tam, že
nejstarší čeští auskultanti mají
asi tolik služby, jako u Němců nej-
starší soudcové, kteří jsou na řadě ke
jmenování do VIII. třídy. Jako posud všechna
jmenování charakterisuje tedy i toto poslední
snaha justiční správy, vydupati co nejrychleji
ze země německé úřadnictvo soudcovské za
cenu utisknutí trpělivých Čechů. Že bylo jme-
nováno soudci i 10 českých auskultantů, učinil
tak justiční správa jen na zakrytí své
protičeské zaujatosti. Známý již mínister-
ský „Brückensystem“, při kterém sveze se
tak mnohý český auskultant, který ani nežá-
dal! Jmenování, provedené do ostatních tříd,
mělo tentokráte za úkol částečně zahojiti
rány jmenování předchozích. Nemělo tedy ve-
likého rozsahu a jmenováni především jedno-
tlivci, jímž bylo při předchozím povyšování
Čecho
Němec
24
article
nejvíce ublíženo. Ovšem ani zde neobešlo se
to bez toho, aby nebylo podloudně několik
Němců popostrčeno ku předu. Data, která
byla uvedena, dokazují opětně, že otázka če-
ského soudcovstva není už jen interesem urči-
tého, přímo postiženého stavu, nýbrž součástí
celkové otázky národní, když znovu a znovu
jest patrno, že veškeré utrpení, jež justiční
správa dosud připravila soustavně českým
soudcům, shrnula na ně jen proto, že jde
o Čechy. Musí se tudíž české soudcovstvo
stále obraceti k české veřejnosti a bude tak
činiti potud, pokud nezavládne slušnosta
spravedlnost na místech, sloužících, bohužel
dosud jen německo-nacionálním cílům, ač
mají býti a dle jména jsou správou spra-
vedlnosti pro všechny národy naší mno-
hojazyčné monarchie.
— Se stupně k stupní. Orgán pana profesora
Masaryka proti nám už dokonce vlastenčí
Dr. Kramář je vládní muž, s „Časem“ je větřina
národa za jedno, kdežto „družina dra. Kramáře“
a „Nár. Listy“ jdou naproti národu“ — slovem
bývalí realisté odhazují už i to poslední, co jim
z realismu zbylo, totiž styl, který dělá muže,
chápou se kdysi tak proklínané „vlastenecké fra-
seologie všech řvoucích radikálů“, jak psával „Čas?
o všelijakých radikálech za éry realistické. Za čry
národně-sociální linie div že nás z národa nevy-
loučí! Bereme na vědomí bez jakéhokoliv překva-
pení, poněvadž jsme tyto konce bývalých realistů
takřka s mathematickou jistotou očekávali. A jsme
docela klidní a budeme klidní vždycky, kdykoliv
„Čas“ ve jménu té své „většiny národa“ nás bude
křižovat na národně-sociální kříž. My jen při tom
spoléháme, že skutečná většina národa má o bý-
valých realistech minění dnes ještě — lepší, neš
Němec
Masaryk
Kramář
Čechy
25
article
— Pro dohodu českoněmeckou. V představen-
stvu „Gremia obehodních jednatelě
v Praze“ jednalo se v poslední schůzí o akci,
zahájené Zemskou jednotou českých obchodních
gremií, ku provedení spravedlivého vy-
rovnání mezi oběma národnost mi
království Českého. Tato porada dospěl
k tomu cíli, že představenstvo tohoto gremia, ve
kterém jest dnes soustředěno již así tísíc firem
obou národnosti, a sice obchodníků se závody roz-
sahu největšího i nejmenšího, které jsou v obchod-
ním spojení s obchodníky obou národností, tute
akci vřele vítá a projevuje přání
aby úsilovná tato snaha byla koneč-
ně uskutečněna. Současně představenstvo
apeluje na veškeré obchodní komory v království
Českém, aby tuto akci energicky podporovaly.
— Změny ve vojenské správě rakouské.
„Pilsner Tagblattu“ píše se z vojenských kruhů
vídeňských, že žéf generálního štábu svob. p. Con-
rád z Hötzendorfu skutečně odstoupí, a že s je-
ho odstoupením nastane také změna v pravomoci
žéfa generálního štábu. Předchůdce Hötzendorfův
hr. Beck již vymohl, že byl postaven na roven
ministru války: Hötzendorf pak dokonce dokázal
že přímo, přes hlavu ministra vojenství mohl po-
dávat koruně referáty. Tím se stalo, že minister-
stvo vojenství mělo vlastně dvě hlavy, a že do-
cházelo k nepříjemnostem. Tento systém dvou
hlav v ministerstvu vojenství přestane prý s od-
chodem bar. Hötzendorfa. Současně prý odstonpí
řediteltiskového oddělení ministerstva vojenství,
plukovník Boog. tvůrce „Militarische Rund-
schau, která způsobíla prý vojenské správě mno-
ho mrzufostí v parlamentě: s jeho odstoupením
přestane prý i „Mil. Rundschau“ vycházet a bý-
valé tiskové byró ministerstva vojenství bude opě
resktivováno. List však připouští, že „Mil. Rund-
schau“ bude vycházet „tajně“ jako podnik sou-
kromý.
Con
Hötzendorfův
Beck
Boog
Praha
Hötzendorf
Pilsner Tagblatt
26
article
— Notáří jako soudní komisaří v Praze v mě-
sící říjnu 1913: obvod farnosti sv. Vojtěcha a obou
Trojic: Viktor Franz čp. 982-I., Vyšehrad a sv.
Apolinářt dr. Karel Batěk čp. 853-lI.; sv. Štěpán
Marie Sněžná: Rud. Bakovský čp. 900-II.; sv.
Jindřich: dr. Gustav Kreiml čp. 463-I.; sv. Petr
Otto Ott čp. 752-II.: sv. Jakub a sv. Haštal: Frant.
Eulner čp. 825-II.: sv. Duch a Týn: dr. Karel Lan-
da čp. 831-II.; sv. František, sv. Jiljí a sv. Havel
dr. Adolf Zahradník čp. 61-II., Malá strana a Hrad-
čany: Vlad. Uhlíř čp. 428-III.; Holešovice-Bubny
Stanislav Pavlíček čp. 974-VII.
— Pohřeb. Za velmi značného účastenství
smutečních hostí byl včera odpoledne do rodinné
hrobky na olšanských hřbitovech pochován p.
Alfréd Andrlík, továrník, majitel reslit a spo-
lečník firmy Andrlik a Hueber. Rakev s tělesnými
ostatky zesnulého byla vystavena v ústřední kapli
olšanských hřbitovů v háji exotických květin a
obklopena množstvím drahocenných věnců a pal-
mových kytic. Pohřební obřady vykonal farář P.
svatý . Vojtěch
Viktor Franz
svatý . Apolinářt
doktor
Batěk
svatý . Štěpán
Marie
Jindřich
Kreiml
Ott
František
Karel Lana
svatý . Jiljí
Havel
Zahradník
Vlad
Uhlíř
Pavlíček
Andrlík
Praha
Vyšehrad
Sněžná
HolešoviceBubno
Olšanský
Andrlik
Huebry
Olšanský hřbitov
svatý . Jakub
svatý . Haštal
svatý . duch
27
article
Baťha za asistence duchovenstva fary u sv. Ště-
pána a sbor pěvců zapěl dojemné smuteční sklad-
by. Průvod pohřební zahájilo dělnictvo závodu
firmy Andrlík a Hueber továrna na stroje v žiž-
kově, za rakví ubírali se členové rodiny, přátelé
a přibuzní, dále inž. J. J. Hueber. dr. Selunský.
dr. Špaček, členové pražského „Sokola“, velko-
obchodník Váňa, vrch. inž. Havelka, inženýři Hav-
lík. Suchý. Filík a Jelínek, továrník Voleský, cís.
r. Tiller, ředitel tkalcovny v Rovensku Kašpara
četní jiní smuteční hosté.
— Městské zastupitelstvo na Král. Vinohra-
dech konalo včera odpoledne schůzi za předsed-
nictví p. Al. Bureše. S napětím očekávané vy-
světlení o záležitosti ředitele Měst. divadla Kr. Vl-
nohradů p. V. Štecha nebylo předneseno a odročeno
do doby vydání ohlášené brožury p. ředitele Šte-
cha. — Jednací pořad schůze byl takto vyřízení
Vyhověno žádostí Josefa Bartha za obnovení par-
celačního povolení pro pozemky na nároží ulice
Rejskovy a Fričovy. — Uděleno povolení ku pří-
stavbě místností pro městskou spořitelnu a schvá-
len náklad na tuto přístavbu v obnosu 62.742 K. —
Baťha
svatý . Šta
Ing
Hueber
doktor
Selunský
špaček
Váňa
Havelka
Hav
Filík
Jelínek
Voleská
Tiller
Král
Bureš
V Štech
Barth
Rejskův
Fričův
Rovensko
Andrlík
Huebry
Sokol
divadlo Králové
Štecha
28
article
Schválena trhová smlouva o odprodeji části po-
zemku č. kat. 322/2 v Záběhlicích c. k. eráru
v rozloze 68 čtver. sáhů po 4 K. — Schváleny
smlouvy mezi obcí vinohradskou a místodržitel-
stvím o vzájemném postoupení pozemků k regulaci
potoka Botiče. — Vyhověno žádosti komise pro
stavbu a udržování kanalisačních sběračů podél
potoka Boliče, aby otázka udržování staveb sto-
kových z působnosti komáse byla vyňata. — Na-
dace zesn. náměstka Mat. Bílka pro chudé a práce
neschopné živnostníky, dělníky a jiné obecní zří-
zence převzata ve správu obce. Nadace bude ob-
nášeti 6000 K a bude z ní v den úmrtí M. Bílka
dne 10. ledna poděleno úroky 6 osob. — Po re-
ferátu p. m. r. dra. Ulrycha byl schválen návrh na
propůjčení místností pro VI., event. VII. a VIII.
třídu c. k. reálného gymnasia. Pan řed. V. K ar-
bus při té příležitosti s pochvalou zmínil se o vi-
nohradském školství, které slouží za vzor jiným
městům, ale rozvojem škol středních utrpělo škol-
ství obecné. Dosavadní dva obvody měšťanských
škol naprosto nedostačují. Trpí tím nejen. žactvo.
které musí daleko putovati, ale i učitelé. Na ško-
lách obecných je 17 starších učitelů, kteří nejsou
definitivní, na školách měšťanských je jich 5. Umí-
stěním středních škol trpí školství obecné a lo
nutno zameziti. Řečník navrhoval, aby městská
rada vyslala deputaci k ministeriu veřejných prací.
jemuž by zdůvodnila nutnost, aby stát ihned při-
kročil ke stavbám budov pro střední školy. Stesky
řečníkovy plně sdilel starosta p. Al. Bureš. Návrh
tento byl schválen. — Projeven souhlas se zříze-
ním zatímní pobočky při čtvrté třídě třetí obecne
Bolič
Mat
Bílek
M Bílek
doktor
Ulrych
Steska
Bureš
Botič
30
article
školy chlapecké a povolen příslušný věcný náklad
— Českému klubu velocipedistů „Král. Vinohrady-
a obchodnímu gremiu na Král. Vinohradech dáno
povolení k použití městského znaku a sice prvému
klubovém odznaku, druhému na tiskopisech,
razitkách i medailích gremiálních. — Do komise
ku prozkoumání účtů obecních za rok 1912 zvoleni
pp. Jan Brabec, Václav Karbus a dr. Jan Krupí-
čka. — Knihovníku p. Fr. S. Procházkovi
udělen titul ředitele městské knihovny.
— Občanský klub v Holešovicích-Bubnech
usnesl se ve své schůzi výborové dne 29. září t. r.
vzhledem k změněným poměrům, jež nastaly v VII.
části následkem zrušení dohody se stranou národně
sociální, stavěti a podporovati v nastávajících vola
bách doplňovacích do sboru obecních starších král.
hl. města Prahy výhradně kandidáty, kteří
jsou organisovanými příslušníky ná-
rodní strany svobodomyslné.
— První soutěž výkladních skříni v Plzni. P
návrhu cizinecké komise obecního zastupitelstva
král. města Plzně bude provedena v době od 20.
do 25. října první soutěž výkladních skřiní v Plzní,
jejíž účelem jest estetické okrášlení král. města
Plzně a zvýšeni zájmu obecenstva mimoplzeňského
pro toto město, tím pak hospodářské posílení ob-
chodnictva a živnostnictva.
Král
Brabec
Karbus
doktor
Jan Krupit
S Procházka
Vinohrady
Holešovice
Bubno
Praha
Plzeň
občanský klub
31
article
— Ústřední výbor Národní rady české kona
dne 30. září schůzi za předsednictví p. vicepresi-
denta posl. sněmovny říšské rady J. Ždárského.
dále pak bylí přítomni pp. mistopředsedové posl.
dr. Baxa a prot. vládní rada inž. Ursiny (z Brnal
prof, arch. Bertl, rada řed. Červinka, J. E. dr.
Fořt, posl. dr. Franta, red. Holeček, posl. Choc,
předseda Svazu úřadn. prof. Klapálek, posl. Klo-
láč, člen pan. sněm. vrch. řed. dr. Mattuš, vlád. rada
dr. Metelka, přednosta Nechanský, předseda Svazu
okresů starosta Papoušek, president Prokůpek, pí.
z Purkyňů, red. K. St. Sokol, dr. Scheichl, před-
seda Svazu býv. poslanců sněmovních A. Švehla,
posl. dr. Viškkovský a člen pan. sněmovny cís. rada
ryt. Wohanka. Pan místopředseda vícepres. Žďár-
ský věnoval při zahájení schůze vřelou posmrtnou
vzpomínku velezasloužilému přísedícímu N. R. Č.
J Ždárský
doktor
Baxa
Ing
Ursiny
Bertl
Červinka
Fořt
Franta
Holeček
Choc
Klapálek
Mattuš
Metelka
Nechanský
Prokůpek
Sokol
Scheichl
A Švehla
Viškkovský
Wohanka
Purkyně
Žďár
národní rada český
svaz úřadn . profesor
32
article
býv. zem. i říš. posl. MUDru. A. Steidlovi, kterou
vyslechli přitomní stojíce. Potom schválena zpráva
o činnosti N. R. Č. v posledním období, kterou
přednesl tajemník Aug. Šeifert; zpráva obsahovala
přehled denně vyřízovaných konkretních záleži-
tostí ve věcech národně politických, samospráv-
ných, osvětových, jazykových a úřadnických, men-
šinových, zahraničních i národnostně finančních. v
dalším průběha významné schůze této usneseno na
podnět předsednictva projeviti churavícímu před-
sedovi N. R. Č. p. dru. Podlipnému srdečnou účast
všech přítomných s přáním brzkého úplného po-
zdravení se. Dále podána byla předsednictvem zprá-
va o dnešních poměrech politických a zahájena
rozprava, jak by bylo možno ve vážné době nynější
dociliti především v českém táboře národním žá-
doucího vzájemného dorozumění mezi našimi stra-
nami politickými. Konstatováno v delší důležité
debatě jednomyslně přání české veřejnosti po docí-
lení lepších poměrů v českém táboře domácíma
projevena poznovu ochota podporovati v této od-
povědnosti plné době české kruhy poslanecké, jež
byly Národní radu českou jako společný všenárod-
ní výkonný výbor k účelům těm vybudovaly. Po-
zoruhodná debata vážených repřesentarců české
národní práce ukončena byla potom především při-
jetím návrhu seniora N. R. Č., člena panské sně-
movny dra. Mattuše, aby bylo vzneseno k če-
ským kruhům poslaneckým teto přání: Národní
rada česká pokládá v zájmu celého českého ná-
roda za politický požadavek nutný a právě v sl-
tuaci nynější nezbytný, aby poslanectvo české v
parlamentě říšském stejně jako na sněmech zem-
ských dohodlo se ve všech záležitostech pro národ
náš důležitých o postupu jednotném, k čemuž pře-
devším sloužiti může poslanecký klub jednotný.
Mudra
A Steidl
Aug
Podlipný
Mattuš
národní rada
33
article
Rovněž seublasně vyřízeny pak další návrhy pp.
prof vl. rady Ursínyho a prof. Klapálka ve věcech
dalšího dorozimívacího postupu v českém táboře
národním. Potom byla p. vicepresidentem Žďärským
schůze po tříhodinném rokování přerušena a další
program odročen do schůze příští
— Společná sbírka národní. (88. výkaz Měst-
ské spořitelny Pražské.) Na jednotnou sbírku ve
prospěch Ústřední Matice školské, Národních jed-
not severočeské a pošumavské, Menšinového zá-
kladu České obce sokolské, spolku Komenský a dal-
ších některých důležitých národních účelů vynesla
posud ührnem 140.416 K 52 h. Vzhledem k nasts-
vajícímu závěrku sbírky buďte další dary i sběrací
listiny společné sbírky národní zaslány neodkladně
Městské spořitelně Pražské (Praha, Rytířská 29.).
Přednášky. Svaz Osvětový pořádá dnes
2. t. m. přednášku měst. fysika p. MUDra. L. P.
Procházky o otázce bytové v cyklu „Hygiena do-
mácnosti“, konaného každý čtvrtek ve škole ve
Vladislavově ul. v Praze přesně o 71/4 hod. več.
Vstupné 20 hal. a 10 hal. pro dělníky a studující
na legitimaci, Šatna zdarma. — Spisovatel Jan
Havlasa právě vrátil se do vlasti, a přinesl přes
dva tisíce snimků, jež budou ozdobou přednášek,
jím chystaných. Prvou přednášku ve vlasti věnoval
českým novinářům. Pořádá ji „Jednota če-
ských novinářů“ 8. října večer ve velkém sále
žofínském ve prospěch Havlíčkova fondu. Zají-
mavé její thema zní: „O ostrovech bohů“. Vstu-
penky budou dány do prodeje v pátek.
Ursíny
profesor
Klapálek
Mudra
Procházka
Havlasa
Havlíčkův
Praha
Vladislavův ulice
spolek Komenský
Jednota če
národní
34
article
— První recitační večer ve prospěch Spolku
českých žurnalistů uspořádán bude příští čtvrtek
dne 9. října o 7. hodině večerní v přednáškovém
sále Obecního domu v Praze. Na bohalém pořadu
večera zastoupeny jsou čelné osobnosti našeho
písemnictví vybranými skvosty ze svých děl. Jsou
to tentokráte vesměs žijící nebo zemřelí členové
Spolku českých žurnalistů, jichž tvorby charakte-
ristickými partiemi pan recitator Adolf Dobro-
volný, býv. režisér městského divadla na Král.
Vinohradech, položil na pořad. Od Jana Nerudya
Svatopluka Čecha, kteří spí již věčný sen, po Ig.
Herrmanna, jenž rozesel již tolik svěžího, silného
a sílivého humoru do rmutu a smutku českých
dnů. Pražská naše společnost hojnou účastí při
recitačním večeru tomto projeví zajisté svou zná-
mou příkladnou úctu vůči životnímu dílu předních
spísovatelů našich, kteří již odešli, i těch, kdož
ve středu jejím dlí a působí i osvědčenou již pří-
zeň svou vůči středisku vážnému, v němž jako
spisovatelé-novináří byli se združili, aby jeho pro-
střednictvím docházeli pomoci v trudu a znoji
denních chlebových námah, v tísní všeliké, v ne-
zaměstnanosti, v nemoci, v dočasné neschopností
ku práci, v bezmocném stáří i v krušných staro-
stech o osud ženy a dítek, až živitele zde ne-
bude. Vstupenky lze obdržeti u firem: Fr. A. Ur-
bánek u Národního divadla, v ústředním prodeji
divadelních vstupenek pí. Truhlářové na Václav-
ském nám, a v knihkupectví Springrově na Král.
Adolf
Král
Nerudya
Čecho
Herrmann
Truhlář
Václav
Praha
obecní dom
národní divadlo
Francie . A . Ur
35
article
Vinohradech. I. místo 2 K, II. místo 1 K, student-
ský lístek 50 hal.
— Z činností Spolku asistentů českých vyso-
kých škol v Praze. V důsledku usnesení členské
schůze ze dne 8. února 1913 podal za účelem vy-
hranění úřadního postavení asistentského starosta
spolku MUDr. Ot. Faustka s více než 100 členy
jakožto společníky prostřednictvím advokáta dra.
V. Boučka stížnost k nejvyššímu správnímu dvoru
soudnímu do výnosu ministerstva kultu a vyučo-
vání ze dne 2. prosince 1912, v němž při udělení
a výměře drahotního přídavku kvalifikování byli
asístenti (konstruktéři a adjunkti) vys. škol zařa-
zením sub lit. C. dotyčného výnosu. Stížnost tato
byla předmětem rokování na sjezdu delegátů Ústř.
svazu všech asistentských spolků rakouských,
jenž byl potom ku podnětu českého spolku svo-
lán a konal se od 11. do 13. března t. r. ve Vídni.
Český spolek zastupoval tu jmenovaný starosta
jeho a dr. P. Růžek. Poslednější podal v prvý den
zasedání přehled činnosti českého spolku incl. k
bodu uvedené stížnosti. Potom uhájil dr. Faustka.
v dlouhé debatě stanovisko a činnost českého
spolku v otázce stížnosti oproti vývodům většíny
delegátů, takže druhého dne usneseno podání po-
dobné stížnosti i ostatními spolky rakouskými.
Také návrh zákona, upravujícího postavení asi-
sfentské, vypracovaný českým spolkem, byl tu
schválen a přijat. V dalších dnech delegačních
Otakar
Faustka
V Bouček
doktor
P Růžek
Praha
Vídeň
spolek MUDr
český spolek svolát