ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d330700-8f23-11dd-b382-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 164, place 78, org 26, work 13
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
2. října 1913. Číslo 270.
4 article
v pochybnost. Nechceme probírati zákulisí to- hoto boje celého, avšak na jedno chceme pouká- zati, totiž na to, že pro boj proti Čechu-kardiná- lovi a proti Čechu-kanovníkovi docela zapomíná- me na germanisační činnost Němce-biskupa Brně, hraběte Huyna, který přece dělá občas věci, které zasluhují pokárání důkladného. Sna by neškodilo tomuto Němci věnovati v morav- ském tisku více pozornosti a zasloužené krítiky Bojem proti kardinálovi Bauerovi nahání se voda na mlýn. Němce Huyna, který tolik o arcibiskup- ské křeslo v Olomouci všemi možnými i nemož- nými prostředky a cestičkami usiluje. Možnů, že toto naše kacířské stanovisko nenajde milosti po- krokových listů, ale my máme to přesvědčení, že budoucnost jeho pravdu dotvrdl.
Čech Němec Huyna Bauer Olomouc biskup Brno
5 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Poláci proti svolání halíčského sněmu. Po letošních živelních pohromách ozývaly se v Haliči hlasy, vyzývající vládu, aby co nejrychlejí svolala sněm, by mohl vyříditi nej- nutnější nouzové předlohy. Vláda tedy vyho- věla a na její doporučení bývalý maršálek hr Adam Goluchowskí byl dne 24. září opětně jmenován maršálkem nově zvoleného sněmu, jehož svolání se očekávalo již v prvním týdnu říjnovém. Ale právě v sobotu dne 27. září, když se v tiskárně vídeňských úřadních novín tískla vyhláška o jmenování hr. Goluchowského mar- šálkem, zasedalo ve Vídni předsednictvo Kola polského a rozhodlo, aby se haličský sněm v říjnu před říšskou radou nesvoláv al. Dle zprávy „Sl. polsk.“ náměstek předsedův hr. Skarbek (Všepolák) učinil návrh, aby se sněm sešel ještě před zahájením parlamen- tu. Když došlo na hlasování o jeho návrhu, hlasy se rozdělily tak, že čtyři (vše polský křesťansko-lidový a dva lidové) byly pro sněm, čtyři (konservativní a demokratické) proti zasedání říjnovému. Předseda Kola dr. Leo rozhodl svým hlasem pro sněm. Tu však vyštoupil prof. dr. Jaworski (stančík) a dokazoval, že podzimním zasedáním může se zase rozbíti dobrá vůle s Malorusy, kteří by svolání sněmu mohli pokládati za nové drá- ždění a proto navrhl, aby se usnesení revo- tovalo. Předseda dr. Leo vyhověl, hlasovalo se pak znova a návrh Skarbkův propadl 4 hlasy proti 3, poněvadž posl. Sredmiawski ne- hlasoval. Tím bylo rozhodnuto, aby se halič- ský sněm v říjnu nesvolával. „Sl. polské“ viní krakovské stančiky, ž mají více na mysli přání Ukrajinců než po- třeby polské a proto dopomohli Ukrajincům k novému, lacinému vítězství,
Polák Adam Goluchowskí Goluchowský Všepolák doktor Lea profesor Jaworský Ukrajinec RakouskoUhersko Halič Skarbek
6 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Ruský líst o řešení jazykové otázky v Čechách. „Slavjanskija Izvěstija“ podávají obšírný přehled dosavadních pokusů o rozřešení jazy- kově otázky v Čechách, již autor pokládá z nejdůležitější vnitřní otázku západní poloviny habsburského mocnářství. Dokud tato otázka nebude dobře rozřešena, stát nenabude kli- du. Češí domáhají se pouze toho, aby užívání českého jazyka v celých Čechách bylo zabez- pečeno tak, jak toho vyžaduje bytí, pokojný rozvoj. historický i politický význám i čes českého národa, a rovněž i jeho kulturné a hospodářské potřeby. Úsilí českého národa na- ráží na hlavní překážku, na privilegované po- stavení němčiny ve státě a v úřadech, ale pro Čechy jest historické právo, idea spravedlnosti. nepopíratelný vzrůst českých sil a hospodář- ský rozkvět národa. Že úsilí Čechů nezůstanou bez výsledku, to dokazuje třeba pomalé, ale přece makavé jejich úspěchy v jazykovém Písatel správně napsal, že podmínkou jest aby jazyková otázka v Čechách rozřešena byla dobře, t. j. spravedlivě. O to je starati s všem zúčastněným činitelům. boji.
Čecho Čechy Slavjanskija Izvestija
7 article
Zemstva v západních guberniích. Ruské ministerstvo vnitra chystá se opět změnit zákon o zemské samosprávě v západnich fuberniích. Reformy týkají se vlastně zhoršení volebního práva do zemstva. Census majetkový. potřebný k dosažení plného volebního práva, má být zdvojnásoben, kromě toho mají být místy za- vedeny národnostní kurie, aby Poláci měli méně naděje dostat se do zemstva — židé jsou vůbee při zemských volbách zbavení volebního práva — zastöüpéní duchovenstva má být zvětšeno. Ukazuje se patrně, že tak pracně zavedené zemstvo v západních gubernifch, které stálo Sto- Ivoina bez mála ministerské křeslo, vládě nevy- hovuje tak, jak si přála. Hned při prvých volbách v gubernii volyňské vládní kandidáti propadli. Oposice, toužící po samostatné zemské činnosti. našla podporu nejen v ruských živlech, leč i mezi místními Čechy a částečně i mezi Poláky. Volyň- ští Němci byli většinou ve straně vládní. Tyto zkušenosti pohnuly vládu, aby upravila volební předpisy do zemstva dle vlastních potřeb; zákon v západních zemstvech bude tudiž reformován.
Polák Němec Čechy Volyň
8 article
Pobouření v Italií proti Rakousku. Dekret terstského místodržitele prince Hohen- lohe, ukládající terstské obcí, aby propustila ze svých služeb příslušníky království italského, domnělý dekret místodržitelství inšpruckého, tý- kající se jihotyrolských obcí, který byl ostatně již z Vídně dementován, způsobily v Italii velké rozčilení a popudily celé veřejné mínění proti Rakousku. Italský tisk prostě přehlíží, že o- patření tato odstraňuji nezákonný stav a štve pří- mo zuřivě proti Rakousku, podkládaje vídeňské vládě nepřátelství vůči Italii. Také jinak seriosní milánský „Corriere della Sera“ přináší články,v nichž se vykládají hrůzostrašné věci o utiskováni Italů v Rakousku, proti nimž prý vláda nadržuje slovanskému živlu! Celkem asi podobné nesmysly. jaké píší štváčské listy německé o poměrechv Čechách.
Italos Rakousko Vídeň Čechy Hohen Corriere della Ser
9 article
Veřejnost italská ovšem tomu věří a pobou- ření proti Rakousku, které ostatně v Italii nikdy se netěšilo velké oblibě, zasahuje nejširší vrstvy jak viděti z podnětu spolku zemědělských a ob- chodních zájemníků v Miláně, aby v celé Italii byl zahájen bojkot rakouského zboží. Při tom triumfují v Italii zásadní odpůrci troj- spolku a také listy trojspolku příznivé více méně zřetelně hrozí výpovědí spojenectví s Rakouskem tváříce se, jako by jen Rakousko z něho mělo prospěch, ač právě Italie v poslední době nejvíce z trojspolku těžila. „Giornale d'Italia“ píše ke zprá- vě o dekretu inšpruckém; „Lze si představiti, jaký účinek bude míti tato zpráva v Italii a jak vůči této skutečnosti ztroskotají vývody všech přátel trojspolku, k nimž náležíme. Zdvořilé přijetí a pocty, prokázané ge- nerálu Canevovi za jeho návštěvy ve Vídni, sliby hraběte Berchtolda, dané našemu velevy- slanci, všecko to po těchto zprávách jsou věci. kleré nemají valné ceny.“ Na konec poukazuje „Giornale d'Italia“, že přece Rakousko nedávno konstatovalo, jak velký zájem a jaký prospěch mělo pro ně přátelství Italie. Italští politikové si patrně představují, že Ra- kousko musí jejich přátelství vykoupiti tím, že
Berchtold Rakousko Milán Vídeň Giornale d ' Italia Giornale d ' Italia Italia
10 article
ponechá úplnou volnost trredentistické propa- gandě, jejíž hlavními přucovníky jsou italští emi- saří ve službách vlašských obcí. Rakouská vláda dlouho mlčky trpěla, že vlažské obce protizákon- ně přijímaly cizozemské úřadníky a nyní sklízí vděk za tuto přílišnou shovívavost. Vláda italská má vůči tomuto poplachu těžké postavení, poněvadž nemůže rakouské vládě při- mo vytýkati, zjednává-li platnost zákonu, jenž hájí všeobecný státní zájem. Nota italského mi- nisterstva zahraničních záležitosti ohlašuje, že dne 19. října bude se konati schůze diplomatické ko- mise, pověřené zkoumati dekret prince Hohen- loha se stanoviska italského. „Giornale d'Ttalia“o však k tomu poznamenává, že tato schůze je úplně zbytečná. Mělo prý by se udělati něco lepšíhe než tato akademická schůzel Zajímavo je, jak „Messaggero“ rakouská opa- tření politicky vysvětluje: Nelze prý přes veškerá opačná tvrzení z oficiosního pramene popřiti, že ve Vídni nastal obrat v poměru Rakouska k Italii. Rovněž poměr mezi Vídní a Berlínem prý je stále chladný pro chování se Německa v otázce bal- kánské. Zájmy Německa v Terstu se srážejí se zájmy Rakouska. Německo vyvíjí velkou činnost. aby zajistilo své hospodářské rozpětí na Balkáně a maří takto plány Rakouska. Za těchto okolno- stí prý Rakousko pomýšli na sblížení s Ruskem .. Z Vídně, 1. října „W. Allg. Ztg.“ konstatuje na- proti zprávám, že následkem výnosu inšpruckého místodržitelství byli všichni Italové propu- štěni z obecních služeb, že takové opa- fření nebylo vůbec učiněno.
Noto W Allg Italos Vídeň Rakousko Berlín Německo Terst Balkán Rusko Hohen Giornale d ' Ttalia
11 article
Následky zbrojení v Německu. Od té doby, co říšský sněm německý odhla- soval miliardovou válečnou kontribuci, ohlašova- ly listy občas, že kapitály a kapitalisté, zejménaz Elsaska-Lotrinska se stěhují do ciziny. Uváděly se zvláště případy ve Štrasburku. Metách, Kol- maru atd., nyní pak statistika zjistila, že obyvatel- stvo Mylhuz se náhle značně zmenšilo. Příčinu toho sluší hledati nejen ve všeobecně zhoršených poměrech obchodních, nýbrž především v odhla- sování válečné dávky. Velký počet bohatých ro- din odstěhoval se do Švýcárska a do Francie, ze- jména do Belfortu.
Německo Štrasburk Francie Belfort
12 title
Sjezd na ochranu památeka domoviny v Drážďanech 1913.
Drážďany
13 article
(Pův. dopis „N. L.)
14 article
I. Sjezd na ochranu památek a domoviny, svo- laný společně výborem „Tag für Denkmalpílege“ a ústředním svazem „Heimatschutz“ do Solnohradu r. 1911, položil přiští společné zasedání do Drážďan na rok 1913 a pořadatelstvo svolalo ten- to sjezd na 24.—26 září. Účastníků čítá se na 900. Sjezdu zúčastnili se zástupci německé spulkově vlády, zástupci vlád bavorské, saské (hromadně) knižectví lipského, Meklenburska- Zvěřínska, El- saska a Lotrinska, Virtemberska, Brém, Ham- burku, Bukovce, Šlesvik-Holštýna, Hessenska, Po- znaňska, Brunšvicka-Lüneburska, Anhaltska, Ba- denska, Švarcburk-Sondershausenska a všech čtyř saských velkovévodství; zástupci c vládních okresů, měst, úřadů, zemských komisí na ochranu památek, muscí, spolků. Rakouskou vládu zastu- povali ministerští radové von Förster-Streffleur a Botter, vl. r. dr. von Schubert-Soldern, tech. gen. konservátor v. st. r. Deininger; uherská vláda byla zvlášť zastoupena docentem drem. Eberem, pražské ruístodržitelství departement pro stavby pozemní vyslalo arch. Hoschka, zemská vláda bo- sensko-hercegovská st. r. Pospíšila. Z Prahy přijeli hosté: za „Svaz na ochranu domoviny“a „Svaz cizinecký“ bibliotekář Jan Emler, dále z. konservátor dr. Königschmidt, dr. arch. Kühn, . Hofman; z Brna zemský sekretář Fanderlik musejní sekretář dr. Helfert, z Vídně dr. Giannoní a zástupci městní ze Štyrského Hradce delegáti spolku na ochranu domoviny; ze Split u dr.
Förster Botter doktor Schubert Pospíšil Emler Königschmidt arch Kühn Hofman Helfert Giannonit Solnohrad Drážďany Meklenbursko Lotrinsko Virtembersko Brémy Ham Bukovec Šlesvik Holštýn Hessensko Brunšvicko Lünebursko Anhaltsko Sondershausensko Praha Brno Vídeň Štyrský Hradec Split El Soldern
15 article
Balič; z Inšpruku arch. Payr. Zastoupeny také Ni zozemí a Švýcarsko. Při večeru na uvítanou dne 24. září byli účastníci pozdraveni od zástupců ú- řadů a delegátů. Prvý z těchto pozdravů — řeč státního saského ministra vnitra hraběte Vitz- tuma v. Eckstädt — byl spolu šťastnou a by- strou proklamací programovou. Ministr prava m. j.: „Nikde nesrážejí se tak příkře protivy mezi starou a novou dobou jako v zemích, kde vývoj postupuje rychle. Co však jest, co nás, ochránce památek starého umění a přirozené domoviny o- pravňuje k vůli zastavovati tento vítězný postup moderního vývoje? Jest to poznatek, že všechny zisky moderní civílísace: železnice, automobila létadlo, drobnohled a telefon, ba i kino — nejsou s to dáti nám novou kulturu; a docela nemo- hou nám starou nahraditi . . . - Učíme se od předků, že životu, má-li zač státi jest překlenouti protivy mezi kulturou a přírodou dvěma to poly našeho bytí. Člověk bez kultury stává se rostlinou, jež není si sebe sama vědoma, bez přírody stává se mrtvým strojem... Dobýváme uhlí, železa, vápna, hlíny a jílu a zavádíme vodm na turbiny. Těžíme z rozvoje průmyslu a každý starosta zapadlé vísky považeje za svou povinnost zaváděti průmysl do své obce.
Vitz Švýcarsko
16 article
Nelajeme tomu, ale neměli bychom mimo to také zapomínat, že zatím co kořistíme z přírody. ničí se namnoze statky duchové, jež jsou nenahra- ditelně oenné . .. . Co činiti, abychom rozřešil tento dvojí problém? O tom pracovati jest úko- lem ochrany památek a ochrany domoviny.“ Mi- nistr poukázal také k ochraně Labského údolí, již provádí vláda, zakupujíc pobřežní lomy. Něvý idea- lismus, z něhož prýští program ochranářů, zdů- raznili také dráždanský starosta Beutler a rakou- ský delegát min. r. von Förster-Streffleur. Když byly vyčerpány zdravice přednášel prof. Schumann o dějinách a stavebním vývoji Drážďan.
Beutler Förster Schumann Labský údolí Drážďany
17 article
Rokování sjezdu bylo zahájeno ve čivrtek ráno v „Gewandhause“ (Zinzendorfstrasse 17/21). Do této schůze i všech ostatních dostavil se jako zástupce protektora sjezdu — saského krále — princ Jan Jiří. Předsedal tentokrát president svazu „Hei- matschutz“ Rehorst. Mistopředseda sjezdu fa předseda výboru „Denkmalpflegetag“) dr. von Oechelhäuser referoval o akcí u obchodních komor v Německu a Rakousku — usnesením sjezdu v Solnohradě — na zamezení reklamy, jež ruší vzhled památek a přírody. Konkrétní práce o této věci komory se neujaly. Za to „Svaz zá- jemců na reklamě“ podnikl akci opačnou a žádal komory za odmítnutí požadavku solnohradského sjezdu. Positivně o tlumení výstřelků v reklamě pracuje v Bavorsku výbor, v němž zasedají umělci a 3 zástupci obchodu a průmyslu. Oechelhäuser — uvažuje nesnadnou situaci — doporučil soustřediti úsilí na akci k odstranění reklamy poděl žele- zničních tratí, která vnucuje se každému, kdo jede drahou a spočine okem na louce, lesu, zdech dvorce nebo skále. V příčině reklamy na tratích není kompromisu. Třeba ji odstraniti. Je hrubá bezohledná a pro krajinu katastrofální, při tom pak naprosto není nutná, neboť neuživají jí čelné veliké a prosperující firmy. Co snahy ochranné stěžuje, jest na příklad v Prusku pojem krajin vy- nikající krásy (landschaftlich hervorragende Ge- genden). Jest to pojem neurčitý a činí zákon na- mnoze illusorním, protože pak ochrana je odvislá od subjektivního měnivého úsudku. Dr.
Jan Jiří Rehorst Oechelhäuser Německo Rakousko Solnohrad Bavorsko Prusko svaz „ Hei
18 article
Wendlundt z Berlína zaujal na to stanoviskno interesentů o reklamu. Žádal, aby ejezd obrátil se proti výstřelkům reklamy. Poukazoval k významu reklamy pro obchod a průmysl a k tomu, že byl by podlamováním reklamy poškozován také prů- mysl, jenž se zabývá výrobou plakátů. Dr. Gianonni (z Vídně) navrhl zavésti pro firmy, jež by se nevhodné reklamy vzdaly, bez- platnou inserci v časopisech ochranářských. Prof. dr. Fuchs (z Tubink) jako odborník ná- rodohospodářský poukázal velmi rozhodně k tomu, že není nevhodná reklama nulností národohospo- dářskou, jest to jen vtíravý způsob doporučování několika firem. Důležito bylo by zjistiti, co znu- mená tato reklama hmotně pro majitele pozemků a stavení. Příjmy toho druhu ať se vysoko zdaní, Prol. Schumann sdělil k tomuto dotazu se sjezdem,že nájemné je hospodářsky pro venko- vany obyčejně bezvýžnamné najdou se na př. při- pady, že za 5 lef platí se nájemné 3 M a pod. Při- slušné firmy vlastně znešvařují venkov, aniž by za tuto reklamu platily obnosy, jež by stály za zmínku. Dr. Oechelhkuser v doslovu poukázal, že i neddávný projev obchodnictva (Handelstag) dopo- ručil umírněnost v reklamě. Ochranci památek a přírody nemohou — činíce úslupky jinde — než této věci setrvati na požadavku, aby reklama opo- dál železnic byla vymýcena.
doktor Gianonni profesor Fuchs Schumann Oechelhkuser Handelstag Berlín Vídeň
19 article
Cornelius Gurlitt referoval o poměru mezi obchodem s uměleckými objekty a ochranou památek. Na obchodniky toho druhu nelze se dí- vati s hlediska očhrany památek jenom jako na škůdce. Vykonávají důležitou funkci, kulturně- bistorickou, sprostředkujíce přechod uměleckých děl a památek z ruky do ruky, ze země do země, dodávajíce materiál sbirkám a museím. Je tu přě- dem rozhodnouti otázku, zdali pamálky vůbec ne- smějí se vyvážeti a má-li se učiniti pravidlem, aby zůstávaly vesměs ve své zemi. Gurlitt to popřel, poukazuje k tomu, že umění v cizině jest repre- sentací kultury země, z niž pochází, a doložil to poukazem k umění holandskému, španělskému, italskému. Země, jež jsou bohaty památkami, ne- musí se po jeho názoru brániti veškerému vývozu. Pokud se dotýče tohoto vývozu ze země nebo z užšího obvodu, kde nějaké dílo vzniklo, důležita jsou ovšem musea a způsob, jak jsou spravována.
Cornelius Gurlitt Gurlitt
20 article
Překotný shon za tím, aby každá cennější památka byla uložena v museu, vede ke sporům mezi ředi- teli museí a ochranci památek. Také vzrůstá při- lišně počet muscí. Zda může nějaká věc depono- vati se v museu a v kterém (zda okresním, pro- vinciálním či ústředním), do jakého počtu lze lo- kální musea zakládati — to vše třeba rozhodovati případ od případu. Dnes snažíme se udržetí pa- mátku na původním místě; není-li lo však možno. pak nelze se rozpakovati, odvésti ji do musea. Rozhodovati tu nemůže komise, výbor, korporace. ale jednotlivec, vědomý své zodpovědnosti, pře- hlédající dosah zásad, jež jest uvážiti, i podrob- nosti každého případu. Z debaty vynikla řečnickým reliefem po- známka proláta dra. Svobody [z Vídně), jenž do- žadoval se zvýšení úrovně obchodnictva i s novým uměním, které zavléká do kostelů laciné sice, ale bezcenné a profanující továrnické výrobky; kult Srdce Ježíšova a Srdce Panny Marie — přiznal řečník — při neznalosti duchovních dává velmi často podnět k hyždění kostelů sochami nedůstoj- nými.
Ježíšův Vídeň Srdce pannus Marie
21 article
Debata nepřinesla názorů polemisujících vzá- jemně a odlišila se tím od obdobné debaty solno- hradské v r. 1911, kdy důsledný názor historika umění, tlumočený Dehiem, a názor směřujíer k cen- tralisaci umění v moseích, zastávaný drem. Koetschanem, střetly se velmi zřetelně a byly há- jeny velmi rozhodně. Formulace Gurlittova hledí se vyrovnati co nejpřiléhavěji a praxí, ale ztrácí ovšem na nepochybné průbojné programovosti, jde-li pak o program, pak nelze než před indukei Gurlittovou dáti vystoupiti dedukci Dchkově, jent v r. 1911 vyslovil elementární požadavek doby. Pa- mátky nechť zůstanou uchovány životu a — poku je možno — ať nepohřbívají se v museích. Zajímav bylo z výkladu Gurlitfova také to, jak nerozpačitě postavil za prvý a nejdůležitější úkol museí úkol vzdělavatelský (der volkserzieherische Gedankel. Vrpomeneme-li i posledního bavorského musejního kursu Hagrova v květnu t. r., jsou mezi oběma pa- trny obdoby, jež ukazují k živě se projevujícímu po- jetí, jež jest s to dáti podnět k diskusi velmi ob- šírné a tím složitější, že zahá se tu k samému kořenu práce v museích. Předem ovšem jest po- dotknouli, že jest lu rozlišiti vnitřní vědecky tvo- řivou práci inatitutů musejních a na venek v ši- rokých vrstvách návštěvnictva se projevující prívi osvětovou. Že v referátu i debatě se těžiště sesu- nulo — jak patrno — s vlastního thematu — ob- chodu se starožitnostmi — na otázku širšího do- sahu, je přirozené — dospělo se tak na širší při- rozenou základnu problému. V Drákďa neeh, 25. září 1913 Ješek Holman.
Gurlittův Zajímav Holman
22 article Denní zpravy.
Denní zpravy. — Český klub konal dne 1. října t. r. z předsednictví posl. J. G. Maštálky sehůzi, v níž předsedající referoval o politických udá- lostech, o jednání v záležitostí společného klu- bu a personáliích ve státní správě. Debaty zúčastnili se všichni členové a učiněna usne- sení jednomyslně. Dále rokováno o úřadování správní komise zemské. Usneseno urgovati povýšení některých měst do vyšší třídy aktiv- ních přídavků. Probrány běžné otázky vy- sokoškolské a školství menšinového. Na schůzi, svolanou Zemskou jednotou řemesl- ných a živnostenských společenstev, na níž bude jednáno o přáních živnostnictva v říšské radě a o návrhu německého živnostnictvao společném postupu ve věcech odborných, de- legováni posl. Čech a Kratochvíl. — Ku poslednímu soudcovskému jmeno- vání v království českém. Píše se nám z kru- hů soudcovských: V českém životě tvoří již stálou bolestnou kápitolu líčení poměrů če- ského soudcovstva, které čím dál tím hůř se utváří každým novým jmenováním. Prodělalot české soudcovstvo za těch několik let posled- ních, co v čele justiční správy stojí mín. dr. ryt. Hochenburger, dobu těžkých utrpení a zdá se, že pokořování nemá býti konce, kdy? každé nové jmenování soudcovské znamen jen další ústrk Čechů. Poslední povýšení, pro- vedené 30. srpna t. r., liší se od předcházejí- cích jen potud, že největší rány zasadilo če- skému dorostu soudcovskému, auskultantům.
Maštálek Kratochvíl doktor Čecho Čechy Český klub
23 article
Soudci totiž byli jmenováni 42 auskultanti leč spravedlivého povýšení dostalo se pouze prvým 17, vesměs Čechům s dobou služební šestiletou a sedmiletou, kdežto všichní ostat- ní obdrželi IX. hodnostní třídu na úkor celé řady kolegů, které přeskočili. Přeskočených jest celkem 50, z toho 48 Čechů a pouze 2 Němci. Z oněch 48 Čechů jest dobrá čtvrtina již ženatých a někteří z nich mají již dítky školou povinné. Jsou totiž téměř všichni starší 30 let, někteří z nich až 34letí, kdežto jmenovaní Němci mají vesměs věku 26 až 28 let. Dva z přeskočených Čechů mají službu delší 7 let. 7 službu delší 6 let, 23 delší 5 let, 13 delší 4 let a pouze 3 delší 3 let. Proti tomu ze jmenovaných Němců měli pouze dva služ- bu delší 4 let, ostatních třínáct nemělo ani celá 4 léta služby. Tak dospělo již až tam, že nejstarší čeští auskultanti mají asi tolik služby, jako u Němců nej- starší soudcové, kteří jsou na řadě ke jmenování do VIII. třídy. Jako posud všechna jmenování charakterisuje tedy i toto poslední snaha justiční správy, vydupati co nejrychleji ze země německé úřadnictvo soudcovské za cenu utisknutí trpělivých Čechů. Že bylo jme- nováno soudci i 10 českých auskultantů, učinil tak justiční správa jen na zakrytí své protičeské zaujatosti. Známý již mínister- ský „Brückensystem“, při kterém sveze se tak mnohý český auskultant, který ani nežá- dal! Jmenování, provedené do ostatních tříd, mělo tentokráte za úkol částečně zahojiti rány jmenování předchozích. Nemělo tedy ve- likého rozsahu a jmenováni především jedno- tlivci, jímž bylo při předchozím povyšování
Čecho Němec
24 article
nejvíce ublíženo. Ovšem ani zde neobešlo se to bez toho, aby nebylo podloudně několik Němců popostrčeno ku předu. Data, která byla uvedena, dokazují opětně, že otázka če- ského soudcovstva není už jen interesem urči- tého, přímo postiženého stavu, nýbrž součástí celkové otázky národní, když znovu a znovu jest patrno, že veškeré utrpení, jež justiční správa dosud připravila soustavně českým soudcům, shrnula na ně jen proto, že jde o Čechy. Musí se tudíž české soudcovstvo stále obraceti k české veřejnosti a bude tak činiti potud, pokud nezavládne slušnosta spravedlnost na místech, sloužících, bohužel dosud jen německo-nacionálním cílům, ač mají býti a dle jména jsou správou spra- vedlnosti pro všechny národy naší mno- hojazyčné monarchie. — Se stupně k stupní. Orgán pana profesora Masaryka proti nám už dokonce vlastenčí Dr. Kramář je vládní muž, s „Časem“ je větřina národa za jedno, kdežto „družina dra. Kramáře“ a „Nár. Listy“ jdou naproti národu“ — slovem bývalí realisté odhazují už i to poslední, co jim z realismu zbylo, totiž styl, který dělá muže, chápou se kdysi tak proklínané „vlastenecké fra- seologie všech řvoucích radikálů“, jak psával „Čas? o všelijakých radikálech za éry realistické. Za čry národně-sociální linie div že nás z národa nevy- loučí! Bereme na vědomí bez jakéhokoliv překva- pení, poněvadž jsme tyto konce bývalých realistů takřka s mathematickou jistotou očekávali. A jsme docela klidní a budeme klidní vždycky, kdykoliv „Čas“ ve jménu té své „většiny národa“ nás bude křižovat na národně-sociální kříž. My jen při tom spoléháme, že skutečná většina národa má o bý- valých realistech minění dnes ještě — lepší, neš
Němec Masaryk Kramář Čechy
25 article
— Pro dohodu českoněmeckou. V představen- stvu „Gremia obehodních jednatelě v Praze“ jednalo se v poslední schůzí o akci, zahájené Zemskou jednotou českých obchodních gremií, ku provedení spravedlivého vy- rovnání mezi oběma národnost mi království Českého. Tato porada dospěl k tomu cíli, že představenstvo tohoto gremia, ve kterém jest dnes soustředěno již así tísíc firem obou národnosti, a sice obchodníků se závody roz- sahu největšího i nejmenšího, které jsou v obchod- ním spojení s obchodníky obou národností, tute akci vřele vítá a projevuje přání aby úsilovná tato snaha byla koneč- ně uskutečněna. Současně představenstvo apeluje na veškeré obchodní komory v království Českém, aby tuto akci energicky podporovaly. — Změny ve vojenské správě rakouské. „Pilsner Tagblattu“ píše se z vojenských kruhů vídeňských, že žéf generálního štábu svob. p. Con- rád z Hötzendorfu skutečně odstoupí, a že s je- ho odstoupením nastane také změna v pravomoci žéfa generálního štábu. Předchůdce Hötzendorfův hr. Beck již vymohl, že byl postaven na roven ministru války: Hötzendorf pak dokonce dokázal že přímo, přes hlavu ministra vojenství mohl po- dávat koruně referáty. Tím se stalo, že minister- stvo vojenství mělo vlastně dvě hlavy, a že do- cházelo k nepříjemnostem. Tento systém dvou hlav v ministerstvu vojenství přestane prý s od- chodem bar. Hötzendorfa. Současně prý odstonpí řediteltiskového oddělení ministerstva vojenství, plukovník Boog. tvůrce „Militarische Rund- schau, která způsobíla prý vojenské správě mno- ho mrzufostí v parlamentě: s jeho odstoupením přestane prý i „Mil. Rundschau“ vycházet a bý- valé tiskové byró ministerstva vojenství bude opě resktivováno. List však připouští, že „Mil. Rund- schau“ bude vycházet „tajně“ jako podnik sou- kromý.
Con Hötzendorfův Beck Boog Praha Hötzendorf Pilsner Tagblatt
26 article
— Notáří jako soudní komisaří v Praze v mě- sící říjnu 1913: obvod farnosti sv. Vojtěcha a obou Trojic: Viktor Franz čp. 982-I., Vyšehrad a sv. Apolinářt dr. Karel Batěk čp. 853-lI.; sv. Štěpán Marie Sněžná: Rud. Bakovský čp. 900-II.; sv. Jindřich: dr. Gustav Kreiml čp. 463-I.; sv. Petr Otto Ott čp. 752-II.: sv. Jakub a sv. Haštal: Frant. Eulner čp. 825-II.: sv. Duch a Týn: dr. Karel Lan- da čp. 831-II.; sv. František, sv. Jiljí a sv. Havel dr. Adolf Zahradník čp. 61-II., Malá strana a Hrad- čany: Vlad. Uhlíř čp. 428-III.; Holešovice-Bubny Stanislav Pavlíček čp. 974-VII. — Pohřeb. Za velmi značného účastenství smutečních hostí byl včera odpoledne do rodinné hrobky na olšanských hřbitovech pochován p. Alfréd Andrlík, továrník, majitel reslit a spo- lečník firmy Andrlik a Hueber. Rakev s tělesnými ostatky zesnulého byla vystavena v ústřední kapli olšanských hřbitovů v háji exotických květin a obklopena množstvím drahocenných věnců a pal- mových kytic. Pohřební obřady vykonal farář P.
svatý . Vojtěch Viktor Franz svatý . Apolinářt doktor Batěk svatý . Štěpán Marie Jindřich Kreiml Ott František Karel Lana svatý . Jiljí Havel Zahradník Vlad Uhlíř Pavlíček Andrlík Praha Vyšehrad Sněžná HolešoviceBubno Olšanský Andrlik Huebry Olšanský hřbitov svatý . Jakub svatý . Haštal svatý . duch
27 article
Baťha za asistence duchovenstva fary u sv. Ště- pána a sbor pěvců zapěl dojemné smuteční sklad- by. Průvod pohřební zahájilo dělnictvo závodu firmy Andrlík a Hueber továrna na stroje v žiž- kově, za rakví ubírali se členové rodiny, přátelé a přibuzní, dále inž. J. J. Hueber. dr. Selunský. dr. Špaček, členové pražského „Sokola“, velko- obchodník Váňa, vrch. inž. Havelka, inženýři Hav- lík. Suchý. Filík a Jelínek, továrník Voleský, cís. r. Tiller, ředitel tkalcovny v Rovensku Kašpara četní jiní smuteční hosté. — Městské zastupitelstvo na Král. Vinohra- dech konalo včera odpoledne schůzi za předsed- nictví p. Al. Bureše. S napětím očekávané vy- světlení o záležitosti ředitele Měst. divadla Kr. Vl- nohradů p. V. Štecha nebylo předneseno a odročeno do doby vydání ohlášené brožury p. ředitele Šte- cha. — Jednací pořad schůze byl takto vyřízení Vyhověno žádostí Josefa Bartha za obnovení par- celačního povolení pro pozemky na nároží ulice Rejskovy a Fričovy. — Uděleno povolení ku pří- stavbě místností pro městskou spořitelnu a schvá- len náklad na tuto přístavbu v obnosu 62.742 K. —
Baťha svatý . Šta Ing Hueber doktor Selunský špaček Váňa Havelka Hav Filík Jelínek Voleská Tiller Král Bureš V Štech Barth Rejskův Fričův Rovensko Andrlík Huebry Sokol divadlo Králové Štecha
28 article
Schválena trhová smlouva o odprodeji části po- zemku č. kat. 322/2 v Záběhlicích c. k. eráru v rozloze 68 čtver. sáhů po 4 K. — Schváleny smlouvy mezi obcí vinohradskou a místodržitel- stvím o vzájemném postoupení pozemků k regulaci potoka Botiče. — Vyhověno žádosti komise pro stavbu a udržování kanalisačních sběračů podél potoka Boliče, aby otázka udržování staveb sto- kových z působnosti komáse byla vyňata. — Na- dace zesn. náměstka Mat. Bílka pro chudé a práce neschopné živnostníky, dělníky a jiné obecní zří- zence převzata ve správu obce. Nadace bude ob- nášeti 6000 K a bude z ní v den úmrtí M. Bílka dne 10. ledna poděleno úroky 6 osob. — Po re- ferátu p. m. r. dra. Ulrycha byl schválen návrh na propůjčení místností pro VI., event. VII. a VIII. třídu c. k. reálného gymnasia. Pan řed. V. K ar- bus při té příležitosti s pochvalou zmínil se o vi- nohradském školství, které slouží za vzor jiným městům, ale rozvojem škol středních utrpělo škol- ství obecné. Dosavadní dva obvody měšťanských škol naprosto nedostačují. Trpí tím nejen. žactvo. které musí daleko putovati, ale i učitelé. Na ško- lách obecných je 17 starších učitelů, kteří nejsou definitivní, na školách měšťanských je jich 5. Umí- stěním středních škol trpí školství obecné a lo nutno zameziti. Řečník navrhoval, aby městská rada vyslala deputaci k ministeriu veřejných prací. jemuž by zdůvodnila nutnost, aby stát ihned při- kročil ke stavbám budov pro střední školy. Stesky řečníkovy plně sdilel starosta p. Al. Bureš. Návrh tento byl schválen. — Projeven souhlas se zříze- ním zatímní pobočky při čtvrté třídě třetí obecne
Bolič Mat Bílek M Bílek doktor Ulrych Steska Bureš Botič
30 article
školy chlapecké a povolen příslušný věcný náklad — Českému klubu velocipedistů „Král. Vinohrady- a obchodnímu gremiu na Král. Vinohradech dáno povolení k použití městského znaku a sice prvému klubovém odznaku, druhému na tiskopisech, razitkách i medailích gremiálních. — Do komise ku prozkoumání účtů obecních za rok 1912 zvoleni pp. Jan Brabec, Václav Karbus a dr. Jan Krupí- čka. — Knihovníku p. Fr. S. Procházkovi udělen titul ředitele městské knihovny. — Občanský klub v Holešovicích-Bubnech usnesl se ve své schůzi výborové dne 29. září t. r. vzhledem k změněným poměrům, jež nastaly v VII. části následkem zrušení dohody se stranou národně sociální, stavěti a podporovati v nastávajících vola bách doplňovacích do sboru obecních starších král. hl. města Prahy výhradně kandidáty, kteří jsou organisovanými příslušníky ná- rodní strany svobodomyslné. — První soutěž výkladních skříni v Plzni. P návrhu cizinecké komise obecního zastupitelstva král. města Plzně bude provedena v době od 20. do 25. října první soutěž výkladních skřiní v Plzní, jejíž účelem jest estetické okrášlení král. města Plzně a zvýšeni zájmu obecenstva mimoplzeňského pro toto město, tím pak hospodářské posílení ob- chodnictva a živnostnictva.
Král Brabec Karbus doktor Jan Krupit S Procházka Vinohrady Holešovice Bubno Praha Plzeň občanský klub
31 article
— Ústřední výbor Národní rady české kona dne 30. září schůzi za předsednictví p. vicepresi- denta posl. sněmovny říšské rady J. Ždárského. dále pak bylí přítomni pp. mistopředsedové posl. dr. Baxa a prot. vládní rada inž. Ursiny (z Brnal prof, arch. Bertl, rada řed. Červinka, J. E. dr. Fořt, posl. dr. Franta, red. Holeček, posl. Choc, předseda Svazu úřadn. prof. Klapálek, posl. Klo- láč, člen pan. sněm. vrch. řed. dr. Mattuš, vlád. rada dr. Metelka, přednosta Nechanský, předseda Svazu okresů starosta Papoušek, president Prokůpek, pí. z Purkyňů, red. K. St. Sokol, dr. Scheichl, před- seda Svazu býv. poslanců sněmovních A. Švehla, posl. dr. Viškkovský a člen pan. sněmovny cís. rada ryt. Wohanka. Pan místopředseda vícepres. Žďár- ský věnoval při zahájení schůze vřelou posmrtnou vzpomínku velezasloužilému přísedícímu N. R. Č.
J Ždárský doktor Baxa Ing Ursiny Bertl Červinka Fořt Franta Holeček Choc Klapálek Mattuš Metelka Nechanský Prokůpek Sokol Scheichl A Švehla Viškkovský Wohanka Purkyně Žďár národní rada český svaz úřadn . profesor
32 article
býv. zem. i říš. posl. MUDru. A. Steidlovi, kterou vyslechli přitomní stojíce. Potom schválena zpráva o činnosti N. R. Č. v posledním období, kterou přednesl tajemník Aug. Šeifert; zpráva obsahovala přehled denně vyřízovaných konkretních záleži- tostí ve věcech národně politických, samospráv- ných, osvětových, jazykových a úřadnických, men- šinových, zahraničních i národnostně finančních. v dalším průběha významné schůze této usneseno na podnět předsednictva projeviti churavícímu před- sedovi N. R. Č. p. dru. Podlipnému srdečnou účast všech přítomných s přáním brzkého úplného po- zdravení se. Dále podána byla předsednictvem zprá- va o dnešních poměrech politických a zahájena rozprava, jak by bylo možno ve vážné době nynější dociliti především v českém táboře národním žá- doucího vzájemného dorozumění mezi našimi stra- nami politickými. Konstatováno v delší důležité debatě jednomyslně přání české veřejnosti po docí- lení lepších poměrů v českém táboře domácíma projevena poznovu ochota podporovati v této od- povědnosti plné době české kruhy poslanecké, jež byly Národní radu českou jako společný všenárod- ní výkonný výbor k účelům těm vybudovaly. Po- zoruhodná debata vážených repřesentarců české národní práce ukončena byla potom především při- jetím návrhu seniora N. R. Č., člena panské sně- movny dra. Mattuše, aby bylo vzneseno k če- ským kruhům poslaneckým teto přání: Národní rada česká pokládá v zájmu celého českého ná- roda za politický požadavek nutný a právě v sl- tuaci nynější nezbytný, aby poslanectvo české v parlamentě říšském stejně jako na sněmech zem- ských dohodlo se ve všech záležitostech pro národ náš důležitých o postupu jednotném, k čemuž pře- devším sloužiti může poslanecký klub jednotný.
Mudra A Steidl Aug Podlipný Mattuš národní rada
33 article
Rovněž seublasně vyřízeny pak další návrhy pp. prof vl. rady Ursínyho a prof. Klapálka ve věcech dalšího dorozimívacího postupu v českém táboře národním. Potom byla p. vicepresidentem Žďärským schůze po tříhodinném rokování přerušena a další program odročen do schůze příští — Společná sbírka národní. (88. výkaz Měst- ské spořitelny Pražské.) Na jednotnou sbírku ve prospěch Ústřední Matice školské, Národních jed- not severočeské a pošumavské, Menšinového zá- kladu České obce sokolské, spolku Komenský a dal- ších některých důležitých národních účelů vynesla posud ührnem 140.416 K 52 h. Vzhledem k nasts- vajícímu závěrku sbírky buďte další dary i sběrací listiny společné sbírky národní zaslány neodkladně Městské spořitelně Pražské (Praha, Rytířská 29.). Přednášky. Svaz Osvětový pořádá dnes 2. t. m. přednášku měst. fysika p. MUDra. L. P. Procházky o otázce bytové v cyklu „Hygiena do- mácnosti“, konaného každý čtvrtek ve škole ve Vladislavově ul. v Praze přesně o 71/4 hod. več. Vstupné 20 hal. a 10 hal. pro dělníky a studující na legitimaci, Šatna zdarma. — Spisovatel Jan Havlasa právě vrátil se do vlasti, a přinesl přes dva tisíce snimků, jež budou ozdobou přednášek, jím chystaných. Prvou přednášku ve vlasti věnoval českým novinářům. Pořádá ji „Jednota če- ských novinářů“ 8. října večer ve velkém sále žofínském ve prospěch Havlíčkova fondu. Zají- mavé její thema zní: „O ostrovech bohů“. Vstu- penky budou dány do prodeje v pátek.
Ursíny profesor Klapálek Mudra Procházka Havlasa Havlíčkův Praha Vladislavův ulice spolek Komenský Jednota če národní
34 article
— První recitační večer ve prospěch Spolku českých žurnalistů uspořádán bude příští čtvrtek dne 9. října o 7. hodině večerní v přednáškovém sále Obecního domu v Praze. Na bohalém pořadu večera zastoupeny jsou čelné osobnosti našeho písemnictví vybranými skvosty ze svých děl. Jsou to tentokráte vesměs žijící nebo zemřelí členové Spolku českých žurnalistů, jichž tvorby charakte- ristickými partiemi pan recitator Adolf Dobro- volný, býv. režisér městského divadla na Král. Vinohradech, položil na pořad. Od Jana Nerudya Svatopluka Čecha, kteří spí již věčný sen, po Ig. Herrmanna, jenž rozesel již tolik svěžího, silného a sílivého humoru do rmutu a smutku českých dnů. Pražská naše společnost hojnou účastí při recitačním večeru tomto projeví zajisté svou zná- mou příkladnou úctu vůči životnímu dílu předních spísovatelů našich, kteří již odešli, i těch, kdož ve středu jejím dlí a působí i osvědčenou již pří- zeň svou vůči středisku vážnému, v němž jako spisovatelé-novináří byli se združili, aby jeho pro- střednictvím docházeli pomoci v trudu a znoji denních chlebových námah, v tísní všeliké, v ne- zaměstnanosti, v nemoci, v dočasné neschopností ku práci, v bezmocném stáří i v krušných staro- stech o osud ženy a dítek, až živitele zde ne- bude. Vstupenky lze obdržeti u firem: Fr. A. Ur- bánek u Národního divadla, v ústředním prodeji divadelních vstupenek pí. Truhlářové na Václav- ském nám, a v knihkupectví Springrově na Král.
Adolf Král Nerudya Čecho Herrmann Truhlář Václav Praha obecní dom národní divadlo Francie . A . Ur
35 article
Vinohradech. I. místo 2 K, II. místo 1 K, student- ský lístek 50 hal. — Z činností Spolku asistentů českých vyso- kých škol v Praze. V důsledku usnesení členské schůze ze dne 8. února 1913 podal za účelem vy- hranění úřadního postavení asistentského starosta spolku MUDr. Ot. Faustka s více než 100 členy jakožto společníky prostřednictvím advokáta dra. V. Boučka stížnost k nejvyššímu správnímu dvoru soudnímu do výnosu ministerstva kultu a vyučo- vání ze dne 2. prosince 1912, v němž při udělení a výměře drahotního přídavku kvalifikování byli asístenti (konstruktéři a adjunkti) vys. škol zařa- zením sub lit. C. dotyčného výnosu. Stížnost tato byla předmětem rokování na sjezdu delegátů Ústř. svazu všech asistentských spolků rakouských, jenž byl potom ku podnětu českého spolku svo- lán a konal se od 11. do 13. března t. r. ve Vídni. Český spolek zastupoval tu jmenovaný starosta jeho a dr. P. Růžek. Poslednější podal v prvý den zasedání přehled činnosti českého spolku incl. k bodu uvedené stížnosti. Potom uhájil dr. Faustka. v dlouhé debatě stanovisko a činnost českého spolku v otázce stížnosti oproti vývodům většíny delegátů, takže druhého dne usneseno podání po- dobné stížnosti i ostatními spolky rakouskými. Také návrh zákona, upravujícího postavení asi- sfentské, vypracovaný českým spolkem, byl tu schválen a přijat. V dalších dnech delegačních
Otakar Faustka V Bouček doktor P Růžek Praha Vídeň spolek MUDr český spolek svolát