1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 2. října 1913.
Praha
4
article
a ranní a večerní Hlety
přadplácl ne
V Frase v administran-
na měsle
ne čtvrt feta
kz
* dvojí donáškou
na měste
na čtvrt leta . . . . 7 K Blh
ve fillálkách
as másle
1 K 80
Poátou
a měsle.
na vrieta . . S K o0h
s dvoji zásllkoe
a měsío
i: : Z
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Jest Anglie na prahu revoluce?
Jest Anglie na prahu revoluce?
Otázkou o zavedení irské samosprávy
a zřízení sněmu v Dublině, jež tvoří obsa
tak zvané „Home-rule“, podníceno bylo
dávné soupeřství plemenné i náboženské
na půdě nejpokročilejšího a nejústavnějšího
státu — Veliké Britanie! Třeba že kato-
ličtí Irové původu keltského a protestanští
Oranžisté plemene anglo-saského na územ
ulsterském v severovýchodním Irsku v da-
ném okamžiku ještě se na sebe nesápou
jako tam dole na Balkáně, přece jen ve
sporu jejich děle století vedeném a dosud
nevyřízeném veliký podíl připadá různo-
stem ve víře a národnosti.
Liberální strana, jež nyní se nachází
v Anglii při vesle státním, stojí i padás
osudem, jaký stihne navrženou jí samo-
správu irskou, protože bez irských hlasů
nemá většiny v anglické dolní sněmovně a
slibu danému Irčanům, vedeným Redmon-
dem, upřímně chce dostáti, jak zjevnoz
veškeré činnosti ministerstva Asquithova.
Již od dob Gladstonových zasazují se
angličtí liberálové o to, aby dopomohli
touze Irčanů po samosprávě, ale v roz-
hodných okamžicích vždy se přesvědčili
že většina anglického voličstva je opouští
a obrací se proti nim, věnujíc svou důvěru
konservativcům.
Irová
Asquithův
Gladstonův
Irčan
Anglie
Dublin
Veliká Británie
Irsko
Balkán
dolní sněmovna
7
article
Nynější vláda Asquithova vedlasi
zvláště prozíravě a opatrně, aby nevzbu-
dila proti sobě odpor anglického voličstva
pro „Home-rule“, zvláště když při posled-
ních volbách do parlamentu strana liberál-
ní dosáhla o čtyři mandáty méně než kon-
servativci a vláda byla odkázána na pod-
poru radikálních skupin a Irčanů, aby si
utvořila a uhájila ve sněmovně většinu. Za-
bezpečiv si ony slibem oprav sociálních a
tyto slibem samosprávy a zvláštního sně-
mu, kabinet Asquithův napřed se postaral
o ohraničení vlivu sněmovny lordů tím, že
dosáhl schválení svého záměru, aby každý
návrh zákona, přijatý třikráte sněmovnou
dolní, nabyl zákonné moci, i když sně-
movna lordů jej zamítne.
Až když tímto opatřením zlomil záko-
nodárný vliv lordů, přikročil Asquith k
parlamentní akci na prospěch irské Home-
rule, ačkoliv ve volební kampani, jak to
bývá obyčejem v Anglii, o podání zákona
takového se nemluvilo a na předvolebním
programu strany liberální uveden nebyl.
Konservativci opřeli se jako již za
Gladstona podanému návrhu, namítajíce
zvláště, že voličstvo nemělo příležitosti
vysloviti se o tom, má-li samosprávav
Irsku býti zavedena. Mimo to uváděli, že
smýšlení Irčanů dosud jest krajně nepřá-
telské Anglii, ač jsou s ní již přes sto let
sjednoceni. Konečně uváděli, že by nebylo
politicky rozumno vydati anglickou menši-
nu protestantskou, jež obývá čtyři hrabství
na severu, tak zvaný Ulster, v moc kato-
lické většiny irské.
Vláda Asquithova nedala se však tě-
mito námitkami pohnouti, aby se zprone-
věřila slibu Irčanům danému, a dosáhla o-
všem pomocí irských hlasů po dvakráte již
většinu v dolní sněmovně pro své návrhy.
Nyní zbývá jenom, aby vláda i po třetív
dolní sněmovně dosáhla většiny pro Home-
rule.
Asquithův
Irčan
Asquith
Anglie
Irsko
Ulster
dolní sněmovna
Homerula
8
article
Konservativci, aby předešli tomuto
konečnému usnešení dolní sněmovny, sáhl
ke zcela mimořádnému opatření — organi-
sují totiž Ulsterské k obraně pro všecky
případy, nevyjímaje ani odpor ozbrojený.
V čelo tohoto organisovaného hnutí posta-
vil se sir Eduard Carson a četní jiní pře-
dáci protestantští v Irsku. Mimo jiné sesta-
veny družiny příštích bojovníků, opatřeny
potřebné zbraně druhů nejlepších; družíny
cvičí se ve vojenství, a počet zapsaných
dobrovolníků dosáhl prý 100.000. Velite-
lem jest generál Richardson. Také založen
byl fond pro úrazy, z něhož budou odškod-
něni dobrovolníci neb jejich pozůstalí. Tyto
dny, jak již bylo oznámeno, konali Ulster-
ští přehlídku čtyř pluků, jež však nebyly
ozbrojeny. Sestavena byla také případná
vláda pro Ulster jakožto výbory: právni.
vzdělávací, finanční, celní, poštovní, že-
lezniční, dobrovolnický a doplňovací. Vý-
konný výbor tvoří sedemdesáte a šest
členů, mezí nimi vévoda z Abercornu, lor
Londonderry, sir Eduard Carson, poslanci.
důstojníci, obchodníci, průmyslníci a ně-
kolik duchovních. Dobrovolníci skládají
přísahu, že budou hájiti Ulster.
Carson
Richardson
Irsko
Ulster
Abercorn
Londonderry
dolní sněmovna
9
article
Organisaci tuto nazývají političtí od-
půrci — revoluční a Carsona posměšně
„ulsterským králem“ .
Dle zákonů anglických takovéto orga-
nisace jsou přípustny, pokud směřují k od-
vrácení nehod od státu a nepřejdou k akci.
Jest ovšem pochybno, že Ulsterští by
chtěli bojovati proti králi anglickému a
jeho vojsku, ale sotva možno o tom po-
chybovati, že by se nepodrobili samo-
správě irské.
Vyskytla se proto již řada myšleneka
návrhů, jak by se dalo výhověti všem, aby
totiž ani ministerstvo Asquithovo nezru-
šilo slovo dané Irčanům, aby tito obdrželi
samosprávu a Ulsteršti aby ji nebyli ohro-
ženi. Mírní konservativci a liberálové jsou
pro kompromis. Pomýšlí se i na plnou
autonomii Ulsteru, i na vyřadění Ulsteru
ve věcech školství a správy ze vlivu Irska
i na to, aby Ulster uznán byl za samostat-
nou provincii a připojen byl přímo k Anglii.
Snad ještě tento týden se sejdou předseda
mnisterstva Asquith a Redmond za stranu
vládní a lord Lansdowne a Carson za kon-
servativce, aby nalezli východisko ze sple-
tité situace, na níž může záviseti i vnitřn
mír ve Velké Britanii, a jež také může
vésti k občanské válceí
Carson
Asquithův
Asquith
Redmond
Lansdowne
Ulster
Irsko
Anglie
Velká Británie
10
article
Nebezpečí třetí války balkánské
Nebezpečí třetí války balkánské
Z Bělehradu, 29. září
Boje mezi Srby a Albanci přes moderní vy-
zbrojení obou stran nejsou vedeny dle pravidel
moderní války. Je to drobná válka, guerila, v nej-
vlastnějším slova smyslu. Na jedné straně obje-
vují se čety různé síly, na druhé straně se rozplý-
vají jako sníh na sluaci. Proto je velice těžko sle-
dovati průběh bojů, zejména uvážíme-li, že s
bojů účastní, alespoň dílem, i Arnauté ze srbského
území.
Hlavní bitka vede se i dnes ještě na linii
Mavrovo, Nikiforovo, Lzor. Srbové zde dostali posily
ze Skoplje. Pomoc přišla sice teprve po pětidenním
dlouhém pochodu, ale přece ne pozdě. Srbská
nrtilerie, zejména houfnice, připravují Arnautům
veliké ztráty. Dle posledních zpráv zůstalo na
těchto bojištích asi 2000 Arnautů raněnýchi
mrtvých. I Srbové hynuli na těchto posicích ve
větším počtu. Píše se o 300 mrtvých a 500 raně-
ných. Ve Skoplji ošetřuje se 50 raněných. Jen
6 raněných důstojníků má býti převezeno do Běle-
hradu.
Galičník je pravděpodobně znovu obsaze
Srby. Ale úřadní potvrzení o tom ještě nestihlo.
Kičevo je vybaveno z obležení arnautského
Srba
Mavrův
Nikiforův
Lzor
Bělehrad
Bělahrad
11
article
Hordy Arnautů, seznavše, že Srbům přibyly po-
sily. daly se na útěk, tak že srbské posice nalézaj
se dnes na 15 km před Kičevem.
Debar nalézá se posud v rukou Isy Boljetinee
jenž nutí, aby sesílil svoje čety, mužské obyvatel-
stvo z okolí vstoupiti do albanského vojska. Ar
nauté všude šíří hrůzu, pálíce a vraždíce. Jejlch
počet v okolí Debru páčí se na 10.000. Všichnt
jsou velice dobře ozbrojeni, maji také několik
mitrailes i děl. Zdá se, že k reokupaci Debru do-
jde teprve po značnějším sesílení Srbů, protože
Arnauté se v okolí Piškopeje i Gevre dobře opev-
nilí a pomýšlejí na tuhý odpor.
Na Prizren postupuje jedna arnautská kolon
přes vesnice Buzmal i Topolno. Prizrenská po-
sádka obdržela však už posily, takže mohla při
jmouti na Ujištské Kose bitvu s 5000 povstalců
O výsledku této bitvy není posud zpráv.
Rovněž z jižního bojiště stihly jen nejasno
zprávy. Ochrid je už pět dní vyprázděn. Ale není
dosud známo, je-li obsazen Arnauty. Dle všeh
Arnauté neztráceli obsazením města času, nýbrž
přenechali je bulharským komitům. Tak jedna
zpráva ze Skoplje tvrdí, že je v Ochridě bulharský
vojvoda Petr Čanšev.
V Bitolji soustředily se zatim srbské posily
a postupovaly proti Ochridě. V okolí Resna dešle
pravděpodobně včera k větší bitvě. Pokusy Arnau-
tů, zadržeti srbský postup před vsí Ajlištěm, toliž
selhaly. Srbskému vojsku se podařilo obejiti ar-
nautskou kolonu, silnou asi 30.000 mužů a přinutito
ji k ústupu, jenž stál Arnauty asi 1000 raněných
a mrtvých.
V Metochiji jsou poměry velice nejisté pro
slabost Černohorců. Cesta Berany-Rugovo je v ru-
kou zbouřenců, takže lze cestovati jen oklikou
přes Ročnoje.
Arnautu
Srba
Čanšev
Černohorec
Beran
Rugova
Ochrid
Resna
Ajlišť
km
12
article
Rovněž nejistota vládne na frontě Buštěrica
Kalia, Ljuma. Hasa, Krasnič. Vůdcové arnautší
zde totiž nemohli se shodnouti o taktice. Bajram
Cur i Hasan Husejn z Burakova vyčkávali. Riza
bej, bývalý loupežník, později vůdce četníků tu-
reckých, člověk z Rakouska, přál povstání a pod-
poroval verbování vojska, prováděné Isou Bolje-
tincem v okolí Drenice i Labu. Ale dnes je jisto,
že i chování Bajramovo bylo obojetně. Dnes žádá
tento, aby mu každé stavení z okolt Djakovice
i Peče poslalo do pěti dnů po jednom muži, jinak
hrozí smrtí i vypálením.
Úřadní zprávy srbské: Bělehrad, 29.
září. Arnauté, ustupující z Mavrova, spálili všech-
ny vesnice v okolí a všechny křesťany i Arnauly.
kteří se k nim nepřipojili, povraždili.
Dle úřadních zpráv přenocovalo srbské vojsko
před Resnem a z jitra slihlo do Resna.
Jedna kolona Arnautů postupuje přes vesnice
Buzmale i. Topolnu s úmyslem, udeřiti přes Vra-
niště na Prizren.
Hasa
Krasnič
Cur
Hasan Husejn
Burakův
Bajramův
Peč
Arnautý
Rakousko
Djakovica
Bělehrad
Prizren
Isa Bolje
13
article
Mezí Bulharskem a Albanií jest jistá
vzájemnost . ..
Z Říma, 1. října. Zdejší bulharský vy
slanec Rizov v »Giornale d' Italia
popírá tvrzení, že albánským povstalcům vel
bulharští důstojníci. Příčiny albánského po-
vstání sluší hledati v okolnosti, že na území.
přířknutém Srbsku, žije pouze 100.000 Srb
a přes milion Bulharů a Albánců. Tito ná-
rodové nemohou býti nikdy podrobeni, pro-
tože dva neodvislé stáky, Bulharsko a Alba-
nie, budou jim vždy přitažlivým střediskem
Není pochyby, že Srbsko nynější vzpourt
poflačí, ale bude se to opakovati každý rok.
že mezi Bulharskem a Albanií jest jistá
vzájemnost, nemůže se nikdo díviti; vysvět-
luje se tím, že Bulharsko nikdy neusilovalo
a také neusiluje, aby Albánce si podrobílo
a také tím, že Bulhaři i Albánci byli pod
jedním jařmem a mají společného nepřítele
Jednání o hranicích černohorsko-srbských
zatím odročeno.
Z Cetyně, 1. října. (K. k.) Události n
albánských hranicích poutají veškeru pozor
nost. Vyjednávání o srbsko-černohorských hra-
nicích, které mělo býti obnoveno po návratu
srbského m.-p. Pašiče do Bělehradu, zatím
se vésti nebude.
Litost zatímné albanské vlády. v l
Z Valony, 1. října. (K. k.) K bojům, které
se v posledních dnech strhly u Dibry, Strugy
Bulhar
Albánec
Pašič
Bulharsko
Albánie
Řím
Srbsko
Cetyně
Bělehrad
Giornale d ' Italia
Srb
14
article
a na jiných místech, nedošlo naprosto po do-
rozumění s vládou. Tato je naopak těchto boju
úplně daloka a lituje události, které mohou
zemi jen škoditi.
Kemal zabezpečuje se.
Z Valony, 1. října. (K. k.) Poněvadž úko
ly vlády jsou čím dál větší a zodpovědnější
snaží se lsmael Kemal, aby před přechodem
k definitivnému kabinetu soustředil kolem
sebe osoby, které mají náležitý smysl pro po
třeby země.
Odpor proti srbské výpůjčce ve Francií.
Z Paříže, 1. října. (K. k.) „Radical“
brojí proti ohlášené emisi srbské výpůjčky
poněvadž prý záruky Srbska jsou nejisté, po-
kud mír není definitivně zabezpečen. Francie
musí věděti, co Srbsko chce s penězi dělati
Srbsku bude jednati s Rakousko-Uherskem
o koupi východních drah. Především třeb
věděti, nebude-li žádati kompensace na al-
banském území a nebude-li srbská vojenská
strana hrátí va banque. Vláda francouzskáa
řepublikánská většina parlamentu bude s ko-
továním srbských a j. půjček souhlasiti jen
bude-li přesvědčena, že peníze slouží zájmům
míru a Francie a francouzský kapitál bude
co nejvíc zabezpečen.
Kemal
Valon
Francie
Paříž
Srbsko
Rakousko
Uhersko
15
article
Boje Srbů a Řeků s Albancí.
M. Z Kolína n. R., 1. října. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Dle bělehradské depeše drinská
divise je mobilisována. Srbové zmocnili se
Galičniku a Dibry. Docházejí zprávy
také o úspěšném postupu Řeků mezi Ja-
ninou a Kosturem. Sesílené srbské vj-
sko — dle solunských depeší — rozprá-
šilo Albance táhnoucí na Bitolji
Nedaleko Goricle řecké vojsko zničilo al-
banskou četu.
Dle berlínské zprávy nezdrží se chura-
vostí Rešida beje turecko-řecké vy-
jednávání. Rešidův zástupce odcestuje do
Athén co nevidět.
Srbská důvěra o odražení vpadlých Albanců
Z Bělehradu, 1. října. (K. k.) Dle úřad-
ních zpráv podařilo se srbskému vojsku, ope-
rujícímu mezi Ochridou a Dibrou
zatlačiti Albance z opanovaný ck
posic a donutiti je k ústupu z
hranice. Ve vojenských kruzích projevuji
naději, že srbské území bude nejdéle z
týden osvobozeno od vniknuvších Albanců
250 Albanců, zajatých v bojích minulého
týdne, přibylo do Zaječaru.
Přerušené spojení srbsko-bulharské.
Z Bělehradu, 1. října. (K. k.) Dle „ Srpsk
Zastavy“ bylo železniční spojení mezi Srb-
skem a Bulharskem přerušena pro bulharské
komity. Úřadně o tom nedošla dosud žádná
zpráva.
Srba
Řek
Kostur
Rešidův
Srb
Kolín
Atény
Bělehrad
Zaječar
Bulharsko
Srpsk Zastava
Albanec
16
title
Politický přehled.
17
article
Země české.
Země české.
Pasivní resistence německých učitelů.
Také učitelstvo okresu nýdeckého při
pojilo se ku pasivní resistenci, provozovan
na okresních učitelokých konfetencích němz-
ckých dosud ovšem jenom velmi pořídku. N
nýdecké konferenci odepřeli učitelé před-
nášky a referáty a při nových volbách do vý-
borů a komisí odevzdány vesměs bílé lístky
hlasovací, a konference usnesla se na reso-
luci, v níž projevuje rozhořčení nad tím, že
učitelstvo z čistě politických důvodů již po
léta vydáváno je nouzi a přeš to že tato nouze
od poslanců i vlády vždy byla uznávána a po-
moc přislibována, sliby ty až dosud splněny
nejsou, čímž vzniklo bezmezné rozhořčenív
18
article
pabe
drobném prodejle
ranní člslo - sobě . sa
vačernl
.. na l
Ve fllálkách na venkov
rannl člsle
večernl
lnseráts
plati se hotově napře
Předplacení a inserty rřijíma
sdminlstrade v Marianská ul., u
Tam nacházejí se tát
redakce, tiskárna a sxpedle
„Národnlch Llstů“
Rukopisy se nevracoi
Národnl Llstus
19
article
řadách učitelstva, které v budoucnosti musí
vésti k úplné lhostejnosti vůči ško-
le a lidu, zemí a státu. V resoluci dovo-
zuje se dále, zvlášť pak z průvodní zprávy
k patentu o zemské správní komisi, kde se
ukazuje na velkou bídu učitelstva, že vláda
jest přesvědčena o nutnosti, aby bídě této
bylo odpomoženo. Poněvadž doba, kdy sněm
bude zase zasedati, je nedohledna, očekává
učitelstvo jedíně od vlády odpomoci dříve net
bude pozdě, dokud škoda, kterou
bída učitelská musí míti v zápětí
pro školu, lid a stát, nebude pří-
lišná a nezadržitelná. Učitelstvo tu-
díž očekává, že vláda ihned dá zemské správ-
ní komisi rozkaz, aby učitelstvu ještě v tomto
roce až do zákonné úpravy platů poskytla
z prostředků ji přikázaných přiměřené zvý-
šení platů.
le a lid
20
article
Ze čtrnácti Volkstagů snad ani jediný.
Velké něm. sjezdy, zem. sněmy a sněmy li-
dové, důvěrnická shromáždění odhlašují se
celém rozsahu a pořadí. Čtyřiadvacetičlenný
německý výbor, dosazený pod Tittovo před-
sednictvo, rozsýpá se pádnými ranami něme-
ckých radikálů a ještě pádnějšími německých
agrárníků, strany odvolávají z něho své zá-
stupce a ni tak mocný patronát jako Bach-
mannův a „Bohemii“ nezachrání už Tittu před
úplným fiaskem. Jak známo, sešlo úplně
z ústeckého Volkstagu, na němž měl předse-
dati přednosta Volksratu dr. Titta, a poně-
vadž odvolán tento quasi zemský sněm Něm-
vů v Čechách z obav, že by byl naprosto kusý,
není více potřebí, aby zasedal Pacherův
vzdorosněm německo-radikální, který ozná-
men do Mostu na týž den 5. října, kdy zase-
dati měl Tittův Volkstag v Ústi. Včerejší ně-
mecké večerníky oznámily, že ani k tomu ne-
dojde a tak ze čtrnácti ve Volksratu usnese-
ných německých sněmíků po německé části
Čech nesejde se ani jediný.
Pamětihodno jest, že roztržku v něme-
ckém táboře, jejíž vývoj sledujeme občasnými
zprávami, začíná se manifestovati už resolu-
cemi navzájem se potírajícími. Jakožto
ochránce a zastance Tittův vystupuje něme-
cko-pokroková strana v posledních dnech již
oficiálně. Kdežto z německo-radikální i agrár-
ní strany osvědčení proti Volksratu dští, z ně-
mecko-pokrokové aspoň mrholí. Jablonecká
důvěrnická organisace německo-pokroková
začala osvědčením „nejúplnější důvěry“ dru.
Tittovi a nejživějším politováním nezaslouže-
ných a záštiplných útoků proti působent
Volksratu.
doktor
Titt
Pacherův
Tittův
Německo
Čechy
Most
Bohemia
Bachmannův
21
article
Z Moravy.
Morava
22
article
Dne 29. září 1913.
(Půjde či nepůjde? — Pro Bauera za-
pomínáse na Huyna.)
Konečně se ozývá jakásí nespokojenost s na-
ším místodržitelem, v době, kdy toho zrovna ne-
bylo čekati. Probírá se otázka, zda Bleyleben
půjde čili nic. Nejsme sice tak častými hosty
presidiu místodržitelském jako patroni těch, kdož
tuto otázku ventilují, avšak zdá se nám, že dnes
není důvodu, proč by Bleyleben šel. Je hodný
pán, udělá leccos osobám vlivným, poslouchá do
krajnosti Heinolda a k vůli tomu, že se nemůže
shodnout s min. Trakou o ředitele stavebního
úřadu, jistě nepůjde. Dosud přece vrchni stav.
rada Mazáč nemá toho vlivu, aby podrážel nohy
místodržiteli, s kterým jsou Němci úplně spoko-
jeni — a my, soudě dle našich novin, také. V po-
slední době opělovně Heinoldovy návštěvy u něho
dokazují, že se těší plná důvěře jeho a proto asi
na opuštění místa svého nepomýšlí. — V poslední
době se rozpoutal v pokrokovém tisku boj proti
kardinálu Bauerovi a kanovníku dru. Ehrmannovi
v Olomouci. Boj vede se proti Ehrmannovi jako
osobě vliv veliký v Olomouci mající, osobě, která
v mnohém slovo důležité má a hlavně politicky
velmi úlinně do poměrů moravských zasahuje.
Dr. Ehrmann je český člověk a bylo by na místě
snad, kdyby boj se stanoviska politického veden
byl způsobem, který češství Ehrmannovo neber
Bauer
Mazáč
Němec
Heinoldův
Ehrmann
doktor
Ehrmannův
Olomouc
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Zříceniny.
Na obvodu malého přístavu, jehož tichou
vodu brázdí bez ustání drobná a rychlá pla-
vidla, při hotelové osadě, v něm se shliže-
jící, v nepřetržitém kolotání a kymácení se
letně bilých lenivců, jimž je pohyb na Brionech
jen pokračováním a prodlužováním stejno-
měrného klepotu společenského života, s nímž
se stěbují v průvodu obdivuhodných zava-
zadel podle sezony z města do hor, odtud
do údolí, potom k moři a na konec zase do
města v jednotvárném kolobéhu, tam dbají
málo nebo nic o své předehůdce na Brio-
nech. Dnešek je pro ně a rovněž zítřek, po-
něvadž se také stane dneškem. Evropsko-
americká karavanseraj svým luxusem a kom-
fortem zaclání jim zelenou a jenom vůně
dýšící krásu ostrova, po jehož nízce plo-
chých pahrbcích, proláklých svazích, shýba-
jících se planinách bují v smaragdové roz-
koši cosi vlidnému ráji podobného. Jenom
dole na břehu svitá běložlutý pás kamenea
kroutí se a vine, zatáčí a vrývá, vyráží do
24
article
moře a zase mu uniká do vnitř. Kamenný
ten prsten, rozhlodaný a rozhlodávaný, zdá
se, že sám nese a z blankytných vod nad-
zvedá plovoucí zelenokam ostrova. Pohlížíte-li
naň s některého-vrchu, podobá se území za-
litému zelenou lávou, ztuhlou v pahrbkya
bubliny a sviticí proti zářivému nebi. O
deseti let je tato výspa mezi pevninou a ši-
rým mořem ohromným parkem napovidajícím
tropy. Před deseti lety bránila ji malaria
proti zvědavcům. Několik obrovských pu-
klic železných na vrších a rozích kovovými
rameny svých děl hrozily na vše strany da-
leko do moře. Tykadla a bránidla Pulje, je-
jichž železné otazníky by hravě přelětly
spletilou změť nízkých a nepronikoutelných
macchií, hledajíce si terč plovoucí po moři.
I teď jsou skryty v jejich houšti tyto divy
moderního válečnictví, z jichž neznatelných
valů bylo by možno na okolních chlumech
shlédnouti jejich primilivní a předhistorické
předchůdce: valená hradiště neznámého lidu.
25
article
Za tři tisíce let, jež je dělí, dospěli jsme ke
třiceticentimetrovým netvorům, jež dovedou
ničiti na kilometrové dálky. Pokrok je ne-
popíratelný tam, kde se vraždi.
Jinde však?
Neolitský lid, který žil, pracoval a v kul-
furních jamách na Salinách zanechal po sobě
stopy, byl ovšem prostým divochem vůč
dnešním obyvatelům hotelových paláců, ale
římská osada vilová, vroubící tichý záliv Ca-
tena, usmívá se i ve svých ruinách útrpně
nad hotelovou čtvrtí u přístavu a malebné
zříceniny staré basiliky nad moderní námahou
v kaplici S. Germanio. Jedno i druhé ozvuky
a výběžky ze vzdálených středisk. Řím
Benátky živily umělecky celé severní a zá-
padní pobřeží Adrie. Území však byla velmi
blízká a umění římské nebo později benátské
nemělo mnoho času zhrubnouti a sesedlačiti
na krátkých výjezdech tolik jako ve vzdá-
lenější Germanii. Amfiteatr v Pulji mohl by
dobře státi pod Coeliem neb Aquilinema
sloupy basiliky brionské někde na Lagunách.
Zříceniny a vykopaniny na Val Catena
jsou obdivuhodným světem pro sebe. Zdi te-
rasovitě vystupující, oblé dříky sloupů na
nich, tyto kamenné horizontaly a vertikaly.
jejichž živou ozvěnu tvoří za nimi táhlé
houště vavřínu a rovně vzhůru vytrysklé cy-
přiše, osamělé kanelované korintské sloupy
a ušlechtilé pilastry dole na louce v čele
zálivu, bledé, žlutavě růžové, v souzvuku se
šumem safírové zátoky a vonivýchi smaragdů
kolem, s divukrásnými oblaky nad nimi dávají
unášivý, kouzelný obraz ruinové romantiky,
úsměvné i v tomto spuštění. Procházím te-
rasovou vilu od patra k patru al vždy po
sebou zděný půdorys zbytků jak ne kresle-
ném plánu: impluviové dvory, vroubené slou-
povím, chodbami a komnatkami; běločerně
S Germanio
Adrie
Řím
Benátky
Val Caten
Ca
26
article
mosaiky, stará terazza. Výklad dra. AyGnierse,
který toto vše a vůkol vykopal a prozkou-
mal a v několik slov zhušťuje výsledky dlou-
hého bádání a uvažování, vpisuje do těchto
půdorysů příslušná označení: zde hospitium,
hned u vchodu, s lázněmi pro hosty, se sva-
tyňkami domácích bohů: tu kuchyň s ohni-
štěm a kominem; zde villa rustica se sklepy
v nichž dosud zbytky velikých dolil, nad nim
vinné lisy a kádě; tu násady kleneb a onde
stopy maleb; tam nejvýš ohromná cisterna
kterou napájel vodovod s protějšího vrchu,
tu vysoušecí a odvodňovací kanálky, dů-
myslné, prozíravé a solidní. Vyvstává v mysl
doplněný architektonický obraz se sloupo-
vými portiky a průčelími, hledícími k vodě,
vršícími se stupnovitě nad pobřežní terasou,
obraz složité a hybné malebnosti, jaká se
dosud zdála být fantasií malířů pompejan-
ských. Zde má své hmotné doklady, jež pře-
kvapují více archaeologa nežli lajka. V jed-
nom koutě roin kaplice v rysu a stavbě
jako by to byl pravzor našich venkovských
jednolodních kostelíků.
AyGniers
27
article
Scházíme dolů k čelu zálivu. Jaké to
čelo! Architektonické ověnčení. Dvě roz-
košné kaplice prostylní na vysokých pode-
zdívkách, spojené hemicyklovou chodbou pi-
lířovou. Venus a Neptun v nich přijímali
oběti. A v zemi a v moři dále, podél dru-
hého kraje zálivu, přímky a kruhy zdí pro-
kmitají pažitem, rýsující vily a vilky, dvorky
a kobky, polom dlouhé rovné chodby a ko-
lonady, nábřeží a mola, vymezujíce plochy
gymnasií. A zase vila, složitější, krásnějšía
bohatší nežti terasová. Sestupujeme pod
stromy a křovinami k vodě. Všude přervané
klenby a rozvalené podezdívky, na nichž se
k moři půlkruhem vyhluboval peristyl, kde
dosud úplný spodek nymfea, nebo okrouhlé
lázně ve stupni dolů, s výklenky symetricky
položenými, se stopami maleb, se zbytk y mo-
saik a dlažby, s komnatamí a komnatkami,
s výhřevy a cisternami.
Venus
Neptun
28
article
Nikde nápisu nebo písmene, jež by na-
pověděly, kdo stavěl, kdo obýval. Tent
obdivuhodný architektonický komplex nemá
osobní historie. Jenom umění mluví, řeč
vábnou, rozšafnou, důmyslnou a svůdnou
Podivuhodně se spínají tyto stavby v jediný
spojitý řetěz. Každý článek jiný a nový pro-
blemem a formou a přece zase v podruží
celku. V představě vyrůstá architektonické
dílo zapředené do vod, skal a zeleně, zasa-
zené do kraje s uměleckým citem a smyslem
jež staleté tradice vypěstily a vyjemnily tak,
že se zdá býti jistolným majelkem všecha
všem ke službám a libosti. Nikde tápání
anebo kolísání. Pro každou potřebu bez-
pečný výraz, v jedné souzvuké toniný.
Všechna rozkoš ostrova — Ursaria — byla
v tomto malém zálivu shrnuta a zhuštěna
v uměleckou píseň kamene.
Zavalily ji časy a země. Prostřed tera-
sové vily zroubili si Benátčané kamenou
vápenici, neboť pro ně byly Brioni záso-
bárnou staviva. Ostrov ale ležel na pobřežní
trati a nemohl zůstali nepozorován a ne-
osidlen. Na druhém do širého moře čelícím
břehu bydlel středověk. Tam, kde se každo-
denně rozkládají zářící zázraky západu
slunce, zase při samém břehu moře, v němž
se zrcadlí drahokamové divy, v tichu a osa-
mění: ruiny kostela. Zdi trčí vysoko; vítězný
oblouk je znatelný: sloupy stojí v řadách
okny se vlévaji do vnitř husté a kypicí ka-
skady břečťanu. Předsiň, tři lodě, obdélný
presbytář. V pravo a v levo pravoúhle se
protinají jiné zdi, stopy přístavků a ko-
bek. Algavy a palmy vše prostupují; myrly
kvetou a voní; nebe nahražuje všechen kryt
a klenbu dávno sesutou. Po osadě, k níž
kostel patřil, ani stopy; pouze místo hřbitova
možno rozeznat. Jen něco dále u břehu
mocné zdí kvádrové, porostlé a prprostl
houští, zbýtky starého tvrzového útočiště.
Benátčan
Brioni
29
article
Zde basiliky z kvádrů téhož tvrdého
vápence jako ve vile na Val Catena. Ale
spracování a vrstvení méně dovedné a peč-
livé. Dříky sloupů hladké a těžké. Na hla-
vicích kříže v kruhu a vlnivky jakoby těžkou
rukou vedené. Stezky tradic se sice táhnou
od Val Catena do Val Madonna, ale umělosta
technická dovednost se cestou roztrousila
V řimské vile je prostor krátkého obdélníka
s apsidou, v němž stály dvěma řadami pod-
pory kleneb nic jinak než jako v kosteln
basilice. Trojlodí a oltářní prostora v obou.
Košové hlavice v basilice marianské vystu-
pují nahoře ve čtyry nosy v matné remini-
scenci na akantová nároží korintských
sloupků kaple Venušiny. Profily žijí z anti-
ckého hláskosloví. Ale římský chrámekje
architektonickým kusem na venek. Jeho
mluva hovoří ke kolemjdoucím. Za šest sedm
set let, jež leží mezi oběma brionskými zá-
livy, nové náboženství uvádí umělce do vnitř
budovy a žádá, aby vše vydal pro boha v
svatyni a ne pro lidi venku. Oltář, kamený
stůl, a oběť na něm je středem, k němuž
všechno míří a vede, zdě a stěny, řady
sloupů; který všechno zdobí: vysoká linie
vitězného oblouku jako slávobrány, malbya
mosaiky v apsidě a presbyteři.
Venku zůstává umělec jiný, nevyrovna-
telný a nepřekonatelný. Příroda. Krásná,
velikolepá, nevyčerpatelná. Kněz, žehnajíce
od oltáře své obci, lid vycházející z kostela
měli před očima všechnu nádheru božího
stvoření.
Dnes na pohozených kamenech, nebo
na prahu vylomených dveří stávají osaměli
a mlčky, rozechvění, unešeni vpijí do sebe
divadlo na mořském jevišti, jež jediné n
této výspě trvá od počátku v neochablé
nádheře a plném rozvití. Ne ve zbytcích
melancholických troskách, nýbrž v ohromu-
jícím rozpjetí.
Brioni.
Venušin
Brioni
Val Caten
Val Madonna