ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 471cb140-8f19-11dd-affa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 52, person 61, org 10, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 2. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 270.
4 article
a ranní a večerní Hlety přadplácl ne V Frase v administran- na měsle ne čtvrt feta kz * dvojí donáškou na měste na čtvrt leta . . . . 7 K Blh ve fillálkách as másle 1 K 80 Poátou a měsle. na vrieta . . S K o0h s dvoji zásllkoe a měsío i: : Z
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Jest Anglie na prahu revoluce?
Jest Anglie na prahu revoluce? Otázkou o zavedení irské samosprávy a zřízení sněmu v Dublině, jež tvoří obsa tak zvané „Home-rule“, podníceno bylo dávné soupeřství plemenné i náboženské na půdě nejpokročilejšího a nejústavnějšího státu — Veliké Britanie! Třeba že kato- ličtí Irové původu keltského a protestanští Oranžisté plemene anglo-saského na územ ulsterském v severovýchodním Irsku v da- ném okamžiku ještě se na sebe nesápou jako tam dole na Balkáně, přece jen ve sporu jejich děle století vedeném a dosud nevyřízeném veliký podíl připadá různo- stem ve víře a národnosti. Liberální strana, jež nyní se nachází v Anglii při vesle státním, stojí i padás osudem, jaký stihne navrženou jí samo- správu irskou, protože bez irských hlasů nemá většiny v anglické dolní sněmovně a slibu danému Irčanům, vedeným Redmon- dem, upřímně chce dostáti, jak zjevnoz veškeré činnosti ministerstva Asquithova. Již od dob Gladstonových zasazují se angličtí liberálové o to, aby dopomohli touze Irčanů po samosprávě, ale v roz- hodných okamžicích vždy se přesvědčili že většina anglického voličstva je opouští a obrací se proti nim, věnujíc svou důvěru konservativcům.
Irová Asquithův Gladstonův Irčan Anglie Dublin Veliká Británie Irsko Balkán dolní sněmovna
7 article
Nynější vláda Asquithova vedlasi zvláště prozíravě a opatrně, aby nevzbu- dila proti sobě odpor anglického voličstva pro „Home-rule“, zvláště když při posled- ních volbách do parlamentu strana liberál- ní dosáhla o čtyři mandáty méně než kon- servativci a vláda byla odkázána na pod- poru radikálních skupin a Irčanů, aby si utvořila a uhájila ve sněmovně většinu. Za- bezpečiv si ony slibem oprav sociálních a tyto slibem samosprávy a zvláštního sně- mu, kabinet Asquithův napřed se postaral o ohraničení vlivu sněmovny lordů tím, že dosáhl schválení svého záměru, aby každý návrh zákona, přijatý třikráte sněmovnou dolní, nabyl zákonné moci, i když sně- movna lordů jej zamítne. Až když tímto opatřením zlomil záko- nodárný vliv lordů, přikročil Asquith k parlamentní akci na prospěch irské Home- rule, ačkoliv ve volební kampani, jak to bývá obyčejem v Anglii, o podání zákona takového se nemluvilo a na předvolebním programu strany liberální uveden nebyl. Konservativci opřeli se jako již za Gladstona podanému návrhu, namítajíce zvláště, že voličstvo nemělo příležitosti vysloviti se o tom, má-li samosprávav Irsku býti zavedena. Mimo to uváděli, že smýšlení Irčanů dosud jest krajně nepřá- telské Anglii, ač jsou s ní již přes sto let sjednoceni. Konečně uváděli, že by nebylo politicky rozumno vydati anglickou menši- nu protestantskou, jež obývá čtyři hrabství na severu, tak zvaný Ulster, v moc kato- lické většiny irské. Vláda Asquithova nedala se však tě- mito námitkami pohnouti, aby se zprone- věřila slibu Irčanům danému, a dosáhla o- všem pomocí irských hlasů po dvakráte již většinu v dolní sněmovně pro své návrhy. Nyní zbývá jenom, aby vláda i po třetív dolní sněmovně dosáhla většiny pro Home- rule.
Asquithův Irčan Asquith Anglie Irsko Ulster dolní sněmovna Homerula
8 article
Konservativci, aby předešli tomuto konečnému usnešení dolní sněmovny, sáhl ke zcela mimořádnému opatření — organi- sují totiž Ulsterské k obraně pro všecky případy, nevyjímaje ani odpor ozbrojený. V čelo tohoto organisovaného hnutí posta- vil se sir Eduard Carson a četní jiní pře- dáci protestantští v Irsku. Mimo jiné sesta- veny družiny příštích bojovníků, opatřeny potřebné zbraně druhů nejlepších; družíny cvičí se ve vojenství, a počet zapsaných dobrovolníků dosáhl prý 100.000. Velite- lem jest generál Richardson. Také založen byl fond pro úrazy, z něhož budou odškod- něni dobrovolníci neb jejich pozůstalí. Tyto dny, jak již bylo oznámeno, konali Ulster- ští přehlídku čtyř pluků, jež však nebyly ozbrojeny. Sestavena byla také případná vláda pro Ulster jakožto výbory: právni. vzdělávací, finanční, celní, poštovní, že- lezniční, dobrovolnický a doplňovací. Vý- konný výbor tvoří sedemdesáte a šest členů, mezí nimi vévoda z Abercornu, lor Londonderry, sir Eduard Carson, poslanci. důstojníci, obchodníci, průmyslníci a ně- kolik duchovních. Dobrovolníci skládají přísahu, že budou hájiti Ulster.
Carson Richardson Irsko Ulster Abercorn Londonderry dolní sněmovna
9 article
Organisaci tuto nazývají političtí od- půrci — revoluční a Carsona posměšně „ulsterským králem“ . Dle zákonů anglických takovéto orga- nisace jsou přípustny, pokud směřují k od- vrácení nehod od státu a nepřejdou k akci. Jest ovšem pochybno, že Ulsterští by chtěli bojovati proti králi anglickému a jeho vojsku, ale sotva možno o tom po- chybovati, že by se nepodrobili samo- správě irské. Vyskytla se proto již řada myšleneka návrhů, jak by se dalo výhověti všem, aby totiž ani ministerstvo Asquithovo nezru- šilo slovo dané Irčanům, aby tito obdrželi samosprávu a Ulsteršti aby ji nebyli ohro- ženi. Mírní konservativci a liberálové jsou pro kompromis. Pomýšlí se i na plnou autonomii Ulsteru, i na vyřadění Ulsteru ve věcech školství a správy ze vlivu Irska i na to, aby Ulster uznán byl za samostat- nou provincii a připojen byl přímo k Anglii. Snad ještě tento týden se sejdou předseda mnisterstva Asquith a Redmond za stranu vládní a lord Lansdowne a Carson za kon- servativce, aby nalezli východisko ze sple- tité situace, na níž může záviseti i vnitřn mír ve Velké Britanii, a jež také může vésti k občanské válceí
Carson Asquithův Asquith Redmond Lansdowne Ulster Irsko Anglie Velká Británie
10 article Nebezpečí třetí války balkánské
Nebezpečí třetí války balkánské Z Bělehradu, 29. září Boje mezi Srby a Albanci přes moderní vy- zbrojení obou stran nejsou vedeny dle pravidel moderní války. Je to drobná válka, guerila, v nej- vlastnějším slova smyslu. Na jedné straně obje- vují se čety různé síly, na druhé straně se rozplý- vají jako sníh na sluaci. Proto je velice těžko sle- dovati průběh bojů, zejména uvážíme-li, že s bojů účastní, alespoň dílem, i Arnauté ze srbského území. Hlavní bitka vede se i dnes ještě na linii Mavrovo, Nikiforovo, Lzor. Srbové zde dostali posily ze Skoplje. Pomoc přišla sice teprve po pětidenním dlouhém pochodu, ale přece ne pozdě. Srbská nrtilerie, zejména houfnice, připravují Arnautům veliké ztráty. Dle posledních zpráv zůstalo na těchto bojištích asi 2000 Arnautů raněnýchi mrtvých. I Srbové hynuli na těchto posicích ve větším počtu. Píše se o 300 mrtvých a 500 raně- ných. Ve Skoplji ošetřuje se 50 raněných. Jen 6 raněných důstojníků má býti převezeno do Běle- hradu. Galičník je pravděpodobně znovu obsaze Srby. Ale úřadní potvrzení o tom ještě nestihlo. Kičevo je vybaveno z obležení arnautského
Srba Mavrův Nikiforův Lzor Bělehrad Bělahrad
11 article
Hordy Arnautů, seznavše, že Srbům přibyly po- sily. daly se na útěk, tak že srbské posice nalézaj se dnes na 15 km před Kičevem. Debar nalézá se posud v rukou Isy Boljetinee jenž nutí, aby sesílil svoje čety, mužské obyvatel- stvo z okolí vstoupiti do albanského vojska. Ar nauté všude šíří hrůzu, pálíce a vraždíce. Jejlch počet v okolí Debru páčí se na 10.000. Všichnt jsou velice dobře ozbrojeni, maji také několik mitrailes i děl. Zdá se, že k reokupaci Debru do- jde teprve po značnějším sesílení Srbů, protože Arnauté se v okolí Piškopeje i Gevre dobře opev- nilí a pomýšlejí na tuhý odpor. Na Prizren postupuje jedna arnautská kolon přes vesnice Buzmal i Topolno. Prizrenská po- sádka obdržela však už posily, takže mohla při jmouti na Ujištské Kose bitvu s 5000 povstalců O výsledku této bitvy není posud zpráv. Rovněž z jižního bojiště stihly jen nejasno zprávy. Ochrid je už pět dní vyprázděn. Ale není dosud známo, je-li obsazen Arnauty. Dle všeh Arnauté neztráceli obsazením města času, nýbrž přenechali je bulharským komitům. Tak jedna zpráva ze Skoplje tvrdí, že je v Ochridě bulharský vojvoda Petr Čanšev. V Bitolji soustředily se zatim srbské posily a postupovaly proti Ochridě. V okolí Resna dešle pravděpodobně včera k větší bitvě. Pokusy Arnau- tů, zadržeti srbský postup před vsí Ajlištěm, toliž selhaly. Srbskému vojsku se podařilo obejiti ar- nautskou kolonu, silnou asi 30.000 mužů a přinutito ji k ústupu, jenž stál Arnauty asi 1000 raněných a mrtvých. V Metochiji jsou poměry velice nejisté pro slabost Černohorců. Cesta Berany-Rugovo je v ru- kou zbouřenců, takže lze cestovati jen oklikou přes Ročnoje.
Arnautu Srba Čanšev Černohorec Beran Rugova Ochrid Resna Ajlišť km
12 article
Rovněž nejistota vládne na frontě Buštěrica Kalia, Ljuma. Hasa, Krasnič. Vůdcové arnautší zde totiž nemohli se shodnouti o taktice. Bajram Cur i Hasan Husejn z Burakova vyčkávali. Riza bej, bývalý loupežník, později vůdce četníků tu- reckých, člověk z Rakouska, přál povstání a pod- poroval verbování vojska, prováděné Isou Bolje- tincem v okolí Drenice i Labu. Ale dnes je jisto, že i chování Bajramovo bylo obojetně. Dnes žádá tento, aby mu každé stavení z okolt Djakovice i Peče poslalo do pěti dnů po jednom muži, jinak hrozí smrtí i vypálením. Úřadní zprávy srbské: Bělehrad, 29. září. Arnauté, ustupující z Mavrova, spálili všech- ny vesnice v okolí a všechny křesťany i Arnauly. kteří se k nim nepřipojili, povraždili. Dle úřadních zpráv přenocovalo srbské vojsko před Resnem a z jitra slihlo do Resna. Jedna kolona Arnautů postupuje přes vesnice Buzmale i. Topolnu s úmyslem, udeřiti přes Vra- niště na Prizren.
Hasa Krasnič Cur Hasan Husejn Burakův Bajramův Peč Arnautý Rakousko Djakovica Bělehrad Prizren Isa Bolje
13 article
Mezí Bulharskem a Albanií jest jistá vzájemnost . .. Z Říma, 1. října. Zdejší bulharský vy slanec Rizov v »Giornale d' Italia popírá tvrzení, že albánským povstalcům vel bulharští důstojníci. Příčiny albánského po- vstání sluší hledati v okolnosti, že na území. přířknutém Srbsku, žije pouze 100.000 Srb a přes milion Bulharů a Albánců. Tito ná- rodové nemohou býti nikdy podrobeni, pro- tože dva neodvislé stáky, Bulharsko a Alba- nie, budou jim vždy přitažlivým střediskem Není pochyby, že Srbsko nynější vzpourt poflačí, ale bude se to opakovati každý rok. že mezi Bulharskem a Albanií jest jistá vzájemnost, nemůže se nikdo díviti; vysvět- luje se tím, že Bulharsko nikdy neusilovalo a také neusiluje, aby Albánce si podrobílo a také tím, že Bulhaři i Albánci byli pod jedním jařmem a mají společného nepřítele Jednání o hranicích černohorsko-srbských zatím odročeno. Z Cetyně, 1. října. (K. k.) Události n albánských hranicích poutají veškeru pozor nost. Vyjednávání o srbsko-černohorských hra- nicích, které mělo býti obnoveno po návratu srbského m.-p. Pašiče do Bělehradu, zatím se vésti nebude. Litost zatímné albanské vlády. v l Z Valony, 1. října. (K. k.) K bojům, které se v posledních dnech strhly u Dibry, Strugy
Bulhar Albánec Pašič Bulharsko Albánie Řím Srbsko Cetyně Bělehrad Giornale d ' Italia Srb
14 article
a na jiných místech, nedošlo naprosto po do- rozumění s vládou. Tato je naopak těchto boju úplně daloka a lituje události, které mohou zemi jen škoditi. Kemal zabezpečuje se. Z Valony, 1. října. (K. k.) Poněvadž úko ly vlády jsou čím dál větší a zodpovědnější snaží se lsmael Kemal, aby před přechodem k definitivnému kabinetu soustředil kolem sebe osoby, které mají náležitý smysl pro po třeby země. Odpor proti srbské výpůjčce ve Francií. Z Paříže, 1. října. (K. k.) „Radical“ brojí proti ohlášené emisi srbské výpůjčky poněvadž prý záruky Srbska jsou nejisté, po- kud mír není definitivně zabezpečen. Francie musí věděti, co Srbsko chce s penězi dělati Srbsku bude jednati s Rakousko-Uherskem o koupi východních drah. Především třeb věděti, nebude-li žádati kompensace na al- banském území a nebude-li srbská vojenská strana hrátí va banque. Vláda francouzskáa řepublikánská většina parlamentu bude s ko- továním srbských a j. půjček souhlasiti jen bude-li přesvědčena, že peníze slouží zájmům míru a Francie a francouzský kapitál bude co nejvíc zabezpečen.
Kemal Valon Francie Paříž Srbsko Rakousko Uhersko
15 article
Boje Srbů a Řeků s Albancí. M. Z Kolína n. R., 1. října. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Dle bělehradské depeše drinská divise je mobilisována. Srbové zmocnili se Galičniku a Dibry. Docházejí zprávy také o úspěšném postupu Řeků mezi Ja- ninou a Kosturem. Sesílené srbské vj- sko — dle solunských depeší — rozprá- šilo Albance táhnoucí na Bitolji Nedaleko Goricle řecké vojsko zničilo al- banskou četu. Dle berlínské zprávy nezdrží se chura- vostí Rešida beje turecko-řecké vy- jednávání. Rešidův zástupce odcestuje do Athén co nevidět. Srbská důvěra o odražení vpadlých Albanců Z Bělehradu, 1. října. (K. k.) Dle úřad- ních zpráv podařilo se srbskému vojsku, ope- rujícímu mezi Ochridou a Dibrou zatlačiti Albance z opanovaný ck posic a donutiti je k ústupu z hranice. Ve vojenských kruzích projevuji naději, že srbské území bude nejdéle z týden osvobozeno od vniknuvších Albanců 250 Albanců, zajatých v bojích minulého týdne, přibylo do Zaječaru. Přerušené spojení srbsko-bulharské. Z Bělehradu, 1. října. (K. k.) Dle „ Srpsk Zastavy“ bylo železniční spojení mezi Srb- skem a Bulharskem přerušena pro bulharské komity. Úřadně o tom nedošla dosud žádná zpráva.
Srba Řek Kostur Rešidův Srb Kolín Atény Bělehrad Zaječar Bulharsko Srpsk Zastava Albanec
16 title
Politický přehled.
17 article Země české.
Země české. Pasivní resistence německých učitelů. Také učitelstvo okresu nýdeckého při pojilo se ku pasivní resistenci, provozovan na okresních učitelokých konfetencích němz- ckých dosud ovšem jenom velmi pořídku. N nýdecké konferenci odepřeli učitelé před- nášky a referáty a při nových volbách do vý- borů a komisí odevzdány vesměs bílé lístky hlasovací, a konference usnesla se na reso- luci, v níž projevuje rozhořčení nad tím, že učitelstvo z čistě politických důvodů již po léta vydáváno je nouzi a přeš to že tato nouze od poslanců i vlády vždy byla uznávána a po- moc přislibována, sliby ty až dosud splněny nejsou, čímž vzniklo bezmezné rozhořčenív
18 article
pabe drobném prodejle ranní člslo - sobě . sa vačernl .. na l Ve fllálkách na venkov rannl člsle večernl lnseráts plati se hotově napře Předplacení a inserty rřijíma sdminlstrade v Marianská ul., u Tam nacházejí se tát redakce, tiskárna a sxpedle „Národnlch Llstů“ Rukopisy se nevracoi
Národnl Llstus
19 article
řadách učitelstva, které v budoucnosti musí vésti k úplné lhostejnosti vůči ško- le a lidu, zemí a státu. V resoluci dovo- zuje se dále, zvlášť pak z průvodní zprávy k patentu o zemské správní komisi, kde se ukazuje na velkou bídu učitelstva, že vláda jest přesvědčena o nutnosti, aby bídě této bylo odpomoženo. Poněvadž doba, kdy sněm bude zase zasedati, je nedohledna, očekává učitelstvo jedíně od vlády odpomoci dříve net bude pozdě, dokud škoda, kterou bída učitelská musí míti v zápětí pro školu, lid a stát, nebude pří- lišná a nezadržitelná. Učitelstvo tu- díž očekává, že vláda ihned dá zemské správ- ní komisi rozkaz, aby učitelstvu ještě v tomto roce až do zákonné úpravy platů poskytla z prostředků ji přikázaných přiměřené zvý- šení platů.
le a lid
20 article
Ze čtrnácti Volkstagů snad ani jediný. Velké něm. sjezdy, zem. sněmy a sněmy li- dové, důvěrnická shromáždění odhlašují se celém rozsahu a pořadí. Čtyřiadvacetičlenný německý výbor, dosazený pod Tittovo před- sednictvo, rozsýpá se pádnými ranami něme- ckých radikálů a ještě pádnějšími německých agrárníků, strany odvolávají z něho své zá- stupce a ni tak mocný patronát jako Bach- mannův a „Bohemii“ nezachrání už Tittu před úplným fiaskem. Jak známo, sešlo úplně z ústeckého Volkstagu, na němž měl předse- dati přednosta Volksratu dr. Titta, a poně- vadž odvolán tento quasi zemský sněm Něm- vů v Čechách z obav, že by byl naprosto kusý, není více potřebí, aby zasedal Pacherův vzdorosněm německo-radikální, který ozná- men do Mostu na týž den 5. října, kdy zase- dati měl Tittův Volkstag v Ústi. Včerejší ně- mecké večerníky oznámily, že ani k tomu ne- dojde a tak ze čtrnácti ve Volksratu usnese- ných německých sněmíků po německé části Čech nesejde se ani jediný. Pamětihodno jest, že roztržku v něme- ckém táboře, jejíž vývoj sledujeme občasnými zprávami, začíná se manifestovati už resolu- cemi navzájem se potírajícími. Jakožto ochránce a zastance Tittův vystupuje něme- cko-pokroková strana v posledních dnech již oficiálně. Kdežto z německo-radikální i agrár- ní strany osvědčení proti Volksratu dští, z ně- mecko-pokrokové aspoň mrholí. Jablonecká důvěrnická organisace německo-pokroková začala osvědčením „nejúplnější důvěry“ dru. Tittovi a nejživějším politováním nezaslouže- ných a záštiplných útoků proti působent Volksratu.
doktor Titt Pacherův Tittův Německo Čechy Most Bohemia Bachmannův
21 article
Z Moravy.
Morava
22 article
Dne 29. září 1913. (Půjde či nepůjde? — Pro Bauera za- pomínáse na Huyna.) Konečně se ozývá jakásí nespokojenost s na- ším místodržitelem, v době, kdy toho zrovna ne- bylo čekati. Probírá se otázka, zda Bleyleben půjde čili nic. Nejsme sice tak častými hosty presidiu místodržitelském jako patroni těch, kdož tuto otázku ventilují, avšak zdá se nám, že dnes není důvodu, proč by Bleyleben šel. Je hodný pán, udělá leccos osobám vlivným, poslouchá do krajnosti Heinolda a k vůli tomu, že se nemůže shodnout s min. Trakou o ředitele stavebního úřadu, jistě nepůjde. Dosud přece vrchni stav. rada Mazáč nemá toho vlivu, aby podrážel nohy místodržiteli, s kterým jsou Němci úplně spoko- jeni — a my, soudě dle našich novin, také. V po- slední době opělovně Heinoldovy návštěvy u něho dokazují, že se těší plná důvěře jeho a proto asi na opuštění místa svého nepomýšlí. — V poslední době se rozpoutal v pokrokovém tisku boj proti kardinálu Bauerovi a kanovníku dru. Ehrmannovi v Olomouci. Boj vede se proti Ehrmannovi jako osobě vliv veliký v Olomouci mající, osobě, která v mnohém slovo důležité má a hlavně politicky velmi úlinně do poměrů moravských zasahuje. Dr. Ehrmann je český člověk a bylo by na místě snad, kdyby boj se stanoviska politického veden byl způsobem, který češství Ehrmannovo neber
Bauer Mazáč Němec Heinoldův Ehrmann doktor Ehrmannův Olomouc
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zříceniny. Na obvodu malého přístavu, jehož tichou vodu brázdí bez ustání drobná a rychlá pla- vidla, při hotelové osadě, v něm se shliže- jící, v nepřetržitém kolotání a kymácení se letně bilých lenivců, jimž je pohyb na Brionech jen pokračováním a prodlužováním stejno- měrného klepotu společenského života, s nímž se stěbují v průvodu obdivuhodných zava- zadel podle sezony z města do hor, odtud do údolí, potom k moři a na konec zase do města v jednotvárném kolobéhu, tam dbají málo nebo nic o své předehůdce na Brio- nech. Dnešek je pro ně a rovněž zítřek, po- něvadž se také stane dneškem. Evropsko- americká karavanseraj svým luxusem a kom- fortem zaclání jim zelenou a jenom vůně dýšící krásu ostrova, po jehož nízce plo- chých pahrbcích, proláklých svazích, shýba- jících se planinách bují v smaragdové roz- koši cosi vlidnému ráji podobného. Jenom dole na břehu svitá běložlutý pás kamenea kroutí se a vine, zatáčí a vrývá, vyráží do
24 article
moře a zase mu uniká do vnitř. Kamenný ten prsten, rozhlodaný a rozhlodávaný, zdá se, že sám nese a z blankytných vod nad- zvedá plovoucí zelenokam ostrova. Pohlížíte-li naň s některého-vrchu, podobá se území za- litému zelenou lávou, ztuhlou v pahrbkya bubliny a sviticí proti zářivému nebi. O deseti let je tato výspa mezi pevninou a ši- rým mořem ohromným parkem napovidajícím tropy. Před deseti lety bránila ji malaria proti zvědavcům. Několik obrovských pu- klic železných na vrších a rozích kovovými rameny svých děl hrozily na vše strany da- leko do moře. Tykadla a bránidla Pulje, je- jichž železné otazníky by hravě přelětly spletilou změť nízkých a nepronikoutelných macchií, hledajíce si terč plovoucí po moři. I teď jsou skryty v jejich houšti tyto divy moderního válečnictví, z jichž neznatelných valů bylo by možno na okolních chlumech shlédnouti jejich primilivní a předhistorické předchůdce: valená hradiště neznámého lidu.
25 article
Za tři tisíce let, jež je dělí, dospěli jsme ke třiceticentimetrovým netvorům, jež dovedou ničiti na kilometrové dálky. Pokrok je ne- popíratelný tam, kde se vraždi. Jinde však? Neolitský lid, který žil, pracoval a v kul- furních jamách na Salinách zanechal po sobě stopy, byl ovšem prostým divochem vůč dnešním obyvatelům hotelových paláců, ale římská osada vilová, vroubící tichý záliv Ca- tena, usmívá se i ve svých ruinách útrpně nad hotelovou čtvrtí u přístavu a malebné zříceniny staré basiliky nad moderní námahou v kaplici S. Germanio. Jedno i druhé ozvuky a výběžky ze vzdálených středisk. Řím Benátky živily umělecky celé severní a zá- padní pobřeží Adrie. Území však byla velmi blízká a umění římské nebo později benátské nemělo mnoho času zhrubnouti a sesedlačiti na krátkých výjezdech tolik jako ve vzdá- lenější Germanii. Amfiteatr v Pulji mohl by dobře státi pod Coeliem neb Aquilinema sloupy basiliky brionské někde na Lagunách. Zříceniny a vykopaniny na Val Catena jsou obdivuhodným světem pro sebe. Zdi te- rasovitě vystupující, oblé dříky sloupů na nich, tyto kamenné horizontaly a vertikaly. jejichž živou ozvěnu tvoří za nimi táhlé houště vavřínu a rovně vzhůru vytrysklé cy- přiše, osamělé kanelované korintské sloupy a ušlechtilé pilastry dole na louce v čele zálivu, bledé, žlutavě růžové, v souzvuku se šumem safírové zátoky a vonivýchi smaragdů kolem, s divukrásnými oblaky nad nimi dávají unášivý, kouzelný obraz ruinové romantiky, úsměvné i v tomto spuštění. Procházím te- rasovou vilu od patra k patru al vždy po sebou zděný půdorys zbytků jak ne kresle- ném plánu: impluviové dvory, vroubené slou- povím, chodbami a komnatkami; běločerně
S Germanio Adrie Řím Benátky Val Caten Ca
26 article
mosaiky, stará terazza. Výklad dra. AyGnierse, který toto vše a vůkol vykopal a prozkou- mal a v několik slov zhušťuje výsledky dlou- hého bádání a uvažování, vpisuje do těchto půdorysů příslušná označení: zde hospitium, hned u vchodu, s lázněmi pro hosty, se sva- tyňkami domácích bohů: tu kuchyň s ohni- štěm a kominem; zde villa rustica se sklepy v nichž dosud zbytky velikých dolil, nad nim vinné lisy a kádě; tu násady kleneb a onde stopy maleb; tam nejvýš ohromná cisterna kterou napájel vodovod s protějšího vrchu, tu vysoušecí a odvodňovací kanálky, dů- myslné, prozíravé a solidní. Vyvstává v mysl doplněný architektonický obraz se sloupo- vými portiky a průčelími, hledícími k vodě, vršícími se stupnovitě nad pobřežní terasou, obraz složité a hybné malebnosti, jaká se dosud zdála být fantasií malířů pompejan- ských. Zde má své hmotné doklady, jež pře- kvapují více archaeologa nežli lajka. V jed- nom koutě roin kaplice v rysu a stavbě jako by to byl pravzor našich venkovských jednolodních kostelíků.
AyGniers
27 article
Scházíme dolů k čelu zálivu. Jaké to čelo! Architektonické ověnčení. Dvě roz- košné kaplice prostylní na vysokých pode- zdívkách, spojené hemicyklovou chodbou pi- lířovou. Venus a Neptun v nich přijímali oběti. A v zemi a v moři dále, podél dru- hého kraje zálivu, přímky a kruhy zdí pro- kmitají pažitem, rýsující vily a vilky, dvorky a kobky, polom dlouhé rovné chodby a ko- lonady, nábřeží a mola, vymezujíce plochy gymnasií. A zase vila, složitější, krásnějšía bohatší nežti terasová. Sestupujeme pod stromy a křovinami k vodě. Všude přervané klenby a rozvalené podezdívky, na nichž se k moři půlkruhem vyhluboval peristyl, kde dosud úplný spodek nymfea, nebo okrouhlé lázně ve stupni dolů, s výklenky symetricky položenými, se stopami maleb, se zbytk y mo- saik a dlažby, s komnatamí a komnatkami, s výhřevy a cisternami.
Venus Neptun
28 article
Nikde nápisu nebo písmene, jež by na- pověděly, kdo stavěl, kdo obýval. Tent obdivuhodný architektonický komplex nemá osobní historie. Jenom umění mluví, řeč vábnou, rozšafnou, důmyslnou a svůdnou Podivuhodně se spínají tyto stavby v jediný spojitý řetěz. Každý článek jiný a nový pro- blemem a formou a přece zase v podruží celku. V představě vyrůstá architektonické dílo zapředené do vod, skal a zeleně, zasa- zené do kraje s uměleckým citem a smyslem jež staleté tradice vypěstily a vyjemnily tak, že se zdá býti jistolným majelkem všecha všem ke službám a libosti. Nikde tápání anebo kolísání. Pro každou potřebu bez- pečný výraz, v jedné souzvuké toniný. Všechna rozkoš ostrova — Ursaria — byla v tomto malém zálivu shrnuta a zhuštěna v uměleckou píseň kamene. Zavalily ji časy a země. Prostřed tera- sové vily zroubili si Benátčané kamenou vápenici, neboť pro ně byly Brioni záso- bárnou staviva. Ostrov ale ležel na pobřežní trati a nemohl zůstali nepozorován a ne- osidlen. Na druhém do širého moře čelícím břehu bydlel středověk. Tam, kde se každo- denně rozkládají zářící zázraky západu slunce, zase při samém břehu moře, v němž se zrcadlí drahokamové divy, v tichu a osa- mění: ruiny kostela. Zdi trčí vysoko; vítězný oblouk je znatelný: sloupy stojí v řadách okny se vlévaji do vnitř husté a kypicí ka- skady břečťanu. Předsiň, tři lodě, obdélný presbytář. V pravo a v levo pravoúhle se protinají jiné zdi, stopy přístavků a ko- bek. Algavy a palmy vše prostupují; myrly kvetou a voní; nebe nahražuje všechen kryt a klenbu dávno sesutou. Po osadě, k níž kostel patřil, ani stopy; pouze místo hřbitova možno rozeznat. Jen něco dále u břehu mocné zdí kvádrové, porostlé a prprostl houští, zbýtky starého tvrzového útočiště.
Benátčan Brioni
29 article
Zde basiliky z kvádrů téhož tvrdého vápence jako ve vile na Val Catena. Ale spracování a vrstvení méně dovedné a peč- livé. Dříky sloupů hladké a těžké. Na hla- vicích kříže v kruhu a vlnivky jakoby těžkou rukou vedené. Stezky tradic se sice táhnou od Val Catena do Val Madonna, ale umělosta technická dovednost se cestou roztrousila V řimské vile je prostor krátkého obdélníka s apsidou, v němž stály dvěma řadami pod- pory kleneb nic jinak než jako v kosteln basilice. Trojlodí a oltářní prostora v obou. Košové hlavice v basilice marianské vystu- pují nahoře ve čtyry nosy v matné remini- scenci na akantová nároží korintských sloupků kaple Venušiny. Profily žijí z anti- ckého hláskosloví. Ale římský chrámekje architektonickým kusem na venek. Jeho mluva hovoří ke kolemjdoucím. Za šest sedm set let, jež leží mezi oběma brionskými zá- livy, nové náboženství uvádí umělce do vnitř budovy a žádá, aby vše vydal pro boha v svatyni a ne pro lidi venku. Oltář, kamený stůl, a oběť na něm je středem, k němuž všechno míří a vede, zdě a stěny, řady sloupů; který všechno zdobí: vysoká linie vitězného oblouku jako slávobrány, malbya mosaiky v apsidě a presbyteři. Venku zůstává umělec jiný, nevyrovna- telný a nepřekonatelný. Příroda. Krásná, velikolepá, nevyčerpatelná. Kněz, žehnajíce od oltáře své obci, lid vycházející z kostela měli před očima všechnu nádheru božího stvoření. Dnes na pohozených kamenech, nebo na prahu vylomených dveří stávají osaměli a mlčky, rozechvění, unešeni vpijí do sebe divadlo na mořském jevišti, jež jediné n této výspě trvá od počátku v neochablé nádheře a plném rozvití. Ne ve zbytcích melancholických troskách, nýbrž v ohromu- jícím rozpjetí. Brioni.
Venušin Brioni Val Caten Val Madonna
30 title
Karel B. M á dl