ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d1c6810-66c5-11dc-8865-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: person 31, place 10, work 2, org 5
1 article
tí latinských národů, jakož i latin- ského moře par excellence a výsledkem této slavnosti bude mír opravdu úrodný.
2 article
Tonlonské slavnosti.
3 article
Z Toulonu, 11. dubna. (C.-B.) Odpo- ledne prohlížel si president Loubet četné podmořské čluny. President vstoupil s mini- strem námořnictví Lanessanem, mini- strem zahraničních záležitostí Delca sséem a ministrem války Andréem do vnitřní prostory podmořského člunu »Gustave Zedé« a podnikl s ním půl druhé hodiny trvající plavbu pod i nad hladinou moře. Z Toulonu, 11. dubna. (C.-B.) Presi- dent Loubet navštívil odpoledne loděnici společnosti pro stavbu lodí »Mediterrain«, kde si prohlédl stavbu ruské panceřové lodi »Cesarevič« a ruského križáku »Bajan«. Z Toulenu, 11. dubna. (C.-B.) Na banketě uspořádaném městskou radou, na nějž se dostavili také president Loubeta vévoda Janovský, pronesl starosta přípi- tek, v němž pozdravil nejprve vévodu Ja- novského a důstojníky italského námoř- nictva a vzpomenul přátelských projevů, jež byly vyměněny mezi italskou kolonií v Tou- loně a mezi Francouzi.
Loubet Andrée Gustav Zed Janovský Francouz Toulon
4 article
Potom vyslovil svou úctu k zástupcům námořnictva španělského a dodal, že styky francouzských občanů se španělskou kolonií jsou nad pomyšlení přátelské. Na to ujal se slova president Loubet, který pravil, že za lesk slavností toulonských dlužno děko- vati společné práci veškerého obyvatelstva, jemuž blahopřeje k jeho svornosti. Doporučoval prý vždy občanům, aby se vystříhali nesvornosti a urychlovali příchod okamžiku, kdy rozvinou se veškeré sily ná- roda na podporu styků, vlivu a obchodu Francie, jimiž by tato získala v očích ostat- ních národů na své velikosti. Připitek pre- sidentův byl přijat s všeobecným nadšením. Z Toulonu, 11. dubna. (C.-B.) Zdejší italská kolonie uspořádala odpoledne v kasinu na počest francouzských, španěl ských, ruských a italských důstojníků a pod důstojníků hostinu. Důstojníci těchto čtyř ná rodů vyměnili srdečné přípitky. Z Toulonu, 12. dubna. (C.-B.) Presi dent Loubet odjel odtud po srdečném rozloučení se s věvodou Janovským o 412. hod. v noci za hlučných a srdečných ovací obecenstva.
Loubet Janovský Francie Toulon
5 article
Sjezd slovanských žurnalistů. Sedíme na molo Adamich v Rěce. Vrátili jsme se právě z Vilama, kterým v poledne máme nastoupiti cestu do Dubrovníku a sledu- jeme ruch a život přístavu. Parníky osobní — větší i menší — přijíždějí a vjíždějí a za nimi letí pozdravy ve všech řečích. Na levé straně přístaviště připravují dvě veliké nákladní lodi Ungaro-Croaty na cestu do Francie. Povezou tam dříví, které jest vedle vína nejhlavnějším vývozním předmětem rěckým. Nyní loď pěkně barví na červeno a skládají do jejího nitra dřívi z chorvatských lesů. Pak vztyčí uherskou vlajku, zavzní signál a loď popluje do světa, aby tam hlásala moc maďarského národa. Co na tom, že s námořníky bys po maďarsku se nedomluvil a že kapitán mluví svou vlaštinu s přízvukem slovanským: pro svět jsou Maďary a, svět po pravdě pátrati nebude. Při tom jest nejsmut- nější to, že ve společnosti, jíž loď náleží, Ma- ďarů skoro ani není, za to ale skoro polovina Chorvatů, rěckých ovšem, kteří z valné části vy- znávají místní patriotism . . . A tak jest to s tou maďarskou slávou na zemi jako na moři.
Adami Maďar Chorvat Dubrovník Francie Ma Ungaro
6 article
Účastníci kongresu jsou již skoro veskrze přítomni. Přijeli z větší části včerejším večerním vlakem. My, kteří jsme přijeli sem o něco dříve, vítali jsme je na nádraží. I tam vše maďarsko- vlaské. S námi tam očekával kongresisty ne- unavný dr. Mazzura. Přijel právě z Dubrovníka kde už po dvakráte za účely sjezdovými dlel A zde na nádraží, v hluku kočárů a dostavníků. ve směsíci cestujících všech řečí, staří znám se zdravili a nové styky navazovány. Nyní již jeden druhého známe a hledím na moře, jaká asi bude pohoda. Nebe se trochu zakalilo a nastal vítr. Ještě ale na chvíli do města. Dělá dojem veskrze italský a jen z části maďarský. Uliční tabulky italské, firmy italské, z části italsko-maďarské, jen tam u Rěciny Sušáku také chorvatské, nápisy úřadů maďarsko- italské. Elegantní svět na Corso mluví italsky — lid veskrze chorvatsky. Středem slovanským jest chorvatská caotalnica. Má elegantní místnosti na Corso, ale na celém domu bys chorvatského slova marně hledal. Restaurace přízemní označena italsko-německy. Není prý zde zvykem označo vati spolkové domy tabulemi a nápisy, budiž ale význačný, krásně provedený chorvatský nápis by elegantnímu domu chorvatského střediska ve- lice pěkně slušel a rušil by velice příjemně významně italsko-maďarský nátěr. Vždyť my v Praze také český ráz města vhodně doplňu- jeme českými tabulkami a nápisy.
doktor Mazzura Praha kongres úřad maďarskýitalský Corso
7 article
kotví se svými barkami plnými vína. Jsou jako skořápky malé a přece na nich moře přepluli. Mají lahodné, laciné víno a projevují neobyčej- nou radost, že se dorozumí svou řečí. Víno vám ovšem nabídnou o něco dráže než domo- rodci, ale to jim rád odpustíte! Vracíme se Corsem k molo Adamich. Před námi palác dopravní společnosti »Adrie« a nad námi guvernérův palác. Maďarská lvláda na re- přesentačních budovách penězi neskrblí. Ale krásnými budovy ty zváti nelze. Jsou mohutny, nádherně vyzdobeny, jako bys balvanů navalil massivní, ale vkusnými nejsou. Odpuzují. Hledí drtiti svou váhou a mocí. Ani ve stavbách národ své povahy nezapře. V poledne Vilam vyjíždí na moře. Vyjas- ňuje se. Redaktor Lupilo, který na loď nás při- šel pozdravit a s námi se rozloučit, a náš kra- jan Mayer, který srdečně nám přál šťastnou plavbu, nás opustili. Zahýbáme k Opatiji a od- tamtud zabočujeme k jihu. Podél pobřeží dal- matského jde plavba. Jen časem rozevře se do dáli širé moře, z leva skalnaté břehy chorvatské a pak dalmatské a v pravo ostrovů, jak bys rozsel.
Corso Adami Adrie Lupit Mayer Opatiji dopravní společnost
8 article
Sedíme na palubě a hledíme na moře. Jest k večeru a na hladině barev k nepopsání. Hrají na vlnkách, které Vilam tiše brázdí, vy- jadřujeme svůj obdiv všemi slovanskými jazyky a jest nám tak velebno v té chvíli. Jsme zde všichni, jen P. Stojalowski se svými dvěma průvodkyněmi dlí dole v kajutě. Jeho dámy stále cosi píší a on k tomu spokojeně kouří. I Rus dr. Vergun, který ani na lodi neustává propagovati své slovanské ideje a slovanskou práci a kterého ani na chvíli jeho horlivosta jeho hlas neopouští, hledí na hladinu moře. Ale jen chvíli: již zase zapřádá hovor s drem. Lewickím a hned jest v polském okruhu. Aby debata lépé se rozvinouti mohla, jdoui dolů do jídelny. My Češi zůstali na palubě. I náš senior redaktor Anýž a náš »tatík« Kummer. Vzpomí- náme domova a s námi Chorvatě oživují své české vzpomínky. Dr. Radič i Šandor-Gjalski byli již našimi hosty a rádi vzpomínají. Na pobřeží rozsvěcují. Obraz moře i břehů se rázem mění. Po moři pruhy světla a měsíc, který vychází, rozlévá nové barvy po vlnách. Ale musíme dolů k večeři. Bylo tam ve- selo. Zpěv, přípitky, vtipy, debaty. A zase bloudíme po palubě. Jest noe.
Rus doktor Vergun Čech Anýž Kummer Radič Šandor Gjalský Vzpomí
9 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Z Carmarvonu, 11. dubna. (C.-B.) Jeden sběh povštalců z osady kapské, nyní v Kaka- masu se nalézající, vypravuje, že oddíl Burů pod velením Froonemana, který unikl ze zajeti v Kapském městě, přibyl do Kakamasu. Oddll čítá prý asi 200 mužů. ann Vrätil se domů. Krvavě rudé slunce chy- lilo se k západu. Otevřel zásuvku, vyňal zn revolver a úsměv lhostejnosti přeléti mu přes sevřené rty. Ruka se mu poněkud třásla, ale na obličeji byla patrna neobyčejná odhodlanost. Stiškl kohoutek a kule se zaryla do podlahy vedle jeho nohy. Tu se mu hlavou mihla my šlenka, že mu snad skřipec dobře nesedí. Po dival še do zreadla a opravil si ho, rovněž kravatu, jakoby se byl chystal někam do zá- bavý. Viděl, že má oděv v úplném pořádku to ho uspokojilo, poněvadž se chtěl co možní elegantně přestéhovati na onen svět. Ale v posledním okamžiku se he zmocnil přece nervosnost a rozčilení. Přitiskl revolver na spánky a ledově studené železo chladilo jeho rozpálenou hlavu. Ten chlad byl však příliš ne- příjemný. V duši mu zuříl boj. Tvář jeho jevila stopy zoufalství, ruku, která mu před tím klesla, opět zdvíhl a stískl. Trefil se však velmi špatně. Spatřil jsem ho za tři dni se zavázanou hlavou choditi mě- stem, ale nikdo nevěděl, co se mu přihodilo. Sešli jsme se a tu si mně stěžoval na švůj zá- rmutek, odhalil ránu svého srdce a celý svuj duševní bol. »Nejhloupější však při tom jest,« zvolal na konec, »že jí dosud milují.« Ale nemluvil pravdu. Ještě mnohem hlou- pější bylo totiž, že jsem ho viděl brzy po těch slovech, kterak s bledými tvářemi lezl za ní jako pes, který se k tobě tulí a lísá i když ho tvrdě okovanou botou kopáš do žeber.
Frooneman Kako
10 article
Maďarská vláda zakopala zde milliony. Lze je ale také viděti. Přístaviště vybudováno velko- lepě a jeho hráze doplněny krásnými skladišti, elevátorem a řadou representativních budov. Pa- nuje zde stálý ruch a život. Dovážejí sem asfalt, vína, rýži a j. Velkého obchodu, jako mají na př. severoněmecká města přístavní, Rěka dosud nemá. Není to ani její vinou, ani její hanbou. Obchod prostě neměl času, aby stačil energii a rychlosti maďarských vlád, s nimiž měnily ma- lou Rěku na světový přístav, kterým sice ještě není, ale přičiněním rakouských vlád státi se může. Speditér jest hlavním faktorem. Ale za ním vyrůstají již počátky velikého obchodu, hlavně s vínem a dřívím. Dnes mají zde dosud vedle několika domácích váhu agentury pešt- ských velikých firem. Průmysl za to roste rychleji. Veliká škro- bárna, raffinerie petroleje, továrna na torpeda, rozlehlá papírna, železárna jsou majákem prů- myslu budouena, který se zde rád a ochotně zakotví. Místní obchod utekl se do úzkých uliček starého města a hlučí zde kol starého oblouku římské brány (arco romano). Své výkladní stoly má na ulici a málo se stará o to, že nad nimi suší obyvatelstvo v oknech za časté špatně vy prané prádlo. Dostanete zde vše. Když ve vá poznají cizince, chtějí o polovinu více a netají svoji nevůli, nechcete-li platit sumu jimi vyslo- venou. U divadla postavilo město tři tržnice. Bo- hatý svět Rěky hradí v prvých dvou svoji spo- třebu zeleniny a masa, a v zadní tržnici usadili se rybáři. Řvou až uši zalehají, otírají se ne- milosrdně o váš šat a přehrabují se zálibně v spoustě ryb a rybiček, které vyložili v ošatkách a koších. Utíkáte z této směsice křiku a rybího zápachu na protější molo, kde slovanský vina
U divadlo
11 article
K ránu stojíme. Na lodi porouchal se ko- tel; zhasínají uhlí a čekají, až kotel vychladne, aby möhli provésti správku. A divno: nikdo není nevrlým, ba spíše jest každý rád, že došlo k tomu intermezzu. Mluví se sice, že celá věc inscenována k vůli tomu, abychom byli nuceni na lodi obědvati, ale i to všichni vítají. Líbí se nám na té elegantní lodi a na moři. Hurban- Vajanský, který přímo z maďarského vězení sem dojel, vypráví své dubrovnické vzpomínky. Ku- píme se kol něho. K 10. hodině dopolední loď zase se hnula. Ke čtvrté budeme prý v Dubrovníce. Z ranních chmur se vyjasnilo a moře hrá v slunci. Jsme všichni na palubě. Zde i obědváno. Po třeti jede nám vstříc malý parníček. Vesele se na něm třepetají vlajky. Zabočuje k nám. Dubrovník posílá nám vstříc své zá- stupce. Vítáme se radostným voláním. Parníček přiléhá k Vilamu a prví Dubrovničané vstupují do našeho středu. Podělují nás slavnostním číslem listu »Crvena Hrvatska« a radostně nám tisknou ruce. Po uvítacím proslovu vměšují se mezi nás. V Dubrovníce, 7. dubna 1901.
Hurban Vajanský Crven Hrvatsko
12 article
Dr. Preiss.
doktor Preiss
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Poslanci národní a konservativní velkostatek. Liščími kroky přichází po něme- cké »Politik« dnes také »Hlas Národa « namlsat se z našeho vídeňského článku o poměru ná- rodní strany svobodomyslné a konservativním velkostatkářstvu. Zatím co »Politik« rukou le- dovou a nelítostně svírající sáhla nám do svě- domí, »Hlas Národa« blahovolněji konstatuje dokonce »lepší poznání«, kteréž prý i v »Nár. L.« proniklo, jakkoli prý článek náš musí pů- sobiti jako studená sprcha na čtenáře mlado- českých listů. Jak se zdá, nejedná se ani »Hl. Národa« tak o naše čtenáře jako společně s »Politik« o něco jiného, záludnějšího, než oba staročeské orgány doznávají. Přátelský po-