1
article
tí latinských národů, jakož i latin-
ského moře par excellence a výsledkem této
slavnosti bude mír opravdu úrodný.
2
article
Tonlonské slavnosti.
3
article
Z Toulonu, 11. dubna. (C.-B.) Odpo-
ledne prohlížel si president Loubet četné
podmořské čluny. President vstoupil s mini-
strem námořnictví Lanessanem, mini-
strem zahraničních záležitostí Delca sséem
a ministrem války Andréem do vnitřní
prostory podmořského člunu »Gustave Zedé«
a podnikl s ním půl druhé hodiny trvající
plavbu pod i nad hladinou moře.
Z Toulonu, 11. dubna. (C.-B.) Presi-
dent Loubet navštívil odpoledne loděnici
společnosti pro stavbu lodí »Mediterrain«,
kde si prohlédl stavbu ruské panceřové lodi
»Cesarevič« a ruského križáku »Bajan«.
Z Toulenu, 11. dubna. (C.-B.) Na
banketě uspořádaném městskou radou, na
nějž se dostavili také president Loubeta
vévoda Janovský, pronesl starosta přípi-
tek, v němž pozdravil nejprve vévodu Ja-
novského a důstojníky italského námoř-
nictva a vzpomenul přátelských projevů, jež
byly vyměněny mezi italskou kolonií v Tou-
loně a mezi Francouzi.
Loubet
Andrée
Gustav Zed
Janovský
Francouz
Toulon
4
article
Potom vyslovil svou úctu k zástupcům
námořnictva španělského a dodal, že styky
francouzských občanů se španělskou kolonií
jsou nad pomyšlení přátelské. Na to ujal se
slova president Loubet, který pravil, že
za lesk slavností toulonských dlužno děko-
vati společné práci veškerého obyvatelstva,
jemuž blahopřeje k jeho svornosti.
Doporučoval prý vždy občanům, aby se
vystříhali nesvornosti a urychlovali příchod
okamžiku, kdy rozvinou se veškeré sily ná-
roda na podporu styků, vlivu a obchodu
Francie, jimiž by tato získala v očích ostat-
ních národů na své velikosti. Připitek pre-
sidentův byl přijat s všeobecným nadšením.
Z Toulonu, 11. dubna. (C.-B.) Zdejší
italská kolonie uspořádala odpoledne
v kasinu na počest francouzských, španěl
ských, ruských a italských důstojníků a pod
důstojníků hostinu. Důstojníci těchto čtyř ná
rodů vyměnili srdečné přípitky.
Z Toulonu, 12. dubna. (C.-B.) Presi
dent Loubet odjel odtud po srdečném
rozloučení se s věvodou Janovským
o 412. hod. v noci za hlučných a srdečných
ovací obecenstva.
Loubet
Janovský
Francie
Toulon
5
article
Sjezd slovanských žurnalistů.
Sedíme na molo Adamich v Rěce. Vrátili
jsme se právě z Vilama, kterým v poledne
máme nastoupiti cestu do Dubrovníku a sledu-
jeme ruch a život přístavu. Parníky osobní —
větší i menší — přijíždějí a vjíždějí a za nimi
letí pozdravy ve všech řečích. Na levé straně
přístaviště připravují dvě veliké nákladní lodi
Ungaro-Croaty na cestu do Francie. Povezou
tam dříví, které jest vedle vína nejhlavnějším
vývozním předmětem rěckým. Nyní loď pěkně
barví na červeno a skládají do jejího nitra dřívi
z chorvatských lesů. Pak vztyčí uherskou vlajku,
zavzní signál a loď popluje do světa, aby tam
hlásala moc maďarského národa. Co na tom, že
s námořníky bys po maďarsku se nedomluvil
a že kapitán mluví svou vlaštinu s přízvukem
slovanským: pro svět jsou Maďary a, svět po
pravdě pátrati nebude. Při tom jest nejsmut-
nější to, že ve společnosti, jíž loď náleží, Ma-
ďarů skoro ani není, za to ale skoro polovina
Chorvatů, rěckých ovšem, kteří z valné části vy-
znávají místní patriotism . . . A tak jest
to s tou maďarskou slávou na zemi jako
na moři.
Adami
Maďar
Chorvat
Dubrovník
Francie
Ma
Ungaro
6
article
Účastníci kongresu jsou již skoro veskrze
přítomni. Přijeli z větší části včerejším večerním
vlakem. My, kteří jsme přijeli sem o něco dříve,
vítali jsme je na nádraží. I tam vše maďarsko-
vlaské. S námi tam očekával kongresisty ne-
unavný dr. Mazzura. Přijel právě z Dubrovníka
kde už po dvakráte za účely sjezdovými dlel
A zde na nádraží, v hluku kočárů a dostavníků.
ve směsíci cestujících všech řečí, staří znám
se zdravili a nové styky navazovány.
Nyní již jeden druhého známe a hledím
na moře, jaká asi bude pohoda. Nebe se trochu
zakalilo a nastal vítr. Ještě ale na chvíli do
města.
Dělá dojem veskrze italský a jen z části
maďarský. Uliční tabulky italské, firmy italské,
z části italsko-maďarské, jen tam u Rěciny
Sušáku také chorvatské, nápisy úřadů maďarsko-
italské. Elegantní svět na Corso mluví italsky —
lid veskrze chorvatsky. Středem slovanským jest
chorvatská caotalnica. Má elegantní místnosti na
Corso, ale na celém domu bys chorvatského slova
marně hledal. Restaurace přízemní označena
italsko-německy. Není prý zde zvykem označo
vati spolkové domy tabulemi a nápisy, budiž
ale význačný, krásně provedený chorvatský nápis
by elegantnímu domu chorvatského střediska ve-
lice pěkně slušel a rušil by velice příjemně
významně italsko-maďarský nátěr. Vždyť my
v Praze také český ráz města vhodně doplňu-
jeme českými tabulkami a nápisy.
doktor
Mazzura
Praha
kongres
úřad maďarskýitalský
Corso
7
article
kotví se svými barkami plnými vína. Jsou jako
skořápky malé a přece na nich moře přepluli.
Mají lahodné, laciné víno a projevují neobyčej-
nou radost, že se dorozumí svou řečí. Víno
vám ovšem nabídnou o něco dráže než domo-
rodci, ale to jim rád odpustíte!
Vracíme se Corsem k molo Adamich. Před
námi palác dopravní společnosti »Adrie« a nad
námi guvernérův palác. Maďarská lvláda na re-
přesentačních budovách penězi neskrblí. Ale
krásnými budovy ty zváti nelze. Jsou mohutny,
nádherně vyzdobeny, jako bys balvanů navalil
massivní, ale vkusnými nejsou. Odpuzují. Hledí
drtiti svou váhou a mocí. Ani ve stavbách národ
své povahy nezapře.
V poledne Vilam vyjíždí na moře. Vyjas-
ňuje se. Redaktor Lupilo, který na loď nás při-
šel pozdravit a s námi se rozloučit, a náš kra-
jan Mayer, který srdečně nám přál šťastnou
plavbu, nás opustili. Zahýbáme k Opatiji a od-
tamtud zabočujeme k jihu. Podél pobřeží dal-
matského jde plavba. Jen časem rozevře se do
dáli širé moře, z leva skalnaté břehy chorvatské
a pak dalmatské a v pravo ostrovů, jak bys
rozsel.
Corso
Adami
Adrie
Lupit
Mayer
Opatiji
dopravní společnost
8
article
Sedíme na palubě a hledíme na moře.
Jest k večeru a na hladině barev k nepopsání.
Hrají na vlnkách, které Vilam tiše brázdí, vy-
jadřujeme svůj obdiv všemi slovanskými jazyky
a jest nám tak velebno v té chvíli. Jsme zde
všichni, jen P. Stojalowski se svými dvěma
průvodkyněmi dlí dole v kajutě. Jeho dámy
stále cosi píší a on k tomu spokojeně kouří.
I Rus dr. Vergun, který ani na lodi neustává
propagovati své slovanské ideje a slovanskou
práci a kterého ani na chvíli jeho horlivosta
jeho hlas neopouští, hledí na hladinu moře.
Ale jen chvíli: již zase zapřádá hovor s drem.
Lewickím a hned jest v polském okruhu. Aby
debata lépé se rozvinouti mohla, jdoui dolů do
jídelny.
My Češi zůstali na palubě. I náš senior
redaktor Anýž a náš »tatík« Kummer. Vzpomí-
náme domova a s námi Chorvatě oživují své české
vzpomínky. Dr. Radič i Šandor-Gjalski byli již
našimi hosty a rádi vzpomínají.
Na pobřeží rozsvěcují. Obraz moře i břehů
se rázem mění. Po moři pruhy světla a měsíc,
který vychází, rozlévá nové barvy po vlnách.
Ale musíme dolů k večeři. Bylo tam ve-
selo. Zpěv, přípitky, vtipy, debaty. A zase
bloudíme po palubě. Jest noe.
Rus
doktor
Vergun
Čech
Anýž
Kummer
Radič
Šandor
Gjalský
Vzpomí
9
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Carmarvonu, 11. dubna. (C.-B.) Jeden
sběh povštalců z osady kapské, nyní v Kaka-
masu se nalézající, vypravuje, že oddíl Burů
pod velením Froonemana, který unikl ze
zajeti v Kapském městě, přibyl do Kakamasu.
Oddll čítá prý asi 200 mužů.
ann
Vrätil se domů. Krvavě rudé slunce chy-
lilo se k západu. Otevřel zásuvku, vyňal zn
revolver a úsměv lhostejnosti přeléti mu přes
sevřené rty. Ruka se mu poněkud třásla, ale na
obličeji byla patrna neobyčejná odhodlanost.
Stiškl kohoutek a kule se zaryla do podlahy
vedle jeho nohy. Tu se mu hlavou mihla my
šlenka, že mu snad skřipec dobře nesedí. Po
dival še do zreadla a opravil si ho, rovněž
kravatu, jakoby se byl chystal někam do zá-
bavý. Viděl, že má oděv v úplném pořádku
to ho uspokojilo, poněvadž se chtěl co možní
elegantně přestéhovati na onen svět.
Ale v posledním okamžiku se he zmocnil
přece nervosnost a rozčilení. Přitiskl revolver
na spánky a ledově studené železo chladilo jeho
rozpálenou hlavu. Ten chlad byl však příliš ne-
příjemný. V duši mu zuříl boj. Tvář jeho jevila
stopy zoufalství, ruku, která mu před tím klesla,
opět zdvíhl a stískl.
Trefil se však velmi špatně. Spatřil jsem
ho za tři dni se zavázanou hlavou choditi mě-
stem, ale nikdo nevěděl, co se mu přihodilo.
Sešli jsme se a tu si mně stěžoval na švůj zá-
rmutek, odhalil ránu svého srdce a celý svuj
duševní bol.
»Nejhloupější však při tom jest,« zvolal na
konec, »že jí dosud milují.«
Ale nemluvil pravdu. Ještě mnohem hlou-
pější bylo totiž, že jsem ho viděl brzy po těch
slovech, kterak s bledými tvářemi lezl za ní
jako pes, který se k tobě tulí a lísá i když ho
tvrdě okovanou botou kopáš do žeber.
Frooneman
Kako
10
article
Maďarská vláda zakopala zde milliony. Lze
je ale také viděti. Přístaviště vybudováno velko-
lepě a jeho hráze doplněny krásnými skladišti,
elevátorem a řadou representativních budov. Pa-
nuje zde stálý ruch a život. Dovážejí sem asfalt,
vína, rýži a j. Velkého obchodu, jako mají na
př. severoněmecká města přístavní, Rěka dosud
nemá. Není to ani její vinou, ani její hanbou.
Obchod prostě neměl času, aby stačil energii a
rychlosti maďarských vlád, s nimiž měnily ma-
lou Rěku na světový přístav, kterým sice ještě
není, ale přičiněním rakouských vlád státi se
může. Speditér jest hlavním faktorem. Ale za
ním vyrůstají již počátky velikého obchodu,
hlavně s vínem a dřívím. Dnes mají zde dosud
vedle několika domácích váhu agentury pešt-
ských velikých firem.
Průmysl za to roste rychleji. Veliká škro-
bárna, raffinerie petroleje, továrna na torpeda,
rozlehlá papírna, železárna jsou majákem prů-
myslu budouena, který se zde rád a ochotně
zakotví.
Místní obchod utekl se do úzkých uliček
starého města a hlučí zde kol starého oblouku
římské brány (arco romano). Své výkladní stoly
má na ulici a málo se stará o to, že nad nimi
suší obyvatelstvo v oknech za časté špatně vy
prané prádlo. Dostanete zde vše. Když ve vá
poznají cizince, chtějí o polovinu více a netají
svoji nevůli, nechcete-li platit sumu jimi vyslo-
venou.
U divadla postavilo město tři tržnice. Bo-
hatý svět Rěky hradí v prvých dvou svoji spo-
třebu zeleniny a masa, a v zadní tržnici usadili
se rybáři. Řvou až uši zalehají, otírají se ne-
milosrdně o váš šat a přehrabují se zálibně v
spoustě ryb a rybiček, které vyložili v ošatkách
a koších. Utíkáte z této směsice křiku a rybího
zápachu na protější molo, kde slovanský vina
U divadlo
11
article
K ránu stojíme. Na lodi porouchal se ko-
tel; zhasínají uhlí a čekají, až kotel vychladne,
aby möhli provésti správku. A divno: nikdo
není nevrlým, ba spíše jest každý rád, že došlo
k tomu intermezzu. Mluví se sice, že celá věc
inscenována k vůli tomu, abychom byli nuceni
na lodi obědvati, ale i to všichni vítají. Líbí se
nám na té elegantní lodi a na moři. Hurban-
Vajanský, který přímo z maďarského vězení sem
dojel, vypráví své dubrovnické vzpomínky. Ku-
píme se kol něho.
K 10. hodině dopolední loď zase se hnula.
Ke čtvrté budeme prý v Dubrovníce. Z ranních
chmur se vyjasnilo a moře hrá v slunci. Jsme
všichni na palubě. Zde i obědváno.
Po třeti jede nám vstříc malý parníček.
Vesele se na něm třepetají vlajky. Zabočuje
k nám. Dubrovník posílá nám vstříc své zá-
stupce. Vítáme se radostným voláním. Parníček
přiléhá k Vilamu a prví Dubrovničané vstupují
do našeho středu. Podělují nás slavnostním
číslem listu »Crvena Hrvatska« a radostně nám
tisknou ruce. Po uvítacím proslovu vměšují se
mezi nás.
V Dubrovníce, 7. dubna 1901.
Hurban
Vajanský
Crven Hrvatsko
12
article
Dr. Preiss.
doktor
Preiss
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Poslanci národní a konservativní
velkostatek. Liščími kroky přichází po něme-
cké »Politik« dnes také »Hlas Národa « namlsat
se z našeho vídeňského článku o poměru ná-
rodní strany svobodomyslné a konservativním
velkostatkářstvu. Zatím co »Politik« rukou le-
dovou a nelítostně svírající sáhla nám do svě-
domí, »Hlas Národa« blahovolněji konstatuje
dokonce »lepší poznání«, kteréž prý i v »Nár.
L.« proniklo, jakkoli prý článek náš musí pů-
sobiti jako studená sprcha na čtenáře mlado-
českých listů. Jak se zdá, nejedná se ani »Hl.
Národa« tak o naše čtenáře jako společně
s »Politik« o něco jiného, záludnějšího, než
oba staročeské orgány doznávají. Přátelský po-